Světová zdravotnická organizace (WHO) zveřejnila své první pokyny pro užívání léků na obezitu a současně upozornila na kritický nedostatek těchto přípravků. Podle WHO má k lékům typu Wegovy (obsahující účinnou látku semaglutid) přístup méně než deset procent lidí, kterým by mohly pomoci. Organizace proto vyzývá k rozšíření a spravedlivějšímu přístupu k lékům ze skupiny GLP-1 agonistů.
WHO v souvislosti s novými doporučeními zdůrazňuje, že obezita již není vnímána jako pouhá „životní podmínka“, ale jako komplexní, preventabilní a léčitelné chronické onemocnění. V současnosti celosvětově trpí obezitou více než miliarda lidí. Pokud nebudou přijata opatření, odhady naznačují, že do roku 2030 by mohly být obézní více než dvě miliardy lidí. WHO již dříve zařadila GLP-1 léky na svůj Seznam základních léčiv, které by země měly zajistit.
Generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus uvedl, že nové pokyny uznávají obezitu jako chronické onemocnění, které vyžaduje komplexní a celoživotní péči. Dodal, že ačkoli samotná medikace globální zdravotní krizi nevyřeší, GLP-1 terapie mohou milionům lidí pomoci obezitu překonat a snížit související zdravotní rizika.
Hlavními překážkami bránícími univerzálnímu přístupu k injekcím, které pomáhají ke značné ztrátě hmotnosti, jsou vysoké náklady, omezená výrobní kapacita a problémy s dodavatelskými řetězci. WHO konstatuje, že i při nejlepším současném odhadu by produkce GLP-1 terapií pokryla potřeby pouze asi 100 milionů lidí, tedy méně než 10 procent těch, kteří léky potřebují.
„Naše největší obava je spravedlivý přístup,“ uvedl Tedros. WHO proto vyzývá země a farmaceutické společnosti k rozšíření dostupnosti. Jednou ze strategií, kterou doporučuje, je dobrovolné udělování licencí, které by umožnilo jiným výrobcům vyrábět levnější, nebrandové verze patentovaného léku. Patent na semaglutid (klíčovou složku přípravku Wegovy od společnosti Novo Nordisk) vyprší v několika zemích, včetně Indie, Kanady, Číny, Brazílie a Turecka, v roce 2026. To by mohlo umožnit výrobu generických verzí a snížit ceny.
Léky na bázi GLP-1 agonistů fungují tak, že napodobují přirozený hormon, který zpomaluje trávení, potlačuje chuť k jídlu a zvyšuje pocit sytosti, čímž vede k menší konzumaci potravy. WHO uvádí, že tyto injekce je možné užívat dlouhodobě, po dobu šesti měsíců i déle. Měly by však být vždy předepisovány společně s poradenstvím v oblasti stravy a cvičení, aby se předešlo návratu ztracené hmotnosti. Výzkumy totiž naznačují, že lidé mohou většinu váhy opět nabrat do roka po ukončení medikace, jakmile se vrátí jejich normální chutě.
Vzhledem k vysoké poptávce existuje černý trh a lidé by se měli vyvarovat nákupu od neregistrovaných prodejců, jako jsou kosmetické salony nebo sociální média. Nadváha a obezita zvyšují riziko zdravotních problémů, jako je diabetes, srdeční choroby, mrtvice a některé druhy rakoviny. V roce 2024 WHO spojovala obezitu s 3,7 miliony úmrtí po celém světě.
Tato situace naznačuje, že i přes revoluční potenciál moderních léků na hubnutí je dostupnost pro potřebné stále kritickým problémem.
Slavnou rodinu Slováčkových čekají zřejmě ty nejsmutnější Vánoce. Poprvé se totiž sejdou u stromečku s vědomím, že nadaná herečka a zpěvačka Anna Slováčková už není mezi námi. Alespoň zbytek rodiny by měl být pohromadě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) přiznal, že tlačil na poslance Filipa Turka (Motoristé), aby se zúčastnil pondělního rozhovoru s prezidentem Petrem Pavlem. Turek se z jednání ze zdravotních důvodů omluvil, jistě tak nebude v pondělí jmenován členem vlády. Pavel má navíc k jeho osobě dlouhodobé a trvající výhrady.
