Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil Rusko, že se snaží „koupit si čas“, aby mohlo nadále vést válku proti Ukrajině a udržovat okupaci jejích území. Ve svém úterním prohlášení na sociálních sítích uvedl, že Moskva není připravena na skutečné mírové rozhovory a že jediným cílem současné ruské diplomacie je prodloužení konfliktu.
„Je zjevné, že Rusko se snaží získat čas, aby mohlo pokračovat ve válce a okupaci,“ napsal Zelenskyj na platformě Telegram. „Společně s našimi partnery vyvíjíme tlak na Rusko, aby změnilo své chování. Sankce jsou důležité a jsem vděčný všem, kteří je činí účinnějšími vůči těm, kdo tuto válku vedou.“
Zelenskyj zároveň zopakoval, že Ukrajina je připravena na mírové jednání, ovšem za předpokladu, že dojde na stůl k realistickým a konkrétním návrhům. „Nepochybujeme o tom, že válka musí skončit u jednacího stolu. Ale podmínky musí být reálné a smysluplné. Jsme připraveni na jakýkoliv efektivní formát vyjednávání. Pokud však Rusko bude dál klást nerealistické požadavky a sabotovat výsledek, musí následovat tvrdé důsledky,“ dodal ukrajinský prezident.
Zelenskyj v této souvislosti hovořil s finským prezidentem Alexandrem Stubbem a avizoval další jednání s mezinárodními partnery. Zároveň apeloval na posílení sankčního tlaku na Moskvu, která podle něj nereaguje na výzvy k ukončení agrese.
Na ruské straně vystoupila mluvčí ministerstva zahraničí Maria Zacharovová, která uvedla, že Ukrajina se musí rozhodnout, zda bude spolupracovat při jednání o memorandu, jež by mělo předcházet navrhované mírové dohodě z ruské iniciativy. Tvrdila rovněž, že evropští spojenci Kyjeva se neúspěšně pokusili zabránit obnovení přímého dialogu mezi Moskvou a Kyjevem. „Rusko nikdy neodpovídá na ultimáta,“ zdůraznila Zacharovová při svém pravidelném brífinku.
K ostré kritice se připojil i německý ministr obrany Boris Pistorius, podle něhož ruský prezident Vladimir Putin nemá žádný skutečný zájem o mír. Podle něj Putin jen „hraje o čas“ a pod záminkou jednání se Spojenými státy usiluje o prodloužení války a upevnění svého vlivu.
„Evropa musí vyvinout větší tlak na Rusko, a to zejména v oblasti prodeje ruské energie,“ uvedl Pistorius před zasedáním ministrů obrany a zahraničí EU v Bruselu. „Vidíme znovu masivní ruské útoky v posledních dnech… Tato fakta mluví hlasitěji než jakékoli proklamace o mírovém procesu, které slýcháme už dlouho.“
Německý ministr dále konstatoval, že Putin není připraven k žádným ústupkům a že jeho představy o příměří se omezují výhradně na podmínky diktované Kremlem.
Zatímco Kyjev zdůrazňuje ochotu k jednání, ruské požadavky, jak se zdá, směřují k potvrzení status quo a legitimizaci okupovaných území. Tento přístup však Západ nadále odmítá. Evropská unie i Spojené státy trvají na tom, že jakékoliv mírové ujednání musí respektovat mezinárodní právo a územní celistvost Ukrajiny.
V atmosféře sílící nedůvěry tak nadále převládá přesvědčení, že Moskva jedná především ve snaze získat výhodu na frontě, zatímco diplomatická aktivita má spíše klamat veřejnost a partnery.
Nová vědecká studie přinesla velmi znepokojivé zjištění týkající se Atlantické meritidionální cirkulace (AMOC), klíčového systému oceánských proudů, jehož součástí je i Golfský proud. Podle výzkumu je kolaps tohoto systému mnohem pravděpodobnější, než se dosud předpokládalo. Vědci zjistili, že nejrealističtějšími klimatickými modely jsou paradoxně ty nejpesimističtější, které předpovídají nejvýraznější zpomalení proudění.
Analýza dat ze sledování plavidel, kterou provedla redakce BBC Verify, odhaluje skutečný stav dopravy v Hormuzském průlivu po prvních 48 hodinách americké námořní blokády. Od pondělka, kdy Spojené státy uzavřely přístup k íránským přístavům, proplulo touto strategickou cestou pouze 15 plavidel, přičemž devět z nich má přímé vazby na Írán.
Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) představil kontroverzní návrh na změnu financování tuzemských veřejnoprávních médií. Od roku 2027 by měly prostředky dostávat ze státního rozpočtu. Z České televize již přišla první a jasná reakce.
Jsme za půlkou pracovního týdne, takže víkend se pomalu blíží. Těšit se můžeme zejména na sobotu, která bude teplejší a méně deštivá. Vyplývá to z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Americké torpédoborce třídy Arleigh Burke, které tvoří páteř námořnictva Spojených států, dostávají pravděpodobně novou posilu do svého arzenálu. Analytici využívající veřejně dostupné zdroje (OSINT) si všimli záhadného zbraňového systému na palubě lodi USS Carl M. Levin během její nedávné plavby poblíž havajského Pearl Harboru. Experti si zatím nejsou jistí, o jakou zbraň se jedná, pravděpodobně ale jde o pokročilé zařízení určené k likvidaci bezpilotních letounů.
Námořní blokáda íránských přístavů, kterou před dvěma dny vyhlásily Spojené státy, zůstává i nadále v platnosti. Navzdory diplomatickým snahám a napětí v regionu americké námořnictvo důsledně kontroluje veškerý provoz v klíčových vodách. Situace je momentálně ve slepé uličce, kdy obě strany stupňují svou rétoriku a hrozby, zatímco zbytek světa s obavami sleduje ekonomické dopady této konfrontace.
Maďarská státní média se ocitla pod ostrou palbou kritiky budoucího premiéra Pétera Magyara, který jejich fungování přirovnal k propagandě totalitních režimů, jako bylo nacistické Německo nebo současná Severní Korea. Magyar je obvinil z šíření lží a strachu. Podle jeho slov si každý Maďar zaslouží média veřejné služby, která vysílají pravdu, a nikoliv vládní tlampač.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie, když pohrozil revizí obchodní dohody se Spojeným královstvím. Ve svém nejnovějším výpadu označil současný stav vzájemných vztahů za „smutný“ a britskou vládu obvinil z toho, že Spojené státy nepodpořila v klíčovém okamžiku konfliktu s Íránem. Podle Trumpa byla loňská dohoda, která Británii zajistila výhodnější podmínky a snížení cel na automobily či ocel, z jeho strany velkorysým gestem, které však může být kdykoliv změněno.
Navzdory krachu nedělních jednání v Islámábádu zůstávají komunikační kanály mezi Teheránem a Washingtonem otevřené. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Bagháí potvrdil, že výměna zpráv mezi oběma stranami pokračuje prostřednictvím pákistánského zprostředkovatele. Íránská pozice v klíčových otázkách byla podle něj jasně stanovena a v následných kontaktech opakovaně potvrzena, což dává naději na další diplomatický posun.
Novým šéfem izraelské tajné služby Mossad se má v červnu stát Roman Gofman, dosavadní vojenský tajemník premiéra Benjamina Netanjahua. Gofman do funkce nastoupí v kritické době, kdy se Izrael již více než 40 dní nachází ve válečném stavu s Íránem. Podle informací z izraelských bezpečnostních kruhů Gofman sdílí optimistické přesvědčení svého předchůdce Davida Barney, že přímý vojenský střet s Teheránem povede k rychlému pádu tamního teokratického režimu.
Italská premiérka Giorgia Meloniová se rozhodla k razantnímu kroku, který signalizuje prohlubující se propast mezi Římem a Jeruzalémem. Itálie s okamžitou platností pozastavila dohodu o obranné spolupráci s Izraelem, přičemž premiérka jako hlavní důvod uvedla „současnou situaci“ na Blízkém východě. Meloniová tímto krokem pokračuje v distancování své vlády od americko-izraelských vojenských operací v Íránu, které v posledních týdnech zachvátily celý region.
Izraelská armáda vydala další naléhavý příkaz k evakuaci obyvatel žijících jižně od řeky Zahrání v jižním Libanonu. Podle mluvčího izraelských ozbrojených sil pro arabské publikum Avichaye Adraeho operuje armáda v oblasti se značnou silou a letecké útoky i nadále pokračují. Tento krok doplňuje širší strategii Izraele, která se podle údajů OSN dotýká přibližně 14 % celého libanonského území.
