Trump se vzteká kvůli Zelenskému: Nic nemá, za tři roky přijde o celou Ukrajinu

Drama v Oválné pracovně Bílého domu (pátek, 28. února 2025).
Drama v Oválné pracovně Bílého domu (pátek, 28. února 2025)., foto: president.gov.ua
Klára Marková 23. dubna 2025 19:44
Sdílej:

Americký prezident Donald Trump ve středu ostře kritizoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za jeho „plamenné výroky“, které podle něj prodlužují válku s Ruskem. Trump na své sociální síti Truth Social uvedl, že Zelenskyj „nemá žádné karty v ruce“ a jeho postoje ohrožují blížící se mírovou dohodu, na níž Washington intenzivně pracuje.

Zelenskyj v úterý prohlásil, že Ukrajina nikdy „právně neuzná okupaci Krymu“, čímž podle CNN naráží na jeden z klíčových bodů amerického návrhu na ukončení války – faktické uznání ruské kontroly nad Krymem. Trump označil tento výrok za „velmi škodlivý“ pro jednání a připomněl, že Krym byl ztracen „už za vlády Baracka Obamy bez jediného výstřelu“.

„Situace pro Ukrajinu je zoufalá – buď zvolí mír, nebo bude bojovat ještě tři roky, než přijde o celou zemi,“ napsal Trump a dodal, že Zelenskyj by se měl přestat chovat, jako by měl nějaký trumf v ruce.

V kontextu pokračujících jednání zazněly další kontroverzní výroky z Washingtonu. Viceprezident JD Vance prohlásil během návštěvy Indie, že Spojené státy zvažují odchod z mírového procesu, pokud Ukrajina a Rusko nepřijmou jejich poslední návrh. Ten údajně počítá se zmrazením frontových linií „někde blízko jejich současného stavu“ a možnými územními výměnami.

„Musí dojít k ústupkům na obou stranách. Nemůžeme donekonečna vést jednání bez výsledku,“ řekl Vance. Dodal, že vyhlídky na dohodu jsou stále reálné, ale čas se krátí. Stejné poselství předal před několika dny i ministr zahraničí Marco Rubio, který však nečekaně odřekl účast na klíčovém summitu v Londýně kvůli „logistickým problémům“.

Summit byl následně přeřazen na nižší diplomatickou úroveň a média na něj nemají přístup. To jen prohloubilo nejistotu ohledně dalšího vývoje mírových rozhovorů. USA totiž nadále tlačí na Kyjev, aby se přiblížil kompromisu, zatímco Ukrajina nadále trvá na tom, že nikdy nepřijme ruskou kontrolu nad Krymem či východními oblastmi okupovanými po invazi z roku 2022.

Zelenskyj během tiskové konference potvrdil, že je otevřen jednáním, ale stanovil jasnou červenou linii: „Ukrajina právně neuzná okupaci Krymu. Není o čem mluvit. Je to proti naší ústavě.“

Válka mezitím znovu nabrala na intenzitě po krátkém velikonočním příměří, které obě strany vzápětí obvinily z porušení. Ve středu ukrajinské úřady oznámily, že ruský dron zabil devět lidí a desítky dalších zranil poblíž města Marhanec.

Spojené státy mezitím pokračují v diplomatickém tlaku. Do Moskvy byl vyslán Trumpův zvláštní vyslanec Steve Witkoff, který má jednat přímo s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Kreml potvrdil jeho návštěvu, ale odmítl sdělit podrobnosti.

Bílý dům zároveň oznámil, že mírové rozhovory se „snad pohybují správným směrem“, přestože stále není jasné, co by znamenalo „odstoupení“ USA od celého procesu. Podle oficiálních míst mají být další detaily návrhu dopracovány ve spolupráci s evropskými spojenci a Ukrajinou ještě tento týden.

Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí naznačil ochotu zahájit přímé rozhovory s Ukrajinou o příměří, které by zahrnovalo zastavení útoků na civilní cíle. Kreml následně potvrdil, že se takové rozhovory skutečně zvažují.

Trump však mezitím pokračuje v kritice ukrajinského vedení a vyzývá k rychlému přijetí dohody: „Jsme velmi blízko. Ale pokud bude Zelenskyj pokračovat v takových výrocích, nikdy se z té zabíjející spirály nedostaneme.“ 

Stalo se
Novinky
Donald Trump

Experti jsou Trumpovými protiruskými sankcemi překvapeni

Trumpova administrativa nečekaně obrátila kurz ve své strategii vůči Rusku, když po devíti měsících snah o ústupky pomocí pobídek uvalila „masivní sankce“ na dva největší ruské producenty ropy. Tyto sankce, namířené na společnosti Rosněfť a Lukoil a desítky jejich dceřiných společností, představují první přímá opatření, která prezident Donald Trump zavedl od svého návratu do úřadu. Odborníci se shodují, že cílení na tyto giganty, které tvoří zhruba polovinu ruského ropného exportu, je významnou změnou oproti předchozí praxi.

Novinky
Analýza
Ilustrační fotografie

Demografická krize se rychle blíží, důchody jsou v ohrožení. Klíčem k přežití může být zvládnutá migrace, Česko ale zaostává

Evropa čelí demografické krizi, která zásadně promění její ekonomiku, politiku i sociální strukturu. Populace stárne, porodnost klesá a bez migrace by se kontinent začal zmenšovat. Česká republika není výjimkou – prudce ubývá lidí v produktivním věku a důchodový systém se blíží hranici udržitelnosti. Migrace se tak stává nejen pracovním, ale i strategickým tématem. A také otázkou, zda dokážeme proměnit nevyhnutelný trend v nástroj přežití a dalšího rozvoje.

Novinky
Vladimir Putin

USA se nikdy nepodvolíme, prohlásil Putin. Připustil ale, že sankce budou bolet

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že se jeho země nikdy nepodvolí tlaku Spojených států, zároveň však připustil, že nové americké sankce mohou způsobit Rusku určité ekonomické škody. K jeho prohlášení došlo poté, co USA uvalily sankce na dva největší ruské producenty ropy, a objevily se zprávy, že Čína a Indie zvažují omezení nákupu ruské ropy.

Novinky
Ilustrační foto

Změny počasí tvrdě dopadají na rybáře. Roste zoufalství i počet nehod a úmrtí

Jihokorejští rybáři čelí rostoucímu nebezpečí na moři, a úřady i odborníci se shodují, že hlavní příčinou je klimatická změna. Prudký nárůst nehod s fatálními následky vyvolal v zemi znepokojení. V loňském roce v mořích kolem Jižní Koreje zahynulo nebo se pohřešovalo 164 lidí, což představuje nárůst o 75 % oproti předchozímu roku. Většinou šlo o rybáře, jejichž lodě se potopily nebo převrátily.