Americký prezident Donald Trump v neděli prohlásil, že prověří zprávy, podle nichž americká armáda provedla následný úder na loď v Karibiku, o níž se domnívala, že převáží drogy, a zabila tak přeživší po prvním raketovém útoku. Prezident USA také uvedl, že by „nechtěl“ druhý úder na plavidlo během incidentu, který se odehrál 2. září. Šlo o první zveřejněnou operaci ze série útoků v Karibiku a východním Pacifiku, které podle Washingtonu mají bojovat proti obchodu s drogami.
Podle deníku The Washington Post vojáci v daném incidentu zpozorovali dva přeživší, jak se drží hořícího vraku. Následně přistoupili k opětovnému útoku na loď. Nejvyšší komisař OSN pro lidská práva Volker Türk naléhal na Washington, aby prošetřil legalitu těchto úderů. Uvedl, že existují „silné důkazy“, že se jedná o „mimosoudní“ popravy.
Situace se stala předmětem zájmu v Kongresu. Nejvyšší republikán a demokrat ve výboru Sněmovny reprezentantů pro ozbrojené složky, Mike Rogers a Adam Smith, v sobotu vydali prohlášení, že „podnikají dvoustranné kroky k získání úplného vyúčtování dotyčné operace.“ Jejich protějšky v Senátu vydaly podobné prohlášení v pátek pozdě večer. Republikán Mike Turner řekl stanici CBS o údajném druhém úderu: „Je zřejmé, že pokud k tomu došlo, bylo by to velmi vážné a souhlasím, že by to byl nezákonný čin.“ Demokratický senátor Tim Kaine uvedl, že pokud se informace potvrdí, „dosahuje to úrovně válečného zločinu.“
Před operací dostali vojáci rozkaz od amerického ministra obrany Peta Hegsetha, aby zabili všechny na palubě, uvedly The Washington Post a CNN s odvoláním na nejmenované zdroje obeznámené s operací. Jeden ze zdrojů pro Post uvedl, že „rozkaz zněl zabít všechny.“ Trump se Hegsetha zastal. V neděli řekl novinářům na palubě Air Force One: „Zjistím to, ale Pete řekl, že nenařídil smrt těch dvou mužů.“
Na otázku, zda by si přál druhý pokus o zabití přeživších, Trump odpověděl: „Prověříme to, ale ne, to bych nechtěl – ne druhý úder. První úder byl velmi smrtící.“ Ministr Hegseth tyto zprávy odmítl jako „fake news“.
Od září se americké nálety zaměřily na údajná plavidla s drogami v Karibském moři a ve východním Tichém oceánu, přičemž zabily nejméně osmdesát tři lidí. Trumpova administrativa nepředložila žádné konkrétní důkazy, které by podpořily obvinění za touto kampaní, a četní odborníci zpochybňují zákonnost operací. Pozdě v neděli ministr Hegseth zveřejnil na svém osobním účtu na sociální síti X satirickou obálku knihy, na níž dětská postava želvy Franklina ve vojenské vestě střílí z vrtulníku na ozbrojené muže v lodích.
Trump v neděli také potvrdil, že telefonoval s venezuelským prezidentem Nicolásem Madurem, ale neposkytl podrobnosti o obsahu rozhovoru. „Nechci to komentovat. Odpověď je ano,“ řekl americký prezident. O hovoru poprvé informoval deník The New York Times, který uvedl, že se Trump s Madurem bavil o možné schůzce v USA. Trump nadále používá bojovnou rétoriku vůči Venezuele, ale zároveň naznačuje možnost diplomacie. V sobotu prohlásil, že vzdušný prostor nad Venezuelou by měl být považován za „úplně uzavřený“, což vyvolalo obavy v Caracasu. Trumpova administrativa zvažuje možnosti, jak se vypořádat s rolí Madura v dodávkách nelegálních drog. Venezuelský prezident jakékoliv spojení s obchodem s drogami popírá.
Agentura Reuters uvedla, že mezi zvažovanými možnostmi USA je i pokus o svržení Madura. Americká armáda je připravena na novou fázi operací po masivním vojenském posílení v Karibiku a téměř třech měsících útoků na podezřelé drogové čluny. Humanitární organizace odsoudily útoky jako nezákonné mimosoudní popravy civilistů a někteří spojenci USA vyjádřili rostoucí obavy, že Washington může porušovat mezinárodní právo.
Karlos Vémola zřejmě má alespoň nějakou šanci se dostat z vazby. V posledních dnech se mluví o tom, že by se mohl dostat ven na kauci. Nyní se objevily další podrobnosti k tomuto scénáři. Peníze by podle nich dalo na stůl hned několik lidí.
Nevyzpytatelné je počasí v Česku během posledních dní. Po sněhové nadílce následovala epizoda, kdy opakovaně hrozil výskyt nebezpečné ledovky. Další změnu přinese druhá polovina tohoto týdne. Meteorologové očekávají inverzi.
