Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že se jeho země nikdy nepodvolí tlaku Spojených států, zároveň však připustil, že nové americké sankce mohou způsobit Rusku určité ekonomické škody. K jeho prohlášení došlo poté, co USA uvalily sankce na dva největší ruské producenty ropy, a objevily se zprávy, že Čína a Indie zvažují omezení nákupu ruské ropy.
Spojené státy ve středu uvalily sankce na společnosti Rosněfť a Lukoil, které dohromady zajišťují téměř polovinu ruského exportu surové ropy, a také na přibližně tři desítky jejich dceřiných společností. Cílem Trumpovy administrativy je zvýšit tlak na Kreml, aby zahájil jednání o ukončení války na Ukrajině. Tyto sankce, které přichází po podobných opatřeních Velké Británie, jsou prvními, které USA uvalily od Trumpova návratu do Bílého domu v lednu, a jejich hlavním smyslem je odříznout Rusko od ropných příjmů financujících válečnou mašinérii.
Vladimir Putin označil americké sankce za „nepřátelský akt“, který neposiluje rusko-americké vztahy a představuje „zbytečný pokus o nátlak“. Zopakoval, že žádná sebevědomá země nepodniká kroky pod tlakem, a ačkoliv neočekává zásadní dopad, připustil, že „se očekávají určité ztráty“. Ruský lídr také navrhl, aby se Trump „zamyslel nad tím, pro koho jeho administrativa skutečně pracuje“, když mu poradci doporučují uvalit sankce na ruskou ropu. Zároveň varoval, že tato opatření povedou ke zvýšení cen ropy na světových trzích, a to se projevilo už hned v reakci na sankce, kdy cena ropy vzrostla o 5 %.
Putin také vyslal varování ohledně amerických střel Tomahawk, o které Ukrajina neúspěšně usiluje. Pohrozil „velmi silnou, ne-li drtivou“ odvetou v případě, že by bylo Rusko těmito americkými střelami napadeno. Rusko se nyní musí připravit na to, že tyto nejnovější sankce, které mu brání v obchodování a odřezávají ho od mezinárodního finančního systému, vstoupí v platnost v plné síle za měsíc. Rusko má v plánu využít tento čas k adaptaci na novou situaci. Moskva se již v minulosti dokázala západním sankcím vyhnout prostřednictvím neprůhledných obchodních schémat a své „stínové flotily“ – sítě stárnoucích plavidel plujících pod neznámými vlajkami.
Sankce již vedly k prvním reakcím od klíčových ruských odběratelů energie. Největší indický kupce ruské ropy, soukromá společnost Reliance Industries, naznačila, že se připravuje na omezení, nebo dokonce dočasné zastavení nákupů. Mluvčí společnosti uvedl, že probíhá přehodnocení dovozu a že se společnost plně sladí s pokyny indické vlády. Podobně i čínské státní ropné společnosti pozastavily nákupy ruské ropy přepravované po moři, jelikož se obávají porušení amerických sankcí.
Náhlý pokles poptávky ze strany Indie a Číny, dvou hlavních odběratelů, by znamenal devastující úder na příjmy Kremlu, jelikož ropa a plyn tvoří přibližně pětinu ruského HDP. Obě země dosud západní výzvy k omezení nákupů ignorovaly, protože levná ruská ropa pomáhala chránit jejich ekonomiky před rostoucími globálními cenami energie.
Souběžně s americkými sankcemi uvalila Evropská unie zákaz dovozu ruského zkapalněného zemního plynu s platností od ledna 2027 a přidala na svůj sankční seznam dvě čínské rafinerie, Liaoyang Petrochemical a Shandong Yulong Petrochemical. Tyto čínské subjekty představují nejvýznamnější čínské společnosti, které EU dosud postihla.
Čínské ministerstvo zahraničí vyjádřilo „silné znepokojení a rozhodné odmítnutí“ opakovaných nezákonných sankcí EU vůči čínským společnostem. Čína trvá na tom, že „ukrajinskou krizi nezapříčinila ani není její stranou“. Mezitím bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv, známý svou stále agresivnější rétorikou, označil sankce za „válečný akt“ a prohlásil, že USA jsou „nepřítelem“.
Dopad amerických opatření bude záviset především na tom, jak striktně budou sankce vymáhány, zejména zda je Washington připraven uvalit sekundární sankce na země, které budou s Ruskem nadále obchodovat. Pro většinu společností by riziko odříznutí od širšího západního finančního systému pravděpodobně převážilo nad benefity pokračování obchodu s Ruskem.
