V exkluzivním soukromém klubu Shell Bay ve floridském South Beach se delegace z Washingtonu a Kyjeva sešly k „tvrdým, ale velmi konstruktivním“ jednáním, během nichž se podával ukrajinský boršč a holubci. Jeden z účastníků popsal boršč jako „velmi bohatý na maso“. Podávání těchto tradičních ukrajinských jídel, jako jsou zelná a masová roláda holubci, bylo vnímáno jako vstřícné diplomatické gesto. Spojené státy se totiž snaží přimět Ukrajinu ke kompromisu v mírové dohodě s Ruskem.
Zdroj s přímou znalostí floridských rozhovorů – kterých se účastnili americký ministr zahraničí Marco Rubio, zvláštní vyslanec Steve Witkoff a zeť prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner – sdělil CNN, že intenzivní jednání představovala „krok vpřed“. Navázala tak na „pokrok učiněný v Ženevě“, kde se minulý týden konalo první kolo diskusí o amerických návrzích na ukončení války. Ačkoliv je podle zdroje předčasné hovořit o finalizaci dohody, schůzka byla velmi zaměřená a nejobtížnější aspekty mírových návrhů byly projednány do detailů, což naznačuje předběžný posun v některých oblastech.
Jedním z nejproblematičtějších aspektů původního 28bodového amerického mírového návrhu byla podmínka, že se Ukrajina musí formálně zříci svého ústavně zakotveného cíle vstoupit do NATO. Jde o klíčový ruský požadavek na ukončení války, který ukrajinští představitelé nadále odmítají.
Nyní však zdroj CNN uvádí, že vyjednavači diskutovali o možném scénáři, ve kterém by Ukrajině byl efektivně znemožněn vstup do západní vojenské aliance vedené USA. To by se dělo prostřednictvím ujednání, která by musela být sjednána přímo mezi členskými státy NATO a Moskvou. Ukrajina tak nebude tlačena k oficiálnímu právnímu odmítnutí této aspirace. Pokud by se Spojené státy dohodly s Ruskem bilaterálně, nebo pokud by Rusko mělo obdržet záruky od NATO multilaterálně, neangažovalo by se to v procesu rozhodování Ukrajiny. Konečné rozhodnutí o tomto citlivém kompromisu, který by mohl být u členských států NATO nepopulární, dosud nepadlo a učiní ho nakonec ukrajinský prezident, zdůraznil zdroj. Naznačuje to, že zatímco americko-ukrajinská jednání pokračují a zvláštní vyslanec Witkoff míří do Moskvy na rozhovory v Kremlu, hledají se kreativní řešení, jak se vyhnout překročení kyjevských červených linií.
Další problematickou oblastí je požadavek Kremlu, který se objevil i v americkém mírovém návrhu, aby Ukrajina odevzdala území v Donbasu na východní Ukrajině. Tato území jsou sice anektována, ale dosud nejsou plně dobyta Ruskem.
Americký plán navrhoval, aby se tento region, který zahrnuje „pevnostní pás“ silně bráněných měst klíčových pro ukrajinskou bezpečnost, stal ruskou demilitarizovanou zónou. Tuto zónu by Moskva spravovala, ale nemohla by tam rozmístit vojenské síly. Zdroj s přímou znalostí jednání potvrdil, že diskuse pokročily i v této kontroverzní otázce. Odmítl však prozradit specifické možnosti s tím, že jde o „příliš citlivou“ záležitost. „Představa vzdát se kontroly Rusům, což by významně oslabilo obranu Ukrajiny a zvýšilo pravděpodobnost další potenciální agrese, je mimo rámec,“ řekl zdroj. Dodal však, že to neznamená, že neexistují potenciální způsoby, jak zachovat ústavní ustanovení a udržet bezpečnost Ukrajiny.
Hlavní výzvou americké kyvadlové diplomacie v nadcházejících dnech může být přesvědčení Kremlu, aby kompromisy, které se rýsují, vůbec přijal. Rusko zatím odmítá upustit od svých maximalistických požadavků na podrobení Ukrajiny před ukončením války.
