Demoliční práce v Bílém domě, které mají uvolnit místo pro masivní reprezentační sál (ballroom), pokračují a prezident Donald Trump zdůrazňuje, že tyto dramatické změny nebudou „za nulové náklady pro americké daňové poplatníky.“ Financování projektu, jehož náklady se nyní odhadují na 300 milionů dolarů, je místo toho hrazeno ze soukromých, daňově odečitatelných darů. Ty jsou směřovány přes neziskovou organizaci Trust for the National Mall.
Prezident Donald Trump trvá na tom, že masivní sál, který má nahradit Východní křídlo Bílého domu, nebude americké daňové poplatníky stát nic. Projekt s odhadovanými náklady 300 milionů dolarů je totiž financován výhradně ze soukromých, daňově odečitatelných darů. Tyto prostředky jsou spravovány neziskovou organizací Trust for the National Mall. Trumpova administrativa zveřejnila seznam dárců, mezi nimiž figurují největší americké korporace, dlouholetí podporovatelé prezidenta i subjekty, které aktuálně řeší obchody s federální vládou.
Mezi dárci se objevuje řada jmen z technologického a finančního sektoru, s výraznou koncentrací na kryptoměny. Například společnost Ripple poskytla druhý největší jednotlivý dar ve výši téměř 4,9 milionu dolarů. Přispěla také burza Coinbase a bratři Cameron a Tyler Winklevossovi, kteří jsou jedni z prvních kryptomiliardářů. Tito dárci z krypto odvětví často usilují o méně regulované prostředí a větší vládní přijetí digitálních aktiv.
Z řad velkých korporací se angažují ti, kteří mají významné vládní zakázky. Patří sem obrana Lockheed Martin, jenž si za poslední rok přišel na více než 40 miliard dolarů z federálních kontraktů. Dále také Amazon a Microsoft, kteří získali miliardové zakázky. K významným technologickým dárcům se připojil i Google, jehož 22milionový dar byl formálně uhrazen „jménem“ Trumpa v rámci urovnání sporu o jeho zablokování na YouTube.
Na seznamu dárců jsou rovněž lidé s přímými vazbami na Trumpovu administrativu. Patří mezi ně ministryně Kelly Loeffler a ministr obchodu Howard Lutnick, který dříve vedl finanční společnost Cantor Fitzgerald a je zastáncem pro-krypto politiky. Mezi dárci jsou i dlouholetí megadonátoři Republikánské strany, jako je Miriam Adelson, jejíž nadace podporuje Izrael, a finančník Stephen A. Schwarzman.
Zajímavé jsou také dary od společností, které nedávno dosáhly uvolnění regulací nebo vyřešení právních sporů s vládou. Administrace například stáhla žalobu proti Coinbase a zrušila vyšetřování daňových úniků proti společnosti Caterpillar. Zrušena byla i blokáda na dovoz cukru u společnosti, kterou vlastní rodina Fanjulových. Kritici proto poukazují na potenciální střet zájmů, jelikož dary od firem s vládním byznysem by mohly naznačovat snahu o ovlivnění.
Celkově demolice a výstavba reprezentačního sálu je sice pro americké daňové poplatníky zdarma. Je však z velké části financována vlivnými subjekty, které mají významné politické, regulační a obchodní zájmy ve vztahu k vládě.
V jižním Španělsku u obce Adamuz v provincii Córdoba došlo k tragické srážce dvou rychlovlaků na frekventované trati spojující Madrid s Andalusií. Prvotní zprávy hovořily o dvou obětech, ale krátce nato se počet potvrzených mrtvých zvýšil na pět a následně na nejméně 21. Nejméně sto dalších cestujících utrpělo zranění a někteří zůstali po nárazu uvězněni v troskách.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal naléhavou schůzku se svými hlavními poradci, aby projednal nejnovější krok Donalda Trumpa, vytvoření takzvané „Rady míru“ pro Gazu. Izraelskou stranu pobouřilo především to, že Spojené státy s nimi vznik tohoto orgánu vůbec nekonzultovaly. Úřad premiéra se nechal slyšet, že celý projekt je v přímém rozporu s oficiální politikou Izraele a nebyl s ním nijak koordinován.
Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa, která má donutit západní spojence k souhlasu s anektováním Grónska pod pohrůžkou dalšího poškození vzájemného obchodu, nemá v moderní historii obdoby. Ačkoli jsme za poslední rok byli svědky mnoha neobvyklých ekonomických ultimát, toto prohlášení podle BBC překračuje veškeré dosavadní hranice a posouvá nás do zcela surreálné a nebezpečné oblasti. Pokud budeme brát Trumpova slova vážně, jde o formu ekonomické války, kterou Bílý dům vede proti svým nejbližším partnerům.
Prezident Donald Trump v poslední době opakovaně rozvířil debatu o možnosti zrušení nadcházejících listopadových voleb do Kongresu. Jeho úvahy pramení z obav, že by republikáni mohli ztratit kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů i Senátem, což by zásadně ochromilo jeho schopnost vládnout. Podle posledních průzkumů CNN se totiž prezident potýká s nízkou popularitou napříč všemi sledovanými tématy.
Francouzský prezident Emmanuel Macron stojí v čele skupiny evropských lídrů, kteří požadují tvrdou odvetu proti Spojeným státům. Reaguje tak na rozhodnutí Donalda Trumpa uvalit cla na země podporující dánskou suverenitu nad Grónskem. Macron prosazuje aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (Anti-Coercion Instrument), kterému se v bruselských kuloárech přezdívá obchodní „bazuka“. Tento mocný nástroj byl původně navržen k ochraně před ekonomickým šikanováním ze strany Číny a umožňuje EU zavést cla či investiční omezení.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová rezolutně prohlásila, že „Evropa se nenechá vydírat“ v reakci na nejnovější hrozbu Donalda Trumpa. Americký prezident totiž oznámil záměr uvalit desetiprocentní cla na osm členských států NATO, pokud nepodpoří jeho plán na prodej Grónska Spojeným státům.
V Moldavsku byl v sobotu objeven vrak ruského bezpilotního letounu typu Gerbera. Na zřícený stroj narazil náhodný lovec u vesnice Nucareni v okrese Telenesti. Tato lokalita se nachází přibližně 54 kilometrů od hranic s válkou zmítanou Ukrajinou.
Analytici a vojenští experti varují, že rok 2026 může být pro Vladimira Putina klíčovým momentem, kdy se pokusí upevnit svůj historický odkaz. Zatímco pozornost světa se upírá k mírovým jednáním na Ukrajině, v zákulisí sílí obavy, že šéf Kremlu pouze čeká na vhodnou příležitost k další agresi. Jeho cílem by se tentokrát mohl stát malý stát na hranicích NATO, čímž by přímo otestoval jednotu a odhodlání celé Aliance.
Slovenský premiér Robert Fico se v soukromém sídle amerického prezidenta Donalda Trumpa na Floridě zúčastnil neformálního jednání, které označil za velmi otevřené. Hlavními tématy jejich rozhovoru byly energetická bezpečnost, situace v Evropské unii a probíhající válka na Ukrajině. Setkání, kterého se účastnili i šéfové diplomacií obou zemí Juraj Blanár a Marco Rubio, proběhlo přímo v prezidentově obývacím pokoji, což Fico vnímá jako projev mimořádné důvěry.
Obyvatelé Ukrajiny v těchto dnech procházejí mimořádně těžkou zkouškou, protože čelí nejmrazivější zimě za dlouhá léta. Kyjevanka Kateryna Skurydina popsala, že musí spát v mnoha vrstvách oblečení a termoprádle pod hromadou přikrývek. Společnost v posteli jí dělá bezsrstý kocour Pušok, jehož přirozeně vysoká tělesná teplota jí slouží jako živý termofor. Od ničivých ruských úderů na energetickou síť z počátku ledna se totiž topení v jejím bytě téměř nespustilo.
Španělský premiér Pedro Sánchez se ostře opřel do snah amerického prezidenta Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska. V rozhovoru pro deník La Vanguardia prohlásil, že případná americká invaze na toto autonomní dánské území by udělala z Vladimira Putina nejšťastnějšího člověka na planetě. Podle Sáncheze by takový krok ze strany USA legitimoval ruskou agresi na Ukrajině a zasadil smrtelnou ránu Severoatlantické alianci.
Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.