Diplomatická jednání o ukončení války na Ukrajině nabírají na obrátkách. V Londýně se dnes sešli zástupci Velké Británie, Německa, Francie, Ukrajiny a Spojených států. Zároveň Donald Trump vysílá svého zvláštního vyslance Steva Witkoffa do Moskvy, kde jej čeká už čtvrté osobní setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Navzdory těmto aktivitám však zůstává výsledek nejistý. Není zřejmé, zda diplomatické úsilí směřuje k reálnému průlomu, nebo jen k dalšímu prodlužování bezvýsledných rozhovorů, varuje server BBC.
Původní americký návrh na ukončení bojů byl poměrně jednoduchý – okamžité, bezpodmínečné třicetidenní příměří a poté jednání o trvalém mírovém uspořádání. Kyjev s tímto plánem souhlasil a pod tlakem Washingtonu dokonce přistoupil k zásadnímu ústupku: vzdal se požadavku na dlouhodobé bezpečnostní záruky před ukončením bojů.
Moskva však reagovala odmítavě. Prezident Putin dal jasně najevo, že mír je možný jen tehdy, pokud se vyřeší „hlubší příčiny“ války – především jeho obavy z rozšiřování NATO a samotná existence Ukrajiny jako samostatného státu, kterou Kreml vnímá jako bezpečnostní hrozbu.
Spojené státy se údajně rozhodly s tímto postojem částečně pracovat a hledají cestu k návrhu příměří, který by reflektoval některé ruské požadavky. Do médií pronikly zatím neověřené informace o parametrech amerického návrhu, který by mohl být předmětem další diskuse.
Podle těchto zpráv by Rusko přistoupilo na zastavení bojů v současném stavu a vzdalo se snahy obsadit zbylé části čtyř ukrajinských oblastí – Luhanské, Doněcké, Záporožské a Chersonské. Spojené státy by na oplátku de facto uznaly kontrolu Ruska nad těmi územími, která již okupuje, a navíc by de iure uznaly Krym jako součást Ruské federace.
Součástí návrhu má být také závazek Ukrajiny nevstoupit do NATO a americký dohled nad jadernou elektrárnou v Záporoží, jejíž elektřina by byla přerozdělována mezi okupované i neokupované části země.
Tento plán má ale jedno zásadní úskalí – je velmi pravděpodobné, že neprojde. Prezident Zelenskyj opakovaně prohlásil, že Ukrajina nikdy nepřijme ruskou svrchovanost nad Krymem. A i kdyby chtěl, ukrajinská ústava by takový krok neumožňovala bez referenda.
Evropské mocnosti navíc dávají jasně najevo, že anexi Krymu neuznají. Uznání ruského nároku na Krym by porušilo poválečný právní rámec, který zakazuje měnit hranice silou.
Kromě právních komplikací je zde i celá řada praktických otázek, na něž návrh zatím neodpovídá. Například není jasné, zda by Západ mohl i nadále vyzbrojovat Ukrajinu – pro Moskvu jde o červenou linii. Rovněž chybí zmínka o demilitarizaci Ukrajiny, kterou Rusko dlouhodobě požaduje.
Plán navíc nezakazuje Ukrajině vstup do Evropské unie, a dokonce zvažuje možnost rozmístění evropských jednotek na západě země jako preventivní opatření proti budoucímu ruskému útoku. Není však jasné, zda by tuto misi podpořily i Spojené státy.
Stejně tak chybí detaily o tom, jaké sankce by měly být zrušeny, kdy a za jakých podmínek. V tuto chvíli tak zůstává většina klíčových otázek bez odpovědi.
Pozice jednotlivých stran se navíc výrazně rozcházejí. Ukrajina žádá okamžité příměří podmíněné dalším vyjednáváním. Spojené státy touží po rychlém diplomatickém úspěchu. A Rusko chce jít do hloubky a jednat o komplexním mírovém uspořádání, což by mohlo trvat měsíce, ne-li roky.
Jeden západní diplomat k situaci lakonicky poznamenal: „Prostor pro dohodu existuje. Jde jen o to, jestli mezi stranami panuje dostatečná důvěra.“ Zatím to však vypadá, že mír je stále v nedohlednu.
