Přibližně šest set odborníků zahájilo v pondělí práci na příští důležité klimatické zprávě OSN. Tato aktivita se odehrává v době, kdy je mezinárodní konsensus ohledně globálního oteplování zpochybňován americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který vědecké poznatky označuje za „podvod“.
Francouzská ministryně pro ekologickou transformaci, Monique Barbut, jejíž země hostí pětidenní setkání na pařížském předměstí Saint-Denis, sdělila shromážděným vědcům, že jejich „nesmírně cenná“ práce je klíčová. Upozornila na oslabení multilateralismu a také na znepokojivý nárůst dezinformací souvisejících s klimatem na sociálních sítích, v médiích a dokonce i v politických institucích. Uvedla, že „příliš mnoho lidí popírá výsledky vaší práce“.
Práce expertů z více než sta zemí se potýká s překážkami tváří v tvář americké administrativě, jejíž prezident Donald Trump označil změnu klimatu za „největší podvod všech dob“ a „žert“ během svého zářijového projevu v OSN. V souvislosti s tím byla odvolána z funkce hlavní vědecká pracovnice NASA, Katherine Calvin, která je nyní jednou z hlavních autorek připravované zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC). Představitel francouzského ministerstva ekologické transformace vyjádřil překvapení nad prohlášeními americké administrativy, které označují původ klimatických změn za podvod.
Předchozí zpráva IPCC, zveřejněná v roce 2023, varovala, že svět překročí práh oteplení 1,5 stupně do roku 2030. OSN nyní tvrdí, že tato bezpečná hranice bude narušena ještě dříve, než se původně obávalo, což výrazně zvyšuje riziko silných bouří, záplav, sucha a nevratných změn v přírodě.
Setkání ve Francii zahajuje proces, který vyvrcholí Sedmou hodnotící zprávou IPCC (AR7), jež má být zveřejněna v letech 2028 nebo 2029. Poprvé se na jednom místě sešli hlavní autoři zprávy, aby se pokusili řešit interdisciplinární otázky klimatu.
IPCC funguje na základě konsensu. Klimatolog Robert Vautard upozornil, že „pokud by jakákoli země text odmítla, zpráva nemůže být schválena. Každá země má určitý druh veta.“ Navzdory postoji americké vlády se na práci na zprávě IPCC podílejí desítky amerických vědců. Předseda IPCC Jim Skea zdůraznil, že zprávy IPCC budou i nadále sloužit jako základ pro klimatické politiky a opatření na všech úrovních, včetně mezinárodních jednání.
Už nyní se objevují názorové neshody ohledně načasování vydání příští zprávy. Skupina Koalice vysokých ambicí, zahrnující země Evropské unie a rozvojové země ohrožené změnou klimatu, si přeje vydání zprávy v roce 2028. To by se shodovalo s celosvětovým hodnocením pokroku při omezování změny klimatu, které je vyžadováno Pařížskou dohodou z roku 2015. Nicméně skupina rozvíjejících se ekonomik a hlavních zemí produkujících fosilní paliva prosazuje rok 2029, jelikož potřebují více času.
Tato rozdělení odrážejí neshody, které byly patrné na nedávném klimatickém summitu OSN COP30 v brazilském Belému. Ten sice dospěl k dohodě, ale bez explicitní výzvy k úplnému postupnému ukončení využívání fosilních paliv. Navzdory sporům o termín vydání Jim Skea uvedl, že si nemyslí, že by se IPCC nacházel v krizi a že se problém časového plánu vyřeší.
Karlos Vémola zřejmě má alespoň nějakou šanci se dostat z vazby. V posledních dnech se mluví o tom, že by se mohl dostat ven na kauci. Nyní se objevily další podrobnosti k tomuto scénáři. Peníze by podle nich dalo na stůl hned několik lidí.
Nevyzpytatelné je počasí v Česku během posledních dní. Po sněhové nadílce následovala epizoda, kdy opakovaně hrozil výskyt nebezpečné ledovky. Další změnu přinese druhá polovina tohoto týdne. Meteorologové očekávají inverzi.
Nejtěžší moderátorskou disciplínou jsou samozřejmě přímé televizní přenosy. Vyzkoušel si je i Karel Šíp, jenž v živém vysílání zažil asi nejtěžší okamžiky ve své desítky let trvající kariéře. Jak na to dnes vzpomíná?
