Přibližně šest set odborníků zahájilo v pondělí práci na příští důležité klimatické zprávě OSN. Tato aktivita se odehrává v době, kdy je mezinárodní konsensus ohledně globálního oteplování zpochybňován americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který vědecké poznatky označuje za „podvod“.
Francouzská ministryně pro ekologickou transformaci, Monique Barbut, jejíž země hostí pětidenní setkání na pařížském předměstí Saint-Denis, sdělila shromážděným vědcům, že jejich „nesmírně cenná“ práce je klíčová. Upozornila na oslabení multilateralismu a také na znepokojivý nárůst dezinformací souvisejících s klimatem na sociálních sítích, v médiích a dokonce i v politických institucích. Uvedla, že „příliš mnoho lidí popírá výsledky vaší práce“.
Práce expertů z více než sta zemí se potýká s překážkami tváří v tvář americké administrativě, jejíž prezident Donald Trump označil změnu klimatu za „největší podvod všech dob“ a „žert“ během svého zářijového projevu v OSN. V souvislosti s tím byla odvolána z funkce hlavní vědecká pracovnice NASA, Katherine Calvin, která je nyní jednou z hlavních autorek připravované zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC). Představitel francouzského ministerstva ekologické transformace vyjádřil překvapení nad prohlášeními americké administrativy, které označují původ klimatických změn za podvod.
Předchozí zpráva IPCC, zveřejněná v roce 2023, varovala, že svět překročí práh oteplení 1,5 stupně do roku 2030. OSN nyní tvrdí, že tato bezpečná hranice bude narušena ještě dříve, než se původně obávalo, což výrazně zvyšuje riziko silných bouří, záplav, sucha a nevratných změn v přírodě.
Setkání ve Francii zahajuje proces, který vyvrcholí Sedmou hodnotící zprávou IPCC (AR7), jež má být zveřejněna v letech 2028 nebo 2029. Poprvé se na jednom místě sešli hlavní autoři zprávy, aby se pokusili řešit interdisciplinární otázky klimatu.
IPCC funguje na základě konsensu. Klimatolog Robert Vautard upozornil, že „pokud by jakákoli země text odmítla, zpráva nemůže být schválena. Každá země má určitý druh veta.“ Navzdory postoji americké vlády se na práci na zprávě IPCC podílejí desítky amerických vědců. Předseda IPCC Jim Skea zdůraznil, že zprávy IPCC budou i nadále sloužit jako základ pro klimatické politiky a opatření na všech úrovních, včetně mezinárodních jednání.
Už nyní se objevují názorové neshody ohledně načasování vydání příští zprávy. Skupina Koalice vysokých ambicí, zahrnující země Evropské unie a rozvojové země ohrožené změnou klimatu, si přeje vydání zprávy v roce 2028. To by se shodovalo s celosvětovým hodnocením pokroku při omezování změny klimatu, které je vyžadováno Pařížskou dohodou z roku 2015. Nicméně skupina rozvíjejících se ekonomik a hlavních zemí produkujících fosilní paliva prosazuje rok 2029, jelikož potřebují více času.
Tato rozdělení odrážejí neshody, které byly patrné na nedávném klimatickém summitu OSN COP30 v brazilském Belému. Ten sice dospěl k dohodě, ale bez explicitní výzvy k úplnému postupnému ukončení využívání fosilních paliv. Navzdory sporům o termín vydání Jim Skea uvedl, že si nemyslí, že by se IPCC nacházel v krizi a že se problém časového plánu vyřeší.
Dvakrát ročně se sejde přibližně čtyřicet vědců na pětidenní schůzce, aby rozhodli, proti kterým kmenům chřipky se bude očkovat v nadcházející sezóně. Příprava vakcíny, která obvykle obsahuje ochranu proti třem různým kmenům, trvá zhruba šest měsíců. Rozhodnutí přijaté v únoru ovlivňuje chřipkovou sezónu na severní polokouli a rozhodnutí ze září se týká jižní polokoule.
