Bývalý princ Andrew Mountbatten-Windsor využíval více než dvacet let pronájem tří chat v areálu Royal Lodge k posílení svých soukromých příjmů, přestože sám platil pouze symbolické nájemné. Zjištění přinesla nová zpráva britského Národního kontrolního úřadu (NAO). Na základě leasingové smlouvy se správou královského majetku The Crown Estate měl někdejší vévoda z Yorku právo pronajímat tři z osmi přidružených objektů, zatímco sám obýval hlavní sídlo s třiceti pokoji. Zpráva však neuvádí, kolik peněz takto získal, ani kdo v chatách bydlel, přičemž všichni nájemníci prostory vyklidili do letošního dubna.
Andrew musel sídlo ve Windsoru opustit v říjnu 2025 poté, co byl oficiálně zbaven královských titulů kvůli kauze spojené s finančníkem Jeffreym Epsteinem. V únoru letošního roku se pak přestěhoval do objektu Wood Farm na soukromém královském panství Sandringham, kde pobývá během renovace svého budoucího trvalého domova Marsh Farm. Bývalý princ byl navíc v únoru zatčen kvůli podezření z úředního pochybení, kterého se měl dopustit únikem citlivých vládních informací právě v době, kdy působil jako obchodní zmocněnec Spojeného království. Kvůli předčasnému ukončení pětasedmdesátileté nájemní smlouvy na Royal Lodge sice může požadovat odškodné v rozmezí 300 000 až 488 000 liber, správní úřad ale již dříve avizoval, že po započtení nákladů na zanedbanou údržbu nedostane pravděpodobně nic.
Zveřejněná zpráva vyvolala ostrou kritiku ze strany některých britských politiků a zákonodárců. Baronka Margaret Hodge vyjádřila hluboké znepokojení nad tím, že kontrolní úřad nedokázal přesnou výši Andrewových příjmů z podnájmů dohledat, a upozornila na nutnost větší transparentnosti moderní monarchie. Poslankyně za obvod York Central Rachael Maskell označila situaci za pobuřující v kontextu běžných občanů, kteří mají potíže s placením vlastního bydlení. Bývalý liberálně-demokratický ministr Norman Baker pak dodal, že inkasované peníze měly správně směřovat do rozpočtu The Crown Estate, a nikoli do soukromé kapsy bývalého člena královské rodiny.
Prověrka kontrolního úřadu se zaměřila i na majetkové poměry dalších královských představitelů a ukázala, že Andrewovy dcery, princezny Beatrice a Eugenie, mají nájemné hrazené přímo z panovníkova soukromého fondu. Obě sestry sice nepatří mezi oficiálně pracující členy královské rodiny a mají vlastní civilní zaměstnání, detaily o výši plateb za jejich ubytování v paláci svatého Jakuba a Kensingtonském paláci však úřad kvůli ochraně soukromí nezveřejnil. Podobně jsou na tom i princ a princezna Michael z Kentu, jimž ubytování platí přímo král Karel III., zatímco vévoda a vévodkyně z Edinburghu hradí za své sídlo v Surrey pouze symbolické nájemné. Princ Edward s manželkou Sophie navíc v minulosti postupovali podobně jako Andrew a do roku 2020 soukromě pronajímali přilehlé stáje třetí straně.
Zpráva auditorského úřadu poprvé detailně odhalila také smluvní podmínky prince a princezny z Walesu, kteří se do windsorského sídla Forest Lodge nastěhovali loni v srpnu. William a Kate podepsali krátkodobý pronájem na dvacet let s ročním nájemným ve výši 307 200 liber, které je spláceno čtvrtletně a bude každých pět let upravováno podle indexu spotřebitelských cen. Vzhledem k tomu, že manželský pár hradí veškeré vnitřní úpravy na vlastní náklady, nemuseli při podpisu skládat žádnou zálohu předem. Ještě před jejich nastěhováním nicméně správa The Crown Estate investovala bezmála 400 000 liber do oprav hlavní budovy, dvou ze tří tamních chat pro personál, stodoly a přilehlých pozemků, což plně odpovídalo jejím zákonným povinnostem vlastníka nemovitosti.
Výsledky tohoto rozsáhlého šetření budou nyní předloženy parlamentnímu výboru pro veřejné účty, který v průběhu letošního roku zahájí širší vyšetřování celého systému správy královských rezidencí. Mluvčí The Crown Estate v reakci na zveřejnění uvedl, že úřad auditorské závěry vítá, neboť potvrzují soulad všech uzavřených smluv s nezávislými znaleckými posudky a tržním oceněním. K celé záležitosti se vyjádřil také Buckinghamský palác, podle něhož je zpráva plně v souladu se závazkem královské rodiny k otevřenosti. Oficiální vyjádření zástupců prince Andrewa, Kensingtonského paláce nebo prince a princezny Michael z Kentu se prozatím nepodařilo získat.
