Rusko nadále varuje před zapojením Severoatlantické aliance do konfliktu na Ukrajině. Jeden z vysoce postavených důstojníků NATO však podle Sky News naznačuje, že aliance by mohla jít ještě dál a zvážit „preventivní úder“ jako formu „obranné akce“. Rusko na toto prohlášení reagovalo na začátku týdne, který je klíčový pro mírová jednání o Ukrajině.
Speciální vyslanec Donalda Trumpa, Steve Witkoff, údajně dnes uspořádal další setkání s ukrajinským vyjednavačem Rustemem Umerovem na Floridě. Vedoucí vyjednavači se sešli znovu poté, co již včera jednali téměř čtyři hodiny o mírovém návrhu vedeném USA, který má ukončit válku.
Podle zdrojů agentury AFP „stále existují otázky“ týkající se amerického plánu. Zdroje dodaly, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj „očekává Umerova v Irsku“ během své zítřejší návštěvy, kde mu má podat podrobnou zprávu ze schůzky s Witkoffem.
Ruské ozbrojené síly dosáhly v listopadu největšího postupu na Ukrajině za poslední rok. Vyplývá to z analýzy dat amerického Institutu pro studium války (ISW), kterou zpracovala agentura AFP. Během listopadu Rusko dobylo 270 čtverečních mil území. Podle analýzy se jedná o druhý největší územní zisk od začátku války, nepočítaje úvodní měsíce s vysoce mobilní frontou. Na konci listopadu tak ruská armáda plně nebo částečně kontrolovala 19,3 procenta ukrajinského území.
Šéfka zahraniční politiky EU, Kaja Kallasová, se po jednání ministrů obrany a zahraničních věcí bloku v Bruselu vyjádřila k mírovým snahám. Řekla, že úkolem diplomatů je „podporovat oběť a neodměňovat agresi“. Dále dodala, že cílem je dosáhnout „spravedlivého a trvalého míru“, nikoli dohody, která by „položila základ pro další válku“.
Kallasová se dotkla i rezignace blízkého Zelenského spolupracovníka Andrije Jermaka po razii protikorupční policie minulý týden. Řekla, že „zejména v době války záleží na důvěře“ a že „boj Ukrajiny za svobodu a její cesta do Evropy by neměly být pošpiněny“. Současně ale ocenila, že „fakt, že se vyšetřování konají, ukazuje, že protikorupční orgány na Ukrajině fungují“.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že se britský premiér Sir Keir Starmer dnes připojil k jednání s Emmanuelem Macronem v Paříži. Britský premiér byl seznámen s výsledky americko-ukrajinských rozhovorů na Floridě. Zelenskyj uvedl, že se hovoru zúčastnil i americký vyslanec Steve Witkoff a ukrajinský vyjednavač Rustem Umerov. „Bylo to důležité informování a dohodli jsme se, že budeme projednávat další detaily osobně – naše týmy budou koordinovat rozvrhy pro možné další kontakty,“ řekl Zelenskyj.
Poslanecká sněmovna ve čtvrtek večer vyslovila důvěru vládě premiéra Andreje Babiše (ANO). Stalo se tak na závěr jednání, které s přestávkami probíhalo od úterý. Babišova vláda je u moci od poloviny prosince, kdy její členy jmenoval prezident Petr Pavel.
Babyboom v českém šoubyznyse bude pokračovat i letos. Radostnou novinkou se v polovině ledna pochlubila herečka a zpěvačka Barbora Poláková. Její dvě děti se totiž dočkají nevlastního mladšího sourozence.
Karlos Vémola zřejmě má alespoň nějakou šanci se dostat z vazby. V posledních dnech se mluví o tom, že by se mohl dostat ven na kauci. Nyní se objevily další podrobnosti k tomuto scénáři. Peníze by podle nich dalo na stůl hned několik lidí.
Nevyzpytatelné je počasí v Česku během posledních dní. Po sněhové nadílce následovala epizoda, kdy opakovaně hrozil výskyt nebezpečné ledovky. Další změnu přinese druhá polovina tohoto týdne. Meteorologové očekávají inverzi.
