Přibližně šest set odborníků zahájilo v pondělí práci na příští důležité klimatické zprávě OSN. Tato aktivita se odehrává v době, kdy je mezinárodní konsensus ohledně globálního oteplování zpochybňován americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který vědecké poznatky označuje za „podvod“.
Francouzská ministryně pro ekologickou transformaci, Monique Barbut, jejíž země hostí pětidenní setkání na pařížském předměstí Saint-Denis, sdělila shromážděným vědcům, že jejich „nesmírně cenná“ práce je klíčová. Upozornila na oslabení multilateralismu a také na znepokojivý nárůst dezinformací souvisejících s klimatem na sociálních sítích, v médiích a dokonce i v politických institucích. Uvedla, že „příliš mnoho lidí popírá výsledky vaší práce“.
Práce expertů z více než sta zemí se potýká s překážkami tváří v tvář americké administrativě, jejíž prezident Donald Trump označil změnu klimatu za „největší podvod všech dob“ a „žert“ během svého zářijového projevu v OSN. V souvislosti s tím byla odvolána z funkce hlavní vědecká pracovnice NASA, Katherine Calvin, která je nyní jednou z hlavních autorek připravované zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC). Představitel francouzského ministerstva ekologické transformace vyjádřil překvapení nad prohlášeními americké administrativy, které označují původ klimatických změn za podvod.
Předchozí zpráva IPCC, zveřejněná v roce 2023, varovala, že svět překročí práh oteplení 1,5 stupně do roku 2030. OSN nyní tvrdí, že tato bezpečná hranice bude narušena ještě dříve, než se původně obávalo, což výrazně zvyšuje riziko silných bouří, záplav, sucha a nevratných změn v přírodě.
Setkání ve Francii zahajuje proces, který vyvrcholí Sedmou hodnotící zprávou IPCC (AR7), jež má být zveřejněna v letech 2028 nebo 2029. Poprvé se na jednom místě sešli hlavní autoři zprávy, aby se pokusili řešit interdisciplinární otázky klimatu.
IPCC funguje na základě konsensu. Klimatolog Robert Vautard upozornil, že „pokud by jakákoli země text odmítla, zpráva nemůže být schválena. Každá země má určitý druh veta.“ Navzdory postoji americké vlády se na práci na zprávě IPCC podílejí desítky amerických vědců. Předseda IPCC Jim Skea zdůraznil, že zprávy IPCC budou i nadále sloužit jako základ pro klimatické politiky a opatření na všech úrovních, včetně mezinárodních jednání.
Už nyní se objevují názorové neshody ohledně načasování vydání příští zprávy. Skupina Koalice vysokých ambicí, zahrnující země Evropské unie a rozvojové země ohrožené změnou klimatu, si přeje vydání zprávy v roce 2028. To by se shodovalo s celosvětovým hodnocením pokroku při omezování změny klimatu, které je vyžadováno Pařížskou dohodou z roku 2015. Nicméně skupina rozvíjejících se ekonomik a hlavních zemí produkujících fosilní paliva prosazuje rok 2029, jelikož potřebují více času.
Tato rozdělení odrážejí neshody, které byly patrné na nedávném klimatickém summitu OSN COP30 v brazilském Belému. Ten sice dospěl k dohodě, ale bez explicitní výzvy k úplnému postupnému ukončení využívání fosilních paliv. Navzdory sporům o termín vydání Jim Skea uvedl, že si nemyslí, že by se IPCC nacházel v krizi a že se problém časového plánu vyřeší.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud se Írán nevrátí k jednacímu stolu, nařídí příští týden údery na tamní elektrárny a mosty. Toto varování zaznělo v rozhovoru pro stanici Fox News v době, kdy si obě země již čtvrtý den v řadě vyměňovaly raketové údery.
Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.
Ukrajina bude podle dnešní zprávy Financial Times z nové 90miliardové půjčky EU nakupovat také čínské součásti pro výrobu dronů. Brusel tak fakticky přiznává, že Evropa ani po více než čtyřech letech války nedokáže v potřebném množství, za přijatelnou cenu a v požadovaných termínech vyrábět některé zcela klíčové komponenty moderní války.
