Měření času ve vesmíru je inženýrský zázrak, na jehož absolutní přesnosti závisí globální bankovnictví, navigace automobilů nebo dokonce stabilita elektrických sítí. I odchylka v řádu miliardtin sekundy může způsobit chaos. Udržet přesné měření času na oběžné dráze je však extrémně náročné, ať už jde o hodinky astronautů, nebo o atomové hodiny v navigačních satelitech.
První překážky přicházejí již při startu. Christoph Grainger-Herr, generální ředitel luxusní hodinářské firmy IWC, která navrhuje hodinky pro novou soukromou vesmírnou stanici společnosti VAST, popisuje start jako „docela násilný proces“. Vibrace, otřesy a extrémní teploty spojené s tisíci tunami raketového paliva představují ohromnou zátěž pro složité hodinové mechanismy.
Problémy pokračují i na oběžné dráze. Výroba hodinek musí zohledňovat mikrogravitaci, která ovlivňuje hodinky, když astronauté plují různými pozicemi. Největší výzva ale přichází během vesmírného výstupu. Teploty mimo stanici kolísají od −150 ∘C ve stínu po více než 100 ∘C na slunci. Tyto výkyvy, stejně jako radiace, vážně narušují funkce hodinek, přitom přesné načasování je v tu chvíli klíčové pro kontrolu životně důležitých zásob a času stráveného mimo kosmickou loď.
Mnohem větší význam než hodinky astronautů mají stovky atomových hodin v satelitech obíhajících Zemi. Bez jejich časových signálů by se zastavila navigace, komunikace a kritická infrastruktura. Navigační systémy, jako je GPS, určují polohu měřením doby, za kterou signál dorazí z nejméně čtyř satelitů. Odchylka přesahující jen pár nanosekund by vedla k citelným chybám v poloze na zemi.
Na přesnost satelitních hodin má vliv i Albert Einstein. Satelity se pohybují obrovskou rychlostí, což podle speciální teorie relativity zpomaluje čas, a tedy i chod hodin, o 7,2 mikrosekundy denně. Zároveň jsou ale umístěny 20000 km od Země ve slabším gravitačním poli, což podle obecné teorie relativity způsobuje zrychlení chodu hodin.
Tyto dva protichůdné efekty vyžadují, aby hodiny v GPS satelitu tikaly přibližně o 38 mikrosekund rychleji než hodiny na Zemi. Bez této korekce by se GPS poloha posunula až o 10 km denně. Při vypuštění prvních testovacích satelitů existoval dokonce přepínač, který by vypnul relativistické korekce, kdyby se ukázalo, že se Einstein mýlil. Potvrdilo se ale, že měl pravdu. Tyto hodiny k měření času používají vibrace atomů namísto méně přesného křemene.
Přestože jsme na časových signálech z vesmíru kriticky závislí, tyto systémy jsou zranitelné. V říjnu vědci zaznamenali, že neznámý satelit nad Baltským mořem ruší časové signály a v letošním roce bylo hlášeno narušení GPS u přibližně 1500 letů denně. Proto odborníci hledají alternativy.
Dr. Harry Pointon, expert na přesný čas, zdůrazňuje potřebu doplňkových systémů. Například Národní fyzikální laboratoř (NPL) v Londýně vyvíjí alternativu, která by dodávala přesný čas přímo přes rozsáhlou síť optických kabelů na Zemi, a obcházela by tak zranitelnou vesmírnou část. Cílem je dosáhnout stále vyšší přesnosti, kterou moderní technologie vyžadují.
My se mezi tím můžeme připravit na to, že si o víkendu pospíme o hodinu déle. V noci ze soboty 25. na neděli 26. října se v 3:00 posunou hodiny zpět na 2:00 a začne zimní čas.
Využívání nejmodernějších stíhaček k likvidaci levných íránských dronů se stává jedním z největších strategických a ekonomických rébusů současného konfliktu. Přestože nasazení špičkových letounů pomohlo snížit frekvenci íránských útoků až o 83 %, experti i bývalí piloti varují, že současná taktika je dlouhodobě neudržitelná. Situaci trefně přirovnal jeden z britských důstojníků k „používání perlíku na rozbití ořechu“.
Ukrajina oficiálně přijala technickou a finanční pomoc od Evropské unie na opravu poškozeného ropovodu Družba. Tento krok má za cíl obnovit plynulé dodávky suroviny do Maďarska a na Slovensko. Dohoda byla oznámena pouhé dva dny před summitem lídrů EU v Bruselu a mohla by výrazně přispět ke zmírnění diplomatického napětí, kvůli němuž Maďarsko dosud blokovalo unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur.