Nejtěžší moderátorskou disciplínou jsou samozřejmě přímé televizní přenosy. Vyzkoušel si je i Karel Šíp, jenž v živém vysílání zažil asi nejtěžší okamžiky ve své desítky let trvající kariéře. Jak na to dnes vzpomíná?
Íránská justice oficiálně popřela zprávy o tom, že by plánovala popravu šestadvacetiletého Erfana Soltáního, který byl zadržen během nedávných masových nepokojů. Organizace pro lidská práva Hengaw přitom začátkem týdne varovala, že rodina mladého muže byla informována o jeho popravě naplánované na tuto středu. Soltání, majitel obchodu s oblečením, se stal symbolem pro tisíce zadržených Íránců, u nichž panují obavy z nespravedlivých a bleskových procesů.
Dánský ministr zahraničí a jeho grónská kolegyně odletěli do Washingtonu s nadějí, že najdou pochopení u ministra zahraničí Marca Rubia. Místo klidného dialogu je však v Bílém domě čekal tvrdý střet s JD Vancem. Viceprezident USA si za poslední rok vybudoval pověst politika s otevřeně nepřátelským postojem k evropským vládám, což v Bruselu i Kodani vyvolává čiré zděšení.
Spojené státy se ocitají na hraně dalšího zásadního vojenského rozhodnutí. Zatímco se svět ještě nestihl vzpamatovat ze svržení režimu Nicoláse Madura ve Venezuele, pozornost administrativy Donalda Trumpa se nyní naplno přesunula k Íránu. Situace v Teheránu je nejnapjatější za poslední roky a tamní režim čelí nebývalému tlaku z ulice i ze zahraničí. Pro globální trhy však Írán nepředstavuje jen další „padající domino“, ale strategický nervový uzel, jehož destabilizace může mít drtivé dopady na světovou ekonomiku.
Situace v Minneapolisu se v noci na čtvrtek dramaticky vyhrotila poté, co federální agent postřelil a zranil muže, který na něj měl podle oficiálních zpráv zaútočit. Incident okamžitě zažehl nové kolo násilných nepokojů v ulicích, kde se policie a federální složky střetly se stovkami demonstrantů.
Administrativa Donalda Trumpa se loni v létě prezentovala nálety na íránská jaderná zařízení jako jeden ze svých největších vojenských triumfů. Tehdy americké stealth bombardéry B-2 shodily čtrnáct obřích bomb na dva klíčové objekty bez jediné vlastní ztráty. Nyní však prezident Trump hrozí Teheránu novou odvetou v reakci na brutální potlačování protivládních protestů, které si podle aktivistů vyžádalo tisíce životů. Analytici se však shodují, že případný nový útok by vypadal zcela jinak než loňská operace, protože podpora demonstrantů vyžaduje jiný přístup.
Americký prezident Donald Trump opět potvrdil svou pověst nepředvídatelného lídra, který si užívá roli dirigenta globálního chaosu. Zatímco celý svět se zatajeným dechem čekal, zda Spojené státy zahájí ničivý úder na Írán, Trump o této otázce války a míru hovořil v Oválné pracovně během akce na podporu plnotučného mléka ve školách. Mezi vzpomínkami na dětství a nabízením pět dní staré lahve mléka novinářům jen tak mimochodem prohodil, že útok na Teherán možná odloží, protože mu jakési zdroje slíbily zastavení poprav demonstrantů.
Americká veřejnost se staví velmi odmítavě k plánům prezidenta Donalda Trumpa na ovládnutí Grónska. Podle čerstvého průzkumu stanice CNN, který realizovala agentura SSRS, se proti snaze získat toto dánské autonomní území vyjádřilo hned 75 % Američanů. Pro Trumpův záměr rozšířit území Spojených států hlasovala pouhá čtvrtina dotázaných, což naznačuje, že prezidentovy ambice narážejí na domácí scéně na silný odpor.
Oznámení amerického vyslance Steva Witkoffa o zahájení druhé fáze mírového plánu pro Gazu může na první pohled působit jako pevně daný harmonogram, ve skutečnosti jde však spíše o směs ambiciózních vizí, vyjednávacích pozic a nápadů, jejichž prosazení bude nesmírně komplikované. Washington se snaží udržet diplomatickou dynamiku i přesto, že první fáze technicky vzato ještě neskončila. Stále totiž nebyli vráceni všichni rukojmí, respektive jejich ostatky, což byla původně nepřekročitelná podmínka pro jakýkoli další pokrok.
Poté, co americký prezident Donald Trump opakovaně pohrozil násilnou anexí Grónska, zareagovaly evropské mocnosti nevídaným krokem. Německo, Francie, Norsko a Švédsko začaly na největší ostrov světa vysílat své vojenské jednotky. Tato operace, probíhající pod dánským vedením a názvem Arctic Endurance (Arktická odolnost), má za cíl podpořit suverenitu Dánska a vyslat Washingtonu jasný vzkaz, že Grónsko není na prodej.