Americký prezident Donald Trump v neděli prohlásil, že prověří zprávy, podle nichž americká armáda provedla následný úder na loď v Karibiku, o níž se domnívala, že převáží drogy, a zabila tak přeživší po prvním raketovém útoku. Prezident USA také uvedl, že by „nechtěl“ druhý úder na plavidlo během incidentu, který se odehrál 2. září. Šlo o první zveřejněnou operaci ze série útoků v Karibiku a východním Pacifiku, které podle Washingtonu mají bojovat proti obchodu s drogami.
Podle deníku The Washington Post vojáci v daném incidentu zpozorovali dva přeživší, jak se drží hořícího vraku. Následně přistoupili k opětovnému útoku na loď. Nejvyšší komisař OSN pro lidská práva Volker Türk naléhal na Washington, aby prošetřil legalitu těchto úderů. Uvedl, že existují „silné důkazy“, že se jedná o „mimosoudní“ popravy.
Situace se stala předmětem zájmu v Kongresu. Nejvyšší republikán a demokrat ve výboru Sněmovny reprezentantů pro ozbrojené složky, Mike Rogers a Adam Smith, v sobotu vydali prohlášení, že „podnikají dvoustranné kroky k získání úplného vyúčtování dotyčné operace.“ Jejich protějšky v Senátu vydaly podobné prohlášení v pátek pozdě večer. Republikán Mike Turner řekl stanici CBS o údajném druhém úderu: „Je zřejmé, že pokud k tomu došlo, bylo by to velmi vážné a souhlasím, že by to byl nezákonný čin.“ Demokratický senátor Tim Kaine uvedl, že pokud se informace potvrdí, „dosahuje to úrovně válečného zločinu.“
Před operací dostali vojáci rozkaz od amerického ministra obrany Peta Hegsetha, aby zabili všechny na palubě, uvedly The Washington Post a CNN s odvoláním na nejmenované zdroje obeznámené s operací. Jeden ze zdrojů pro Post uvedl, že „rozkaz zněl zabít všechny.“ Trump se Hegsetha zastal. V neděli řekl novinářům na palubě Air Force One: „Zjistím to, ale Pete řekl, že nenařídil smrt těch dvou mužů.“
Na otázku, zda by si přál druhý pokus o zabití přeživších, Trump odpověděl: „Prověříme to, ale ne, to bych nechtěl – ne druhý úder. První úder byl velmi smrtící.“ Ministr Hegseth tyto zprávy odmítl jako „fake news“.
Od září se americké nálety zaměřily na údajná plavidla s drogami v Karibském moři a ve východním Tichém oceánu, přičemž zabily nejméně osmdesát tři lidí. Trumpova administrativa nepředložila žádné konkrétní důkazy, které by podpořily obvinění za touto kampaní, a četní odborníci zpochybňují zákonnost operací. Pozdě v neděli ministr Hegseth zveřejnil na svém osobním účtu na sociální síti X satirickou obálku knihy, na níž dětská postava želvy Franklina ve vojenské vestě střílí z vrtulníku na ozbrojené muže v lodích.
Trump v neděli také potvrdil, že telefonoval s venezuelským prezidentem Nicolásem Madurem, ale neposkytl podrobnosti o obsahu rozhovoru. „Nechci to komentovat. Odpověď je ano,“ řekl americký prezident. O hovoru poprvé informoval deník The New York Times, který uvedl, že se Trump s Madurem bavil o možné schůzce v USA. Trump nadále používá bojovnou rétoriku vůči Venezuele, ale zároveň naznačuje možnost diplomacie. V sobotu prohlásil, že vzdušný prostor nad Venezuelou by měl být považován za „úplně uzavřený“, což vyvolalo obavy v Caracasu. Trumpova administrativa zvažuje možnosti, jak se vypořádat s rolí Madura v dodávkách nelegálních drog. Venezuelský prezident jakékoliv spojení s obchodem s drogami popírá.
Agentura Reuters uvedla, že mezi zvažovanými možnostmi USA je i pokus o svržení Madura. Americká armáda je připravena na novou fázi operací po masivním vojenském posílení v Karibiku a téměř třech měsících útoků na podezřelé drogové čluny. Humanitární organizace odsoudily útoky jako nezákonné mimosoudní popravy civilistů a někteří spojenci USA vyjádřili rostoucí obavy, že Washington může porušovat mezinárodní právo.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko absolvuje jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem zaměřené na bilaterální spolupráci a otázky bezpečnosti. Setkání navazuje na Lukašenkovu předchozí schůzku s ruským premiérem Michailem Mišustinem i na dřívější návštěvu prvního místopředsedy ruské vlády Denise Manturova v Minsku. Diplomatičtí představitelé obou zemí jednají v době zvýšeného regionálního napětí a intenzivních vojenských i politických manévrů.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou nabrala v posledních dnech na intenzitě po vyhlášení nových odvetných cel ze strany obou severoamerických sousedů. Novou vlnu opatření zahájil americký prezident Donald Trump, na což kanadský premiér Mark Carney zareagoval zavedením odvetných dovozních tax na širokou škálu amerického zboží. Tento hospodářský konflikt staví spotřebitele i firmy na obou stranách hranice před hrozbu růstu životních nákladů a narušení přeshraničních dodavatelských řetězců.
