Rok 2026 má být pro Aditya-L1, první indickou vesmírnou misi pro pozorování Slunce, zcela výjimečný. Observatoř, která byla umístěna na oběžnou dráhu v loňském roce, bude poprvé moci sledovat Slunce v době, kdy dosáhne maxima svého cyklu aktivity. Podle NASA se tak děje zhruba každých jedenáct let, když dochází k přepólování magnetických pólů Slunce, což je obdobou výměny pozic severního a jižního pólu na Zemi. Toto období je charakterizováno velkou turbulencí, kdy Slunce přechází z klidného stavu do bouřlivého, což je spojeno s obrovským nárůstem počtu slunečních bouří a výronů koronální hmoty, neboli CME.
CME jsou masivní bubliny ohně, které vystřelují z nejvzdálenější vrstvy Slunce zvané koróna. Výron koronální hmoty, složený z nabitých částic, může vážit až bilion kilogramů a dosáhnout rychlosti až tři tisíce kilometrů za sekundu. Může se vydat jakýmkoli směrem, včetně směrem k Zemi. Při nejvyšší rychlosti by CME urazilo vzdálenost sto padesát milionů kilometrů mezi Zemí a Sluncem za patnáct hodin. Profesor R. Ramesh z Indického institutu astrofyziky, hlavní výzkumník nejdůležitějšího ze sedmi vědeckých přístrojů na palubě Aditya-L1, uvádí, že zatímco v období normální nebo nízké aktivity Slunce vysílá dva až tři CME denně, příští rok se očekává, že jich bude deset nebo i více.
Studium CME je jedním z nejdůležitějších vědeckých cílů první indické sluneční mise, říká profesor Ramesh. Výrony poskytují příležitost dozvědět se více o hvězdě v centru naší sluneční soustavy a zároveň činnosti probíhající na Slunci ohrožují infrastrukturu na Zemi i ve vesmíru. Výrony koronální hmoty jen zřídka představují přímé ohrožení lidského života, ale ovlivňují život na Zemi tím, že způsobují geomagnetické bouře, které mají dopad na počasí v blízkém vesmíru. V něm se nachází téměř jedenáct tisíc satelitů, včetně sto třiceti šesti indických.
Profesor Ramesh vysvětluje, že nejkrásnějšími projevy CME jsou polární záře, které jsou jasným důkazem putování nabitých částic ze Slunce k Zemi. Tyto jevy však mohou způsobit poruchu veškeré elektroniky na satelitu, vyřadit z provozu elektrické sítě a ovlivnit meteorologické a komunikační satelity. Nejsilnější zaznamenaná sluneční bouře, takzvaná Carringtonova událost z roku 1859, vyřadila telegrafní linky po celém světě. Novější události byly zaznamenány v roce 1989, kdy byla vyřazena část elektrické sítě v Quebecu a šest milionů lidí zůstalo bez proudu na devět hodin. V listopadu 2015 narušila sluneční aktivita řízení letového provozu, což vedlo k chaosu ve Švédsku a na některých dalších evropských letištích.
V únoru 2022 NASA ohlásila, že CME vedl ke ztrátě třiceti osmi komerčních satelitů. Profesor Ramesh říká, že pokud dokážeme sledovat, co se děje na sluneční koróně, a zachytit sluneční bouři nebo výron koronální hmoty v reálném čase, zaznamenat jeho teplotu v místě vzniku a sledovat jeho trajektorii, může to sloužit jako včasné varování. Díky tomu je možné vypnout elektrické sítě a satelity a přesunout je z nebezpečí.
Existují i další sluneční mise, které sledují Slunce, ale Aditya-L1 má oproti ostatním, včetně Observatoře Slunce a Heliosféry (SOHO) vyslané společně NASA a ESA, výhodu při pozorování koróny. Koronograf na Aditya-L1 má přesnou velikost, která mu umožňuje téměř napodobit Měsíc, plně zakrývajíc fotosféru Slunce. Díky tomu mu poskytuje nepřetržitý pohled na téměř celou korónu dvacet čtyři hodin denně, tři sta šedesát pět dní v roce, a to i během zatmění a zákrytů, vysvětluje profesor Ramesh. Koronograf tedy funguje jako umělý Měsíc, blokuje jasný povrch Slunce, aby umožnil vědcům nepřetržitě pozorovat jeho slabou vnější korónu. To skutečný Měsíc dělá jen během zatmění.
