Západ zintenzivňuje snahu ukončit válku na Ukrajině, šance na úspěch jsou ale minimální

Volodymyr Zelenskyj a ukrajinská armáda
Volodymyr Zelenskyj a ukrajinská armáda, foto: president.gov.ua
Klára Marková 23. dubna 2025 20:21
Sdílej:

Diplomatická jednání o ukončení války na Ukrajině nabírají na obrátkách. V Londýně se dnes sešli zástupci Velké Británie, Německa, Francie, Ukrajiny a Spojených států. Zároveň Donald Trump vysílá svého zvláštního vyslance Steva Witkoffa do Moskvy, kde jej čeká už čtvrté osobní setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Navzdory těmto aktivitám však zůstává výsledek nejistý. Není zřejmé, zda diplomatické úsilí směřuje k reálnému průlomu, nebo jen k dalšímu prodlužování bezvýsledných rozhovorů, varuje server BBC.

Původní americký návrh na ukončení bojů byl poměrně jednoduchý – okamžité, bezpodmínečné třicetidenní příměří a poté jednání o trvalém mírovém uspořádání. Kyjev s tímto plánem souhlasil a pod tlakem Washingtonu dokonce přistoupil k zásadnímu ústupku: vzdal se požadavku na dlouhodobé bezpečnostní záruky před ukončením bojů.

Moskva však reagovala odmítavě. Prezident Putin dal jasně najevo, že mír je možný jen tehdy, pokud se vyřeší „hlubší příčiny“ války – především jeho obavy z rozšiřování NATO a samotná existence Ukrajiny jako samostatného státu, kterou Kreml vnímá jako bezpečnostní hrozbu.

Spojené státy se údajně rozhodly s tímto postojem částečně pracovat a hledají cestu k návrhu příměří, který by reflektoval některé ruské požadavky. Do médií pronikly zatím neověřené informace o parametrech amerického návrhu, který by mohl být předmětem další diskuse.

Podle těchto zpráv by Rusko přistoupilo na zastavení bojů v současném stavu a vzdalo se snahy obsadit zbylé části čtyř ukrajinských oblastí – Luhanské, Doněcké, Záporožské a Chersonské. Spojené státy by na oplátku de facto uznaly kontrolu Ruska nad těmi územími, která již okupuje, a navíc by de iure uznaly Krym jako součást Ruské federace.

Součástí návrhu má být také závazek Ukrajiny nevstoupit do NATO a americký dohled nad jadernou elektrárnou v Záporoží, jejíž elektřina by byla přerozdělována mezi okupované i neokupované části země.

Tento plán má ale jedno zásadní úskalí – je velmi pravděpodobné, že neprojde. Prezident Zelenskyj opakovaně prohlásil, že Ukrajina nikdy nepřijme ruskou svrchovanost nad Krymem. A i kdyby chtěl, ukrajinská ústava by takový krok neumožňovala bez referenda.

Evropské mocnosti navíc dávají jasně najevo, že anexi Krymu neuznají. Uznání ruského nároku na Krym by porušilo poválečný právní rámec, který zakazuje měnit hranice silou.

Kromě právních komplikací je zde i celá řada praktických otázek, na něž návrh zatím neodpovídá. Například není jasné, zda by Západ mohl i nadále vyzbrojovat Ukrajinu – pro Moskvu jde o červenou linii. Rovněž chybí zmínka o demilitarizaci Ukrajiny, kterou Rusko dlouhodobě požaduje.

Plán navíc nezakazuje Ukrajině vstup do Evropské unie, a dokonce zvažuje možnost rozmístění evropských jednotek na západě země jako preventivní opatření proti budoucímu ruskému útoku. Není však jasné, zda by tuto misi podpořily i Spojené státy.

Stejně tak chybí detaily o tom, jaké sankce by měly být zrušeny, kdy a za jakých podmínek. V tuto chvíli tak zůstává většina klíčových otázek bez odpovědi.

Pozice jednotlivých stran se navíc výrazně rozcházejí. Ukrajina žádá okamžité příměří podmíněné dalším vyjednáváním. Spojené státy touží po rychlém diplomatickém úspěchu. A Rusko chce jít do hloubky a jednat o komplexním mírovém uspořádání, což by mohlo trvat měsíce, ne-li roky.

Jeden západní diplomat k situaci lakonicky poznamenal: „Prostor pro dohodu existuje. Jde jen o to, jestli mezi stranami panuje dostatečná důvěra.“ Zatím to však vypadá, že mír je stále v nedohlednu.

Staré ruské přísloví praví: „Nic není dohodnuto, dokud není dohodnuto všechno.“ A právě k tomu má svět aktuálně velmi daleko. 

Stalo se
Novinky
Ilustrační foto

EEA zveřejnila zásadní zprávu: Jaký vzduch dýcháme v Evropě?

Kvalita ovzduší v Evropě se sice postupně zlepšuje, ale tempo změn zatím nestačí k tomu, aby byly splněny cíle Evropské unie pro rok 2030. Ve své výroční zprávě, zveřejněné ve čtvrtek 30. dubna 2026, před tím varuje Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Znečištění stále překračuje stanovené limity až na pětině monitorovacích stanic napříč 39 sledovanými zeměmi.

Novinky
Volodymyr Zelenskyj

Obrat o 180 stupňů: Proč Zelenskyj změnil rétoriku vůči Bílému domu?

Strategie ukrajinského vedení vůči Washingtonu prošla za poslední rok dramatickou proměnou. Zatímco po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu Kyjev trpělivě usiloval o jeho přízeň, dnes je situace opačná. Ukrajina definitivně přestala spoléhat na Spojené státy jako na svého hlavního garanta bezpečnosti a začala agresivně budovat novou síť spojenectví, která sahá od Evropy až po Perský záliv.

Novinky
Friedrich Merz

Trumpa zvažuje stažení amerických jednotek z Německa. Merz obratem zareagoval

Německý kancléř Friedrich Merz ve čtvrtek zdůraznil hloubku a stabilitu vojenské spolupráce s Washingtonem. Učinil tak v reakci na hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa, který zvažuje stažení amerických jednotek z německého území. Merzova slova zazněla během návštěvy výcvikového centra obrněných jednotek Bundeswehru v severoněmeckém Munsteru, kde kancléř symbolicky sledoval cvičení z paluby obrněného vozidla Boxer.

Novinky
Pes

Změnili vás, ani o tom netušíte. Vědci zjistili, jak psi a kočky působí na své majitele

Vztah mezi člověkem a jeho domácím mazlíčkem již dávno není vnímán pouze jako prosté soužití. Zvířata hrají v našich životech stále aktivnější roli a zásadně ovlivňují naši psychickou pohodu i celkové zdraví. Nejnovější studie Národní veterinární školy v Toulouse se zaměřila na to, jak hluboké je citové pouto francouzských majitelů k jejich psům a kočkám, a co toto spojení vypovídá o našem současném životním stylu.