Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se planeta musí chystat na brzký návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní výkyvy počasí. Odborníci odhadují na osmdesát procent, že se tento přírodní vzorec zformuje ještě před zářím, a devadesátiprocentní pravděpodobnost přisuzují tomu, že přetrvá až do listopadu. Většina predikčních modelů počítá minimálně se střední intenzitou tohoto cyklu, přičemž nelze vyloučit ani mimořádně silný průběh, který by mohl překonat dosavadní projevy v tomto století. Generální tajemník OSN António Guterres v této souvislosti upozornil, že podmínky spojené s tímto fenoménem ještě více umocní současné globální oteplování.
Globální dopady tohoto jevu se budou podle OSN šířit přes hranice států s obrovskou rychlostí. Předchozí vlna v letech 2023 až 2024 patřila k pěti nejsilnějším v historii a zásadně ovlivnila rekordně vysoké teploty v roce 2024. Pro nadcházející tři měsíce nyní WMO předpovídá neobvykle teplé počasí pro většinu planety a varuje před rizikem nadměrných srážek i vln sucha.
Typicky se tento fenomén projevuje vydatnějšími dešti v částech Jižní Ameriky, na jihu USA, v Africkém rohu a ve střední Asii, zatímco sušší podmínky zasahují Střední Ameriku, sever Jižní Ameriky, Karibik, Austrálii, Indonésii a jižní Asii. Ohřev oceánských vod navíc stimuluje vznik hurikánů v centrálním a východním Pacifiku, zatímco v Atlantiku je tlumí.
Tato varování přicházejí po neobvykle horkém květnu v západní Evropě, kdy padaly teplotní rekordy ve Velké Británii a Irsku. Podle WMO a britského meteorologického úřadu je téměř jisté, že do konce desetiletí zažije Země další nejteplejší rok v historii, přičemž vlivem El Niño může tento extrém nastat již v roce 2027.
Britské ekologické instituty v této souvislosti poukazují na hrozbu pro globální zásoby potravin, neboť zemědělství je pod tlakem kvůli kolapsu klimatu a omezeným dodávkám hnojiv v důsledku válečného konfliktu v Íránu. Očekávané komplikace v roce 2027 tak mohou mít pro řadu farmářů a obyvatel fatální následky.
Klimatický fenomén se objevuje jednou za několik let a jeho projev trvá zhruba devět až dvanáct měsíců. Během tohoto období dochází k oslabení či změně směru větrů, které běžně ženou teplé vody na západ, což způsobí výrazné zahřátí povrchových vod v Tichém oceánu. Teploty mořské hladiny v Pacifiku se již na přelomu dubna a května blížily k hraničním hodnotám, k čemuž přispělo teplé podloží pod hladinou, a také chování atmosféry tomuto vývoji odpovídá.
WMO nicméně odmítla používat neoficiální vědecký termín „super El Niño“, protože nespadá do schválené klasifikace. Podle Antónia Guterrese vyžaduje situace zásadní klimatická opatření, jako je konec závislosti na fosilních palivech, rozvoj obnovitelných zdrojů, ochrana zranitelných populací a zavedení globálních systémů včasného varování.
Průzkum veřejného mínění thinktanku Evropská rada pro mezinárodní vztahy v patnácti zemích ukázal, že dvě třetiny občanů Evropské unie považují opětovný návrat Velké Británie do tohoto společenství za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad.
Americký viceprezident JD Vance a jeho manželka Usha oznámili narození svého čtvrtého dítěte, chlapce jménem Alec Neel Vance. Jedná se o první případ po více než 150 letech, kdy se úřadujícímu viceprezidentovi narodil potomek.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio prohlásil, že se Írán snaží využít Hormuzský průliv jako páku v probíhajícím blízkovýchodním konfliktu, a vyzval ostatní země k vyvinutí tlaku na ochranu globální námořní dopravy. Před odletem na setkání ministrů zahraničí Sdružení národů jihovýchodní Asie na Filipínách uvedl, že se někteří lidé v Íránu snaží průliv ovládnout.
