Měření času ve vesmíru je inženýrský zázrak, na jehož absolutní přesnosti závisí globální bankovnictví, navigace automobilů nebo dokonce stabilita elektrických sítí. I odchylka v řádu miliardtin sekundy může způsobit chaos. Udržet přesné měření času na oběžné dráze je však extrémně náročné, ať už jde o hodinky astronautů, nebo o atomové hodiny v navigačních satelitech.
První překážky přicházejí již při startu. Christoph Grainger-Herr, generální ředitel luxusní hodinářské firmy IWC, která navrhuje hodinky pro novou soukromou vesmírnou stanici společnosti VAST, popisuje start jako „docela násilný proces“. Vibrace, otřesy a extrémní teploty spojené s tisíci tunami raketového paliva představují ohromnou zátěž pro složité hodinové mechanismy.
Problémy pokračují i na oběžné dráze. Výroba hodinek musí zohledňovat mikrogravitaci, která ovlivňuje hodinky, když astronauté plují různými pozicemi. Největší výzva ale přichází během vesmírného výstupu. Teploty mimo stanici kolísají od −150 ∘C ve stínu po více než 100 ∘C na slunci. Tyto výkyvy, stejně jako radiace, vážně narušují funkce hodinek, přitom přesné načasování je v tu chvíli klíčové pro kontrolu životně důležitých zásob a času stráveného mimo kosmickou loď.
Mnohem větší význam než hodinky astronautů mají stovky atomových hodin v satelitech obíhajících Zemi. Bez jejich časových signálů by se zastavila navigace, komunikace a kritická infrastruktura. Navigační systémy, jako je GPS, určují polohu měřením doby, za kterou signál dorazí z nejméně čtyř satelitů. Odchylka přesahující jen pár nanosekund by vedla k citelným chybám v poloze na zemi.
Na přesnost satelitních hodin má vliv i Albert Einstein. Satelity se pohybují obrovskou rychlostí, což podle speciální teorie relativity zpomaluje čas, a tedy i chod hodin, o 7,2 mikrosekundy denně. Zároveň jsou ale umístěny 20000 km od Země ve slabším gravitačním poli, což podle obecné teorie relativity způsobuje zrychlení chodu hodin.
Tyto dva protichůdné efekty vyžadují, aby hodiny v GPS satelitu tikaly přibližně o 38 mikrosekund rychleji než hodiny na Zemi. Bez této korekce by se GPS poloha posunula až o 10 km denně. Při vypuštění prvních testovacích satelitů existoval dokonce přepínač, který by vypnul relativistické korekce, kdyby se ukázalo, že se Einstein mýlil. Potvrdilo se ale, že měl pravdu. Tyto hodiny k měření času používají vibrace atomů namísto méně přesného křemene.
Přestože jsme na časových signálech z vesmíru kriticky závislí, tyto systémy jsou zranitelné. V říjnu vědci zaznamenali, že neznámý satelit nad Baltským mořem ruší časové signály a v letošním roce bylo hlášeno narušení GPS u přibližně 1500 letů denně. Proto odborníci hledají alternativy.
Dr. Harry Pointon, expert na přesný čas, zdůrazňuje potřebu doplňkových systémů. Například Národní fyzikální laboratoř (NPL) v Londýně vyvíjí alternativu, která by dodávala přesný čas přímo přes rozsáhlou síť optických kabelů na Zemi, a obcházela by tak zranitelnou vesmírnou část. Cílem je dosáhnout stále vyšší přesnosti, kterou moderní technologie vyžadují.
My se mezi tím můžeme připravit na to, že si o víkendu pospíme o hodinu déle. V noci ze soboty 25. na neděli 26. října se v 3:00 posunou hodiny zpět na 2:00 a začne zimní čas.
Organizace spojených národů varovala, že se svět musí připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší nárůst globálních teplot a extrémní výkyvy počasí. Odborníci vyjadřují znepokojení zejména proto, že El Niño přichází v době probíhající změny klimatu způsobené člověkem, což může výrazně zesílit jeho dopady. Zatímco Evropa má plné ruce se současnou vlnou veder a na příchod klimatického jevu se nijak zvlášť nepřipravuje, Asie se chystá na intenzivní vlny veder a sucha, které vystaví obrovskému tlaku tamní zemědělství, energetické sítě a zásoby vody.
Vědci z Cambridgeské univerzity vyvinuli za pomoci umělé inteligence zcela nový typ vakcíny, která by mohla poskytnout ochranu před širokou škálou virů a zabránit vzniku budoucích pandemií. Podle výzkumného týmu je to vůbec poprvé v historii, kdy byla klíčová složka vakcíny kompletně navržena umělou inteligencí a následně otestována na lidech.
Začátek meteorologického léta s sebou přinesl spalující horka, která kontinent zasáhla ještě před koncem jara. Ačkoliv západní Evropa se již z velké části vymanila z vlivu horké vzduchové hmoty, která překonala květnové a červnové teplotní rekordy, celý region nyní spaluje další extrémní vlna veder.
