Přibližně šest set odborníků zahájilo v pondělí práci na příští důležité klimatické zprávě OSN. Tato aktivita se odehrává v době, kdy je mezinárodní konsensus ohledně globálního oteplování zpochybňován americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který vědecké poznatky označuje za „podvod“.
Francouzská ministryně pro ekologickou transformaci, Monique Barbut, jejíž země hostí pětidenní setkání na pařížském předměstí Saint-Denis, sdělila shromážděným vědcům, že jejich „nesmírně cenná“ práce je klíčová. Upozornila na oslabení multilateralismu a také na znepokojivý nárůst dezinformací souvisejících s klimatem na sociálních sítích, v médiích a dokonce i v politických institucích. Uvedla, že „příliš mnoho lidí popírá výsledky vaší práce“.
Práce expertů z více než sta zemí se potýká s překážkami tváří v tvář americké administrativě, jejíž prezident Donald Trump označil změnu klimatu za „největší podvod všech dob“ a „žert“ během svého zářijového projevu v OSN. V souvislosti s tím byla odvolána z funkce hlavní vědecká pracovnice NASA, Katherine Calvin, která je nyní jednou z hlavních autorek připravované zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC). Představitel francouzského ministerstva ekologické transformace vyjádřil překvapení nad prohlášeními americké administrativy, které označují původ klimatických změn za podvod.
Předchozí zpráva IPCC, zveřejněná v roce 2023, varovala, že svět překročí práh oteplení 1,5 stupně do roku 2030. OSN nyní tvrdí, že tato bezpečná hranice bude narušena ještě dříve, než se původně obávalo, což výrazně zvyšuje riziko silných bouří, záplav, sucha a nevratných změn v přírodě.
Setkání ve Francii zahajuje proces, který vyvrcholí Sedmou hodnotící zprávou IPCC (AR7), jež má být zveřejněna v letech 2028 nebo 2029. Poprvé se na jednom místě sešli hlavní autoři zprávy, aby se pokusili řešit interdisciplinární otázky klimatu.
IPCC funguje na základě konsensu. Klimatolog Robert Vautard upozornil, že „pokud by jakákoli země text odmítla, zpráva nemůže být schválena. Každá země má určitý druh veta.“ Navzdory postoji americké vlády se na práci na zprávě IPCC podílejí desítky amerických vědců. Předseda IPCC Jim Skea zdůraznil, že zprávy IPCC budou i nadále sloužit jako základ pro klimatické politiky a opatření na všech úrovních, včetně mezinárodních jednání.
Už nyní se objevují názorové neshody ohledně načasování vydání příští zprávy. Skupina Koalice vysokých ambicí, zahrnující země Evropské unie a rozvojové země ohrožené změnou klimatu, si přeje vydání zprávy v roce 2028. To by se shodovalo s celosvětovým hodnocením pokroku při omezování změny klimatu, které je vyžadováno Pařížskou dohodou z roku 2015. Nicméně skupina rozvíjejících se ekonomik a hlavních zemí produkujících fosilní paliva prosazuje rok 2029, jelikož potřebují více času.
Tato rozdělení odrážejí neshody, které byly patrné na nedávném klimatickém summitu OSN COP30 v brazilském Belému. Ten sice dospěl k dohodě, ale bez explicitní výzvy k úplnému postupnému ukončení využívání fosilních paliv. Navzdory sporům o termín vydání Jim Skea uvedl, že si nemyslí, že by se IPCC nacházel v krizi a že se problém časového plánu vyřeší.
Prezident Donald Trump ve svém nedávném příspěvku na sociálních sítích naznačil spojitost mezi masivním útokem, který nařídil proti Íránu, a svými přetrvávajícími tvrzeními o prohraných volbách v roce 2020.
V Íránu začal historicky druhý přenos moci od revoluce v roce 1979. Proces výběru nového nejvyššího vůdce, který je zároveň vrchním velitelem ozbrojených sil, je sice jasně definován ústavou, ale v praxi zůstává značně neprůhledným. Aktuálně zemi vede tříčlenná prozatímní rada, v níž zasedá reformistický prezident Masúd Pezeškiján, konzervativní šéf soudní moci Mohsení Edžeí a vlivný duchovní ájatolláh Alí Rezá Aráfí.