Nejtěžší moderátorskou disciplínou jsou samozřejmě přímé televizní přenosy. Vyzkoušel si je i Karel Šíp, jenž v živém vysílání zažil asi nejtěžší okamžiky ve své desítky let trvající kariéře. Jak na to dnes vzpomíná?
Íránská justice oficiálně popřela zprávy o tom, že by plánovala popravu šestadvacetiletého Erfana Soltáního, který byl zadržen během nedávných masových nepokojů. Organizace pro lidská práva Hengaw přitom začátkem týdne varovala, že rodina mladého muže byla informována o jeho popravě naplánované na tuto středu. Soltání, majitel obchodu s oblečením, se stal symbolem pro tisíce zadržených Íránců, u nichž panují obavy z nespravedlivých a bleskových procesů.
Dánský ministr zahraničí a jeho grónská kolegyně odletěli do Washingtonu s nadějí, že najdou pochopení u ministra zahraničí Marca Rubia. Místo klidného dialogu je však v Bílém domě čekal tvrdý střet s JD Vancem. Viceprezident USA si za poslední rok vybudoval pověst politika s otevřeně nepřátelským postojem k evropským vládám, což v Bruselu i Kodani vyvolává čiré zděšení.
Spojené státy se ocitají na hraně dalšího zásadního vojenského rozhodnutí. Zatímco se svět ještě nestihl vzpamatovat ze svržení režimu Nicoláse Madura ve Venezuele, pozornost administrativy Donalda Trumpa se nyní naplno přesunula k Íránu. Situace v Teheránu je nejnapjatější za poslední roky a tamní režim čelí nebývalému tlaku z ulice i ze zahraničí. Pro globální trhy však Írán nepředstavuje jen další „padající domino“, ale strategický nervový uzel, jehož destabilizace může mít drtivé dopady na světovou ekonomiku.
Situace v Minneapolisu se v noci na čtvrtek dramaticky vyhrotila poté, co federální agent postřelil a zranil muže, který na něj měl podle oficiálních zpráv zaútočit. Incident okamžitě zažehl nové kolo násilných nepokojů v ulicích, kde se policie a federální složky střetly se stovkami demonstrantů.
Administrativa Donalda Trumpa se loni v létě prezentovala nálety na íránská jaderná zařízení jako jeden ze svých největších vojenských triumfů. Tehdy americké stealth bombardéry B-2 shodily čtrnáct obřích bomb na dva klíčové objekty bez jediné vlastní ztráty. Nyní však prezident Trump hrozí Teheránu novou odvetou v reakci na brutální potlačování protivládních protestů, které si podle aktivistů vyžádalo tisíce životů. Analytici se však shodují, že případný nový útok by vypadal zcela jinak než loňská operace, protože podpora demonstrantů vyžaduje jiný přístup.
Americký prezident Donald Trump opět potvrdil svou pověst nepředvídatelného lídra, který si užívá roli dirigenta globálního chaosu. Zatímco celý svět se zatajeným dechem čekal, zda Spojené státy zahájí ničivý úder na Írán, Trump o této otázce války a míru hovořil v Oválné pracovně během akce na podporu plnotučného mléka ve školách. Mezi vzpomínkami na dětství a nabízením pět dní staré lahve mléka novinářům jen tak mimochodem prohodil, že útok na Teherán možná odloží, protože mu jakési zdroje slíbily zastavení poprav demonstrantů.
Americká veřejnost se staví velmi odmítavě k plánům prezidenta Donalda Trumpa na ovládnutí Grónska. Podle čerstvého průzkumu stanice CNN, který realizovala agentura SSRS, se proti snaze získat toto dánské autonomní území vyjádřilo hned 75 % Američanů. Pro Trumpův záměr rozšířit území Spojených států hlasovala pouhá čtvrtina dotázaných, což naznačuje, že prezidentovy ambice narážejí na domácí scéně na silný odpor.