Trumpova administrativa nečekaně obrátila kurz ve své strategii vůči Rusku, když po devíti měsících snah o ústupky pomocí pobídek uvalila „masivní sankce“ na dva největší ruské producenty ropy. Tyto sankce, namířené na společnosti Rosněfť a Lukoil a desítky jejich dceřiných společností, představují první přímá opatření, která prezident Donald Trump zavedl od svého návratu do úřadu. Odborníci se shodují, že cílení na tyto giganty, které tvoří zhruba polovinu ruského ropného exportu, je významnou změnou oproti předchozí praxi.
Jen týden před oznámením sankcí se Trump po telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem zdráhal dodat Ukrajině střely Tomahawk a zajistil Putinovi pozvání na další summit do Budapešti. Frustrace amerického prezidenta však v posledních měsících narůstala, jelikož jeho snahy o dosažení ústupků po summitu na Aljašce nepřinesly žádné výsledky a násilí na Ukrajině eskalovalo. Až nekompromisní trvání Ruska na řešení „základních příčin“ konfliktu přimělo Bílý dům k akci. Trump nechtěl „ztrácet čas“ na dalším summitu, i když dveře k budoucím jednáním nechal otevřené.
Tento krok byl pro experty velkým překvapením. Jak uvedla Maria Shagina z IISS, „vždy existoval rozpor mezi Trumpovou rétorikou a činy“, a nátlakové kroky často nenásledovaly po výhrůžkách. Podle ní to vypadá, že Rusko „přestřelilo“ a Trumpova trpělivost došla. Rosněfť a Lukoil tak budou mít zmrazena aktiva v USA a americké subjekty s nimi nesmí obchodovat. Předchozí administrativa sice sankcionovala menší ropné společnosti, ale těm největším se vyhýbala z obavy před narušením globálních dodávek a růstem cen ropy
Novým prvkem je zdánlivá koordinace s partnery z NATO. Jen o týden dříve, 15. října, rozšířila své sankce na Rosněfť a Lukoil Velká Británie. Ve stejný den, kdy sankce oznámily USA, schválila svůj 19. balíček sankcí i Evropská unie, který zahrnuje úplný zákaz transakcí s Rosněftí. EU se také zaměřila na Litasco, obchodní jednotku Lukoilu ve Spojených arabských emirátech, kterou označuje za významného „umožňovatele stínové flotily“ Lukoilu.
Odborníci se snaží odhadnout, jak bolestivé budou sankce pro Rusko a světovou ekonomiku. Podle analytiků přichází sankce v „zranitelném okamžiku“ pro Moskvu, která se potýká s ukrajinskými „fyzickými sankcemi“ – útoky drony na energetickou infrastrukturu. I když sankce představují silný signál, Janis Kluge z Německého institutu pro mezinárodní a bezpečnostní záležitosti je zatím nepovažuje za „obrovskou ránu“ pro ruskou ekonomiku, na což poukazuje i stabilita rublu.
Klíčovou otázkou pro Rusko a světový trh je reakce Indie. Zdroje naznačují, že Reliance Industries, největší indický dovozce ruské ropy, zvažuje omezení nebo úplné zastavení dovozu. Indie dováží 1,5 až 2 miliony barelů ropy denně, což je 30 až 40 % celkového ruského exportu. V případě zastavení dovozu by Čína zůstala jediným velkým odběratelem.
Putinova reakce na sankce byla rozporuplná. Uvedl sice, že „výrazně neovlivní ekonomickou prosperitu“ Ruska a že „žádná sebevědomá země... nikdy nečiní rozhodnutí pod tlakem“. Politický posun je nicméně pro Moskvu znepokojivý. Skutečný dopad sankcí bude záviset na tom, zda USA budou mít „odhodlání a touhu“ řešit ruské „úpravy“ a „nová řešení“ pro obcházení sankcí, jak řekl Richard Bronze z Energy Aspects. Přestože Putinův přístup k Trumpovi se může kdykoli změnit, aktuální krok signalizuje konec dosavadního režimu, kde byla vždy „další šance“ nebo „prodloužení ultimáta“.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.