Rusko nadále varuje před zapojením Severoatlantické aliance do konfliktu na Ukrajině. Jeden z vysoce postavených důstojníků NATO však podle Sky News naznačuje, že aliance by mohla jít ještě dál a zvážit „preventivní úder“ jako formu „obranné akce“. Rusko na toto prohlášení reagovalo na začátku týdne, který je klíčový pro mírová jednání o Ukrajině.
Speciální vyslanec Donalda Trumpa, Steve Witkoff, údajně dnes uspořádal další setkání s ukrajinským vyjednavačem Rustemem Umerovem na Floridě. Vedoucí vyjednavači se sešli znovu poté, co již včera jednali téměř čtyři hodiny o mírovém návrhu vedeném USA, který má ukončit válku.
Podle zdrojů agentury AFP „stále existují otázky“ týkající se amerického plánu. Zdroje dodaly, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj „očekává Umerova v Irsku“ během své zítřejší návštěvy, kde mu má podat podrobnou zprávu ze schůzky s Witkoffem.
Ruské ozbrojené síly dosáhly v listopadu největšího postupu na Ukrajině za poslední rok. Vyplývá to z analýzy dat amerického Institutu pro studium války (ISW), kterou zpracovala agentura AFP. Během listopadu Rusko dobylo 270 čtverečních mil území. Podle analýzy se jedná o druhý největší územní zisk od začátku války, nepočítaje úvodní měsíce s vysoce mobilní frontou. Na konci listopadu tak ruská armáda plně nebo částečně kontrolovala 19,3 procenta ukrajinského území.
Šéfka zahraniční politiky EU, Kaja Kallasová, se po jednání ministrů obrany a zahraničních věcí bloku v Bruselu vyjádřila k mírovým snahám. Řekla, že úkolem diplomatů je „podporovat oběť a neodměňovat agresi“. Dále dodala, že cílem je dosáhnout „spravedlivého a trvalého míru“, nikoli dohody, která by „položila základ pro další válku“.
Kallasová se dotkla i rezignace blízkého Zelenského spolupracovníka Andrije Jermaka po razii protikorupční policie minulý týden. Řekla, že „zejména v době války záleží na důvěře“ a že „boj Ukrajiny za svobodu a její cesta do Evropy by neměly být pošpiněny“. Současně ale ocenila, že „fakt, že se vyšetřování konají, ukazuje, že protikorupční orgány na Ukrajině fungují“.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že se britský premiér Sir Keir Starmer dnes připojil k jednání s Emmanuelem Macronem v Paříži. Britský premiér byl seznámen s výsledky americko-ukrajinských rozhovorů na Floridě. Zelenskyj uvedl, že se hovoru zúčastnil i americký vyslanec Steve Witkoff a ukrajinský vyjednavač Rustem Umerov. „Bylo to důležité informování a dohodli jsme se, že budeme projednávat další detaily osobně – naše týmy budou koordinovat rozvrhy pro možné další kontakty,“ řekl Zelenskyj.
Rozhodnutí Trumpovy administrativy zavést námořní blokádu Hormuzského průlivu posunulo napětí v Perském zálivu na novou, nebezpečnější úroveň. Tento krok, oznámený po krachu jednání o příměří z 11. dubna, není jen úderem proti Íránu, ale představuje zásadní výzvu pro Peking. Čína je totiž v posledních letech hlavním odběratelem íránské ropy a jednou z mála zemí, jejichž lodě dosud proplouvaly průlivem bez větších potíží.
Maďarští voliči v nedávných volbách zasadili tvrdou ránu šestnáctileté éře Viktora Orbána. Vítězství jeho někdejšího spojence Pétera Magyara a jeho strany Tisza (Respekt a svoboda) je natolik drtivé, že v parlamentu získala ústavní většinu. Tento výsledek znamená zásadní obrat pro zemi, která se pod Orbánovým vedením stala symbolem takzvané iliberální demokracie.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu by měl dnes podle prohlášení členky bezpečnostního kabinetu Galii Gamlielové hovořit s libanonským prezidentem Josephem Aounem. Tento krok, o kterém informovala izraelská média, přichází po mnoha letech naprostého přerušení dialogu mezi oběma státy. Gamlielová pro izraelský rozhlas vyjádřila naději, že by tento posun mohl v konečném důsledku vést k prosperitě v regionu.
