Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil Rusko, že se snaží „koupit si čas“, aby mohlo nadále vést válku proti Ukrajině a udržovat okupaci jejích území. Ve svém úterním prohlášení na sociálních sítích uvedl, že Moskva není připravena na skutečné mírové rozhovory a že jediným cílem současné ruské diplomacie je prodloužení konfliktu.
„Je zjevné, že Rusko se snaží získat čas, aby mohlo pokračovat ve válce a okupaci,“ napsal Zelenskyj na platformě Telegram. „Společně s našimi partnery vyvíjíme tlak na Rusko, aby změnilo své chování. Sankce jsou důležité a jsem vděčný všem, kteří je činí účinnějšími vůči těm, kdo tuto válku vedou.“
Zelenskyj zároveň zopakoval, že Ukrajina je připravena na mírové jednání, ovšem za předpokladu, že dojde na stůl k realistickým a konkrétním návrhům. „Nepochybujeme o tom, že válka musí skončit u jednacího stolu. Ale podmínky musí být reálné a smysluplné. Jsme připraveni na jakýkoliv efektivní formát vyjednávání. Pokud však Rusko bude dál klást nerealistické požadavky a sabotovat výsledek, musí následovat tvrdé důsledky,“ dodal ukrajinský prezident.
Zelenskyj v této souvislosti hovořil s finským prezidentem Alexandrem Stubbem a avizoval další jednání s mezinárodními partnery. Zároveň apeloval na posílení sankčního tlaku na Moskvu, která podle něj nereaguje na výzvy k ukončení agrese.
Na ruské straně vystoupila mluvčí ministerstva zahraničí Maria Zacharovová, která uvedla, že Ukrajina se musí rozhodnout, zda bude spolupracovat při jednání o memorandu, jež by mělo předcházet navrhované mírové dohodě z ruské iniciativy. Tvrdila rovněž, že evropští spojenci Kyjeva se neúspěšně pokusili zabránit obnovení přímého dialogu mezi Moskvou a Kyjevem. „Rusko nikdy neodpovídá na ultimáta,“ zdůraznila Zacharovová při svém pravidelném brífinku.
K ostré kritice se připojil i německý ministr obrany Boris Pistorius, podle něhož ruský prezident Vladimir Putin nemá žádný skutečný zájem o mír. Podle něj Putin jen „hraje o čas“ a pod záminkou jednání se Spojenými státy usiluje o prodloužení války a upevnění svého vlivu.
„Evropa musí vyvinout větší tlak na Rusko, a to zejména v oblasti prodeje ruské energie,“ uvedl Pistorius před zasedáním ministrů obrany a zahraničí EU v Bruselu. „Vidíme znovu masivní ruské útoky v posledních dnech… Tato fakta mluví hlasitěji než jakékoli proklamace o mírovém procesu, které slýcháme už dlouho.“
Německý ministr dále konstatoval, že Putin není připraven k žádným ústupkům a že jeho představy o příměří se omezují výhradně na podmínky diktované Kremlem.
Zatímco Kyjev zdůrazňuje ochotu k jednání, ruské požadavky, jak se zdá, směřují k potvrzení status quo a legitimizaci okupovaných území. Tento přístup však Západ nadále odmítá. Evropská unie i Spojené státy trvají na tom, že jakékoliv mírové ujednání musí respektovat mezinárodní právo a územní celistvost Ukrajiny.
V atmosféře sílící nedůvěry tak nadále převládá přesvědčení, že Moskva jedná především ve snaze získat výhodu na frontě, zatímco diplomatická aktivita má spíše klamat veřejnost a partnery.
V íránském hlavním městě Teheránu se zoufale modlí za déšť. Město, jehož metropolitní oblast obývá zhruba patnáct milionů lidí, se potýká s tak vážnou vodní krizí, že prezident Masoud Pezeshkian naznačil, že by obyvatelé mohli být nuceni k evakuaci. Prezident na začátku měsíce prohlásil, že pokud do prosince nezaprší, bude v Teheránu zavedeno přidělování vody. Pokud sucho potrvá, budou se muset obyvatelé „evakuovat“. Ačkoli mnozí experti považují evakuaci za nerealizovatelnou, Pezeshkianova slova odrážejí mimořádnou vážnost situace v zemi.
Rusko nadále varuje před zapojením Severoatlantické aliance do konfliktu na Ukrajině. Jeden z vysoce postavených důstojníků NATO však podle Sky News naznačuje, že aliance by mohla jít ještě dál a zvážit „preventivní úder“ jako formu „obranné akce“. Rusko na toto prohlášení reagovalo na začátku týdne, který je klíčový pro mírová jednání o Ukrajině.
