V exkluzivním soukromém klubu Shell Bay ve floridském South Beach se delegace z Washingtonu a Kyjeva sešly k „tvrdým, ale velmi konstruktivním“ jednáním, během nichž se podával ukrajinský boršč a holubci. Jeden z účastníků popsal boršč jako „velmi bohatý na maso“. Podávání těchto tradičních ukrajinských jídel, jako jsou zelná a masová roláda holubci, bylo vnímáno jako vstřícné diplomatické gesto. Spojené státy se totiž snaží přimět Ukrajinu ke kompromisu v mírové dohodě s Ruskem.
Zdroj s přímou znalostí floridských rozhovorů – kterých se účastnili americký ministr zahraničí Marco Rubio, zvláštní vyslanec Steve Witkoff a zeť prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner – sdělil CNN, že intenzivní jednání představovala „krok vpřed“. Navázala tak na „pokrok učiněný v Ženevě“, kde se minulý týden konalo první kolo diskusí o amerických návrzích na ukončení války. Ačkoliv je podle zdroje předčasné hovořit o finalizaci dohody, schůzka byla velmi zaměřená a nejobtížnější aspekty mírových návrhů byly projednány do detailů, což naznačuje předběžný posun v některých oblastech.
Jedním z nejproblematičtějších aspektů původního 28bodového amerického mírového návrhu byla podmínka, že se Ukrajina musí formálně zříci svého ústavně zakotveného cíle vstoupit do NATO. Jde o klíčový ruský požadavek na ukončení války, který ukrajinští představitelé nadále odmítají.
Nyní však zdroj CNN uvádí, že vyjednavači diskutovali o možném scénáři, ve kterém by Ukrajině byl efektivně znemožněn vstup do západní vojenské aliance vedené USA. To by se dělo prostřednictvím ujednání, která by musela být sjednána přímo mezi členskými státy NATO a Moskvou. Ukrajina tak nebude tlačena k oficiálnímu právnímu odmítnutí této aspirace. Pokud by se Spojené státy dohodly s Ruskem bilaterálně, nebo pokud by Rusko mělo obdržet záruky od NATO multilaterálně, neangažovalo by se to v procesu rozhodování Ukrajiny. Konečné rozhodnutí o tomto citlivém kompromisu, který by mohl být u členských států NATO nepopulární, dosud nepadlo a učiní ho nakonec ukrajinský prezident, zdůraznil zdroj. Naznačuje to, že zatímco americko-ukrajinská jednání pokračují a zvláštní vyslanec Witkoff míří do Moskvy na rozhovory v Kremlu, hledají se kreativní řešení, jak se vyhnout překročení kyjevských červených linií.
Další problematickou oblastí je požadavek Kremlu, který se objevil i v americkém mírovém návrhu, aby Ukrajina odevzdala území v Donbasu na východní Ukrajině. Tato území jsou sice anektována, ale dosud nejsou plně dobyta Ruskem.
Americký plán navrhoval, aby se tento region, který zahrnuje „pevnostní pás“ silně bráněných měst klíčových pro ukrajinskou bezpečnost, stal ruskou demilitarizovanou zónou. Tuto zónu by Moskva spravovala, ale nemohla by tam rozmístit vojenské síly. Zdroj s přímou znalostí jednání potvrdil, že diskuse pokročily i v této kontroverzní otázce. Odmítl však prozradit specifické možnosti s tím, že jde o „příliš citlivou“ záležitost. „Představa vzdát se kontroly Rusům, což by významně oslabilo obranu Ukrajiny a zvýšilo pravděpodobnost další potenciální agrese, je mimo rámec,“ řekl zdroj. Dodal však, že to neznamená, že neexistují potenciální způsoby, jak zachovat ústavní ustanovení a udržet bezpečnost Ukrajiny.
Hlavní výzvou americké kyvadlové diplomacie v nadcházejících dnech může být přesvědčení Kremlu, aby kompromisy, které se rýsují, vůbec přijal. Rusko zatím odmítá upustit od svých maximalistických požadavků na podrobení Ukrajiny před ukončením války.
Bílý dům požádal americkou velvyslankyni v Řecku Kimberly Guilfoyleovou o okamžitou rezignaci na její funkci. Toto rozhodnutí přišlo po sérii závažných obvinění z údajného neetického chování a zneužití diplomatického postavení. Odchod z důvodu požadavku na finanční prostředky výměnou za přístup k představitelům administrativy představuje prudký pád pro výraznou osobnost spojenou s hnutím MAGA.
