Po „pokroku“ v mírových jednáních čelí americká diplomacie zkoušce v Kremlu

Zdroj s přímou znalostí floridských rozhovorů – kterých se účastnili americký ministr zahraničí Marco Rubio, zvláštní vyslanec Steve Witkoff a zeť prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner – sdělil CNN, že intenzivní jednání představovala „krok vpřed“. Navázala tak na „pokrok učiněný v Ženevě“, kde se minulý týden konalo první kolo diskusí o amerických návrzích na ukončení války. Ačkoliv je podle zdroje předčasné hovořit o finalizaci dohody, schůzka byla velmi zaměřená a nejobtížnější aspekty mírových návrhů byly projednány do detailů, což naznačuje předběžný posun v některých oblastech.

Jedním z nejproblematičtějších aspektů původního 28bodového amerického mírového návrhu byla podmínka, že se Ukrajina musí formálně zříci svého ústavně zakotveného cíle vstoupit do NATO. Jde o klíčový ruský požadavek na ukončení války, který ukrajinští představitelé nadále odmítají.

Nyní však zdroj CNN uvádí, že vyjednavači diskutovali o možném scénáři, ve kterém by Ukrajině byl efektivně znemožněn vstup do západní vojenské aliance vedené USA. To by se dělo prostřednictvím ujednání, která by musela být sjednána přímo mezi členskými státy NATO a Moskvou. Ukrajina tak nebude tlačena k oficiálnímu právnímu odmítnutí této aspirace. Pokud by se Spojené státy dohodly s Ruskem bilaterálně, nebo pokud by Rusko mělo obdržet záruky od NATO multilaterálně, neangažovalo by se to v procesu rozhodování Ukrajiny. Konečné rozhodnutí o tomto citlivém kompromisu, který by mohl být u členských států NATO nepopulární, dosud nepadlo a učiní ho nakonec ukrajinský prezident, zdůraznil zdroj. Naznačuje to, že zatímco americko-ukrajinská jednání pokračují a zvláštní vyslanec Witkoff míří do Moskvy na rozhovory v Kremlu, hledají se kreativní řešení, jak se vyhnout překročení kyjevských červených linií.

Další problematickou oblastí je požadavek Kremlu, který se objevil i v americkém mírovém návrhu, aby Ukrajina odevzdala území v Donbasu na východní Ukrajině. Tato území jsou sice anektována, ale dosud nejsou plně dobyta Ruskem.

Americký plán navrhoval, aby se tento region, který zahrnuje „pevnostní pás“ silně bráněných měst klíčových pro ukrajinskou bezpečnost, stal ruskou demilitarizovanou zónou. Tuto zónu by Moskva spravovala, ale nemohla by tam rozmístit vojenské síly. Zdroj s přímou znalostí jednání potvrdil, že diskuse pokročily i v této kontroverzní otázce. Odmítl však prozradit specifické možnosti s tím, že jde o „příliš citlivou“ záležitost. „Představa vzdát se kontroly Rusům, což by významně oslabilo obranu Ukrajiny a zvýšilo pravděpodobnost další potenciální agrese, je mimo rámec,“ řekl zdroj. Dodal však, že to neznamená, že neexistují potenciální způsoby, jak zachovat ústavní ustanovení a udržet bezpečnost Ukrajiny.

Hlavní výzvou americké kyvadlové diplomacie v nadcházejících dnech může být přesvědčení Kremlu, aby kompromisy, které se rýsují, vůbec přijal. Rusko zatím odmítá upustit od svých maximalistických požadavků na podrobení Ukrajiny před ukončením války.