Průměrný člověk dnes spotřebuje přibližně šestkrát více kuřecího a dvakrát více vepřového masa než generace jeho prarodičů. Vyplývá to z nové zprávy Organizace pro výživu a zemědělství (FAO), která spadá pod OSN. Podle jejích údajů se globální nabídka masa za posledních 60 let zvýšila čtyřnásobně a očekává se, že tento trend bude nadále pokračovat. Zatímco v roce 1961 činila nabídka drůbeže na osobu méně než 3 kilogramy, v roce 2022 to bylo již 17 kilogramů. Nabídka vepřového masa se ve stejném období zdvojnásobila na 15 kilogramů na osobu, zatímco u hovězího masa, které představuje největší ekologickou zátěž, zůstala stabilní na 9 kilogramech.
Zemědělství je druhým nejvíce znečišťujícím sektorem globální ekonomiky a jeho emise skleníkových plynů mají podle vědeckého přehledu FAO v příštím desetiletí vzrůst o 7,6 %. Chov hospodářských zvířat se na tomto nárůstu podílí z odhadovaných 80 %. Zpráva dále uvádí, že průměrná globální nabídka masa vzrostla z 25 kilogramů na osobu v roce 1961 na 47 kilogramů v roce 2022. Přibližně 14 % vyprodukovaného masa a mléka se však ztratí během samotné produkce nebo se vyplýtvá poté, co dorazí na pulty supermarketů a do restaurací.
Distribuce potravin živočišného původu a přístup k nim jsou v celosvětovém měřítku stále velmi nerovnoměrné. V zemích s nízkými a středními příjmy, kde je potravinová nejistota nejčastější, jsou tyto produkty v poměru k tamním výdělkům mnohonásobně dražší než v bohatých státech. Spoluautorka zprávy Daniela Battaglia z FAO potvrdila, že spotřeba ve vyspělých zemích zůstává vysoká a stabilní, zatímco chudší regiony jsou omezeny právě finanční nedostupností. Podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) přitom přechod od stravy bohaté na maso k rostlinné stravě představuje jedno z nejúčinnějších opatření ke snížení emisí.
Nová zpráva FAO sice cituje výzkumy ukazující, že bohaté národy pohánějí nadměrnou spotřebu živočišných produktů, ale doporučení ke snížení konzumace masa neobsahuje. Kvůli tomu čelí organizace kritice ze strany nezávislých vědců. Například Cleo Verkuijl ze Stockholmského institutu pro životní prostředí upozornila, že zadání zprávy se zaměřilo na podporu pozitivního přínosu živočišných potravin pro zdravou výživu, což sice může být správný přístup pro chudé regiony, ale pro bohaté státy je to nevhodné východisko. Výzkumník Matthew Hayek z Newyorské univerzity dodal, že autoři prezentují ekologické problémy spíše jen jako vnímání ze strany spotřebitelů a ignorují silné důkazy o negativních dopadech vysoké spotřeby masa na přírodu i lidské zdraví.
Svět se od předprůmyslové éry oteplil přibližně o 1,4 stupně Celsia, přičemž živočišná výroba je zodpovědná za 12 až 20 % emisí oteplujících planetu a je hlavní příčinou ztráty biologické rozmanitosti. Daniela Battaglia z FAO obhajuje práci organizace tím, že je založena na důkazech a že cílem je spíše technologicky snížit negativní dopady produkce, jako jsou emise či antimikrobiální rezistence, než plošně redukovat stavy zvířat. Živočišné potraviny jsou podle ní stále důležitým zdrojem živin, a proto je nutné hledat rovnováhu mezi minimalizací negativních vlivů a maximalizací těch pozitivních.
Česko má před sebou nejteplejší den týdne, který nastane v pátek. První zářijový víkend však přinese výraznou změnu. Už v sobotu přejde přes naše území studená fronta s deštěm a mírným ochlazením. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Od 1. září přináší IKEA v České republice nové nižší ceny u 815 výrobků. Průměrná výše snížení cen činí 21,7 % a změna se týká celých výrobních řad i nejprodávanějších produktů. Jde o jednu z největších investic IKEA do cenové dostupnosti v historii společnosti a o dlouhodobý krok, který má lidem uvolnit více prostředků v rodinném rozpočtu. Firma o zlevnění informovala na webu.
