Trumpova administrativa nečekaně obrátila kurz ve své strategii vůči Rusku, když po devíti měsících snah o ústupky pomocí pobídek uvalila „masivní sankce“ na dva největší ruské producenty ropy. Tyto sankce, namířené na společnosti Rosněfť a Lukoil a desítky jejich dceřiných společností, představují první přímá opatření, která prezident Donald Trump zavedl od svého návratu do úřadu. Odborníci se shodují, že cílení na tyto giganty, které tvoří zhruba polovinu ruského ropného exportu, je významnou změnou oproti předchozí praxi.
Jen týden před oznámením sankcí se Trump po telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem zdráhal dodat Ukrajině střely Tomahawk a zajistil Putinovi pozvání na další summit do Budapešti. Frustrace amerického prezidenta však v posledních měsících narůstala, jelikož jeho snahy o dosažení ústupků po summitu na Aljašce nepřinesly žádné výsledky a násilí na Ukrajině eskalovalo. Až nekompromisní trvání Ruska na řešení „základních příčin“ konfliktu přimělo Bílý dům k akci. Trump nechtěl „ztrácet čas“ na dalším summitu, i když dveře k budoucím jednáním nechal otevřené.
Tento krok byl pro experty velkým překvapením. Jak uvedla Maria Shagina z IISS, „vždy existoval rozpor mezi Trumpovou rétorikou a činy“, a nátlakové kroky často nenásledovaly po výhrůžkách. Podle ní to vypadá, že Rusko „přestřelilo“ a Trumpova trpělivost došla. Rosněfť a Lukoil tak budou mít zmrazena aktiva v USA a americké subjekty s nimi nesmí obchodovat. Předchozí administrativa sice sankcionovala menší ropné společnosti, ale těm největším se vyhýbala z obavy před narušením globálních dodávek a růstem cen ropy
Novým prvkem je zdánlivá koordinace s partnery z NATO. Jen o týden dříve, 15. října, rozšířila své sankce na Rosněfť a Lukoil Velká Británie. Ve stejný den, kdy sankce oznámily USA, schválila svůj 19. balíček sankcí i Evropská unie, který zahrnuje úplný zákaz transakcí s Rosněftí. EU se také zaměřila na Litasco, obchodní jednotku Lukoilu ve Spojených arabských emirátech, kterou označuje za významného „umožňovatele stínové flotily“ Lukoilu.
Odborníci se snaží odhadnout, jak bolestivé budou sankce pro Rusko a světovou ekonomiku. Podle analytiků přichází sankce v „zranitelném okamžiku“ pro Moskvu, která se potýká s ukrajinskými „fyzickými sankcemi“ – útoky drony na energetickou infrastrukturu. I když sankce představují silný signál, Janis Kluge z Německého institutu pro mezinárodní a bezpečnostní záležitosti je zatím nepovažuje za „obrovskou ránu“ pro ruskou ekonomiku, na což poukazuje i stabilita rublu.
Klíčovou otázkou pro Rusko a světový trh je reakce Indie. Zdroje naznačují, že Reliance Industries, největší indický dovozce ruské ropy, zvažuje omezení nebo úplné zastavení dovozu. Indie dováží 1,5 až 2 miliony barelů ropy denně, což je 30 až 40 % celkového ruského exportu. V případě zastavení dovozu by Čína zůstala jediným velkým odběratelem.
Putinova reakce na sankce byla rozporuplná. Uvedl sice, že „výrazně neovlivní ekonomickou prosperitu“ Ruska a že „žádná sebevědomá země... nikdy nečiní rozhodnutí pod tlakem“. Politický posun je nicméně pro Moskvu znepokojivý. Skutečný dopad sankcí bude záviset na tom, zda USA budou mít „odhodlání a touhu“ řešit ruské „úpravy“ a „nová řešení“ pro obcházení sankcí, jak řekl Richard Bronze z Energy Aspects. Přestože Putinův přístup k Trumpovi se může kdykoli změnit, aktuální krok signalizuje konec dosavadního režimu, kde byla vždy „další šance“ nebo „prodloužení ultimáta“.
