Trumpova administrativa nečekaně obrátila kurz ve své strategii vůči Rusku, když po devíti měsících snah o ústupky pomocí pobídek uvalila „masivní sankce“ na dva největší ruské producenty ropy. Tyto sankce, namířené na společnosti Rosněfť a Lukoil a desítky jejich dceřiných společností, představují první přímá opatření, která prezident Donald Trump zavedl od svého návratu do úřadu. Odborníci se shodují, že cílení na tyto giganty, které tvoří zhruba polovinu ruského ropného exportu, je významnou změnou oproti předchozí praxi.
Jen týden před oznámením sankcí se Trump po telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem zdráhal dodat Ukrajině střely Tomahawk a zajistil Putinovi pozvání na další summit do Budapešti. Frustrace amerického prezidenta však v posledních měsících narůstala, jelikož jeho snahy o dosažení ústupků po summitu na Aljašce nepřinesly žádné výsledky a násilí na Ukrajině eskalovalo. Až nekompromisní trvání Ruska na řešení „základních příčin“ konfliktu přimělo Bílý dům k akci. Trump nechtěl „ztrácet čas“ na dalším summitu, i když dveře k budoucím jednáním nechal otevřené.
Tento krok byl pro experty velkým překvapením. Jak uvedla Maria Shagina z IISS, „vždy existoval rozpor mezi Trumpovou rétorikou a činy“, a nátlakové kroky často nenásledovaly po výhrůžkách. Podle ní to vypadá, že Rusko „přestřelilo“ a Trumpova trpělivost došla. Rosněfť a Lukoil tak budou mít zmrazena aktiva v USA a americké subjekty s nimi nesmí obchodovat. Předchozí administrativa sice sankcionovala menší ropné společnosti, ale těm největším se vyhýbala z obavy před narušením globálních dodávek a růstem cen ropy
Novým prvkem je zdánlivá koordinace s partnery z NATO. Jen o týden dříve, 15. října, rozšířila své sankce na Rosněfť a Lukoil Velká Británie. Ve stejný den, kdy sankce oznámily USA, schválila svůj 19. balíček sankcí i Evropská unie, který zahrnuje úplný zákaz transakcí s Rosněftí. EU se také zaměřila na Litasco, obchodní jednotku Lukoilu ve Spojených arabských emirátech, kterou označuje za významného „umožňovatele stínové flotily“ Lukoilu.
Odborníci se snaží odhadnout, jak bolestivé budou sankce pro Rusko a světovou ekonomiku. Podle analytiků přichází sankce v „zranitelném okamžiku“ pro Moskvu, která se potýká s ukrajinskými „fyzickými sankcemi“ – útoky drony na energetickou infrastrukturu. I když sankce představují silný signál, Janis Kluge z Německého institutu pro mezinárodní a bezpečnostní záležitosti je zatím nepovažuje za „obrovskou ránu“ pro ruskou ekonomiku, na což poukazuje i stabilita rublu.
Klíčovou otázkou pro Rusko a světový trh je reakce Indie. Zdroje naznačují, že Reliance Industries, největší indický dovozce ruské ropy, zvažuje omezení nebo úplné zastavení dovozu. Indie dováží 1,5 až 2 miliony barelů ropy denně, což je 30 až 40 % celkového ruského exportu. V případě zastavení dovozu by Čína zůstala jediným velkým odběratelem.
Putinova reakce na sankce byla rozporuplná. Uvedl sice, že „výrazně neovlivní ekonomickou prosperitu“ Ruska a že „žádná sebevědomá země... nikdy nečiní rozhodnutí pod tlakem“. Politický posun je nicméně pro Moskvu znepokojivý. Skutečný dopad sankcí bude záviset na tom, zda USA budou mít „odhodlání a touhu“ řešit ruské „úpravy“ a „nová řešení“ pro obcházení sankcí, jak řekl Richard Bronze z Energy Aspects. Přestože Putinův přístup k Trumpovi se může kdykoli změnit, aktuální krok signalizuje konec dosavadního režimu, kde byla vždy „další šance“ nebo „prodloužení ultimáta“.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil plnou podporu vojenské kampani prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu a očekává sjednocení všech členských států Aliance v podpoře amerického postupu. Pokusy Trumpa zapojit spojence z NATO do řešení kritické situace v Hormuzském průlivu ale narazily na hlubokou nedůvěru a diplomatický odpor.