Pražský hrad se rozhodl reagovat na vyjádření premiéra Andreje Babiš (ANO). Mluvčí hlavy státu zdůraznil, že Petr Pavel nepoužívá žádné osobní útoky na předsedu vlády. Vztah nejvyšších činitelů je momentálně poznamenán především sporem ohledem složení české delegace na uplynulém summitu NATO.
Jaké počasí máme očekávat v delším horizontu? Podle meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by se nemělo výrazněji odklonit od toho, na co jsme během letních prázdnin dlouhodobě zvyklí.
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil, že jeho země je připravena v případě potřeby znovu zahájit vojenské operace proti Íránu, a to s ještě větší intenzitou. Reagoval tak na vyhrocenou situaci v regionu poté, co Spojené státy provedly masivní letecké údery na devadesát cílů v Íránu. K americkému útoku došlo jen několik hodin poté, co prezident Donald Trump prohlásil, že nedávné íránské útoky na lodě v Hormuzském průlivu znamenají konec mírové dohody.
Velká Británie se chystá v příštím roce uspořádat své největší cvičení domácí obrany za poslední desetiletí, jehož cílem je posílit připravenost země na případný válečný konflikt. Podle vyjádření Úřadu vlády ponese tato rozsáhlá akce název „Operation Albiston Shadow“ a zapojí se do ní nejen ministři, ale také stovky úředníků z řad státní správy a celého veřejného sektoru. Hlavním úkolem manévrů bude prověřit schopnost státního aparátu reagovat na krizové scénáře.
Ruská armáda zasáhla civilní plavidlo v blízkosti černomořského přístavu Oděsa. K útoku došlo jen několik hodin poté, co ruský prezident Vladimir Putin pohrozil odvetnými údery. Ty mají být podle šéfa Kremlu několikanásobně silnější než dosavadní ukrajinské útoky na ruské území. Rozsah těchto odvetných operací se má navíc v budoucnu dále zvyšovat.
Krymský poloostrov, který měl být po dvanácti letech od své anexe výkladní skříní ruské moci, se pro prezidenta Vladimira Putina stává zásadní vojenskou i politickou přítěží. Rusko z tohoto území vybudovalo masivně militarizovanou základnu a bezpečné zázemí, odkud v roce 2022 zahájilo invazi na jih Ukrajiny a odkud dříve podporovalo své operace v Sýrii. Současná ukrajinská strategie zaměřená na izolaci poloostrova však tuto dosud nedobytnou pevnost mění v kriticky zranitelné místo.
Venezuelská veřejnost dává stále hlasitěji najevo svůj hněv a rozhořčení nad vládním zvládáním následků ničivého dvojitého zemětřesení, které zemi zasáhlo 24. června. Katastrofa, která si podle oficiálních údajů vyžádala již nejméně 4 490 lidských životů, vyvolala obrovskou vlnu solidarity, ale také otevřeného odporu vůči politickým představitelům. Symbolem této narůstající společenské frustrace se stalo video zachycující truchlící matku, která přímo na ulici ostře konfrontovala poslance Nicoláse Madura Guerru, syna bývalého prezidenta.
Světová ekonomika již nečelí pouze nedostatku ropy jako takové, ale novému a závažnějšímu problému – nedostatku kapacit na její zpracování na benzin a naftu. Přestože obnovení blokády Hormuzského průlivu ze strany USA a Íránu vyhnalo ceny surové ropy nad 80 dolarů za barel, samotný dostatek suroviny na trhu situaci neřeší. Ropa se totiž nejprve musí rafinovat na využitelné produkty, jako jsou asfalt, plasty, topný olej, letecké palivo či motorová paliva.
Červnová rámcová dohoda z roku 2026 mezi Libanonem a Izraelem představuje nejvýznamnější diplomatický pokus o stabilizaci vzájemných vztahů za posledních téměř osmdesát let. Tento ambiciózní dokument si klade za cíl nejen ukončit válečný stav, ale také vytyčit cestu k úplnému odzbrojení šíitského hnutí Hizballáh a stažení izraelské armády z libanonského území. Realizace těchto bodů však v současné situaci naráží na hlubokou skepsi, kterou přiživuje dlouhá historie selhání předchozích příměří.