Íránská justice oficiálně popřela zprávy o tom, že by plánovala popravu šestadvacetiletého Erfana Soltáního, který byl zadržen během nedávných masových nepokojů. Organizace pro lidská práva Hengaw přitom začátkem týdne varovala, že rodina mladého muže byla informována o jeho popravě naplánované na tuto středu. Soltání, majitel obchodu s oblečením, se stal symbolem pro tisíce zadržených Íránců, u nichž panují obavy z nespravedlivých a bleskových procesů.
Dánský ministr zahraničí a jeho grónská kolegyně odletěli do Washingtonu s nadějí, že najdou pochopení u ministra zahraničí Marca Rubia. Místo klidného dialogu je však v Bílém domě čekal tvrdý střet s JD Vancem. Viceprezident USA si za poslední rok vybudoval pověst politika s otevřeně nepřátelským postojem k evropským vládám, což v Bruselu i Kodani vyvolává čiré zděšení.
Spojené státy se ocitají na hraně dalšího zásadního vojenského rozhodnutí. Zatímco se svět ještě nestihl vzpamatovat ze svržení režimu Nicoláse Madura ve Venezuele, pozornost administrativy Donalda Trumpa se nyní naplno přesunula k Íránu. Situace v Teheránu je nejnapjatější za poslední roky a tamní režim čelí nebývalému tlaku z ulice i ze zahraničí. Pro globální trhy však Írán nepředstavuje jen další „padající domino“, ale strategický nervový uzel, jehož destabilizace může mít drtivé dopady na světovou ekonomiku.
Situace v Minneapolisu se v noci na čtvrtek dramaticky vyhrotila poté, co federální agent postřelil a zranil muže, který na něj měl podle oficiálních zpráv zaútočit. Incident okamžitě zažehl nové kolo násilných nepokojů v ulicích, kde se policie a federální složky střetly se stovkami demonstrantů.
Administrativa Donalda Trumpa se loni v létě prezentovala nálety na íránská jaderná zařízení jako jeden ze svých největších vojenských triumfů. Tehdy americké stealth bombardéry B-2 shodily čtrnáct obřích bomb na dva klíčové objekty bez jediné vlastní ztráty. Nyní však prezident Trump hrozí Teheránu novou odvetou v reakci na brutální potlačování protivládních protestů, které si podle aktivistů vyžádalo tisíce životů. Analytici se však shodují, že případný nový útok by vypadal zcela jinak než loňská operace, protože podpora demonstrantů vyžaduje jiný přístup.
Americký prezident Donald Trump opět potvrdil svou pověst nepředvídatelného lídra, který si užívá roli dirigenta globálního chaosu. Zatímco celý svět se zatajeným dechem čekal, zda Spojené státy zahájí ničivý úder na Írán, Trump o této otázce války a míru hovořil v Oválné pracovně během akce na podporu plnotučného mléka ve školách. Mezi vzpomínkami na dětství a nabízením pět dní staré lahve mléka novinářům jen tak mimochodem prohodil, že útok na Teherán možná odloží, protože mu jakési zdroje slíbily zastavení poprav demonstrantů.
Americká veřejnost se staví velmi odmítavě k plánům prezidenta Donalda Trumpa na ovládnutí Grónska. Podle čerstvého průzkumu stanice CNN, který realizovala agentura SSRS, se proti snaze získat toto dánské autonomní území vyjádřilo hned 75 % Američanů. Pro Trumpův záměr rozšířit území Spojených států hlasovala pouhá čtvrtina dotázaných, což naznačuje, že prezidentovy ambice narážejí na domácí scéně na silný odpor.
Oznámení amerického vyslance Steva Witkoffa o zahájení druhé fáze mírového plánu pro Gazu může na první pohled působit jako pevně daný harmonogram, ve skutečnosti jde však spíše o směs ambiciózních vizí, vyjednávacích pozic a nápadů, jejichž prosazení bude nesmírně komplikované. Washington se snaží udržet diplomatickou dynamiku i přesto, že první fáze technicky vzato ještě neskončila. Stále totiž nebyli vráceni všichni rukojmí, respektive jejich ostatky, což byla původně nepřekročitelná podmínka pro jakýkoli další pokrok.
Poté, co americký prezident Donald Trump opakovaně pohrozil násilnou anexí Grónska, zareagovaly evropské mocnosti nevídaným krokem. Německo, Francie, Norsko a Švédsko začaly na největší ostrov světa vysílat své vojenské jednotky. Tato operace, probíhající pod dánským vedením a názvem Arctic Endurance (Arktická odolnost), má za cíl podpořit suverenitu Dánska a vyslat Washingtonu jasný vzkaz, že Grónsko není na prodej.