Jak se lidstvo změnilo za 60 let? OSN spočítala, kolik sníme masa

Zemědělství je druhým nejvíce znečišťujícím sektorem globální ekonomiky a jeho emise skleníkových plynů mají podle vědeckého přehledu FAO v příštím desetiletí vzrůst o 7,6 %. Chov hospodářských zvířat se na tomto nárůstu podílí z odhadovaných 80 %. Zpráva dále uvádí, že průměrná globální nabídka masa vzrostla z 25 kilogramů na osobu v roce 1961 na 47 kilogramů v roce 2022. Přibližně 14 % vyprodukovaného masa a mléka se však ztratí během samotné produkce nebo se vyplýtvá poté, co dorazí na pulty supermarketů a do restaurací.

Distribuce potravin živočišného původu a přístup k nim jsou v celosvětovém měřítku stále velmi nerovnoměrné. V zemích s nízkými a středními příjmy, kde je potravinová nejistota nejčastější, jsou tyto produkty v poměru k tamním výdělkům mnohonásobně dražší než v bohatých státech. Spoluautorka zprávy Daniela Battaglia z FAO potvrdila, že spotřeba ve vyspělých zemích zůstává vysoká a stabilní, zatímco chudší regiony jsou omezeny právě finanční nedostupností. Podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) přitom přechod od stravy bohaté na maso k rostlinné stravě představuje jedno z nejúčinnějších opatření ke snížení emisí.

Nová zpráva FAO sice cituje výzkumy ukazující, že bohaté národy pohánějí nadměrnou spotřebu živočišných produktů, ale doporučení ke snížení konzumace masa neobsahuje. Kvůli tomu čelí organizace kritice ze strany nezávislých vědců. Například Cleo Verkuijl ze Stockholmského institutu pro životní prostředí upozornila, že zadání zprávy se zaměřilo na podporu pozitivního přínosu živočišných potravin pro zdravou výživu, což sice může být správný přístup pro chudé regiony, ale pro bohaté státy je to nevhodné východisko. Výzkumník Matthew Hayek z Newyorské univerzity dodal, že autoři prezentují ekologické problémy spíše jen jako vnímání ze strany spotřebitelů a ignorují silné důkazy o negativních dopadech vysoké spotřeby masa na přírodu i lidské zdraví.

Svět se od předprůmyslové éry oteplil přibližně o 1,4 stupně Celsia, přičemž živočišná výroba je zodpovědná za 12 až 20 % emisí oteplujících planetu a je hlavní příčinou ztráty biologické rozmanitosti. Daniela Battaglia z FAO obhajuje práci organizace tím, že je založena na důkazech a že cílem je spíše technologicky snížit negativní dopady produkce, jako jsou emise či antimikrobiální rezistence, než plošně redukovat stavy zvířat. Živočišné potraviny jsou podle ní stále důležitým zdrojem živin, a proto je nutné hledat rovnováhu mezi minimalizací negativních vlivů a maximalizací těch pozitivních.