Americký prezident Donald Trump v neděli prohlásil, že prověří zprávy, podle nichž americká armáda provedla následný úder na loď v Karibiku, o níž se domnívala, že převáží drogy, a zabila tak přeživší po prvním raketovém útoku. Prezident USA také uvedl, že by „nechtěl“ druhý úder na plavidlo během incidentu, který se odehrál 2. září. Šlo o první zveřejněnou operaci ze série útoků v Karibiku a východním Pacifiku, které podle Washingtonu mají bojovat proti obchodu s drogami.
Podle deníku The Washington Post vojáci v daném incidentu zpozorovali dva přeživší, jak se drží hořícího vraku. Následně přistoupili k opětovnému útoku na loď. Nejvyšší komisař OSN pro lidská práva Volker Türk naléhal na Washington, aby prošetřil legalitu těchto úderů. Uvedl, že existují „silné důkazy“, že se jedná o „mimosoudní“ popravy.
Situace se stala předmětem zájmu v Kongresu. Nejvyšší republikán a demokrat ve výboru Sněmovny reprezentantů pro ozbrojené složky, Mike Rogers a Adam Smith, v sobotu vydali prohlášení, že „podnikají dvoustranné kroky k získání úplného vyúčtování dotyčné operace.“ Jejich protějšky v Senátu vydaly podobné prohlášení v pátek pozdě večer. Republikán Mike Turner řekl stanici CBS o údajném druhém úderu: „Je zřejmé, že pokud k tomu došlo, bylo by to velmi vážné a souhlasím, že by to byl nezákonný čin.“ Demokratický senátor Tim Kaine uvedl, že pokud se informace potvrdí, „dosahuje to úrovně válečného zločinu.“
Před operací dostali vojáci rozkaz od amerického ministra obrany Peta Hegsetha, aby zabili všechny na palubě, uvedly The Washington Post a CNN s odvoláním na nejmenované zdroje obeznámené s operací. Jeden ze zdrojů pro Post uvedl, že „rozkaz zněl zabít všechny.“ Trump se Hegsetha zastal. V neděli řekl novinářům na palubě Air Force One: „Zjistím to, ale Pete řekl, že nenařídil smrt těch dvou mužů.“
Na otázku, zda by si přál druhý pokus o zabití přeživších, Trump odpověděl: „Prověříme to, ale ne, to bych nechtěl – ne druhý úder. První úder byl velmi smrtící.“ Ministr Hegseth tyto zprávy odmítl jako „fake news“.
Od září se americké nálety zaměřily na údajná plavidla s drogami v Karibském moři a ve východním Tichém oceánu, přičemž zabily nejméně osmdesát tři lidí. Trumpova administrativa nepředložila žádné konkrétní důkazy, které by podpořily obvinění za touto kampaní, a četní odborníci zpochybňují zákonnost operací. Pozdě v neděli ministr Hegseth zveřejnil na svém osobním účtu na sociální síti X satirickou obálku knihy, na níž dětská postava želvy Franklina ve vojenské vestě střílí z vrtulníku na ozbrojené muže v lodích.
Trump v neděli také potvrdil, že telefonoval s venezuelským prezidentem Nicolásem Madurem, ale neposkytl podrobnosti o obsahu rozhovoru. „Nechci to komentovat. Odpověď je ano,“ řekl americký prezident. O hovoru poprvé informoval deník The New York Times, který uvedl, že se Trump s Madurem bavil o možné schůzce v USA. Trump nadále používá bojovnou rétoriku vůči Venezuele, ale zároveň naznačuje možnost diplomacie. V sobotu prohlásil, že vzdušný prostor nad Venezuelou by měl být považován za „úplně uzavřený“, což vyvolalo obavy v Caracasu. Trumpova administrativa zvažuje možnosti, jak se vypořádat s rolí Madura v dodávkách nelegálních drog. Venezuelský prezident jakékoliv spojení s obchodem s drogami popírá.
Agentura Reuters uvedla, že mezi zvažovanými možnostmi USA je i pokus o svržení Madura. Americká armáda je připravena na novou fázi operací po masivním vojenském posílení v Karibiku a téměř třech měsících útoků na podezřelé drogové čluny. Humanitární organizace odsoudily útoky jako nezákonné mimosoudní popravy civilistů a někteří spojenci USA vyjádřili rostoucí obavy, že Washington může porušovat mezinárodní právo.
Prezident Donald Trump ve svém nedávném příspěvku na sociálních sítích naznačil spojitost mezi masivním útokem, který nařídil proti Íránu, a svými přetrvávajícími tvrzeními o prohraných volbách v roce 2020.
