Konec invazivní stomatologie? Vědci závodí v pěstování biologických zubů

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Pixabay
Klára Marková DNES 19:01
Sdílej:

Zubní ordinace vzbuzuje u mnoha lidí obavy, což není nic překvapivého. Nahrazení ztraceného zubu často vyžaduje invazivní chirurgický zákrok, implantaci titanového šroubu do čelisti a dlouhé měsíce čekání na jeho vhojení, než na něj lze připevnit korunku. Skupiny vědců po celém světě však intenzivně pracují na tom, aby dokázaly vypěstovat skutečný biologický zub přímo v lidské čelisti.

Vědkyně Ana Angelova Volponi z King’s College London je v čele tohoto výzkumu již téměř dvě desetiletí. Její tým v roce 2013 poprvé vypěstoval zub z kombinace lidských a myších buněk. V letošním roce dosáhla průlomu, když vyvinula nový materiál pro „lešení“ (scaffold), ve kterém zub roste. Tento hydrogel, typ polymeru s vysokým obsahem vody, mnohem lépe napodobuje přirozené prostředí ústní dutiny.

Podle Volponi je pěstování zubu v laboratoři založeno na třech pilířích: dvou typech buněk a prostředí. V prvních experimentech se použily kmenové buňky dásní získané jednoduchým stěrem z úst pacienta, které se zkombinovaly s progenitorovými zubními buňkami z myšího embrya. Jak vysvětlil doktorand Xuechen Zhang, buňky smíchají, odstředí do kuličky, vstříknou do hydrogelu a nechají je osm dní růst. Během této doby se uvnitř materiálu vytvoří struktury podobné zubním zárodkům.

Ačkoliv cesta k použití takového zubu v praxi je stále dlouhá, nový materiál zlepšuje „komunikaci“ mezi buňkami, které zub tvoří. Biologická náhrada z vlastních buněk pacienta by nabízela obrovské výhody oproti implantátům. Byla by přijata bez zánětu a odmítnutí a navíc by pacientovi poskytla přirozený pocit a elasticitu, které implantátům, srostlým přímo s kostí, chybí. Volponi vidí do budoucna dvě cesty: buď se zub nechá dorůst do určité fáze a implantuje se do lůžka, kde sám plně doroste a začlení se do organických struktur čelisti, nebo se nejprve plně vypěstuje a poté chirurgicky implantuje.

Výzkum se rychle rozvíjí, ačkoliv vědci stále hledají způsob, jak nahradit myší embryonální buňky dospělými lidskými buňkami. Například tým Katsua Takahashiho v japonské Ósace vyvíjí léčbu na bázi protilátek pro lidi s vrozeným chyběním zubů (anodoncie), která by mohla být dostupná do konce dekády. Další vědci, jako Hannele Ruohola-Baker z Washingtonské univerzity, pracují na vytváření klíčových zubotvorných buněk zcela „od nuly“ z lidských kmenových buněk, s cílem odhalit molekulární plán lidské tvorby zubů. Ruohola-Baker věří, že klinické použití biologické náhrady zubů se stane realistickou možností již v nadcházejícím desetiletí.

Témata:
Stalo se
Novinky
Donald Trump

Experti jsou Trumpovými protiruskými sankcemi překvapeni

Trumpova administrativa nečekaně obrátila kurz ve své strategii vůči Rusku, když po devíti měsících snah o ústupky pomocí pobídek uvalila „masivní sankce“ na dva největší ruské producenty ropy. Tyto sankce, namířené na společnosti Rosněfť a Lukoil a desítky jejich dceřiných společností, představují první přímá opatření, která prezident Donald Trump zavedl od svého návratu do úřadu. Odborníci se shodují, že cílení na tyto giganty, které tvoří zhruba polovinu ruského ropného exportu, je významnou změnou oproti předchozí praxi.

Novinky
Analýza
Ilustrační fotografie

Demografická krize se rychle blíží, důchody jsou v ohrožení. Klíčem k přežití může být zvládnutá migrace, Česko ale zaostává

Evropa čelí demografické krizi, která zásadně promění její ekonomiku, politiku i sociální strukturu. Populace stárne, porodnost klesá a bez migrace by se kontinent začal zmenšovat. Česká republika není výjimkou – prudce ubývá lidí v produktivním věku a důchodový systém se blíží hranici udržitelnosti. Migrace se tak stává nejen pracovním, ale i strategickým tématem. A také otázkou, zda dokážeme proměnit nevyhnutelný trend v nástroj přežití a dalšího rozvoje.

Novinky
Vladimir Putin

USA se nikdy nepodvolíme, prohlásil Putin. Připustil ale, že sankce budou bolet

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že se jeho země nikdy nepodvolí tlaku Spojených států, zároveň však připustil, že nové americké sankce mohou způsobit Rusku určité ekonomické škody. K jeho prohlášení došlo poté, co USA uvalily sankce na dva největší ruské producenty ropy, a objevily se zprávy, že Čína a Indie zvažují omezení nákupu ruské ropy.

Novinky
Ilustrační foto

Změny počasí tvrdě dopadají na rybáře. Roste zoufalství i počet nehod a úmrtí

Jihokorejští rybáři čelí rostoucímu nebezpečí na moři, a úřady i odborníci se shodují, že hlavní příčinou je klimatická změna. Prudký nárůst nehod s fatálními následky vyvolal v zemi znepokojení. V loňském roce v mořích kolem Jižní Koreje zahynulo nebo se pohřešovalo 164 lidí, což představuje nárůst o 75 % oproti předchozímu roku. Většinou šlo o rybáře, jejichž lodě se potopily nebo převrátily.