Americký prezident Donald Trump v neděli prohlásil, že prověří zprávy, podle nichž americká armáda provedla následný úder na loď v Karibiku, o níž se domnívala, že převáží drogy, a zabila tak přeživší po prvním raketovém útoku. Prezident USA také uvedl, že by „nechtěl“ druhý úder na plavidlo během incidentu, který se odehrál 2. září. Šlo o první zveřejněnou operaci ze série útoků v Karibiku a východním Pacifiku, které podle Washingtonu mají bojovat proti obchodu s drogami.
Podle deníku The Washington Post vojáci v daném incidentu zpozorovali dva přeživší, jak se drží hořícího vraku. Následně přistoupili k opětovnému útoku na loď. Nejvyšší komisař OSN pro lidská práva Volker Türk naléhal na Washington, aby prošetřil legalitu těchto úderů. Uvedl, že existují „silné důkazy“, že se jedná o „mimosoudní“ popravy.
Situace se stala předmětem zájmu v Kongresu. Nejvyšší republikán a demokrat ve výboru Sněmovny reprezentantů pro ozbrojené složky, Mike Rogers a Adam Smith, v sobotu vydali prohlášení, že „podnikají dvoustranné kroky k získání úplného vyúčtování dotyčné operace.“ Jejich protějšky v Senátu vydaly podobné prohlášení v pátek pozdě večer. Republikán Mike Turner řekl stanici CBS o údajném druhém úderu: „Je zřejmé, že pokud k tomu došlo, bylo by to velmi vážné a souhlasím, že by to byl nezákonný čin.“ Demokratický senátor Tim Kaine uvedl, že pokud se informace potvrdí, „dosahuje to úrovně válečného zločinu.“
Před operací dostali vojáci rozkaz od amerického ministra obrany Peta Hegsetha, aby zabili všechny na palubě, uvedly The Washington Post a CNN s odvoláním na nejmenované zdroje obeznámené s operací. Jeden ze zdrojů pro Post uvedl, že „rozkaz zněl zabít všechny.“ Trump se Hegsetha zastal. V neděli řekl novinářům na palubě Air Force One: „Zjistím to, ale Pete řekl, že nenařídil smrt těch dvou mužů.“
Na otázku, zda by si přál druhý pokus o zabití přeživších, Trump odpověděl: „Prověříme to, ale ne, to bych nechtěl – ne druhý úder. První úder byl velmi smrtící.“ Ministr Hegseth tyto zprávy odmítl jako „fake news“.
Od září se americké nálety zaměřily na údajná plavidla s drogami v Karibském moři a ve východním Tichém oceánu, přičemž zabily nejméně osmdesát tři lidí. Trumpova administrativa nepředložila žádné konkrétní důkazy, které by podpořily obvinění za touto kampaní, a četní odborníci zpochybňují zákonnost operací. Pozdě v neděli ministr Hegseth zveřejnil na svém osobním účtu na sociální síti X satirickou obálku knihy, na níž dětská postava želvy Franklina ve vojenské vestě střílí z vrtulníku na ozbrojené muže v lodích.
Trump v neděli také potvrdil, že telefonoval s venezuelským prezidentem Nicolásem Madurem, ale neposkytl podrobnosti o obsahu rozhovoru. „Nechci to komentovat. Odpověď je ano,“ řekl americký prezident. O hovoru poprvé informoval deník The New York Times, který uvedl, že se Trump s Madurem bavil o možné schůzce v USA. Trump nadále používá bojovnou rétoriku vůči Venezuele, ale zároveň naznačuje možnost diplomacie. V sobotu prohlásil, že vzdušný prostor nad Venezuelou by měl být považován za „úplně uzavřený“, což vyvolalo obavy v Caracasu. Trumpova administrativa zvažuje možnosti, jak se vypořádat s rolí Madura v dodávkách nelegálních drog. Venezuelský prezident jakékoliv spojení s obchodem s drogami popírá.
Agentura Reuters uvedla, že mezi zvažovanými možnostmi USA je i pokus o svržení Madura. Americká armáda je připravena na novou fázi operací po masivním vojenském posílení v Karibiku a téměř třech měsících útoků na podezřelé drogové čluny. Humanitární organizace odsoudily útoky jako nezákonné mimosoudní popravy civilistů a někteří spojenci USA vyjádřili rostoucí obavy, že Washington může porušovat mezinárodní právo.
Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.
Ukrajina bude podle dnešní zprávy Financial Times z nové 90miliardové půjčky EU nakupovat také čínské součásti pro výrobu dronů. Brusel tak fakticky přiznává, že Evropa ani po více než čtyřech letech války nedokáže v potřebném množství, za přijatelnou cenu a v požadovaných termínech vyrábět některé zcela klíčové komponenty moderní války.
