Diplomatická jednání o ukončení války na Ukrajině nabírají na obrátkách. V Londýně se dnes sešli zástupci Velké Británie, Německa, Francie, Ukrajiny a Spojených států. Zároveň Donald Trump vysílá svého zvláštního vyslance Steva Witkoffa do Moskvy, kde jej čeká už čtvrté osobní setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Navzdory těmto aktivitám však zůstává výsledek nejistý. Není zřejmé, zda diplomatické úsilí směřuje k reálnému průlomu, nebo jen k dalšímu prodlužování bezvýsledných rozhovorů, varuje server BBC.
Původní americký návrh na ukončení bojů byl poměrně jednoduchý – okamžité, bezpodmínečné třicetidenní příměří a poté jednání o trvalém mírovém uspořádání. Kyjev s tímto plánem souhlasil a pod tlakem Washingtonu dokonce přistoupil k zásadnímu ústupku: vzdal se požadavku na dlouhodobé bezpečnostní záruky před ukončením bojů.
Moskva však reagovala odmítavě. Prezident Putin dal jasně najevo, že mír je možný jen tehdy, pokud se vyřeší „hlubší příčiny“ války – především jeho obavy z rozšiřování NATO a samotná existence Ukrajiny jako samostatného státu, kterou Kreml vnímá jako bezpečnostní hrozbu.
Spojené státy se údajně rozhodly s tímto postojem částečně pracovat a hledají cestu k návrhu příměří, který by reflektoval některé ruské požadavky. Do médií pronikly zatím neověřené informace o parametrech amerického návrhu, který by mohl být předmětem další diskuse.
Podle těchto zpráv by Rusko přistoupilo na zastavení bojů v současném stavu a vzdalo se snahy obsadit zbylé části čtyř ukrajinských oblastí – Luhanské, Doněcké, Záporožské a Chersonské. Spojené státy by na oplátku de facto uznaly kontrolu Ruska nad těmi územími, která již okupuje, a navíc by de iure uznaly Krym jako součást Ruské federace.
Součástí návrhu má být také závazek Ukrajiny nevstoupit do NATO a americký dohled nad jadernou elektrárnou v Záporoží, jejíž elektřina by byla přerozdělována mezi okupované i neokupované části země.
Tento plán má ale jedno zásadní úskalí – je velmi pravděpodobné, že neprojde. Prezident Zelenskyj opakovaně prohlásil, že Ukrajina nikdy nepřijme ruskou svrchovanost nad Krymem. A i kdyby chtěl, ukrajinská ústava by takový krok neumožňovala bez referenda.
Evropské mocnosti navíc dávají jasně najevo, že anexi Krymu neuznají. Uznání ruského nároku na Krym by porušilo poválečný právní rámec, který zakazuje měnit hranice silou.
Kromě právních komplikací je zde i celá řada praktických otázek, na něž návrh zatím neodpovídá. Například není jasné, zda by Západ mohl i nadále vyzbrojovat Ukrajinu – pro Moskvu jde o červenou linii. Rovněž chybí zmínka o demilitarizaci Ukrajiny, kterou Rusko dlouhodobě požaduje.
Plán navíc nezakazuje Ukrajině vstup do Evropské unie, a dokonce zvažuje možnost rozmístění evropských jednotek na západě země jako preventivní opatření proti budoucímu ruskému útoku. Není však jasné, zda by tuto misi podpořily i Spojené státy.
Stejně tak chybí detaily o tom, jaké sankce by měly být zrušeny, kdy a za jakých podmínek. V tuto chvíli tak zůstává většina klíčových otázek bez odpovědi.
Pozice jednotlivých stran se navíc výrazně rozcházejí. Ukrajina žádá okamžité příměří podmíněné dalším vyjednáváním. Spojené státy touží po rychlém diplomatickém úspěchu. A Rusko chce jít do hloubky a jednat o komplexním mírovém uspořádání, což by mohlo trvat měsíce, ne-li roky.