Slavnou rodinu Slováčkových čekají zřejmě ty nejsmutnější Vánoce. Poprvé se totiž sejdou u stromečku s vědomím, že nadaná herečka a zpěvačka Anna Slováčková už není mezi námi. Alespoň zbytek rodiny by měl být pohromadě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) přiznal, že tlačil na poslance Filipa Turka (Motoristé), aby se zúčastnil pondělního rozhovoru s prezidentem Petrem Pavlem. Turek se z jednání ze zdravotních důvodů omluvil, jistě tak nebude v pondělí jmenován členem vlády. Pavel má navíc k jeho osobě dlouhodobé a trvající výhrady.
V pátek, tedy na den přesně týden po jeho odchodu, se Česko rozloučí s Patrikem Hezuckým. Osudným se mu stalo nádorové onemocnění, se kterou se moderátor snažil do poslední chvíle bojovat. Naděje prý existovala ještě několik dní před jeho úmrtím.
Po nadcházejícím víkendu už začne předvánoční týden. S návratem zimy, která je alespoň v očích meteorologů již v plném proudu, ale nepočítejte. Do Česka bude i nadále proudit teplý vzduch, přes den má být nad nulou. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Vědci informovali, že klimatická krize významně zesílila smrtící bouře, které v Asii usmrtily přes 1 750 lidí. Tyto změny přispěly k intenzivnějším lijákům a horším záplavám. Monsunové deště sice často přinášejí povodně, avšak vědci zdůrazňují, že rozsah těchto událostí „nebyl normální.“
Austrálie zavedla bezprecedentní zákaz přístupu dětí do 16 let na hlavní sociální sítě a zasáhla tak stovky tisíc účtů. Cílem je omezit kyberšikanu, rizikový obsah a návykové chování, které digitální platformy u mladistvých prokazatelně posilují. Současný internet skutečně není vhodným místem pro děti. Nejsou to totiž jen sociální sítě, co může vážně narušit bezpečí či dokonce zdravý vývoj dítěte.
Ruské ministerstvo zahraničních věcí vyzvalo britskou vládu, aby objasnila, co na Ukrajině dělal voják, který tam zemřel. 28letý desátník George Hooley z výsadkového pluku zemřel v úterý na Ukrajině a britský premiér Keir Starmer označil tuto událost za „tragickou nehodu“, ke které došlo mimo frontovou linii.
Na dnešní odpoledne je naplánován další telefonický hovor takzvané „Koalice ochotných.“ Jedná se o skupinu států, které podporují Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí. Hovor se uskuteční v klíčovém momentě, kdy americký prezident Donald Trump vyjadřuje netrpělivost vůči evropským spojencům. Americké snahy o prosazení mírové dohody jsou navíc doprovázeny zmatky.
Generální tajemník NATO Mark Rutte zahájil své vystoupení v Berlíně s naléhavým varováním. Zdůraznil, že je nezbytné, aby se NATO jasně vyjádřilo k současnému nebezpečí a definovalo kroky, které zabrání rozhoření další války. Podle jeho slov je hrozba jednoznačná: „Jsme dalším terčem Ruska a nebezpečí už na nás doléhá.“
Dánská vojenská zpravodajská služba poprvé ve své historii klasifikovala Spojené státy jako bezpečnostní riziko. Jde o překvapivý posun v tom, jak jeden z nejbližších evropských spojenců Washingtonu hodnotí transatlantické vztahy.
Před dvěma stoletími americký prezident James Monroe prohlásil západní polokouli za zakázané území pro evropské mocnosti. Toto prohlášení, známé jako „Monroeova doktrína“, položilo základ nové éry americké dominance a „policejní kontroly“ v regionu. V následujících desetiletích proběhla téměř třetina z celosvětově zaznamenaných téměř 400 amerických intervencí právě v Latinské Americe. Spojené státy svrhávaly vlády, které považovaly za nepříznivé, nebo použily sílu, kterou později mezinárodní soudy označily za nezákonnou.
Skupina dětí objevila Adélovo tělo cestou do školy, ve stejnou chvíli, kdy jeho rodiče mířili na policejní stanici nahlásit jeho zmizení. Bylo mu 15 let, když zemřel dnes už ve Francii obvyklým způsobem. Zastřelili ho, jeho hubené tělo polili benzínem a zapálili. Jednalo se o 15 letého chlapce, jehož ohořelá silueta s pokrčeným kolenem, jako by odpočívala na jedné z blízkých pláží v Marseille.