Jihokorejští rybáři čelí rostoucímu nebezpečí na moři, a úřady i odborníci se shodují, že hlavní příčinou je klimatická změna. Prudký nárůst nehod s fatálními následky vyvolal v zemi znepokojení. V loňském roce v mořích kolem Jižní Koreje zahynulo nebo se pohřešovalo 164 lidí, což představuje nárůst o 75 % oproti předchozímu roku. Většinou šlo o rybáře, jejichž lodě se potopily nebo převrátily.
Vlastník lodi Hong Suk-hui zažil tragédii, když se jeho loď převrátila po zásahu silnou vlnou, která vytvořila vír. Utopilo se pět z deseti členů posádky spících pod palubou. Pan Hong, který je také předsedou Asociace majitelů rybářských lodí na ostrově Čedžu, popsal, že moře je každým rokem větrnější a náhle se objevují nečekané víry. Rybáři jsou přesvědčeni, že za to mohou klimatické změny.
Jihokorejské moře se otepluje rychleji než celosvětový průměr – od roku 1968 vzrostla průměrná povrchová teplota o 1,58∘C, což je více než dvojnásobek globálního nárůstu 0,74∘C. Teplejší voda vytváří extrémní počasí a podmiňuje silnější tropické bouře, jako jsou tajfuny. Navíc podle Národního institutu pro vědu o rybolovu tato změna způsobuje migraci některých druhů ryb, čímž nutí rybáře plout dál od břehu a podstupovat větší rizika, aby si zajistili obživu.
Jihokorejská vláda spustila vyšetřování, jehož závěry označily klimatickou změnu za jednu z hlavních příčin nehod. Dále poukázaly na další problémy, jako je stárnoucí rybářská populace, nedostatečná bezpečnostní školení a rostoucí závislost na zahraničních pracovnících.
Vyšetřování vedené profesorem Gug Seung-giem zjistilo, že počet varování před mořským počasím – týkajících se vichřic, bouřlivého vzdutí a tajfunů – stoupl mezi lety 2020 a 2024 o 65 %. Nepředvídatelné počasí vede k převracení lodí, zejména menších plavidel, která jsou vytlačena do vzdálenějších a drsnějších vod, ale nejsou pro takové cesty konstruována.
Kapitán Park Hyung-il, který loví ančovičky více než čtvrt století, sdílel svou frustraci: dříve se sítě zaplnily úlovkem, dnes se v nich nachází více medúz a jiného smetí. Za posledních deset let klesl roční úlovek olihní v jihokorejských vodách o 92 % a ančoviček o 46 %. Úlovky mají nízkou kvalitu a stěží pokryjí náklady na palivo a mzdy posádky.
Se zánikem obživy mladí lidé nechtějí do odvětví vstupovat. V roce 2023 bylo téměř polovině rybářů přes 65 let, a tato stárnoucí pracovní síla je stále více závislá na migrujících pracovnících z Vietnamu a Indonésie. Tito námezdní zaměstnanci často nemají dostatečný výcvik a kvůli jazykové bariéře nemohou dobře komunikovat s kapitány, což rizika nehod dále zvyšuje. Kombinace extrémního počasí, nutnosti plout dále a spoléhání na netrénovanou zahraniční pracovní sílu vytváří tragický cyklus.
Dcera jednoho ze zesnulých rybářů, Ean, je přesvědčena, že i když má špatné počasí v neštěstích svůj podíl, odpovědnost za bezpečné vyplutí a stav lodí nesou primárně jejich majitelé. Kritizuje fakt, že majitelé mají po potopení lodi pojištění, zatímco blízcí oběti jsou nenahraditelní.
Úřady si jsou vědomy, že nemohou ovládat počasí, a proto se zaměřují na zlepšení bezpečnosti. Vládní pracovní skupina doporučuje instalovat na lodě bezpečnostní žebříky, vyžadovat nošení záchranných vest a zavést povinný bezpečnostní výcvik pro všechny zahraniční členy posádky. Dalším cílem je zlepšit pátrací a záchranné operace a poskytovat rybářům přesnější lokalizované předpovědi počasí. Některé regiony také vyplácejí rybářům peníze za odchyt medúz ve snaze vyčistit moře a zavádí úvěry pro rybáře na olihně, aby je podpořily k odchodu do důchodu.
Prognóza OSN pro výživu a zemědělství je pochmurná: pokud budou emise a globální oteplování pokračovat současným tempem, celkový úlovek ryb v Jižní Koreji se do konce století sníží téměř o třetinu. Kapitán Park, rybář třetí generace, se obává, že bude poslední, kdo v rodinné tradici pokračuje. Říká, že dříve byla práce na moři romantická, dnes je to jen „opravdu těžké“.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.