Donald Trump v neděli potvrdil, že telefonoval s venezuelským prezidentem Nicolásem Madurem, ale odmítl poskytnout podrobnosti o tom, co oba lídři projednávali. Prezident Spojených států hovořil s novináři na palubě prezidentského speciálu Air Force One a na dotaz, zda s Madurem mluvil, odpověděl: „Nechci to komentovat. Odpověď je ano.“ O tom, že Trump s Madurem hovořil dříve tento měsíc a diskutovali o možné schůzce ve Spojených státech, informoval jako první deník The New York Times.
Ohledně obsahu rozhovoru Trump pouze řekl: „Neřekl bych, že to šlo dobře nebo špatně. Byl to telefonát.“ Zveřejnění informací o telefonátu přichází v době, kdy Trump nadále používá bojovnou rétoriku vůči Venezuele, ale zároveň připouští možnost diplomacie. V sobotu Trump prohlásil, že vzdušný prostor nad Venezuelou a v jejím okolí by měl být považován za „úplně uzavřený“, avšak neuvedl žádné další podrobnosti. Toto prohlášení vyvolalo v Caracasu znepokojení a zmatek, jelikož jeho administrativa stupňuje tlak na Madurovu vládu.
Když byl Trump dotázán, zda jeho komentář ohledně vzdušného prostoru znamená bezprostředně hrozící útoky na Venezuelu, odvětil: „Nehledejte v tom nic.“ Dodal, že varování ohledně vzdušného prostoru učinil proto, že USA považují Venezuelu za „nepříliš přátelskou zemi“.
Trumpova administrativa zvažuje možnosti související s Venezuelou v boji proti, jak to popisuje, Madurově roli v dodávání nelegálních drog, které usmrcují Američany. Socialistický venezuelský prezident jakékoliv spojení s nelegálním obchodem s drogami popírá. Agentura Reuters informovala, že mezi zvažovanými možnostmi USA je i pokus o svržení Madura. Rovněž uvedla, že americká armáda je připravena na novou fázi operací po masivním vojenském posílení v Karibiku a téměř tříměsíčních útocích na podezřelé drogové čluny u pobřeží Venezuely.
Skupiny pro lidská práva tyto útoky odsoudily jako nezákonné mimosoudní zabíjení civilistů a někteří spojenci USA vyjádřili rostoucí obavy, že Washington může porušovat mezinárodní právo. Trump minulý týden řekl armádním příslušníkům, že USA „velmi brzy“ zahájí pozemní operace k zastavení podezřelých venezuelských obchodníků s drogami. Trump také uvedl, že prověří, zda americká armáda provedla během zářijové operace druhý úder v Karibiku, který zabil přeživší, a dodal, že by si takový úder nepřál. Americký ministr obrany Pete Hegseth však prohlásil, že tyto údery jsou zákonné, ale jsou zaměřeny na to, aby byly „smrtící“.
Maduro a vysocí členové jeho administrativy se k telefonátu nevyjádřili. Jorge Rodríguez, šéf venezuelského Národního shromáždění, v neděli na dotaz ohledně hovoru řekl, že to není téma jeho tiskové konference. Místo toho se zaměřil na oznámení vyšetřování úderů USA na čluny v Karibiku, které provede zákonodárný sbor.
Dohoda, kterou americký prezident Donald Trump uzavřel 9. října se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem s cílem umožnit Rusku prodej milionů tun nafty, představuje radikální odklon od dosavadní americké politiky. Tento krok je v přímém rozporu se zájmy Ukrajiny i celé Evropy a rovněž odporuje zákonu, který sám Trump podepsal v září a jenž zavádí nové sankce a cla na dovoz ruských energií.
Švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová se v Paříži připojila k demonstrujícím středoškolákům, kteří již třetím týdnem protestují proti stavu francouzského školství. Třiadvacetiletá aktivistka v pařížském předměstí Saint-Denis varovala, že mladé generaci je odpírána budoucnost kvůli nedostatečným investicím do vzdělávacích zařízení a ignorování hlasu mladých lidí ze strany politiků.