Pražský hrad se rozhodl reagovat na vyjádření premiéra Andreje Babiš (ANO). Mluvčí hlavy státu zdůraznil, že Petr Pavel nepoužívá žádné osobní útoky na předsedu vlády. Vztah nejvyšších činitelů je momentálně poznamenán především sporem ohledem složení české delegace na uplynulém summitu NATO.
Jaké počasí máme očekávat v delším horizontu? Podle meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by se nemělo výrazněji odklonit od toho, na co jsme během letních prázdnin dlouhodobě zvyklí.
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil, že jeho země je připravena v případě potřeby znovu zahájit vojenské operace proti Íránu, a to s ještě větší intenzitou. Reagoval tak na vyhrocenou situaci v regionu poté, co Spojené státy provedly masivní letecké údery na devadesát cílů v Íránu. K americkému útoku došlo jen několik hodin poté, co prezident Donald Trump prohlásil, že nedávné íránské útoky na lodě v Hormuzském průlivu znamenají konec mírové dohody.
Velká Británie se chystá v příštím roce uspořádat své největší cvičení domácí obrany za poslední desetiletí, jehož cílem je posílit připravenost země na případný válečný konflikt. Podle vyjádření Úřadu vlády ponese tato rozsáhlá akce název „Operation Albiston Shadow“ a zapojí se do ní nejen ministři, ale také stovky úředníků z řad státní správy a celého veřejného sektoru. Hlavním úkolem manévrů bude prověřit schopnost státního aparátu reagovat na krizové scénáře.
Ruská armáda zasáhla civilní plavidlo v blízkosti černomořského přístavu Oděsa. K útoku došlo jen několik hodin poté, co ruský prezident Vladimir Putin pohrozil odvetnými údery. Ty mají být podle šéfa Kremlu několikanásobně silnější než dosavadní ukrajinské útoky na ruské území. Rozsah těchto odvetných operací se má navíc v budoucnu dále zvyšovat.
Krymský poloostrov, který měl být po dvanácti letech od své anexe výkladní skříní ruské moci, se pro prezidenta Vladimira Putina stává zásadní vojenskou i politickou přítěží. Rusko z tohoto území vybudovalo masivně militarizovanou základnu a bezpečné zázemí, odkud v roce 2022 zahájilo invazi na jih Ukrajiny a odkud dříve podporovalo své operace v Sýrii. Současná ukrajinská strategie zaměřená na izolaci poloostrova však tuto dosud nedobytnou pevnost mění v kriticky zranitelné místo.
Venezuelská veřejnost dává stále hlasitěji najevo svůj hněv a rozhořčení nad vládním zvládáním následků ničivého dvojitého zemětřesení, které zemi zasáhlo 24. června. Katastrofa, která si podle oficiálních údajů vyžádala již nejméně 4 490 lidských životů, vyvolala obrovskou vlnu solidarity, ale také otevřeného odporu vůči politickým představitelům. Symbolem této narůstající společenské frustrace se stalo video zachycující truchlící matku, která přímo na ulici ostře konfrontovala poslance Nicoláse Madura Guerru, syna bývalého prezidenta.
Světová ekonomika již nečelí pouze nedostatku ropy jako takové, ale novému a závažnějšímu problému – nedostatku kapacit na její zpracování na benzin a naftu. Přestože obnovení blokády Hormuzského průlivu ze strany USA a Íránu vyhnalo ceny surové ropy nad 80 dolarů za barel, samotný dostatek suroviny na trhu situaci neřeší. Ropa se totiž nejprve musí rafinovat na využitelné produkty, jako jsou asfalt, plasty, topný olej, letecké palivo či motorová paliva.
Červnová rámcová dohoda z roku 2026 mezi Libanonem a Izraelem představuje nejvýznamnější diplomatický pokus o stabilizaci vzájemných vztahů za posledních téměř osmdesát let. Tento ambiciózní dokument si klade za cíl nejen ukončit válečný stav, ale také vytyčit cestu k úplnému odzbrojení šíitského hnutí Hizballáh a stažení izraelské armády z libanonského území. Realizace těchto bodů však v současné situaci naráží na hlubokou skepsi, kterou přiživuje dlouhá historie selhání předchozích příměří.
Analyzovat reakce internetových komunit na témata rozmanitosti a inkluze v kontextu fotbalu je sice složité, ale podrobný rozbor tisíců příspěvků na sociálních sítích podle expertů webu The Conversation ukazuje velmi zajímavou a v mnoha ohledech překvapivou realitu. Veřejnost totiž nevnímá všechny formy diverzity stejně a reakce uživatelů se výrazně liší podle toho, na jaký konkrétní aspekt se dané sdělení zaměřuje.
