Trumpova administrativa nečekaně obrátila kurz ve své strategii vůči Rusku, když po devíti měsících snah o ústupky pomocí pobídek uvalila „masivní sankce“ na dva největší ruské producenty ropy. Tyto sankce, namířené na společnosti Rosněfť a Lukoil a desítky jejich dceřiných společností, představují první přímá opatření, která prezident Donald Trump zavedl od svého návratu do úřadu. Odborníci se shodují, že cílení na tyto giganty, které tvoří zhruba polovinu ruského ropného exportu, je významnou změnou oproti předchozí praxi.
Jen týden před oznámením sankcí se Trump po telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem zdráhal dodat Ukrajině střely Tomahawk a zajistil Putinovi pozvání na další summit do Budapešti. Frustrace amerického prezidenta však v posledních měsících narůstala, jelikož jeho snahy o dosažení ústupků po summitu na Aljašce nepřinesly žádné výsledky a násilí na Ukrajině eskalovalo. Až nekompromisní trvání Ruska na řešení „základních příčin“ konfliktu přimělo Bílý dům k akci. Trump nechtěl „ztrácet čas“ na dalším summitu, i když dveře k budoucím jednáním nechal otevřené.
Tento krok byl pro experty velkým překvapením. Jak uvedla Maria Shagina z IISS, „vždy existoval rozpor mezi Trumpovou rétorikou a činy“, a nátlakové kroky často nenásledovaly po výhrůžkách. Podle ní to vypadá, že Rusko „přestřelilo“ a Trumpova trpělivost došla. Rosněfť a Lukoil tak budou mít zmrazena aktiva v USA a americké subjekty s nimi nesmí obchodovat. Předchozí administrativa sice sankcionovala menší ropné společnosti, ale těm největším se vyhýbala z obavy před narušením globálních dodávek a růstem cen ropy
Novým prvkem je zdánlivá koordinace s partnery z NATO. Jen o týden dříve, 15. října, rozšířila své sankce na Rosněfť a Lukoil Velká Británie. Ve stejný den, kdy sankce oznámily USA, schválila svůj 19. balíček sankcí i Evropská unie, který zahrnuje úplný zákaz transakcí s Rosněftí. EU se také zaměřila na Litasco, obchodní jednotku Lukoilu ve Spojených arabských emirátech, kterou označuje za významného „umožňovatele stínové flotily“ Lukoilu.
Odborníci se snaží odhadnout, jak bolestivé budou sankce pro Rusko a světovou ekonomiku. Podle analytiků přichází sankce v „zranitelném okamžiku“ pro Moskvu, která se potýká s ukrajinskými „fyzickými sankcemi“ – útoky drony na energetickou infrastrukturu. I když sankce představují silný signál, Janis Kluge z Německého institutu pro mezinárodní a bezpečnostní záležitosti je zatím nepovažuje za „obrovskou ránu“ pro ruskou ekonomiku, na což poukazuje i stabilita rublu.
Klíčovou otázkou pro Rusko a světový trh je reakce Indie. Zdroje naznačují, že Reliance Industries, největší indický dovozce ruské ropy, zvažuje omezení nebo úplné zastavení dovozu. Indie dováží 1,5 až 2 miliony barelů ropy denně, což je 30 až 40 % celkového ruského exportu. V případě zastavení dovozu by Čína zůstala jediným velkým odběratelem.
Putinova reakce na sankce byla rozporuplná. Uvedl sice, že „výrazně neovlivní ekonomickou prosperitu“ Ruska a že „žádná sebevědomá země... nikdy nečiní rozhodnutí pod tlakem“. Politický posun je nicméně pro Moskvu znepokojivý. Skutečný dopad sankcí bude záviset na tom, zda USA budou mít „odhodlání a touhu“ řešit ruské „úpravy“ a „nová řešení“ pro obcházení sankcí, jak řekl Richard Bronze z Energy Aspects. Přestože Putinův přístup k Trumpovi se může kdykoli změnit, aktuální krok signalizuje konec dosavadního režimu, kde byla vždy „další šance“ nebo „prodloužení ultimáta“.
Česká kinematografie přišla o jednu ze svých nejvýraznějších tváří, herečku Janu Brejchovou, která odešla ve věku 86 let. Smutnou zprávu o jejím skonu potvrdila dcera Tereza Brodská. Poslední roky života strávila umělkyně v motolském zdravotnickém zařízení pro dlouhodobě nemocné. Do ústraní ji před časem přimělo odejít vážné onemocnění mozku.
