Americký prezident Donald Trump ve středu ostře kritizoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za jeho „plamenné výroky“, které podle něj prodlužují válku s Ruskem. Trump na své sociální síti Truth Social uvedl, že Zelenskyj „nemá žádné karty v ruce“ a jeho postoje ohrožují blížící se mírovou dohodu, na níž Washington intenzivně pracuje.
Zelenskyj v úterý prohlásil, že Ukrajina nikdy „právně neuzná okupaci Krymu“, čímž podle CNN naráží na jeden z klíčových bodů amerického návrhu na ukončení války – faktické uznání ruské kontroly nad Krymem. Trump označil tento výrok za „velmi škodlivý“ pro jednání a připomněl, že Krym byl ztracen „už za vlády Baracka Obamy bez jediného výstřelu“.
„Situace pro Ukrajinu je zoufalá – buď zvolí mír, nebo bude bojovat ještě tři roky, než přijde o celou zemi,“ napsal Trump a dodal, že Zelenskyj by se měl přestat chovat, jako by měl nějaký trumf v ruce.
V kontextu pokračujících jednání zazněly další kontroverzní výroky z Washingtonu. Viceprezident JD Vance prohlásil během návštěvy Indie, že Spojené státy zvažují odchod z mírového procesu, pokud Ukrajina a Rusko nepřijmou jejich poslední návrh. Ten údajně počítá se zmrazením frontových linií „někde blízko jejich současného stavu“ a možnými územními výměnami.
„Musí dojít k ústupkům na obou stranách. Nemůžeme donekonečna vést jednání bez výsledku,“ řekl Vance. Dodal, že vyhlídky na dohodu jsou stále reálné, ale čas se krátí. Stejné poselství předal před několika dny i ministr zahraničí Marco Rubio, který však nečekaně odřekl účast na klíčovém summitu v Londýně kvůli „logistickým problémům“.
Summit byl následně přeřazen na nižší diplomatickou úroveň a média na něj nemají přístup. To jen prohloubilo nejistotu ohledně dalšího vývoje mírových rozhovorů. USA totiž nadále tlačí na Kyjev, aby se přiblížil kompromisu, zatímco Ukrajina nadále trvá na tom, že nikdy nepřijme ruskou kontrolu nad Krymem či východními oblastmi okupovanými po invazi z roku 2022.
Zelenskyj během tiskové konference potvrdil, že je otevřen jednáním, ale stanovil jasnou červenou linii: „Ukrajina právně neuzná okupaci Krymu. Není o čem mluvit. Je to proti naší ústavě.“
Válka mezitím znovu nabrala na intenzitě po krátkém velikonočním příměří, které obě strany vzápětí obvinily z porušení. Ve středu ukrajinské úřady oznámily, že ruský dron zabil devět lidí a desítky dalších zranil poblíž města Marhanec.
Spojené státy mezitím pokračují v diplomatickém tlaku. Do Moskvy byl vyslán Trumpův zvláštní vyslanec Steve Witkoff, který má jednat přímo s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Kreml potvrdil jeho návštěvu, ale odmítl sdělit podrobnosti.
Bílý dům zároveň oznámil, že mírové rozhovory se „snad pohybují správným směrem“, přestože stále není jasné, co by znamenalo „odstoupení“ USA od celého procesu. Podle oficiálních míst mají být další detaily návrhu dopracovány ve spolupráci s evropskými spojenci a Ukrajinou ještě tento týden.
Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí naznačil ochotu zahájit přímé rozhovory s Ukrajinou o příměří, které by zahrnovalo zastavení útoků na civilní cíle. Kreml následně potvrdil, že se takové rozhovory skutečně zvažují.
Trump však mezitím pokračuje v kritice ukrajinského vedení a vyzývá k rychlému přijetí dohody: „Jsme velmi blízko. Ale pokud bude Zelenskyj pokračovat v takových výrocích, nikdy se z té zabíjející spirály nedostaneme.“
Agáta Hanychová momentálně působí velice šťastně po boku manžela Mirka Dopity, ale pamětníci si jistě vzpomenou, že dvojice tvořila pár již v minulosti a rozešla se. Trojnásobná maminka se nyní při zvláštní příležitosti rozpovídala o historii jejich vztahu.
Do Česka může v únoru opět vpadnout chladný arktický vzduch. Připustili to meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Pravdou je, že zatím panuje značná nejistota. Odborníci ale prozradili, proč by se u nás mohlo během příštího měsíce ochladit.
