Měření času ve vesmíru je inženýrský zázrak, na jehož absolutní přesnosti závisí globální bankovnictví, navigace automobilů nebo dokonce stabilita elektrických sítí. I odchylka v řádu miliardtin sekundy může způsobit chaos. Udržet přesné měření času na oběžné dráze je však extrémně náročné, ať už jde o hodinky astronautů, nebo o atomové hodiny v navigačních satelitech.
První překážky přicházejí již při startu. Christoph Grainger-Herr, generální ředitel luxusní hodinářské firmy IWC, která navrhuje hodinky pro novou soukromou vesmírnou stanici společnosti VAST, popisuje start jako „docela násilný proces“. Vibrace, otřesy a extrémní teploty spojené s tisíci tunami raketového paliva představují ohromnou zátěž pro složité hodinové mechanismy.
Problémy pokračují i na oběžné dráze. Výroba hodinek musí zohledňovat mikrogravitaci, která ovlivňuje hodinky, když astronauté plují různými pozicemi. Největší výzva ale přichází během vesmírného výstupu. Teploty mimo stanici kolísají od −150 ∘C ve stínu po více než 100 ∘C na slunci. Tyto výkyvy, stejně jako radiace, vážně narušují funkce hodinek, přitom přesné načasování je v tu chvíli klíčové pro kontrolu životně důležitých zásob a času stráveného mimo kosmickou loď.
Mnohem větší význam než hodinky astronautů mají stovky atomových hodin v satelitech obíhajících Zemi. Bez jejich časových signálů by se zastavila navigace, komunikace a kritická infrastruktura. Navigační systémy, jako je GPS, určují polohu měřením doby, za kterou signál dorazí z nejméně čtyř satelitů. Odchylka přesahující jen pár nanosekund by vedla k citelným chybám v poloze na zemi.
Na přesnost satelitních hodin má vliv i Albert Einstein. Satelity se pohybují obrovskou rychlostí, což podle speciální teorie relativity zpomaluje čas, a tedy i chod hodin, o 7,2 mikrosekundy denně. Zároveň jsou ale umístěny 20000 km od Země ve slabším gravitačním poli, což podle obecné teorie relativity způsobuje zrychlení chodu hodin.
Tyto dva protichůdné efekty vyžadují, aby hodiny v GPS satelitu tikaly přibližně o 38 mikrosekund rychleji než hodiny na Zemi. Bez této korekce by se GPS poloha posunula až o 10 km denně. Při vypuštění prvních testovacích satelitů existoval dokonce přepínač, který by vypnul relativistické korekce, kdyby se ukázalo, že se Einstein mýlil. Potvrdilo se ale, že měl pravdu. Tyto hodiny k měření času používají vibrace atomů namísto méně přesného křemene.
Přestože jsme na časových signálech z vesmíru kriticky závislí, tyto systémy jsou zranitelné. V říjnu vědci zaznamenali, že neznámý satelit nad Baltským mořem ruší časové signály a v letošním roce bylo hlášeno narušení GPS u přibližně 1500 letů denně. Proto odborníci hledají alternativy.
Dr. Harry Pointon, expert na přesný čas, zdůrazňuje potřebu doplňkových systémů. Například Národní fyzikální laboratoř (NPL) v Londýně vyvíjí alternativu, která by dodávala přesný čas přímo přes rozsáhlou síť optických kabelů na Zemi, a obcházela by tak zranitelnou vesmírnou část. Cílem je dosáhnout stále vyšší přesnosti, kterou moderní technologie vyžadují.
My se mezi tím můžeme připravit na to, že si o víkendu pospíme o hodinu déle. V noci ze soboty 25. na neděli 26. října se v 3:00 posunou hodiny zpět na 2:00 a začne zimní čas.
Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski ostře kritizoval amerického podnikatele Elona Muska kvůli omezením satelitního systému Starlink na Ukrajině a vyjádřil naději, že miliardář jednoho dne odletí na Mars. Během pátečního vystoupení na konferenci v Lodži varoval před nebezpečím míchání byznysu do mezinárodní politiky.
Finská policie zahájila formální kriminální vyšetřování kvůli podezření z porušení tamních ekologických zákonů v souvislosti s přípravnými pracemi na stavbu nového datového centra společnosti Google na severu země. Dceřiná společnost technologického giganta Tuike Finland měla podle úřadů nelegálně vykácet rozsáhlé plochy lesa a provést odvodňovací práce v lokalitě Muhos ještě předtím, než byly dokončeny povinné posudky vlivů na životní prostředí.
