Nové americké sankce, které nečekaně vyhlásil Donald Trump a které cílí na ruské ropné giganty Lukoil a státem vlastněný Rosněft, pravděpodobně neochromí válečnou mašinérii Vladimira Putina. Podle odborníků však sankce de facto dokončí vytlačení ruské ropy z Evropské unie, což se Bruselu dosud zcela nepodařilo.
Trump oznámil „ohromné“ nové sankce, první od nástupu do úřadu, které mají nabýt platnosti 21. listopadu. Tyto kroky sice stále čekají na detailní rozpracování, ale teoreticky by měly donutit obě firmy prodat svá aktiva a ukončit zbývající dodávky ropovodem do Evropy. Kimberly Donovan, expertka na sankce z Atlantic Council, uvedla, že to „donutí evropské země a společnosti přehodnotit tyto transakce“.
Rosněft a Lukoil se podílejí zhruba na dvou třetinách z celkových 4,4 milionu barelů ropy, které Rusko denně exportuje. Opatření zabraňují oběma firmám prodávat náklad v amerických dolarech, což je pro mezinárodní obchod s ropou stěžejní měna. Podle jednoho bývalého manažera Lukoilu budou sankce pro firmu „výrazně bolestivé“ a patrně ji donutí prodat podíly v zámořských projektech, což může zasáhnout až pětinu jejích příjmů.
Homayoun Falakshahi, analytik komoditní firmy Kpler, ovšem upozornil, že Čína a Indie, dva největší obchodní partneři Ruska, budou s největší pravděpodobností v dovozu ruské ropy pokračovat. Zákaz platforem v amerických dolarech by mohly obejít nákupem nákladu přes společnosti, které zastírají ruské vlastnictví. Bývalý náměstek ruského ministra energetiky Vladimir Milov potvrdil, že společnosti mají připraveny alternativní pracovní mechanismy, takže škody budou omezené.
Zatímco Moskva se zřejmě zotaví, v Evropě se očekává jasný dopad. Rosněft byl z Evropy vytlačen již po převzetí kontroly nad jeho německými rafineriemi v roce 2022. Německé ministerstvo hospodářství předpokládá, že sankce USA nebudou mířit na dceřiné společnosti Rosněfti držené v Německu.
Situace je jiná u Lukoilu, který v EU stále provozuje stovky čerpacích stanic a řídí obří rafinerie v Rumunsku a Bulharsku, stejně jako má podíl v nizozemské rafinérii. Právě maďarské a slovenské dodávky, které jsou na ruské ropě závislé, sankce ohrožují nejvíce. Slovenský úředník anonymně přiznal, že vynucení sankcí „by vedlo k zastavení dovozu“ a země bude s největší pravděpodobností usilovat o výjimku.
Podle expertky Donovanové americké ministerstvo financí naznačilo, že může uvalit sankce na kohokoli, kdo s ruskými firmami spolupracuje. To by mělo být „obrovským signálem“ pro evropské banky a podniky, aby od Lukoilu ustoupily, jinak se samy vystaví riziku sankcí. Rumunský státní tajemník pro energetiku Cristian Bușoi potvrdil, že Lukoil bude mít povinnost prodat svou rafinerii Petrotel před uzávěrkou příští měsíc. Stejně tak se očekává rychlý prodej bulharské rafinerie Neftochim, která bude muset jinak zastavit provoz, a nizozemského podílu. Bývalý manažer Lukoilu označil dopady pro firmu za „katastrofální“. Evropská komise navíc zvažuje uvalení vlastního zákazu transakcí proti Lukoilu.
Česká kinematografie přišla o jednu ze svých nejvýraznějších tváří, herečku Janu Brejchovou, která odešla ve věku 86 let. Smutnou zprávu o jejím skonu potvrdila dcera Tereza Brodská. Poslední roky života strávila umělkyně v motolském zdravotnickém zařízení pro dlouhodobě nemocné. Do ústraní ji před časem přimělo odejít vážné onemocnění mozku.
Americký prezident Donald Trump odstranil ze své sociální sítě Truth Social video, které obsahovalo rasistický záběr zobrazující manžele Obamovy jako lidoopy. Tento incident, jenž se odehrál v prvním únorovém týdnu roku 2026, vyvolal vlnu kritiky napříč americkou politickou scénou.
Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska, která se kdysi zdála být jen výstředním nápadem, se v roce 2026 stala ústředním bodem americké zahraniční politiky a vyvolala jednu z největších diplomatických krizí posledních let. Kořeny této posedlosti sahají do začátku roku 2018, kdy Trump v Situation Room obdržel zpravodajský brífink o rostoucí aktivitě ruských ponorek a čínských plavidel v Arktidě. Právě tehdy se zrodila jeho myšlenka, že USA potřebují v severním Atlantiku trvalejší a silnější základnu.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová vystoupila na pařížské univerzitě Sciences Po s varováním, že dosavadní globální pořádek definitivně skončil a k původnímu stavu se již nevrátí. Zdůraznila nezbytnost spojenectví Evropy a USA tváří v tvář ruským hrozbám, ačkoliv transatlantické vztahy v posledních týdnech citelně ochladly. Podle dánské předsedkyně vlády Rusko o mír s Evropou nestojí, což vyžaduje jednotnou a nekompromisní reakci celého Západu.
Po dvou letech války přineslo příměří z 10. října do Pásma Gazy nejistý klid, ačkoliv izraelské údery zcela neustaly. Pro osmačtyřicetiletou Hebu je přežití uplynulých let zázrakem, přesto se stále potýká s úzkostí a pocitem ohrožení. Podle ní není nic zaručeno a válka se může kdykoliv vrátit, přičemž humanitární pomoc do enklávy proudí jen ve velmi omezeném množství.
Útok na generálporučíka Vladimira Alexejeva na první pohled nevykazuje znaky typické operace ukrajinských tajných služeb. Přestože Kyjev takovou akci nepochybně schvaluje, k odpovědnosti se dosud nepřihlásil, což je u podobných incidentů neobvyklé. Dosavadní atentáty v Moskvě totiž probíhaly podle zcela jiného scénáře, upozornil Sky News.
Jednání mezi Spojenými státy a Íránem v ománském Maskatu byla prozatím ukončena. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí v pátek uvedl, že rozhovory dospěly ke svému závěru, aniž by však upřesnil, kdy nebo zda budou v nejbližší době pokračovat. Krátce před tímto oznámením vydalo americké virtuální velvyslanectví v Íránu naléhavé bezpečnostní varování, v němž vyzvalo občany USA, aby zemi okamžitě opustili.
Nová strategická simulace, kterou v prosinci společně provedli bývalí představitelé NATO, němečtí bývalí činitelé a deník Die Welt, přišla s varovným závěrem pro bezpečnost Evropy. Podle výsledků těchto „válečných her“ by Kreml mohl dosáhnout většiny svých vojenských cílů v Pobaltí během pouhých několika dní. Scénář, zasazený do října 2026, ukázal, že k ovládnutí klíčových oblastí by Rusku stačila relativně malá síla o počtu 15 000 vojáků, pokud by dokázalo využít politické nerozhodnosti Západu.
V Miláně vypukly protesty proti přítomnosti agentů amerického imigračního úřadu ICE, kteří se mají podílet na zajištění bezpečnosti během právě začínajících zimních olympijských her. Stovky demonstrantů, převážně studentů, se sešly na náměstí Piazzale Leonardo da Vinci před budovou Polytechniky. Účastníci nesli transparenty s nápisy jako „ICE pryč“ a kritizovali amerického viceprezidenta JD Vance i ministra zahraničí Marca Rubia, kteří do města dorazili na zahajovací ceremoniál.
Až se v pátek večer bude konat v rámci slavnostního zahájení tradiční defilé všech olympioniků, českou výpravu na slavném milánském stadionu San Siro povede s českou vlajkou v rukách hokejista David Pastrňák. Biatlonistka Lucie Charvátová pak bude vlajkonoškou na dálku ve druhém dějišti letošních Her v Cortině d'Ampezzo. Oba byli vlajkonoši české výpravy zvoleni ostatními českými olympioniky.
Televizní diváci se na prahu nadcházejícího víkendu mají na co těšit. Karel Šíp totiž přivítá ve Všechnopárty, se kterou ji pojí dlouholeté přátelství. Jde navíc o jednu z největších legend českého šoubyznysu.
V Moskvě došlo v pátek ráno k útoku na vysoce postaveného generála ruské armády. Generálporučík Vladimir Aleksejev byl několikrát postřelen v obytném domě na severozápadním okraji ruské metropole. Ihned po incidentu byl převezen do nemocnice, kde bojuje o život.