Rok 2026 má být pro Aditya-L1, první indickou vesmírnou misi pro pozorování Slunce, zcela výjimečný. Observatoř, která byla umístěna na oběžnou dráhu v loňském roce, bude poprvé moci sledovat Slunce v době, kdy dosáhne maxima svého cyklu aktivity. Podle NASA se tak děje zhruba každých jedenáct let, když dochází k přepólování magnetických pólů Slunce, což je obdobou výměny pozic severního a jižního pólu na Zemi. Toto období je charakterizováno velkou turbulencí, kdy Slunce přechází z klidného stavu do bouřlivého, což je spojeno s obrovským nárůstem počtu slunečních bouří a výronů koronální hmoty, neboli CME.
CME jsou masivní bubliny ohně, které vystřelují z nejvzdálenější vrstvy Slunce zvané koróna. Výron koronální hmoty, složený z nabitých částic, může vážit až bilion kilogramů a dosáhnout rychlosti až tři tisíce kilometrů za sekundu. Může se vydat jakýmkoli směrem, včetně směrem k Zemi. Při nejvyšší rychlosti by CME urazilo vzdálenost sto padesát milionů kilometrů mezi Zemí a Sluncem za patnáct hodin. Profesor R. Ramesh z Indického institutu astrofyziky, hlavní výzkumník nejdůležitějšího ze sedmi vědeckých přístrojů na palubě Aditya-L1, uvádí, že zatímco v období normální nebo nízké aktivity Slunce vysílá dva až tři CME denně, příští rok se očekává, že jich bude deset nebo i více.
Studium CME je jedním z nejdůležitějších vědeckých cílů první indické sluneční mise, říká profesor Ramesh. Výrony poskytují příležitost dozvědět se více o hvězdě v centru naší sluneční soustavy a zároveň činnosti probíhající na Slunci ohrožují infrastrukturu na Zemi i ve vesmíru. Výrony koronální hmoty jen zřídka představují přímé ohrožení lidského života, ale ovlivňují život na Zemi tím, že způsobují geomagnetické bouře, které mají dopad na počasí v blízkém vesmíru. V něm se nachází téměř jedenáct tisíc satelitů, včetně sto třiceti šesti indických.
Profesor Ramesh vysvětluje, že nejkrásnějšími projevy CME jsou polární záře, které jsou jasným důkazem putování nabitých částic ze Slunce k Zemi. Tyto jevy však mohou způsobit poruchu veškeré elektroniky na satelitu, vyřadit z provozu elektrické sítě a ovlivnit meteorologické a komunikační satelity. Nejsilnější zaznamenaná sluneční bouře, takzvaná Carringtonova událost z roku 1859, vyřadila telegrafní linky po celém světě. Novější události byly zaznamenány v roce 1989, kdy byla vyřazena část elektrické sítě v Quebecu a šest milionů lidí zůstalo bez proudu na devět hodin. V listopadu 2015 narušila sluneční aktivita řízení letového provozu, což vedlo k chaosu ve Švédsku a na některých dalších evropských letištích.
V únoru 2022 NASA ohlásila, že CME vedl ke ztrátě třiceti osmi komerčních satelitů. Profesor Ramesh říká, že pokud dokážeme sledovat, co se děje na sluneční koróně, a zachytit sluneční bouři nebo výron koronální hmoty v reálném čase, zaznamenat jeho teplotu v místě vzniku a sledovat jeho trajektorii, může to sloužit jako včasné varování. Díky tomu je možné vypnout elektrické sítě a satelity a přesunout je z nebezpečí.