Indonésie se v současnosti potýká s ničivými lesními požáry, které jsou živeny silným klimatickým jevem El Niño a v provinciích již zničily téměř tři sta domů. O domov a veškerý majetek tak přišly stovky obyvatel zejména na ostrově Sumatra, kde celková bilance dosahuje nejhorších čísel za poslední desetiletí.
Britská kontrarozvědka MI5 varuje, že Velká Británie vstoupila do zcela nové éry národní bezpečnosti. Podle jejích slov čelí země nejvyšší míře hrozeb ze strany cizích států od konce studené války, což vyžaduje mnohem větší nasazení bezpečnostních složek než v předchozích desetiletích.
Ukrajina se v současnosti potýká s vážnou likviditní krizí, kvůli které ministerstvo financí pozastavilo či odložilo platby v celkovém objemu dosahujícím přibližně 2,3 miliardy dolarů. Ministr financí Serhij Marčenko ve Verchovné radě uvedl, že státní pokladna vyčlenila peníze výhradně na zajištění obrany, výplatu důchodů, mezd a sociálních dávek.
Dohoda, kterou americký prezident Donald Trump uzavřel 9. října se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem s cílem umožnit Rusku prodej milionů tun nafty, představuje radikální odklon od dosavadní americké politiky. Tento krok je v přímém rozporu se zájmy Ukrajiny i celé Evropy a rovněž odporuje zákonu, který sám Trump podepsal v září a jenž zavádí nové sankce a cla na dovoz ruských energií.
Švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová se v Paříži připojila k demonstrujícím středoškolákům, kteří již třetím týdnem protestují proti stavu francouzského školství. Třiadvacetiletá aktivistka v pařížském předměstí Saint-Denis varovala, že mladé generaci je odpírána budoucnost kvůli nedostatečným investicím do vzdělávacích zařízení a ignorování hlasu mladých lidí ze strany politiků.
Britská vláda a představitelé Evropské unie potvrdili, že se 20. listopadu uskuteční v Bruselu významný summit, který má za cíl přinést nový impuls do vzájemných vztahů po brexitu. Termín oficiálně oznámil britský premiér Andy Burnham v pondělním prohlášení před Dolní sněmovnou britského parlamentu.
Evropské unii se nelíbí narůstající vliv společnosti Starlink, za níž stojí americký miliardář Elon Musk, a proto se snaží omezit její dominanci v oblasti satelitní konektivity. Francouzský prezident Emmanuel Macron proto podle webu Politico vyzval k vytvoření nové evropské aliance, která by posílila společnou satelitní kapacitu členských států a ochránila strategickou nezávislost kontinentu.
Celosvětové investice do jaderné energetiky zažívají od roku 2019 výrazný růst a podle odborníků již dosáhly dvojnásobku dřívějších hodnot. Přestože se o rozmachu atomové energie často mluví jako o budoucím trendu, finanční prostředky ve výši přesahující osmdesát miliard dolarů ročně již nyní směřují do výstavby nových reaktorů, modernizace stávajících zařízení i do oblasti palivového cyklu.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová podle webu Politico rozeslala představitelům všech členských států Evropské unie důrazný dopis, v němž před nadcházejícím summitem v Bruselu vyzývá k přijetí přísnějších opatření proti nelegální migraci. Šéfka unijní exekutivy v dokumentu zdůraznila, že Evropa musí jasně deklarovat, že ochrana vnějších hranic zůstane naprosto nekompromisní a žádný vnější aktér nesmí unijní pravidla zneužívat.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že výzvy evropských lídrů k přípravě na možnou válku s Ruskem se mohou stát samonaplňujícím se proroctvím. Varování před potenciálním ruským útokem na Evropu zároveň označil za absurdní a nesmyslné. Tato vyjádření zazněla na jeho závěrečné tiskové konferenci v rámci Všeobecného shromáždění OSN v New Yorku. Ruský diplomat zdůraznil, že Moskva se s Evropou bojovat nechystá, ale podle něj se na takový konflikt připravují samotné evropské státy.
Světové oceány se oteplují alarmujícím tempem, což přináší dalekosáhlé následky, na které lidstvo podle odborníků není připraveno. Desátá zpráva o stavu oceánů Copernicus Ocean State Report přináší dosud nejsilnější varování před hlubokými proměnami mořského prostředí. Publikace vychází z více než čtyř desetiletí dat získaných ze satelitů, bójí a rozmanitých senzorů. Generální ředitel výzkumné instituce Mercator Ocean International Pierre Bahurel pro CNN zdůraznil, že se oceány mění přímo před našima očima.