Britská vláda a představitelé Evropské unie potvrdili, že se 20. listopadu uskuteční v Bruselu významný summit, který má za cíl přinést nový impuls do vzájemných vztahů po brexitu. Termín oficiálně oznámil britský premiér Andy Burnham v pondělním prohlášení před Dolní sněmovnou britského parlamentu.
Evropské unii se nelíbí narůstající vliv společnosti Starlink, za níž stojí americký miliardář Elon Musk, a proto se snaží omezit její dominanci v oblasti satelitní konektivity. Francouzský prezident Emmanuel Macron proto podle webu Politico vyzval k vytvoření nové evropské aliance, která by posílila společnou satelitní kapacitu členských států a ochránila strategickou nezávislost kontinentu.
Celosvětové investice do jaderné energetiky zažívají od roku 2019 výrazný růst a podle odborníků již dosáhly dvojnásobku dřívějších hodnot. Přestože se o rozmachu atomové energie často mluví jako o budoucím trendu, finanční prostředky ve výši přesahující osmdesát miliard dolarů ročně již nyní směřují do výstavby nových reaktorů, modernizace stávajících zařízení i do oblasti palivového cyklu.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová podle webu Politico rozeslala představitelům všech členských států Evropské unie důrazný dopis, v němž před nadcházejícím summitem v Bruselu vyzývá k přijetí přísnějších opatření proti nelegální migraci. Šéfka unijní exekutivy v dokumentu zdůraznila, že Evropa musí jasně deklarovat, že ochrana vnějších hranic zůstane naprosto nekompromisní a žádný vnější aktér nesmí unijní pravidla zneužívat.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že výzvy evropských lídrů k přípravě na možnou válku s Ruskem se mohou stát samonaplňujícím se proroctvím. Varování před potenciálním ruským útokem na Evropu zároveň označil za absurdní a nesmyslné. Tato vyjádření zazněla na jeho závěrečné tiskové konferenci v rámci Všeobecného shromáždění OSN v New Yorku. Ruský diplomat zdůraznil, že Moskva se s Evropou bojovat nechystá, ale podle něj se na takový konflikt připravují samotné evropské státy.
Světové oceány se oteplují alarmujícím tempem, což přináší dalekosáhlé následky, na které lidstvo podle odborníků není připraveno. Desátá zpráva o stavu oceánů Copernicus Ocean State Report přináší dosud nejsilnější varování před hlubokými proměnami mořského prostředí. Publikace vychází z více než čtyř desetiletí dat získaných ze satelitů, bójí a rozmanitých senzorů. Generální ředitel výzkumné instituce Mercator Ocean International Pierre Bahurel pro CNN zdůraznil, že se oceány mění přímo před našima očima.
Nová vědecká studie provedená britskými univerzitami v Cambridge a Východní Anglii odhalila výrazné rozdíly v přístupu lékařů k pacientům s autoimunitními onemocněními. Výzkum ukazuje, že ženy trpící těmito chorobami čelí mnohem častěji než muži situaci, kdy jsou jejich fyzické potíže nesprávně označovány za psychické či psychosomatické, což významně prodlužuje dobu potřebnou ke stanovení správné diagnózy.
Mezinárodní měnový fond varoval, že globální ekonomika by mohla brzy prověřit hranice své odolnosti. Důvodem jsou vyčerpané nouzové zásoby ropy a nadměrně zatížené vládní rozpočty v mnoha státech světa. Ve své pravidelné zprávě o výhledu světové ekonomiky fond uvedl, že dosavadní růst sice lépe než obávalo odolával konfliktům na Blízkém východě, avšak situace je stále křehčí.
Oblast Ulančabu ve Vnitřním Mongolsku připomíná na první pohled technologickou fatu morganu, kde na rozlehlých pláních rostou bloky obřích datových center. Tato nová i dosud budovaná zařízení vyrůstají v krajině na okraji pouště Gobi rychlým tempem a mění charakter celého regionu.
Dnešnímu jednání vlády předcházelo jednání Výboru pro Evropskou unii na vládní úrovni, které schválilo mandát pro premiéra Andreje Babiše (ANO) na nadcházející zasedání Evropské rady. Výbor pro EU na vládní úrovni odsouhlasil postoje, které bude premiér Babiš hájit na zasedání Evropské rady, které se uskuteční 15. a 16. října v Bruselu.
