Zubní ordinace vzbuzuje u mnoha lidí obavy, což není nic překvapivého. Nahrazení ztraceného zubu často vyžaduje invazivní chirurgický zákrok, implantaci titanového šroubu do čelisti a dlouhé měsíce čekání na jeho vhojení, než na něj lze připevnit korunku. Skupiny vědců po celém světě však intenzivně pracují na tom, aby dokázaly vypěstovat skutečný biologický zub přímo v lidské čelisti.
Vědkyně Ana Angelova Volponi z King’s College London je v čele tohoto výzkumu již téměř dvě desetiletí. Její tým v roce 2013 poprvé vypěstoval zub z kombinace lidských a myších buněk. V letošním roce dosáhla průlomu, když vyvinula nový materiál pro „lešení“ (scaffold), ve kterém zub roste. Tento hydrogel, typ polymeru s vysokým obsahem vody, mnohem lépe napodobuje přirozené prostředí ústní dutiny.
Podle Volponi je pěstování zubu v laboratoři založeno na třech pilířích: dvou typech buněk a prostředí. V prvních experimentech se použily kmenové buňky dásní získané jednoduchým stěrem z úst pacienta, které se zkombinovaly s progenitorovými zubními buňkami z myšího embrya. Jak vysvětlil doktorand Xuechen Zhang, buňky smíchají, odstředí do kuličky, vstříknou do hydrogelu a nechají je osm dní růst. Během této doby se uvnitř materiálu vytvoří struktury podobné zubním zárodkům.
Ačkoliv cesta k použití takového zubu v praxi je stále dlouhá, nový materiál zlepšuje „komunikaci“ mezi buňkami, které zub tvoří. Biologická náhrada z vlastních buněk pacienta by nabízela obrovské výhody oproti implantátům. Byla by přijata bez zánětu a odmítnutí a navíc by pacientovi poskytla přirozený pocit a elasticitu, které implantátům, srostlým přímo s kostí, chybí. Volponi vidí do budoucna dvě cesty: buď se zub nechá dorůst do určité fáze a implantuje se do lůžka, kde sám plně doroste a začlení se do organických struktur čelisti, nebo se nejprve plně vypěstuje a poté chirurgicky implantuje.
Výzkum se rychle rozvíjí, ačkoliv vědci stále hledají způsob, jak nahradit myší embryonální buňky dospělými lidskými buňkami. Například tým Katsua Takahashiho v japonské Ósace vyvíjí léčbu na bázi protilátek pro lidi s vrozeným chyběním zubů (anodoncie), která by mohla být dostupná do konce dekády. Další vědci, jako Hannele Ruohola-Baker z Washingtonské univerzity, pracují na vytváření klíčových zubotvorných buněk zcela „od nuly“ z lidských kmenových buněk, s cílem odhalit molekulární plán lidské tvorby zubů. Ruohola-Baker věří, že klinické použití biologické náhrady zubů se stane realistickou možností již v nadcházejícím desetiletí.
První létající auta v Číně by mohla být veřejnosti dostupná již v průběhu příštího léta, jak na technologickém summitu Web Summit v Lisabonu oznámil šéf čínské společnosti XPeng Deli Zhao. Tento dvoumístný nízkoletový prostředek s funkcí autopilota, jehož cena se pohybuje kolem tří set tisíc dolarů, má být ve druhé polovině roku 2027 připraven pro rekreační využití ve venkovských oblastech a pro potřeby záchranných služeb.
První den třístranných rozhovorů mezi Ruskem, Ukrajinou a Spojenými státy ve Spojených arabských emirátech skončil po čtyřech hodinách vzájemných jednání. Americký ministr zahraničí Marco Rubio označil tato setkání za velmi produktivní, ačkoliv současně upozornil, že před všemi zúčastněnými stranami stojí ještě velký kus práce.
Na pozadí mírových rozhovorů zprostředkovaných Spojenými státy stupňuje Rusko své útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a hospodářství, čímž zemi vystavuje dosud nejtěžší zkoušce od začátku konfliktu. Nezávislý vyšetřovací panel Organizace spojených národů nedávno dospěl k závěru, že úmyslné útoky na civilní a životně důležité energetické systémy naplňují skutkovou podstatu válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.
Celosvětové emise uhlíku v roce 2026 podle nových zjištění vědců stagnují, což souvisí s prudkým růstem cen ropy a plynu po válce v Íránu. Tyto vysoké ceny přiměly lidi k hledání alternativ a k odklonu od tradičních fosilních paliv. Zpráva přináší nový pohled na vývoj v oblasti životního prostředí během probíhajícího roku.
Generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres vyzval na probíhající klimatické konferenci COP31 v turecké Antalyi hostitelskou zemi a Austrálii k tomu, aby pokračovaly v rozvoji plánu na postupný přechod od fosilních paliv.
Spojené státy americké v pondělí evakuovaly své vojenské letouny z britské letecké základny RAF Mildenhall v Anglii kvůli hrozbě pocházející z Íránu. O tomto kroku informoval list The Wall Street Journal s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.
Evropská unie se podle oficiální zprávy Evropské agentury pro životní prostředí nachází téměř na správné cestě k dosažení svých klimatických cílů pro rok 2030, avšak současné úsilí o snižování znečištění výrazně zaostává za dlouhodobými závazky pro roky 2040 a 2050.
Ukrajinské síly dálkového letectva údajně začínají využívat izraelsko-italskou satelitní technologii HiSKY jako alternativu k americkému systému Starlink. Důvodem této změny je snaha zajistit komunikaci pro útoky hluboko v ruském vnitrozemí bez rizika politického omezení ze strany amerických provozovatelů. Podle webu Kyiv Post se nové terminály instalují na drony útočící na ruskou energetickou infrastrukturu.
V turecké Antalyi začala v pondělí klíčová dvoutýdenní konference OSN o změně klimatu označovaná jako COP31, na které se setkávají zástupci téměř dvou set zemí. Úvodní plenární zasedání přineslo ostrá varování představitelů mezinárodního společenství před dopady probíhající klimatické krize. Hlavní pozornost byla věnována nutnosti urychlit přechod k obnovitelným zdrojům energie a nové strategii elektrifikace.
Generální ředitel společnosti Nvidia Jensen Huang se ocitl ve středu pozornosti kvůli odhalenému románku s údajnou čínskou špionkou. Šéf nejhodnotnější firmy světa čelí vnitřnímu vyšetřování, avšak obdržel silnou podporu od amerického prezidenta Donalda Trumpa i předních osobností ze Silicon Valley. Reakce veřejnosti na sebe nenechaly dlouho čekat.
Francouzská vláda oficiálně obvinila Írán z kybernetického útoku na supermarkety, ke kterému došlo v průběhu minulého měsíce. Incident vedl ke zkažení čerstvých i mražených potravin u zhruba sedmi set prodejců po celé zemi. Paříž v reakci na tuto událost přistoupila k diplomatickým krokům a oznámila přípravu sankcí.
Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva, který připadá na 17. listopad, uzavírá letošní sérii podzimních státních svátků. Jeden z tuzemských řetězců s předstihem informuje zákazníky, zda bude otevřeno.