Hlavní města Evropské unie se blíží k dohodě, která by zmírnila ochranná opatření kolem finanční praxe známé jako sekuritizace. Právě tato praxe významně přispěla ke globální finanční krizi v roce 2008. Podle zpráv z Bruselu, potvrzených několika úředníky zapojenými do jednání, se již ministerstva financí v Radě shodla na snížení objemu hotovosti, kterou musí finanční společnosti držet jako rezervu při investování do přeprodaných dluhů.
Sekuritizace je proces, při kterém banky přebalují a přeprodávají dluhy. Tento mechanismus umožňuje bankám přesunout část aktiv mimo jejich účetní bilance, čímž získají větší prostor pro poskytování nových úvěrů. V důsledku finanční krize se trh sekuritizace v EU zhroutil a zůstal poddimenzovaný, zejména kvůli přísným požadavkům zavedeným zákonodárci. Přestože trh v USA ožil, snahy Komise o jeho oživení v EU selhávaly.
Klíčovým prvkem, na kterém se vlády dohodly, se týká „rizikového dna“ (risk weight floors). Tato hodnota je faktorem ve výpočtu minimální částky hotovosti, kterou banky musí držet jako bezpečnostní rezervu při investování. Toto „dno“ se týká investic do nejbezpečnějšího typu sekuritizace, přičemž platí, že čím rizikovější investice, tím více hotovosti musí mít banky v rezervě.
Před finanční krizí bylo toto „dno“ stanoveno na 7 procent. Po krizi EU limity zvýšila na 10 až 15 procent. Evropská komise ve svém červnovém návrhu sice předložila flexibilní minimum závisející na riziku investice, ale toto minimum nesmělo klesnout pod 5 procent pro nejméně rizikové investice.
Vlády se nyní dohodly na „dnu“ ve výši 6 procent. Skupina zemí v čele s Francií dokonce během jednání neúspěšně prosazovala hranici 2–3 procent. Evropská centrální banka (ECB) vydala varování před přílišným uvolněním tohoto minima. ECB je „skeptická“ ohledně konceptu flexibilního dna. Obává se, že by to v praxi mohlo vést k velmi nízkým rizikovým vahám pro některé investice, „výrazně pod 7% dnem, které platilo před globální finanční krizí“. ECB doporučila fixní 7% dno pro nejbezpečnější transakce a další úpravy, které by zajistily, že banky nebudou podnikat čistě kvůli sníženým kapitálovým rezervám.
Vlády EU se chystají návrh Komise podpořit i přes varování ECB. Rada by měla svou vyjednávací pozici zveřejnit v příštích týdnech, což otevře cestu k finálním jednáním s europoslanci. Evropský parlament musí svou pozici stanovit na jaře. Poté budou moci začít konečná legislativní jednání, která se očekávají v příštím roce.
Karlos Vémola zřejmě má alespoň nějakou šanci se dostat z vazby. V posledních dnech se mluví o tom, že by se mohl dostat ven na kauci. Nyní se objevily další podrobnosti k tomuto scénáři. Peníze by podle nich dalo na stůl hned několik lidí.
Nevyzpytatelné je počasí v Česku během posledních dní. Po sněhové nadílce následovala epizoda, kdy opakovaně hrozil výskyt nebezpečné ledovky. Další změnu přinese druhá polovina tohoto týdne. Meteorologové očekávají inverzi.
Nejtěžší moderátorskou disciplínou jsou samozřejmě přímé televizní přenosy. Vyzkoušel si je i Karel Šíp, jenž v živém vysílání zažil asi nejtěžší okamžiky ve své desítky let trvající kariéře. Jak na to dnes vzpomíná?
Íránská justice oficiálně popřela zprávy o tom, že by plánovala popravu šestadvacetiletého Erfana Soltáního, který byl zadržen během nedávných masových nepokojů. Organizace pro lidská práva Hengaw přitom začátkem týdne varovala, že rodina mladého muže byla informována o jeho popravě naplánované na tuto středu. Soltání, majitel obchodu s oblečením, se stal symbolem pro tisíce zadržených Íránců, u nichž panují obavy z nespravedlivých a bleskových procesů.
