Dvě oddělené tlakové níže přinesly prodloužené přívalové deště na celý ostrov Srí Lanka a na rozsáhlé oblasti indonéské Sumatry, jižního Thajska a severní Malajsie v minulém týdnu. Tyto ničivé záplavy si v posledních dnech vyžádaly téměř tisíc obětí napříč těmito čtyřmi zeměmi v Asii. Srí Lanka a Indonésie proto nasadily armádní personál, aby pomohl postiženým.
Indonéský prezident Prabowo Subianto dorazil v pondělí na sever Sumatry a vyjádřil naději, že „to nejhorší snad pominulo“. Dodal, že současnou prioritou vlády je „jak okamžitě poslat nezbytnou pomoc“ se zvláštním zaměřením na několik odříznutých vesnic. Na prezidenta Prabowa je vyvíjen stále větší tlak, aby vyhlásil národní stav nouze.
Záplavy a sesuvy půdy si v Indonésii vyžádaly nejméně 442 obětí a stovky dalších lidí jsou pohřešovány. Na rozdíl od svého srílanského protějšku prezident Prabowo veřejně nepožádal o mezinárodní pomoc. Tato bilance je pro Indonésii nejsmrtelnější přírodní katastrofou od mohutného zemětřesení a následné tsunami na Sulawesi v roce 2018, kdy zemřelo přes 2000 lidí.
Indonéské ministerstvo obrany odeslalo humanitární pomoc ve formě základních potřeb, léků a dalšího vybavení pro oběti záplav v provincii Aceh pomocí letadel Hercules. Vláda poslala do nejhůře postižených oblastí, kde zůstává mnoho silnic neprůjezdných, také tři válečné lodě s pomocí a dvě nemocniční lodě.
Na Srí Lance mezitím vláda požádala o mezinárodní pomoc a využila vojenské vrtulníky k dosažení lidí, kteří uvízli kvůli záplavám a sesuvům půdy spuštěným cyklonem Ditwah. Srílanští představitelé v pondělí uvedli, že zemřelo nejméně 340 lidí a mnoho dalších se stále pohřešuje. V hlavním městě Colombu kulminovala voda přes noc, a jelikož déšť ustal, objevila se naděje, že voda začne klesat. Některé obchody a kanceláře se začaly znovu otevírat.
Úřady oznámily, že rozsah škod v nejhůře zasažené centrální oblasti se teprve odhaluje, jelikož záchranní pracovníci odstraňují silnice zatarasené popadanými stromy a bahnem. Hasitha Wijewardena v Ma Oya, kousek na sever od hlavního města, bojoval s úklidem po záplavách a místním reportérům řekl, že „voda opadla, ale dům je nyní plný bahna,“ a žádal o pomoc armády s úklidem. Prezident Anura Kumara Dissanayake vyhlásil stav nouze pro řešení katastrofy a slíbil obnovu země. „Čelíme největší a nejnáročnější přírodní katastrofě v naší historii,“ uvedl v projevu k národu, ve kterém slíbil, že „jistě vybudujeme lepší národ než ten, který existoval předtím.“ Ztráty a škody jsou nejhorší, jaké Srí Lanka zažila od ničivé asijské tsunami v roce 2004, která tam zabila asi 31 000 lidí a více než milion jich připravila o domov.
Do nedělního odpoledne déšť na Srí Lance ustoupil, ale níže položené oblasti hlavního města byly zaplavené a úřady se připravovaly na velkou záchrannou operaci. Byly nasazeny vojenské vrtulníky k evakuaci uvězněných obyvatel a dodávkám potravin, přestože jeden havaroval v neděli večer severně od Colomba. Selvi, 46letá obyvatelka předměstí Colomba Wennawatte, opustila v neděli svůj zaplavený dům se čtyřmi taškami s oblečením a cennostmi. Řekla, že její dům je „zcela zaplavený. Nevím, kam jít, ale doufám, že existuje nějaké bezpečné útočiště, kam mohu vzít svou rodinu.“
Většina Asie se nachází v období každoroční monzunové sezóny, která často přináší silné deště, spouštějící sesuvy půdy a bleskové povodně. Záplavy, které zasáhly Indonésii, Thajsko a Malajsii, byly navíc zhoršeny vzácnou tropickou bouří, která seslala silný déšť zejména na ostrov Sumatru. Klimatická krize také zvýšila intenzitu bouří a vyprodukovala více událostí s vydatnými srážkami, jelikož teplejší atmosféra zadržuje více vlhkosti.
Americká veřejnost se staví velmi odmítavě k plánům prezidenta Donalda Trumpa na ovládnutí Grónska. Podle čerstvého průzkumu stanice CNN, který realizovala agentura SSRS, se proti snaze získat toto dánské autonomní území vyjádřilo hned 75 % Američanů. Pro Trumpův záměr rozšířit území Spojených států hlasovala pouhá čtvrtina dotázaných, což naznačuje, že prezidentovy ambice narážejí na domácí scéně na silný odpor.
