V exkluzivním soukromém klubu Shell Bay ve floridském South Beach se delegace z Washingtonu a Kyjeva sešly k „tvrdým, ale velmi konstruktivním“ jednáním, během nichž se podával ukrajinský boršč a holubci. Jeden z účastníků popsal boršč jako „velmi bohatý na maso“. Podávání těchto tradičních ukrajinských jídel, jako jsou zelná a masová roláda holubci, bylo vnímáno jako vstřícné diplomatické gesto. Spojené státy se totiž snaží přimět Ukrajinu ke kompromisu v mírové dohodě s Ruskem.
Zdroj s přímou znalostí floridských rozhovorů – kterých se účastnili americký ministr zahraničí Marco Rubio, zvláštní vyslanec Steve Witkoff a zeť prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner – sdělil CNN, že intenzivní jednání představovala „krok vpřed“. Navázala tak na „pokrok učiněný v Ženevě“, kde se minulý týden konalo první kolo diskusí o amerických návrzích na ukončení války. Ačkoliv je podle zdroje předčasné hovořit o finalizaci dohody, schůzka byla velmi zaměřená a nejobtížnější aspekty mírových návrhů byly projednány do detailů, což naznačuje předběžný posun v některých oblastech.
Jedním z nejproblematičtějších aspektů původního 28bodového amerického mírového návrhu byla podmínka, že se Ukrajina musí formálně zříci svého ústavně zakotveného cíle vstoupit do NATO. Jde o klíčový ruský požadavek na ukončení války, který ukrajinští představitelé nadále odmítají.
Nyní však zdroj CNN uvádí, že vyjednavači diskutovali o možném scénáři, ve kterém by Ukrajině byl efektivně znemožněn vstup do západní vojenské aliance vedené USA. To by se dělo prostřednictvím ujednání, která by musela být sjednána přímo mezi členskými státy NATO a Moskvou. Ukrajina tak nebude tlačena k oficiálnímu právnímu odmítnutí této aspirace. Pokud by se Spojené státy dohodly s Ruskem bilaterálně, nebo pokud by Rusko mělo obdržet záruky od NATO multilaterálně, neangažovalo by se to v procesu rozhodování Ukrajiny. Konečné rozhodnutí o tomto citlivém kompromisu, který by mohl být u členských států NATO nepopulární, dosud nepadlo a učiní ho nakonec ukrajinský prezident, zdůraznil zdroj. Naznačuje to, že zatímco americko-ukrajinská jednání pokračují a zvláštní vyslanec Witkoff míří do Moskvy na rozhovory v Kremlu, hledají se kreativní řešení, jak se vyhnout překročení kyjevských červených linií.
Další problematickou oblastí je požadavek Kremlu, který se objevil i v americkém mírovém návrhu, aby Ukrajina odevzdala území v Donbasu na východní Ukrajině. Tato území jsou sice anektována, ale dosud nejsou plně dobyta Ruskem.
Americký plán navrhoval, aby se tento region, který zahrnuje „pevnostní pás“ silně bráněných měst klíčových pro ukrajinskou bezpečnost, stal ruskou demilitarizovanou zónou. Tuto zónu by Moskva spravovala, ale nemohla by tam rozmístit vojenské síly. Zdroj s přímou znalostí jednání potvrdil, že diskuse pokročily i v této kontroverzní otázce. Odmítl však prozradit specifické možnosti s tím, že jde o „příliš citlivou“ záležitost. „Představa vzdát se kontroly Rusům, což by významně oslabilo obranu Ukrajiny a zvýšilo pravděpodobnost další potenciální agrese, je mimo rámec,“ řekl zdroj. Dodal však, že to neznamená, že neexistují potenciální způsoby, jak zachovat ústavní ustanovení a udržet bezpečnost Ukrajiny.
Hlavní výzvou americké kyvadlové diplomacie v nadcházejících dnech může být přesvědčení Kremlu, aby kompromisy, které se rýsují, vůbec přijal. Rusko zatím odmítá upustit od svých maximalistických požadavků na podrobení Ukrajiny před ukončením války.
Nová vědecká studie přinesla velmi znepokojivé zjištění týkající se Atlantické meritidionální cirkulace (AMOC), klíčového systému oceánských proudů, jehož součástí je i Golfský proud. Podle výzkumu je kolaps tohoto systému mnohem pravděpodobnější, než se dosud předpokládalo. Vědci zjistili, že nejrealističtějšími klimatickými modely jsou paradoxně ty nejpesimističtější, které předpovídají nejvýraznější zpomalení proudění.
