Zubní ordinace vzbuzuje u mnoha lidí obavy, což není nic překvapivého. Nahrazení ztraceného zubu často vyžaduje invazivní chirurgický zákrok, implantaci titanového šroubu do čelisti a dlouhé měsíce čekání na jeho vhojení, než na něj lze připevnit korunku. Skupiny vědců po celém světě však intenzivně pracují na tom, aby dokázaly vypěstovat skutečný biologický zub přímo v lidské čelisti.
Vědkyně Ana Angelova Volponi z King’s College London je v čele tohoto výzkumu již téměř dvě desetiletí. Její tým v roce 2013 poprvé vypěstoval zub z kombinace lidských a myších buněk. V letošním roce dosáhla průlomu, když vyvinula nový materiál pro „lešení“ (scaffold), ve kterém zub roste. Tento hydrogel, typ polymeru s vysokým obsahem vody, mnohem lépe napodobuje přirozené prostředí ústní dutiny.
Podle Volponi je pěstování zubu v laboratoři založeno na třech pilířích: dvou typech buněk a prostředí. V prvních experimentech se použily kmenové buňky dásní získané jednoduchým stěrem z úst pacienta, které se zkombinovaly s progenitorovými zubními buňkami z myšího embrya. Jak vysvětlil doktorand Xuechen Zhang, buňky smíchají, odstředí do kuličky, vstříknou do hydrogelu a nechají je osm dní růst. Během této doby se uvnitř materiálu vytvoří struktury podobné zubním zárodkům.
Ačkoliv cesta k použití takového zubu v praxi je stále dlouhá, nový materiál zlepšuje „komunikaci“ mezi buňkami, které zub tvoří. Biologická náhrada z vlastních buněk pacienta by nabízela obrovské výhody oproti implantátům. Byla by přijata bez zánětu a odmítnutí a navíc by pacientovi poskytla přirozený pocit a elasticitu, které implantátům, srostlým přímo s kostí, chybí. Volponi vidí do budoucna dvě cesty: buď se zub nechá dorůst do určité fáze a implantuje se do lůžka, kde sám plně doroste a začlení se do organických struktur čelisti, nebo se nejprve plně vypěstuje a poté chirurgicky implantuje.
Výzkum se rychle rozvíjí, ačkoliv vědci stále hledají způsob, jak nahradit myší embryonální buňky dospělými lidskými buňkami. Například tým Katsua Takahashiho v japonské Ósace vyvíjí léčbu na bázi protilátek pro lidi s vrozeným chyběním zubů (anodoncie), která by mohla být dostupná do konce dekády. Další vědci, jako Hannele Ruohola-Baker z Washingtonské univerzity, pracují na vytváření klíčových zubotvorných buněk zcela „od nuly“ z lidských kmenových buněk, s cílem odhalit molekulární plán lidské tvorby zubů. Ruohola-Baker věří, že klinické použití biologické náhrady zubů se stane realistickou možností již v nadcházejícím desetiletí.
Mladý muž z centrální Afriky, kterému server The Conversation říká Eric, utíkal před válkou ve své vlasti, aby se nakonec ocitl v jiné formě pekla. Pod vidinou výdělku 2 000 dolarů měsíčně se nechal zlákat k práci v Kambodži, ale hned po příletu byl převezen do uzavřeného areálu u thajských hranic. Tam byl pod hrozbou násilí nucen k provádění on-line podvodů. Když se pokusil jednu z obětí varovat, dozorci ho zbili téměř k smrti a on sám se stal svědkem brutálního týrání ostatních i zoufalých sebevražd spolupracovníků.
Požadavky prezidenta Donalda Trumpa vůči Íránu zvyšují pravděpodobnost americké vojenské intervence. Navzdory současné vlně diplomatických aktivit, které mají za cíl odvrátit válku, zůstává situace mezi Washingtonem a Teheránem krajně napjatá. Vyslanci obou stran i regionální aktéři se snaží najít cestu vpřed, což vyvrcholilo nepřímými rozhovory v Ománu 6. února. Zatímco Trump je označil za „velmi dobré“ a Írán za „krok vpřed“, souběžný přesun amerických námořních sil do Perského zálivu naznačuje, že konfrontace je stále ve hře.
