V íránském hlavním městě Teheránu se zoufale modlí za déšť. Město, jehož metropolitní oblast obývá zhruba patnáct milionů lidí, se potýká s tak vážnou vodní krizí, že prezident Masoud Pezeshkian naznačil, že by obyvatelé mohli být nuceni k evakuaci. Prezident na začátku měsíce prohlásil, že pokud do prosince nezaprší, bude v Teheránu zavedeno přidělování vody. Pokud sucho potrvá, budou se muset obyvatelé „evakuovat“. Ačkoli mnozí experti považují evakuaci za nerealizovatelnou, Pezeshkianova slova odrážejí mimořádnou vážnost situace v zemi.
Krize se neomezuje pouze na hlavní město. Přibližně dvacet íránských provincií nezaznamenalo ani kapku srážek od začátku období dešťů na konci září. Uvedl to Mohsen B. Mesgaran, profesor rostlinné vědy z University of California, Davis. Podle agentury Reuters je v současnosti efektivně vyschlých zhruba deset procent nádrží v zemi.
Kořeny íránských problémů s vodou jsou podobné jako v mnoha jiných částech světa. Patří sem desítky let nadměrného čerpání, stárnoucí a netěsnící infrastruktura, rozšiřování přehrad napříč řekami a špatné hospodaření doprovázené obviněními z korupce. To vše je umocněno změnou klimatu, která způsobuje teplejší a sušší počasí, kvůli čemuž se vyschlé nádrže rok co rok neobnovují.
Současné sucho je v Íránu nejhorší za posledních čtyřicet let. Hladiny vody klesají v době, kdy by se normálně očekávalo, že se zásoby budou doplňovat. Írán, který je převážně semi-aridní zemí, není sice nedostatkem vody neznámý, ale jen zřídkakdy postihuje Teherán, kde žije většina bohatých a vlivných obyvatel. Hlavní nádrže zásobující město jsou plné jen přibližně z 11 procent. Nádrž Latyan, ležící asi patnáct mil od města, je plná pouze z devíti procent. Její hladina klesla natolik, že z ní zbylo téměř zcela suché koryto řeky. Kriticky nízké zásoby hlásí i přehrada Amir Kabir severozápadně od Teheránu, která je naplněna zhruba na osm procent celkové kapacity.
Kaveh Madani, ředitel Institutu OSN pro vodu, životní prostředí a zdraví, popsal zemi jako v situaci „vodního bankrotu“. Írán čerpá z řek, jezer, mokřadů a podzemních zvodní (akviferů) mnohem rychleji, než se stíhají obnovovat. Podle expertů je za tuto situaci zodpovědný hlavně vládní cíl dosáhnout potravinové soběstačnosti, částečně v reakci na západní sankce. Po celá desetiletí politika podporovala rozšiřování zavlažovaného zemědělství v suchých oblastech. Zavlažovaná zemědělská půda se od roku 1979 zdvojnásobila, a to přesto, že žíznivé plodiny, zejména rýže, spotřebují většinu vody. Přibližně devadesát procent íránské vody směřuje do zemědělství.
Jasnou obětí této politiky je jezero Urmia v severozápadním Íránu. Kdysi jedno z největších slaných jezer na planetě se za poslední desetiletí smrštilo. I když v tom hraje roli sucho, větším faktorem jsou přehrady a studny, které v okolí vznikly na podporu farem a odřízly jezeru přítok. Zhoršující se situace je způsobena také stárnoucí infrastrukturou, jelikož se odhaduje, že 30 procent upravené pitné vody se ztratí kvůli netěsným distribučním systémům. Írán se nachází v šestém po sobě jdoucím roce sucha, jehož rozsah a intenzita jsou bezprecedentní v moderní době.
Vláda zkoušela i takzvané „cloud seeding“ (osev mraků), kde se do mraků vstřikují částice, aby vyvolaly déšť. Toto řešení však není vědecky prokázané a podle Madaniho slouží spíše jako symbol akce pro „zoufalé vlády“. Pro trvalé řešení je nutná rozsáhlá reforma, včetně diverzifikace ekonomiky směrem od vodově náročných odvětví, jako je zemědělství. To by však bylo politicky nepopulární a vyvolalo by problémy s nezaměstnaností.
Prozatím se úřady upínají k naději na déšť. Prezidentovo varování o evakuaci je vnímáno spíše jako vzdálená možnost. Situace je nicméně tak vážná, že i kdyby zapršelo, zřejmě to již nebude stačit. „Příroda nyní ukládá tvrdé limity,“ řekl profesor AghaKouchak. Akvifery, které byly vyčerpány, se neobnoví a ekosystémy nelze rychle obnovit. Čím déle bude vláda otálet se smysluplnými reformami, tím méně možností jí zůstane.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko absolvuje jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem zaměřené na bilaterální spolupráci a otázky bezpečnosti. Setkání navazuje na Lukašenkovu předchozí schůzku s ruským premiérem Michailem Mišustinem i na dřívější návštěvu prvního místopředsedy ruské vlády Denise Manturova v Minsku. Diplomatičtí představitelé obou zemí jednají v době zvýšeného regionálního napětí a intenzivních vojenských i politických manévrů.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou nabrala v posledních dnech na intenzitě po vyhlášení nových odvetných cel ze strany obou severoamerických sousedů. Novou vlnu opatření zahájil americký prezident Donald Trump, na což kanadský premiér Mark Carney zareagoval zavedením odvetných dovozních tax na širokou škálu amerického zboží. Tento hospodářský konflikt staví spotřebitele i firmy na obou stranách hranice před hrozbu růstu životních nákladů a narušení přeshraničních dodavatelských řetězců.
