V exkluzivním soukromém klubu Shell Bay ve floridském South Beach se delegace z Washingtonu a Kyjeva sešly k „tvrdým, ale velmi konstruktivním“ jednáním, během nichž se podával ukrajinský boršč a holubci. Jeden z účastníků popsal boršč jako „velmi bohatý na maso“. Podávání těchto tradičních ukrajinských jídel, jako jsou zelná a masová roláda holubci, bylo vnímáno jako vstřícné diplomatické gesto. Spojené státy se totiž snaží přimět Ukrajinu ke kompromisu v mírové dohodě s Ruskem.
Zdroj s přímou znalostí floridských rozhovorů – kterých se účastnili americký ministr zahraničí Marco Rubio, zvláštní vyslanec Steve Witkoff a zeť prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner – sdělil CNN, že intenzivní jednání představovala „krok vpřed“. Navázala tak na „pokrok učiněný v Ženevě“, kde se minulý týden konalo první kolo diskusí o amerických návrzích na ukončení války. Ačkoliv je podle zdroje předčasné hovořit o finalizaci dohody, schůzka byla velmi zaměřená a nejobtížnější aspekty mírových návrhů byly projednány do detailů, což naznačuje předběžný posun v některých oblastech.
Jedním z nejproblematičtějších aspektů původního 28bodového amerického mírového návrhu byla podmínka, že se Ukrajina musí formálně zříci svého ústavně zakotveného cíle vstoupit do NATO. Jde o klíčový ruský požadavek na ukončení války, který ukrajinští představitelé nadále odmítají.
Nyní však zdroj CNN uvádí, že vyjednavači diskutovali o možném scénáři, ve kterém by Ukrajině byl efektivně znemožněn vstup do západní vojenské aliance vedené USA. To by se dělo prostřednictvím ujednání, která by musela být sjednána přímo mezi členskými státy NATO a Moskvou. Ukrajina tak nebude tlačena k oficiálnímu právnímu odmítnutí této aspirace. Pokud by se Spojené státy dohodly s Ruskem bilaterálně, nebo pokud by Rusko mělo obdržet záruky od NATO multilaterálně, neangažovalo by se to v procesu rozhodování Ukrajiny. Konečné rozhodnutí o tomto citlivém kompromisu, který by mohl být u členských států NATO nepopulární, dosud nepadlo a učiní ho nakonec ukrajinský prezident, zdůraznil zdroj. Naznačuje to, že zatímco americko-ukrajinská jednání pokračují a zvláštní vyslanec Witkoff míří do Moskvy na rozhovory v Kremlu, hledají se kreativní řešení, jak se vyhnout překročení kyjevských červených linií.
Další problematickou oblastí je požadavek Kremlu, který se objevil i v americkém mírovém návrhu, aby Ukrajina odevzdala území v Donbasu na východní Ukrajině. Tato území jsou sice anektována, ale dosud nejsou plně dobyta Ruskem.
Americký plán navrhoval, aby se tento region, který zahrnuje „pevnostní pás“ silně bráněných měst klíčových pro ukrajinskou bezpečnost, stal ruskou demilitarizovanou zónou. Tuto zónu by Moskva spravovala, ale nemohla by tam rozmístit vojenské síly. Zdroj s přímou znalostí jednání potvrdil, že diskuse pokročily i v této kontroverzní otázce. Odmítl však prozradit specifické možnosti s tím, že jde o „příliš citlivou“ záležitost. „Představa vzdát se kontroly Rusům, což by významně oslabilo obranu Ukrajiny a zvýšilo pravděpodobnost další potenciální agrese, je mimo rámec,“ řekl zdroj. Dodal však, že to neznamená, že neexistují potenciální způsoby, jak zachovat ústavní ustanovení a udržet bezpečnost Ukrajiny.
Hlavní výzvou americké kyvadlové diplomacie v nadcházejících dnech může být přesvědčení Kremlu, aby kompromisy, které se rýsují, vůbec přijal. Rusko zatím odmítá upustit od svých maximalistických požadavků na podrobení Ukrajiny před ukončením války.
Prezident Donald Trump ve svém nedávném příspěvku na sociálních sítích naznačil spojitost mezi masivním útokem, který nařídil proti Íránu, a svými přetrvávajícími tvrzeními o prohraných volbách v roce 2020.
V Íránu začal historicky druhý přenos moci od revoluce v roce 1979. Proces výběru nového nejvyššího vůdce, který je zároveň vrchním velitelem ozbrojených sil, je sice jasně definován ústavou, ale v praxi zůstává značně neprůhledným. Aktuálně zemi vede tříčlenná prozatímní rada, v níž zasedá reformistický prezident Masúd Pezeškiján, konzervativní šéf soudní moci Mohsení Edžeí a vlivný duchovní ájatolláh Alí Rezá Aráfí.