Válka dronů dorazila už i na území Spojených států a nedávné události na základně Barksdale v Louisianě odhalily kritické trhliny v národní obraně. Zatímco pozornost světa se upírá k probíhajícímu konfliktu na Blízkém východě, nad strategicky významnou základnou se mezi 9. a 15. březnem opakovaně pohybovaly roje neidentifikovaných bezpilotních letounů. Armáda ani ministerstvo vnitra přitom nedokázaly na tyto narušitele nijak efektivně reagovat.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí oznámil, že hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o aktuálním vývoji konfliktu s Íránem. Podle Netanjahua vidí šéf Bílého domu reálnou příležitost k uzavření dohody, která by mohla ukončit válečný stav. Trump se domnívá, že je možné využít rozsáhlých vojenských úspěchů, kterých dosáhly izraelské obranné síly (IDF) i americká armáda, k prosazení strategických cílů u jednacího stolu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy vedou intenzivní rozhovory s „vysoce postavenou osobou“ v rámci íránského režimu. Cílem těchto vyjednávání je ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Trump zdůraznil, že obě strany mají velký zájem na dosažení dohody a že diskuse již pokročily k několika zásadním bodům shody.
Země v roce 2025 dosáhla rekordních úrovní zachyceného tepla a OSN v pondělí varovala, že následky tohoto oteplování budou přetrvávat po tisíce let. Světová meteorologická organizace (WMO) ve své výroční zprávě potvrdila, že všech jedenáct nejteplejších let v historii měření nastalo v období mezi roky 2015 a 2025. Loňský rok se zařadil na druhou až třetí příčku nejteplejších let s průměrnou teplotou o 1,43 stupně Celsia vyšší, než byl průměr v letech 1850 až 1900.
Marine Le Penová, lídryně francouzské krajní pravice, otevřeně podpořila maďarského premiéra Viktora Orbána v jeho rozhodnutí zablokovat unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Během své návštěvy Budapešti, kde se v pondělí účastnila setkání vlasteneckých a pravicových lídrů, označila tento krok za „dobré rozhodnutí“. Podle ní by Francie neměla čekat na ostatní země, aby začaly jednat rozumně a chránit vlastní zájmy.
Izraelský protiraketový systém Železná kopule (Iron Dome) a jeho další vyspělé vrstvy čelí nové, mimořádně nebezpečné výzvě. Írán začal masivně využívat balistické rakety s kazetovou municí, které dokážou obcházet dosud neprostupnou obranu. Tato taktika, využívající pokročilé střely typu Chorramšahr, vystavuje izraelská města útokům desítek malých náloží, které se rozptýlí v ovzduší a promění noc v déšť zářících smrtících bodů.
Válka v Íránu, která naplno vypukla na konci února, se ukázala být nečekaným strategickým dárkem pro ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco americké a izraelské síly systematicky likvidují íránské námořnictvo, letectvo a kapacity obranného průmyslu, Kreml těží z globálního chaosu, který tato kampaň vyvolala. Pro Rusko, jehož ekonomika i diplomacie jsou pod tlakem kvůli invazi na Ukrajinu, představuje tento konflikt vítané rozptýlení pozornosti světa.
Vojenská operace Spojených států proti Íránu vynesla na světlo palčivou otázku, o které se v kuloárech Bruselu hovoří již dlouho: naléhavou potřebu evropské strategické autonomie. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na aktuální krizi vyzvala k vytvoření nové zahraniční politiky, která by dovedla blok k „evropské nezávislosti“. Podle politologů však k dosažení skutečné svobody na Trumpově Americe nestačí pouze rétorický odpor, ale hluboká vnitřní proměna samotné EU.
Prezident USA Donald Trump nečekaně pozastavil plány na bombardování íránských elektráren a energetických uzlů. Útoky, které měly začít po vypršení původního ultimáta, odložil o pět dní s vysvětlením, že probíhající diplomatické rozhovory mezi Washingtonem a Teheránem jsou překvapivě slibné. Na své sociální síti Truth Social tyto schůzky označil za velmi produktivní a naznačil, že by mohly vést k úplnému ukončení válečného stavu na Blízkém východě.
Svět s napětím sleduje hodiny, které odtikávají poslední čas z ultimáta amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten dal Íránu jasný termín: buď bezpodmínečně otevře Hormuzský průliv, nebo bude čelit totálnímu zničení své energetické sítě. Lhůta vyprší v pondělí 23. března ve 23:44 GMT (v úterý v 0:44 našeho času), což v Teheránu odpovídá brzkým ranním hodinám následujícího dne.
Teherán přitvrzuje svou rétoriku a varuje, že jakýkoli útok na jeho pobřeží nebo ostrovy povede k úplnému zablokování Perského zálivu. Íránská rada obrany prostřednictvím agentury Fars oznámila, že je připravena zaminovat všechny přístupové cesty a komunikační linie v oblasti. Podle prohlášení by k tomu byly využity různé typy námořních min, včetně těch plovoucích, které lze vypouštět přímo z pobřeží.