Severoatlantická aliance zahajuje v Bruselu klíčová jednání o nových vojenských požadavcích a schopnostech, které budou členské země nezbytně potřebovat k obraně proti případnému ruskému útoku v horizontu roku 2029. Tyto rozhovory mají za cíl stanovit závazné a detailní cíle pro všechny členské státy v době, kdy evropský kontinent čelí nejvážnějším bezpečnostním obavám. Evropští představitelé opakovaně varují, že Ruská federace by mohla obnovit své vojenské kapacity a být připravena napadnout teritorium aliance již před koncem tohoto desetiletí.
Evropské země v posledních týdnech čelí vlně rozsáhlých demonstrací, za nimiž stojí hluboká nespokojenost občanů se stavem školství, stoupajícími náklady na bydlení a přetrvávající krizí životních nákladů. Mladí lidé i širší veřejnost vycházejí do ulic v zemích jako je Francie, Španělsko, Portugalsko, Itálie či Albánie, kde protesty přerůstají v zátěž pro tamní politické představitele a v některých případech vyústily v otevřené pouliční střety s pořádkovými silami.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil s mimořádným projevem k národu, v němž prohlásil, že pro nespoutané násilí provázející víkendové protivládní demonstrace neexistuje žádné ospravedlnění. Reagoval tak na rozsáhlé nepokoje, které po celé zemi vypukly v reakci na rostoucí životní náklady a špatný stav školství. O víkendu se do ulic vydaly stovky tisíc lidí, přičemž protesty ve velkých městech přerostly v nejhorší městské násilí za poslední roky.
Blížící se listopadové doplňovací volby do Kongresu ve Spojených státech přinášejí pro prezidenta Donalda Trumpa a vládní Republikánskou stranu řadu varovných signálů a hlubokou politickou nejistotu.
Dva ruští muži tajně spolupracující s ukrajinskými zpravodajskými službami poskytli v rámci nového dokumentu britské stanice BBC vzácné svědectví o svých operacích uvnitř Ruska. Tyto tajné aktivity zahrnují sledování klíčových vojenských cílů, logistickou podporu i přímou pomoc při přípravě úderů na ruském území. Dokument nezávislého polského novináře Marcina Mamona poodkrývá fungování skryté sítě lidí, kteří se rozhodli bojovat proti Kremlu zevnitř.
Britský Institut pro výzkum veřejné politiky vydal novou zprávu, která varuje před rostoucími hrozbami ze strany Ruské federace a administrativy Donalda Trumpa. Dokument doporučuje premiéru Andymu Burnhamovi, aby usiloval o návrat k plnému členství v Evropské unii. Podle autorského týmu je tato účast nezbytná pro zajištění dlouhodobé prosperity, bezpečnosti a ochrany demokracie v celé zemi.
Obyvatelé odlehlého arktického městečka Longyearbyen v norském souostroví Špicberky dostali zákaz pít vodu z kohoutku kvůli kontaminaci těžkými kovy. Vědci tuto krizi přičítají probíhajícím změnám klimatu, konkrétně rychlému tání permafrostu v jedné z nejrychleji se oteplujících oblastí planety. Město získává hlavní zásoby pitné vody z přehrazeného jezera zvaného Isdammen, které bylo tímto geologickým jevem vážně zasaženo.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nedělním rozhovoru pro americkou stanici NBC ostře odmítl srovnávání své osoby s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ze strany Donalda Trumpa. Vzájemné vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem se v posledních týdnech výrazně zhoršily kvůli sílící kritice ze strany americké administrativy. Zelenskyj varoval před jakýmikoliv ústupky Moskvě a důrazně obhajoval legitimitu ukrajinského válečného úsilí.
Americký prezident Donald Trump pozastavil platnost několika protiruských sankcí s cílem udržet Moskvu u jednacího stolu a pokračovat v mírových rozhovorech. Tento krok oznámil na své sociální síti Truth Social pouhé dva dny předtím, než měly sankce schválené Kongresem vstoupit v platnost. Rozhodnutí přišlo v době, kdy se výrazně prohloubilo napětí ve vzájemných vztazích mezi Washingtonem a ukrajinským vedením.
Válka mezi Spojenými státy a Íránem zásadně otřásla globálním ropným trhem a vážně narušila námořní dopravu. Konflikt, který trvá již osm měsíců, ochromil tok suroviny přes dvě klíčové vodní cesty. Jedná se o Hormuzský průliv a v posledních týdnech také o úžinu Bab al-Mandeb. Tyto výpadky udržují světové ceny ropy nad hranicí sta dolarů za barel.
Tragické úmrtí osmadvacetileté laborantky Darji Šipilovové z Protimorového výzkumného ústavu v Irkutsku vyvolalo v sibiřském městě Šelechov i širším okolí značné znepokojení a obavy z možné nákazy moru, píše CNN.
Další říjnový víkend se pomalu chýlí ke konci. V nadcházejícím týdnu se očekává proměnlivé podzimní počasí. Na Moravě a ve Slezsku se ještě mohou dočkat dne, kdy odpoledne bude alespoň 20 stupňů. Hodit se však bude i deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