S blížící se náročnou zimou na ukrajinské frontě se výrazně zvyšuje diplomatická aktivita ve snaze přiblížit se k trvalému příměří a mírové dohody mezi Kyjevem a Moskvou. Pod tlakem amerického prezidenta Donalda Trumpa se delegace obou zemí připravují na třístranné setkání s americkými zástupci, které by se podle webu Politico mělo uskutečnit 10. listopadu v Abú Zabí. Celý proces však provádí celá řada otevřených otázek ohledně budoucích bezpečnostních záruk a zapojení evropských států.
Americký prezident Donald Trump během nedělního politického shromáždění v michiganském Port Huronu ostře zaútočil na Norsko, které označil urážlivým vulgárním výrazem a prohlásil, že norské přistěhovalce ve Spojených státech vítat nebude. Své pobouření zdůvodnil tím, že v Norsku sídlící Nobelův výbor mu dosud neudělil Nobelovu cenu za mír. Předvolební mítink se konal pouhý týden před nadcházejícími listopadovými volbami do Kongresu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí po letošních parlamentních volbách další zkoušce své dlouhé politické kariéry, když po sečtení většiny hlasů středečního večera nevisí ve vzduchu jasný vítěz. Přestože jeho strana Likud zůstává nejsilnějším subjektem ve stodvacetičlenném Knesetu s odhadovaným ziskem 26 mandátů, pravicový blok ztratil většinu a dosáhl pouze na 53 křesel, což je výrazně pod hranicí potřebných 61 hlasů k řádnému vládnutí.
Současný postoj americké administrativy vůči Ukrajině, v jehož rámci Washington omezuje zpravodajskou spolupráci a tlačí na dřívější ukončení konfliktu, přehlíží hlubší strategické zájmy Spojených států. Zatímco prezident Donald Trump upřednostňuje diplomatické dohody s Moskvou a obviňuje Kyjev z růstu globálních problémů, odborníci oslovení webem Kyiv Post upozorňují, že bezpečnostní osud Ukrajiny a Západu je vzájemně propojen a že opuštění napadené země se může Washingtonu v budoucnu vymstít.
Filmař Adam McKay a ekologický aktivista Philip Eubanks upozornili ve svém nedávném komentáři pro The Guardian na hrozby, kterým lidstvo čelí v podobě nekontrolovaného rozvoje umělé inteligence a prohlubující se klimatické krize. Podle jejich názoru mají obě tato nebezpečí společného jmenovatele v podobě soukromých entit a korporací usilujících o maximální zisk. Současná společnost tak podle autorů stojí před otázkou, která z těchto krizí lidstvo ohrožuje více.
Při tragické srážce vysokorychlostních vlaků nedaleko španělského Toleda zemřelo nejméně 686 lidí. K nehodě došlo ve středu 28. října 2026 a tato událost vážně ohrožuje předvolební kampaň premiéra Pedra Sáncheze před nadcházejícími předčasnými volbami. Katastrofa totiž podkopává jeho ústřední argument, že vláda zajišťuje efektivní fungování veřejných služeb a zlepšuje každodenní život občanů.
Evropská unie se stáhla ze své dřívější nabídky Kanadě, která se měla týkat zahájení rozhovorů o takzvaném přidruženém členství. Tento krok přichází v důsledku neshod mezi členskými státy, jež se objevily těsně před začátkem společného summitu v Montrealu. Původní ambiciózní plán tak doznal výrazných změn a byl nahrazen mírnější formulací.
Izraelské parlamentní volby přinesly nejednoznačný výsledek, v němž úřadující premiér Benjamin Netanjahu ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Ejzenkot nezískali potřebnou většinu jedenašedesáti křesel v stodvacetičlenném Knesetu. Co bude nyní následovat?
Ředitel afrického Centera pro kontrolu a prevenci nemocí (Africa CDC) Jean Kaseya varoval, že dosud nevídané šíření epidemie eboly v Africe by se mohlo rozšířit do Velké Británie i dalších zemí světa, pokud mezinárodní společenství neposkytne dostatečné finanční prostředky na zvýšení připravenosti a zajištění léčby.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.