Navíc je tato mise jediná, která dokáže studovat erupce ve viditelném světle, což jí umožňuje měřit teplotu a tepelnou energii CME. To jsou klíčové indicie, které ukazují, jak silný by CME byl, kdyby směřoval k Zemi, říká profesor Ramesh. V rámci přípravy na období maximální sluneční aktivity příští rok, IIA spolupracovala s NASA na studiu dat, které Aditya-L1 získala z jednoho z největších CME dosud zaznamenaných. Profesor Ramesh uvádí, že tento výron vznikl 13. září 2024 v 00:30 GMT. Jeho hmotnost byla dvě stě sedmdesát milionů tun, což je pro srovnání ledovec, který potopil Titanic, měl jeden a půl milionu tun.
Teplota při jeho vzniku byla jeden a osm desetin milionu stupňů Celsia a energetický obsah odpovídal dvěma celým dvěma desetinám milionu megatun TNT. Atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki měly srovnatelnou sílu patnáct kilotun, respektive dvacet jedna kilotun. Přestože tato čísla znějí neuvěřitelně, profesor Ramesh jej popisuje jako „středně velký“. Asteroid, který vyhubil dinosaury na Zemi, měl sílu sto milionů megatun a během maximálního cyklu aktivity Slunce bychom podle něj mohli vidět CME s energetickým obsahem i vyšším. Profesor Ramesh říká, že onen vyhodnocený CME považuje za událost, ke které došlo, když bylo Slunce v normální fázi aktivity. Toto nyní nastavuje referenční bod, který použijeme k vyhodnocení toho, co nás čeká, až nastane maximální cyklus aktivity, říká. Získané poznatky nám pomohou vypracovat protiopatření, která mají být přijata k ochraně satelitů v blízkém vesmíru, a také nám pomohou získat lepší pochopení prostoru v blízkosti Země, dodává.
Americký prezident Donald Trump opět potvrdil svou pověst nepředvídatelného lídra, který si užívá roli dirigenta globálního chaosu. Zatímco celý svět se zatajeným dechem čekal, zda Spojené státy zahájí ničivý úder na Írán, Trump o této otázce války a míru hovořil v Oválné pracovně během akce na podporu plnotučného mléka ve školách. Mezi vzpomínkami na dětství a nabízením pět dní staré lahve mléka novinářům jen tak mimochodem prohodil, že útok na Teherán možná odloží, protože mu jakési zdroje slíbily zastavení poprav demonstrantů.
Americká veřejnost se staví velmi odmítavě k plánům prezidenta Donalda Trumpa na ovládnutí Grónska. Podle čerstvého průzkumu stanice CNN, který realizovala agentura SSRS, se proti snaze získat toto dánské autonomní území vyjádřilo hned 75 % Američanů. Pro Trumpův záměr rozšířit území Spojených států hlasovala pouhá čtvrtina dotázaných, což naznačuje, že prezidentovy ambice narážejí na domácí scéně na silný odpor.
Oznámení amerického vyslance Steva Witkoffa o zahájení druhé fáze mírového plánu pro Gazu může na první pohled působit jako pevně daný harmonogram, ve skutečnosti jde však spíše o směs ambiciózních vizí, vyjednávacích pozic a nápadů, jejichž prosazení bude nesmírně komplikované. Washington se snaží udržet diplomatickou dynamiku i přesto, že první fáze technicky vzato ještě neskončila. Stále totiž nebyli vráceni všichni rukojmí, respektive jejich ostatky, což byla původně nepřekročitelná podmínka pro jakýkoli další pokrok.
