Hlavní města Evropské unie se blíží k dohodě, která by zmírnila ochranná opatření kolem finanční praxe známé jako sekuritizace. Právě tato praxe významně přispěla ke globální finanční krizi v roce 2008. Podle zpráv z Bruselu, potvrzených několika úředníky zapojenými do jednání, se již ministerstva financí v Radě shodla na snížení objemu hotovosti, kterou musí finanční společnosti držet jako rezervu při investování do přeprodaných dluhů.
Sekuritizace je proces, při kterém banky přebalují a přeprodávají dluhy. Tento mechanismus umožňuje bankám přesunout část aktiv mimo jejich účetní bilance, čímž získají větší prostor pro poskytování nových úvěrů. V důsledku finanční krize se trh sekuritizace v EU zhroutil a zůstal poddimenzovaný, zejména kvůli přísným požadavkům zavedeným zákonodárci. Přestože trh v USA ožil, snahy Komise o jeho oživení v EU selhávaly.
Klíčovým prvkem, na kterém se vlády dohodly, se týká „rizikového dna“ (risk weight floors). Tato hodnota je faktorem ve výpočtu minimální částky hotovosti, kterou banky musí držet jako bezpečnostní rezervu při investování. Toto „dno“ se týká investic do nejbezpečnějšího typu sekuritizace, přičemž platí, že čím rizikovější investice, tím více hotovosti musí mít banky v rezervě.
Před finanční krizí bylo toto „dno“ stanoveno na 7 procent. Po krizi EU limity zvýšila na 10 až 15 procent. Evropská komise ve svém červnovém návrhu sice předložila flexibilní minimum závisející na riziku investice, ale toto minimum nesmělo klesnout pod 5 procent pro nejméně rizikové investice.
Vlády se nyní dohodly na „dnu“ ve výši 6 procent. Skupina zemí v čele s Francií dokonce během jednání neúspěšně prosazovala hranici 2–3 procent. Evropská centrální banka (ECB) vydala varování před přílišným uvolněním tohoto minima. ECB je „skeptická“ ohledně konceptu flexibilního dna. Obává se, že by to v praxi mohlo vést k velmi nízkým rizikovým vahám pro některé investice, „výrazně pod 7% dnem, které platilo před globální finanční krizí“. ECB doporučila fixní 7% dno pro nejbezpečnější transakce a další úpravy, které by zajistily, že banky nebudou podnikat čistě kvůli sníženým kapitálovým rezervám.
Vlády EU se chystají návrh Komise podpořit i přes varování ECB. Rada by měla svou vyjednávací pozici zveřejnit v příštích týdnech, což otevře cestu k finálním jednáním s europoslanci. Evropský parlament musí svou pozici stanovit na jaře. Poté budou moci začít konečná legislativní jednání, která se očekávají v příštím roce.
Nová vědecká studie přinesla velmi znepokojivé zjištění týkající se Atlantické meritidionální cirkulace (AMOC), klíčového systému oceánských proudů, jehož součástí je i Golfský proud. Podle výzkumu je kolaps tohoto systému mnohem pravděpodobnější, než se dosud předpokládalo. Vědci zjistili, že nejrealističtějšími klimatickými modely jsou paradoxně ty nejpesimističtější, které předpovídají nejvýraznější zpomalení proudění.
Analýza dat ze sledování plavidel, kterou provedla redakce BBC Verify, odhaluje skutečný stav dopravy v Hormuzském průlivu po prvních 48 hodinách americké námořní blokády. Od pondělka, kdy Spojené státy uzavřely přístup k íránským přístavům, proplulo touto strategickou cestou pouze 15 plavidel, přičemž devět z nich má přímé vazby na Írán.
Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) představil kontroverzní návrh na změnu financování tuzemských veřejnoprávních médií. Od roku 2027 by měly prostředky dostávat ze státního rozpočtu. Z České televize již přišla první a jasná reakce.
