Nové americké sankce, které nečekaně vyhlásil Donald Trump a které cílí na ruské ropné giganty Lukoil a státem vlastněný Rosněft, pravděpodobně neochromí válečnou mašinérii Vladimira Putina. Podle odborníků však sankce de facto dokončí vytlačení ruské ropy z Evropské unie, což se Bruselu dosud zcela nepodařilo.
Trump oznámil „ohromné“ nové sankce, první od nástupu do úřadu, které mají nabýt platnosti 21. listopadu. Tyto kroky sice stále čekají na detailní rozpracování, ale teoreticky by měly donutit obě firmy prodat svá aktiva a ukončit zbývající dodávky ropovodem do Evropy. Kimberly Donovan, expertka na sankce z Atlantic Council, uvedla, že to „donutí evropské země a společnosti přehodnotit tyto transakce“.
Rosněft a Lukoil se podílejí zhruba na dvou třetinách z celkových 4,4 milionu barelů ropy, které Rusko denně exportuje. Opatření zabraňují oběma firmám prodávat náklad v amerických dolarech, což je pro mezinárodní obchod s ropou stěžejní měna. Podle jednoho bývalého manažera Lukoilu budou sankce pro firmu „výrazně bolestivé“ a patrně ji donutí prodat podíly v zámořských projektech, což může zasáhnout až pětinu jejích příjmů.
Homayoun Falakshahi, analytik komoditní firmy Kpler, ovšem upozornil, že Čína a Indie, dva největší obchodní partneři Ruska, budou s největší pravděpodobností v dovozu ruské ropy pokračovat. Zákaz platforem v amerických dolarech by mohly obejít nákupem nákladu přes společnosti, které zastírají ruské vlastnictví. Bývalý náměstek ruského ministra energetiky Vladimir Milov potvrdil, že společnosti mají připraveny alternativní pracovní mechanismy, takže škody budou omezené.
Zatímco Moskva se zřejmě zotaví, v Evropě se očekává jasný dopad. Rosněft byl z Evropy vytlačen již po převzetí kontroly nad jeho německými rafineriemi v roce 2022. Německé ministerstvo hospodářství předpokládá, že sankce USA nebudou mířit na dceřiné společnosti Rosněfti držené v Německu.
Situace je jiná u Lukoilu, který v EU stále provozuje stovky čerpacích stanic a řídí obří rafinerie v Rumunsku a Bulharsku, stejně jako má podíl v nizozemské rafinérii. Právě maďarské a slovenské dodávky, které jsou na ruské ropě závislé, sankce ohrožují nejvíce. Slovenský úředník anonymně přiznal, že vynucení sankcí „by vedlo k zastavení dovozu“ a země bude s největší pravděpodobností usilovat o výjimku.
Podle expertky Donovanové americké ministerstvo financí naznačilo, že může uvalit sankce na kohokoli, kdo s ruskými firmami spolupracuje. To by mělo být „obrovským signálem“ pro evropské banky a podniky, aby od Lukoilu ustoupily, jinak se samy vystaví riziku sankcí. Rumunský státní tajemník pro energetiku Cristian Bușoi potvrdil, že Lukoil bude mít povinnost prodat svou rafinerii Petrotel před uzávěrkou příští měsíc. Stejně tak se očekává rychlý prodej bulharské rafinerie Neftochim, která bude muset jinak zastavit provoz, a nizozemského podílu. Bývalý manažer Lukoilu označil dopady pro firmu za „katastrofální“. Evropská komise navíc zvažuje uvalení vlastního zákazu transakcí proti Lukoilu.
Evakuace výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě se rozšířila nebezpečná nákaza hantavirem, čelí dramatickému závodu s časem. Úřady na Kanárských ostrovech v pátek varovaly, že celá operace musí proběhnout během extrémně krátkého okna v neděli dopoledne. Pokud se nepodaří cestující evakuovat do 24 hodin od připlutí plavidla k Tenerife, hrozí kvůli zhoršujícímu se počasí průtahy v řádu dnů až týdnů.
Britská politická scéna prochází zásadním posunem, který zcela překresluje mapu moci ve Spojeném království. Podle aktuálních prognóz stanice BBC i výsledků z jednotlivých regionů utrpěla Labouristická strana ve volbách do místních samospráv drtivou porážku, zatímco nacionalistické síly ve Walesu a Skotsku, spolu s hnutím Reform UK v Anglii, slaví historické úspěchy.