Britské královské letectvo (RAF) zaznamenalo svůj první úspěšný zásah od začátku současné vojenské operace Spojených států a Izraele proti Íránu. Stíhačka typu Typhoon, operující ze základny v Kataru, sestřelila íránský bezpilotní letoun. K nasazení letky Typhoonů do této oblasti došlo již začátkem letošního roku v reakci na rostoucí napětí v regionu.
Americký prezident Donald Trump v neděli dopoledne prohlásil, že noví představitelé íránského režimu projevili zájem o vyjednávání. V rozhovoru pro magazín The Atlantic uvedl, že s rozhovory souhlasil a v nejbližší době s nimi bude mluvit. Trump zároveň kritizoval Írán za to, že k tomuto kroku nepřistoupil dříve, čímž se mohl vyhnout současné drtivé vojenské kampani.
Dubaj se v neděli proměnila v město duchů. V období vrcholu turistické sezóny, kdy bývají zdejší pláže, nákupní centra i restaurace obvykle přeplněné, osiřely dálnice a obloha zůstala bez obvyklého provozu letadel. Oblast Dubai Marina, která je běžně centrem jachtařských večírků, utichla a pro mnohé rezidenty situace připomínala lockdowny z dob pandemie před šesti lety.
Vedení Íránu reaguje na smrt ajatolláha Alího Chameneího vytvořením provizorní tříčlenné rady, která má zemi provést současnou krizí. Do tohoto orgánu byl v neděli delegován významný duchovní Alíréza Aráfí, který v radě zasedne spolu s prezidentem Masúdem Pezeškijánem a nejvyšším představitelem justice Gholám-Hosejnem Mohsení-Edžeím. Jmenování Aráfího, který má silné postavení v ústavních institucích, schválila vlivná Rada pro určování zájmů režimu s cílem udržet stabilitu státu.
Bezprecedentní útok Spojených států a Izraele na íránské vedení byl výsledkem měsíců pečlivého sledování a úzké spolupráce mezi zpravodajskými službami obou zemí. Podle informací deníku The New York Times sehrála klíčovou roli americká CIA, které se podařilo přesně lokalizovat nejvyššího představitele země, ajatolláha Alího Chameneího. CIA sledovala jeho zvyky a pohyb dlouhodobě, ale zlom nastal ve chvíli, kdy agentura zjistila termín a místo konání mimořádné schůzky nejvyšších vládních špiček.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vyvolala po celém světě vážné obavy z drastického nárůstu cen ropy. Eskalující vojenská agrese na Blízkém východě by mohla vést nejen k dražším pohonným hmotám na čerpacích stanicích, ale v konečném důsledku i ke globálnímu hospodářskému poklesu. Klíčovým bodem celého sporu je strategický Hormuzský průliv, jehož případné uzavření by otřáslo základy mnoha rozvinutých ekonomik.
Letecké společnosti napříč Blízkým východem hromadně ruší nebo odklánějí své spoje v důsledku útoků Spojených států a Izraele na Írán a následných odvetných úderů Teheránu. Kvůli uzavírkám vzdušného prostoru jsou až do odvolání pozastaveny veškeré lety z mezinárodního letiště v Dubaji i z letiště Al-Maktúm. Při nočním incidentu na dubajském letišti byli navíc zraněni čtyři zaměstnanci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že termín a místo konání příštího kola mírových rozhovorů mezi USA, Ruskem a Ukrajinou budou záviset na aktuální bezpečnostní situaci na Blízkém východě a na míře reálných diplomatických možností.
Írán oficiálně varoval před „zdrcující“ odvetou v reakci na údery Spojených států a Izraele, při kterých zahynul nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí. Zatímco část Íránců zprávu o jeho smrti oslavuje, v ulicích jsou k vidění i skupiny truchlících. Islámské revoluční gardy (IRGC) již v sobotu podnikly údery napříč Blízkým východem a pohrozily, že zahájí ničivou ofenzivní operaci zaměřenou na Izrael a americké vojenské základny.
Írán prochází určujícím okamžikem své historie. O osudu nejvyššího duchovního vůdce se spekulovalo od sobotního rána, kdy se jeho sídlo stalo terčem první vlny útoků. Satelitní snímky následně potvrdily, že jeho rezidence utrpěla značné škody. Prvotní reakce z Teheránu sice uváděly, že byl převezen do bezpečí, a státní televize avizovala jeho projev, k žádnému vystoupení však nedošlo.