Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil Rusko, že se snaží „koupit si čas“, aby mohlo nadále vést válku proti Ukrajině a udržovat okupaci jejích území. Ve svém úterním prohlášení na sociálních sítích uvedl, že Moskva není připravena na skutečné mírové rozhovory a že jediným cílem současné ruské diplomacie je prodloužení konfliktu.
„Je zjevné, že Rusko se snaží získat čas, aby mohlo pokračovat ve válce a okupaci,“ napsal Zelenskyj na platformě Telegram. „Společně s našimi partnery vyvíjíme tlak na Rusko, aby změnilo své chování. Sankce jsou důležité a jsem vděčný všem, kteří je činí účinnějšími vůči těm, kdo tuto válku vedou.“
Zelenskyj zároveň zopakoval, že Ukrajina je připravena na mírové jednání, ovšem za předpokladu, že dojde na stůl k realistickým a konkrétním návrhům. „Nepochybujeme o tom, že válka musí skončit u jednacího stolu. Ale podmínky musí být reálné a smysluplné. Jsme připraveni na jakýkoliv efektivní formát vyjednávání. Pokud však Rusko bude dál klást nerealistické požadavky a sabotovat výsledek, musí následovat tvrdé důsledky,“ dodal ukrajinský prezident.
Zelenskyj v této souvislosti hovořil s finským prezidentem Alexandrem Stubbem a avizoval další jednání s mezinárodními partnery. Zároveň apeloval na posílení sankčního tlaku na Moskvu, která podle něj nereaguje na výzvy k ukončení agrese.
Na ruské straně vystoupila mluvčí ministerstva zahraničí Maria Zacharovová, která uvedla, že Ukrajina se musí rozhodnout, zda bude spolupracovat při jednání o memorandu, jež by mělo předcházet navrhované mírové dohodě z ruské iniciativy. Tvrdila rovněž, že evropští spojenci Kyjeva se neúspěšně pokusili zabránit obnovení přímého dialogu mezi Moskvou a Kyjevem. „Rusko nikdy neodpovídá na ultimáta,“ zdůraznila Zacharovová při svém pravidelném brífinku.
K ostré kritice se připojil i německý ministr obrany Boris Pistorius, podle něhož ruský prezident Vladimir Putin nemá žádný skutečný zájem o mír. Podle něj Putin jen „hraje o čas“ a pod záminkou jednání se Spojenými státy usiluje o prodloužení války a upevnění svého vlivu.
„Evropa musí vyvinout větší tlak na Rusko, a to zejména v oblasti prodeje ruské energie,“ uvedl Pistorius před zasedáním ministrů obrany a zahraničí EU v Bruselu. „Vidíme znovu masivní ruské útoky v posledních dnech… Tato fakta mluví hlasitěji než jakékoli proklamace o mírovém procesu, které slýcháme už dlouho.“
Německý ministr dále konstatoval, že Putin není připraven k žádným ústupkům a že jeho představy o příměří se omezují výhradně na podmínky diktované Kremlem.
Zatímco Kyjev zdůrazňuje ochotu k jednání, ruské požadavky, jak se zdá, směřují k potvrzení status quo a legitimizaci okupovaných území. Tento přístup však Západ nadále odmítá. Evropská unie i Spojené státy trvají na tom, že jakékoliv mírové ujednání musí respektovat mezinárodní právo a územní celistvost Ukrajiny.
V atmosféře sílící nedůvěry tak nadále převládá přesvědčení, že Moskva jedná především ve snaze získat výhodu na frontě, zatímco diplomatická aktivita má spíše klamat veřejnost a partnery.
Donald Trump zavedl 50% cla na většinu indického dovozu do USA. Tento krok, který je vnímán jako „obchodní embargo“ nebo „zemětřesení“, má potrestat Indii za nákup zlevněné ruské ropy.
Konflikt je přirozenou a zdravou součástí lidského života. Nemusíme se mu vyhýbat, ba naopak. Odborníci tvrdí, že řešení konfliktů je nezbytné pro prohloubení intimity, porozumění a vzájemného vztahu v rodině, mezi partnery nebo s kolegy v práci.
