V íránském hlavním městě Teheránu se zoufale modlí za déšť. Město, jehož metropolitní oblast obývá zhruba patnáct milionů lidí, se potýká s tak vážnou vodní krizí, že prezident Masoud Pezeshkian naznačil, že by obyvatelé mohli být nuceni k evakuaci. Prezident na začátku měsíce prohlásil, že pokud do prosince nezaprší, bude v Teheránu zavedeno přidělování vody. Pokud sucho potrvá, budou se muset obyvatelé „evakuovat“. Ačkoli mnozí experti považují evakuaci za nerealizovatelnou, Pezeshkianova slova odrážejí mimořádnou vážnost situace v zemi.
Krize se neomezuje pouze na hlavní město. Přibližně dvacet íránských provincií nezaznamenalo ani kapku srážek od začátku období dešťů na konci září. Uvedl to Mohsen B. Mesgaran, profesor rostlinné vědy z University of California, Davis. Podle agentury Reuters je v současnosti efektivně vyschlých zhruba deset procent nádrží v zemi.
Kořeny íránských problémů s vodou jsou podobné jako v mnoha jiných částech světa. Patří sem desítky let nadměrného čerpání, stárnoucí a netěsnící infrastruktura, rozšiřování přehrad napříč řekami a špatné hospodaření doprovázené obviněními z korupce. To vše je umocněno změnou klimatu, která způsobuje teplejší a sušší počasí, kvůli čemuž se vyschlé nádrže rok co rok neobnovují.
Současné sucho je v Íránu nejhorší za posledních čtyřicet let. Hladiny vody klesají v době, kdy by se normálně očekávalo, že se zásoby budou doplňovat. Írán, který je převážně semi-aridní zemí, není sice nedostatkem vody neznámý, ale jen zřídkakdy postihuje Teherán, kde žije většina bohatých a vlivných obyvatel. Hlavní nádrže zásobující město jsou plné jen přibližně z 11 procent. Nádrž Latyan, ležící asi patnáct mil od města, je plná pouze z devíti procent. Její hladina klesla natolik, že z ní zbylo téměř zcela suché koryto řeky. Kriticky nízké zásoby hlásí i přehrada Amir Kabir severozápadně od Teheránu, která je naplněna zhruba na osm procent celkové kapacity.
Kaveh Madani, ředitel Institutu OSN pro vodu, životní prostředí a zdraví, popsal zemi jako v situaci „vodního bankrotu“. Írán čerpá z řek, jezer, mokřadů a podzemních zvodní (akviferů) mnohem rychleji, než se stíhají obnovovat. Podle expertů je za tuto situaci zodpovědný hlavně vládní cíl dosáhnout potravinové soběstačnosti, částečně v reakci na západní sankce. Po celá desetiletí politika podporovala rozšiřování zavlažovaného zemědělství v suchých oblastech. Zavlažovaná zemědělská půda se od roku 1979 zdvojnásobila, a to přesto, že žíznivé plodiny, zejména rýže, spotřebují většinu vody. Přibližně devadesát procent íránské vody směřuje do zemědělství.
Jasnou obětí této politiky je jezero Urmia v severozápadním Íránu. Kdysi jedno z největších slaných jezer na planetě se za poslední desetiletí smrštilo. I když v tom hraje roli sucho, větším faktorem jsou přehrady a studny, které v okolí vznikly na podporu farem a odřízly jezeru přítok. Zhoršující se situace je způsobena také stárnoucí infrastrukturou, jelikož se odhaduje, že 30 procent upravené pitné vody se ztratí kvůli netěsným distribučním systémům. Írán se nachází v šestém po sobě jdoucím roce sucha, jehož rozsah a intenzita jsou bezprecedentní v moderní době.
Vláda zkoušela i takzvané „cloud seeding“ (osev mraků), kde se do mraků vstřikují částice, aby vyvolaly déšť. Toto řešení však není vědecky prokázané a podle Madaniho slouží spíše jako symbol akce pro „zoufalé vlády“. Pro trvalé řešení je nutná rozsáhlá reforma, včetně diverzifikace ekonomiky směrem od vodově náročných odvětví, jako je zemědělství. To by však bylo politicky nepopulární a vyvolalo by problémy s nezaměstnaností.
Prozatím se úřady upínají k naději na déšť. Prezidentovo varování o evakuaci je vnímáno spíše jako vzdálená možnost. Situace je nicméně tak vážná, že i kdyby zapršelo, zřejmě to již nebude stačit. „Příroda nyní ukládá tvrdé limity,“ řekl profesor AghaKouchak. Akvifery, které byly vyčerpány, se neobnoví a ekosystémy nelze rychle obnovit. Čím déle bude vláda otálet se smysluplnými reformami, tím méně možností jí zůstane.