V pátek, tedy na den přesně týden po jeho odchodu, se Česko rozloučí s Patrikem Hezuckým. Osudným se mu stalo nádorové onemocnění, se kterou se moderátor snažil do poslední chvíle bojovat. Naděje prý existovala ještě několik dní před jeho úmrtím.
Po nadcházejícím víkendu už začne předvánoční týden. S návratem zimy, která je alespoň v očích meteorologů již v plném proudu, ale nepočítejte. Do Česka bude i nadále proudit teplý vzduch, přes den má být nad nulou. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Vědci informovali, že klimatická krize významně zesílila smrtící bouře, které v Asii usmrtily přes 1 750 lidí. Tyto změny přispěly k intenzivnějším lijákům a horším záplavám. Monsunové deště sice často přinášejí povodně, avšak vědci zdůrazňují, že rozsah těchto událostí „nebyl normální.“
Austrálie zavedla bezprecedentní zákaz přístupu dětí do 16 let na hlavní sociální sítě a zasáhla tak stovky tisíc účtů. Cílem je omezit kyberšikanu, rizikový obsah a návykové chování, které digitální platformy u mladistvých prokazatelně posilují. Současný internet skutečně není vhodným místem pro děti. Nejsou to totiž jen sociální sítě, co může vážně narušit bezpečí či dokonce zdravý vývoj dítěte.
Ruské ministerstvo zahraničních věcí vyzvalo britskou vládu, aby objasnila, co na Ukrajině dělal voják, který tam zemřel. 28letý desátník George Hooley z výsadkového pluku zemřel v úterý na Ukrajině a britský premiér Keir Starmer označil tuto událost za „tragickou nehodu“, ke které došlo mimo frontovou linii.
Na dnešní odpoledne je naplánován další telefonický hovor takzvané „Koalice ochotných.“ Jedná se o skupinu států, které podporují Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí. Hovor se uskuteční v klíčovém momentě, kdy americký prezident Donald Trump vyjadřuje netrpělivost vůči evropským spojencům. Americké snahy o prosazení mírové dohody jsou navíc doprovázeny zmatky.
Generální tajemník NATO Mark Rutte zahájil své vystoupení v Berlíně s naléhavým varováním. Zdůraznil, že je nezbytné, aby se NATO jasně vyjádřilo k současnému nebezpečí a definovalo kroky, které zabrání rozhoření další války. Podle jeho slov je hrozba jednoznačná: „Jsme dalším terčem Ruska a nebezpečí už na nás doléhá.“
Dánská vojenská zpravodajská služba poprvé ve své historii klasifikovala Spojené státy jako bezpečnostní riziko. Jde o překvapivý posun v tom, jak jeden z nejbližších evropských spojenců Washingtonu hodnotí transatlantické vztahy.
Před dvěma stoletími americký prezident James Monroe prohlásil západní polokouli za zakázané území pro evropské mocnosti. Toto prohlášení, známé jako „Monroeova doktrína“, položilo základ nové éry americké dominance a „policejní kontroly“ v regionu. V následujících desetiletích proběhla téměř třetina z celosvětově zaznamenaných téměř 400 amerických intervencí právě v Latinské Americe. Spojené státy svrhávaly vlády, které považovaly za nepříznivé, nebo použily sílu, kterou později mezinárodní soudy označily za nezákonnou.
Skupina dětí objevila Adélovo tělo cestou do školy, ve stejnou chvíli, kdy jeho rodiče mířili na policejní stanici nahlásit jeho zmizení. Bylo mu 15 let, když zemřel dnes už ve Francii obvyklým způsobem. Zastřelili ho, jeho hubené tělo polili benzínem a zapálili. Jednalo se o 15 letého chlapce, jehož ohořelá silueta s pokrčeným kolenem, jako by odpočívala na jedné z blízkých pláží v Marseille.