Světová zdravotnická organizace (WHO) zveřejnila své první pokyny pro užívání léků na obezitu a současně upozornila na kritický nedostatek těchto přípravků. Podle WHO má k lékům typu Wegovy (obsahující účinnou látku semaglutid) přístup méně než deset procent lidí, kterým by mohly pomoci. Organizace proto vyzývá k rozšíření a spravedlivějšímu přístupu k lékům ze skupiny GLP-1 agonistů.
WHO v souvislosti s novými doporučeními zdůrazňuje, že obezita již není vnímána jako pouhá „životní podmínka“, ale jako komplexní, preventabilní a léčitelné chronické onemocnění. V současnosti celosvětově trpí obezitou více než miliarda lidí. Pokud nebudou přijata opatření, odhady naznačují, že do roku 2030 by mohly být obézní více než dvě miliardy lidí. WHO již dříve zařadila GLP-1 léky na svůj Seznam základních léčiv, které by země měly zajistit.
Generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus uvedl, že nové pokyny uznávají obezitu jako chronické onemocnění, které vyžaduje komplexní a celoživotní péči. Dodal, že ačkoli samotná medikace globální zdravotní krizi nevyřeší, GLP-1 terapie mohou milionům lidí pomoci obezitu překonat a snížit související zdravotní rizika.
Hlavními překážkami bránícími univerzálnímu přístupu k injekcím, které pomáhají ke značné ztrátě hmotnosti, jsou vysoké náklady, omezená výrobní kapacita a problémy s dodavatelskými řetězci. WHO konstatuje, že i při nejlepším současném odhadu by produkce GLP-1 terapií pokryla potřeby pouze asi 100 milionů lidí, tedy méně než 10 procent těch, kteří léky potřebují.
„Naše největší obava je spravedlivý přístup,“ uvedl Tedros. WHO proto vyzývá země a farmaceutické společnosti k rozšíření dostupnosti. Jednou ze strategií, kterou doporučuje, je dobrovolné udělování licencí, které by umožnilo jiným výrobcům vyrábět levnější, nebrandové verze patentovaného léku. Patent na semaglutid (klíčovou složku přípravku Wegovy od společnosti Novo Nordisk) vyprší v několika zemích, včetně Indie, Kanady, Číny, Brazílie a Turecka, v roce 2026. To by mohlo umožnit výrobu generických verzí a snížit ceny.
Léky na bázi GLP-1 agonistů fungují tak, že napodobují přirozený hormon, který zpomaluje trávení, potlačuje chuť k jídlu a zvyšuje pocit sytosti, čímž vede k menší konzumaci potravy. WHO uvádí, že tyto injekce je možné užívat dlouhodobě, po dobu šesti měsíců i déle. Měly by však být vždy předepisovány společně s poradenstvím v oblasti stravy a cvičení, aby se předešlo návratu ztracené hmotnosti. Výzkumy totiž naznačují, že lidé mohou většinu váhy opět nabrat do roka po ukončení medikace, jakmile se vrátí jejich normální chutě.
Vzhledem k vysoké poptávce existuje černý trh a lidé by se měli vyvarovat nákupu od neregistrovaných prodejců, jako jsou kosmetické salony nebo sociální média. Nadváha a obezita zvyšují riziko zdravotních problémů, jako je diabetes, srdeční choroby, mrtvice a některé druhy rakoviny. V roce 2024 WHO spojovala obezitu s 3,7 miliony úmrtí po celém světě.
Tato situace naznačuje, že i přes revoluční potenciál moderních léků na hubnutí je dostupnost pro potřebné stále kritickým problémem.
Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby.
Německá novinářka a aktivistka Anna Liedtke, která se zúčastnila humanitární plavby flotily do Pásma Gazy, podala v Izraeli trestní oznámení kvůli znásilnění a fyzickému napadení, kterého se na ní měly dopustit dozorkyně v tamní věznici. K incidentu došlo během pěti dnů jejího zadržování poté, co izralské síly v mezinárodních vodách obsadily loď Conscience, na níž cestovala. Podle jejích slov mělo brutální zacházení v izraelské vazbě za cíl zastrašit aktivisty a odradit je od další podpory Palestiny.
Rostoucí nespokojenost v Rusku spolu s operačními úspěchy Kyjeva by mohly Moskvu konečně přimět k zasednutí k vyjednávacímu stolu. V posledních týdnech se objevuje množství zpráv o tom, že podpora ruského prezidenta Vladimira Putina mezi elitami i veřejností slábne. Tento vývoj se navíc shoduje s narůstajícími obavami v samotném Rusku, které vyvolávají stále častější a úspěšnější ukrajinské údery hluboko ve vnitrozemí, včetně útoků na Moskvu.
Francie během oslav 13. a 14. července oznámila ambiciózní balík vojenské pomoci pro Ukrajinu, který zahrnuje dodávky pokročilých stíhaček, protivzdušné obrany, řízených střel a přesně naváděných bomb. Podle prezidenta Emmanuela Macrona a dalších představitelů jde o dohodu o dlouhodobé bilaterální spolupráci, která nemá v novodobé francouzské historii obdoby. Paříž se tímto krokem zavázala poskytnout Kyjevu své nejmodernější zbraně a zároveň mu pomoci s jejich licenční výrobou přímo na ukrajinském území. Většina vybavení bude pocházet ze stávajících francouzských zásob a zvýšené domácí produkce, přičemž část nákladů pokryjí unijní mechanismy a výnosy ze zmrazených ruských aktiv.
Írán pohrozil zablokováním dalších obchodních tras v regionu v reakci na novou vlnu amerických vojenských úderů. Íránské revoluční gardy prohlásily, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen, dokud Spojené státy neukončí své agresivní činy. Zároveň pohrozily, že odříznou i další regionální exportní kanály pro ropu a plyn, aniž by však upřesnily, o které konkrétní cesty by se mělo jednat.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést poplatky za plavbu Hormuzským průlivem šokovalo nejen spojence z řad států Perského zálivu, ale i jeho vlastní poradce. Pondělní nečekané oznámení vyvolalo okamžitý mezinárodní tlak na to, aby šéf Bílého domu svůj požadavek přehodnotil.
Londýnský starosta Sadiq Khan podpořil výzvy odborů k zavedení maximální povolené teploty na pracovišti. Tlak na britskou vládu roste v souvislosti s opakovanými vlnami veder, kvůli kterým teploty na některých vnitřních pracovištích přesahují 40 stupňů Celsia.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud se Írán nevrátí k jednacímu stolu, nařídí příští týden údery na tamní elektrárny a mosty. Toto varování zaznělo v rozhovoru pro stanici Fox News v době, kdy si obě země již čtvrtý den v řadě vyměňovaly raketové údery.
Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.
Ukrajina bude podle dnešní zprávy Financial Times z nové 90miliardové půjčky EU nakupovat také čínské součásti pro výrobu dronů. Brusel tak fakticky přiznává, že Evropa ani po více než čtyřech letech války nedokáže v potřebném množství, za přijatelnou cenu a v požadovaných termínech vyrábět některé zcela klíčové komponenty moderní války.
Pražský hrad se rozhodl reagovat na vyjádření premiéra Andreje Babiš (ANO). Mluvčí hlavy státu zdůraznil, že Petr Pavel nepoužívá žádné osobní útoky na předsedu vlády. Vztah nejvyšších činitelů je momentálně poznamenán především sporem ohledem složení české delegace na uplynulém summitu NATO.
Jaké počasí máme očekávat v delším horizontu? Podle meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by se nemělo výrazněji odklonit od toho, na co jsme během letních prázdnin dlouhodobě zvyklí.