Rusko nadále varuje před zapojením Severoatlantické aliance do konfliktu na Ukrajině. Jeden z vysoce postavených důstojníků NATO však podle Sky News naznačuje, že aliance by mohla jít ještě dál a zvážit „preventivní úder“ jako formu „obranné akce“. Rusko na toto prohlášení reagovalo na začátku týdne, který je klíčový pro mírová jednání o Ukrajině.
Speciální vyslanec Donalda Trumpa, Steve Witkoff, údajně dnes uspořádal další setkání s ukrajinským vyjednavačem Rustemem Umerovem na Floridě. Vedoucí vyjednavači se sešli znovu poté, co již včera jednali téměř čtyři hodiny o mírovém návrhu vedeném USA, který má ukončit válku.
Podle zdrojů agentury AFP „stále existují otázky“ týkající se amerického plánu. Zdroje dodaly, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj „očekává Umerova v Irsku“ během své zítřejší návštěvy, kde mu má podat podrobnou zprávu ze schůzky s Witkoffem.
Ruské ozbrojené síly dosáhly v listopadu největšího postupu na Ukrajině za poslední rok. Vyplývá to z analýzy dat amerického Institutu pro studium války (ISW), kterou zpracovala agentura AFP. Během listopadu Rusko dobylo 270 čtverečních mil území. Podle analýzy se jedná o druhý největší územní zisk od začátku války, nepočítaje úvodní měsíce s vysoce mobilní frontou. Na konci listopadu tak ruská armáda plně nebo částečně kontrolovala 19,3 procenta ukrajinského území.
Šéfka zahraniční politiky EU, Kaja Kallasová, se po jednání ministrů obrany a zahraničních věcí bloku v Bruselu vyjádřila k mírovým snahám. Řekla, že úkolem diplomatů je „podporovat oběť a neodměňovat agresi“. Dále dodala, že cílem je dosáhnout „spravedlivého a trvalého míru“, nikoli dohody, která by „položila základ pro další válku“.
Kallasová se dotkla i rezignace blízkého Zelenského spolupracovníka Andrije Jermaka po razii protikorupční policie minulý týden. Řekla, že „zejména v době války záleží na důvěře“ a že „boj Ukrajiny za svobodu a její cesta do Evropy by neměly být pošpiněny“. Současně ale ocenila, že „fakt, že se vyšetřování konají, ukazuje, že protikorupční orgány na Ukrajině fungují“.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že se britský premiér Sir Keir Starmer dnes připojil k jednání s Emmanuelem Macronem v Paříži. Britský premiér byl seznámen s výsledky americko-ukrajinských rozhovorů na Floridě. Zelenskyj uvedl, že se hovoru zúčastnil i americký vyslanec Steve Witkoff a ukrajinský vyjednavač Rustem Umerov. „Bylo to důležité informování a dohodli jsme se, že budeme projednávat další detaily osobně – naše týmy budou koordinovat rozvrhy pro možné další kontakty,“ řekl Zelenskyj.
Státy Evropské unie se ani po třech dnech intenzivních jednání nedokázaly shodnout na podobě nového, v pořadí již jednadvacátého balíčku sankcí proti Rusku. Kvůli chybějící dohodě museli velvyslanci členských zemí přistoupit k dočasnému zmrazení cenového stropu na ruskou ropu o další týden, aby zabránili jeho automatickému zvýšení. Současný limit ve výši 44,10 dolaru za barel tak zůstane v platnosti minimálně do 23. července. Další jednání, které by mělo patovou situaci vyřešit, je naplánováno na 22. července pod vedením irského předsednictví.
Bílý dům pod vedením šéfky prezidentské kanceláře Susie Wilesové a ředitele FBI Kashe Patela spustil rozsáhlé vyšetřování úniků informací. Vyšetřovatelé se zaměřili na to, kdo vládním úředníkům a médiím poskytl detaily o bezpečnostních nedostatcích nového letadla, které americký prezident Donald Trump dostal darem od Kataru a které mělo sloužit jako Air Force One. V rámci této prověrky byli někteří úředníci přímo v areálu Bílého domu vyzváni, aby odevzdali své mobilní telefony.
