Diplomatická jednání o ukončení války na Ukrajině nabírají na obrátkách. V Londýně se dnes sešli zástupci Velké Británie, Německa, Francie, Ukrajiny a Spojených států. Zároveň Donald Trump vysílá svého zvláštního vyslance Steva Witkoffa do Moskvy, kde jej čeká už čtvrté osobní setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Navzdory těmto aktivitám však zůstává výsledek nejistý. Není zřejmé, zda diplomatické úsilí směřuje k reálnému průlomu, nebo jen k dalšímu prodlužování bezvýsledných rozhovorů, varuje server BBC.
Původní americký návrh na ukončení bojů byl poměrně jednoduchý – okamžité, bezpodmínečné třicetidenní příměří a poté jednání o trvalém mírovém uspořádání. Kyjev s tímto plánem souhlasil a pod tlakem Washingtonu dokonce přistoupil k zásadnímu ústupku: vzdal se požadavku na dlouhodobé bezpečnostní záruky před ukončením bojů.
Moskva však reagovala odmítavě. Prezident Putin dal jasně najevo, že mír je možný jen tehdy, pokud se vyřeší „hlubší příčiny“ války – především jeho obavy z rozšiřování NATO a samotná existence Ukrajiny jako samostatného státu, kterou Kreml vnímá jako bezpečnostní hrozbu.
Spojené státy se údajně rozhodly s tímto postojem částečně pracovat a hledají cestu k návrhu příměří, který by reflektoval některé ruské požadavky. Do médií pronikly zatím neověřené informace o parametrech amerického návrhu, který by mohl být předmětem další diskuse.
Podle těchto zpráv by Rusko přistoupilo na zastavení bojů v současném stavu a vzdalo se snahy obsadit zbylé části čtyř ukrajinských oblastí – Luhanské, Doněcké, Záporožské a Chersonské. Spojené státy by na oplátku de facto uznaly kontrolu Ruska nad těmi územími, která již okupuje, a navíc by de iure uznaly Krym jako součást Ruské federace.
Součástí návrhu má být také závazek Ukrajiny nevstoupit do NATO a americký dohled nad jadernou elektrárnou v Záporoží, jejíž elektřina by byla přerozdělována mezi okupované i neokupované části země.
Tento plán má ale jedno zásadní úskalí – je velmi pravděpodobné, že neprojde. Prezident Zelenskyj opakovaně prohlásil, že Ukrajina nikdy nepřijme ruskou svrchovanost nad Krymem. A i kdyby chtěl, ukrajinská ústava by takový krok neumožňovala bez referenda.
Evropské mocnosti navíc dávají jasně najevo, že anexi Krymu neuznají. Uznání ruského nároku na Krym by porušilo poválečný právní rámec, který zakazuje měnit hranice silou.
Kromě právních komplikací je zde i celá řada praktických otázek, na něž návrh zatím neodpovídá. Například není jasné, zda by Západ mohl i nadále vyzbrojovat Ukrajinu – pro Moskvu jde o červenou linii. Rovněž chybí zmínka o demilitarizaci Ukrajiny, kterou Rusko dlouhodobě požaduje.
Plán navíc nezakazuje Ukrajině vstup do Evropské unie, a dokonce zvažuje možnost rozmístění evropských jednotek na západě země jako preventivní opatření proti budoucímu ruskému útoku. Není však jasné, zda by tuto misi podpořily i Spojené státy.
Stejně tak chybí detaily o tom, jaké sankce by měly být zrušeny, kdy a za jakých podmínek. V tuto chvíli tak zůstává většina klíčových otázek bez odpovědi.
Pozice jednotlivých stran se navíc výrazně rozcházejí. Ukrajina žádá okamžité příměří podmíněné dalším vyjednáváním. Spojené státy touží po rychlém diplomatickém úspěchu. A Rusko chce jít do hloubky a jednat o komplexním mírovém uspořádání, což by mohlo trvat měsíce, ne-li roky.
Jeden západní diplomat k situaci lakonicky poznamenal: „Prostor pro dohodu existuje. Jde jen o to, jestli mezi stranami panuje dostatečná důvěra.“ Zatím to však vypadá, že mír je stále v nedohlednu.
Staré ruské přísloví praví: „Nic není dohodnuto, dokud není dohodnuto všechno.“ A právě k tomu má svět aktuálně velmi daleko.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
V Izraeli pokračuje sčítání hlasů po nedávných parlamentních volbách, přičemž průběžné výsledky po sečtení více než 57 procent odevzdaných lístků ukazují na vedení bloku premiéra Benjamina Netanjahua. Tento pravicový blok dosud získal 55 křesel v Knesetu, což však prozatím nestačí na získání potřebné většiny 61 mandátů. Opoziční tábor v tuto chvíli drží 49 křesel a zastoupení arabských stran čítá celkem 16 mandátů.
První televizní odhady výsledků izraelských parlamentních voleb přinesly po uzavření volebních místností nejednoznačný obraz, kdy podle exit pollů žádný z hlavních politických bloků nezískal jasnou většinu v Knesetu. Volební účast přitom dosáhla vysokých hodnot, když do osmé hodiny večerní odvolilo sedmdesát čtyři procent voličů, což představuje výrazný nárůst oproti předchozím volbám v roce 2022. Zveřejněné prognózy tak naznačují, že sestavování nové vládní koalice bude mimořádně složité.
Evropští poslanci uspořádali v posledních dvou letech zhruba čtyřikrát více schůzek s lobbisty tabákového a nikotinového průmyslu než za celé předchozí pětileté volební období, což vyplývá z údajů registru transparence analyzovaných koalicí nevládních organizací Smoke Free Partnership.
Americký prezident Donald Trump čelí ekonomickému dilematu, které nápadně připomíná problémy jeho předchůdce Joea Bidena v roce 2024, kdy navzdory solidním makroekonomickým ukazatelům panuje mezi občany hluboká nespokojenost s vývojem životních nákladů. Přestože hrubý domácí produkt roste solidním tempem a míra nezaměstnanosti se drží nízko, výsledky inflačních zpráv a nálada ve společnosti ukazují, že běžní voliči vnímají ekonomickou situaci zcela odlišně.
