Donald Trump v neděli potvrdil, že telefonoval s venezuelským prezidentem Nicolásem Madurem, ale odmítl poskytnout podrobnosti o tom, co oba lídři projednávali. Prezident Spojených států hovořil s novináři na palubě prezidentského speciálu Air Force One a na dotaz, zda s Madurem mluvil, odpověděl: „Nechci to komentovat. Odpověď je ano.“ O tom, že Trump s Madurem hovořil dříve tento měsíc a diskutovali o možné schůzce ve Spojených státech, informoval jako první deník The New York Times.
Ohledně obsahu rozhovoru Trump pouze řekl: „Neřekl bych, že to šlo dobře nebo špatně. Byl to telefonát.“ Zveřejnění informací o telefonátu přichází v době, kdy Trump nadále používá bojovnou rétoriku vůči Venezuele, ale zároveň připouští možnost diplomacie. V sobotu Trump prohlásil, že vzdušný prostor nad Venezuelou a v jejím okolí by měl být považován za „úplně uzavřený“, avšak neuvedl žádné další podrobnosti. Toto prohlášení vyvolalo v Caracasu znepokojení a zmatek, jelikož jeho administrativa stupňuje tlak na Madurovu vládu.
Když byl Trump dotázán, zda jeho komentář ohledně vzdušného prostoru znamená bezprostředně hrozící útoky na Venezuelu, odvětil: „Nehledejte v tom nic.“ Dodal, že varování ohledně vzdušného prostoru učinil proto, že USA považují Venezuelu za „nepříliš přátelskou zemi“.
Trumpova administrativa zvažuje možnosti související s Venezuelou v boji proti, jak to popisuje, Madurově roli v dodávání nelegálních drog, které usmrcují Američany. Socialistický venezuelský prezident jakékoliv spojení s nelegálním obchodem s drogami popírá. Agentura Reuters informovala, že mezi zvažovanými možnostmi USA je i pokus o svržení Madura. Rovněž uvedla, že americká armáda je připravena na novou fázi operací po masivním vojenském posílení v Karibiku a téměř tříměsíčních útocích na podezřelé drogové čluny u pobřeží Venezuely.
Skupiny pro lidská práva tyto útoky odsoudily jako nezákonné mimosoudní zabíjení civilistů a někteří spojenci USA vyjádřili rostoucí obavy, že Washington může porušovat mezinárodní právo. Trump minulý týden řekl armádním příslušníkům, že USA „velmi brzy“ zahájí pozemní operace k zastavení podezřelých venezuelských obchodníků s drogami. Trump také uvedl, že prověří, zda americká armáda provedla během zářijové operace druhý úder v Karibiku, který zabil přeživší, a dodal, že by si takový úder nepřál. Americký ministr obrany Pete Hegseth však prohlásil, že tyto údery jsou zákonné, ale jsou zaměřeny na to, aby byly „smrtící“.
Maduro a vysocí členové jeho administrativy se k telefonátu nevyjádřili. Jorge Rodríguez, šéf venezuelského Národního shromáždění, v neděli na dotaz ohledně hovoru řekl, že to není téma jeho tiskové konference. Místo toho se zaměřil na oznámení vyšetřování úderů USA na čluny v Karibiku, které provede zákonodárný sbor.
Slavnou rodinu Slováčkových čekají zřejmě ty nejsmutnější Vánoce. Poprvé se totiž sejdou u stromečku s vědomím, že nadaná herečka a zpěvačka Anna Slováčková už není mezi námi. Alespoň zbytek rodiny by měl být pohromadě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) přiznal, že tlačil na poslance Filipa Turka (Motoristé), aby se zúčastnil pondělního rozhovoru s prezidentem Petrem Pavlem. Turek se z jednání ze zdravotních důvodů omluvil, jistě tak nebude v pondělí jmenován členem vlády. Pavel má navíc k jeho osobě dlouhodobé a trvající výhrady.
V pátek, tedy na den přesně týden po jeho odchodu, se Česko rozloučí s Patrikem Hezuckým. Osudným se mu stalo nádorové onemocnění, se kterou se moderátor snažil do poslední chvíle bojovat. Naděje prý existovala ještě několik dní před jeho úmrtím.
Po nadcházejícím víkendu už začne předvánoční týden. S návratem zimy, která je alespoň v očích meteorologů již v plném proudu, ale nepočítejte. Do Česka bude i nadále proudit teplý vzduch, přes den má být nad nulou. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Vědci informovali, že klimatická krize významně zesílila smrtící bouře, které v Asii usmrtily přes 1 750 lidí. Tyto změny přispěly k intenzivnějším lijákům a horším záplavám. Monsunové deště sice často přinášejí povodně, avšak vědci zdůrazňují, že rozsah těchto událostí „nebyl normální.“
Austrálie zavedla bezprecedentní zákaz přístupu dětí do 16 let na hlavní sociální sítě a zasáhla tak stovky tisíc účtů. Cílem je omezit kyberšikanu, rizikový obsah a návykové chování, které digitální platformy u mladistvých prokazatelně posilují. Současný internet skutečně není vhodným místem pro děti. Nejsou to totiž jen sociální sítě, co může vážně narušit bezpečí či dokonce zdravý vývoj dítěte.
Ruské ministerstvo zahraničních věcí vyzvalo britskou vládu, aby objasnila, co na Ukrajině dělal voják, který tam zemřel. 28letý desátník George Hooley z výsadkového pluku zemřel v úterý na Ukrajině a britský premiér Keir Starmer označil tuto událost za „tragickou nehodu“, ke které došlo mimo frontovou linii.
Na dnešní odpoledne je naplánován další telefonický hovor takzvané „Koalice ochotných.“ Jedná se o skupinu států, které podporují Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí. Hovor se uskuteční v klíčovém momentě, kdy americký prezident Donald Trump vyjadřuje netrpělivost vůči evropským spojencům. Americké snahy o prosazení mírové dohody jsou navíc doprovázeny zmatky.
Generální tajemník NATO Mark Rutte zahájil své vystoupení v Berlíně s naléhavým varováním. Zdůraznil, že je nezbytné, aby se NATO jasně vyjádřilo k současnému nebezpečí a definovalo kroky, které zabrání rozhoření další války. Podle jeho slov je hrozba jednoznačná: „Jsme dalším terčem Ruska a nebezpečí už na nás doléhá.“
Dánská vojenská zpravodajská služba poprvé ve své historii klasifikovala Spojené státy jako bezpečnostní riziko. Jde o překvapivý posun v tom, jak jeden z nejbližších evropských spojenců Washingtonu hodnotí transatlantické vztahy.
Před dvěma stoletími americký prezident James Monroe prohlásil západní polokouli za zakázané území pro evropské mocnosti. Toto prohlášení, známé jako „Monroeova doktrína“, položilo základ nové éry americké dominance a „policejní kontroly“ v regionu. V následujících desetiletích proběhla téměř třetina z celosvětově zaznamenaných téměř 400 amerických intervencí právě v Latinské Americe. Spojené státy svrhávaly vlády, které považovaly za nepříznivé, nebo použily sílu, kterou později mezinárodní soudy označily za nezákonnou.
Skupina dětí objevila Adélovo tělo cestou do školy, ve stejnou chvíli, kdy jeho rodiče mířili na policejní stanici nahlásit jeho zmizení. Bylo mu 15 let, když zemřel dnes už ve Francii obvyklým způsobem. Zastřelili ho, jeho hubené tělo polili benzínem a zapálili. Jednalo se o 15 letého chlapce, jehož ohořelá silueta s pokrčeným kolenem, jako by odpočívala na jedné z blízkých pláží v Marseille.