Americký prezident Donald Trump v neděli prohlásil, že prověří zprávy, podle nichž americká armáda provedla následný úder na loď v Karibiku, o níž se domnívala, že převáží drogy, a zabila tak přeživší po prvním raketovém útoku. Prezident USA také uvedl, že by „nechtěl“ druhý úder na plavidlo během incidentu, který se odehrál 2. září. Šlo o první zveřejněnou operaci ze série útoků v Karibiku a východním Pacifiku, které podle Washingtonu mají bojovat proti obchodu s drogami.
Podle deníku The Washington Post vojáci v daném incidentu zpozorovali dva přeživší, jak se drží hořícího vraku. Následně přistoupili k opětovnému útoku na loď. Nejvyšší komisař OSN pro lidská práva Volker Türk naléhal na Washington, aby prošetřil legalitu těchto úderů. Uvedl, že existují „silné důkazy“, že se jedná o „mimosoudní“ popravy.
Situace se stala předmětem zájmu v Kongresu. Nejvyšší republikán a demokrat ve výboru Sněmovny reprezentantů pro ozbrojené složky, Mike Rogers a Adam Smith, v sobotu vydali prohlášení, že „podnikají dvoustranné kroky k získání úplného vyúčtování dotyčné operace.“ Jejich protějšky v Senátu vydaly podobné prohlášení v pátek pozdě večer. Republikán Mike Turner řekl stanici CBS o údajném druhém úderu: „Je zřejmé, že pokud k tomu došlo, bylo by to velmi vážné a souhlasím, že by to byl nezákonný čin.“ Demokratický senátor Tim Kaine uvedl, že pokud se informace potvrdí, „dosahuje to úrovně válečného zločinu.“
Před operací dostali vojáci rozkaz od amerického ministra obrany Peta Hegsetha, aby zabili všechny na palubě, uvedly The Washington Post a CNN s odvoláním na nejmenované zdroje obeznámené s operací. Jeden ze zdrojů pro Post uvedl, že „rozkaz zněl zabít všechny.“ Trump se Hegsetha zastal. V neděli řekl novinářům na palubě Air Force One: „Zjistím to, ale Pete řekl, že nenařídil smrt těch dvou mužů.“
Na otázku, zda by si přál druhý pokus o zabití přeživších, Trump odpověděl: „Prověříme to, ale ne, to bych nechtěl – ne druhý úder. První úder byl velmi smrtící.“ Ministr Hegseth tyto zprávy odmítl jako „fake news“.
Od září se americké nálety zaměřily na údajná plavidla s drogami v Karibském moři a ve východním Tichém oceánu, přičemž zabily nejméně osmdesát tři lidí. Trumpova administrativa nepředložila žádné konkrétní důkazy, které by podpořily obvinění za touto kampaní, a četní odborníci zpochybňují zákonnost operací. Pozdě v neděli ministr Hegseth zveřejnil na svém osobním účtu na sociální síti X satirickou obálku knihy, na níž dětská postava želvy Franklina ve vojenské vestě střílí z vrtulníku na ozbrojené muže v lodích.
Trump v neděli také potvrdil, že telefonoval s venezuelským prezidentem Nicolásem Madurem, ale neposkytl podrobnosti o obsahu rozhovoru. „Nechci to komentovat. Odpověď je ano,“ řekl americký prezident. O hovoru poprvé informoval deník The New York Times, který uvedl, že se Trump s Madurem bavil o možné schůzce v USA. Trump nadále používá bojovnou rétoriku vůči Venezuele, ale zároveň naznačuje možnost diplomacie. V sobotu prohlásil, že vzdušný prostor nad Venezuelou by měl být považován za „úplně uzavřený“, což vyvolalo obavy v Caracasu. Trumpova administrativa zvažuje možnosti, jak se vypořádat s rolí Madura v dodávkách nelegálních drog. Venezuelský prezident jakékoliv spojení s obchodem s drogami popírá.
Agentura Reuters uvedla, že mezi zvažovanými možnostmi USA je i pokus o svržení Madura. Americká armáda je připravena na novou fázi operací po masivním vojenském posílení v Karibiku a téměř třech měsících útoků na podezřelé drogové čluny. Humanitární organizace odsoudily útoky jako nezákonné mimosoudní popravy civilistů a někteří spojenci USA vyjádřili rostoucí obavy, že Washington může porušovat mezinárodní právo.
Reportéři webu Politico navštívili Finsko, Polsko a Litvu, aby zhodnotili připravenost tří exponovaných úseků východní hranice NATO na případný ruský útok. Tyto čelní alianční státy urychleně posilují vlastní obranu, neboť kvůli postojům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně zpochybňuje bezpečnostní záruky článku 5, již nemohou automaticky spoléhat na pomoc Washingtonu.