Nová vědecká studie přinesla velmi znepokojivé zjištění týkající se Atlantické meritidionální cirkulace (AMOC), klíčového systému oceánských proudů, jehož součástí je i Golfský proud. Podle výzkumu je kolaps tohoto systému mnohem pravděpodobnější, než se dosud předpokládalo. Vědci zjistili, že nejrealističtějšími klimatickými modely jsou paradoxně ty nejpesimističtější, které předpovídají nejvýraznější zpomalení proudění.
Analýza dat ze sledování plavidel, kterou provedla redakce BBC Verify, odhaluje skutečný stav dopravy v Hormuzském průlivu po prvních 48 hodinách americké námořní blokády. Od pondělka, kdy Spojené státy uzavřely přístup k íránským přístavům, proplulo touto strategickou cestou pouze 15 plavidel, přičemž devět z nich má přímé vazby na Írán.
Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) představil kontroverzní návrh na změnu financování tuzemských veřejnoprávních médií. Od roku 2027 by měly prostředky dostávat ze státního rozpočtu. Z České televize již přišla první a jasná reakce.
Jsme za půlkou pracovního týdne, takže víkend se pomalu blíží. Těšit se můžeme zejména na sobotu, která bude teplejší a méně deštivá. Vyplývá to z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Americké torpédoborce třídy Arleigh Burke, které tvoří páteř námořnictva Spojených států, dostávají pravděpodobně novou posilu do svého arzenálu. Analytici využívající veřejně dostupné zdroje (OSINT) si všimli záhadného zbraňového systému na palubě lodi USS Carl M. Levin během její nedávné plavby poblíž havajského Pearl Harboru. Experti si zatím nejsou jistí, o jakou zbraň se jedná, pravděpodobně ale jde o pokročilé zařízení určené k likvidaci bezpilotních letounů.
Námořní blokáda íránských přístavů, kterou před dvěma dny vyhlásily Spojené státy, zůstává i nadále v platnosti. Navzdory diplomatickým snahám a napětí v regionu americké námořnictvo důsledně kontroluje veškerý provoz v klíčových vodách. Situace je momentálně ve slepé uličce, kdy obě strany stupňují svou rétoriku a hrozby, zatímco zbytek světa s obavami sleduje ekonomické dopady této konfrontace.
Maďarská státní média se ocitla pod ostrou palbou kritiky budoucího premiéra Pétera Magyara, který jejich fungování přirovnal k propagandě totalitních režimů, jako bylo nacistické Německo nebo současná Severní Korea. Magyar je obvinil z šíření lží a strachu. Podle jeho slov si každý Maďar zaslouží média veřejné služby, která vysílají pravdu, a nikoliv vládní tlampač.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie, když pohrozil revizí obchodní dohody se Spojeným královstvím. Ve svém nejnovějším výpadu označil současný stav vzájemných vztahů za „smutný“ a britskou vládu obvinil z toho, že Spojené státy nepodpořila v klíčovém okamžiku konfliktu s Íránem. Podle Trumpa byla loňská dohoda, která Británii zajistila výhodnější podmínky a snížení cel na automobily či ocel, z jeho strany velkorysým gestem, které však může být kdykoliv změněno.
Navzdory krachu nedělních jednání v Islámábádu zůstávají komunikační kanály mezi Teheránem a Washingtonem otevřené. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Bagháí potvrdil, že výměna zpráv mezi oběma stranami pokračuje prostřednictvím pákistánského zprostředkovatele. Íránská pozice v klíčových otázkách byla podle něj jasně stanovena a v následných kontaktech opakovaně potvrzena, což dává naději na další diplomatický posun.
Novým šéfem izraelské tajné služby Mossad se má v červnu stát Roman Gofman, dosavadní vojenský tajemník premiéra Benjamina Netanjahua. Gofman do funkce nastoupí v kritické době, kdy se Izrael již více než 40 dní nachází ve válečném stavu s Íránem. Podle informací z izraelských bezpečnostních kruhů Gofman sdílí optimistické přesvědčení svého předchůdce Davida Barney, že přímý vojenský střet s Teheránem povede k rychlému pádu tamního teokratického režimu.
Italská premiérka Giorgia Meloniová se rozhodla k razantnímu kroku, který signalizuje prohlubující se propast mezi Římem a Jeruzalémem. Itálie s okamžitou platností pozastavila dohodu o obranné spolupráci s Izraelem, přičemž premiérka jako hlavní důvod uvedla „současnou situaci“ na Blízkém východě. Meloniová tímto krokem pokračuje v distancování své vlády od americko-izraelských vojenských operací v Íránu, které v posledních týdnech zachvátily celý region.
Izraelská armáda vydala další naléhavý příkaz k evakuaci obyvatel žijících jižně od řeky Zahrání v jižním Libanonu. Podle mluvčího izraelských ozbrojených sil pro arabské publikum Avichaye Adraeho operuje armáda v oblasti se značnou silou a letecké útoky i nadále pokračují. Tento krok doplňuje širší strategii Izraele, která se podle údajů OSN dotýká přibližně 14 % celého libanonského území.