Americký prezident Donald Trump ve středu ostře kritizoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za jeho „plamenné výroky“, které podle něj prodlužují válku s Ruskem. Trump na své sociální síti Truth Social uvedl, že Zelenskyj „nemá žádné karty v ruce“ a jeho postoje ohrožují blížící se mírovou dohodu, na níž Washington intenzivně pracuje.
Zelenskyj v úterý prohlásil, že Ukrajina nikdy „právně neuzná okupaci Krymu“, čímž podle CNN naráží na jeden z klíčových bodů amerického návrhu na ukončení války – faktické uznání ruské kontroly nad Krymem. Trump označil tento výrok za „velmi škodlivý“ pro jednání a připomněl, že Krym byl ztracen „už za vlády Baracka Obamy bez jediného výstřelu“.
„Situace pro Ukrajinu je zoufalá – buď zvolí mír, nebo bude bojovat ještě tři roky, než přijde o celou zemi,“ napsal Trump a dodal, že Zelenskyj by se měl přestat chovat, jako by měl nějaký trumf v ruce.
V kontextu pokračujících jednání zazněly další kontroverzní výroky z Washingtonu. Viceprezident JD Vance prohlásil během návštěvy Indie, že Spojené státy zvažují odchod z mírového procesu, pokud Ukrajina a Rusko nepřijmou jejich poslední návrh. Ten údajně počítá se zmrazením frontových linií „někde blízko jejich současného stavu“ a možnými územními výměnami.
„Musí dojít k ústupkům na obou stranách. Nemůžeme donekonečna vést jednání bez výsledku,“ řekl Vance. Dodal, že vyhlídky na dohodu jsou stále reálné, ale čas se krátí. Stejné poselství předal před několika dny i ministr zahraničí Marco Rubio, který však nečekaně odřekl účast na klíčovém summitu v Londýně kvůli „logistickým problémům“.
Summit byl následně přeřazen na nižší diplomatickou úroveň a média na něj nemají přístup. To jen prohloubilo nejistotu ohledně dalšího vývoje mírových rozhovorů. USA totiž nadále tlačí na Kyjev, aby se přiblížil kompromisu, zatímco Ukrajina nadále trvá na tom, že nikdy nepřijme ruskou kontrolu nad Krymem či východními oblastmi okupovanými po invazi z roku 2022.
Zelenskyj během tiskové konference potvrdil, že je otevřen jednáním, ale stanovil jasnou červenou linii: „Ukrajina právně neuzná okupaci Krymu. Není o čem mluvit. Je to proti naší ústavě.“
Válka mezitím znovu nabrala na intenzitě po krátkém velikonočním příměří, které obě strany vzápětí obvinily z porušení. Ve středu ukrajinské úřady oznámily, že ruský dron zabil devět lidí a desítky dalších zranil poblíž města Marhanec.
Spojené státy mezitím pokračují v diplomatickém tlaku. Do Moskvy byl vyslán Trumpův zvláštní vyslanec Steve Witkoff, který má jednat přímo s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Kreml potvrdil jeho návštěvu, ale odmítl sdělit podrobnosti.
Bílý dům zároveň oznámil, že mírové rozhovory se „snad pohybují správným směrem“, přestože stále není jasné, co by znamenalo „odstoupení“ USA od celého procesu. Podle oficiálních míst mají být další detaily návrhu dopracovány ve spolupráci s evropskými spojenci a Ukrajinou ještě tento týden.
Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí naznačil ochotu zahájit přímé rozhovory s Ukrajinou o příměří, které by zahrnovalo zastavení útoků na civilní cíle. Kreml následně potvrdil, že se takové rozhovory skutečně zvažují.
Trump však mezitím pokračuje v kritice ukrajinského vedení a vyzývá k rychlému přijetí dohody: „Jsme velmi blízko. Ale pokud bude Zelenskyj pokračovat v takových výrocích, nikdy se z té zabíjející spirály nedostaneme.“
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
V Izraeli pokračuje sčítání hlasů po nedávných parlamentních volbách, přičemž průběžné výsledky po sečtení více než 57 procent odevzdaných lístků ukazují na vedení bloku premiéra Benjamina Netanjahua. Tento pravicový blok dosud získal 55 křesel v Knesetu, což však prozatím nestačí na získání potřebné většiny 61 mandátů. Opoziční tábor v tuto chvíli drží 49 křesel a zastoupení arabských stran čítá celkem 16 mandátů.
