Nové americké sankce, které nečekaně vyhlásil Donald Trump a které cílí na ruské ropné giganty Lukoil a státem vlastněný Rosněft, pravděpodobně neochromí válečnou mašinérii Vladimira Putina. Podle odborníků však sankce de facto dokončí vytlačení ruské ropy z Evropské unie, což se Bruselu dosud zcela nepodařilo.
Trump oznámil „ohromné“ nové sankce, první od nástupu do úřadu, které mají nabýt platnosti 21. listopadu. Tyto kroky sice stále čekají na detailní rozpracování, ale teoreticky by měly donutit obě firmy prodat svá aktiva a ukončit zbývající dodávky ropovodem do Evropy. Kimberly Donovan, expertka na sankce z Atlantic Council, uvedla, že to „donutí evropské země a společnosti přehodnotit tyto transakce“.
Rosněft a Lukoil se podílejí zhruba na dvou třetinách z celkových 4,4 milionu barelů ropy, které Rusko denně exportuje. Opatření zabraňují oběma firmám prodávat náklad v amerických dolarech, což je pro mezinárodní obchod s ropou stěžejní měna. Podle jednoho bývalého manažera Lukoilu budou sankce pro firmu „výrazně bolestivé“ a patrně ji donutí prodat podíly v zámořských projektech, což může zasáhnout až pětinu jejích příjmů.
Homayoun Falakshahi, analytik komoditní firmy Kpler, ovšem upozornil, že Čína a Indie, dva největší obchodní partneři Ruska, budou s největší pravděpodobností v dovozu ruské ropy pokračovat. Zákaz platforem v amerických dolarech by mohly obejít nákupem nákladu přes společnosti, které zastírají ruské vlastnictví. Bývalý náměstek ruského ministra energetiky Vladimir Milov potvrdil, že společnosti mají připraveny alternativní pracovní mechanismy, takže škody budou omezené.
Zatímco Moskva se zřejmě zotaví, v Evropě se očekává jasný dopad. Rosněft byl z Evropy vytlačen již po převzetí kontroly nad jeho německými rafineriemi v roce 2022. Německé ministerstvo hospodářství předpokládá, že sankce USA nebudou mířit na dceřiné společnosti Rosněfti držené v Německu.
Situace je jiná u Lukoilu, který v EU stále provozuje stovky čerpacích stanic a řídí obří rafinerie v Rumunsku a Bulharsku, stejně jako má podíl v nizozemské rafinérii. Právě maďarské a slovenské dodávky, které jsou na ruské ropě závislé, sankce ohrožují nejvíce. Slovenský úředník anonymně přiznal, že vynucení sankcí „by vedlo k zastavení dovozu“ a země bude s největší pravděpodobností usilovat o výjimku.
Podle expertky Donovanové americké ministerstvo financí naznačilo, že může uvalit sankce na kohokoli, kdo s ruskými firmami spolupracuje. To by mělo být „obrovským signálem“ pro evropské banky a podniky, aby od Lukoilu ustoupily, jinak se samy vystaví riziku sankcí. Rumunský státní tajemník pro energetiku Cristian Bușoi potvrdil, že Lukoil bude mít povinnost prodat svou rafinerii Petrotel před uzávěrkou příští měsíc. Stejně tak se očekává rychlý prodej bulharské rafinerie Neftochim, která bude muset jinak zastavit provoz, a nizozemského podílu. Bývalý manažer Lukoilu označil dopady pro firmu za „katastrofální“. Evropská komise navíc zvažuje uvalení vlastního zákazu transakcí proti Lukoilu.
Zubní ordinace vzbuzuje u mnoha lidí obavy, což není nic překvapivého. Nahrazení ztraceného zubu často vyžaduje invazivní chirurgický zákrok, implantaci titanového šroubu do čelisti a dlouhé měsíce čekání na jeho vhojení, než na něj lze připevnit korunku. Skupiny vědců po celém světě však intenzivně pracují na tom, aby dokázaly vypěstovat skutečný biologický zub přímo v lidské čelisti.
Vedení Evropské unie, zastoupené předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a předsedou Evropské rady Antóniem Costou, čelí kritice poté, co na summitu nedokázalo zajistit schválení finanční pomoci pro Ukrajinu. Plán, který měl Kyjevu poskytnout zásadní úvěr ve výši 140 miliard eur na pokrytí potřeb pro nadcházející dva roky, byl v Bruselu zablokován.