V Íránu začal historicky druhý přenos moci od revoluce v roce 1979. Proces výběru nového nejvyššího vůdce, který je zároveň vrchním velitelem ozbrojených sil, je sice jasně definován ústavou, ale v praxi zůstává značně neprůhledným. Aktuálně zemi vede tříčlenná prozatímní rada, v níž zasedá reformistický prezident Masúd Pezeškiján, konzervativní šéf soudní moci Mohsení Edžeí a vlivný duchovní ájatolláh Alí Rezá Aráfí.
Britské královské letectvo (RAF) zaznamenalo svůj první úspěšný zásah od začátku současné vojenské operace Spojených států a Izraele proti Íránu. Stíhačka typu Typhoon, operující ze základny v Kataru, sestřelila íránský bezpilotní letoun. K nasazení letky Typhoonů do této oblasti došlo již začátkem letošního roku v reakci na rostoucí napětí v regionu.
Americký prezident Donald Trump v neděli dopoledne prohlásil, že noví představitelé íránského režimu projevili zájem o vyjednávání. V rozhovoru pro magazín The Atlantic uvedl, že s rozhovory souhlasil a v nejbližší době s nimi bude mluvit. Trump zároveň kritizoval Írán za to, že k tomuto kroku nepřistoupil dříve, čímž se mohl vyhnout současné drtivé vojenské kampani.
Dubaj se v neděli proměnila v město duchů. V období vrcholu turistické sezóny, kdy bývají zdejší pláže, nákupní centra i restaurace obvykle přeplněné, osiřely dálnice a obloha zůstala bez obvyklého provozu letadel. Oblast Dubai Marina, která je běžně centrem jachtařských večírků, utichla a pro mnohé rezidenty situace připomínala lockdowny z dob pandemie před šesti lety.
Vedení Íránu reaguje na smrt ajatolláha Alího Chameneího vytvořením provizorní tříčlenné rady, která má zemi provést současnou krizí. Do tohoto orgánu byl v neděli delegován významný duchovní Alíréza Aráfí, který v radě zasedne spolu s prezidentem Masúdem Pezeškijánem a nejvyšším představitelem justice Gholám-Hosejnem Mohsení-Edžeím. Jmenování Aráfího, který má silné postavení v ústavních institucích, schválila vlivná Rada pro určování zájmů režimu s cílem udržet stabilitu státu.
Bezprecedentní útok Spojených států a Izraele na íránské vedení byl výsledkem měsíců pečlivého sledování a úzké spolupráce mezi zpravodajskými službami obou zemí. Podle informací deníku The New York Times sehrála klíčovou roli americká CIA, které se podařilo přesně lokalizovat nejvyššího představitele země, ajatolláha Alího Chameneího. CIA sledovala jeho zvyky a pohyb dlouhodobě, ale zlom nastal ve chvíli, kdy agentura zjistila termín a místo konání mimořádné schůzky nejvyšších vládních špiček.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vyvolala po celém světě vážné obavy z drastického nárůstu cen ropy. Eskalující vojenská agrese na Blízkém východě by mohla vést nejen k dražším pohonným hmotám na čerpacích stanicích, ale v konečném důsledku i ke globálnímu hospodářskému poklesu. Klíčovým bodem celého sporu je strategický Hormuzský průliv, jehož případné uzavření by otřáslo základy mnoha rozvinutých ekonomik.
Letecké společnosti napříč Blízkým východem hromadně ruší nebo odklánějí své spoje v důsledku útoků Spojených států a Izraele na Írán a následných odvetných úderů Teheránu. Kvůli uzavírkám vzdušného prostoru jsou až do odvolání pozastaveny veškeré lety z mezinárodního letiště v Dubaji i z letiště Al-Maktúm. Při nočním incidentu na dubajském letišti byli navíc zraněni čtyři zaměstnanci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že termín a místo konání příštího kola mírových rozhovorů mezi USA, Ruskem a Ukrajinou budou záviset na aktuální bezpečnostní situaci na Blízkém východě a na míře reálných diplomatických možností.
Írán oficiálně varoval před „zdrcující“ odvetou v reakci na údery Spojených států a Izraele, při kterých zahynul nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí. Zatímco část Íránců zprávu o jeho smrti oslavuje, v ulicích jsou k vidění i skupiny truchlících. Islámské revoluční gardy (IRGC) již v sobotu podnikly údery napříč Blízkým východem a pohrozily, že zahájí ničivou ofenzivní operaci zaměřenou na Izrael a americké vojenské základny.
Írán prochází určujícím okamžikem své historie. O osudu nejvyššího duchovního vůdce se spekulovalo od sobotního rána, kdy se jeho sídlo stalo terčem první vlny útoků. Satelitní snímky následně potvrdily, že jeho rezidence utrpěla značné škody. Prvotní reakce z Teheránu sice uváděly, že byl převezen do bezpečí, a státní televize avizovala jeho projev, k žádnému vystoupení však nedošlo.