USA se nikdy nepodvolíme, prohlásil Putin. Připustil ale, že sankce budou bolet

Spojené státy ve středu uvalily sankce na společnosti Rosněfť a Lukoil, které dohromady zajišťují téměř polovinu ruského exportu surové ropy, a také na přibližně tři desítky jejich dceřiných společností. Cílem Trumpovy administrativy je zvýšit tlak na Kreml, aby zahájil jednání o ukončení války na Ukrajině. Tyto sankce, které přichází po podobných opatřeních Velké Británie, jsou prvními, které USA uvalily od Trumpova návratu do Bílého domu v lednu, a jejich hlavním smyslem je odříznout Rusko od ropných příjmů financujících válečnou mašinérii.

Vladimir Putin označil americké sankce za „nepřátelský akt“, který neposiluje rusko-americké vztahy a představuje „zbytečný pokus o nátlak“. Zopakoval, že žádná sebevědomá země nepodniká kroky pod tlakem, a ačkoliv neočekává zásadní dopad, připustil, že „se očekávají určité ztráty“. Ruský lídr také navrhl, aby se Trump „zamyslel nad tím, pro koho jeho administrativa skutečně pracuje“, když mu poradci doporučují uvalit sankce na ruskou ropu. Zároveň varoval, že tato opatření povedou ke zvýšení cen ropy na světových trzích, a to se projevilo už hned v reakci na sankce, kdy cena ropy vzrostla o 5 %.

Putin také vyslal varování ohledně amerických střel Tomahawk, o které Ukrajina neúspěšně usiluje. Pohrozil „velmi silnou, ne-li drtivou“ odvetou v případě, že by bylo Rusko těmito americkými střelami napadeno. Rusko se nyní musí připravit na to, že tyto nejnovější sankce, které mu brání v obchodování a odřezávají ho od mezinárodního finančního systému, vstoupí v platnost v plné síle za měsíc. Rusko má v plánu využít tento čas k adaptaci na novou situaci. Moskva se již v minulosti dokázala západním sankcím vyhnout prostřednictvím neprůhledných obchodních schémat a své „stínové flotily“ – sítě stárnoucích plavidel plujících pod neznámými vlajkami.

Sankce již vedly k prvním reakcím od klíčových ruských odběratelů energie. Největší indický kupce ruské ropy, soukromá společnost Reliance Industries, naznačila, že se připravuje na omezení, nebo dokonce dočasné zastavení nákupů. Mluvčí společnosti uvedl, že probíhá přehodnocení dovozu a že se společnost plně sladí s pokyny indické vlády. Podobně i čínské státní ropné společnosti pozastavily nákupy ruské ropy přepravované po moři, jelikož se obávají porušení amerických sankcí.

Náhlý pokles poptávky ze strany Indie a Číny, dvou hlavních odběratelů, by znamenal devastující úder na příjmy Kremlu, jelikož ropa a plyn tvoří přibližně pětinu ruského HDP. Obě země dosud západní výzvy k omezení nákupů ignorovaly, protože levná ruská ropa pomáhala chránit jejich ekonomiky před rostoucími globálními cenami energie.

Souběžně s americkými sankcemi uvalila Evropská unie zákaz dovozu ruského zkapalněného zemního plynu s platností od ledna 2027 a přidala na svůj sankční seznam dvě čínské rafinerie, Liaoyang Petrochemical a Shandong Yulong Petrochemical. Tyto čínské subjekty představují nejvýznamnější čínské společnosti, které EU dosud postihla.

Čínské ministerstvo zahraničí vyjádřilo „silné znepokojení a rozhodné odmítnutí“ opakovaných nezákonných sankcí EU vůči čínským společnostem. Čína trvá na tom, že „ukrajinskou krizi nezapříčinila ani není její stranou“. Mezitím bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv, známý svou stále agresivnější rétorikou, označil sankce za „válečný akt“ a prohlásil, že USA jsou „nepřítelem“.

Dopad amerických opatření bude záviset především na tom, jak striktně budou sankce vymáhány, zejména zda je Washington připraven uvalit sekundární sankce na země, které budou s Ruskem nadále obchodovat. Pro většinu společností by riziko odříznutí od širšího západního finančního systému pravděpodobně převážilo nad benefity pokračování obchodu s Ruskem.