Svět se ocitá na prahu komerční jaderné revoluce, která staví na zkušenostech a ponaučeních z předchozího období takzvané jaderné renesance z počátku 21. století. Zatímco tehdejší snahy narazily na havárii v Fukušimě, pokles cen plynu a vysoké náklady, současný rozvoj těží ze zvýšeného povědomí veřejnosti, odbourání průmyslových neefektivit a probíhajících legislativních reforem. Rostoucí poptávka po stabilní a čisté energii vytváří v pravý čas ideální podmínky pro nový masivní nástup jaderné energetiky.
Americký prezident Donald Trump oznámil uzavření dohody s Venezuelou, která Spojeným státům zajišťuje kontrolu nad více než 65 miliardami barelů tamních prověřených zásob ropy. Šéf Bílého domu označil tuto transakci za historickou a prohlásil, že fakticky více než zdvojnásobí americké ropné rezervy. Podle jeho vyjádření nové ujednání zásadně posílí nabídku surovin na trhu a dlouhodobě sníží ceny pohonných hmot pro americké spotřebitele.
Exprezident Miloš Zeman připustil, že chvílemi uvažuje o další kandidatuře na post hlavy státu, což mu ústava i po dvou dokončených mandátech umožňuje. Dvaaosmdesátiletý bývalý politik ale zároveň přiznal, že ho limituje pokročilý věk.
Celý svět před časem s napětím sledoval boj britské princezny Kate se zákeřnou rakovinou. Dobře to naštěstí dopadlo, takže manželka prince Williama může s ostatními pacienty sdílet své osobní zkušenosti. Na co si vzpomněla tentokrát?
Korunu, žezlo i jablko slavnostně vyzvednou klíčníci z Korunní komory v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v pondělí 14. září. Následně si je budou moct prohlédnout školní třídy. Pro veřejnost bude výstava otevřena od soboty 19. do pondělí 28. září. Exhibice měla původně začít o den dříve. Klenoty letos doplní také korunovační roucho z roku 1653 a další vzácné artefakty. Vstup bude opět zdarma.
Na jižní hranici Ruska se Gruzií se v minulém týdnu opět výrazně zvýšil provoz. Přes hraniční přechod Horní Lars opustilo zemi více než 113 tisíc Rusů, což vyvolává vzpomínky na podzim roku 2022, kdy Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci. Současný odliv obyvatel odráží rostoucí obavy z toho, že se Kreml chystá spustit další vlnu povolávání do zbraně.
Evropské země v současnosti dokážou v průměru znovu využít pouze 12,2 procenta spotřebovaných materiálů. Tento stav výrazně zaostává za ambiciózními cíli Evropské unie, která si v rámci Akčního plánu pro oběhové hospodářství z roku 2020 předsevzala tento podíl do roku 2030 zdvojnásobit a v novějším průmyslovém plánu dosáhnout 24 procent, upozornil server The Conversation.
Evropská unie i Severoatlantická aliance čelí stále intenzivnější kampani ze strany Ruska, která zahrnuje drony, sabotáže, kybernetické útoky i atentáty na evropském území. Přestože bezpečnostní experti a zástupci obranného průmyslu podle webu Politico varují, že se situace začíná výrazně přibližovat přímému vojenskému střetu, političtí lídři nadále preferují používání termínu hybridní válka. Tento obrat jim umožňuje vyhnout se přímé vojenské reakci i oficiálnímu vyhlášení válečného stavu, které by přineslo závažné ekonomické dopady a odliv investorů.
Tři demokratičtí senátoři Ron Wyden, Amy Klobucharová a Martin Heinrich se obrátili dopisem na ministryni zemědělství Spojených států Brooke Rollinsovou s požadavkem na zahájení oficiálního vyšetřování. Předmětem prověření má být jednání vysoko postaveného úředníka ministerstva Michaela Borena, který zastává funkci náměstka pro přírodní zdroje a životní prostředí. Zákonodárci jej obviňují ze závažného zásahu do řízení protipožárních operací a ze střetu zájmů.
Evropská fotbalová unie UEFA zvažuje zahájení trestního řízení proti prezidentovi mezinárodní federace FIFA Giannimu Infantinovi. Důvodem je jeho neúspěšný plán na prodej komerčních podílů v Mistrovství světa v kopané soukromým investorům. Podle právních dokumentů předložených u federálního soudu ve Spojených státech čelí šéf světového fotbalu obvinění ze špatného hospodaření a porušení povinností při správě cizího majetku.