Mezinárodní fotbalová federace FIFA podle všeho odmítla možnost, že by se zápasy íránské reprezentace na nadcházejícím mistrovství světa přesunuly ze Spojených států do Mexika. Reagovala tak na vyjádření íránské strany, která o změnu dějiště usilovala s odkazem na bezpečnost svých hráčů. Celá situace je důsledkem probíhajícího válečného konfliktu, v němž proti sobě stojí USA, Izrael a Írán.
Šéf íránské diplomacie Abbás Arákčí v nedávném rozhovoru otevřeně přiznal, že Teherán se v nynějším střetu s USA a Izraelem opírá o vojenskou kooperaci s Ruskem a Čínou. Obě země nazval klíčovými spojenci a potvrdil, že jejich spolupráce dalece přesahuje běžnou politiku či obchod a zahrnuje i přímé vazby mezi ozbrojenými složkami.
Mezi Maltou a italskými ostrovy Linosa a Lampedusa se nekontrolovaně unáší ruský tanker Arctic Metagaz, který námořní úřady označují za „tikající časovanou bombu“. Plavidlo o délce 277 metrů se stalo 3. března terčem útoku námořních a vzdušných dronů v mezinárodních vodách Středozemního moře. Podle ruského ministerstva zahraničí nesou za tento čin odpovědnost ukrajinské síly, Kyjev se však k incidentu nevyjádřil. Třicetičlenná posádka loď po vypuknutí požáru opustila a byla zachráněna libyjskou pobřežní stráží.
Řady administrativy Donalda Trumpa opustil jeden z klíčových bezpečnostních představitelů. Joe Kent, ředitel Národního protiteroristického centra (NCTC), v úterý rezignoval na svou funkci na protest proti probíhající válce v Íránu. Pětačtyřicetiletý veterán speciálních sil a CIA své rozhodnutí oznámil v otevřeném dopise zveřejněném na sociální síti X, ve kterém prezidenta vyzval k okamžité změně kurzu a ukončení konfliktu.
Výkonný ředitel společnosti Netflix Ted Sarandos se v úterý vydává do Bruselu, aby jednal s představiteli Evropské unie o budoucí podobě regulace streamovacích služeb. Jeho návštěva přichází v době, kdy se Komise chystá revidovat směrnici o audiovizuálních mediálních službách. Sarandos v rozhovoru pro Politico varoval, že přílišná složitost a roztříštěnost pravidel mezi jednotlivé členské státy by mohla vážně poškodit jednotný trh a zdravé podnikatelské prostředí v Evropě.
Tři týdny po vypuknutí války v Íránu čelí turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zásadnímu dilematu, které může ovlivnit politickou budoucnost jeho hnutí i důvěryhodnost země v zahraničí. Turecký vzdušný prostor již dvakrát narušily íránské rakety, které musela zneškodnit protivzdušná obrana NATO.
Donald Trump se při obvinění Íránu z tragického útoku na základní školu opíral o neověřené a následně vyvrácené zpravodajské informace. Podle zdrojů webu The Guardian obeznámených se situací CIA původně prezidentovi sdělila, že raketa pravděpodobně není americké výroby, protože podle prvních záběrů neodpovídala konstrukci střel Tomahawk. Během pouhých 24 hodin však tajné služby po analýze dalších videí toto hodnocení přehodnotily a dospěly k závěru, že školu skutečně zasáhl americký Tomahawk.
Vedení nejvýznamnějších amerických ropných společností varovalo administrativu prezidenta Donalda Trumpa před dalším zhoršováním energetické krize. Šéfové gigantů jako Exxon Mobil, Chevron a ConocoPhillips se podle webu Wall Street Journal minulou středu sešli v Bílém domě s ministrem pro energetiku Chrisem Wrightem a ministrem vnitra Dougem Burgumem. Podle nich konflikt s Íránem a zablokování strategického Hormuzského průlivu povedou k pokračující nestabilitě a vysoké volatilitě na světových trzích.
Válka s Íránem, která trvá třetí týden, už nyní drasticky zatěžuje americkou státní kasu. Podle představitelů Trumpovy administrativy vynaložily Spojené státy na tento konflikt za prvních čtrnáct dní minimálně 12 miliard dolarů. Toto číslo se okamžitě stalo středem ostré kritiky ze strany demokratů i zastánců rozpočtové odpovědnosti, kteří upozorňují, že astronomické sumy mizející v raketových útocích by mohly zásadně proměnit životy milionů Američanů v oblastech zdravotnictví či školství.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že hodlá o zhruba měsíc odložit svou vysoce sledovanou březnovou návštěvu Číny. Jako hlavní důvod uvedl nutnost osobního dohledu nad probíhající válkou v Íránu. Setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které mělo původně proběhnout od 31. března do 2. dubna, se tak pravděpodobně uskuteční až v pozdějším termínu.