Přibližně šest set odborníků zahájilo v pondělí práci na příští důležité klimatické zprávě OSN. Tato aktivita se odehrává v době, kdy je mezinárodní konsensus ohledně globálního oteplování zpochybňován americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který vědecké poznatky označuje za „podvod“.
Francouzská ministryně pro ekologickou transformaci, Monique Barbut, jejíž země hostí pětidenní setkání na pařížském předměstí Saint-Denis, sdělila shromážděným vědcům, že jejich „nesmírně cenná“ práce je klíčová. Upozornila na oslabení multilateralismu a také na znepokojivý nárůst dezinformací souvisejících s klimatem na sociálních sítích, v médiích a dokonce i v politických institucích. Uvedla, že „příliš mnoho lidí popírá výsledky vaší práce“.
Práce expertů z více než sta zemí se potýká s překážkami tváří v tvář americké administrativě, jejíž prezident Donald Trump označil změnu klimatu za „největší podvod všech dob“ a „žert“ během svého zářijového projevu v OSN. V souvislosti s tím byla odvolána z funkce hlavní vědecká pracovnice NASA, Katherine Calvin, která je nyní jednou z hlavních autorek připravované zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC). Představitel francouzského ministerstva ekologické transformace vyjádřil překvapení nad prohlášeními americké administrativy, které označují původ klimatických změn za podvod.
Předchozí zpráva IPCC, zveřejněná v roce 2023, varovala, že svět překročí práh oteplení 1,5 stupně do roku 2030. OSN nyní tvrdí, že tato bezpečná hranice bude narušena ještě dříve, než se původně obávalo, což výrazně zvyšuje riziko silných bouří, záplav, sucha a nevratných změn v přírodě.
Setkání ve Francii zahajuje proces, který vyvrcholí Sedmou hodnotící zprávou IPCC (AR7), jež má být zveřejněna v letech 2028 nebo 2029. Poprvé se na jednom místě sešli hlavní autoři zprávy, aby se pokusili řešit interdisciplinární otázky klimatu.
IPCC funguje na základě konsensu. Klimatolog Robert Vautard upozornil, že „pokud by jakákoli země text odmítla, zpráva nemůže být schválena. Každá země má určitý druh veta.“ Navzdory postoji americké vlády se na práci na zprávě IPCC podílejí desítky amerických vědců. Předseda IPCC Jim Skea zdůraznil, že zprávy IPCC budou i nadále sloužit jako základ pro klimatické politiky a opatření na všech úrovních, včetně mezinárodních jednání.
Už nyní se objevují názorové neshody ohledně načasování vydání příští zprávy. Skupina Koalice vysokých ambicí, zahrnující země Evropské unie a rozvojové země ohrožené změnou klimatu, si přeje vydání zprávy v roce 2028. To by se shodovalo s celosvětovým hodnocením pokroku při omezování změny klimatu, které je vyžadováno Pařížskou dohodou z roku 2015. Nicméně skupina rozvíjejících se ekonomik a hlavních zemí produkujících fosilní paliva prosazuje rok 2029, jelikož potřebují více času.
Tato rozdělení odrážejí neshody, které byly patrné na nedávném klimatickém summitu OSN COP30 v brazilském Belému. Ten sice dospěl k dohodě, ale bez explicitní výzvy k úplnému postupnému ukončení využívání fosilních paliv. Navzdory sporům o termín vydání Jim Skea uvedl, že si nemyslí, že by se IPCC nacházel v krizi a že se problém časového plánu vyřeší.
V ruských domácnostech i na sociálních sítích stále častěji rezonuje otázka, zda prezident Vladimir Putin vyhlásí další vlnu mobilizace. Ruská armáda čelí značným ztrátám na ukrajinské frontě, zatímco zájem o dobrovolný vstup do vojska výrazně opadá. Vzhledem k tomu, že Kreml trvá na svých územních nárocích a letní ofenzíva stagnuje, potýká se vedení země se závažným nedostatkem lidských sil. Podle aktivisty Alexeje Tabalova je čím dál těžší sehnat lidi ochotné bojovat, a to i za astronomické finanční částky.
