Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že se jeho země nikdy nepodvolí tlaku Spojených států, zároveň však připustil, že nové americké sankce mohou způsobit Rusku určité ekonomické škody. K jeho prohlášení došlo poté, co USA uvalily sankce na dva největší ruské producenty ropy, a objevily se zprávy, že Čína a Indie zvažují omezení nákupu ruské ropy.
Spojené státy ve středu uvalily sankce na společnosti Rosněfť a Lukoil, které dohromady zajišťují téměř polovinu ruského exportu surové ropy, a také na přibližně tři desítky jejich dceřiných společností. Cílem Trumpovy administrativy je zvýšit tlak na Kreml, aby zahájil jednání o ukončení války na Ukrajině. Tyto sankce, které přichází po podobných opatřeních Velké Británie, jsou prvními, které USA uvalily od Trumpova návratu do Bílého domu v lednu, a jejich hlavním smyslem je odříznout Rusko od ropných příjmů financujících válečnou mašinérii.
Vladimir Putin označil americké sankce za „nepřátelský akt“, který neposiluje rusko-americké vztahy a představuje „zbytečný pokus o nátlak“. Zopakoval, že žádná sebevědomá země nepodniká kroky pod tlakem, a ačkoliv neočekává zásadní dopad, připustil, že „se očekávají určité ztráty“. Ruský lídr také navrhl, aby se Trump „zamyslel nad tím, pro koho jeho administrativa skutečně pracuje“, když mu poradci doporučují uvalit sankce na ruskou ropu. Zároveň varoval, že tato opatření povedou ke zvýšení cen ropy na světových trzích, a to se projevilo už hned v reakci na sankce, kdy cena ropy vzrostla o 5 %.
Putin také vyslal varování ohledně amerických střel Tomahawk, o které Ukrajina neúspěšně usiluje. Pohrozil „velmi silnou, ne-li drtivou“ odvetou v případě, že by bylo Rusko těmito americkými střelami napadeno. Rusko se nyní musí připravit na to, že tyto nejnovější sankce, které mu brání v obchodování a odřezávají ho od mezinárodního finančního systému, vstoupí v platnost v plné síle za měsíc. Rusko má v plánu využít tento čas k adaptaci na novou situaci. Moskva se již v minulosti dokázala západním sankcím vyhnout prostřednictvím neprůhledných obchodních schémat a své „stínové flotily“ – sítě stárnoucích plavidel plujících pod neznámými vlajkami.
Sankce již vedly k prvním reakcím od klíčových ruských odběratelů energie. Největší indický kupce ruské ropy, soukromá společnost Reliance Industries, naznačila, že se připravuje na omezení, nebo dokonce dočasné zastavení nákupů. Mluvčí společnosti uvedl, že probíhá přehodnocení dovozu a že se společnost plně sladí s pokyny indické vlády. Podobně i čínské státní ropné společnosti pozastavily nákupy ruské ropy přepravované po moři, jelikož se obávají porušení amerických sankcí.
Náhlý pokles poptávky ze strany Indie a Číny, dvou hlavních odběratelů, by znamenal devastující úder na příjmy Kremlu, jelikož ropa a plyn tvoří přibližně pětinu ruského HDP. Obě země dosud západní výzvy k omezení nákupů ignorovaly, protože levná ruská ropa pomáhala chránit jejich ekonomiky před rostoucími globálními cenami energie.
Souběžně s americkými sankcemi uvalila Evropská unie zákaz dovozu ruského zkapalněného zemního plynu s platností od ledna 2027 a přidala na svůj sankční seznam dvě čínské rafinerie, Liaoyang Petrochemical a Shandong Yulong Petrochemical. Tyto čínské subjekty představují nejvýznamnější čínské společnosti, které EU dosud postihla.
Čínské ministerstvo zahraničí vyjádřilo „silné znepokojení a rozhodné odmítnutí“ opakovaných nezákonných sankcí EU vůči čínským společnostem. Čína trvá na tom, že „ukrajinskou krizi nezapříčinila ani není její stranou“. Mezitím bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv, známý svou stále agresivnější rétorikou, označil sankce za „válečný akt“ a prohlásil, že USA jsou „nepřítelem“.
Dopad amerických opatření bude záviset především na tom, jak striktně budou sankce vymáhány, zejména zda je Washington připraven uvalit sekundární sankce na země, které budou s Ruskem nadále obchodovat. Pro většinu společností by riziko odříznutí od širšího západního finančního systému pravděpodobně převážilo nad benefity pokračování obchodu s Ruskem.
Oslavy Dne vítězství v Rusku, které tradičně slouží jako výkladní skříň vojenské síly Kremlu, se letos proměňují v symbol rostoucích problémů Vladimira Putina. Podle aktuálních informací budou letošní oslavy 9. května nejzvláštnější za celou dobu jeho vlády. Namísto velkolepé přehlídky moderní techniky se Moskva připravuje na paralyzované město a bezpečnostní opatření, která připomínají spíše stav obležení.