Bývalý labouristický premiér Keir Starmer, jenž stál v čele vlády ještě v červenci, úplně končí v britské parlamentní politice. Informovala o tom stanice BBC, která označila dnešní Starmerovo oznámení za překvapivé.
V Česku o půlnoci z pondělí na úterý skončilo meteorologické léto. Meteorologové už ho tak mohli zhodnotit, co se týká množství srážek. Momentálně podle nich platí, že rok 2026 patří ke třem srážkově nejchudším rokům od začátku 60. let minulého století.
Evropa získává přes Hormuzský průliv přímo jen velmi malou část plynu, který spotřebuje. Katarský zkapalněný plyn (LNG) představoval během poslední zimy pouze sedm procent veškerého LNG dováženého do Evropské unie a zhruba 3,5 až čtyři procenta celkového dovozu zemního plynu Unie. V poměru k celkové spotřebě, kterou částečně kryje také vlastní evropská těžba, jde řádově jen asi o tři procenta.
Ruský prezident Vladimir Putin opětovně odmítl zprávy o přípravě nové vojenské mobilizace v Ruské federaci. Spekulace o dalším nuceném povolávání do zbraně označil za plánovanou informační operaci, jejímž cílem je narušit nadcházející volby do Státní dumy. Podle jeho slov v současnosti neexistuje žádný scénář, který by vyžadoval vyhlášení mobilizačních opatření. Ruská hlava státu zároveň označila předchozí zprávy o chystaných odvodech po volbách za pouhé nesmysly.
Jev El Niño přináší do Indie výrazně nerovnoměrné rozložení srážek a vytváří nebezpečné výkyvy počasí. Ačkoli je tento fenomén tradičně spojován se slabším průběhem letních monzunů, nová zjištění podle The Guardian ukazují na současný nárůst extremity jednotlivých dešťů. Indické území tak sice čelí celkovému srážkovému deficitu, současně ho však zasahují prudké lokální průtrže mračen. Tento rozporuplný vývoj vyvolává v mnoha oblastech země vážné obavy.
Napětí na Blízkém východě opět prudce vzrostlo po nové vlně vojenských konfrontací mezi Spojenými státy a Íránem. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že je připraven k dalším úderům na íránské cíle v podstatě kdykoliv. Reagoval tak na íránské raketové a dronové útoky zaměřené na americké základny v oblasti Perského zálivu. Íránské vojenské akce přišly jako odpověď na předchozí americké nálety na íránském území.
Východním Německem se šíří výrazné politické napětí před klíčovými zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku. Hlavní kandidát pravicově populistické až krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) Ulrich Siegmund na předvolebním shromáždění v Naumburgu vyhlásil takzvané nové probuzení východní části země. Volební preference naznačují, že by se tato strana mohla stát nejsilnějším politickým uskupením v regionu. Pokud by AfD zvítězila, byl by to pro německou politickou scénu od konce druhé světové války zcela přelomový okamžik.
Plánovaná redukce amerických vojenských sil v Evropě a přechod na novou strategii Severoatlantické aliance naráží na praktické překážky. Dvě nedávné mise amerických představitelů v zahraničí ukázaly na možné trhliny v celém záměru Pentagonu. Zatímco šéf CIA John Ratcliffe odcestoval do Moskvy, podtajemník ministerstva obrany Elbridge Colby jednáním v Evropě připravoval spojence na novou roli. Evropští členové aliance by podle této koncepce měli převzít hlavní odpovědnost za odstrašení Ruska.
Vztah Evropy k americkým technologiím stále více připomíná závislost, ze které se nedokáže sama vymotat. Desetiletí diskusí o takzvané digitální suverenitě nepřinesla jasnou odpověď na otázku, jak tuto situaci řešit. Evropská unie přitom neztrácí pouze pozici na digitálních trzích, ale přichází i o kontrolu nad daty řídícími klíčová odvětví. Tento vývoj postupně oslabuje vedoucí postavení celého evropského hospodářství od automobilového průmyslu až po farmacii.
Americké ministerstvo obrany plánuje prodloužit nasazení svých vojenských jednotek na Blízkém východě až do následujícího roku. Tento krok představuje jasný signál, že ozbrojený konflikt s Íránem bude pokračovat delší dobu, než se původně očekávalo. Region v nedávné době zaznamenal nejintenzivnější vzájemnou střelbu mezi oběma stranami od léta. Místní obyvatelé i zahraniční pozorovatelé se proto obávají plného návratu rozsáhlých bojových operací.