Oznámení amerického vyslance Steva Witkoffa o zahájení druhé fáze mírového plánu pro Gazu může na první pohled působit jako pevně daný harmonogram, ve skutečnosti jde však spíše o směs ambiciózních vizí, vyjednávacích pozic a nápadů, jejichž prosazení bude nesmírně komplikované. Washington se snaží udržet diplomatickou dynamiku i přesto, že první fáze technicky vzato ještě neskončila. Stále totiž nebyli vráceni všichni rukojmí, respektive jejich ostatky, což byla původně nepřekročitelná podmínka pro jakýkoli další pokrok.
Poté, co americký prezident Donald Trump opakovaně pohrozil násilnou anexí Grónska, zareagovaly evropské mocnosti nevídaným krokem. Německo, Francie, Norsko a Švédsko začaly na největší ostrov světa vysílat své vojenské jednotky. Tato operace, probíhající pod dánským vedením a názvem Arctic Endurance (Arktická odolnost), má za cíl podpořit suverenitu Dánska a vyslat Washingtonu jasný vzkaz, že Grónsko není na prodej.
Moskva je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa připravena uzavřít dohodu vedoucí ke konci války na Ukrajině, ale Kyjev nikoliv. Trump jen několik týdnů před čtvrtým výročím začátku konfliktu prohlásil, že je nutné přesvědčit ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, aby s dohodou souhlasil.
Soud dal razítko na dohodu mezi Agátou Hanychovou a Jaromírem Soukupem ohledně péče o jejich dceru Rozárku, o které již dříve informovala prvně jmenovaná. Dcera herečky Veroniky Žilkové původně neprozradila detaily. Nyní už je ale známe.
Globální obavy z vypuknutí rozsáhlého válečného konfliktu dnes dosáhly kritické úrovně. Podle vysokých úředníků a diplomatických zdrojů webu Express se americký prezident Donald Trump chystá v nejbližších čtyřiadvaceti hodinách zahájit vojenský úder proti Íránu. Situace na Blízkém východě je natolik vážná, že Spojené státy začaly s narychlo organizovanou evakuací stovek vojáků ze své největší základny v regionu, katarské Al-Udeid, kde běžně pobývá kolem 10 000 příslušníků armády.
Hrozba Donalda Trumpa, že ovládne Grónsko „tak či onak“, uvrhla Dánsko do stavu nejvyšší pohotovosti a zbytek Evropy donutila k horečnému hledání způsobu, jak amerického prezidenta zastavit. Po nedávném vojenském zásahu USA ve Venezuele už nikdo v Bruselu ani v Berlíně nebere Trumpovy ambice jako pouhé chvástání. Jde o vážně míněný záměr hnaný ideologií, touhou po nerostném bohatství a neoimperiální expanzí.
Americký prezident Donald Trump před klíčovým vyjednáváním s dánskými a grónskými zástupci znovu zaplavil sociální sítě příspěvky, v nichž zpochybňuje schopnost Dánska ubránit Grónsko před vlivem Ruska a Číny. S typickou nadsázkou vzkázal vedení NATO, aby Kodaň z ostrova „vyprovodilo“, protože dvě psí spřežení k ochraně strategického území rozhodně nestačí.
Válka v Pásmu Gazy má ničivý dopad na nejzranitelnější část populace – těhotné ženy a novorozence. Podle dvou nových zpráv organizace Physicians for Human Rights (PHR) došlo v regionu k dramatickému propadu porodnosti o 41 % ve srovnání s rokem 2022. Výzkumníci dokumentují otřesné nárůsty úmrtnosti matek, potratů a předčasných porodů, což označují za důsledek systematického ničení zdravotnické infrastruktury a záměrného omezování reprodukčních schopností palestinské populace.
Vztahy mezi Kodaní a Washingtonem čelí nejvážnější zkoušce v moderní historii. Dánská vláda společně se samosprávou Grónska oznámila masivní posílení vojenské přítomnosti na ostrově. Tento krok je přímou odpovědí na stupňující se nátlak amerického prezidenta Donalda Trumpa, který neustále opakuje, že Spojené státy musí nad Grónskem převzít kontrolu, aby zabránily jeho ovládnutí Ruskem a Čínou. Dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen potvrdil, že armáda v nejbližších týdnech zahájí rozsáhlá cvičení s evropskými spojenci z NATO.
Zatímco se svět s obavami dívá na stupňující se násilí v íránských ulicích a americký prezident Donald Trump hrozí „velmi tvrdou akcí“, íránský režim bojuje s nepřítelem, kterého sám stvořil – s totálním digitálním blackoutem. Přestože vypnutí internetu slouží jako mocný nástroj kontroly a zakrývání brutálních represí, Teherán si podle expertů nemůže dovolit udržovat zemi v offline režimu dlouho. Důvod je prostý: každá hodina bez spojení prohlubuje právě tu ekonomickou krizi, která lidi do ulic vyhnala.
Situace v Íránu nabírá na tragických rozměrech. Podle nejnovějších údajů lidskoprávní organizace HRANA bylo během posledních dvou týdnů při potlačování protivládních protestů zabito nejméně 2 403 lidí. Kromě samotného násilí se však objevují svědectví o šokujících praktikách bezpečnostních složek. Příbuzní obětí uvádějí, že úřady po nich vyžadují finanční úhradu za to, že jim vydají těla jejich blízkých z nemocnic a márnic.