Trumpova administrativa nečekaně obrátila kurz ve své strategii vůči Rusku, když po devíti měsících snah o ústupky pomocí pobídek uvalila „masivní sankce“ na dva největší ruské producenty ropy. Tyto sankce, namířené na společnosti Rosněfť a Lukoil a desítky jejich dceřiných společností, představují první přímá opatření, která prezident Donald Trump zavedl od svého návratu do úřadu. Odborníci se shodují, že cílení na tyto giganty, které tvoří zhruba polovinu ruského ropného exportu, je významnou změnou oproti předchozí praxi.
Jen týden před oznámením sankcí se Trump po telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem zdráhal dodat Ukrajině střely Tomahawk a zajistil Putinovi pozvání na další summit do Budapešti. Frustrace amerického prezidenta však v posledních měsících narůstala, jelikož jeho snahy o dosažení ústupků po summitu na Aljašce nepřinesly žádné výsledky a násilí na Ukrajině eskalovalo. Až nekompromisní trvání Ruska na řešení „základních příčin“ konfliktu přimělo Bílý dům k akci. Trump nechtěl „ztrácet čas“ na dalším summitu, i když dveře k budoucím jednáním nechal otevřené.
Tento krok byl pro experty velkým překvapením. Jak uvedla Maria Shagina z IISS, „vždy existoval rozpor mezi Trumpovou rétorikou a činy“, a nátlakové kroky často nenásledovaly po výhrůžkách. Podle ní to vypadá, že Rusko „přestřelilo“ a Trumpova trpělivost došla. Rosněfť a Lukoil tak budou mít zmrazena aktiva v USA a americké subjekty s nimi nesmí obchodovat. Předchozí administrativa sice sankcionovala menší ropné společnosti, ale těm největším se vyhýbala z obavy před narušením globálních dodávek a růstem cen ropy
Novým prvkem je zdánlivá koordinace s partnery z NATO. Jen o týden dříve, 15. října, rozšířila své sankce na Rosněfť a Lukoil Velká Británie. Ve stejný den, kdy sankce oznámily USA, schválila svůj 19. balíček sankcí i Evropská unie, který zahrnuje úplný zákaz transakcí s Rosněftí. EU se také zaměřila na Litasco, obchodní jednotku Lukoilu ve Spojených arabských emirátech, kterou označuje za významného „umožňovatele stínové flotily“ Lukoilu.
Odborníci se snaží odhadnout, jak bolestivé budou sankce pro Rusko a světovou ekonomiku. Podle analytiků přichází sankce v „zranitelném okamžiku“ pro Moskvu, která se potýká s ukrajinskými „fyzickými sankcemi“ – útoky drony na energetickou infrastrukturu. I když sankce představují silný signál, Janis Kluge z Německého institutu pro mezinárodní a bezpečnostní záležitosti je zatím nepovažuje za „obrovskou ránu“ pro ruskou ekonomiku, na což poukazuje i stabilita rublu.
Klíčovou otázkou pro Rusko a světový trh je reakce Indie. Zdroje naznačují, že Reliance Industries, největší indický dovozce ruské ropy, zvažuje omezení nebo úplné zastavení dovozu. Indie dováží 1,5 až 2 miliony barelů ropy denně, což je 30 až 40 % celkového ruského exportu. V případě zastavení dovozu by Čína zůstala jediným velkým odběratelem.
Putinova reakce na sankce byla rozporuplná. Uvedl sice, že „výrazně neovlivní ekonomickou prosperitu“ Ruska a že „žádná sebevědomá země... nikdy nečiní rozhodnutí pod tlakem“. Politický posun je nicméně pro Moskvu znepokojivý. Skutečný dopad sankcí bude záviset na tom, zda USA budou mít „odhodlání a touhu“ řešit ruské „úpravy“ a „nová řešení“ pro obcházení sankcí, jak řekl Richard Bronze z Energy Aspects. Přestože Putinův přístup k Trumpovi se může kdykoli změnit, aktuální krok signalizuje konec dosavadního režimu, kde byla vždy „další šance“ nebo „prodloužení ultimáta“.
Oslavy Dne vítězství v Rusku, které tradičně slouží jako výkladní skříň vojenské síly Kremlu, se letos proměňují v symbol rostoucích problémů Vladimira Putina. Podle aktuálních informací budou letošní oslavy 9. května nejzvláštnější za celou dobu jeho vlády. Namísto velkolepé přehlídky moderní techniky se Moskva připravuje na paralyzované město a bezpečnostní opatření, která připomínají spíše stav obležení.
