Světová zdravotnická organizace (WHO) zveřejnila své první pokyny pro užívání léků na obezitu a současně upozornila na kritický nedostatek těchto přípravků. Podle WHO má k lékům typu Wegovy (obsahující účinnou látku semaglutid) přístup méně než deset procent lidí, kterým by mohly pomoci. Organizace proto vyzývá k rozšíření a spravedlivějšímu přístupu k lékům ze skupiny GLP-1 agonistů.
WHO v souvislosti s novými doporučeními zdůrazňuje, že obezita již není vnímána jako pouhá „životní podmínka“, ale jako komplexní, preventabilní a léčitelné chronické onemocnění. V současnosti celosvětově trpí obezitou více než miliarda lidí. Pokud nebudou přijata opatření, odhady naznačují, že do roku 2030 by mohly být obézní více než dvě miliardy lidí. WHO již dříve zařadila GLP-1 léky na svůj Seznam základních léčiv, které by země měly zajistit.
Generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus uvedl, že nové pokyny uznávají obezitu jako chronické onemocnění, které vyžaduje komplexní a celoživotní péči. Dodal, že ačkoli samotná medikace globální zdravotní krizi nevyřeší, GLP-1 terapie mohou milionům lidí pomoci obezitu překonat a snížit související zdravotní rizika.
Hlavními překážkami bránícími univerzálnímu přístupu k injekcím, které pomáhají ke značné ztrátě hmotnosti, jsou vysoké náklady, omezená výrobní kapacita a problémy s dodavatelskými řetězci. WHO konstatuje, že i při nejlepším současném odhadu by produkce GLP-1 terapií pokryla potřeby pouze asi 100 milionů lidí, tedy méně než 10 procent těch, kteří léky potřebují.
„Naše největší obava je spravedlivý přístup,“ uvedl Tedros. WHO proto vyzývá země a farmaceutické společnosti k rozšíření dostupnosti. Jednou ze strategií, kterou doporučuje, je dobrovolné udělování licencí, které by umožnilo jiným výrobcům vyrábět levnější, nebrandové verze patentovaného léku. Patent na semaglutid (klíčovou složku přípravku Wegovy od společnosti Novo Nordisk) vyprší v několika zemích, včetně Indie, Kanady, Číny, Brazílie a Turecka, v roce 2026. To by mohlo umožnit výrobu generických verzí a snížit ceny.
Léky na bázi GLP-1 agonistů fungují tak, že napodobují přirozený hormon, který zpomaluje trávení, potlačuje chuť k jídlu a zvyšuje pocit sytosti, čímž vede k menší konzumaci potravy. WHO uvádí, že tyto injekce je možné užívat dlouhodobě, po dobu šesti měsíců i déle. Měly by však být vždy předepisovány společně s poradenstvím v oblasti stravy a cvičení, aby se předešlo návratu ztracené hmotnosti. Výzkumy totiž naznačují, že lidé mohou většinu váhy opět nabrat do roka po ukončení medikace, jakmile se vrátí jejich normální chutě.
Vzhledem k vysoké poptávce existuje černý trh a lidé by se měli vyvarovat nákupu od neregistrovaných prodejců, jako jsou kosmetické salony nebo sociální média. Nadváha a obezita zvyšují riziko zdravotních problémů, jako je diabetes, srdeční choroby, mrtvice a některé druhy rakoviny. V roce 2024 WHO spojovala obezitu s 3,7 miliony úmrtí po celém světě.
Tato situace naznačuje, že i přes revoluční potenciál moderních léků na hubnutí je dostupnost pro potřebné stále kritickým problémem.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu by měl dnes podle prohlášení členky bezpečnostního kabinetu Galii Gamlielové hovořit s libanonským prezidentem Josephem Aounem. Tento krok, o kterém informovala izraelská média, přichází po mnoha letech naprostého přerušení dialogu mezi oběma státy. Gamlielová pro izraelský rozhlas vyjádřila naději, že by tento posun mohl v konečném důsledku vést k prosperitě v regionu.
Ukrajinští oceláři varují, že nová unijní uhlíková daň způsobuje okamžitý odliv evropských zákazníků. Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM), který vstoupil v platnost letos v lednu, vede k hromadnému rušení objednávek. Pro zemi sužovanou již čtvrtým rokem ruskou invazí to představuje kritickou ránu pro jedno z nejdůležitějších odvětví exportu.