Pokud by si nynější Rusko mělo vybrat oficiální slogan, mohl by znít podobně jako slova šéfa tamní diplomacie Sergeje Lavrova, který v minulosti prohlásil, že Rusko je zkrátka takové, jaké je, a nestydí se to ukazovat. Podobně nekompromisní tón nedávno v Kremlu zvolila i folková zpěvačka Naděžda Babkina. Po převzetí státního vyznamenání z rukou Vladimira Putina publiku řekla, že země se nikdy nevzdá díky svému jedinečnému multietnickému genetickému kódu, a dodala, že komu se to nelíbí, může jít klidně spáchat samovraždu. Tento výrok v mnoha ohledech ilustruje současnou ruskou tvář, která odmítá jakékoliv omluvy či ústupky, což přesně odpovídá postoji samotného prezidenta.
Po nedávném summitu amerického prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem se pozornost opět obrátila k podpoře, kterou Washington poskytuje Tchaj-wanu, a k dodávkám amerických zbraní tamní vládě. Hned v první den rozhovorů adresoval Si Ťin-pching svému americkému protějšku varování, že Tchaj-wan představuje nejvýznamnější otevřenou otázku mezi oběma mocnostmi a při nesprávném přístupu může vyústit ve velmi nebezpečnou situaci. Prezident Trump následně odložil podpis zbrojního kontraktu za 14 miliard dolarů, který nedávno schválil Kongres, a označil ho za velmi dobrou vyjednávací kartu pro svá jednání s Pekingem.
Bývalá první dáma USA Jill Bidenová v rozhovoru pro stanici CBS News přiznala, že během nechvalně známé prezidentské debaty v roce 2024 měla strach, zda její manžel Joe Biden neprožívá mozkovou mrtvici. Uvedla, že byla k smrti vyděšená, protože současného prezidenta v takovém stavu nikdy předtím ani potom neviděla, a dodala, že vůbec netuší, co se tehdy stalo. Celý rozhovor s novinářkou Ritou Braverovou odvysílá stanice v pořadu Sunday Morning tuto neděli.
Obnovený vojenský konflikt mezi Spojenými státy a Íránem se točí kolem kontroly nad Hormuzským průlivem, kterým proudí pětina světových zásob ropy. Boje, jež si již vyžádaly desítky obětí i značné materiální škody, dramaticky narušily námořní dopravu a způsobil prudký nárůst cen energií na globálních trzích.
Španělské enklávy v Severní Africe čelí vlně masové nelegální migrace, která přiměla k reakci i americký Bílý dům. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa v oficiálním prohlášení varovala evropské státy před důsledky otevřené politiky a vyzvala k okamžitému zpřísnění hraničních kontrol. Situace na hranicích s Marokem se v posledních dnech vyostřila a vyžádala si už i oběti na životech.
Ruská vláda po téměř pěti letech od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu fakticky přiznala, že ukrajinský Donbas patří Ukrajině – tedy alespoň na poli mezinárodního sportu. Mezinárodní olympijský výbor (MOV) předběžně otevřel cestu k návratu ruských sportovců tím, že zrušil suspendaci Ruského olympijského výboru. Moskva sice toto rozhodnutí okamžitě oslavila jako obrovský diplomatický triumf a ukrajinský olympijský výbor se proti němu odvolal ke Sportovnímu arbitrážnímu soudu v Lausanne, avšak v pozadí celého úspěchu leží ústupek, který se v samotném Rusku stává vážným vnitropolitickým problémem.
V čínských městech se naplno rozhořel souboj mezi nastupující umělou inteligencí a řadovými pracovníky, kteří čelí vážným obavám o svou obživu. Ilustrativním příkladem se staly ulice středočeského Wu-chanu, kde nedávný systémový výpadek autonomních taxíků způsobil dopravní kolaps. Pro místní řidiče klasických vozů však nečekané odstavení robotických konkurentů znamenalo chvilkovou úlevu a prudký návrat zákazníků, což jen podtrhlo napětí, které zavedení této technologie v komunitě vyvolalo.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla ruské armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen. Přestože ženy v ruských ozbrojených silách tradičně zastávaly spíše podpůrné funkce, současné náborové kampaně, propaganda na sociálních sítích i zprávy státních médií ukazují, že armáda usiluje o jejich zapojení do operačních rolí, zejména v oblasti obsluhy bezpilotních letounů a dalších technických specializací.
Vojenský konflikt na Ukrajině si od začátku plnohodnotné ruské invaze vyžádal na obou stranách již více než dva miliony padlých, zraněných či pohřešovaných vojáků. Vyplývá to z nové studie amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia. Podle zveřejněných odhadů nesou hlavní tíhu ztrát moskevské síly, které zaznamenaly přibližně 1,4 milionu obětí, přičemž počet mrtvých ruských vojáků dosahuje 400 000 až 450 000.