Americký Senát po dramatickém osmnáctihodinovém hlasovacím maratonu schválil rozsáhlý balíček na posílení bezpečnosti hranic a imigračního aparátu v hodnotě 70 miliard dolarů. Republikáni, kteří mají v komoře většinu, dokázali překonat hluboké vnitřní rozpory a poměrem hlasů 52 ku 47 schválili legislativu, která zajistí stabilní financování imigračního úřadu ICE a pohraniční stráže po zbytek funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Klíčové agentury tak budou napříště chráněny před případným zablokováním vládních financí, přičemž norma nyní míří ke konečnému schválení do Sněmovny reprezentantů.
Schválení zákona představuje pro Trumpovu administrativu významný politický úspěch po týdnech legislativní patové situace, kterou v uplynulých dnech provázela ostrá vnitrostranická rebelie. Jablkem sváru se stal kontroverzní fond pod ministerstvem spravedlnosti ve výši 1,8 miliardy dolarů určený k odškodnění lidí, kteří se cítí být poškozeni federální vládou. Kritici z řad Demokratické strany i někteří republikáni tento fond označovali za pochybný zdroj peněz pro prezidentovy spojence a varovali, že by z něj mohli být finančně odměněni i účastníci útoku na Kapitol z ledna 2021.
Vedení republikánů muselo během nočního jednání vyvinout silný politický tlak na skupinu vnitrostranických oponentů, mezi něž patřil i senátor Bill Cassidy, který nedávno prohrál stranické primárky po veřejných střetech s prezidentem. Cassidy společně s demokratickým senátorem Cory Bookerem v soudním podání varoval, že existence fondu obchází rozpočtové pravomoci Kongresu a pokouší se vykreslit vzbouřence jako oběti. Proti fondu se otevřeně postavil také končící severokarolínský senátor Thom Tillis, který původně hrozil, že bez výslovného písemného zrušení fondu celý imigrační balíček nepodpoří.
Ačkoli Tillis nakonec pro výsledný zákon ruku zvedl, pro samotné finální schválení balíčku nehlasovala aljašská senátorka Lisa Murkowski, která se stala jedinou republikánkou hlasující proti zákonu. Samotná Trumpova administrativa se před hlasováním snažila napětí v Kongresu zmírnit, když úřadující ministr spravedlnosti Todd Blanche zákonodárcům oznámil, že vláda s realizací fondu již nepočítá. Sám prezident Donald Trump se však vyjadřoval méně jednoznačně, když fond označil za krásnou věc a odmítl potvrdit jeho trvalé zrušení s tím, že se nejprve musí poradit s právníky.
Hlasovací maraton, známý jako „vote-a-rama“, využili demokraté i k pokusům o zablokování dalších Trumpových priorit, přičemž neúspěšný návrh senátora Jeffa Merkleyho na zrušení financování Trumpova tanečního sálu podpořila i necelá půltuctovka republikánů. Naopak republikánský senátor Lindsey Graham se pokusil k imigračnímu zákonu připojit přísný volební zákon SAVE America Act vyžadující doklad o americkém občanství pro účast ve volbách. Tento pozměňovací návrh však k úspěchu potřeboval 60 hlasů a neprošel, když se k jednotným demokratům v odporu přidali čtyři republikánští senátoři Susan Collins, Lisa Murkowski, Mitch McConnell a Thom Tillis.
Česko má před sebou nejteplejší den týdne, který nastane v pátek. První zářijový víkend však přinese výraznou změnu. Už v sobotu přejde přes naše území studená fronta s deštěm a mírným ochlazením. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Od 1. září přináší IKEA v České republice nové nižší ceny u 815 výrobků. Průměrná výše snížení cen činí 21,7 % a změna se týká celých výrobních řad i nejprodávanějších produktů. Jde o jednu z největších investic IKEA do cenové dostupnosti v historii společnosti a o dlouhodobý krok, který má lidem uvolnit více prostředků v rodinném rozpočtu. Firma o zlevnění informovala na webu.
Bývalý labouristický premiér Keir Starmer, jenž stál v čele vlády ještě v červenci, úplně končí v britské parlamentní politice. Informovala o tom stanice BBC, která označila dnešní Starmerovo oznámení za překvapivé.
