Nové americké sankce, které nečekaně vyhlásil Donald Trump a které cílí na ruské ropné giganty Lukoil a státem vlastněný Rosněft, pravděpodobně neochromí válečnou mašinérii Vladimira Putina. Podle odborníků však sankce de facto dokončí vytlačení ruské ropy z Evropské unie, což se Bruselu dosud zcela nepodařilo.
Trump oznámil „ohromné“ nové sankce, první od nástupu do úřadu, které mají nabýt platnosti 21. listopadu. Tyto kroky sice stále čekají na detailní rozpracování, ale teoreticky by měly donutit obě firmy prodat svá aktiva a ukončit zbývající dodávky ropovodem do Evropy. Kimberly Donovan, expertka na sankce z Atlantic Council, uvedla, že to „donutí evropské země a společnosti přehodnotit tyto transakce“.
Rosněft a Lukoil se podílejí zhruba na dvou třetinách z celkových 4,4 milionu barelů ropy, které Rusko denně exportuje. Opatření zabraňují oběma firmám prodávat náklad v amerických dolarech, což je pro mezinárodní obchod s ropou stěžejní měna. Podle jednoho bývalého manažera Lukoilu budou sankce pro firmu „výrazně bolestivé“ a patrně ji donutí prodat podíly v zámořských projektech, což může zasáhnout až pětinu jejích příjmů.
Homayoun Falakshahi, analytik komoditní firmy Kpler, ovšem upozornil, že Čína a Indie, dva největší obchodní partneři Ruska, budou s největší pravděpodobností v dovozu ruské ropy pokračovat. Zákaz platforem v amerických dolarech by mohly obejít nákupem nákladu přes společnosti, které zastírají ruské vlastnictví. Bývalý náměstek ruského ministra energetiky Vladimir Milov potvrdil, že společnosti mají připraveny alternativní pracovní mechanismy, takže škody budou omezené.
Zatímco Moskva se zřejmě zotaví, v Evropě se očekává jasný dopad. Rosněft byl z Evropy vytlačen již po převzetí kontroly nad jeho německými rafineriemi v roce 2022. Německé ministerstvo hospodářství předpokládá, že sankce USA nebudou mířit na dceřiné společnosti Rosněfti držené v Německu.
Situace je jiná u Lukoilu, který v EU stále provozuje stovky čerpacích stanic a řídí obří rafinerie v Rumunsku a Bulharsku, stejně jako má podíl v nizozemské rafinérii. Právě maďarské a slovenské dodávky, které jsou na ruské ropě závislé, sankce ohrožují nejvíce. Slovenský úředník anonymně přiznal, že vynucení sankcí „by vedlo k zastavení dovozu“ a země bude s největší pravděpodobností usilovat o výjimku.
Podle expertky Donovanové americké ministerstvo financí naznačilo, že může uvalit sankce na kohokoli, kdo s ruskými firmami spolupracuje. To by mělo být „obrovským signálem“ pro evropské banky a podniky, aby od Lukoilu ustoupily, jinak se samy vystaví riziku sankcí. Rumunský státní tajemník pro energetiku Cristian Bușoi potvrdil, že Lukoil bude mít povinnost prodat svou rafinerii Petrotel před uzávěrkou příští měsíc. Stejně tak se očekává rychlý prodej bulharské rafinerie Neftochim, která bude muset jinak zastavit provoz, a nizozemského podílu. Bývalý manažer Lukoilu označil dopady pro firmu za „katastrofální“. Evropská komise navíc zvažuje uvalení vlastního zákazu transakcí proti Lukoilu.
Možná byste uprostřed tropické epizody slyšeli raději něco jiného, ale podprůměrné teploty se v nadcházejících dnech a týdnech v Česku neočekávají. Vyplývá to z dnes zveřejněného měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Z Velké Británie i ze světa přicházejí reakce na rezignaci premiéra Keira Starmera. Lídr jedné z britských parlamentních stan již vzkázal, že by Britové měli jít k volbám. Takový scénář se ale nezdá být pravděpodobný. Starmera zřejmě nahradí někdo ze stranických kolegů.
Nová analýza Ministerstva práce a sociálních věcí ukazuje, že odchod z trhu práce často začíná ještě před dosažením důchodového věku. Každý druhý senior v tomto věku už nepracuje a čtyři z deseti lidí nevstupují do důchodu ze stabilního zaměstnání. Nejčastějšími důvody jsou nezaměstnanost, zdravotní problémy nebo péče o blízké.
Česká televize se v den konání jednodenní výstražné stávky stala terčem ostré kritiky a nařčení z cenzury písničkáře Jaromíra Nohavici, jenž zpíval hymnu během jednoho mezistátního sportovního utkání. Diváci ho totiž zpívat neviděli. Jak se to stalo?
Česko v pondělí stanovilo delegaci, která bude zemi reprezentovat na červencovém summitu NATO v Turecku. Pojede tam premiér Andrej Babiš (ANO), s účastí prezidenta Petra Pavla se v tuto chvíli nepočítá. Pavel ale v minulosti hrozil podáním kompetenční žaloby.
V Česku se opět blíží období, kdy v kalendáři nalezneme státní svátky. Mnozí z nás tak budou tradičně zjišťovat, zda budou otevřené obchody. První z tuzemských řetězců už proto informoval zákazníky, jak to v červenci bude.
Odchod britského premiéra Keira Starmera z čela vlády nebude mít pro českou ekonomiku bezprostředně zásadní dopad. Pro Česko nejde o událost srovnatelnou s brexitem ani s finančním otřesem, který v roce 2022 vyvolala krátká vláda Liz Trussové. Reakce finančních trhů je zatím umírněná: libra po zprávě oslabila jen mírně, výnosy britských státních dluhopisů se výrazněji nepohnuly. To naznačuje, že investoři zatím počítají spíše s řízeným předáním moci než s chaosem v britské hospodářské politice.
Nebezpečné projevy letního počasí hrozí v Česku i během pondělního dne. Meteorologové před polednem varovali před bouřkami a vysokými teplotami. Nadále je také nutné počítat s tím, že bude dusno.
Britský premiér Keir Starmer dal za pravdu spekulacím z posledních dní, když v pondělí oznámil rezignaci na post ministerského předsedy. Informovala o tom britská BBC. Starmer skončí i v čele labouristů, které v následujících dnech a týdnech čeká hledání nového lídra.
O víkendu pokračovaly diplomatické rozhovory mezi Washingtonem a Teheránem, které mají vést k finální mírové dohodě a definitivnímu konci vzájemného konfliktu. Prostředníci z Kataru a Pákistánu tvrdí, že bylo dosaženo pokroku. Informovala o tom britská stanice BBC.
Korunu, žezlo i jablko slavnostně vyzvednou klíčníci z Korunní komory v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v pondělí 14. září. Následující tři dny si je budou moct prohlédnout školní třídy. Pro veřejnost bude výstava otevřena od pátku 18. do pondělí 28. září. Klenoty letos doplní také korunovační roucho z roku 1653 a další vzácné artefakty. Vstup bude opět zdarma. Informoval o tom Pražský hrad.
Klimatický jev El Niño se vrací v plné síle a vědci se obávají, že by mohl dosáhnout mimořádné intenzity. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru oznámil, že podmínky pro vznik tohoto fenoménu se v Pacifiku vytvořily a existuje nadpoloviční šance, že do konce roku vyvrcholí ve velmi silné podobě.