Demoliční práce v Bílém domě, které mají uvolnit místo pro masivní reprezentační sál (ballroom), pokračují a prezident Donald Trump zdůrazňuje, že tyto dramatické změny nebudou „za nulové náklady pro americké daňové poplatníky.“ Financování projektu, jehož náklady se nyní odhadují na 300 milionů dolarů, je místo toho hrazeno ze soukromých, daňově odečitatelných darů. Ty jsou směřovány přes neziskovou organizaci Trust for the National Mall.
Prezident Donald Trump trvá na tom, že masivní sál, který má nahradit Východní křídlo Bílého domu, nebude americké daňové poplatníky stát nic. Projekt s odhadovanými náklady 300 milionů dolarů je totiž financován výhradně ze soukromých, daňově odečitatelných darů. Tyto prostředky jsou spravovány neziskovou organizací Trust for the National Mall. Trumpova administrativa zveřejnila seznam dárců, mezi nimiž figurují největší americké korporace, dlouholetí podporovatelé prezidenta i subjekty, které aktuálně řeší obchody s federální vládou.
Mezi dárci se objevuje řada jmen z technologického a finančního sektoru, s výraznou koncentrací na kryptoměny. Například společnost Ripple poskytla druhý největší jednotlivý dar ve výši téměř 4,9 milionu dolarů. Přispěla také burza Coinbase a bratři Cameron a Tyler Winklevossovi, kteří jsou jedni z prvních kryptomiliardářů. Tito dárci z krypto odvětví často usilují o méně regulované prostředí a větší vládní přijetí digitálních aktiv.
Z řad velkých korporací se angažují ti, kteří mají významné vládní zakázky. Patří sem obrana Lockheed Martin, jenž si za poslední rok přišel na více než 40 miliard dolarů z federálních kontraktů. Dále také Amazon a Microsoft, kteří získali miliardové zakázky. K významným technologickým dárcům se připojil i Google, jehož 22milionový dar byl formálně uhrazen „jménem“ Trumpa v rámci urovnání sporu o jeho zablokování na YouTube.
Na seznamu dárců jsou rovněž lidé s přímými vazbami na Trumpovu administrativu. Patří mezi ně ministryně Kelly Loeffler a ministr obchodu Howard Lutnick, který dříve vedl finanční společnost Cantor Fitzgerald a je zastáncem pro-krypto politiky. Mezi dárci jsou i dlouholetí megadonátoři Republikánské strany, jako je Miriam Adelson, jejíž nadace podporuje Izrael, a finančník Stephen A. Schwarzman.
Zajímavé jsou také dary od společností, které nedávno dosáhly uvolnění regulací nebo vyřešení právních sporů s vládou. Administrace například stáhla žalobu proti Coinbase a zrušila vyšetřování daňových úniků proti společnosti Caterpillar. Zrušena byla i blokáda na dovoz cukru u společnosti, kterou vlastní rodina Fanjulových. Kritici proto poukazují na potenciální střet zájmů, jelikož dary od firem s vládním byznysem by mohly naznačovat snahu o ovlivnění.
Celkově demolice a výstavba reprezentačního sálu je sice pro americké daňové poplatníky zdarma. Je však z velké části financována vlivnými subjekty, které mají významné politické, regulační a obchodní zájmy ve vztahu k vládě.
Sobotní odpoledne v historickém centru Krakova poznamenal krvavý teroristický útok, při němž útočník vjel automobilem na Rynek Główny a zahájil palbu do náhodných kolemjdoucích. Podle oficiálních vyjádření polských úřadů a ministra vnitra Marcina Kierwińského si tato brutální střelba vyžádala šest lidských životů a zranila šestnáct dalších osob včetně dvou zasahujících policistů.
Krajně levicový francouzský politik a kandidát na prezidenta Jean-Luc Mélenchon se navzdory své kontroverzi u široké veřejnosti těší mimořádné oblibě mezi mladou generací. Zakladatel hnutí Nepoddajná Francie boduje u voličů ve věku od osmnácti do třiceti čtyř let, kteří v něm před blížícími se prezidentskými volbami v roce 2027 vidí naději na hlubokou změnu. Podle průzkumů by mu tato silná podpora mohla zajistit postup do druhého kola voleb.
Evropské metropole vyjadřují vážnou skepsi vůči netransparentnímu návrhu americké administrativy na nové celoevropské bezpečnostní uspořádání, které by zahrnovalo i Ruskou federaci. Plán, který po jednání s ruským vyslancem představil americký prezident Donald Trump a jeho poradce Jared Kushner, vyvolává v evropských zemích obavy z obcházení kontinentu a posílení pozice moskevského vedení.
Papež Lev XIV. zahájil v pátek svou dvanáctidenní apoštolskou cestu po Jižní Americe návštěvou Uruguaye, kde v hlavním městě Montevideu vyzval k tomu, aby byla zdravotní péče dostupná pro všechny lidi. Stalo se tak pouhé tři týdny poté, co sedmdesátiletý pontifik podstoupil náročnou operaci kvůli nádoru na pravé plíci.
Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.
Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.
Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem dlouhá desetiletí stavěly na oficiální politice nejasností ohledně izraelského jaderného arzenálu. Tento takzvaný postoj strategické nejasnosti však v současnosti čelí zcela novým výzvám a rostoucímu tlaku ze strany politiků i odborníků. Měnící se geopolitická situace na Blízkém východě otevírá debatu o tom, zda je dosavadní utajování nadále udržitelné.
Americké burzy zažily prudký propad akcií technologických společností, který ve čtvrtek nejvíce zasáhl index Nasdaq a vyvolal vlnu poklesů na trzích po celém světě. Důvodem jsou výsledky amerických voleb v polovině volebního období, v nichž Demokratická strana získala plnou kontrolu nad Kongresem. Investoři v reakci na to začali projevovat obavy z přísnější regulace umělé inteligence a možného omezení rozšiřování datových center.
Americký prezident Donald Trump a jeho poradci přišli s novým návrhem na řešení konfliktu na Ukrajině, který by mohl v budoucnu zahrnovat celou Evropu. Takzvaný „Shell Bay formát“, pojmenovaný po golfovém hřišti a rezidenčním komplexu ve vlastnictví amerického vyslance Stevea Witkoffa, však v evropských hlavních městech vzbuzuje obavy z toho, že by mohl ruského prezidenta Vladimira Putina spíše povzbudit k další eskalaci války.
Výsledky nedávných amerických voleb vyvolaly v Izraeli hluboké obavy a otřásly dosavadními jistotami ohledně pevnosti transatlantického spojenectví. Izraelští političtí představitelé a analytici pro BBC varují, že náhlá změna politického rozložení sil ve Washingtonu může zásadně ohrozit bezpečnostní a diplomatickou podporu, na kterou se stát spoléhal po celá desetiletí.
Americká FBI v pátek zadržela otce vévodkyně Meghan, manželky britského prince Harryho. Thomas Markle je podezřelý z držení dětské pornografie. Informovala o tom americká zpravodajské stanice CNN, která se odvolává na americké ministerstvo spravedlnosti.