Světová zdravotnická organizace (WHO) zveřejnila své první pokyny pro užívání léků na obezitu a současně upozornila na kritický nedostatek těchto přípravků. Podle WHO má k lékům typu Wegovy (obsahující účinnou látku semaglutid) přístup méně než deset procent lidí, kterým by mohly pomoci. Organizace proto vyzývá k rozšíření a spravedlivějšímu přístupu k lékům ze skupiny GLP-1 agonistů.
WHO v souvislosti s novými doporučeními zdůrazňuje, že obezita již není vnímána jako pouhá „životní podmínka“, ale jako komplexní, preventabilní a léčitelné chronické onemocnění. V současnosti celosvětově trpí obezitou více než miliarda lidí. Pokud nebudou přijata opatření, odhady naznačují, že do roku 2030 by mohly být obézní více než dvě miliardy lidí. WHO již dříve zařadila GLP-1 léky na svůj Seznam základních léčiv, které by země měly zajistit.
Generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus uvedl, že nové pokyny uznávají obezitu jako chronické onemocnění, které vyžaduje komplexní a celoživotní péči. Dodal, že ačkoli samotná medikace globální zdravotní krizi nevyřeší, GLP-1 terapie mohou milionům lidí pomoci obezitu překonat a snížit související zdravotní rizika.
Hlavními překážkami bránícími univerzálnímu přístupu k injekcím, které pomáhají ke značné ztrátě hmotnosti, jsou vysoké náklady, omezená výrobní kapacita a problémy s dodavatelskými řetězci. WHO konstatuje, že i při nejlepším současném odhadu by produkce GLP-1 terapií pokryla potřeby pouze asi 100 milionů lidí, tedy méně než 10 procent těch, kteří léky potřebují.
„Naše největší obava je spravedlivý přístup,“ uvedl Tedros. WHO proto vyzývá země a farmaceutické společnosti k rozšíření dostupnosti. Jednou ze strategií, kterou doporučuje, je dobrovolné udělování licencí, které by umožnilo jiným výrobcům vyrábět levnější, nebrandové verze patentovaného léku. Patent na semaglutid (klíčovou složku přípravku Wegovy od společnosti Novo Nordisk) vyprší v několika zemích, včetně Indie, Kanady, Číny, Brazílie a Turecka, v roce 2026. To by mohlo umožnit výrobu generických verzí a snížit ceny.
Léky na bázi GLP-1 agonistů fungují tak, že napodobují přirozený hormon, který zpomaluje trávení, potlačuje chuť k jídlu a zvyšuje pocit sytosti, čímž vede k menší konzumaci potravy. WHO uvádí, že tyto injekce je možné užívat dlouhodobě, po dobu šesti měsíců i déle. Měly by však být vždy předepisovány společně s poradenstvím v oblasti stravy a cvičení, aby se předešlo návratu ztracené hmotnosti. Výzkumy totiž naznačují, že lidé mohou většinu váhy opět nabrat do roka po ukončení medikace, jakmile se vrátí jejich normální chutě.
Vzhledem k vysoké poptávce existuje černý trh a lidé by se měli vyvarovat nákupu od neregistrovaných prodejců, jako jsou kosmetické salony nebo sociální média. Nadváha a obezita zvyšují riziko zdravotních problémů, jako je diabetes, srdeční choroby, mrtvice a některé druhy rakoviny. V roce 2024 WHO spojovala obezitu s 3,7 miliony úmrtí po celém světě.
Tato situace naznačuje, že i přes revoluční potenciál moderních léků na hubnutí je dostupnost pro potřebné stále kritickým problémem.
Rusko nadále varuje před zapojením Severoatlantické aliance do konfliktu na Ukrajině. Jeden z vysoce postavených důstojníků NATO však podle Sky News naznačuje, že aliance by mohla jít ještě dál a zvážit „preventivní úder“ jako formu „obranné akce“. Rusko na toto prohlášení reagovalo na začátku týdne, který je klíčový pro mírová jednání o Ukrajině.
Světová zdravotnická organizace (WHO) zveřejnila své první pokyny pro užívání léků na obezitu a současně upozornila na kritický nedostatek těchto přípravků. Podle WHO má k lékům typu Wegovy (obsahující účinnou látku semaglutid) přístup méně než deset procent lidí, kterým by mohly pomoci. Organizace proto vyzývá k rozšíření a spravedlivějšímu přístupu k lékům ze skupiny GLP-1 agonistů.
