Prezident Spojených států Donald Trump oznámil okamžité ukončení všech obchodních jednání s Kanadou. Důvodem je reklama, která kritizuje cla, která jeho administrativa uvalila na tuto sousední zemi. Reklamu sponzorovala vláda kanadské provincie Ontario.
Tato reklama citovala Trumpova předchůdce, Ronalda Reagana, který je považován za ikonu amerického konzervatismu. Reagan v reklamě říká, že cla "ubližují každému Američanovi". Prezident Trump následně na sociální síti napsal, že inzerát je "FALEŠNÝ" a "pobuřující," a dodal, že obchodní jednání jsou tímto okamžitě UKONČENA.
Trumpova administrativa uvalila clo ve výši 35 % na mnoho kanadských dovozů. Kromě toho zavedla individuální cla cílená na konkrétní odvětví, jako je výroba automobilů a oceli. Tato cla obzvláště silně zasáhla provincii Ontario.
Prezident sice povolil výjimky pro zboží spadající pod dohodu o volném obchodu s Mexikem a Kanadou, kterou vyjednal během svého prvního funkčního období. Kanadský premiér Mark Carney se ale od svého zvolení snažil vyjednat dohodu, která by zmírnila americká cla. Toto úsilí však komplikoval premiér Ontaria Doug Ford, který je jedním z nejhlasitějších kritiků daní uvalených na americké společnosti nakupující kanadské výrobky.
V minutové reklamě, která byla zveřejněna minulý týden, je slyšet Reaganův hlas v doprovodu záběrů newyorské burzy a jeřábů ozdobených americkými a kanadskými vlajkami. Video obsahuje úryvky z Reaganova projevu k národu o zahraničním obchodu z roku 1987. Bývalý prezident ve videu říká, že zavedení cel se zpočátku může jevit jako vlastenecké, ale z dlouhodobého hlediska obchodní bariéry poškozují každého Američana, dělníka i spotřebitele.
Reagan v úryvku varuje, že vysoká cla nevyhnutelně vedou k odvetným opatřením cizích zemí. To podle něj spouští zuřivé obchodní války, smršťují se a hroutí trhy, zavírají podniky a miliony lidí přicházejí o práci. Nadace Ronalda Reagana, která má za úkol uchovávat jeho odkaz, ve čtvrtek uvedla, že reklama použila "selektivní" zvuk a video z bývalého prezidentova projevu.
Nadace prohlásila, že reklama "nepravdivě interpretuje" Reaganův projev, aniž by blíže specifikovala proč. Zároveň obvinila vládu Ontaria z toho, že nepožádala o povolení k použití a úpravě těchto poznámek. Nadace dodala, že v současné době "přezkoumává své právní možnosti".
Trump se na toto prohlášení odvolal a uvedl, že cílem videa je "zasahovat" do nadcházejícího rozhodnutí Nejvyššího soudu USA. Soud má v listopadu rozhodnout o tom, zda jsou rozsáhlá cla uvalená Washingtonem na výrobky mnoha zemí vůbec legální. Toto rozhodnutí představuje největší test Trumpovy prezidentské autority a jeho stěžejní hospodářské politiky.
V případě neúspěchu by mohly být Spojené státy nuceny vrátit miliardy vybrané na clech. Reklama byla součástí kampaně v hodnotě 75 milionů kanadských dolarů (zhruba 54 milionů USD). Tato kampaň probíhala na hlavních televizních kanálech v USA.
V příspěvku doprovázejícím reklamu Ford napsal, že "nikdy nepřestaneme bojovat proti americkým clům na Kanadu." Ontario je nejlidnatější kanadskou provincií a zároveň regionem s největší ekonomikou. Z tohoto důvodu utrpělo v důsledku amerických cel nejvíce škod.
Ford v reakci na dřívější Trumpovu hrozbu zavedení cel proti Kanadě prohlásil, že je ochoten přerušit dodávky elektřiny do Spojených států. Obchodní politiku Washingtonu vůči Kanadě popsal jako vbodnutí nože. Zároveň vyzval americké zákonodárce, aby na prezidenta Trumpa vyvinuli tlak.
Konkrétní Trumpova cla na kanadské zboží zahrnují 50% clo na kovy a 25% na automobily. Bílému domu, respektive vládě, se jedná o globální cla na ocel, hliník a automobily. Ty zasáhly Kanadu tvrdě, což vedlo ke ztrátě pracovních míst a vytvořilo tlak na podniky.
