Americký prezident Donald Trump ve středu ostře kritizoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za jeho „plamenné výroky“, které podle něj prodlužují válku s Ruskem. Trump na své sociální síti Truth Social uvedl, že Zelenskyj „nemá žádné karty v ruce“ a jeho postoje ohrožují blížící se mírovou dohodu, na níž Washington intenzivně pracuje.
Zelenskyj v úterý prohlásil, že Ukrajina nikdy „právně neuzná okupaci Krymu“, čímž podle CNN naráží na jeden z klíčových bodů amerického návrhu na ukončení války – faktické uznání ruské kontroly nad Krymem. Trump označil tento výrok za „velmi škodlivý“ pro jednání a připomněl, že Krym byl ztracen „už za vlády Baracka Obamy bez jediného výstřelu“.
„Situace pro Ukrajinu je zoufalá – buď zvolí mír, nebo bude bojovat ještě tři roky, než přijde o celou zemi,“ napsal Trump a dodal, že Zelenskyj by se měl přestat chovat, jako by měl nějaký trumf v ruce.
V kontextu pokračujících jednání zazněly další kontroverzní výroky z Washingtonu. Viceprezident JD Vance prohlásil během návštěvy Indie, že Spojené státy zvažují odchod z mírového procesu, pokud Ukrajina a Rusko nepřijmou jejich poslední návrh. Ten údajně počítá se zmrazením frontových linií „někde blízko jejich současného stavu“ a možnými územními výměnami.
„Musí dojít k ústupkům na obou stranách. Nemůžeme donekonečna vést jednání bez výsledku,“ řekl Vance. Dodal, že vyhlídky na dohodu jsou stále reálné, ale čas se krátí. Stejné poselství předal před několika dny i ministr zahraničí Marco Rubio, který však nečekaně odřekl účast na klíčovém summitu v Londýně kvůli „logistickým problémům“.
Summit byl následně přeřazen na nižší diplomatickou úroveň a média na něj nemají přístup. To jen prohloubilo nejistotu ohledně dalšího vývoje mírových rozhovorů. USA totiž nadále tlačí na Kyjev, aby se přiblížil kompromisu, zatímco Ukrajina nadále trvá na tom, že nikdy nepřijme ruskou kontrolu nad Krymem či východními oblastmi okupovanými po invazi z roku 2022.
Zelenskyj během tiskové konference potvrdil, že je otevřen jednáním, ale stanovil jasnou červenou linii: „Ukrajina právně neuzná okupaci Krymu. Není o čem mluvit. Je to proti naší ústavě.“
Válka mezitím znovu nabrala na intenzitě po krátkém velikonočním příměří, které obě strany vzápětí obvinily z porušení. Ve středu ukrajinské úřady oznámily, že ruský dron zabil devět lidí a desítky dalších zranil poblíž města Marhanec.
Spojené státy mezitím pokračují v diplomatickém tlaku. Do Moskvy byl vyslán Trumpův zvláštní vyslanec Steve Witkoff, který má jednat přímo s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Kreml potvrdil jeho návštěvu, ale odmítl sdělit podrobnosti.
Bílý dům zároveň oznámil, že mírové rozhovory se „snad pohybují správným směrem“, přestože stále není jasné, co by znamenalo „odstoupení“ USA od celého procesu. Podle oficiálních míst mají být další detaily návrhu dopracovány ve spolupráci s evropskými spojenci a Ukrajinou ještě tento týden.
Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí naznačil ochotu zahájit přímé rozhovory s Ukrajinou o příměří, které by zahrnovalo zastavení útoků na civilní cíle. Kreml následně potvrdil, že se takové rozhovory skutečně zvažují.
Trump však mezitím pokračuje v kritice ukrajinského vedení a vyzývá k rychlému přijetí dohody: „Jsme velmi blízko. Ale pokud bude Zelenskyj pokračovat v takových výrocích, nikdy se z té zabíjející spirály nedostaneme.“
Vedení amerického ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha provází podle CNN hluboká nedůvěra vůči podřízeným a neustálé prověřování jejich loajality. Tento stav vyvrcholil na začátku dubna, kdy se náčelník generálního štábu armády Randy George pokusil s ministrem osobně setkat. Chtěl s ním projednat narůstající napětí, které vyvolaly Hegsethovy přímé zásahy do kariérního postupu vysokých důstojníků, včetně zablokování povýšení čtyř plukovníků. K plánované schůzce, na které chtěl generál George představit armádní technologické priority, už ale nedošlo, protože byl hned následující den z funkce propuštěn.
Demokraté a organizace na ochranu volebních práv varují, že nedávný projev Donalda Trumpa, ve kterém bez důkazů hovořil o čínském vměšování do voleb v roce 2020, je jasnou snahou připravit půdu pro zpochybnění výsledků listopadových průběžných voleb.
Španělská severoafrická enkláva Ceuta čelí rozsáhlé humanitární a sociální krizi poté, co na její území v posledních dnech přes moře dorazily stovky migrantů ze sousedního Maroka. Místní úřady hlásí zcela naplněné ubytovací kapacity a masivní příliv lidí, kteří obcházejí hraniční zábrany plaváním podél pobřežních vlnolamů. Regionální prezident Juan Jesús Vivas v reakci na překotný vývoj varoval, že situace dosáhla krizového stavu a tamní přijímací střediska již nedokážou čelit náporu nově příchozích.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.
Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.
Cévní onemocnění drobných mozkových tepen představuje závažný chronický stav, který výrazně zvyšuje riziko vzniku mozkové mrtvice i rozvoje kognitivních poruch. Jen ve Francii tímto vaskulárním problémem trpí odhadem více než pět milionů lidí, především ve věkové skupině nad šestašedesát let. Přestože lékařská věda dosud nemá k dispozici žádný léky, které by vrátily zdraví poškozeným cévám, v laboratořích v Bordeaux se rodí slibné terapeutické přístupy, které by mohly dosavadní pasivní přístup zásadně proměnit.
Kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev při osobním setkání vyzval ruského vůdce Vladimira Putina ke zmrazení války na Ukrajině a k návratu k diplomatickým jednáním. Během jejich rozhovoru zdůraznil, že na frontě zbytečně umírají mladí lidé a nastal čas válku ukončit. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v reakci na tato slova uvedl, že návrh kazašské hlavy státu považuje za realistický, včasný a velice moudrý apel.
Americká armáda podnikla rozsáhlou vlnu vzdušných úderů na cíle v Íránu. Jednalo se o přímou odvetu za úterní pokusy o balistické útoky, které směřovaly na americké síly v regionu. Podle prohlášení Centrálního velení ozbrojených sil USA zasáhly síly desítky objektů patřících Islámským revolučním gardám. Úder směřoval zejména na vojenská velitelská centra, zařízení pro vývoj a skladování raket či bezpilotních prostředků a na pobřežní obranné i námořní kapacity.
