Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil Rusko, že se snaží „koupit si čas“, aby mohlo nadále vést válku proti Ukrajině a udržovat okupaci jejích území. Ve svém úterním prohlášení na sociálních sítích uvedl, že Moskva není připravena na skutečné mírové rozhovory a že jediným cílem současné ruské diplomacie je prodloužení konfliktu.
„Je zjevné, že Rusko se snaží získat čas, aby mohlo pokračovat ve válce a okupaci,“ napsal Zelenskyj na platformě Telegram. „Společně s našimi partnery vyvíjíme tlak na Rusko, aby změnilo své chování. Sankce jsou důležité a jsem vděčný všem, kteří je činí účinnějšími vůči těm, kdo tuto válku vedou.“
Zelenskyj zároveň zopakoval, že Ukrajina je připravena na mírové jednání, ovšem za předpokladu, že dojde na stůl k realistickým a konkrétním návrhům. „Nepochybujeme o tom, že válka musí skončit u jednacího stolu. Ale podmínky musí být reálné a smysluplné. Jsme připraveni na jakýkoliv efektivní formát vyjednávání. Pokud však Rusko bude dál klást nerealistické požadavky a sabotovat výsledek, musí následovat tvrdé důsledky,“ dodal ukrajinský prezident.
Zelenskyj v této souvislosti hovořil s finským prezidentem Alexandrem Stubbem a avizoval další jednání s mezinárodními partnery. Zároveň apeloval na posílení sankčního tlaku na Moskvu, která podle něj nereaguje na výzvy k ukončení agrese.
Na ruské straně vystoupila mluvčí ministerstva zahraničí Maria Zacharovová, která uvedla, že Ukrajina se musí rozhodnout, zda bude spolupracovat při jednání o memorandu, jež by mělo předcházet navrhované mírové dohodě z ruské iniciativy. Tvrdila rovněž, že evropští spojenci Kyjeva se neúspěšně pokusili zabránit obnovení přímého dialogu mezi Moskvou a Kyjevem. „Rusko nikdy neodpovídá na ultimáta,“ zdůraznila Zacharovová při svém pravidelném brífinku.
K ostré kritice se připojil i německý ministr obrany Boris Pistorius, podle něhož ruský prezident Vladimir Putin nemá žádný skutečný zájem o mír. Podle něj Putin jen „hraje o čas“ a pod záminkou jednání se Spojenými státy usiluje o prodloužení války a upevnění svého vlivu.
„Evropa musí vyvinout větší tlak na Rusko, a to zejména v oblasti prodeje ruské energie,“ uvedl Pistorius před zasedáním ministrů obrany a zahraničí EU v Bruselu. „Vidíme znovu masivní ruské útoky v posledních dnech… Tato fakta mluví hlasitěji než jakékoli proklamace o mírovém procesu, které slýcháme už dlouho.“
Německý ministr dále konstatoval, že Putin není připraven k žádným ústupkům a že jeho představy o příměří se omezují výhradně na podmínky diktované Kremlem.
Zatímco Kyjev zdůrazňuje ochotu k jednání, ruské požadavky, jak se zdá, směřují k potvrzení status quo a legitimizaci okupovaných území. Tento přístup však Západ nadále odmítá. Evropská unie i Spojené státy trvají na tom, že jakékoliv mírové ujednání musí respektovat mezinárodní právo a územní celistvost Ukrajiny.
V atmosféře sílící nedůvěry tak nadále převládá přesvědčení, že Moskva jedná především ve snaze získat výhodu na frontě, zatímco diplomatická aktivita má spíše klamat veřejnost a partnery.
Společnost Meta souhlasila s zaplacením až 17 miliard dolarů během deseti let, čímž urovnala žaloby podané oboustrannou koalicí generálních prokurátorů. Státy tvrdily, že společnost záměrně navrhla sítě Facebook a Instagram tak, aby vytvořila závislost u dětí, klamala veřejnost ohledně škodlivosti svých služeb a neoprávněně shromažďovala data uživatelů mladších 13 let.