Ukrajinští oceláři varují, že nová unijní uhlíková daň způsobuje okamžitý odliv evropských zákazníků. Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM), který vstoupil v platnost letos v lednu, vede k hromadnému rušení objednávek. Pro zemi sužovanou již čtvrtým rokem ruskou invazí to představuje kritickou ránu pro jedno z nejdůležitějších odvětví exportu.
Současná situace v konfliktu s Íránem vyžaduje od Spojených států především strategickou trpělivost. Jak kdysi napsal Lev Nikolajevič Tolstoj v románu Vojna a mír: „Vše přijde včas k tomu, kdo umí čekat.“ Právě trpělivost a čas jsou nyní těmi nejsilnějšími nástroji, které má Washington v rukou, aby dovedl válku k úspěšnému diplomatickému konci.
Na rozlehlých pláních severozápadního Íránu, kde jarní slunce začíná probouzet mandloně do květu, panuje křehké příměří. Právě tento klid zbraní po pěti týdnech ničivé války vrací na dálnice hustší provoz a do země Íránce, kteří uprchli před nálety. Na turecké hranici, kde zima ještě zcela neodevzdala svou vládu, čekají v odletových halách lidé jako šedovlasý bankéř, který se vrací od svého syna z Turecka. Jeho shrnutí války je věcné: americké a izraelské údery mířily především na vojenské cíle, nikoliv na domovy civilistů.
Nová vědecká studie přinesla velmi znepokojivé zjištění týkající se Atlantické meritidionální cirkulace (AMOC), klíčového systému oceánských proudů, jehož součástí je i Golfský proud. Podle výzkumu je kolaps tohoto systému mnohem pravděpodobnější, než se dosud předpokládalo. Vědci zjistili, že nejrealističtějšími klimatickými modely jsou paradoxně ty nejpesimističtější, které předpovídají nejvýraznější zpomalení proudění.
Analýza dat ze sledování plavidel, kterou provedla redakce BBC Verify, odhaluje skutečný stav dopravy v Hormuzském průlivu po prvních 48 hodinách americké námořní blokády. Od pondělka, kdy Spojené státy uzavřely přístup k íránským přístavům, proplulo touto strategickou cestou pouze 15 plavidel, přičemž devět z nich má přímé vazby na Írán.
Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) představil kontroverzní návrh na změnu financování tuzemských veřejnoprávních médií. Od roku 2027 by měly prostředky dostávat ze státního rozpočtu. Z České televize již přišla první a jasná reakce.
Jsme za půlkou pracovního týdne, takže víkend se pomalu blíží. Těšit se můžeme zejména na sobotu, která bude teplejší a méně deštivá. Vyplývá to z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Americké torpédoborce třídy Arleigh Burke, které tvoří páteř námořnictva Spojených států, dostávají pravděpodobně novou posilu do svého arzenálu. Analytici využívající veřejně dostupné zdroje (OSINT) si všimli záhadného zbraňového systému na palubě lodi USS Carl M. Levin během její nedávné plavby poblíž havajského Pearl Harboru. Experti si zatím nejsou jistí, o jakou zbraň se jedná, pravděpodobně ale jde o pokročilé zařízení určené k likvidaci bezpilotních letounů.
Námořní blokáda íránských přístavů, kterou před dvěma dny vyhlásily Spojené státy, zůstává i nadále v platnosti. Navzdory diplomatickým snahám a napětí v regionu americké námořnictvo důsledně kontroluje veškerý provoz v klíčových vodách. Situace je momentálně ve slepé uličce, kdy obě strany stupňují svou rétoriku a hrozby, zatímco zbytek světa s obavami sleduje ekonomické dopady této konfrontace.