Český hokej se v úterý připojil k několika evropským hokejovým federacím, které oznámily, že národní tým nenechají nastoupit proti Rusku. Svaz tak reagoval na rozhodnutí Mezinárodní sportovní arbitráže (CAS), které by mělo umožnit návrat ruských hokejistů na největší světové akce pod hlavičkou IIHF.
Česko v tomto týdnu zažilo výjimečný večer, který si nenechala ujít řada známých osobností. Gérard Depardieu vystoupil na pražském koncertu, na němž se organizačně podílel hitmaker Michal David. Kdo se dostal nejen do hlediště, ale i do zákulisí za hvězdou světové kinematografie?
Český maloobchod pokračuje v poměrně svižném růstu, jeho zářijový výsledek však zaostal za očekáváním analytiků. Tržby obchodníků bez započtení prodejů a oprav automobilů se podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu meziročně reálně zvýšily o 4,1 procenta, zatímco analytici oslovení agenturou Bloomberg očekávali v průměru růst o 4,7 procenta. Ještě výrazněji skutečnost zaostala za mediánovým odhadem 4,8 procenta.
Největší kryptoměnová burza Binance tvrdí, že se jí už podařilo pokrýt většinu ztrát z útoku, z něhož jsou podezřelí hackeři napojení na severokorejský režim. Do vyšetřování jsou zapojeny i americké státní složky.
Slovensko se nachází na prahu velké politické krize. Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) alespoň pro tuto chvíli přišel o vládní většinu. Koaliční strany měly nejmenší možnou převahu v parlamentu, ale v úterý přišly o jednoho poslance, který se rozhodl přestoupit jinam. Co bude následovat?
Španělským profesionálním fotbalem otřásla neuvěřitelná tragédie. Útočník Jesús de Miguel v úterý zemřel na následky bezohledného faulu při pondělním utkání druhé ligy mezi jeho Tenerife a Andorrou.
Republikánská strana amerického prezidenta Donalda Trumpa utrpěla v kongresových volbách nečekaně těžkou porážku, která je v hodnoceních označována za jednu z největších proher za poslední desítky let. Zatímco republikáni doufali, že se jim podaří udržet alespoň kontrolu nad Senátem, výsledky ukázaly na masivní vlnu nespokojenosti voličů s dosavadním směřováním vládní politiky.
Výsledky nedávných amerických kongresových voleb vyvolaly v Kanadě vlnu naděje na zmírnění sporných celních opatření, která administrativou prezidenta Donalda Trumpa dopadají na vzájemný obohacující obchod. Demokratický úspěch ve volbách, který vnímají představitelé kanadské politické scény jako jasné odmítnutí dosavadní obchodní politiky Bílého domu, přinesl novou dynamiku do debat o budoucím směřování ekonomických vztahů.
Francouzská národní krevní služba oznámila, že neznámí hackeři pronikli do řídicích systémů a nebezpečně zvýšili teploty ve třech chladicích skladech uchovávajících zásadní krevní produkty. Tento incident, který se odehrál v noci na pondělí, představuje další eskalaci probíhající vlny kybernetických útoků na chladicí zařízení a mrazicí boxy napříč celou Evropou.
Britská vláda se oficiálně omluvila ukrajinským dětským uprchlíkům, kterým učitelé v anglických školách doporučovali studium ruštiny v době, kdy v zemi chyběla odpovídající zkouška v ukrajinském jazyce. Oznámení doprovodilo představení vládního financování zcela nové zkoušky GCSE z ukrajinštiny, kterou v západním Londýně představila ministryně školství Georgia Gouldová.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro stanici CNN Türk prohlásil, že je připraven setkat se s ruským vůdcem Vladimirem Putinem v Turecku, aby s ním jednal o příměří a ukončení války. Vyjádřil naději, že by uspořádání těchto přímých rozhovorů mohl pomoci zprostředkovat turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan. Přímá jednání na prezidentské úrovni označil za nezbytný krok poté, co dosavadní kontakty mezi oběma stranami nedokázaly konflikt ukončit.
Izraelská volební komise oficiálně potvrdila konečné výsledky nedávných parlamentních voleb, které připravily krajně pravicovou koalici premiéra Benjamina Netanjahua o vládní většinu. Komise současně odmítla obvinění z rozsáhlých podvodů a zahraničního vměšování, která šířil úřadující předseda vlády. Tyto výsledky otevírají cestu k sestavení nové vládní koalice pod vedením opozice.