Analýza dat ze sledování plavidel, kterou provedla redakce BBC Verify, odhaluje skutečný stav dopravy v Hormuzském průlivu po prvních 48 hodinách americké námořní blokády. Od pondělka, kdy Spojené státy uzavřely přístup k íránským přístavům, proplulo touto strategickou cestou pouze 15 plavidel, přičemž devět z nich má přímé vazby na Írán.
Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) představil kontroverzní návrh na změnu financování tuzemských veřejnoprávních médií. Od roku 2027 by měly prostředky dostávat ze státního rozpočtu. Z České televize již přišla první a jasná reakce.
Jsme za půlkou pracovního týdne, takže víkend se pomalu blíží. Těšit se můžeme zejména na sobotu, která bude teplejší a méně deštivá. Vyplývá to z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Americké torpédoborce třídy Arleigh Burke, které tvoří páteř námořnictva Spojených států, dostávají pravděpodobně novou posilu do svého arzenálu. Analytici využívající veřejně dostupné zdroje (OSINT) si všimli záhadného zbraňového systému na palubě lodi USS Carl M. Levin během její nedávné plavby poblíž havajského Pearl Harboru. Experti si zatím nejsou jistí, o jakou zbraň se jedná, pravděpodobně ale jde o pokročilé zařízení určené k likvidaci bezpilotních letounů.
Námořní blokáda íránských přístavů, kterou před dvěma dny vyhlásily Spojené státy, zůstává i nadále v platnosti. Navzdory diplomatickým snahám a napětí v regionu americké námořnictvo důsledně kontroluje veškerý provoz v klíčových vodách. Situace je momentálně ve slepé uličce, kdy obě strany stupňují svou rétoriku a hrozby, zatímco zbytek světa s obavami sleduje ekonomické dopady této konfrontace.
Maďarská státní média se ocitla pod ostrou palbou kritiky budoucího premiéra Pétera Magyara, který jejich fungování přirovnal k propagandě totalitních režimů, jako bylo nacistické Německo nebo současná Severní Korea. Magyar je obvinil z šíření lží a strachu. Podle jeho slov si každý Maďar zaslouží média veřejné služby, která vysílají pravdu, a nikoliv vládní tlampač.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie, když pohrozil revizí obchodní dohody se Spojeným královstvím. Ve svém nejnovějším výpadu označil současný stav vzájemných vztahů za „smutný“ a britskou vládu obvinil z toho, že Spojené státy nepodpořila v klíčovém okamžiku konfliktu s Íránem. Podle Trumpa byla loňská dohoda, která Británii zajistila výhodnější podmínky a snížení cel na automobily či ocel, z jeho strany velkorysým gestem, které však může být kdykoliv změněno.
Navzdory krachu nedělních jednání v Islámábádu zůstávají komunikační kanály mezi Teheránem a Washingtonem otevřené. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Bagháí potvrdil, že výměna zpráv mezi oběma stranami pokračuje prostřednictvím pákistánského zprostředkovatele. Íránská pozice v klíčových otázkách byla podle něj jasně stanovena a v následných kontaktech opakovaně potvrzena, což dává naději na další diplomatický posun.
Novým šéfem izraelské tajné služby Mossad se má v červnu stát Roman Gofman, dosavadní vojenský tajemník premiéra Benjamina Netanjahua. Gofman do funkce nastoupí v kritické době, kdy se Izrael již více než 40 dní nachází ve válečném stavu s Íránem. Podle informací z izraelských bezpečnostních kruhů Gofman sdílí optimistické přesvědčení svého předchůdce Davida Barney, že přímý vojenský střet s Teheránem povede k rychlému pádu tamního teokratického režimu.
Italská premiérka Giorgia Meloniová se rozhodla k razantnímu kroku, který signalizuje prohlubující se propast mezi Římem a Jeruzalémem. Itálie s okamžitou platností pozastavila dohodu o obranné spolupráci s Izraelem, přičemž premiérka jako hlavní důvod uvedla „současnou situaci“ na Blízkém východě. Meloniová tímto krokem pokračuje v distancování své vlády od americko-izraelských vojenských operací v Íránu, které v posledních týdnech zachvátily celý region.
Izraelská armáda vydala další naléhavý příkaz k evakuaci obyvatel žijících jižně od řeky Zahrání v jižním Libanonu. Podle mluvčího izraelských ozbrojených sil pro arabské publikum Avichaye Adraeho operuje armáda v oblasti se značnou silou a letecké útoky i nadále pokračují. Tento krok doplňuje širší strategii Izraele, která se podle údajů OSN dotýká přibližně 14 % celého libanonského území.