V íránském hlavním městě Teheránu se zoufale modlí za déšť. Město, jehož metropolitní oblast obývá zhruba patnáct milionů lidí, se potýká s tak vážnou vodní krizí, že prezident Masoud Pezeshkian naznačil, že by obyvatelé mohli být nuceni k evakuaci. Prezident na začátku měsíce prohlásil, že pokud do prosince nezaprší, bude v Teheránu zavedeno přidělování vody. Pokud sucho potrvá, budou se muset obyvatelé „evakuovat“. Ačkoli mnozí experti považují evakuaci za nerealizovatelnou, Pezeshkianova slova odrážejí mimořádnou vážnost situace v zemi.
Krize se neomezuje pouze na hlavní město. Přibližně dvacet íránských provincií nezaznamenalo ani kapku srážek od začátku období dešťů na konci září. Uvedl to Mohsen B. Mesgaran, profesor rostlinné vědy z University of California, Davis. Podle agentury Reuters je v současnosti efektivně vyschlých zhruba deset procent nádrží v zemi.
Kořeny íránských problémů s vodou jsou podobné jako v mnoha jiných částech světa. Patří sem desítky let nadměrného čerpání, stárnoucí a netěsnící infrastruktura, rozšiřování přehrad napříč řekami a špatné hospodaření doprovázené obviněními z korupce. To vše je umocněno změnou klimatu, která způsobuje teplejší a sušší počasí, kvůli čemuž se vyschlé nádrže rok co rok neobnovují.
Současné sucho je v Íránu nejhorší za posledních čtyřicet let. Hladiny vody klesají v době, kdy by se normálně očekávalo, že se zásoby budou doplňovat. Írán, který je převážně semi-aridní zemí, není sice nedostatkem vody neznámý, ale jen zřídkakdy postihuje Teherán, kde žije většina bohatých a vlivných obyvatel. Hlavní nádrže zásobující město jsou plné jen přibližně z 11 procent. Nádrž Latyan, ležící asi patnáct mil od města, je plná pouze z devíti procent. Její hladina klesla natolik, že z ní zbylo téměř zcela suché koryto řeky. Kriticky nízké zásoby hlásí i přehrada Amir Kabir severozápadně od Teheránu, která je naplněna zhruba na osm procent celkové kapacity.
Kaveh Madani, ředitel Institutu OSN pro vodu, životní prostředí a zdraví, popsal zemi jako v situaci „vodního bankrotu“. Írán čerpá z řek, jezer, mokřadů a podzemních zvodní (akviferů) mnohem rychleji, než se stíhají obnovovat. Podle expertů je za tuto situaci zodpovědný hlavně vládní cíl dosáhnout potravinové soběstačnosti, částečně v reakci na západní sankce. Po celá desetiletí politika podporovala rozšiřování zavlažovaného zemědělství v suchých oblastech. Zavlažovaná zemědělská půda se od roku 1979 zdvojnásobila, a to přesto, že žíznivé plodiny, zejména rýže, spotřebují většinu vody. Přibližně devadesát procent íránské vody směřuje do zemědělství.
Jasnou obětí této politiky je jezero Urmia v severozápadním Íránu. Kdysi jedno z největších slaných jezer na planetě se za poslední desetiletí smrštilo. I když v tom hraje roli sucho, větším faktorem jsou přehrady a studny, které v okolí vznikly na podporu farem a odřízly jezeru přítok. Zhoršující se situace je způsobena také stárnoucí infrastrukturou, jelikož se odhaduje, že 30 procent upravené pitné vody se ztratí kvůli netěsným distribučním systémům. Írán se nachází v šestém po sobě jdoucím roce sucha, jehož rozsah a intenzita jsou bezprecedentní v moderní době.
Vláda zkoušela i takzvané „cloud seeding“ (osev mraků), kde se do mraků vstřikují částice, aby vyvolaly déšť. Toto řešení však není vědecky prokázané a podle Madaniho slouží spíše jako symbol akce pro „zoufalé vlády“. Pro trvalé řešení je nutná rozsáhlá reforma, včetně diverzifikace ekonomiky směrem od vodově náročných odvětví, jako je zemědělství. To by však bylo politicky nepopulární a vyvolalo by problémy s nezaměstnaností.
Prozatím se úřady upínají k naději na déšť. Prezidentovo varování o evakuaci je vnímáno spíše jako vzdálená možnost. Situace je nicméně tak vážná, že i kdyby zapršelo, zřejmě to již nebude stačit. „Příroda nyní ukládá tvrdé limity,“ řekl profesor AghaKouchak. Akvifery, které byly vyčerpány, se neobnoví a ekosystémy nelze rychle obnovit. Čím déle bude vláda otálet se smysluplnými reformami, tím méně možností jí zůstane.
V íránském hlavním městě Teheránu se zoufale modlí za déšť. Město, jehož metropolitní oblast obývá zhruba patnáct milionů lidí, se potýká s tak vážnou vodní krizí, že prezident Masoud Pezeshkian naznačil, že by obyvatelé mohli být nuceni k evakuaci. Prezident na začátku měsíce prohlásil, že pokud do prosince nezaprší, bude v Teheránu zavedeno přidělování vody. Pokud sucho potrvá, budou se muset obyvatelé „evakuovat“. Ačkoli mnozí experti považují evakuaci za nerealizovatelnou, Pezeshkianova slova odrážejí mimořádnou vážnost situace v zemi.