Světová zdravotnická organizace (WHO) zveřejnila své první pokyny pro užívání léků na obezitu a současně upozornila na kritický nedostatek těchto přípravků. Podle WHO má k lékům typu Wegovy (obsahující účinnou látku semaglutid) přístup méně než deset procent lidí, kterým by mohly pomoci. Organizace proto vyzývá k rozšíření a spravedlivějšímu přístupu k lékům ze skupiny GLP-1 agonistů.
Hlavní města Evropské unie se blíží k dohodě, která by zmírnila ochranná opatření kolem finanční praxe známé jako sekuritizace. Právě tato praxe významně přispěla ke globální finanční krizi v roce 2008. Podle zpráv z Bruselu, potvrzených několika úředníky zapojenými do jednání, se již ministerstva financí v Radě shodla na snížení objemu hotovosti, kterou musí finanční společnosti držet jako rezervu při investování do přeprodaných dluhů.
V exkluzivním soukromém klubu Shell Bay ve floridském South Beach se delegace z Washingtonu a Kyjeva sešly k „tvrdým, ale velmi konstruktivním“ jednáním, během nichž se podával ukrajinský boršč a holubci. Jeden z účastníků popsal boršč jako „velmi bohatý na maso“. Podávání těchto tradičních ukrajinských jídel, jako jsou zelná a masová roláda holubci, bylo vnímáno jako vstřícné diplomatické gesto. Spojené státy se totiž snaží přimět Ukrajinu ke kompromisu v mírové dohodě s Ruskem.
Dvakrát ročně se sejde přibližně čtyřicet vědců na pětidenní schůzce, aby rozhodli, proti kterým kmenům chřipky se bude očkovat v nadcházející sezóně. Příprava vakcíny, která obvykle obsahuje ochranu proti třem různým kmenům, trvá zhruba šest měsíců. Rozhodnutí přijaté v únoru ovlivňuje chřipkovou sezónu na severní polokouli a rozhodnutí ze září se týká jižní polokoule.
Přibližně šest set odborníků zahájilo v pondělí práci na příští důležité klimatické zprávě OSN. Tato aktivita se odehrává v době, kdy je mezinárodní konsensus ohledně globálního oteplování zpochybňován americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který vědecké poznatky označuje za „podvod“.
Americký prezident Donald Trump v neděli prohlásil, že prověří zprávy, podle nichž americká armáda provedla následný úder na loď v Karibiku, o níž se domnívala, že převáží drogy, a zabila tak přeživší po prvním raketovém útoku. Prezident USA také uvedl, že by „nechtěl“ druhý úder na plavidlo během incidentu, který se odehrál 2. září. Šlo o první zveřejněnou operaci ze série útoků v Karibiku a východním Pacifiku, které podle Washingtonu mají bojovat proti obchodu s drogami.
Donald Trump v neděli potvrdil, že telefonoval s venezuelským prezidentem Nicolásem Madurem, ale odmítl poskytnout podrobnosti o tom, co oba lídři projednávali. Prezident Spojených států hovořil s novináři na palubě prezidentského speciálu Air Force One a na dotaz, zda s Madurem mluvil, odpověděl: „Nechci to komentovat. Odpověď je ano.“ O tom, že Trump s Madurem hovořil dříve tento měsíc a diskutovali o možné schůzce ve Spojených státech, informoval jako první deník The New York Times.
Rok 2026 má být pro Aditya-L1, první indickou vesmírnou misi pro pozorování Slunce, zcela výjimečný. Observatoř, která byla umístěna na oběžnou dráhu v loňském roce, bude poprvé moci sledovat Slunce v době, kdy dosáhne maxima svého cyklu aktivity. Podle NASA se tak děje zhruba každých jedenáct let, když dochází k přepólování magnetických pólů Slunce, což je obdobou výměny pozic severního a jižního pólu na Zemi. Toto období je charakterizováno velkou turbulencí, kdy Slunce přechází z klidného stavu do bouřlivého, což je spojeno s obrovským nárůstem počtu slunečních bouří a výronů koronální hmoty, neboli CME.
Dvě oddělené tlakové níže přinesly prodloužené přívalové deště na celý ostrov Srí Lanka a na rozsáhlé oblasti indonéské Sumatry, jižního Thajska a severní Malajsie v minulém týdnu. Tyto ničivé záplavy si v posledních dnech vyžádaly téměř tisíc obětí napříč těmito čtyřmi zeměmi v Asii. Srí Lanka a Indonésie proto nasadily armádní personál, aby pomohl postiženým.
I do Česka doputovala v uplynulých hodinách radostná zpráva z domácnosti nejlepšího českého hokejisty současnosti. Kanonýr David Pastrňák a jeho švédská manželka Rebecca se těší na dalšího potomka.