Jsme za půlkou pracovního týdne, takže víkend se pomalu blíží. Těšit se můžeme zejména na sobotu, která bude teplejší a méně deštivá. Vyplývá to z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Americké torpédoborce třídy Arleigh Burke, které tvoří páteř námořnictva Spojených států, dostávají pravděpodobně novou posilu do svého arzenálu. Analytici využívající veřejně dostupné zdroje (OSINT) si všimli záhadného zbraňového systému na palubě lodi USS Carl M. Levin během její nedávné plavby poblíž havajského Pearl Harboru. Experti si zatím nejsou jistí, o jakou zbraň se jedná, pravděpodobně ale jde o pokročilé zařízení určené k likvidaci bezpilotních letounů.
Námořní blokáda íránských přístavů, kterou před dvěma dny vyhlásily Spojené státy, zůstává i nadále v platnosti. Navzdory diplomatickým snahám a napětí v regionu americké námořnictvo důsledně kontroluje veškerý provoz v klíčových vodách. Situace je momentálně ve slepé uličce, kdy obě strany stupňují svou rétoriku a hrozby, zatímco zbytek světa s obavami sleduje ekonomické dopady této konfrontace.
Maďarská státní média se ocitla pod ostrou palbou kritiky budoucího premiéra Pétera Magyara, který jejich fungování přirovnal k propagandě totalitních režimů, jako bylo nacistické Německo nebo současná Severní Korea. Magyar je obvinil z šíření lží a strachu. Podle jeho slov si každý Maďar zaslouží média veřejné služby, která vysílají pravdu, a nikoliv vládní tlampač.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie, když pohrozil revizí obchodní dohody se Spojeným královstvím. Ve svém nejnovějším výpadu označil současný stav vzájemných vztahů za „smutný“ a britskou vládu obvinil z toho, že Spojené státy nepodpořila v klíčovém okamžiku konfliktu s Íránem. Podle Trumpa byla loňská dohoda, která Británii zajistila výhodnější podmínky a snížení cel na automobily či ocel, z jeho strany velkorysým gestem, které však může být kdykoliv změněno.
Navzdory krachu nedělních jednání v Islámábádu zůstávají komunikační kanály mezi Teheránem a Washingtonem otevřené. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Bagháí potvrdil, že výměna zpráv mezi oběma stranami pokračuje prostřednictvím pákistánského zprostředkovatele. Íránská pozice v klíčových otázkách byla podle něj jasně stanovena a v následných kontaktech opakovaně potvrzena, což dává naději na další diplomatický posun.
Novým šéfem izraelské tajné služby Mossad se má v červnu stát Roman Gofman, dosavadní vojenský tajemník premiéra Benjamina Netanjahua. Gofman do funkce nastoupí v kritické době, kdy se Izrael již více než 40 dní nachází ve válečném stavu s Íránem. Podle informací z izraelských bezpečnostních kruhů Gofman sdílí optimistické přesvědčení svého předchůdce Davida Barney, že přímý vojenský střet s Teheránem povede k rychlému pádu tamního teokratického režimu.
Italská premiérka Giorgia Meloniová se rozhodla k razantnímu kroku, který signalizuje prohlubující se propast mezi Římem a Jeruzalémem. Itálie s okamžitou platností pozastavila dohodu o obranné spolupráci s Izraelem, přičemž premiérka jako hlavní důvod uvedla „současnou situaci“ na Blízkém východě. Meloniová tímto krokem pokračuje v distancování své vlády od americko-izraelských vojenských operací v Íránu, které v posledních týdnech zachvátily celý region.
Izraelská armáda vydala další naléhavý příkaz k evakuaci obyvatel žijících jižně od řeky Zahrání v jižním Libanonu. Podle mluvčího izraelských ozbrojených sil pro arabské publikum Avichaye Adraeho operuje armáda v oblasti se značnou silou a letecké útoky i nadále pokračují. Tento krok doplňuje širší strategii Izraele, která se podle údajů OSN dotýká přibližně 14 % celého libanonského území.