Vedení Evropské unie, zastoupené předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a předsedou Evropské rady Antóniem Costou, čelí kritice poté, co na summitu nedokázalo zajistit schválení finanční pomoci pro Ukrajinu. Plán, který měl Kyjevu poskytnout zásadní úvěr ve výši 140 miliard eur na pokrytí potřeb pro nadcházející dva roky, byl v Bruselu zablokován.
Hlavním viníkem zmařeného plánu je belgický premiér Bart De Wever. Ten se postavil proti návrhu kvůli obavám z odvetných opatření Vladimira Putina. Většina zmrazených ruských aktiv je totiž držena v Belgii, konkrétně v depozitáři Euroclear. Premiér De Wever požadoval od ostatních lídrů záruky, že budou sdílet případná rizika spojená s ruskou právní či finanční reakcí. Přitom se již dříve objevily zprávy, že Moskva hrozila znárodněním západního majetku v Rusku.
Zablokování úvěru, který měl být financován z výnosů ruských státních aktiv, bylo pro unijní diplomaty a úředníky překvapením. Zvláště António Costa, předseda Evropské rady, utrpěl ztrátu důvěryhodnosti. Ještě před summitem totiž Volodymyru Zelenskému slíbil, že „dnes v Evropské radě přijmeme politické rozhodnutí, které zajistí finanční potřeby Ukrajiny na roky 2026 a 2027“.
Neúspěch v otázce aktiv je o to hořčejší, že debata probíhala v optimistické atmosféře po silných krocích proti Kremlu. Evropská unie schválila 19. sankční balíček a poprvé se k rázným sankcím přidal i Donald Trump, který uvalil „ohromné sankce“ na největší ruské ropné firmy, Rosněfť a Lukoil. Mnozí diplomaté ráno před summitem pociťovali zadostiučinění.
Francouzský prezident Emmanuel Macron sice prohlásil, že návrh na úvěr „nebyl pohřben“, ale je třeba postupovat metodicky, aby nebyla porušena mezinárodní práva. Předsedkyně Komise Von der Leyenová se snažila udržet optimismus s tím, že „jsme v tom na dlouhou trať“. Avšak Ukrajina potřebuje slíbené peníze už počátkem příštího roku. Neprovedená dohoda tak znamená zmeškanou příležitost a znamená, že se k otázce financování pomoci Ukrajině budou muset lídři vrátit nejpozději v prosinci.
Íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí varoval Spojené státy, že jakýkoli vojenský útok na jeho zemi by okamžitě rozpoutal rozsáhlý regionální konflikt. Toto prohlášení přichází v době, kdy USA v blízkosti íránských hranic posilují svou vojenskou přítomnost, včetně nasazení letadlové lodi USS Abraham Lincoln v Arabském moři. Chameneí vzkázal, že Američané si musí být vědomi následků zahájení války, a zdůraznil, že íránský národ se přítomnosti cizích plavidel nezalekne.
Politika kontroly zbraní ve Spojených státech se pod vlivem rétoriky prezidenta Donalda Trumpa ocitla v situaci, kterou analytici i právníci popisují jako „bizarro world“ – tedy jakýsi obrácený, v překladu dokonce bizarní, svět, kde se tradiční politické role zcela promíchaly. Trumpovy nedávné výroky v souvislosti s tragickou střelbou v Minneapolis totiž postavily lobbistické skupiny hájící právo na držení zbraní do defenzivy a vytvořily nečekaná spojenectví napříč politickým spektrem.
Čína vysílá podle expertů Rusku tiché varování v podobě své nové jaderné ponorky typu 096 (třída Tang). Při současném tempu výroby je velmi pravděpodobné, že čínské ponorkové síly v krátké době početně překonají ty ruské, ačkoli jejich skutečná kvalita zůstává předmětem diskusí. Peking se tímto krokem snaží zajistit pozici globální námořní velmoci a posílit svůj jaderný odstrašující arzenál.