Současná situace v konfliktu s Íránem vyžaduje od Spojených států především strategickou trpělivost. Jak kdysi napsal Lev Nikolajevič Tolstoj v románu Vojna a mír: „Vše přijde včas k tomu, kdo umí čekat.“ Právě trpělivost a čas jsou nyní těmi nejsilnějšími nástroji, které má Washington v rukou, aby dovedl válku k úspěšnému diplomatickému konci.
Na rozlehlých pláních severozápadního Íránu, kde jarní slunce začíná probouzet mandloně do květu, panuje křehké příměří. Právě tento klid zbraní po pěti týdnech ničivé války vrací na dálnice hustší provoz a do země Íránce, kteří uprchli před nálety. Na turecké hranici, kde zima ještě zcela neodevzdala svou vládu, čekají v odletových halách lidé jako šedovlasý bankéř, který se vrací od svého syna z Turecka. Jeho shrnutí války je věcné: americké a izraelské údery mířily především na vojenské cíle, nikoliv na domovy civilistů.
Nová vědecká studie přinesla velmi znepokojivé zjištění týkající se Atlantické meritidionální cirkulace (AMOC), klíčového systému oceánských proudů, jehož součástí je i Golfský proud. Podle výzkumu je kolaps tohoto systému mnohem pravděpodobnější, než se dosud předpokládalo. Vědci zjistili, že nejrealističtějšími klimatickými modely jsou paradoxně ty nejpesimističtější, které předpovídají nejvýraznější zpomalení proudění.
Analýza dat ze sledování plavidel, kterou provedla redakce BBC Verify, odhaluje skutečný stav dopravy v Hormuzském průlivu po prvních 48 hodinách americké námořní blokády. Od pondělka, kdy Spojené státy uzavřely přístup k íránským přístavům, proplulo touto strategickou cestou pouze 15 plavidel, přičemž devět z nich má přímé vazby na Írán.
Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) představil kontroverzní návrh na změnu financování tuzemských veřejnoprávních médií. Od roku 2027 by měly prostředky dostávat ze státního rozpočtu. Z České televize již přišla první a jasná reakce.
Jsme za půlkou pracovního týdne, takže víkend se pomalu blíží. Těšit se můžeme zejména na sobotu, která bude teplejší a méně deštivá. Vyplývá to z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Americké torpédoborce třídy Arleigh Burke, které tvoří páteř námořnictva Spojených států, dostávají pravděpodobně novou posilu do svého arzenálu. Analytici využívající veřejně dostupné zdroje (OSINT) si všimli záhadného zbraňového systému na palubě lodi USS Carl M. Levin během její nedávné plavby poblíž havajského Pearl Harboru. Experti si zatím nejsou jistí, o jakou zbraň se jedná, pravděpodobně ale jde o pokročilé zařízení určené k likvidaci bezpilotních letounů.
Námořní blokáda íránských přístavů, kterou před dvěma dny vyhlásily Spojené státy, zůstává i nadále v platnosti. Navzdory diplomatickým snahám a napětí v regionu americké námořnictvo důsledně kontroluje veškerý provoz v klíčových vodách. Situace je momentálně ve slepé uličce, kdy obě strany stupňují svou rétoriku a hrozby, zatímco zbytek světa s obavami sleduje ekonomické dopady této konfrontace.
Maďarská státní média se ocitla pod ostrou palbou kritiky budoucího premiéra Pétera Magyara, který jejich fungování přirovnal k propagandě totalitních režimů, jako bylo nacistické Německo nebo současná Severní Korea. Magyar je obvinil z šíření lží a strachu. Podle jeho slov si každý Maďar zaslouží média veřejné služby, která vysílají pravdu, a nikoliv vládní tlampač.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie, když pohrozil revizí obchodní dohody se Spojeným královstvím. Ve svém nejnovějším výpadu označil současný stav vzájemných vztahů za „smutný“ a britskou vládu obvinil z toho, že Spojené státy nepodpořila v klíčovém okamžiku konfliktu s Íránem. Podle Trumpa byla loňská dohoda, která Británii zajistila výhodnější podmínky a snížení cel na automobily či ocel, z jeho strany velkorysým gestem, které však může být kdykoliv změněno.