Polský premiér Donald Tusk varoval před možnou eskalací napětí ze strany Ruska v nadcházejících měsících. Nadcházející podzim a zimu označil za kritické období pro bezpečnost Polska, Ukrajiny i celého středoevropského regionu.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko absolvuje jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem zaměřené na bilaterální spolupráci a otázky bezpečnosti. Setkání navazuje na Lukašenkovu předchozí schůzku s ruským premiérem Michailem Mišustinem i na dřívější návštěvu prvního místopředsedy ruské vlády Denise Manturova v Minsku. Diplomatičtí představitelé obou zemí jednají v době zvýšeného regionálního napětí a intenzivních vojenských i politických manévrů.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou nabrala v posledních dnech na intenzitě po vyhlášení nových odvetných cel ze strany obou severoamerických sousedů. Novou vlnu opatření zahájil americký prezident Donald Trump, na což kanadský premiér Mark Carney zareagoval zavedením odvetných dovozních tax na širokou škálu amerického zboží. Tento hospodářský konflikt staví spotřebitele i firmy na obou stranách hranice před hrozbu růstu životních nákladů a narušení přeshraničních dodavatelských řetězců.
Svět se ocitá na prahu komerční jaderné revoluce, která staví na zkušenostech a ponaučeních z předchozího období takzvané jaderné renesance z počátku 21. století. Zatímco tehdejší snahy narazily na havárii v Fukušimě, pokles cen plynu a vysoké náklady, současný rozvoj těží ze zvýšeného povědomí veřejnosti, odbourání průmyslových neefektivit a probíhajících legislativních reforem. Rostoucí poptávka po stabilní a čisté energii vytváří v pravý čas ideální podmínky pro nový masivní nástup jaderné energetiky.
Americký prezident Donald Trump oznámil uzavření dohody s Venezuelou, která Spojeným státům zajišťuje kontrolu nad více než 65 miliardami barelů tamních prověřených zásob ropy. Šéf Bílého domu označil tuto transakci za historickou a prohlásil, že fakticky více než zdvojnásobí americké ropné rezervy. Podle jeho vyjádření nové ujednání zásadně posílí nabídku surovin na trhu a dlouhodobě sníží ceny pohonných hmot pro americké spotřebitele.
Exprezident Miloš Zeman připustil, že chvílemi uvažuje o další kandidatuře na post hlavy státu, což mu ústava i po dvou dokončených mandátech umožňuje. Dvaaosmdesátiletý bývalý politik ale zároveň přiznal, že ho limituje pokročilý věk.
Celý svět před časem s napětím sledoval boj britské princezny Kate se zákeřnou rakovinou. Dobře to naštěstí dopadlo, takže manželka prince Williama může s ostatními pacienty sdílet své osobní zkušenosti. Na co si vzpomněla tentokrát?
Korunu, žezlo i jablko slavnostně vyzvednou klíčníci z Korunní komory v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v pondělí 14. září. Následně si je budou moct prohlédnout školní třídy. Pro veřejnost bude výstava otevřena od soboty 19. do pondělí 28. září. Exhibice měla původně začít o den dříve. Klenoty letos doplní také korunovační roucho z roku 1653 a další vzácné artefakty. Vstup bude opět zdarma.
Na jižní hranici Ruska se Gruzií se v minulém týdnu opět výrazně zvýšil provoz. Přes hraniční přechod Horní Lars opustilo zemi více než 113 tisíc Rusů, což vyvolává vzpomínky na podzim roku 2022, kdy Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci. Současný odliv obyvatel odráží rostoucí obavy z toho, že se Kreml chystá spustit další vlnu povolávání do zbraně.
Evropské země v současnosti dokážou v průměru znovu využít pouze 12,2 procenta spotřebovaných materiálů. Tento stav výrazně zaostává za ambiciózními cíli Evropské unie, která si v rámci Akčního plánu pro oběhové hospodářství z roku 2020 předsevzala tento podíl do roku 2030 zdvojnásobit a v novějším průmyslovém plánu dosáhnout 24 procent, upozornil server The Conversation.
Evropská unie i Severoatlantická aliance čelí stále intenzivnější kampani ze strany Ruska, která zahrnuje drony, sabotáže, kybernetické útoky i atentáty na evropském území. Přestože bezpečnostní experti a zástupci obranného průmyslu podle webu Politico varují, že se situace začíná výrazně přibližovat přímému vojenskému střetu, političtí lídři nadále preferují používání termínu hybridní válka. Tento obrat jim umožňuje vyhnout se přímé vojenské reakci i oficiálnímu vyhlášení válečného stavu, které by přineslo závažné ekonomické dopady a odliv investorů.
