Diplomatická jednání o ukončení války na Ukrajině nabírají na obrátkách. V Londýně se dnes sešli zástupci Velké Británie, Německa, Francie, Ukrajiny a Spojených států. Zároveň Donald Trump vysílá svého zvláštního vyslance Steva Witkoffa do Moskvy, kde jej čeká už čtvrté osobní setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Navzdory těmto aktivitám však zůstává výsledek nejistý. Není zřejmé, zda diplomatické úsilí směřuje k reálnému průlomu, nebo jen k dalšímu prodlužování bezvýsledných rozhovorů, varuje server BBC.
Původní americký návrh na ukončení bojů byl poměrně jednoduchý – okamžité, bezpodmínečné třicetidenní příměří a poté jednání o trvalém mírovém uspořádání. Kyjev s tímto plánem souhlasil a pod tlakem Washingtonu dokonce přistoupil k zásadnímu ústupku: vzdal se požadavku na dlouhodobé bezpečnostní záruky před ukončením bojů.
Moskva však reagovala odmítavě. Prezident Putin dal jasně najevo, že mír je možný jen tehdy, pokud se vyřeší „hlubší příčiny“ války – především jeho obavy z rozšiřování NATO a samotná existence Ukrajiny jako samostatného státu, kterou Kreml vnímá jako bezpečnostní hrozbu.
Spojené státy se údajně rozhodly s tímto postojem částečně pracovat a hledají cestu k návrhu příměří, který by reflektoval některé ruské požadavky. Do médií pronikly zatím neověřené informace o parametrech amerického návrhu, který by mohl být předmětem další diskuse.
Podle těchto zpráv by Rusko přistoupilo na zastavení bojů v současném stavu a vzdalo se snahy obsadit zbylé části čtyř ukrajinských oblastí – Luhanské, Doněcké, Záporožské a Chersonské. Spojené státy by na oplátku de facto uznaly kontrolu Ruska nad těmi územími, která již okupuje, a navíc by de iure uznaly Krym jako součást Ruské federace.
Součástí návrhu má být také závazek Ukrajiny nevstoupit do NATO a americký dohled nad jadernou elektrárnou v Záporoží, jejíž elektřina by byla přerozdělována mezi okupované i neokupované části země.
Tento plán má ale jedno zásadní úskalí – je velmi pravděpodobné, že neprojde. Prezident Zelenskyj opakovaně prohlásil, že Ukrajina nikdy nepřijme ruskou svrchovanost nad Krymem. A i kdyby chtěl, ukrajinská ústava by takový krok neumožňovala bez referenda.
Evropské mocnosti navíc dávají jasně najevo, že anexi Krymu neuznají. Uznání ruského nároku na Krym by porušilo poválečný právní rámec, který zakazuje měnit hranice silou.
Kromě právních komplikací je zde i celá řada praktických otázek, na něž návrh zatím neodpovídá. Například není jasné, zda by Západ mohl i nadále vyzbrojovat Ukrajinu – pro Moskvu jde o červenou linii. Rovněž chybí zmínka o demilitarizaci Ukrajiny, kterou Rusko dlouhodobě požaduje.
Plán navíc nezakazuje Ukrajině vstup do Evropské unie, a dokonce zvažuje možnost rozmístění evropských jednotek na západě země jako preventivní opatření proti budoucímu ruskému útoku. Není však jasné, zda by tuto misi podpořily i Spojené státy.
Stejně tak chybí detaily o tom, jaké sankce by měly být zrušeny, kdy a za jakých podmínek. V tuto chvíli tak zůstává většina klíčových otázek bez odpovědi.
Pozice jednotlivých stran se navíc výrazně rozcházejí. Ukrajina žádá okamžité příměří podmíněné dalším vyjednáváním. Spojené státy touží po rychlém diplomatickém úspěchu. A Rusko chce jít do hloubky a jednat o komplexním mírovém uspořádání, což by mohlo trvat měsíce, ne-li roky.
Jeden západní diplomat k situaci lakonicky poznamenal: „Prostor pro dohodu existuje. Jde jen o to, jestli mezi stranami panuje dostatečná důvěra.“ Zatím to však vypadá, že mír je stále v nedohlednu.
Staré ruské přísloví praví: „Nic není dohodnuto, dokud není dohodnuto všechno.“ A právě k tomu má svět aktuálně velmi daleko.
