Jihokorejští rybáři čelí rostoucímu nebezpečí na moři, a úřady i odborníci se shodují, že hlavní příčinou je klimatická změna. Prudký nárůst nehod s fatálními následky vyvolal v zemi znepokojení. V loňském roce v mořích kolem Jižní Koreje zahynulo nebo se pohřešovalo 164 lidí, což představuje nárůst o 75 % oproti předchozímu roku. Většinou šlo o rybáře, jejichž lodě se potopily nebo převrátily.
Vlastník lodi Hong Suk-hui zažil tragédii, když se jeho loď převrátila po zásahu silnou vlnou, která vytvořila vír. Utopilo se pět z deseti členů posádky spících pod palubou. Pan Hong, který je také předsedou Asociace majitelů rybářských lodí na ostrově Čedžu, popsal, že moře je každým rokem větrnější a náhle se objevují nečekané víry. Rybáři jsou přesvědčeni, že za to mohou klimatické změny.
Jihokorejské moře se otepluje rychleji než celosvětový průměr – od roku 1968 vzrostla průměrná povrchová teplota o 1,58∘C, což je více než dvojnásobek globálního nárůstu 0,74∘C. Teplejší voda vytváří extrémní počasí a podmiňuje silnější tropické bouře, jako jsou tajfuny. Navíc podle Národního institutu pro vědu o rybolovu tato změna způsobuje migraci některých druhů ryb, čímž nutí rybáře plout dál od břehu a podstupovat větší rizika, aby si zajistili obživu.
Jihokorejská vláda spustila vyšetřování, jehož závěry označily klimatickou změnu za jednu z hlavních příčin nehod. Dále poukázaly na další problémy, jako je stárnoucí rybářská populace, nedostatečná bezpečnostní školení a rostoucí závislost na zahraničních pracovnících.
Vyšetřování vedené profesorem Gug Seung-giem zjistilo, že počet varování před mořským počasím – týkajících se vichřic, bouřlivého vzdutí a tajfunů – stoupl mezi lety 2020 a 2024 o 65 %. Nepředvídatelné počasí vede k převracení lodí, zejména menších plavidel, která jsou vytlačena do vzdálenějších a drsnějších vod, ale nejsou pro takové cesty konstruována.
Kapitán Park Hyung-il, který loví ančovičky více než čtvrt století, sdílel svou frustraci: dříve se sítě zaplnily úlovkem, dnes se v nich nachází více medúz a jiného smetí. Za posledních deset let klesl roční úlovek olihní v jihokorejských vodách o 92 % a ančoviček o 46 %. Úlovky mají nízkou kvalitu a stěží pokryjí náklady na palivo a mzdy posádky.
Se zánikem obživy mladí lidé nechtějí do odvětví vstupovat. V roce 2023 bylo téměř polovině rybářů přes 65 let, a tato stárnoucí pracovní síla je stále více závislá na migrujících pracovnících z Vietnamu a Indonésie. Tito námezdní zaměstnanci často nemají dostatečný výcvik a kvůli jazykové bariéře nemohou dobře komunikovat s kapitány, což rizika nehod dále zvyšuje. Kombinace extrémního počasí, nutnosti plout dále a spoléhání na netrénovanou zahraniční pracovní sílu vytváří tragický cyklus.
Dcera jednoho ze zesnulých rybářů, Ean, je přesvědčena, že i když má špatné počasí v neštěstích svůj podíl, odpovědnost za bezpečné vyplutí a stav lodí nesou primárně jejich majitelé. Kritizuje fakt, že majitelé mají po potopení lodi pojištění, zatímco blízcí oběti jsou nenahraditelní.
Úřady si jsou vědomy, že nemohou ovládat počasí, a proto se zaměřují na zlepšení bezpečnosti. Vládní pracovní skupina doporučuje instalovat na lodě bezpečnostní žebříky, vyžadovat nošení záchranných vest a zavést povinný bezpečnostní výcvik pro všechny zahraniční členy posádky. Dalším cílem je zlepšit pátrací a záchranné operace a poskytovat rybářům přesnější lokalizované předpovědi počasí. Některé regiony také vyplácejí rybářům peníze za odchyt medúz ve snaze vyčistit moře a zavádí úvěry pro rybáře na olihně, aby je podpořily k odchodu do důchodu.
Prognóza OSN pro výživu a zemědělství je pochmurná: pokud budou emise a globální oteplování pokračovat současným tempem, celkový úlovek ryb v Jižní Koreji se do konce století sníží téměř o třetinu. Kapitán Park, rybář třetí generace, se obává, že bude poslední, kdo v rodinné tradici pokračuje. Říká, že dříve byla práce na moři romantická, dnes je to jen „opravdu těžké“.
