Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil Rusko, že se snaží „koupit si čas“, aby mohlo nadále vést válku proti Ukrajině a udržovat okupaci jejích území. Ve svém úterním prohlášení na sociálních sítích uvedl, že Moskva není připravena na skutečné mírové rozhovory a že jediným cílem současné ruské diplomacie je prodloužení konfliktu.
„Je zjevné, že Rusko se snaží získat čas, aby mohlo pokračovat ve válce a okupaci,“ napsal Zelenskyj na platformě Telegram. „Společně s našimi partnery vyvíjíme tlak na Rusko, aby změnilo své chování. Sankce jsou důležité a jsem vděčný všem, kteří je činí účinnějšími vůči těm, kdo tuto válku vedou.“
Zelenskyj zároveň zopakoval, že Ukrajina je připravena na mírové jednání, ovšem za předpokladu, že dojde na stůl k realistickým a konkrétním návrhům. „Nepochybujeme o tom, že válka musí skončit u jednacího stolu. Ale podmínky musí být reálné a smysluplné. Jsme připraveni na jakýkoliv efektivní formát vyjednávání. Pokud však Rusko bude dál klást nerealistické požadavky a sabotovat výsledek, musí následovat tvrdé důsledky,“ dodal ukrajinský prezident.
Zelenskyj v této souvislosti hovořil s finským prezidentem Alexandrem Stubbem a avizoval další jednání s mezinárodními partnery. Zároveň apeloval na posílení sankčního tlaku na Moskvu, která podle něj nereaguje na výzvy k ukončení agrese.
Na ruské straně vystoupila mluvčí ministerstva zahraničí Maria Zacharovová, která uvedla, že Ukrajina se musí rozhodnout, zda bude spolupracovat při jednání o memorandu, jež by mělo předcházet navrhované mírové dohodě z ruské iniciativy. Tvrdila rovněž, že evropští spojenci Kyjeva se neúspěšně pokusili zabránit obnovení přímého dialogu mezi Moskvou a Kyjevem. „Rusko nikdy neodpovídá na ultimáta,“ zdůraznila Zacharovová při svém pravidelném brífinku.
K ostré kritice se připojil i německý ministr obrany Boris Pistorius, podle něhož ruský prezident Vladimir Putin nemá žádný skutečný zájem o mír. Podle něj Putin jen „hraje o čas“ a pod záminkou jednání se Spojenými státy usiluje o prodloužení války a upevnění svého vlivu.
„Evropa musí vyvinout větší tlak na Rusko, a to zejména v oblasti prodeje ruské energie,“ uvedl Pistorius před zasedáním ministrů obrany a zahraničí EU v Bruselu. „Vidíme znovu masivní ruské útoky v posledních dnech… Tato fakta mluví hlasitěji než jakékoli proklamace o mírovém procesu, které slýcháme už dlouho.“
Německý ministr dále konstatoval, že Putin není připraven k žádným ústupkům a že jeho představy o příměří se omezují výhradně na podmínky diktované Kremlem.
Zatímco Kyjev zdůrazňuje ochotu k jednání, ruské požadavky, jak se zdá, směřují k potvrzení status quo a legitimizaci okupovaných území. Tento přístup však Západ nadále odmítá. Evropská unie i Spojené státy trvají na tom, že jakékoliv mírové ujednání musí respektovat mezinárodní právo a územní celistvost Ukrajiny.
V atmosféře sílící nedůvěry tak nadále převládá přesvědčení, že Moskva jedná především ve snaze získat výhodu na frontě, zatímco diplomatická aktivita má spíše klamat veřejnost a partnery.
Pražský hrad se rozhodl reagovat na vyjádření premiéra Andreje Babiš (ANO). Mluvčí hlavy státu zdůraznil, že Petr Pavel nepoužívá žádné osobní útoky na předsedu vlády. Vztah nejvyšších činitelů je momentálně poznamenán především sporem ohledem složení české delegace na uplynulém summitu NATO.
Jaké počasí máme očekávat v delším horizontu? Podle meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by se nemělo výrazněji odklonit od toho, na co jsme během letních prázdnin dlouhodobě zvyklí.
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil, že jeho země je připravena v případě potřeby znovu zahájit vojenské operace proti Íránu, a to s ještě větší intenzitou. Reagoval tak na vyhrocenou situaci v regionu poté, co Spojené státy provedly masivní letecké údery na devadesát cílů v Íránu. K americkému útoku došlo jen několik hodin poté, co prezident Donald Trump prohlásil, že nedávné íránské útoky na lodě v Hormuzském průlivu znamenají konec mírové dohody.