Světové finanční trhy a energetický sektor okamžitě zareagovaly na oznámení rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem o ukončení válečného konfliktu. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa tato dohoda povede k opětovnému otevření klíčové námořní trasy v Hormuzském průlivu, na což reagoval na sociálních sítích komentářem, aby ropa začala znovu proudit. Globální benchmark pro ceny ropy, brent crude, zaznamenal pokles o 4,7 procenta na 83,24 dolaru za barel. Akciové trhy v Asii a Evropě naopak v reakci na tuto zprávu výrazně posílily.
Cena ropy Brent dnes klesla k úrovni 83 dolarů za barel, přesně na 83,04 dolary. To je její nejnižší cena od letošního 10. března, plyne z dat agentury Bloomberg. Zpevňuje také čeká koruna a v celosvětově rostou akcie, resp. termínové kontrakty na ně. Důvodem toho všeho je pozitivní nálada na trzích, která nastává v důsledku oznámení provizorní dohody Washingtonu a Teheránu o ukončení bojů v Perském zálivu a otevření Hormuzského průlivu.
Konec války v Íránu je tady! Americký prezident Donald Trump v uplynulých hodinách oznámil uzavření mírové dohody s Íránem a nařídil otevření Hormuzského průlivu i ukončení americké námořní blokády. Vojenské operace se mají zastavit také v Libanonu. K oficiálnímu podpisu dohody dojde v pátek v Evropě.
Chorvatsko patří k oblíbeným dovolenkovým destinacím českých občanů. Nejméně tři lidé z Česka v neděli nepřežili námořní nehodu nedaleko Splitu, kde se srazily katamarán a plachetnice. O případu informoval Český rozhlas-Radiožurnál.
Jak bude v Česku během příštího týdne? Meteorologové slibují setrvalý růst teplot, který vyvrcholí v závěru pracovního týdne. Hodnoty na teploměru se zastaví až na 35 stupních, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Honza Dědek se v úterý definitivně rozloučil s Primou, což není žádná novinka. Moderátor se s televizí nedohodl na pokračování spolupráce, která tak pro tuto chvíli končí. Dědek každopádně ukázal, že je možné se rozloučit na úrovni.
Česká politika má stále stejného a jasného hegemona. Další průzkum potvrdil prvenství hnutí ANO v případě konání voleb do Poslanecké sněmovny. Ukázalo to šetření agentury NMS pro server novinky.cz. Zajímavý je ale nadále souboj o druhé místo a roli hlavního Babišova vyzyvatele.
Americký prezident Donald Trump v neděli slaví kulaté 80. narozeniny. Gratulace mu dorazila i z Česka. Ministerstvo zahraničních věcí zveřejnilo pozoruhodný text přání šéfa české diplomacie Petra Macinky (Motoristé).
Není žádným tajemstvím, že náš nejslavnější zpěvák Karel Gott byl úspěšný i za hranicemi Česka, respektive Československa. A protože se jeho dcera Charlotte rozhodla zpívat v angličtině, tak by se s největší pravděpodobností také ráda dostala do povědomí lidí v cizině. Možná už má našlápnuto.
Více než 140 lidí již v Demokratické republice Kongo podlehlo ebole během aktuální epidemie, která znepokojuje Afriku i zbytek světa. Do pátku se potvrdilo přes 700 případů závažného onemocnění.
Odmítnutí švýcarské iniciativy na zastropování počtu obyvatel na deseti milionech je pro českou ekonomiku mírně pozitivní zprávou. Neznamená nový růstový impuls, ale odvrací riziko zhoršení vztahů mezi Švýcarskem a Evropskou unií. To je důležité i pro české exportéry, firmy napojené na evropské dodavatelské řetězce a část kvalifikovaných pracovníků, kteří ve Švýcarsku pracují nebo o práci v zemi uvažují.
Řidiči, kterým ještě letos skončí platnost řidičského průkazu, mohou k jeho výměně využít moderní digitální cestu přes Portál dopravy. Upozorňuje na to ministerstvo dopravy. Elektronické podání žádosti plně využívá propojenost státních registrů, je rychlé, bezpečné a levnější. Počet řidičů, kteří dávají přednost digitální formě před osobní návštěvou úřadu, roste.