Staré ruské přísloví praví: „Nic není dohodnuto, dokud není dohodnuto všechno.“ A právě k tomu má svět aktuálně velmi daleko.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý oznámil, že by se rád osobně setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem ve Vatikánu během sobotního pohřbu papeže Františka. Uvedl to podle agentury Bloomberg během tiskové konference v Kyjevě, kde zdůraznil připravenost svého týmu jednat o možném „nepodmíněném nebo částečném příměří“, a to v rámci nadcházejících jednání v Londýně.
Ztráta či krádež telefonu není jen finanční ztrátou. V moderním světě obsahuje mobil prakticky celý náš život – osobní vzpomínky, kontakty, přístup k bankovnictví, pracovní nástroje i digitální identitu. Rychlá reakce je proto zásadní k ochraně citlivých dat i prevenci podvodů, upozornil server The Guardian.
Silné bouřky s přívalovým deštěm zasáhnou ve čtvrtek východní část Česka. Meteorologové varují před intenzivními srážkami až do 50 milimetrů a upozorňují na možná rizika spojená s bleskovými povodněmi. Výstraha platí pro šest krajů a zahrnuje i možnost krátkodobého silného větru.
Odstoupení Marca Rubia a Steva Witkoffa z účasti na summitu o příměří na Ukrajině snížilo význam této události, napsala BBC. Portál popisoval okolnosti, za kterých se to stalo.
Diplomatická jednání o ukončení války na Ukrajině nabírají na obrátkách. V Londýně se dnes sešli zástupci Velké Británie, Německa, Francie, Ukrajiny a Spojených států. Zároveň Donald Trump vysílá svého zvláštního vyslance Steva Witkoffa do Moskvy, kde jej čeká už čtvrté osobní setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Americký prezident Donald Trump ve středu ostře kritizoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za jeho „plamenné výroky“, které podle něj prodlužují válku s Ruskem. Trump na své sociální síti Truth Social uvedl, že Zelenskyj „nemá žádné karty v ruce“ a jeho postoje ohrožují blížící se mírovou dohodu, na níž Washington intenzivně pracuje.
Eva Burešová má po několika týdnech konečně zase klid, protože o víkendu vypadla z Let's Dance, slovenské obdoby StarDance, kde byla jedinou českou účastnicí. Známá herečka a zpěvačka nyní přiznala, že by tuto výzvu znovu nepřijala. A dokonce prozradila, kdo z jejích blízkých si přál její konec v soutěži.
V Česku už zítra opět udeří bouřky, které mohou být silné a doprovázené přívalovými srážkami. Podle meteorologů, kteří před nimi varovali v nejnovější výstraze, navíc budou jiné než pondělní bouřky. Lišit se budou kvůli střihu větru.
Spojené státy hrozí, že opustí diplomatická jednání o ukončení války na Ukrajině, pokud Kyjev a Moskva nepřistoupí na předložené návrhy. Prohlásil to americký viceprezident JD Vance během návštěvy Indie, přičemž zopakoval, že Washington už vynaložil mimořádné úsilí a nyní očekává rozhodnutí obou stran.
Napětí v Evropě opět roste, když se v médiích objevily informace o možném mírovém návrhu Spojených států, který by měl zahrnovat ústup Ukrajiny z téměř všech území okupovaných Ruskem. Ukrajinská vláda na to podle webu The Guardian reagovala rázně: je připravena jednat, ale ne kapitulovat.
Uplynul již týden od chvíle, kdy se Česko rozloučilo se statečnou bojovnicí Annou Slováčkovou. Naposledy vydechla během první dubnové neděle, kdy skončil její zápas se zákeřnou rakovinou. Lékaři u ní nemoc podruhé zjistili na podzim 2023. Víte, co tomu předcházelo?
Mírová jednání pod záštitou USA jsou slepou uličkou. Po tragicky nízké úrovni rozhovorů v Londýně v návaznosti na neočekávané odřeknutí účasti ministra zahraničí Marca Rubia i četných zprávách o údajné nabídce Kremlu na zmrazení konfliktu se ukazuje, že Spojené státy neuspěly v prosazení svého plánu. Západní diplomaté tak nadále odmítají uznat požadavky Kremlu, vojáci nadále umírají a Rusko nadále posiluje své postavení.