Hlavní města Evropské unie se blíží k dohodě, která by zmírnila ochranná opatření kolem finanční praxe známé jako sekuritizace. Právě tato praxe významně přispěla ke globální finanční krizi v roce 2008. Podle zpráv z Bruselu, potvrzených několika úředníky zapojenými do jednání, se již ministerstva financí v Radě shodla na snížení objemu hotovosti, kterou musí finanční společnosti držet jako rezervu při investování do přeprodaných dluhů.
Sekuritizace je proces, při kterém banky přebalují a přeprodávají dluhy. Tento mechanismus umožňuje bankám přesunout část aktiv mimo jejich účetní bilance, čímž získají větší prostor pro poskytování nových úvěrů. V důsledku finanční krize se trh sekuritizace v EU zhroutil a zůstal poddimenzovaný, zejména kvůli přísným požadavkům zavedeným zákonodárci. Přestože trh v USA ožil, snahy Komise o jeho oživení v EU selhávaly.
Klíčovým prvkem, na kterém se vlády dohodly, se týká „rizikového dna“ (risk weight floors). Tato hodnota je faktorem ve výpočtu minimální částky hotovosti, kterou banky musí držet jako bezpečnostní rezervu při investování. Toto „dno“ se týká investic do nejbezpečnějšího typu sekuritizace, přičemž platí, že čím rizikovější investice, tím více hotovosti musí mít banky v rezervě.
Před finanční krizí bylo toto „dno“ stanoveno na 7 procent. Po krizi EU limity zvýšila na 10 až 15 procent. Evropská komise ve svém červnovém návrhu sice předložila flexibilní minimum závisející na riziku investice, ale toto minimum nesmělo klesnout pod 5 procent pro nejméně rizikové investice.
Vlády se nyní dohodly na „dnu“ ve výši 6 procent. Skupina zemí v čele s Francií dokonce během jednání neúspěšně prosazovala hranici 2–3 procent. Evropská centrální banka (ECB) vydala varování před přílišným uvolněním tohoto minima. ECB je „skeptická“ ohledně konceptu flexibilního dna. Obává se, že by to v praxi mohlo vést k velmi nízkým rizikovým vahám pro některé investice, „výrazně pod 7% dnem, které platilo před globální finanční krizí“. ECB doporučila fixní 7% dno pro nejbezpečnější transakce a další úpravy, které by zajistily, že banky nebudou podnikat čistě kvůli sníženým kapitálovým rezervám.
Vlády EU se chystají návrh Komise podpořit i přes varování ECB. Rada by měla svou vyjednávací pozici zveřejnit v příštích týdnech, což otevře cestu k finálním jednáním s europoslanci. Evropský parlament musí svou pozici stanovit na jaře. Poté budou moci začít konečná legislativní jednání, která se očekávají v příštím roce.
Slavnou rodinu Slováčkových čekají zřejmě ty nejsmutnější Vánoce. Poprvé se totiž sejdou u stromečku s vědomím, že nadaná herečka a zpěvačka Anna Slováčková už není mezi námi. Alespoň zbytek rodiny by měl být pohromadě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) přiznal, že tlačil na poslance Filipa Turka (Motoristé), aby se zúčastnil pondělního rozhovoru s prezidentem Petrem Pavlem. Turek se z jednání ze zdravotních důvodů omluvil, jistě tak nebude v pondělí jmenován členem vlády. Pavel má navíc k jeho osobě dlouhodobé a trvající výhrady.
V pátek, tedy na den přesně týden po jeho odchodu, se Česko rozloučí s Patrikem Hezuckým. Osudným se mu stalo nádorové onemocnění, se kterou se moderátor snažil do poslední chvíle bojovat. Naděje prý existovala ještě několik dní před jeho úmrtím.
Po nadcházejícím víkendu už začne předvánoční týden. S návratem zimy, která je alespoň v očích meteorologů již v plném proudu, ale nepočítejte. Do Česka bude i nadále proudit teplý vzduch, přes den má být nad nulou. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Vědci informovali, že klimatická krize významně zesílila smrtící bouře, které v Asii usmrtily přes 1 750 lidí. Tyto změny přispěly k intenzivnějším lijákům a horším záplavám. Monsunové deště sice často přinášejí povodně, avšak vědci zdůrazňují, že rozsah těchto událostí „nebyl normální.“
Austrálie zavedla bezprecedentní zákaz přístupu dětí do 16 let na hlavní sociální sítě a zasáhla tak stovky tisíc účtů. Cílem je omezit kyberšikanu, rizikový obsah a návykové chování, které digitální platformy u mladistvých prokazatelně posilují. Současný internet skutečně není vhodným místem pro děti. Nejsou to totiž jen sociální sítě, co může vážně narušit bezpečí či dokonce zdravý vývoj dítěte.
Ruské ministerstvo zahraničních věcí vyzvalo britskou vládu, aby objasnila, co na Ukrajině dělal voják, který tam zemřel. 28letý desátník George Hooley z výsadkového pluku zemřel v úterý na Ukrajině a britský premiér Keir Starmer označil tuto událost za „tragickou nehodu“, ke které došlo mimo frontovou linii.
Na dnešní odpoledne je naplánován další telefonický hovor takzvané „Koalice ochotných.“ Jedná se o skupinu států, které podporují Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí. Hovor se uskuteční v klíčovém momentě, kdy americký prezident Donald Trump vyjadřuje netrpělivost vůči evropským spojencům. Americké snahy o prosazení mírové dohody jsou navíc doprovázeny zmatky.
Generální tajemník NATO Mark Rutte zahájil své vystoupení v Berlíně s naléhavým varováním. Zdůraznil, že je nezbytné, aby se NATO jasně vyjádřilo k současnému nebezpečí a definovalo kroky, které zabrání rozhoření další války. Podle jeho slov je hrozba jednoznačná: „Jsme dalším terčem Ruska a nebezpečí už na nás doléhá.“
Dánská vojenská zpravodajská služba poprvé ve své historii klasifikovala Spojené státy jako bezpečnostní riziko. Jde o překvapivý posun v tom, jak jeden z nejbližších evropských spojenců Washingtonu hodnotí transatlantické vztahy.
Před dvěma stoletími americký prezident James Monroe prohlásil západní polokouli za zakázané území pro evropské mocnosti. Toto prohlášení, známé jako „Monroeova doktrína“, položilo základ nové éry americké dominance a „policejní kontroly“ v regionu. V následujících desetiletích proběhla téměř třetina z celosvětově zaznamenaných téměř 400 amerických intervencí právě v Latinské Americe. Spojené státy svrhávaly vlády, které považovaly za nepříznivé, nebo použily sílu, kterou později mezinárodní soudy označily za nezákonnou.
Skupina dětí objevila Adélovo tělo cestou do školy, ve stejnou chvíli, kdy jeho rodiče mířili na policejní stanici nahlásit jeho zmizení. Bylo mu 15 let, když zemřel dnes už ve Francii obvyklým způsobem. Zastřelili ho, jeho hubené tělo polili benzínem a zapálili. Jednalo se o 15 letého chlapce, jehož ohořelá silueta s pokrčeným kolenem, jako by odpočívala na jedné z blízkých pláží v Marseille.