Česko po summitu NATO, kde kvůli nedostatečným výdajům na obranu bylo tak trochu za otloukánka, neotálí. Podle Andreje Babiše by bylo dobré, aby se vytvořil společný evropský projekt protivzdušné obrany.
Televizní diváci se na konci srpna dočkají nové politické diskuze České televize, která definitivně nahradí Otázky Václava Moravce, jejichž hlavní protagonista na jaře odešel z veřejnoprávního média.
Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby.
Německá novinářka a aktivistka Anna Liedtke, která se zúčastnila humanitární plavby flotily do Pásma Gazy, podala v Izraeli trestní oznámení kvůli znásilnění a fyzickému napadení, kterého se na ní měly dopustit dozorkyně v tamní věznici. K incidentu došlo během pěti dnů jejího zadržování poté, co izralské síly v mezinárodních vodách obsadily loď Conscience, na níž cestovala. Podle jejích slov mělo brutální zacházení v izraelské vazbě za cíl zastrašit aktivisty a odradit je od další podpory Palestiny.
Rostoucí nespokojenost v Rusku spolu s operačními úspěchy Kyjeva by mohly Moskvu konečně přimět k zasednutí k vyjednávacímu stolu. V posledních týdnech se objevuje množství zpráv o tom, že podpora ruského prezidenta Vladimira Putina mezi elitami i veřejností slábne. Tento vývoj se navíc shoduje s narůstajícími obavami v samotném Rusku, které vyvolávají stále častější a úspěšnější ukrajinské údery hluboko ve vnitrozemí, včetně útoků na Moskvu.
Francie během oslav 13. a 14. července oznámila ambiciózní balík vojenské pomoci pro Ukrajinu, který zahrnuje dodávky pokročilých stíhaček, protivzdušné obrany, řízených střel a přesně naváděných bomb. Podle prezidenta Emmanuela Macrona a dalších představitelů jde o dohodu o dlouhodobé bilaterální spolupráci, která nemá v novodobé francouzské historii obdoby. Paříž se tímto krokem zavázala poskytnout Kyjevu své nejmodernější zbraně a zároveň mu pomoci s jejich licenční výrobou přímo na ukrajinském území. Většina vybavení bude pocházet ze stávajících francouzských zásob a zvýšené domácí produkce, přičemž část nákladů pokryjí unijní mechanismy a výnosy ze zmrazených ruských aktiv.
Írán pohrozil zablokováním dalších obchodních tras v regionu v reakci na novou vlnu amerických vojenských úderů. Íránské revoluční gardy prohlásily, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen, dokud Spojené státy neukončí své agresivní činy. Zároveň pohrozily, že odříznou i další regionální exportní kanály pro ropu a plyn, aniž by však upřesnily, o které konkrétní cesty by se mělo jednat.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést poplatky za plavbu Hormuzským průlivem šokovalo nejen spojence z řad států Perského zálivu, ale i jeho vlastní poradce. Pondělní nečekané oznámení vyvolalo okamžitý mezinárodní tlak na to, aby šéf Bílého domu svůj požadavek přehodnotil.
Londýnský starosta Sadiq Khan podpořil výzvy odborů k zavedení maximální povolené teploty na pracovišti. Tlak na britskou vládu roste v souvislosti s opakovanými vlnami veder, kvůli kterým teploty na některých vnitřních pracovištích přesahují 40 stupňů Celsia.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud se Írán nevrátí k jednacímu stolu, nařídí příští týden údery na tamní elektrárny a mosty. Toto varování zaznělo v rozhovoru pro stanici Fox News v době, kdy si obě země již čtvrtý den v řadě vyměňovaly raketové údery.