Francouzský prezident Emmanuel Macron rázně odmítl kritiku ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, který Francii obvinil, že nedělá dost pro boj s antisemitismem. Ve svém veřejně publikovaném šestistránkovém dopise Macron uvedl, že boj proti antisemitismu se nesmí „používat jako zbraň“ v konfliktu, který ovlivňuje národní soudržnost a bezpečnost Francie.
Italská premiérka Giorgia Meloniová ve středu varovala, že Evropská unie směřuje k „irelevanci“ na světové scéně, pokud nezmění svůj přístup. Podle Meloniové by se EU měla zaměřit na to, aby „dělala méně, ale dělala to lépe“, chce-li si udržet svou konkurenceschopnost. O svých názorech hovořila na každoročním setkání v Rimini, které je významnou událostí v italské politice.
Těžké horko a extrémní teploty, které letos zasáhly Spojené státy, připomínají Misti Leonové tragickou událost z roku 2021. Tehdy, během rekordní vlny veder v americkém státě Washington, zemřela její matka Juliana Leon. Misti se nyní snaží přivést k odpovědnosti velké ropné a plynárenské společnosti, které podle ní nesou vinu za smrt její matky.
Turecká káva je mnohem víc než jen nápoj. Je to historický rituál, který je od roku 2013 zapsán na seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO. Její příběh se začal psát v Jemenu v 15. století, kde ji pili mystici, aby se udrželi vzhůru při nočních modlitbách. Odtud se díky osmanskému sultánovi Sulejmanovi I. dostala do Istanbulu.
Americký vyslanec pro Blízký východ Steve Witkoff prohlásil, že válka v Gaze by měla skončit „tím či oním způsobem“ do konce roku 2025. Toto optimistické prohlášení přichází v době, kdy Izrael stupňuje ofenzívu, a to i přes rostoucí mezinárodní kritiku. Od zahájení izraelské operace před téměř 700 dny zemřelo v Gaze přes 60 000 Palestinců.
Nedávné oznámení izraelských obranných sil o povolání 130 000 záložníků do plánované vojenské operace v Gaze vyvolává vážné právní otázky pro občany s dvojím občanstvím. Podle izraelského práva musí každý občan nebo stálý obyvatel absolvovat povinnou službu a následně zůstat po dobu deseti let v záloze. Dvojí občané žijící v zahraničí nejsou od této povinnosti osvobozeni a jejich případný vstup do izraelské armády, ať už dobrovolný nebo povinný, může mít právní důsledky pro ně samotné i pro jejich domovské země.
Zatímco se velká část světa těší na ochlazení po horkém létě, meteorologové se již připravují na zimu, kterou by mohl ovlivnit atmosférický jev La Niña. Podle posledních předpovědí amerického Národního úřadu pro oceány a atmosféru (NOAA) existuje více než 50% šance, že se tento jev objeví na podzim a ovlivní nadcházející zimní měsíce.
Spojené státy americké pod vedením Donalda Trumpa procházejí proměnou, která se čím dál více vymyká tradičním normám liberální demokracie. Zatímco jeho první prezidentské období bylo vnímáno jako éra excentrického, egocentrického populismu, druhý mandát se již neodehrává jen v mantinelech politického extempore, naopak stále zřetelněji vykazuje znaky systematické přestavby politického režimu.
Polsko navzdory hrozbám amerického prezidenta Donalda Trumpa pokračuje v přípravě zákona o digitální dani, který by měl vstoupit v platnost koncem roku. Cílem je, aby velké technologické společnosti, které vydělávají na polském trhu, platily daně v Polsku a přispívaly tak na rozvoj místního technologického sektoru a médií.
Případy infekce bakteriemi požírajícími maso, známými jako Vibrio vulnificus, jsou na vzestupu. Odborníci se shodují, že hlavní příčinou je změna klimatu, která vytváří ideální podmínky pro šíření těchto bakterií. Tyto bakterie se přirozeně vyskytují v pobřežních vodách, ale oteplování oceánů a snižování slanosti vody (vlivem tajících ledovců) jim umožňuje přežívat a šířit se do severnějších oblastí. V USA se počet případů podél východního pobřeží v letech 1988 až 2018 zvýšil o 800 %.