Bývalý operátor čtecího zařízení v Bílém domě Gabriel Perez dostal od amerických úřadů pokutu ve výši 172 tisíc dolarů za zneužití zákulisních informací k online sázkám. Podle Komise pro obchodování s komoditními deriváty využil Perez své pracovní pozice k tomu, aby sázel na konkrétní slova a fráze, které prezident Donald Trump použije ve svých projevech. Ke svým sázkám využíval online platformu Kalshi, čímž získal neoprávněný osobní prospěch.
Klimatické změny a umělá inteligence se podle dostupných informací stanou hlavními tématy nadcházejícího projevu o stavu Evropské unie, který přednese předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Přípravy na klíčové vystoupení, jež určí směřování nadcházející fáze působení unijní operativy, v současné době intenzivně pokračují.
V Teheránu proběhla nová kola jednání mezi íránským ministrem zahraničí Abbásem Araghčím a jeho katarským protějškem Muhammadem bin Abdar Rahmánem Ál Tháním. Schůzka navazuje na diplomatické iniciativy dalších zprostředkovatelů z Ománu a Pákistánu, kteří se snaží najít cestu k ukončení konfliktu a k opětnému zprovoznění Hormuzského průlivu.
Společnost Meta souhlasila s zaplacením až 17 miliard dolarů během deseti let, čímž urovnala žaloby podané oboustrannou koalicí generálních prokurátorů. Státy tvrdily, že společnost záměrně navrhla sítě Facebook a Instagram tak, aby vytvořila závislost u dětí, klamala veřejnost ohledně škodlivosti svých služeb a neoprávněně shromažďovala data uživatelů mladších 13 let.
Polský premiér Donald Tusk varoval před možnou eskalací napětí ze strany Ruska v nadcházejících měsících. Nadcházející podzim a zimu označil za kritické období pro bezpečnost Polska, Ukrajiny i celého středoevropského regionu.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko absolvuje jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem zaměřené na bilaterální spolupráci a otázky bezpečnosti. Setkání navazuje na Lukašenkovu předchozí schůzku s ruským premiérem Michailem Mišustinem i na dřívější návštěvu prvního místopředsedy ruské vlády Denise Manturova v Minsku. Diplomatičtí představitelé obou zemí jednají v době zvýšeného regionálního napětí a intenzivních vojenských i politických manévrů.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou nabrala v posledních dnech na intenzitě po vyhlášení nových odvetných cel ze strany obou severoamerických sousedů. Novou vlnu opatření zahájil americký prezident Donald Trump, na což kanadský premiér Mark Carney zareagoval zavedením odvetných dovozních tax na širokou škálu amerického zboží. Tento hospodářský konflikt staví spotřebitele i firmy na obou stranách hranice před hrozbu růstu životních nákladů a narušení přeshraničních dodavatelských řetězců.
Svět se ocitá na prahu komerční jaderné revoluce, která staví na zkušenostech a ponaučeních z předchozího období takzvané jaderné renesance z počátku 21. století. Zatímco tehdejší snahy narazily na havárii v Fukušimě, pokles cen plynu a vysoké náklady, současný rozvoj těží ze zvýšeného povědomí veřejnosti, odbourání průmyslových neefektivit a probíhajících legislativních reforem. Rostoucí poptávka po stabilní a čisté energii vytváří v pravý čas ideální podmínky pro nový masivní nástup jaderné energetiky.
Americký prezident Donald Trump oznámil uzavření dohody s Venezuelou, která Spojeným státům zajišťuje kontrolu nad více než 65 miliardami barelů tamních prověřených zásob ropy. Šéf Bílého domu označil tuto transakci za historickou a prohlásil, že fakticky více než zdvojnásobí americké ropné rezervy. Podle jeho vyjádření nové ujednání zásadně posílí nabídku surovin na trhu a dlouhodobě sníží ceny pohonných hmot pro americké spotřebitele.
Exprezident Miloš Zeman připustil, že chvílemi uvažuje o další kandidatuře na post hlavy státu, což mu ústava i po dvou dokončených mandátech umožňuje. Dvaaosmdesátiletý bývalý politik ale zároveň přiznal, že ho limituje pokročilý věk.
Celý svět před časem s napětím sledoval boj britské princezny Kate se zákeřnou rakovinou. Dobře to naštěstí dopadlo, takže manželka prince Williama může s ostatními pacienty sdílet své osobní zkušenosti. Na co si vzpomněla tentokrát?