Poté, co americký prezident Donald Trump opakovaně pohrozil násilnou anexí Grónska, zareagovaly evropské mocnosti nevídaným krokem. Německo, Francie, Norsko a Švédsko začaly na největší ostrov světa vysílat své vojenské jednotky. Tato operace, probíhající pod dánským vedením a názvem Arctic Endurance (Arktická odolnost), má za cíl podpořit suverenitu Dánska a vyslat Washingtonu jasný vzkaz, že Grónsko není na prodej.
Moskva je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa připravena uzavřít dohodu vedoucí ke konci války na Ukrajině, ale Kyjev nikoliv. Trump jen několik týdnů před čtvrtým výročím začátku konfliktu prohlásil, že je nutné přesvědčit ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, aby s dohodou souhlasil.
Soud dal razítko na dohodu mezi Agátou Hanychovou a Jaromírem Soukupem ohledně péče o jejich dceru Rozárku, o které již dříve informovala prvně jmenovaná. Dcera herečky Veroniky Žilkové původně neprozradila detaily. Nyní už je ale známe.
Globální obavy z vypuknutí rozsáhlého válečného konfliktu dnes dosáhly kritické úrovně. Podle vysokých úředníků a diplomatických zdrojů webu Express se americký prezident Donald Trump chystá v nejbližších čtyřiadvaceti hodinách zahájit vojenský úder proti Íránu. Situace na Blízkém východě je natolik vážná, že Spojené státy začaly s narychlo organizovanou evakuací stovek vojáků ze své největší základny v regionu, katarské Al-Udeid, kde běžně pobývá kolem 10 000 příslušníků armády.
Hrozba Donalda Trumpa, že ovládne Grónsko „tak či onak“, uvrhla Dánsko do stavu nejvyšší pohotovosti a zbytek Evropy donutila k horečnému hledání způsobu, jak amerického prezidenta zastavit. Po nedávném vojenském zásahu USA ve Venezuele už nikdo v Bruselu ani v Berlíně nebere Trumpovy ambice jako pouhé chvástání. Jde o vážně míněný záměr hnaný ideologií, touhou po nerostném bohatství a neoimperiální expanzí.
Americký prezident Donald Trump před klíčovým vyjednáváním s dánskými a grónskými zástupci znovu zaplavil sociální sítě příspěvky, v nichž zpochybňuje schopnost Dánska ubránit Grónsko před vlivem Ruska a Číny. S typickou nadsázkou vzkázal vedení NATO, aby Kodaň z ostrova „vyprovodilo“, protože dvě psí spřežení k ochraně strategického území rozhodně nestačí.
Válka v Pásmu Gazy má ničivý dopad na nejzranitelnější část populace – těhotné ženy a novorozence. Podle dvou nových zpráv organizace Physicians for Human Rights (PHR) došlo v regionu k dramatickému propadu porodnosti o 41 % ve srovnání s rokem 2022. Výzkumníci dokumentují otřesné nárůsty úmrtnosti matek, potratů a předčasných porodů, což označují za důsledek systematického ničení zdravotnické infrastruktury a záměrného omezování reprodukčních schopností palestinské populace.
Vztahy mezi Kodaní a Washingtonem čelí nejvážnější zkoušce v moderní historii. Dánská vláda společně se samosprávou Grónska oznámila masivní posílení vojenské přítomnosti na ostrově. Tento krok je přímou odpovědí na stupňující se nátlak amerického prezidenta Donalda Trumpa, který neustále opakuje, že Spojené státy musí nad Grónskem převzít kontrolu, aby zabránily jeho ovládnutí Ruskem a Čínou. Dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen potvrdil, že armáda v nejbližších týdnech zahájí rozsáhlá cvičení s evropskými spojenci z NATO.
Zatímco se svět s obavami dívá na stupňující se násilí v íránských ulicích a americký prezident Donald Trump hrozí „velmi tvrdou akcí“, íránský režim bojuje s nepřítelem, kterého sám stvořil – s totálním digitálním blackoutem. Přestože vypnutí internetu slouží jako mocný nástroj kontroly a zakrývání brutálních represí, Teherán si podle expertů nemůže dovolit udržovat zemi v offline režimu dlouho. Důvod je prostý: každá hodina bez spojení prohlubuje právě tu ekonomickou krizi, která lidi do ulic vyhnala.