Britské královské letectvo (RAF) zaznamenalo svůj první úspěšný zásah od začátku současné vojenské operace Spojených států a Izraele proti Íránu. Stíhačka typu Typhoon, operující ze základny v Kataru, sestřelila íránský bezpilotní letoun. K nasazení letky Typhoonů do této oblasti došlo již začátkem letošního roku v reakci na rostoucí napětí v regionu.
Americký prezident Donald Trump v neděli dopoledne prohlásil, že noví představitelé íránského režimu projevili zájem o vyjednávání. V rozhovoru pro magazín The Atlantic uvedl, že s rozhovory souhlasil a v nejbližší době s nimi bude mluvit. Trump zároveň kritizoval Írán za to, že k tomuto kroku nepřistoupil dříve, čímž se mohl vyhnout současné drtivé vojenské kampani.
Dubaj se v neděli proměnila v město duchů. V období vrcholu turistické sezóny, kdy bývají zdejší pláže, nákupní centra i restaurace obvykle přeplněné, osiřely dálnice a obloha zůstala bez obvyklého provozu letadel. Oblast Dubai Marina, která je běžně centrem jachtařských večírků, utichla a pro mnohé rezidenty situace připomínala lockdowny z dob pandemie před šesti lety.
Vedení Íránu reaguje na smrt ajatolláha Alího Chameneího vytvořením provizorní tříčlenné rady, která má zemi provést současnou krizí. Do tohoto orgánu byl v neděli delegován významný duchovní Alíréza Aráfí, který v radě zasedne spolu s prezidentem Masúdem Pezeškijánem a nejvyšším představitelem justice Gholám-Hosejnem Mohsení-Edžeím. Jmenování Aráfího, který má silné postavení v ústavních institucích, schválila vlivná Rada pro určování zájmů režimu s cílem udržet stabilitu státu.
Bezprecedentní útok Spojených států a Izraele na íránské vedení byl výsledkem měsíců pečlivého sledování a úzké spolupráce mezi zpravodajskými službami obou zemí. Podle informací deníku The New York Times sehrála klíčovou roli americká CIA, které se podařilo přesně lokalizovat nejvyššího představitele země, ajatolláha Alího Chameneího. CIA sledovala jeho zvyky a pohyb dlouhodobě, ale zlom nastal ve chvíli, kdy agentura zjistila termín a místo konání mimořádné schůzky nejvyšších vládních špiček.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vyvolala po celém světě vážné obavy z drastického nárůstu cen ropy. Eskalující vojenská agrese na Blízkém východě by mohla vést nejen k dražším pohonným hmotám na čerpacích stanicích, ale v konečném důsledku i ke globálnímu hospodářskému poklesu. Klíčovým bodem celého sporu je strategický Hormuzský průliv, jehož případné uzavření by otřáslo základy mnoha rozvinutých ekonomik.
Letecké společnosti napříč Blízkým východem hromadně ruší nebo odklánějí své spoje v důsledku útoků Spojených států a Izraele na Írán a následných odvetných úderů Teheránu. Kvůli uzavírkám vzdušného prostoru jsou až do odvolání pozastaveny veškeré lety z mezinárodního letiště v Dubaji i z letiště Al-Maktúm. Při nočním incidentu na dubajském letišti byli navíc zraněni čtyři zaměstnanci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že termín a místo konání příštího kola mírových rozhovorů mezi USA, Ruskem a Ukrajinou budou záviset na aktuální bezpečnostní situaci na Blízkém východě a na míře reálných diplomatických možností.
Írán oficiálně varoval před „zdrcující“ odvetou v reakci na údery Spojených států a Izraele, při kterých zahynul nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí. Zatímco část Íránců zprávu o jeho smrti oslavuje, v ulicích jsou k vidění i skupiny truchlících. Islámské revoluční gardy (IRGC) již v sobotu podnikly údery napříč Blízkým východem a pohrozily, že zahájí ničivou ofenzivní operaci zaměřenou na Izrael a americké vojenské základny.
Írán prochází určujícím okamžikem své historie. O osudu nejvyššího duchovního vůdce se spekulovalo od sobotního rána, kdy se jeho sídlo stalo terčem první vlny útoků. Satelitní snímky následně potvrdily, že jeho rezidence utrpěla značné škody. Prvotní reakce z Teheránu sice uváděly, že byl převezen do bezpečí, a státní televize avizovala jeho projev, k žádnému vystoupení však nedošlo.