Americký prezident Donald Trump odstranil ze své sociální sítě Truth Social video, které obsahovalo rasistický záběr zobrazující manžele Obamovy jako lidoopy. Tento incident, jenž se odehrál v prvním únorovém týdnu roku 2026, vyvolal vlnu kritiky napříč americkou politickou scénou.
Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska, která se kdysi zdála být jen výstředním nápadem, se v roce 2026 stala ústředním bodem americké zahraniční politiky a vyvolala jednu z největších diplomatických krizí posledních let. Kořeny této posedlosti sahají do začátku roku 2018, kdy Trump v Situation Room obdržel zpravodajský brífink o rostoucí aktivitě ruských ponorek a čínských plavidel v Arktidě. Právě tehdy se zrodila jeho myšlenka, že USA potřebují v severním Atlantiku trvalejší a silnější základnu.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová vystoupila na pařížské univerzitě Sciences Po s varováním, že dosavadní globální pořádek definitivně skončil a k původnímu stavu se již nevrátí. Zdůraznila nezbytnost spojenectví Evropy a USA tváří v tvář ruským hrozbám, ačkoliv transatlantické vztahy v posledních týdnech citelně ochladly. Podle dánské předsedkyně vlády Rusko o mír s Evropou nestojí, což vyžaduje jednotnou a nekompromisní reakci celého Západu.
Po dvou letech války přineslo příměří z 10. října do Pásma Gazy nejistý klid, ačkoliv izraelské údery zcela neustaly. Pro osmačtyřicetiletou Hebu je přežití uplynulých let zázrakem, přesto se stále potýká s úzkostí a pocitem ohrožení. Podle ní není nic zaručeno a válka se může kdykoliv vrátit, přičemž humanitární pomoc do enklávy proudí jen ve velmi omezeném množství.
Útok na generálporučíka Vladimira Alexejeva na první pohled nevykazuje znaky typické operace ukrajinských tajných služeb. Přestože Kyjev takovou akci nepochybně schvaluje, k odpovědnosti se dosud nepřihlásil, což je u podobných incidentů neobvyklé. Dosavadní atentáty v Moskvě totiž probíhaly podle zcela jiného scénáře, upozornil Sky News.
Jednání mezi Spojenými státy a Íránem v ománském Maskatu byla prozatím ukončena. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí v pátek uvedl, že rozhovory dospěly ke svému závěru, aniž by však upřesnil, kdy nebo zda budou v nejbližší době pokračovat. Krátce před tímto oznámením vydalo americké virtuální velvyslanectví v Íránu naléhavé bezpečnostní varování, v němž vyzvalo občany USA, aby zemi okamžitě opustili.
Nová strategická simulace, kterou v prosinci společně provedli bývalí představitelé NATO, němečtí bývalí činitelé a deník Die Welt, přišla s varovným závěrem pro bezpečnost Evropy. Podle výsledků těchto „válečných her“ by Kreml mohl dosáhnout většiny svých vojenských cílů v Pobaltí během pouhých několika dní. Scénář, zasazený do října 2026, ukázal, že k ovládnutí klíčových oblastí by Rusku stačila relativně malá síla o počtu 15 000 vojáků, pokud by dokázalo využít politické nerozhodnosti Západu.
V Miláně vypukly protesty proti přítomnosti agentů amerického imigračního úřadu ICE, kteří se mají podílet na zajištění bezpečnosti během právě začínajících zimních olympijských her. Stovky demonstrantů, převážně studentů, se sešly na náměstí Piazzale Leonardo da Vinci před budovou Polytechniky. Účastníci nesli transparenty s nápisy jako „ICE pryč“ a kritizovali amerického viceprezidenta JD Vance i ministra zahraničí Marca Rubia, kteří do města dorazili na zahajovací ceremoniál.
Až se v pátek večer bude konat v rámci slavnostního zahájení tradiční defilé všech olympioniků, českou výpravu na slavném milánském stadionu San Siro povede s českou vlajkou v rukách hokejista David Pastrňák. Biatlonistka Lucie Charvátová pak bude vlajkonoškou na dálku ve druhém dějišti letošních Her v Cortině d'Ampezzo. Oba byli vlajkonoši české výpravy zvoleni ostatními českými olympioniky.
Televizní diváci se na prahu nadcházejícího víkendu mají na co těšit. Karel Šíp totiž přivítá ve Všechnopárty, se kterou ji pojí dlouholeté přátelství. Jde navíc o jednu z největších legend českého šoubyznysu.
V Moskvě došlo v pátek ráno k útoku na vysoce postaveného generála ruské armády. Generálporučík Vladimir Aleksejev byl několikrát postřelen v obytném domě na severozápadním okraji ruské metropole. Ihned po incidentu byl převezen do nemocnice, kde bojuje o život.