Hlavní města Evropské unie se blíží k dohodě, která by zmírnila ochranná opatření kolem finanční praxe známé jako sekuritizace. Právě tato praxe významně přispěla ke globální finanční krizi v roce 2008. Podle zpráv z Bruselu, potvrzených několika úředníky zapojenými do jednání, se již ministerstva financí v Radě shodla na snížení objemu hotovosti, kterou musí finanční společnosti držet jako rezervu při investování do přeprodaných dluhů.
V exkluzivním soukromém klubu Shell Bay ve floridském South Beach se delegace z Washingtonu a Kyjeva sešly k „tvrdým, ale velmi konstruktivním“ jednáním, během nichž se podával ukrajinský boršč a holubci. Jeden z účastníků popsal boršč jako „velmi bohatý na maso“. Podávání těchto tradičních ukrajinských jídel, jako jsou zelná a masová roláda holubci, bylo vnímáno jako vstřícné diplomatické gesto. Spojené státy se totiž snaží přimět Ukrajinu ke kompromisu v mírové dohodě s Ruskem.
Dvakrát ročně se sejde přibližně čtyřicet vědců na pětidenní schůzce, aby rozhodli, proti kterým kmenům chřipky se bude očkovat v nadcházející sezóně. Příprava vakcíny, která obvykle obsahuje ochranu proti třem různým kmenům, trvá zhruba šest měsíců. Rozhodnutí přijaté v únoru ovlivňuje chřipkovou sezónu na severní polokouli a rozhodnutí ze září se týká jižní polokoule.
Přibližně šest set odborníků zahájilo v pondělí práci na příští důležité klimatické zprávě OSN. Tato aktivita se odehrává v době, kdy je mezinárodní konsensus ohledně globálního oteplování zpochybňován americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který vědecké poznatky označuje za „podvod“.
Americký prezident Donald Trump v neděli prohlásil, že prověří zprávy, podle nichž americká armáda provedla následný úder na loď v Karibiku, o níž se domnívala, že převáží drogy, a zabila tak přeživší po prvním raketovém útoku. Prezident USA také uvedl, že by „nechtěl“ druhý úder na plavidlo během incidentu, který se odehrál 2. září. Šlo o první zveřejněnou operaci ze série útoků v Karibiku a východním Pacifiku, které podle Washingtonu mají bojovat proti obchodu s drogami.
Donald Trump v neděli potvrdil, že telefonoval s venezuelským prezidentem Nicolásem Madurem, ale odmítl poskytnout podrobnosti o tom, co oba lídři projednávali. Prezident Spojených států hovořil s novináři na palubě prezidentského speciálu Air Force One a na dotaz, zda s Madurem mluvil, odpověděl: „Nechci to komentovat. Odpověď je ano.“ O tom, že Trump s Madurem hovořil dříve tento měsíc a diskutovali o možné schůzce ve Spojených státech, informoval jako první deník The New York Times.
Rok 2026 má být pro Aditya-L1, první indickou vesmírnou misi pro pozorování Slunce, zcela výjimečný. Observatoř, která byla umístěna na oběžnou dráhu v loňském roce, bude poprvé moci sledovat Slunce v době, kdy dosáhne maxima svého cyklu aktivity. Podle NASA se tak děje zhruba každých jedenáct let, když dochází k přepólování magnetických pólů Slunce, což je obdobou výměny pozic severního a jižního pólu na Zemi. Toto období je charakterizováno velkou turbulencí, kdy Slunce přechází z klidného stavu do bouřlivého, což je spojeno s obrovským nárůstem počtu slunečních bouří a výronů koronální hmoty, neboli CME.
Dvě oddělené tlakové níže přinesly prodloužené přívalové deště na celý ostrov Srí Lanka a na rozsáhlé oblasti indonéské Sumatry, jižního Thajska a severní Malajsie v minulém týdnu. Tyto ničivé záplavy si v posledních dnech vyžádaly téměř tisíc obětí napříč těmito čtyřmi zeměmi v Asii. Srí Lanka a Indonésie proto nasadily armádní personál, aby pomohl postiženým.
I do Česka doputovala v uplynulých hodinách radostná zpráva z domácnosti nejlepšího českého hokejisty současnosti. Kanonýr David Pastrňák a jeho švédská manželka Rebecca se těší na dalšího potomka.
Ruský prezident Vladimir Putin se příští týden setká s americkým mírovým vyjednavačem Steven Witkoffem, potvrdil Kreml. Moskva zároveň odsoudila ukrajinský útok na ropné tankery v Černém moři. Při námořní operaci byly zasaženy dvě lodě, které jsou považovány za součást ruské stínové flotily.