Existují i další sluneční mise, které sledují Slunce, ale Aditya-L1 má oproti ostatním, včetně Observatoře Slunce a Heliosféry (SOHO) vyslané společně NASA a ESA, výhodu při pozorování koróny. Koronograf na Aditya-L1 má přesnou velikost, která mu umožňuje téměř napodobit Měsíc, plně zakrývajíc fotosféru Slunce. Díky tomu mu poskytuje nepřetržitý pohled na téměř celou korónu dvacet čtyři hodin denně, tři sta šedesát pět dní v roce, a to i během zatmění a zákrytů, vysvětluje profesor Ramesh. Koronograf tedy funguje jako umělý Měsíc, blokuje jasný povrch Slunce, aby umožnil vědcům nepřetržitě pozorovat jeho slabou vnější korónu. To skutečný Měsíc dělá jen během zatmění.
Navíc je tato mise jediná, která dokáže studovat erupce ve viditelném světle, což jí umožňuje měřit teplotu a tepelnou energii CME. To jsou klíčové indicie, které ukazují, jak silný by CME byl, kdyby směřoval k Zemi, říká profesor Ramesh. V rámci přípravy na období maximální sluneční aktivity příští rok, IIA spolupracovala s NASA na studiu dat, které Aditya-L1 získala z jednoho z největších CME dosud zaznamenaných. Profesor Ramesh uvádí, že tento výron vznikl 13. září 2024 v 00:30 GMT. Jeho hmotnost byla dvě stě sedmdesát milionů tun, což je pro srovnání ledovec, který potopil Titanic, měl jeden a půl milionu tun.
Teplota při jeho vzniku byla jeden a osm desetin milionu stupňů Celsia a energetický obsah odpovídal dvěma celým dvěma desetinám milionu megatun TNT. Atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki měly srovnatelnou sílu patnáct kilotun, respektive dvacet jedna kilotun. Přestože tato čísla znějí neuvěřitelně, profesor Ramesh jej popisuje jako „středně velký“. Asteroid, který vyhubil dinosaury na Zemi, měl sílu sto milionů megatun a během maximálního cyklu aktivity Slunce bychom podle něj mohli vidět CME s energetickým obsahem i vyšším. Profesor Ramesh říká, že onen vyhodnocený CME považuje za událost, ke které došlo, když bylo Slunce v normální fázi aktivity. Toto nyní nastavuje referenční bod, který použijeme k vyhodnocení toho, co nás čeká, až nastane maximální cyklus aktivity, říká. Získané poznatky nám pomohou vypracovat protiopatření, která mají být přijata k ochraně satelitů v blízkém vesmíru, a také nám pomohou získat lepší pochopení prostoru v blízkosti Země, dodává.
Americký prezident Donald Trump v neděli dopoledne prohlásil, že noví představitelé íránského režimu projevili zájem o vyjednávání. V rozhovoru pro magazín The Atlantic uvedl, že s rozhovory souhlasil a v nejbližší době s nimi bude mluvit. Trump zároveň kritizoval Írán za to, že k tomuto kroku nepřistoupil dříve, čímž se mohl vyhnout současné drtivé vojenské kampani.
Dubaj se v neděli proměnila v město duchů. V období vrcholu turistické sezóny, kdy bývají zdejší pláže, nákupní centra i restaurace obvykle přeplněné, osiřely dálnice a obloha zůstala bez obvyklého provozu letadel. Oblast Dubai Marina, která je běžně centrem jachtařských večírků, utichla a pro mnohé rezidenty situace připomínala lockdowny z dob pandemie před šesti lety.
Vedení Íránu reaguje na smrt ajatolláha Alího Chameneího vytvořením provizorní tříčlenné rady, která má zemi provést současnou krizí. Do tohoto orgánu byl v neděli delegován významný duchovní Alíréza Aráfí, který v radě zasedne spolu s prezidentem Masúdem Pezeškijánem a nejvyšším představitelem justice Gholám-Hosejnem Mohsení-Edžeím. Jmenování Aráfího, který má silné postavení v ústavních institucích, schválila vlivná Rada pro určování zájmů režimu s cílem udržet stabilitu státu.