Přibližně šest set odborníků zahájilo v pondělí práci na příští důležité klimatické zprávě OSN. Tato aktivita se odehrává v době, kdy je mezinárodní konsensus ohledně globálního oteplování zpochybňován americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který vědecké poznatky označuje za „podvod“.
Americký prezident Donald Trump v neděli prohlásil, že prověří zprávy, podle nichž americká armáda provedla následný úder na loď v Karibiku, o níž se domnívala, že převáží drogy, a zabila tak přeživší po prvním raketovém útoku. Prezident USA také uvedl, že by „nechtěl“ druhý úder na plavidlo během incidentu, který se odehrál 2. září. Šlo o první zveřejněnou operaci ze série útoků v Karibiku a východním Pacifiku, které podle Washingtonu mají bojovat proti obchodu s drogami.
Donald Trump v neděli potvrdil, že telefonoval s venezuelským prezidentem Nicolásem Madurem, ale odmítl poskytnout podrobnosti o tom, co oba lídři projednávali. Prezident Spojených států hovořil s novináři na palubě prezidentského speciálu Air Force One a na dotaz, zda s Madurem mluvil, odpověděl: „Nechci to komentovat. Odpověď je ano.“ O tom, že Trump s Madurem hovořil dříve tento měsíc a diskutovali o možné schůzce ve Spojených státech, informoval jako první deník The New York Times.
Rok 2026 má být pro Aditya-L1, první indickou vesmírnou misi pro pozorování Slunce, zcela výjimečný. Observatoř, která byla umístěna na oběžnou dráhu v loňském roce, bude poprvé moci sledovat Slunce v době, kdy dosáhne maxima svého cyklu aktivity. Podle NASA se tak děje zhruba každých jedenáct let, když dochází k přepólování magnetických pólů Slunce, což je obdobou výměny pozic severního a jižního pólu na Zemi. Toto období je charakterizováno velkou turbulencí, kdy Slunce přechází z klidného stavu do bouřlivého, což je spojeno s obrovským nárůstem počtu slunečních bouří a výronů koronální hmoty, neboli CME.
Dvě oddělené tlakové níže přinesly prodloužené přívalové deště na celý ostrov Srí Lanka a na rozsáhlé oblasti indonéské Sumatry, jižního Thajska a severní Malajsie v minulém týdnu. Tyto ničivé záplavy si v posledních dnech vyžádaly téměř tisíc obětí napříč těmito čtyřmi zeměmi v Asii. Srí Lanka a Indonésie proto nasadily armádní personál, aby pomohl postiženým.
I do Česka doputovala v uplynulých hodinách radostná zpráva z domácnosti nejlepšího českého hokejisty současnosti. Kanonýr David Pastrňák a jeho švédská manželka Rebecca se těší na dalšího potomka.
Ruský prezident Vladimir Putin se příští týden setká s americkým mírovým vyjednavačem Steven Witkoffem, potvrdil Kreml. Moskva zároveň odsoudila ukrajinský útok na ropné tankery v Černém moři. Při námořní operaci byly zasaženy dvě lodě, které jsou považovány za součást ruské stínové flotily.
Letos už Lenku Filipovou na pódiích neuvidíme, ale po vážném úrazu si fanoušci - i s ohledem na její věk - nemohli být jistí, že se ještě ke koncertování vrátí. Nyní ale přišly dobré zprávy z okolí populární hudebnice.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se rozhodl požádat prezidenta Jicchaka Herzoga o milost. Informovala o tom britská stanice BBC. Netanjahu, který už několik let čelí obviněním v korupčních kauzách, řekl, že milost by pomohla ke sjednocení izraelského národa.
Lucie Bílá se během posledního listopadového víkendu konečně odhodlala a prozradila, jaká polízanice potkala ji a především jejího partnera Radka Filipiho. Svalovec musel náhle podstoupit vážný operační zákrok. Všechno naštěstí dobře dopadlo.
Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO) nařkl končícího ministra zahraničí Jana Lipavského z toho, že na ministerstvu zašantročil jeho fotku ze setkání se současným šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. Lipavský to odmítl a vyzval Babiše, aby se omluvil.