Rusko nadále varuje před zapojením Severoatlantické aliance do konfliktu na Ukrajině. Jeden z vysoce postavených důstojníků NATO však podle Sky News naznačuje, že aliance by mohla jít ještě dál a zvážit „preventivní úder“ jako formu „obranné akce“. Rusko na toto prohlášení reagovalo na začátku týdne, který je klíčový pro mírová jednání o Ukrajině.
Světová zdravotnická organizace (WHO) zveřejnila své první pokyny pro užívání léků na obezitu a současně upozornila na kritický nedostatek těchto přípravků. Podle WHO má k lékům typu Wegovy (obsahující účinnou látku semaglutid) přístup méně než deset procent lidí, kterým by mohly pomoci. Organizace proto vyzývá k rozšíření a spravedlivějšímu přístupu k lékům ze skupiny GLP-1 agonistů.
Hlavní města Evropské unie se blíží k dohodě, která by zmírnila ochranná opatření kolem finanční praxe známé jako sekuritizace. Právě tato praxe významně přispěla ke globální finanční krizi v roce 2008. Podle zpráv z Bruselu, potvrzených několika úředníky zapojenými do jednání, se již ministerstva financí v Radě shodla na snížení objemu hotovosti, kterou musí finanční společnosti držet jako rezervu při investování do přeprodaných dluhů.
V exkluzivním soukromém klubu Shell Bay ve floridském South Beach se delegace z Washingtonu a Kyjeva sešly k „tvrdým, ale velmi konstruktivním“ jednáním, během nichž se podával ukrajinský boršč a holubci. Jeden z účastníků popsal boršč jako „velmi bohatý na maso“. Podávání těchto tradičních ukrajinských jídel, jako jsou zelná a masová roláda holubci, bylo vnímáno jako vstřícné diplomatické gesto. Spojené státy se totiž snaží přimět Ukrajinu ke kompromisu v mírové dohodě s Ruskem.
Dvakrát ročně se sejde přibližně čtyřicet vědců na pětidenní schůzce, aby rozhodli, proti kterým kmenům chřipky se bude očkovat v nadcházející sezóně. Příprava vakcíny, která obvykle obsahuje ochranu proti třem různým kmenům, trvá zhruba šest měsíců. Rozhodnutí přijaté v únoru ovlivňuje chřipkovou sezónu na severní polokouli a rozhodnutí ze září se týká jižní polokoule.
Přibližně šest set odborníků zahájilo v pondělí práci na příští důležité klimatické zprávě OSN. Tato aktivita se odehrává v době, kdy je mezinárodní konsensus ohledně globálního oteplování zpochybňován americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který vědecké poznatky označuje za „podvod“.
Americký prezident Donald Trump v neděli prohlásil, že prověří zprávy, podle nichž americká armáda provedla následný úder na loď v Karibiku, o níž se domnívala, že převáží drogy, a zabila tak přeživší po prvním raketovém útoku. Prezident USA také uvedl, že by „nechtěl“ druhý úder na plavidlo během incidentu, který se odehrál 2. září. Šlo o první zveřejněnou operaci ze série útoků v Karibiku a východním Pacifiku, které podle Washingtonu mají bojovat proti obchodu s drogami.
Donald Trump v neděli potvrdil, že telefonoval s venezuelským prezidentem Nicolásem Madurem, ale odmítl poskytnout podrobnosti o tom, co oba lídři projednávali. Prezident Spojených států hovořil s novináři na palubě prezidentského speciálu Air Force One a na dotaz, zda s Madurem mluvil, odpověděl: „Nechci to komentovat. Odpověď je ano.“ O tom, že Trump s Madurem hovořil dříve tento měsíc a diskutovali o možné schůzce ve Spojených státech, informoval jako první deník The New York Times.
Rok 2026 má být pro Aditya-L1, první indickou vesmírnou misi pro pozorování Slunce, zcela výjimečný. Observatoř, která byla umístěna na oběžnou dráhu v loňském roce, bude poprvé moci sledovat Slunce v době, kdy dosáhne maxima svého cyklu aktivity. Podle NASA se tak děje zhruba každých jedenáct let, když dochází k přepólování magnetických pólů Slunce, což je obdobou výměny pozic severního a jižního pólu na Zemi. Toto období je charakterizováno velkou turbulencí, kdy Slunce přechází z klidného stavu do bouřlivého, což je spojeno s obrovským nárůstem počtu slunečních bouří a výronů koronální hmoty, neboli CME.
Dvě oddělené tlakové níže přinesly prodloužené přívalové deště na celý ostrov Srí Lanka a na rozsáhlé oblasti indonéské Sumatry, jižního Thajska a severní Malajsie v minulém týdnu. Tyto ničivé záplavy si v posledních dnech vyžádaly téměř tisíc obětí napříč těmito čtyřmi zeměmi v Asii. Srí Lanka a Indonésie proto nasadily armádní personál, aby pomohl postiženým.
I do Česka doputovala v uplynulých hodinách radostná zpráva z domácnosti nejlepšího českého hokejisty současnosti. Kanonýr David Pastrňák a jeho švédská manželka Rebecca se těší na dalšího potomka.