Světová zdravotnická organizace (WHO) zveřejnila své první pokyny pro užívání léků na obezitu a současně upozornila na kritický nedostatek těchto přípravků. Podle WHO má k lékům typu Wegovy (obsahující účinnou látku semaglutid) přístup méně než deset procent lidí, kterým by mohly pomoci. Organizace proto vyzývá k rozšíření a spravedlivějšímu přístupu k lékům ze skupiny GLP-1 agonistů.
WHO v souvislosti s novými doporučeními zdůrazňuje, že obezita již není vnímána jako pouhá „životní podmínka“, ale jako komplexní, preventabilní a léčitelné chronické onemocnění. V současnosti celosvětově trpí obezitou více než miliarda lidí. Pokud nebudou přijata opatření, odhady naznačují, že do roku 2030 by mohly být obézní více než dvě miliardy lidí. WHO již dříve zařadila GLP-1 léky na svůj Seznam základních léčiv, které by země měly zajistit.
Generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus uvedl, že nové pokyny uznávají obezitu jako chronické onemocnění, které vyžaduje komplexní a celoživotní péči. Dodal, že ačkoli samotná medikace globální zdravotní krizi nevyřeší, GLP-1 terapie mohou milionům lidí pomoci obezitu překonat a snížit související zdravotní rizika.
Hlavními překážkami bránícími univerzálnímu přístupu k injekcím, které pomáhají ke značné ztrátě hmotnosti, jsou vysoké náklady, omezená výrobní kapacita a problémy s dodavatelskými řetězci. WHO konstatuje, že i při nejlepším současném odhadu by produkce GLP-1 terapií pokryla potřeby pouze asi 100 milionů lidí, tedy méně než 10 procent těch, kteří léky potřebují.
„Naše největší obava je spravedlivý přístup,“ uvedl Tedros. WHO proto vyzývá země a farmaceutické společnosti k rozšíření dostupnosti. Jednou ze strategií, kterou doporučuje, je dobrovolné udělování licencí, které by umožnilo jiným výrobcům vyrábět levnější, nebrandové verze patentovaného léku. Patent na semaglutid (klíčovou složku přípravku Wegovy od společnosti Novo Nordisk) vyprší v několika zemích, včetně Indie, Kanady, Číny, Brazílie a Turecka, v roce 2026. To by mohlo umožnit výrobu generických verzí a snížit ceny.
Léky na bázi GLP-1 agonistů fungují tak, že napodobují přirozený hormon, který zpomaluje trávení, potlačuje chuť k jídlu a zvyšuje pocit sytosti, čímž vede k menší konzumaci potravy. WHO uvádí, že tyto injekce je možné užívat dlouhodobě, po dobu šesti měsíců i déle. Měly by však být vždy předepisovány společně s poradenstvím v oblasti stravy a cvičení, aby se předešlo návratu ztracené hmotnosti. Výzkumy totiž naznačují, že lidé mohou většinu váhy opět nabrat do roka po ukončení medikace, jakmile se vrátí jejich normální chutě.
Vzhledem k vysoké poptávce existuje černý trh a lidé by se měli vyvarovat nákupu od neregistrovaných prodejců, jako jsou kosmetické salony nebo sociální média. Nadváha a obezita zvyšují riziko zdravotních problémů, jako je diabetes, srdeční choroby, mrtvice a některé druhy rakoviny. V roce 2024 WHO spojovala obezitu s 3,7 miliony úmrtí po celém světě.
Tato situace naznačuje, že i přes revoluční potenciál moderních léků na hubnutí je dostupnost pro potřebné stále kritickým problémem.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.