Administrativa Donalda Trumpa oznámila úspěšné zajištění a odvoz zásob vysoce obohaceného uranu, ovšem nikoliv z Íránu, jak se původně očekávalo, nýbrž z Venezuely. Americké ministerstvo energetiky v pátek uvedlo, že díky „rozhodnému vedení prezidenta Trumpa“ bylo z výzkumného reaktoru nedaleko Caracasu odstraněno 13,5 kilogramu této nebezpečné látky.
Evakuace výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě se rozšířila nebezpečná nákaza hantavirem, čelí dramatickému závodu s časem. Úřady na Kanárských ostrovech v pátek varovaly, že celá operace musí proběhnout během extrémně krátkého okna v neděli dopoledne. Pokud se nepodaří cestující evakuovat do 24 hodin od připlutí plavidla k Tenerife, hrozí kvůli zhoršujícímu se počasí průtahy v řádu dnů až týdnů.
Britská politická scéna prochází zásadním posunem, který zcela překresluje mapu moci ve Spojeném království. Podle aktuálních prognóz stanice BBC i výsledků z jednotlivých regionů utrpěla Labouristická strana ve volbách do místních samospráv drtivou porážku, zatímco nacionalistické síly ve Walesu a Skotsku, spolu s hnutím Reform UK v Anglii, slaví historické úspěchy.
Světová zdravotnická organizace (WHO) a národní zdravotní úřady pozorně sledují výskyt hantaviru na výletní lodi MV Hondius, která před měsícem vyplula z Argentiny. Situace si dosud vyžádala tři oběti a čtyři další osoby musely být ze lodi evakuovány k hospitalizaci. Navzdory tragickým úmrtím však odborníci uklidňují veřejnost, že riziko plošného šíření zůstává velmi nízké.
Zatímco domácnosti po celém světě pociťují drtivé dopady konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem, skupina nadnárodních korporací hlásí rekordní zisky. Nejistota na trzích a efektivní uzavření Hormuzského průlivu sice zvyšují životní náklady běžných rodin, pro určité sektory však válečný stav představuje nevídanou obchodní příležitost.
Zatímco na Ukrajině zuří válka, jedna z nejdůležitějších bitev o národní identitu a budoucí vliv se odehrává v mrazivé pustině Antarktidy. Výzkumná stanice Vernadskyj, zářící svou mátově zelenou barvou na pozadí ledovců, se stala nepravděpodobným pilířem ukrajinské státnosti. Tým čtrnácti vědců zde udržuje ukrajinskou vlajku navzdory tisícům kilometrů, které je dělí od domova pod palbou.
Snaha prezidenta Donalda Trumpa o zavedení plošných desetiprocentních cel narazila u federálního soudu. Senát amerického soudu pro mezinárodní obchod ve čtvrtek rozhodl, že tato cla jsou nezákonná, což představuje již druhý zásadní úder pro prezidentovu stěžejní hospodářskou politiku v tomto roce.
Světové zdravotnické úřady zahájily rozsáhlou operaci s cílem vypátrat desítky cestujících, kteří opustili výletní loď MV Hondius ještě předtím, než byla potvrzena smrtící nákaza hantavirem. Ukázalo se, že 24. dubna, po prvním úmrtí na palubě, vystoupilo na britském území Svatá Helena nejméně 29 pasažérů dvanácti různých národností. V té době však byly zdravotní komplikace mylně připisovány přirozeným příčinám.
Americký prezident Donald Trump čelí rostoucí kritice za to, že se mu v konfliktu s Íránem nedaří dosahovat cílů, které si na začátku války předsevzal. Navzdory čtvrteční přestřelce v Hormuzském průlivu sice prezident nadále mluví o trvajícím příměří a blízké dohodě, analytici pro CNN však upozorňují, že jeho současné požadavky jsou jen zlomkem toho, co prosazoval před dvěma měsíci. Trumpova snaha o rychlé ukončení bojů je podle odborníků motivována především propadem jeho volebních preferencí na historická minima.
Prezident Donald Trump se v pátém měsíci roku 2026 nachází v pozici historicky nejméně populární hlavy státu, a to i ve srovnání s krizovými momenty svého prvního funkčního období. Podle aktuálního průměru průzkumů CNN (Poll of Polls) klesla jeho podpora na pouhých 35 %. Tímto výsledkem se Trump dostává do nelichotivé společnosti George W. Bushe, který byl dosud jediným prezidentem od dob Jimmyho Cartera, jenž se dlouhodobě pohyboval v takto nízkých číslech.
Poslední hodiny zbývají do druhého z dvojice květnových prodloužených víkendů. Zítra někde maximální teploty jen sotva překročí 10 stupňů, ale dobrou zprávou je, že se očekává postupné oteplování. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).