Nové americké sankce, které nečekaně vyhlásil Donald Trump a které cílí na ruské ropné giganty Lukoil a státem vlastněný Rosněft, pravděpodobně neochromí válečnou mašinérii Vladimira Putina. Podle odborníků však sankce de facto dokončí vytlačení ruské ropy z Evropské unie, což se Bruselu dosud zcela nepodařilo.
Trump oznámil „ohromné“ nové sankce, první od nástupu do úřadu, které mají nabýt platnosti 21. listopadu. Tyto kroky sice stále čekají na detailní rozpracování, ale teoreticky by měly donutit obě firmy prodat svá aktiva a ukončit zbývající dodávky ropovodem do Evropy. Kimberly Donovan, expertka na sankce z Atlantic Council, uvedla, že to „donutí evropské země a společnosti přehodnotit tyto transakce“.
Rosněft a Lukoil se podílejí zhruba na dvou třetinách z celkových 4,4 milionu barelů ropy, které Rusko denně exportuje. Opatření zabraňují oběma firmám prodávat náklad v amerických dolarech, což je pro mezinárodní obchod s ropou stěžejní měna. Podle jednoho bývalého manažera Lukoilu budou sankce pro firmu „výrazně bolestivé“ a patrně ji donutí prodat podíly v zámořských projektech, což může zasáhnout až pětinu jejích příjmů.
Homayoun Falakshahi, analytik komoditní firmy Kpler, ovšem upozornil, že Čína a Indie, dva největší obchodní partneři Ruska, budou s největší pravděpodobností v dovozu ruské ropy pokračovat. Zákaz platforem v amerických dolarech by mohly obejít nákupem nákladu přes společnosti, které zastírají ruské vlastnictví. Bývalý náměstek ruského ministra energetiky Vladimir Milov potvrdil, že společnosti mají připraveny alternativní pracovní mechanismy, takže škody budou omezené.
Zatímco Moskva se zřejmě zotaví, v Evropě se očekává jasný dopad. Rosněft byl z Evropy vytlačen již po převzetí kontroly nad jeho německými rafineriemi v roce 2022. Německé ministerstvo hospodářství předpokládá, že sankce USA nebudou mířit na dceřiné společnosti Rosněfti držené v Německu.
Situace je jiná u Lukoilu, který v EU stále provozuje stovky čerpacích stanic a řídí obří rafinerie v Rumunsku a Bulharsku, stejně jako má podíl v nizozemské rafinérii. Právě maďarské a slovenské dodávky, které jsou na ruské ropě závislé, sankce ohrožují nejvíce. Slovenský úředník anonymně přiznal, že vynucení sankcí „by vedlo k zastavení dovozu“ a země bude s největší pravděpodobností usilovat o výjimku.
Podle expertky Donovanové americké ministerstvo financí naznačilo, že může uvalit sankce na kohokoli, kdo s ruskými firmami spolupracuje. To by mělo být „obrovským signálem“ pro evropské banky a podniky, aby od Lukoilu ustoupily, jinak se samy vystaví riziku sankcí. Rumunský státní tajemník pro energetiku Cristian Bușoi potvrdil, že Lukoil bude mít povinnost prodat svou rafinerii Petrotel před uzávěrkou příští měsíc. Stejně tak se očekává rychlý prodej bulharské rafinerie Neftochim, která bude muset jinak zastavit provoz, a nizozemského podílu. Bývalý manažer Lukoilu označil dopady pro firmu za „katastrofální“. Evropská komise navíc zvažuje uvalení vlastního zákazu transakcí proti Lukoilu.
Republikánská strana amerického prezidenta Donalda Trumpa utrpěla v kongresových volbách nečekaně těžkou porážku, která je v hodnoceních označována za jednu z největších proher za poslední desítky let. Zatímco republikáni doufali, že se jim podaří udržet alespoň kontrolu nad Senátem, výsledky ukázaly na masivní vlnu nespokojenosti voličů s dosavadním směřováním vládní politiky.
Výsledky nedávných amerických kongresových voleb vyvolaly v Kanadě vlnu naděje na zmírnění sporných celních opatření, která administrativou prezidenta Donalda Trumpa dopadají na vzájemný obohacující obchod. Demokratický úspěch ve volbách, který vnímají představitelé kanadské politické scény jako jasné odmítnutí dosavadní obchodní politiky Bílého domu, přinesl novou dynamiku do debat o budoucím směřování ekonomických vztahů.
