Diplomatická jednání o ukončení války na Ukrajině nabírají na obrátkách. V Londýně se dnes sešli zástupci Velké Británie, Německa, Francie, Ukrajiny a Spojených států. Zároveň Donald Trump vysílá svého zvláštního vyslance Steva Witkoffa do Moskvy, kde jej čeká už čtvrté osobní setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Navzdory těmto aktivitám však zůstává výsledek nejistý. Není zřejmé, zda diplomatické úsilí směřuje k reálnému průlomu, nebo jen k dalšímu prodlužování bezvýsledných rozhovorů, varuje server BBC.
Původní americký návrh na ukončení bojů byl poměrně jednoduchý – okamžité, bezpodmínečné třicetidenní příměří a poté jednání o trvalém mírovém uspořádání. Kyjev s tímto plánem souhlasil a pod tlakem Washingtonu dokonce přistoupil k zásadnímu ústupku: vzdal se požadavku na dlouhodobé bezpečnostní záruky před ukončením bojů.
Moskva však reagovala odmítavě. Prezident Putin dal jasně najevo, že mír je možný jen tehdy, pokud se vyřeší „hlubší příčiny“ války – především jeho obavy z rozšiřování NATO a samotná existence Ukrajiny jako samostatného státu, kterou Kreml vnímá jako bezpečnostní hrozbu.
Spojené státy se údajně rozhodly s tímto postojem částečně pracovat a hledají cestu k návrhu příměří, který by reflektoval některé ruské požadavky. Do médií pronikly zatím neověřené informace o parametrech amerického návrhu, který by mohl být předmětem další diskuse.
Podle těchto zpráv by Rusko přistoupilo na zastavení bojů v současném stavu a vzdalo se snahy obsadit zbylé části čtyř ukrajinských oblastí – Luhanské, Doněcké, Záporožské a Chersonské. Spojené státy by na oplátku de facto uznaly kontrolu Ruska nad těmi územími, která již okupuje, a navíc by de iure uznaly Krym jako součást Ruské federace.
Součástí návrhu má být také závazek Ukrajiny nevstoupit do NATO a americký dohled nad jadernou elektrárnou v Záporoží, jejíž elektřina by byla přerozdělována mezi okupované i neokupované části země.
Tento plán má ale jedno zásadní úskalí – je velmi pravděpodobné, že neprojde. Prezident Zelenskyj opakovaně prohlásil, že Ukrajina nikdy nepřijme ruskou svrchovanost nad Krymem. A i kdyby chtěl, ukrajinská ústava by takový krok neumožňovala bez referenda.
Evropské mocnosti navíc dávají jasně najevo, že anexi Krymu neuznají. Uznání ruského nároku na Krym by porušilo poválečný právní rámec, který zakazuje měnit hranice silou.
Kromě právních komplikací je zde i celá řada praktických otázek, na něž návrh zatím neodpovídá. Například není jasné, zda by Západ mohl i nadále vyzbrojovat Ukrajinu – pro Moskvu jde o červenou linii. Rovněž chybí zmínka o demilitarizaci Ukrajiny, kterou Rusko dlouhodobě požaduje.
Plán navíc nezakazuje Ukrajině vstup do Evropské unie, a dokonce zvažuje možnost rozmístění evropských jednotek na západě země jako preventivní opatření proti budoucímu ruskému útoku. Není však jasné, zda by tuto misi podpořily i Spojené státy.
Stejně tak chybí detaily o tom, jaké sankce by měly být zrušeny, kdy a za jakých podmínek. V tuto chvíli tak zůstává většina klíčových otázek bez odpovědi.
Pozice jednotlivých stran se navíc výrazně rozcházejí. Ukrajina žádá okamžité příměří podmíněné dalším vyjednáváním. Spojené státy touží po rychlém diplomatickém úspěchu. A Rusko chce jít do hloubky a jednat o komplexním mírovém uspořádání, což by mohlo trvat měsíce, ne-li roky.
Jeden západní diplomat k situaci lakonicky poznamenal: „Prostor pro dohodu existuje. Jde jen o to, jestli mezi stranami panuje dostatečná důvěra.“ Zatím to však vypadá, že mír je stále v nedohlednu.
Staré ruské přísloví praví: „Nic není dohodnuto, dokud není dohodnuto všechno.“ A právě k tomu má svět aktuálně velmi daleko.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.