Dáda Patrasová se v letošním roce zatím držela stranou pozornosti, i když se o ní zmínili její manžel Felix Slováček či herecká kolegyně Jana Nagyová. Právě její slova potěšila maminku zesnulé Aničky Slováčkové.
Napjatou situaci mezi prezidentem a šéfem diplomacii se rozhodl okomentovat i Miloš Zeman, předchůdce Petra Pavla na Pražském hradě. Exprezident vyjádřil názor, že esemesky ministra Petra Macinky nejsou vydíráním. Zásadní však bude stanovisko policistů.
Poslanec Filip Turek (Motoristé), který stále doufá ve jmenování ministrem životního prostředí, se v těchto dnech neopírá pouze do prezidenta Petra Pavla. Terčem se pro Turka stal například i známý herec Hynek Čermák. Čím mu politik pohrozil?
V americkém státě Minnesota v posledních týdnech prudce vzrostlo napětí, které vyvrcholilo návštěvou takzvaného pohraničního cara Toma Homana v Minneapolis. Tento vládní zmocněnec, kterého prezident Donald Trump pověřil dohledem nad kontroverzní imigrační operací „Metro Surge“, přislíbil během tiskové konference postupné stažení federálních sil. Homan však neupřesnil, kdy k této redukci dojde, ani kolik agentů by mělo město opustit, což vyvolává další otázky ohledně budoucnosti federální přítomnosti v regionu.
Francouzská vláda podniká zásadní kroky k posílení své digitální suverenity a ochrany dětí v online prostoru. Podle informací webu Politico hodlá Paříž zakázat státním úředníkům používání amerických videokonferenčních nástrojů, jako jsou Zoom, Microsoft Teams nebo Google Meet. Cílem je převést veškerou vládní agendu na vlastní technologickou platformu Visio, kterou vyvinul francouzský Meziministeriální digitální úřad (DINUM).
Vědecké studie naznačují, že za většinou nákaz respiračními chorobami typu chřipka stojí pouze malá část populace. Virologové tento jev popisují matematickým vzorcem, podle kterého přibližně 20 % infikovaných lidí způsobí až 80 % všech dalších přenosů. Výzkum ukazuje, že množství viru v dýchacích cestách se mezi lidmi drasticky liší; někteří jedinci mohou mít v těle až desetimilionkrát více virových částic než jiní, což z nich dělá potenciální superpřenašeče.
Otázka územní příslušnosti Doněcké oblasti se stala hlavním bodem, který v současné době brání uzavření mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Americký ministr zahraničí Marco Rubio tuto skutečnost potvrdil během středečního zasedání senátního výboru pro zahraniční vztahy. Podle jeho slov probíhají intenzivní diplomatické práce na tom, zda lze postoje obou stran v této věci vůbec nějakým způsobem sjednotit.
Válka na Ukrajině se dostala do fáze, kdy o úspěchu na bojišti rozhoduje především schopnost neustálé inovace bezpilotních prostředků. Rusko se v tomto ohledu stále více spoléhá na technologickou pomoc z Íránu, která mu umožňuje budovat rozsáhlou a neustále se vyvíjející flotilu dronů. Tato spolupráce vyústila v masivní produkci, která má Rusku zajistit převahu ve vzduchu i v době, kdy pozemní operace uvízly v opotřebovací válce.
Americká popová ikona Madonna vyvolala mezi svými ukrajinskými fanoušky vlnu rozhořčení poté, co se na sociálních sítích objevila v kontroverzním doplňku. Sedmašedesátiletá zpěvačka, která se dosud profilovala jako hlasitá podporovatelka Ukrajiny v boji proti ruské agresi, zveřejnila fotografie v sovětské beranici s rudou hvězdou. Tento krok vyvolal okamžitou kritiku, neboť mnozí považují používání sovětské symboliky za nevhodné a necitlivé vzhledem k probíhajícímu válečnému konfliktu.
Evropská unie oznámila plán vyčlenit 145 milionů eur na humanitární pomoc Ukrajině v reakci na kritickou situaci v zemi. Tyto prostředky mají zajistit základní potřeby, jako jsou přístřeší, potraviny, finanční pomoc a přístup k vodě či zdravotním službám. Součástí balíčku je také psychososociální podpora a asistence zaměřená na ochranu obyvatel, kteří čelí následkům ruských útoků na energetickou infrastrukturu.