Francouzská národní krevní služba oznámila, že neznámí hackeři pronikli do řídicích systémů a nebezpečně zvýšili teploty ve třech chladicích skladech uchovávajících zásadní krevní produkty. Tento incident, který se odehrál v noci na pondělí, představuje další eskalaci probíhající vlny kybernetických útoků na chladicí zařízení a mrazicí boxy napříč celou Evropou.
Britská vláda se oficiálně omluvila ukrajinským dětským uprchlíkům, kterým učitelé v anglických školách doporučovali studium ruštiny v době, kdy v zemi chyběla odpovídající zkouška v ukrajinském jazyce. Oznámení doprovodilo představení vládního financování zcela nové zkoušky GCSE z ukrajinštiny, kterou v západním Londýně představila ministryně školství Georgia Gouldová.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro stanici CNN Türk prohlásil, že je připraven setkat se s ruským vůdcem Vladimirem Putinem v Turecku, aby s ním jednal o příměří a ukončení války. Vyjádřil naději, že by uspořádání těchto přímých rozhovorů mohl pomoci zprostředkovat turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan. Přímá jednání na prezidentské úrovni označil za nezbytný krok poté, co dosavadní kontakty mezi oběma stranami nedokázaly konflikt ukončit.
Izraelská volební komise oficiálně potvrdila konečné výsledky nedávných parlamentních voleb, které připravily krajně pravicovou koalici premiéra Benjamina Netanjahua o vládní většinu. Komise současně odmítla obvinění z rozsáhlých podvodů a zahraničního vměšování, která šířil úřadující předseda vlády. Tyto výsledky otevírají cestu k sestavení nové vládní koalice pod vedením opozice.
Zahraniční spojenci Spojených států vyjadřují naději, že se po výsledcích nedávných kongresových voleb dočkají určité regulace administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Demokratičtí kandidáti dokázali v celostátním měřítku ovládnout Kongres, což vnímají představitelé mnoha zemí jako zásadní odmítnutí dosavadního směřování vládní politiky. Tento politický obrat by mohl podle diplomatů zmírnit tlak spojený s dosavadními kroky Washingtonu v oblasti mezinárodních vztahů.
Demokraté dosáhli v letošních kongresových volbách zásadního triumfu, když podle konečných projekcí ovládli Senát i Sněmovnu reprezentantů. Získali tak plnou kontrolu nad americkým Kongresem po zbytek druhého funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Tyto výsledky přinesly opoziční straně řadu důvodů k oslavám a pro republikány znamenaly hluboké zklamání. Volby se tak zapsaly do historie jako jeden z nejvýraznějších politických otřesů posledních let.
Demokraté dosáhli v letošních amerických kongresových volbách historického triumfu a převzali kontrolu nad oběma komorami Kongresu. Rozsáhlá porážka republikánů je politickými analytiky vnímána jako ostré odmítnutí dvouletého působení prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě. Podle nově zveřejněných analýz BBC vedlo k tomuto politickému obratu hned několik klíčových faktorů včetně ekonomických potíží a zahraničních konfliktů.
Evropská komise připravuje obezřetný harmonogram pro přístupové rozhovory Ukrajiny k Evropské unii, který stanovuje omezené cíle pro pokrok v roce 2027 a vyhýbá se jakémukoli datu členství. Podle dokumentu získaného serverem Politico musí Kyjev urychleně a výrazně pokročit v reformách právního státu. Splnění těchto klíčových požadavků v první polovině roku 2027 je nezbytnou podmínkou pro předběžné uzavření rozhovorů v jednotlivých oblastech.
Brusel by mohl projevit flexibilitu a umožnit Velké Británii setrvat mimo jednotnou měnu euro a schengenský prostor v případě, že by se země rozhodla znovu požádat o členství v Evropské unii. Tuto informaci poskytli webu Politico pod podmínkou anonymity dva unijní úředníci obeznámení s přístupem evropského bloku. Případná úleva od těchto povinností by představovala významnou podporu pro ambice britského premiéra Andyho Burnhama.
Severoatlantická aliance umožní Ukrajině nakupovat zbraně, munici a vojenské vybavení prostřednictvím své centrální agentury pro zadávání zakázek. Tento krok podle deníku Financial Times potenciálně umožní Kyjevu získat obranné dodávky rychleji a za výhodnějších podmínek.