V Česku o půlnoci z pondělí na úterý skončilo meteorologické léto. Meteorologové už ho tak mohli zhodnotit, co se týká množství srážek. Momentálně podle nich platí, že rok 2026 patří ke třem srážkově nejchudším rokům od začátku 60. let minulého století.
Evropa získává přes Hormuzský průliv přímo jen velmi malou část plynu, který spotřebuje. Katarský zkapalněný plyn (LNG) představoval během poslední zimy pouze sedm procent veškerého LNG dováženého do Evropské unie a zhruba 3,5 až čtyři procenta celkového dovozu zemního plynu Unie. V poměru k celkové spotřebě, kterou částečně kryje také vlastní evropská těžba, jde řádově jen asi o tři procenta.
Ruský prezident Vladimir Putin opětovně odmítl zprávy o přípravě nové vojenské mobilizace v Ruské federaci. Spekulace o dalším nuceném povolávání do zbraně označil za plánovanou informační operaci, jejímž cílem je narušit nadcházející volby do Státní dumy. Podle jeho slov v současnosti neexistuje žádný scénář, který by vyžadoval vyhlášení mobilizačních opatření. Ruská hlava státu zároveň označila předchozí zprávy o chystaných odvodech po volbách za pouhé nesmysly.
Jev El Niño přináší do Indie výrazně nerovnoměrné rozložení srážek a vytváří nebezpečné výkyvy počasí. Ačkoli je tento fenomén tradičně spojován se slabším průběhem letních monzunů, nová zjištění podle The Guardian ukazují na současný nárůst extremity jednotlivých dešťů. Indické území tak sice čelí celkovému srážkovému deficitu, současně ho však zasahují prudké lokální průtrže mračen. Tento rozporuplný vývoj vyvolává v mnoha oblastech země vážné obavy.
Napětí na Blízkém východě opět prudce vzrostlo po nové vlně vojenských konfrontací mezi Spojenými státy a Íránem. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že je připraven k dalším úderům na íránské cíle v podstatě kdykoliv. Reagoval tak na íránské raketové a dronové útoky zaměřené na americké základny v oblasti Perského zálivu. Íránské vojenské akce přišly jako odpověď na předchozí americké nálety na íránském území.
Východním Německem se šíří výrazné politické napětí před klíčovými zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku. Hlavní kandidát pravicově populistické až krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) Ulrich Siegmund na předvolebním shromáždění v Naumburgu vyhlásil takzvané nové probuzení východní části země. Volební preference naznačují, že by se tato strana mohla stát nejsilnějším politickým uskupením v regionu. Pokud by AfD zvítězila, byl by to pro německou politickou scénu od konce druhé světové války zcela přelomový okamžik.
Plánovaná redukce amerických vojenských sil v Evropě a přechod na novou strategii Severoatlantické aliance naráží na praktické překážky. Dvě nedávné mise amerických představitelů v zahraničí ukázaly na možné trhliny v celém záměru Pentagonu. Zatímco šéf CIA John Ratcliffe odcestoval do Moskvy, podtajemník ministerstva obrany Elbridge Colby jednáním v Evropě připravoval spojence na novou roli. Evropští členové aliance by podle této koncepce měli převzít hlavní odpovědnost za odstrašení Ruska.
Vztah Evropy k americkým technologiím stále více připomíná závislost, ze které se nedokáže sama vymotat. Desetiletí diskusí o takzvané digitální suverenitě nepřinesla jasnou odpověď na otázku, jak tuto situaci řešit. Evropská unie přitom neztrácí pouze pozici na digitálních trzích, ale přichází i o kontrolu nad daty řídícími klíčová odvětví. Tento vývoj postupně oslabuje vedoucí postavení celého evropského hospodářství od automobilového průmyslu až po farmacii.
Americké ministerstvo obrany plánuje prodloužit nasazení svých vojenských jednotek na Blízkém východě až do následujícího roku. Tento krok představuje jasný signál, že ozbrojený konflikt s Íránem bude pokračovat delší dobu, než se původně očekávalo. Region v nedávné době zaznamenal nejintenzivnější vzájemnou střelbu mezi oběma stranami od léta. Místní obyvatelé i zahraniční pozorovatelé se proto obávají plného návratu rozsáhlých bojových operací.