S přibývajícími tropickými dny roste v Evropě tlak na zajištění chlazení, přičemž chybějící klimatizace v domácnostech se stávají novým tématem politických sporů. Zatímco u instalace chladicích systémů v nemocnicích, školách či domovech pro seniory panuje mezi politiky a zdravotnickými experty shoda, debata o soukromých bytech vyvolává silné kontroverze. Krajně pravicové strany v Německu a Francii začaly toto téma politicky využívat a obviňují mainstreamové vládní představitele z toho, že kvůli ideologii energetické účinnosti a zelené politice obětují komfort a zdraví běžných občanů.
Válečné konflikty podle historických zkušeností končí pěti základními způsoby: úplným podmaněním, formální nebo de facto kapitulací, stažením jedné ze stran, případně vyjednaným mírem. Otázka budoucího vývoje ruské agrese na Ukrajině získává na aktuálnosti i v souvislosti s tím, že se mezinárodní pozornost po předchozích diplomatických dohodách na Blízkém východě vrací zpět k evropskému bojišti.
Ukrajina v posledních týdnech převzala iniciativu v oslabování ruské válečné ekonomiky a spustila kampaň, kterou prezident Volodymyr Zelenskyj označil za „sankce dlouhého doletu“.
Dým ze stovek kanadských lesních požárů nadále zahaluje rozsáhlé oblasti Severní Ameriky a přináší nebezpečné znečištění ovzduší pro desítky milionů lidí. Výstrahy před špatnou kvalitou vzduchu byly vydány ve více než dvaceti státech USA, kam se kouř z požárů v jižní a střední Kanadě, severním Ontariu a Minnesotě přesunul.
Španělský premiér Pedro Sánchez v neděli odcestuje do Spojených států, aby na stadionu MetLife v New Jersey osobně zhlédl finálový zápas mistrovství světa ve fotbale mezi Španělskem a Argentinou. Vládní mluvčí potvrdil jeho přítomnost krátce poté, co svou účast oznámila také španělská královská rodina. Na stadionu bude zápas sledovat rovněž americký prezident Donald Trump, což může vést k poměrně napjatému setkání, neboť Sánchez patří k nejhlasitějším Trumpovým kritikům v Evropě.
Rozporuplné hlasování ve Sněmovně reprezentantů naplno odhalilo prohlubující se rozkol uvnitř Demokratické strany ohledně vojenské pomoci Izraeli. Návrh na zastavení této podpory, který předložil konzervativní republikánský kongresman Thomas Massie z Kentucky, byl sice díky drtivému odporu většiny republikánů a 98 demokratů zamítnut, v řadách demokratických poslanců však vyvolal téměř stoprocentní shodu v rozdělení sil. Pro utnutí vojenské pomoci totiž zvedlo ruku 103 demokratů a dalších deset se zdrželo, což představuje v novodobé historii americko-izraelských vztahů dříve nemyslitelný posun.
Velkolepý pohřeb nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, který zahynul na konci února při koordinovaných americko-izraelských náletech, naplno odkryl hluboké vnitřní rozepře v íránském režimu. Během smutečního průvodu v Teheránu čelil prezident Masúd Pezeškijan výkřikům „smrt kompromisníkovi“. Šéf íránské diplomacie Abbás Araghčí, který s Trumpovou administrativou vyjednal příměří a dosáhl částečného zrušení sankcí, musel z pohřbu dokonce utéct poté, co na něj dav začal házet kameny a označovat ho za zrádce.
Izraelští ministři obrany a financí oznámili plány na vybudování nových osad v Pásmu Gazy a vyčlenění stovek milionů dolarů na rozšíření výstavby na okupovaném Západním břehu Jordánu. Krajně pravicová koalice premiéra Benjamina Netanjahua se před nadcházejícími parlamentními volbami, které jsou naplánovány na 27. října, snaží urychleně rozšířit kontrolu nad palestinským územím.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Kanadě zavedením nových cel poté, co stovky lesních požárů zahalily velkou část severu Spojených států do hustého kouře. Trump označil situaci za invazi špinavého a nezdravého vzduchu do USA a obvinil sousední zemi ze záměrné nedbalosti při správě lesů. Uvedl, že bude telefonovat kanadskému premiérovi Marku Carneymu a bude žádat vysvětlení. V reakci na to někteří republikáni opětovně navrhli, aby se Kanada stala 51. státem USA, což v Kanadě vyvolalo vlnu nevole a protestní omezování cest do Ameriky.
I přes přísné zákazy režimu Kim Čong-una si jihokorejský pop, známý jako K-pop, nachází cestu k obyvatelům Severní Koreje. Pro mnohé uprchlíky, kteří nyní žijí v Jižní Koreji, znamenalo setkání s touto hudbou zásadní životní zlom a první dotek se svobodou.
Kdo nastoupí na uvolněné místo, až skončí druhý mandát Emmanuela Macrona? Hlavní favoritkou je navzdory posledním událostem jeho někdejší soupeřka Marine Le Penová. Potvrdily to i průzkumy, které proběhly po jejím odsouzení.