Světová zdravotnická organizace (WHO) a národní zdravotní úřady pozorně sledují výskyt hantaviru na výletní lodi MV Hondius, která před měsícem vyplula z Argentiny. Situace si dosud vyžádala tři oběti a čtyři další osoby musely být ze lodi evakuovány k hospitalizaci. Navzdory tragickým úmrtím však odborníci uklidňují veřejnost, že riziko plošného šíření zůstává velmi nízké.
Zatímco domácnosti po celém světě pociťují drtivé dopady konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem, skupina nadnárodních korporací hlásí rekordní zisky. Nejistota na trzích a efektivní uzavření Hormuzského průlivu sice zvyšují životní náklady běžných rodin, pro určité sektory však válečný stav představuje nevídanou obchodní příležitost.
Zatímco na Ukrajině zuří válka, jedna z nejdůležitějších bitev o národní identitu a budoucí vliv se odehrává v mrazivé pustině Antarktidy. Výzkumná stanice Vernadskyj, zářící svou mátově zelenou barvou na pozadí ledovců, se stala nepravděpodobným pilířem ukrajinské státnosti. Tým čtrnácti vědců zde udržuje ukrajinskou vlajku navzdory tisícům kilometrů, které je dělí od domova pod palbou.
Snaha prezidenta Donalda Trumpa o zavedení plošných desetiprocentních cel narazila u federálního soudu. Senát amerického soudu pro mezinárodní obchod ve čtvrtek rozhodl, že tato cla jsou nezákonná, což představuje již druhý zásadní úder pro prezidentovu stěžejní hospodářskou politiku v tomto roce.
Světové zdravotnické úřady zahájily rozsáhlou operaci s cílem vypátrat desítky cestujících, kteří opustili výletní loď MV Hondius ještě předtím, než byla potvrzena smrtící nákaza hantavirem. Ukázalo se, že 24. dubna, po prvním úmrtí na palubě, vystoupilo na britském území Svatá Helena nejméně 29 pasažérů dvanácti různých národností. V té době však byly zdravotní komplikace mylně připisovány přirozeným příčinám.
Americký prezident Donald Trump čelí rostoucí kritice za to, že se mu v konfliktu s Íránem nedaří dosahovat cílů, které si na začátku války předsevzal. Navzdory čtvrteční přestřelce v Hormuzském průlivu sice prezident nadále mluví o trvajícím příměří a blízké dohodě, analytici pro CNN však upozorňují, že jeho současné požadavky jsou jen zlomkem toho, co prosazoval před dvěma měsíci. Trumpova snaha o rychlé ukončení bojů je podle odborníků motivována především propadem jeho volebních preferencí na historická minima.
Prezident Donald Trump se v pátém měsíci roku 2026 nachází v pozici historicky nejméně populární hlavy státu, a to i ve srovnání s krizovými momenty svého prvního funkčního období. Podle aktuálního průměru průzkumů CNN (Poll of Polls) klesla jeho podpora na pouhých 35 %. Tímto výsledkem se Trump dostává do nelichotivé společnosti George W. Bushe, který byl dosud jediným prezidentem od dob Jimmyho Cartera, jenž se dlouhodobě pohyboval v takto nízkých číslech.
Poslední hodiny zbývají do druhého z dvojice květnových prodloužených víkendů. Zítra někde maximální teploty jen sotva překročí 10 stupňů, ale dobrou zprávou je, že se očekává postupné oteplování. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Česko už přes sto let nemá krále a je republikou, ale málo se ví o tom, že pouto k naší zemi má i současný britský panovník Karel III. Existuje jeden rodokmen, který to potvrzuje. Evropská panovnická dynastie byla zkrátka nesmírně propojená.
Jarní kolo Sbírky potravin 2026 znovu ukázalo, že solidarita a ochota pomáhat mají v české společnosti pevné místo. Po sečtení darů ze soboty 25. dubna, online nákupů, zaměstnaneckých výzev ve firmách a finančních příspěvků dosáhlo letošní jarní kolo rekordního výsledku 702 tun potravin a drogerie.