Možná byste uprostřed tropické epizody slyšeli raději něco jiného, ale podprůměrné teploty se v nadcházejících dnech a týdnech v Česku neočekávají. Vyplývá to z dnes zveřejněného měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Z Velké Británie i ze světa přicházejí reakce na rezignaci premiéra Keira Starmera. Lídr jedné z britských parlamentních stan již vzkázal, že by Britové měli jít k volbám. Takový scénář se ale nezdá být pravděpodobný. Starmera zřejmě nahradí někdo ze stranických kolegů.
Nová analýza Ministerstva práce a sociálních věcí ukazuje, že odchod z trhu práce často začíná ještě před dosažením důchodového věku. Každý druhý senior v tomto věku už nepracuje a čtyři z deseti lidí nevstupují do důchodu ze stabilního zaměstnání. Nejčastějšími důvody jsou nezaměstnanost, zdravotní problémy nebo péče o blízké.
Česká televize se v den konání jednodenní výstražné stávky stala terčem ostré kritiky a nařčení z cenzury písničkáře Jaromíra Nohavici, jenž zpíval hymnu během jednoho mezistátního sportovního utkání. Diváci ho totiž zpívat neviděli. Jak se to stalo?
Česko v pondělí stanovilo delegaci, která bude zemi reprezentovat na červencovém summitu NATO v Turecku. Pojede tam premiér Andrej Babiš (ANO), s účastí prezidenta Petra Pavla se v tuto chvíli nepočítá. Pavel ale v minulosti hrozil podáním kompetenční žaloby.
V Česku se opět blíží období, kdy v kalendáři nalezneme státní svátky. Mnozí z nás tak budou tradičně zjišťovat, zda budou otevřené obchody. První z tuzemských řetězců už proto informoval zákazníky, jak to v červenci bude.
Odchod britského premiéra Keira Starmera z čela vlády nebude mít pro českou ekonomiku bezprostředně zásadní dopad. Pro Česko nejde o událost srovnatelnou s brexitem ani s finančním otřesem, který v roce 2022 vyvolala krátká vláda Liz Trussové. Reakce finančních trhů je zatím umírněná: libra po zprávě oslabila jen mírně, výnosy britských státních dluhopisů se výrazněji nepohnuly. To naznačuje, že investoři zatím počítají spíše s řízeným předáním moci než s chaosem v britské hospodářské politice.
Nebezpečné projevy letního počasí hrozí v Česku i během pondělního dne. Meteorologové před polednem varovali před bouřkami a vysokými teplotami. Nadále je také nutné počítat s tím, že bude dusno.
Britský premiér Keir Starmer dal za pravdu spekulacím z posledních dní, když v pondělí oznámil rezignaci na post ministerského předsedy. Informovala o tom britská BBC. Starmer skončí i v čele labouristů, které v následujících dnech a týdnech čeká hledání nového lídra.
O víkendu pokračovaly diplomatické rozhovory mezi Washingtonem a Teheránem, které mají vést k finální mírové dohodě a definitivnímu konci vzájemného konfliktu. Prostředníci z Kataru a Pákistánu tvrdí, že bylo dosaženo pokroku. Informovala o tom britská stanice BBC.
Korunu, žezlo i jablko slavnostně vyzvednou klíčníci z Korunní komory v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v pondělí 14. září. Následující tři dny si je budou moct prohlédnout školní třídy. Pro veřejnost bude výstava otevřena od pátku 18. do pondělí 28. září. Klenoty letos doplní také korunovační roucho z roku 1653 a další vzácné artefakty. Vstup bude opět zdarma. Informoval o tom Pražský hrad.
Klimatický jev El Niño se vrací v plné síle a vědci se obávají, že by mohl dosáhnout mimořádné intenzity. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru oznámil, že podmínky pro vznik tohoto fenoménu se v Pacifiku vytvořily a existuje nadpoloviční šance, že do konce roku vyvrcholí ve velmi silné podobě.