Velká Británie se chystá v příštím roce uspořádat své největší cvičení domácí obrany za poslední desetiletí, jehož cílem je posílit připravenost země na případný válečný konflikt. Podle vyjádření Úřadu vlády ponese tato rozsáhlá akce název „Operation Albiston Shadow“ a zapojí se do ní nejen ministři, ale také stovky úředníků z řad státní správy a celého veřejného sektoru. Hlavním úkolem manévrů bude prověřit schopnost státního aparátu reagovat na krizové scénáře.
Ruská armáda zasáhla civilní plavidlo v blízkosti černomořského přístavu Oděsa. K útoku došlo jen několik hodin poté, co ruský prezident Vladimir Putin pohrozil odvetnými údery. Ty mají být podle šéfa Kremlu několikanásobně silnější než dosavadní ukrajinské útoky na ruské území. Rozsah těchto odvetných operací se má navíc v budoucnu dále zvyšovat.
Krymský poloostrov, který měl být po dvanácti letech od své anexe výkladní skříní ruské moci, se pro prezidenta Vladimira Putina stává zásadní vojenskou i politickou přítěží. Rusko z tohoto území vybudovalo masivně militarizovanou základnu a bezpečné zázemí, odkud v roce 2022 zahájilo invazi na jih Ukrajiny a odkud dříve podporovalo své operace v Sýrii. Současná ukrajinská strategie zaměřená na izolaci poloostrova však tuto dosud nedobytnou pevnost mění v kriticky zranitelné místo.
Venezuelská veřejnost dává stále hlasitěji najevo svůj hněv a rozhořčení nad vládním zvládáním následků ničivého dvojitého zemětřesení, které zemi zasáhlo 24. června. Katastrofa, která si podle oficiálních údajů vyžádala již nejméně 4 490 lidských životů, vyvolala obrovskou vlnu solidarity, ale také otevřeného odporu vůči politickým představitelům. Symbolem této narůstající společenské frustrace se stalo video zachycující truchlící matku, která přímo na ulici ostře konfrontovala poslance Nicoláse Madura Guerru, syna bývalého prezidenta.
Světová ekonomika již nečelí pouze nedostatku ropy jako takové, ale novému a závažnějšímu problému – nedostatku kapacit na její zpracování na benzin a naftu. Přestože obnovení blokády Hormuzského průlivu ze strany USA a Íránu vyhnalo ceny surové ropy nad 80 dolarů za barel, samotný dostatek suroviny na trhu situaci neřeší. Ropa se totiž nejprve musí rafinovat na využitelné produkty, jako jsou asfalt, plasty, topný olej, letecké palivo či motorová paliva.
Červnová rámcová dohoda z roku 2026 mezi Libanonem a Izraelem představuje nejvýznamnější diplomatický pokus o stabilizaci vzájemných vztahů za posledních téměř osmdesát let. Tento ambiciózní dokument si klade za cíl nejen ukončit válečný stav, ale také vytyčit cestu k úplnému odzbrojení šíitského hnutí Hizballáh a stažení izraelské armády z libanonského území. Realizace těchto bodů však v současné situaci naráží na hlubokou skepsi, kterou přiživuje dlouhá historie selhání předchozích příměří.
Analyzovat reakce internetových komunit na témata rozmanitosti a inkluze v kontextu fotbalu je sice složité, ale podrobný rozbor tisíců příspěvků na sociálních sítích podle expertů webu The Conversation ukazuje velmi zajímavou a v mnoha ohledech překvapivou realitu. Veřejnost totiž nevnímá všechny formy diverzity stejně a reakce uživatelů se výrazně liší podle toho, na jaký konkrétní aspekt se dané sdělení zaměřuje.
Hmyz a roztoči se neustále šíří, nacházejí nové způsoby, jak znepříjemňovat lidem život, a přenášejí nebezpečné choroby. Například běžné mouchy domácí vyhledávají teplé prostředí a fungují jako mechanické přenašeče patogenů. Při pohybu po odpadcích a následně po kuchyňských linkách za sebou zanechávají bakterie salmonely a další nebezpečné zárodky.
Výzkum organizace Centre for Countering Digital Hate (CCDH) ukázal, že YouTube i rok po zavedení nových pravidel pro omezení škodlivého obsahu stále doporučuje dospívajícím uživatelům videa s tematikou poruch příjmu potravy. Výzkumníci pro účely studie vytvořili simulovaný profil třináctileté dívky, která poprvé sledovala obsah zaměřený na nezdravé diety a vnímání vlastního těla. Zjistili, že každé desáté video doporučené algoritmem nabízelo takzvanou „thinspiraci“, extrémní omezování kalorií nebo jiný škodlivý materiál, což však představuje zlepšení oproti situaci před dvěma lety.