Dánský ministr zahraničí a jeho grónská kolegyně odletěli do Washingtonu s nadějí, že najdou pochopení u ministra zahraničí Marca Rubia. Místo klidného dialogu je však v Bílém domě čekal tvrdý střet s JD Vancem. Viceprezident USA si za poslední rok vybudoval pověst politika s otevřeně nepřátelským postojem k evropským vládám, což v Bruselu i Kodani vyvolává čiré zděšení.
Spojené státy se ocitají na hraně dalšího zásadního vojenského rozhodnutí. Zatímco se svět ještě nestihl vzpamatovat ze svržení režimu Nicoláse Madura ve Venezuele, pozornost administrativy Donalda Trumpa se nyní naplno přesunula k Íránu. Situace v Teheránu je nejnapjatější za poslední roky a tamní režim čelí nebývalému tlaku z ulice i ze zahraničí. Pro globální trhy však Írán nepředstavuje jen další „padající domino“, ale strategický nervový uzel, jehož destabilizace může mít drtivé dopady na světovou ekonomiku.
Situace v Minneapolisu se v noci na čtvrtek dramaticky vyhrotila poté, co federální agent postřelil a zranil muže, který na něj měl podle oficiálních zpráv zaútočit. Incident okamžitě zažehl nové kolo násilných nepokojů v ulicích, kde se policie a federální složky střetly se stovkami demonstrantů.
Administrativa Donalda Trumpa se loni v létě prezentovala nálety na íránská jaderná zařízení jako jeden ze svých největších vojenských triumfů. Tehdy americké stealth bombardéry B-2 shodily čtrnáct obřích bomb na dva klíčové objekty bez jediné vlastní ztráty. Nyní však prezident Trump hrozí Teheránu novou odvetou v reakci na brutální potlačování protivládních protestů, které si podle aktivistů vyžádalo tisíce životů. Analytici se však shodují, že případný nový útok by vypadal zcela jinak než loňská operace, protože podpora demonstrantů vyžaduje jiný přístup.
Americký prezident Donald Trump opět potvrdil svou pověst nepředvídatelného lídra, který si užívá roli dirigenta globálního chaosu. Zatímco celý svět se zatajeným dechem čekal, zda Spojené státy zahájí ničivý úder na Írán, Trump o této otázce války a míru hovořil v Oválné pracovně během akce na podporu plnotučného mléka ve školách. Mezi vzpomínkami na dětství a nabízením pět dní staré lahve mléka novinářům jen tak mimochodem prohodil, že útok na Teherán možná odloží, protože mu jakési zdroje slíbily zastavení poprav demonstrantů.
Americká veřejnost se staví velmi odmítavě k plánům prezidenta Donalda Trumpa na ovládnutí Grónska. Podle čerstvého průzkumu stanice CNN, který realizovala agentura SSRS, se proti snaze získat toto dánské autonomní území vyjádřilo hned 75 % Američanů. Pro Trumpův záměr rozšířit území Spojených států hlasovala pouhá čtvrtina dotázaných, což naznačuje, že prezidentovy ambice narážejí na domácí scéně na silný odpor.
Oznámení amerického vyslance Steva Witkoffa o zahájení druhé fáze mírového plánu pro Gazu může na první pohled působit jako pevně daný harmonogram, ve skutečnosti jde však spíše o směs ambiciózních vizí, vyjednávacích pozic a nápadů, jejichž prosazení bude nesmírně komplikované. Washington se snaží udržet diplomatickou dynamiku i přesto, že první fáze technicky vzato ještě neskončila. Stále totiž nebyli vráceni všichni rukojmí, respektive jejich ostatky, což byla původně nepřekročitelná podmínka pro jakýkoli další pokrok.
Poté, co americký prezident Donald Trump opakovaně pohrozil násilnou anexí Grónska, zareagovaly evropské mocnosti nevídaným krokem. Německo, Francie, Norsko a Švédsko začaly na největší ostrov světa vysílat své vojenské jednotky. Tato operace, probíhající pod dánským vedením a názvem Arctic Endurance (Arktická odolnost), má za cíl podpořit suverenitu Dánska a vyslat Washingtonu jasný vzkaz, že Grónsko není na prodej.