Americký prezident Donald Trump ve středu ostře kritizoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za jeho „plamenné výroky“, které podle něj prodlužují válku s Ruskem. Trump na své sociální síti Truth Social uvedl, že Zelenskyj „nemá žádné karty v ruce“ a jeho postoje ohrožují blížící se mírovou dohodu, na níž Washington intenzivně pracuje.
Zelenskyj v úterý prohlásil, že Ukrajina nikdy „právně neuzná okupaci Krymu“, čímž podle CNN naráží na jeden z klíčových bodů amerického návrhu na ukončení války – faktické uznání ruské kontroly nad Krymem. Trump označil tento výrok za „velmi škodlivý“ pro jednání a připomněl, že Krym byl ztracen „už za vlády Baracka Obamy bez jediného výstřelu“.
„Situace pro Ukrajinu je zoufalá – buď zvolí mír, nebo bude bojovat ještě tři roky, než přijde o celou zemi,“ napsal Trump a dodal, že Zelenskyj by se měl přestat chovat, jako by měl nějaký trumf v ruce.
V kontextu pokračujících jednání zazněly další kontroverzní výroky z Washingtonu. Viceprezident JD Vance prohlásil během návštěvy Indie, že Spojené státy zvažují odchod z mírového procesu, pokud Ukrajina a Rusko nepřijmou jejich poslední návrh. Ten údajně počítá se zmrazením frontových linií „někde blízko jejich současného stavu“ a možnými územními výměnami.
„Musí dojít k ústupkům na obou stranách. Nemůžeme donekonečna vést jednání bez výsledku,“ řekl Vance. Dodal, že vyhlídky na dohodu jsou stále reálné, ale čas se krátí. Stejné poselství předal před několika dny i ministr zahraničí Marco Rubio, který však nečekaně odřekl účast na klíčovém summitu v Londýně kvůli „logistickým problémům“.
Summit byl následně přeřazen na nižší diplomatickou úroveň a média na něj nemají přístup. To jen prohloubilo nejistotu ohledně dalšího vývoje mírových rozhovorů. USA totiž nadále tlačí na Kyjev, aby se přiblížil kompromisu, zatímco Ukrajina nadále trvá na tom, že nikdy nepřijme ruskou kontrolu nad Krymem či východními oblastmi okupovanými po invazi z roku 2022.
Zelenskyj během tiskové konference potvrdil, že je otevřen jednáním, ale stanovil jasnou červenou linii: „Ukrajina právně neuzná okupaci Krymu. Není o čem mluvit. Je to proti naší ústavě.“
Válka mezitím znovu nabrala na intenzitě po krátkém velikonočním příměří, které obě strany vzápětí obvinily z porušení. Ve středu ukrajinské úřady oznámily, že ruský dron zabil devět lidí a desítky dalších zranil poblíž města Marhanec.
Spojené státy mezitím pokračují v diplomatickém tlaku. Do Moskvy byl vyslán Trumpův zvláštní vyslanec Steve Witkoff, který má jednat přímo s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Kreml potvrdil jeho návštěvu, ale odmítl sdělit podrobnosti.
Bílý dům zároveň oznámil, že mírové rozhovory se „snad pohybují správným směrem“, přestože stále není jasné, co by znamenalo „odstoupení“ USA od celého procesu. Podle oficiálních míst mají být další detaily návrhu dopracovány ve spolupráci s evropskými spojenci a Ukrajinou ještě tento týden.
Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí naznačil ochotu zahájit přímé rozhovory s Ukrajinou o příměří, které by zahrnovalo zastavení útoků na civilní cíle. Kreml následně potvrdil, že se takové rozhovory skutečně zvažují.
Trump však mezitím pokračuje v kritice ukrajinského vedení a vyzývá k rychlému přijetí dohody: „Jsme velmi blízko. Ale pokud bude Zelenskyj pokračovat v takových výrocích, nikdy se z té zabíjející spirály nedostaneme.“
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.
Švédský premiér Ulf Kristersson před parlamentními volbami varoval před možnými bezpečnostními riziky v případě vítězství levicového bloku. V rozhovoru pro server Politico uvedl, že případná nová vláda pod vedením levice by mohla ohrozit plnění závazků země vůči Severoatlantické alianci. Kristersson upozornil na skutečnost, že dvě ze tří nebo čtyř stran chystané levicové koalice v minulosti hlasovaly proti vstupu Švédska do NATO. Podle jeho slov by takový kabinet neměl dostatečnou vnitřní jednotu k přijímání klíčových domácích rozhodnutí.
Bleskový postup Íránem podporovaných povstaleckých sil Hútíů v západním Jemenu donutil k ústupu desítky tisíc civilistů. Podle mezinárodních organizací opustilo své domovy podél pobřeží Rudého moře již téměř 50 tisíc lidí. Válečné operace zasáhly především oblasti, kde rebelové obsadili řadu měst dříve kontrolovaných vládními silami s podporou Saúdské Arábie a USA. Při prudkých bojích již podle dostupných zpráv zahynuly stovky lidí a hrozí návrat k plnohodnotné občanské válce.