Bezprecedentní útok Spojených států a Izraele na íránské vedení byl výsledkem měsíců pečlivého sledování a úzké spolupráce mezi zpravodajskými službami obou zemí. Podle informací deníku The New York Times sehrála klíčovou roli americká CIA, které se podařilo přesně lokalizovat nejvyššího představitele země, ajatolláha Alího Chameneího. CIA sledovala jeho zvyky a pohyb dlouhodobě, ale zlom nastal ve chvíli, kdy agentura zjistila termín a místo konání mimořádné schůzky nejvyšších vládních špiček.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vyvolala po celém světě vážné obavy z drastického nárůstu cen ropy. Eskalující vojenská agrese na Blízkém východě by mohla vést nejen k dražším pohonným hmotám na čerpacích stanicích, ale v konečném důsledku i ke globálnímu hospodářskému poklesu. Klíčovým bodem celého sporu je strategický Hormuzský průliv, jehož případné uzavření by otřáslo základy mnoha rozvinutých ekonomik.
Letecké společnosti napříč Blízkým východem hromadně ruší nebo odklánějí své spoje v důsledku útoků Spojených států a Izraele na Írán a následných odvetných úderů Teheránu. Kvůli uzavírkám vzdušného prostoru jsou až do odvolání pozastaveny veškeré lety z mezinárodního letiště v Dubaji i z letiště Al-Maktúm. Při nočním incidentu na dubajském letišti byli navíc zraněni čtyři zaměstnanci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že termín a místo konání příštího kola mírových rozhovorů mezi USA, Ruskem a Ukrajinou budou záviset na aktuální bezpečnostní situaci na Blízkém východě a na míře reálných diplomatických možností.
Írán oficiálně varoval před „zdrcující“ odvetou v reakci na údery Spojených států a Izraele, při kterých zahynul nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí. Zatímco část Íránců zprávu o jeho smrti oslavuje, v ulicích jsou k vidění i skupiny truchlících. Islámské revoluční gardy (IRGC) již v sobotu podnikly údery napříč Blízkým východem a pohrozily, že zahájí ničivou ofenzivní operaci zaměřenou na Izrael a americké vojenské základny.
Írán prochází určujícím okamžikem své historie. O osudu nejvyššího duchovního vůdce se spekulovalo od sobotního rána, kdy se jeho sídlo stalo terčem první vlny útoků. Satelitní snímky následně potvrdily, že jeho rezidence utrpěla značné škody. Prvotní reakce z Teheránu sice uváděly, že byl převezen do bezpečí, a státní televize avizovala jeho projev, k žádnému vystoupení však nedošlo.
Americký prezident Donald Trump v sobotu večer na své platformě Truth Social oznámil, že íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí byl zabit při masivním společném úderu Spojených států a Izraele. Trump ve svém prohlášení označil Chameneího za jednu z nejvíce zločinných postav historie a uvedl, že jeho smrt přináší spravedlnost nejen Íráncům, ale i Američanům a lidem po celém světě. Operace byla podle něj vedena s využitím špičkových sledovacích systémů, kterým vůdce nedokázal uniknout.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu během sobotního večera vystoupil s prohlášením, ve kterém naznačil, že íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí pravděpodobně zahynul. Netanjahu hovořil o úspěšném zásahu jeho teheránského sídla a íránského duchovního vůdce popsal jako diktátora, který je již po smrti. Izraelský vládní činitel následně pro média potvrdil, že Chameneí byl skutečně zabit během ranního náletu na Írán.
Situace na Blízkém východě se v sobotu večer dramaticky vyostřila poté, co západní částí Teheránu otřásla série silných explozí. Podle informací agentury AFP a íránské státní agentury IRNA se pod palbou ocitla nejen metropole, ale také jih země. Konkrétně byly hlášeny útoky na dvě čtvrti v přístavním městě Búšehr, které leží v bezprostřední blízkosti strategicky významné íránské jaderné elektrárny.