Svět se ocitá na prahu komerční jaderné revoluce, která staví na zkušenostech a ponaučeních z předchozího období takzvané jaderné renesance z počátku 21. století. Zatímco tehdejší snahy narazily na havárii v Fukušimě, pokles cen plynu a vysoké náklady, současný rozvoj těží ze zvýšeného povědomí veřejnosti, odbourání průmyslových neefektivit a probíhajících legislativních reforem. Rostoucí poptávka po stabilní a čisté energii vytváří v pravý čas ideální podmínky pro nový masivní nástup jaderné energetiky.
Americký prezident Donald Trump oznámil uzavření dohody s Venezuelou, která Spojeným státům zajišťuje kontrolu nad více než 65 miliardami barelů tamních prověřených zásob ropy. Šéf Bílého domu označil tuto transakci za historickou a prohlásil, že fakticky více než zdvojnásobí americké ropné rezervy. Podle jeho vyjádření nové ujednání zásadně posílí nabídku surovin na trhu a dlouhodobě sníží ceny pohonných hmot pro americké spotřebitele.
Exprezident Miloš Zeman připustil, že chvílemi uvažuje o další kandidatuře na post hlavy státu, což mu ústava i po dvou dokončených mandátech umožňuje. Dvaaosmdesátiletý bývalý politik ale zároveň přiznal, že ho limituje pokročilý věk.
Celý svět před časem s napětím sledoval boj britské princezny Kate se zákeřnou rakovinou. Dobře to naštěstí dopadlo, takže manželka prince Williama může s ostatními pacienty sdílet své osobní zkušenosti. Na co si vzpomněla tentokrát?
Korunu, žezlo i jablko slavnostně vyzvednou klíčníci z Korunní komory v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v pondělí 14. září. Následně si je budou moct prohlédnout školní třídy. Pro veřejnost bude výstava otevřena od soboty 19. do pondělí 28. září. Exhibice měla původně začít o den dříve. Klenoty letos doplní také korunovační roucho z roku 1653 a další vzácné artefakty. Vstup bude opět zdarma.
Na jižní hranici Ruska se Gruzií se v minulém týdnu opět výrazně zvýšil provoz. Přes hraniční přechod Horní Lars opustilo zemi více než 113 tisíc Rusů, což vyvolává vzpomínky na podzim roku 2022, kdy Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci. Současný odliv obyvatel odráží rostoucí obavy z toho, že se Kreml chystá spustit další vlnu povolávání do zbraně.
Evropské země v současnosti dokážou v průměru znovu využít pouze 12,2 procenta spotřebovaných materiálů. Tento stav výrazně zaostává za ambiciózními cíli Evropské unie, která si v rámci Akčního plánu pro oběhové hospodářství z roku 2020 předsevzala tento podíl do roku 2030 zdvojnásobit a v novějším průmyslovém plánu dosáhnout 24 procent, upozornil server The Conversation.
Evropská unie i Severoatlantická aliance čelí stále intenzivnější kampani ze strany Ruska, která zahrnuje drony, sabotáže, kybernetické útoky i atentáty na evropském území. Přestože bezpečnostní experti a zástupci obranného průmyslu podle webu Politico varují, že se situace začíná výrazně přibližovat přímému vojenskému střetu, političtí lídři nadále preferují používání termínu hybridní válka. Tento obrat jim umožňuje vyhnout se přímé vojenské reakci i oficiálnímu vyhlášení válečného stavu, které by přineslo závažné ekonomické dopady a odliv investorů.
Tři demokratičtí senátoři Ron Wyden, Amy Klobucharová a Martin Heinrich se obrátili dopisem na ministryni zemědělství Spojených států Brooke Rollinsovou s požadavkem na zahájení oficiálního vyšetřování. Předmětem prověření má být jednání vysoko postaveného úředníka ministerstva Michaela Borena, který zastává funkci náměstka pro přírodní zdroje a životní prostředí. Zákonodárci jej obviňují ze závažného zásahu do řízení protipožárních operací a ze střetu zájmů.
Evropská fotbalová unie UEFA zvažuje zahájení trestního řízení proti prezidentovi mezinárodní federace FIFA Giannimu Infantinovi. Důvodem je jeho neúspěšný plán na prodej komerčních podílů v Mistrovství světa v kopané soukromým investorům. Podle právních dokumentů předložených u federálního soudu ve Spojených státech čelí šéf světového fotbalu obvinění ze špatného hospodaření a porušení povinností při správě cizího majetku.