Nové americké sankce, které nečekaně vyhlásil Donald Trump a které cílí na ruské ropné giganty Lukoil a státem vlastněný Rosněft, pravděpodobně neochromí válečnou mašinérii Vladimira Putina. Podle odborníků však sankce de facto dokončí vytlačení ruské ropy z Evropské unie, což se Bruselu dosud zcela nepodařilo.
Měření času ve vesmíru je inženýrský zázrak, na jehož absolutní přesnosti závisí globální bankovnictví, navigace automobilů nebo dokonce stabilita elektrických sítí. I odchylka v řádu miliardtin sekundy může způsobit chaos. Udržet přesné měření času na oběžné dráze je však extrémně náročné, ať už jde o hodinky astronautů, nebo o atomové hodiny v navigačních satelitech.
Trumpova administrativa nečekaně obrátila kurz ve své strategii vůči Rusku, když po devíti měsících snah o ústupky pomocí pobídek uvalila „masivní sankce“ na dva největší ruské producenty ropy. Tyto sankce, namířené na společnosti Rosněfť a Lukoil a desítky jejich dceřiných společností, představují první přímá opatření, která prezident Donald Trump zavedl od svého návratu do úřadu. Odborníci se shodují, že cílení na tyto giganty, které tvoří zhruba polovinu ruského ropného exportu, je významnou změnou oproti předchozí praxi.
Evropa čelí demografické krizi, která zásadně promění její ekonomiku, politiku i sociální strukturu. Populace stárne, porodnost klesá a bez migrace by se kontinent začal zmenšovat. Česká republika není výjimkou – prudce ubývá lidí v produktivním věku a důchodový systém se blíží hranici udržitelnosti. Migrace se tak stává nejen pracovním, ale i strategickým tématem. A také otázkou, zda dokážeme proměnit nevyhnutelný trend v nástroj přežití a dalšího rozvoje.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že se jeho země nikdy nepodvolí tlaku Spojených států, zároveň však připustil, že nové americké sankce mohou způsobit Rusku určité ekonomické škody. K jeho prohlášení došlo poté, co USA uvalily sankce na dva největší ruské producenty ropy, a objevily se zprávy, že Čína a Indie zvažují omezení nákupu ruské ropy.
Jihokorejští rybáři čelí rostoucímu nebezpečí na moři, a úřady i odborníci se shodují, že hlavní příčinou je klimatická změna. Prudký nárůst nehod s fatálními následky vyvolal v zemi znepokojení. V loňském roce v mořích kolem Jižní Koreje zahynulo nebo se pohřešovalo 164 lidí, což představuje nárůst o 75 % oproti předchozímu roku. Většinou šlo o rybáře, jejichž lodě se potopily nebo převrátily.
Demoliční práce v Bílém domě, které mají uvolnit místo pro masivní reprezentační sál (ballroom), pokračují a prezident Donald Trump zdůrazňuje, že tyto dramatické změny nebudou „za nulové náklady pro americké daňové poplatníky.“ Financování projektu, jehož náklady se nyní odhadují na 300 milionů dolarů, je místo toho hrazeno ze soukromých, daňově odečitatelných darů. Ty jsou směřovány přes neziskovou organizaci Trust for the National Mall.
Prezident Spojených států Donald Trump oznámil okamžité ukončení všech obchodních jednání s Kanadou. Důvodem je reklama, která kritizuje cla, která jeho administrativa uvalila na tuto sousední zemi. Reklamu sponzorovala vláda kanadské provincie Ontario.
Prezident Petr Pavel v úterý potřetí ve funkci předá státní vyznamenání. Z publika však bude oceněným tleskat jen jeden ze dvou žijících exprezidentů. Na Pražský hrad dorazí pouze Václav Klaus. Pavlův předchůdce v úřadu Miloš Zeman totiž pokračuje v rekonvalescenci po nedávné operaci zad.
Felix Slováček už je sice dávno v důchodovém věku, přesto i po osmdesátce neustále pracuje. Momentálně na novém projektu, který je velmi osobní. Známý saxofonista totiž předem odhalil, v čem spočívá.