Jeden západní diplomat k situaci lakonicky poznamenal: „Prostor pro dohodu existuje. Jde jen o to, jestli mezi stranami panuje dostatečná důvěra.“ Zatím to však vypadá, že mír je stále v nedohlednu.
Staré ruské přísloví praví: „Nic není dohodnuto, dokud není dohodnuto všechno.“ A právě k tomu má svět aktuálně velmi daleko.
Americká jednotka námořní pěchoty Navy Seals zabila několik severokorejských civilistů během nezdařené tajné mise, při níž měla umístit odposlouchávací zařízení. Podle informací listu New York Times operaci schválil tehdejší prezident Donald Trump v roce 2019, v době, kdy probíhala diplomatická jednání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem.
Izraelská armáda se chystá na rozsáhlý útok na Gazu. Po téměř dvou letech konfliktu však čelí náročné situaci, kterou komplikuje vyčerpanost, klesající motivace a nedostatek vojáků, uvádí CNN.
Navzdory tomu, že se nezdá, že by v dohledné době mělo dojít k mírové dohodě o ukončení bojů na Ukrajině, je čím dál zjevnější, že trvalý mír je ještě hůře dosažitelný. Hlavním sporným bodem jakéhokoli jednání bude budoucí bezpečnost Ukrajiny.
Na obrovské vojenské přehlídce v Číně se objevil nový a důležitý vojenský prvek, na který upozornili experti z webu Defense one. Jde o rostoucí ekosystém menších a flexibilních firem, které vyvíjejí umělou inteligenci s duálním využitím, a spolupracují s čínskou armádou.
Znečištění ovzduší může být příčinou zhoubné formy demence. Nejnovější výzkumy naznačují, že částice ve vzduchu způsobují vznik toxických shluků bílkovin v mozku, které jsou charakteristickým znakem Lewyho demence.
Ruský prezident Vladimir Putin se nedávno v Pekingu sešel s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a severokorejským lídrem Kim Čong-unem. Během vojenské přehlídky se oba autokraté v soukromém rozhovoru dotkli tématu, jak dlouho by ještě mohli zůstat u moci. Zachycený rozhovor odhalil Putinovy myšlenky na nesmrtelnost.
Evropské země, které sousedí s Ruskem, by se měly připravit na možnost, že by Washington mohl snížit počet svých vojáků v dané oblasti. Měly by proto navýšit své vlastní vojenské kapacity, řekl v rozhovoru pro Politico estonský prezident Alar Karis.
Ruský prezident Vladimir Putin varoval, že jakékoli západní jednotky, které by byly rozmístěny na Ukrajině, by se staly „legitimním“ cílem pro moskevskou armádu.
Volný obchod je ideál, který nikdy neexistoval v čisté podobě. Globální obchodní systém, který vzešel z popela druhé světové války, měl za cíl snižovat obchodní bariéry a zároveň chránit národní suverenitu. Jeho základy byly položeny v roce 1947 Všeobecnou dohodou o clech a obchodu (GATT) a v roce 1995 došlo k založení Světové obchodní organizace (WTO).
Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své návštěvy Ekvádoru pronesl, že pokud to bude nutné, Spojené státy „vyhodí do povětří“ zahraniční zločinecké skupiny.
V případu smrti slavného herce Matthewa Perryho je známá jako "ketaminová královna". Dvaačtyřicetiletá Jasveen Sanghová se podle BBC přiznala k tomu, že prodala drogy, které ve výsledku připravily hvězdu legendárního sitcomu Přátelé o život. Sanghová je obviněna z celkem pěti trestných činů.
Není už žádným tajemstvím, že je Veronika Žilková - ačkoliv tvrdila, že si s muži nějaký čas nebude nic začínat - opět zadaná. Ví se také, kdo je jejím novým objevem. Scénárista Ivan Hubač se tentokrát objevil na veřejnosti bez své partnerky, ale řeč na ni samozřejmě přišla.