V loňském roce bylo zmařeno pět samostatných spiknutí, jejichž cílem byl atentát na syrského prezidenta a klíčové ministry. Vyplývá to ze zprávy OSN o aktivitách Islámského státu (IS). Dokument uvádí, že hlavní terč, prezident Ahmad al-Šará, čelil dvěma přímým pokusům o zabití, a to v severním Aleppu a v jihosyrské Dar'á.
Uznávaný etiopsko-švédský šéfkuchař Marcus Samuelsson nahlíží na africkou kuchyni nikoliv jako na něco, co právě přichází na scénu, ale jako na fenomén, který tu byl odjakživa. Podle něj je hluboce zakořeněná, duchovně podložená a sebevědomá, bez ohledu na to, zda jí zbytek světa věnoval pozornost. Samuelsson věří, že standardy pro kvalitu jídla nemusí přicházet zvenčí, protože africká tradice je sama o sobě neuvěřitelně bohatá.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un si vybral svou dceru jako oficiální nástupkyni. Tuto informaci ve čtvrtek sdělila jihokorejská zpravodajská služba (NIS) tamním zákonodárcům. O Kim Ču-e se toho sice ví jen málo, ale v posledních měsících se objevovala po boku svého otce na významných akcích, včetně zářijové návštěvy Pekingu, která byla její první známou cestou do zahraničí.
Česká muniční iniciativa pro Ukrajinu, která si klade za cíl zajistit dělostřelecké granáty v hodnotě pěti miliard eur, se potýká s nedostatkem finančních prostředků. Podle vyjádření vysoce postaveného vojenského představitele NATO se zatím podařilo od dárců shromáždit pouze 1,4 miliardy eur. Tento program je přitom klíčový pro snížení převahy Ruska na bojišti, zejména v oblasti velkorážné munice.
Když jde v Evropské unii do tuhého, její lídři mají ve zvyku vytáhnout padací mosty a uzavřít se za hradbami. Od ruské invaze na Ukrajinu přes brexit až po útoky z 11. září byly zlomové okamžiky, které vyžadovaly akceschopnost bloku, často provázeny stejnou reakcí: únikem na některý z historických hradů. Tento týden není výjimkou, neboť se v Belgii schází politická elita k diskusím o budoucnosti kontinentu v nejistém světě.
Šéf Instagramu Adam Mosseri v rámci přelomového soudního líčení odmítl, že by uživatelé mohli být na této sociální síti „klinicky závislí“. Mosseri vypovídal jako první vysoký manažer v ostře sledovaném sporu v Los Angeles, který proti společnostem YouTube a Meta (vlastník Instagramu) zahájila dnes dvacetiletá žena vystupující pod jménem Kaley. Ta tvrdí, že firmy záměrně vyvinuly návykové funkce, které poškodily její duševní zdraví.
Indonésie zahájila ambiciózní plán, jehož cílem je přeměnit dálniční síť po celé zemi na záložní vzletové a přistávací dráhy pro stíhací letouny. Tento krok má rozlehlému souostroví poskytnout strategickou výhodu srovnatelnou s vlastnictvím několika letadlových lodí najednou. Maršál Tonny Harjono, náčelník štábu indonéského letectva, uvedl, že vizí je mít v každé z 38 provincií alespoň jeden úsek silnice připravený pro nouzové vojenské operace.
Strategie národní obrany (NDS) pro rok 2026 konečně přiznává to, co je již delší dobu zřejmé: americká obranná průmyslová základna (DIB) je v rozvratu. Průmyslová síla se opět stává klíčovým prvkem v soutěži velmocí. Ačkoliv dokument správně volá po „obrodě amerického průmyslu, jaká nastane jednou za století“, navržená opatření jsou podle odborníků nedostatečná vzhledem k hloubce strukturálních problémů, kterým armáda USA čelí.
V arktickém městě Nuuk, které má pouhých 20 000 obyvatel, se v těchto dnech odehrává zásadní diplomatický posun. Kanada zde v pátek 6. února 2026 oficiálně otevřela svůj nový konzulát, čímž vyslala jasný signál o své nové strategii v Arktidě. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na ovládnutí Grónska, a kanadský premiér Mark Carney se tak snaží vybudovat protiváhu americkému vlivu.
Itálie se v otázce společného evropského dluhu nečekaně přiklonila na stranu Německa. Přestože Řím tuto myšlenku dlouhodobě prosazoval, nyní se rozhodl zchladit návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Italská vláda se tak chce vyhnout tomu, aby přilévala olej do ohně v narůstajícím sporu mezi Paříží a Berlínem.