Evropští nacionalističtí a populističtí lídři, pro které byla dříve aliance s americkým prezidentem Donaldem Trumpem výhodou, začínají měnit svůj přístup. Před nadcházejícími klíčovými volbami v roce 2027 v zemích jako Itálie, Francie či Polsko se americká podpora mění spíše v přítěž.
Britský deník The Independent zveřejnil podrobnou zprávu o narůstajících rizicích konzumace vysoce průmyslově zpracovaných potravin (UPF), které podle vědeckých poznatků prokazatelně poškozují lidské zdraví, urychlují stárnutí organismu a vedou k nadbytečnému příjmu kalorií.
Administrace prezidenta Donalda Trumpa poprvé v historii aktivovala přísně tajný a dosud nikdy nepoužitý právní proces určený k rychlé deportaci cizích státních příslušníků označených za „cizí teroristy“ nebo jejich rodinné příslušníky. Ministerstvo spravedlnosti podalo historicky první žádost k Zvláštnímu soudu pro vyhoštění cizích teroristů (Alien Terrorist Removal Court – ATRC), který od svého založení zákonem v roce 1996 zůstával zcela neaktivní. Detaily podání z 15. července jsou zapečetěné a průvodní dokumentace podléhá utajení.
Nový průzkum veřejného mínění společnosti Data for Progress ukazuje, že většina Američanů dává do přímé souvislosti stále extrémnější projevy počasí a probíhající klimatickou krizi. Tento trend sílí i přes soustavné snahy Donalda Trumpa označovat globální oteplování za podvod. Podle analytiků tyto výsledky naznačují, že pokusy o politickou polarizaci témat spojených s klimatem nejsou zcela úspěšné. Cílem výzkumu bylo zjistit, zda v americké společnosti existuje shoda ohledně rostoucí frekvence anomálií v počasí, což by mohlo otevřít prostor pro konstruktivnější debatu napříč politickým spektrem.
V roce 1806 založil pařížský labužník Grimod de la Reynière nový časopis s názvem Journal des Gourmands et des Belles. Toto periodikum nabízelo čtenářům v porevoluční Francii rady týkající se jídla, módy i divadelního života, a to vše v rámci jedné publikace. Ačkoliv je dnes tento časopis téměř zapomenut, jednalo se pravděpodobně o první tiskovinu svého druhu v zemi, která spojovala tak širokou škálu témat, jež dnes označujeme jako životní styl.
Ruská válečná ekonomika čelí dalšímu tlaku, protože obyvatelé se ve velkém vracejí k používání hotovosti. Od začátku letošního roku se objem oběživa v zemi zvýšil o 1,56 bilionu rublů, což představuje nejvýraznější nárůst ve srovnatelném období mimo pandemii covidu-19.
Vědecké výzkumy ukazují, že boj s vnitřními biologickými hodinami přináší lidem pracujícím na noční směny závažná zdravotní rizika. Podle dosavadních poznatků zvyšuje narušení přirozeného cirkadiánního rytmu pravděpodobnost infarktu, mrtvice, duševních onemocnění či rozvoje cukrovky, k čemuž přispívá i zvýšená hladina stresového hormonu kortizolu a noční stravování.
Izrael hrozí zabavením starověkých vodních nádrží známých jako Šalamounovy bazény poblíž Betléma na okupovaném Západním břehu Jordánu. Tento krok představuje výrazné vyostření kampaně za kontrolu nad územím a historickým odkazem Blízkého východu. Poté, co izraelský ministr financí Bezalel Smotrich v květnu otevřeně pohrozil zrušením více než 30 let starých dohod potvrzujících palestinské vlastnictví tohoto místa, izraelští osadníci a vojáci v oblasti zintenzivnili svou přítomnost.
Britsko-polský historik Norman Davies, který je uznávaným odborníkem na dějiny střední a východní Evropy, vystoupil v pořadu On the Record na stanici TVP World. V něm se vyjádřil k současnému stavu Ruska i k napjatým historickým vztahům mezi Polskem a Ukrajinou.