Trumpova administrativa nečekaně obrátila kurz ve své strategii vůči Rusku, když po devíti měsících snah o ústupky pomocí pobídek uvalila „masivní sankce“ na dva největší ruské producenty ropy. Tyto sankce, namířené na společnosti Rosněfť a Lukoil a desítky jejich dceřiných společností, představují první přímá opatření, která prezident Donald Trump zavedl od svého návratu do úřadu. Odborníci se shodují, že cílení na tyto giganty, které tvoří zhruba polovinu ruského ropného exportu, je významnou změnou oproti předchozí praxi.
Evropa čelí demografické krizi, která zásadně promění její ekonomiku, politiku i sociální strukturu. Populace stárne, porodnost klesá a bez migrace by se kontinent začal zmenšovat. Česká republika není výjimkou – prudce ubývá lidí v produktivním věku a důchodový systém se blíží hranici udržitelnosti. Migrace se tak stává nejen pracovním, ale i strategickým tématem. A také otázkou, zda dokážeme proměnit nevyhnutelný trend v nástroj přežití a dalšího rozvoje.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že se jeho země nikdy nepodvolí tlaku Spojených států, zároveň však připustil, že nové americké sankce mohou způsobit Rusku určité ekonomické škody. K jeho prohlášení došlo poté, co USA uvalily sankce na dva největší ruské producenty ropy, a objevily se zprávy, že Čína a Indie zvažují omezení nákupu ruské ropy.
Jihokorejští rybáři čelí rostoucímu nebezpečí na moři, a úřady i odborníci se shodují, že hlavní příčinou je klimatická změna. Prudký nárůst nehod s fatálními následky vyvolal v zemi znepokojení. V loňském roce v mořích kolem Jižní Koreje zahynulo nebo se pohřešovalo 164 lidí, což představuje nárůst o 75 % oproti předchozímu roku. Většinou šlo o rybáře, jejichž lodě se potopily nebo převrátily.
Demoliční práce v Bílém domě, které mají uvolnit místo pro masivní reprezentační sál (ballroom), pokračují a prezident Donald Trump zdůrazňuje, že tyto dramatické změny nebudou „za nulové náklady pro americké daňové poplatníky.“ Financování projektu, jehož náklady se nyní odhadují na 300 milionů dolarů, je místo toho hrazeno ze soukromých, daňově odečitatelných darů. Ty jsou směřovány přes neziskovou organizaci Trust for the National Mall.
Prezident Spojených států Donald Trump oznámil okamžité ukončení všech obchodních jednání s Kanadou. Důvodem je reklama, která kritizuje cla, která jeho administrativa uvalila na tuto sousední zemi. Reklamu sponzorovala vláda kanadské provincie Ontario.
Prezident Petr Pavel v úterý potřetí ve funkci předá státní vyznamenání. Z publika však bude oceněným tleskat jen jeden ze dvou žijících exprezidentů. Na Pražský hrad dorazí pouze Václav Klaus. Pavlův předchůdce v úřadu Miloš Zeman totiž pokračuje v rekonvalescenci po nedávné operaci zad.
Felix Slováček už je sice dávno v důchodovém věku, přesto i po osmdesátce neustále pracuje. Momentálně na novém projektu, který je velmi osobní. Známý saxofonista totiž předem odhalil, v čem spočívá.
Simona Stašová zasvětila lidi do tajů vlastní rodiny, jejíž nejvýraznější postavou je samozřejmě její maminka Jiřina Bohdalová. Málo se ale ví o švédské rodinné větvi. Stašová už se pomalu těší na nevlastní dceru.
Počasí v Evropě má už dnes ovlivnit výrazná tlaková níže, jejíž projevy se nevyhnou ani České republice. Podle meteorologů je nutné počítat se silnějším větrem, jehož rychlost ale nebude úplně extrémní. Vyplývá to z příspěvku Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na sociální síti X.
Zítra budou do Vánoc zbývat přesně dva měsíce. Česká televize si tak řekla, že je nejvyšší čas odhalit stěžejní okamžiky vánočního programu. Diváci se mohou těšit na nové pohádky, Karla Šípa s Všechnopárty či speciální vydání StarDance.
Malá skupina poslanců britského parlamentu požaduje, aby vláda formálně odebrala tituly princi Andrewovi. Lídři SNP (Skotská národní strana) ve Westminsteru, Stephen Flynn, podali návrh, který by vládu vyzval k legislativnímu kroku, jenž by Andrewovi odebral vévodský titul. I když se k návrhu připojilo pouze 14 poslanců a vláda není povinna jednat, dává to politikům příležitost vyjádřit svou vůli jednat. Zároveň to poukazuje na možné cesty, jakými by mohl Andrew o zbylé tituly přijít.