Bělorusko se oficiálně připojilo k iniciativě amerického prezidenta Donalda Trumpa s názvem „Rada míru“ (Board of Peace). Tento krok vyvolává značné kontroverze a údiv mezinárodní komunity, zejména kvůli dlouhodobým represím režimu proti opozici a aktivní podpoře ruské invaze na Ukrajinu. Rada ve svém prohlášení na síti X přivítala Minsk jako zakládajícího člena této rozšiřující se mezinárodní organizace.
Oděsa, strategický přístav u Černého moře, se v posledních měsících stala jedním z hlavních terčů ruských útoků. Protože se ruská vojska nedokázala k městu probojovat po souši ani po vodě, zaměřila se na intenzivní ostřelování pomocí raket a bezpilotních letounů. Pro místní obyvatele se tak život změnil v neustálý strach, kdy jsou noční nálety dronů Šáhid prakticky na denním pořádku.
Írán v neděli oznámil, že začíná považovat veškeré armády zemí Evropské unie za teroristické skupiny. Jde o přímou odvetu za dohodu členských států EU z minulého týdne, která na unijní seznam teroristických organizací zařadila íránské revoluční gardy. K tomuto kroku Unie přistoupila kvůli jejich roli při krvavém potlačování celonárodních protestů v zemi.
Výzkumníci ze společnosti Microsoft zveřejnili seznam čtyřiceti profesí, které jsou nejvíce vystaveny vlivu umělé inteligence. Odborníci varují, že tento přehled zdůrazňuje kariérní cesty, které jsou v současnosti v největším ohrožení. Na vrcholu žebříčku se ocitli historici, překladatelé nebo obchodní zástupci, přičemž technologický gigant upozorňuje, že vysoká míra využitelnosti AI nemusí nutně znamenat zánik dané pozice.
Odstavená jaderná elektrárna Černobyl přišla o externí dodávky elektrické energie v době, kdy napříč celou Ukrajinou pokračují rozsáhlé výpadky proudu. Rusko během letošní zimy opakovaně útočilo na energetická zařízení země, zatímco se konflikt blíží ke svému čtvrtému výročí. Přesná příčina tohoto krátkodobého výpadku v Černobylu prozatím nebyla objasněna.
Americké úřady údajně prošetřovaly tvrzení, že společnost Meta může číst šifrované zprávy uživatelů na své platformě WhatsApp. Tyto zprávy následují po žalobě podané minulý týden, která tvrdí, že technologický gigant má přístup prakticky ke všem soukromým komunikacím, jež jsou prezentovány jako důvěrné. Meta tato obvinění důrazně popřela a označila je za absurdní a kategoricky nepravdivá.
Severoatlantická aliance čelí v posledních letech zásadním výzvám, které vyvolávají otázky o její budoucí existenci. Evropští členové NATO si s rostoucí zdrženlivostí začínají uvědomovat, že po více než 75 letech musí převzít hlavní odpovědnosť za vlastní obranu. Éra, kdy se mohli plně spoléhat na Spojené státy jako na svého výhradního ochránce, se chýlí ke konci, k čemuž přispěly i aktuální spory o Grónsko.
Papež Lev XIV. se ocitl mezi světovými lídry, které Donald Trump pozval do své nově vznikající „Rady míru“. Tato iniciativa, původně zaměřená na ukončení bojů v Gaze, má podle amerického prezidenta ambici řešit konflikty po celém světě. Vatikánský státní sekretář uvedl, že papež potřebuje čas na zvážení, zda se na činnosti tohoto orgánu bude podílet.
Vědci nedávno analyzovali více než tisíc druhů syrových potravin, aby sestavili žebříček těch, které nabízejí nejlepší rovnováhu pro naše každodenní nutriční potřeby. Výsledkem je seznam sedmi surovin, které jsou běžně dostupné, ale jejichž skutečný přínos pro zdraví často podceňujeme. Zařazení těchto potravin do jídelníčku může mít zásadní vliv na prevenci chronických onemocnění i celkovou vitalitu.