Administrativa Donalda Trumpa oznámila úspěšné zajištění a odvoz zásob vysoce obohaceného uranu, ovšem nikoliv z Íránu, jak se původně očekávalo, nýbrž z Venezuely. Americké ministerstvo energetiky v pátek uvedlo, že díky „rozhodnému vedení prezidenta Trumpa“ bylo z výzkumného reaktoru nedaleko Caracasu odstraněno 13,5 kilogramu této nebezpečné látky.
Evakuace výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě se rozšířila nebezpečná nákaza hantavirem, čelí dramatickému závodu s časem. Úřady na Kanárských ostrovech v pátek varovaly, že celá operace musí proběhnout během extrémně krátkého okna v neděli dopoledne. Pokud se nepodaří cestující evakuovat do 24 hodin od připlutí plavidla k Tenerife, hrozí kvůli zhoršujícímu se počasí průtahy v řádu dnů až týdnů.
Britská politická scéna prochází zásadním posunem, který zcela překresluje mapu moci ve Spojeném království. Podle aktuálních prognóz stanice BBC i výsledků z jednotlivých regionů utrpěla Labouristická strana ve volbách do místních samospráv drtivou porážku, zatímco nacionalistické síly ve Walesu a Skotsku, spolu s hnutím Reform UK v Anglii, slaví historické úspěchy.
Světová zdravotnická organizace (WHO) a národní zdravotní úřady pozorně sledují výskyt hantaviru na výletní lodi MV Hondius, která před měsícem vyplula z Argentiny. Situace si dosud vyžádala tři oběti a čtyři další osoby musely být ze lodi evakuovány k hospitalizaci. Navzdory tragickým úmrtím však odborníci uklidňují veřejnost, že riziko plošného šíření zůstává velmi nízké.
Zatímco domácnosti po celém světě pociťují drtivé dopady konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem, skupina nadnárodních korporací hlásí rekordní zisky. Nejistota na trzích a efektivní uzavření Hormuzského průlivu sice zvyšují životní náklady běžných rodin, pro určité sektory však válečný stav představuje nevídanou obchodní příležitost.
Zatímco na Ukrajině zuří válka, jedna z nejdůležitějších bitev o národní identitu a budoucí vliv se odehrává v mrazivé pustině Antarktidy. Výzkumná stanice Vernadskyj, zářící svou mátově zelenou barvou na pozadí ledovců, se stala nepravděpodobným pilířem ukrajinské státnosti. Tým čtrnácti vědců zde udržuje ukrajinskou vlajku navzdory tisícům kilometrů, které je dělí od domova pod palbou.
Snaha prezidenta Donalda Trumpa o zavedení plošných desetiprocentních cel narazila u federálního soudu. Senát amerického soudu pro mezinárodní obchod ve čtvrtek rozhodl, že tato cla jsou nezákonná, což představuje již druhý zásadní úder pro prezidentovu stěžejní hospodářskou politiku v tomto roce.
Světové zdravotnické úřady zahájily rozsáhlou operaci s cílem vypátrat desítky cestujících, kteří opustili výletní loď MV Hondius ještě předtím, než byla potvrzena smrtící nákaza hantavirem. Ukázalo se, že 24. dubna, po prvním úmrtí na palubě, vystoupilo na britském území Svatá Helena nejméně 29 pasažérů dvanácti různých národností. V té době však byly zdravotní komplikace mylně připisovány přirozeným příčinám.
Americký prezident Donald Trump čelí rostoucí kritice za to, že se mu v konfliktu s Íránem nedaří dosahovat cílů, které si na začátku války předsevzal. Navzdory čtvrteční přestřelce v Hormuzském průlivu sice prezident nadále mluví o trvajícím příměří a blízké dohodě, analytici pro CNN však upozorňují, že jeho současné požadavky jsou jen zlomkem toho, co prosazoval před dvěma měsíci. Trumpova snaha o rychlé ukončení bojů je podle odborníků motivována především propadem jeho volebních preferencí na historická minima.
Prezident Donald Trump se v pátém měsíci roku 2026 nachází v pozici historicky nejméně populární hlavy státu, a to i ve srovnání s krizovými momenty svého prvního funkčního období. Podle aktuálního průměru průzkumů CNN (Poll of Polls) klesla jeho podpora na pouhých 35 %. Tímto výsledkem se Trump dostává do nelichotivé společnosti George W. Bushe, který byl dosud jediným prezidentem od dob Jimmyho Cartera, jenž se dlouhodobě pohyboval v takto nízkých číslech.
Poslední hodiny zbývají do druhého z dvojice květnových prodloužených víkendů. Zítra někde maximální teploty jen sotva překročí 10 stupňů, ale dobrou zprávou je, že se očekává postupné oteplování. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).