Premiéři Carney a Ford se k Trumpovu oznámení dosud nevyjádřili. Je to přitom již podruhé, co Trump prohlásil, že zastavuje obchodní jednání s Kanadou. Poprvé k tomu došlo poté, co Ottawa oznámila záměr zavést daň z digitálních služeb pro americké technologické firmy. Když Kanada tuto daň později zrušila, Bílý dům uvedl, že Carney "ustoupil" tlaku prezidenta.
Jedno vyjádření za druhým přichází od pondělního oznámení konce Ornelly Koktové v podcastu s Agátou Hanychovou. Zatím poslední slovo měla druhá jmenovaná, která nabídla svůj pohled na věc. Řešily se zejména peníze.
Americký generál Alex Grynkewich, velitel amerických sil v Evropě a vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR), ve čtvrtek před senátním výborem pro ozbrojené složky potvrdil přesun vybraných systémů protivzdušné obrany z Evropy na Blízký východ. Tento strategický krok je přímou reakcí na eskalující válečný konflikt s Íránem. Podle generála byly tyto kapacity využity k posílení obrany některých spojenců v rámci NATO ve východním Středomoří.
Navzdory intenzivnímu bombardování a likvidaci desítek vysoce postavených představitelů režimu včetně nejvyššího duchovního vůdce se íránský vládní aparát nezhroutil. Podle informací amerických tajných služeb, které získala stanice CNN, nevykazuje Teherán ani po necelých dvou týdnech války žádné známky bezprostředního rozpadu. Režim si i přes citelné oslabení raketových kapacit nadále udržuje pevnou kontrolu nad mocenskými strukturami v zemi.
Modžtaba Chameneí, který nedávno stanul v čele Íránu, přerušil mlčení svým premiérovým oficiálním projevem. K veřejnosti však nepromluvil osobně; jeho slova přednesl hlasatel státní televize za doprovodu statických snímků. Tento neobvyklý formát jen přiživil dohady o tom, že nový vůdce mohl utrpět vážná zranění během úvodních fází současného válečného konfliktu.
Válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, který trvá již dva týdny, vystavuje íránské obyvatelstvo extrémnímu tlaku. Poté, co americké nálety stály život nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, vyzval prezident Donald Trump Íránce k převzetí moci do vlastních rukou. Podle jeho slov jde o jedinečnou příležitost pro celé generace, jak změnit směřování země. Reakce režimu v Teheránu na sebe však nenechala dlouho čekat a v ulicích měst se množí ozbrojené hlídky i přímé hrozby likvidací.
Írán v posledních dnech výrazně stupňuje napětí na Blízkém východě cílenými útoky na námořní dopravu v oblasti Perského zálivu. Přestože Spojené státy a Izrael mají nad Teheránem vojenskou i finanční převahu, Islámská republika využívá svou největší strategickou výhodu – kontrolu nad Hormuzským průlivem. Touto úzkou vodní cestou přitom protéká přibližně pětina veškerých světových dodávek ropy.
Evropská unie se chystá k ráznému kroku proti zneužívání umělé inteligence. Podle návrhů, které získal server Politico, hodlá Brusel zakázat aplikace a systémy schopné generovat sexuálně explicitní deepfaky reálných osob. Tato legislativní iniciativa reaguje na nedávný skandál kolem nástroje Grok na sociální síti X, který uživatelům umožnil vytvářet miliony kompromitujících snímků bez souhlasu dotčených lidí.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vstoupila do svého třináctého dne a intenzita bojů napříč celým regionem nadále narůstá. Izraelská armáda oficiálně oznámila zahájení rozsáhlé vlny útoků přímo na území Íránu. Podle prohlášení izraelských ozbrojených sil se tyto údery zaměřují na infrastrukturu tamního režimu po celé zemi.
Situace na Blízkém východě se v dopoledních hodinách íránského času prudce vyostřila a konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem nabývá na intenzitě. Poslední zprávy potvrzují, že Írán v iráckých vodách zapálil dva ropné tankery, přičemž o život přišel jeden člen posádky. Útoky na dopravní a energetickou infrastrukturu v celém regionu se tak stávají čím dál častějšími.
Vědci potvrdili, že obavy z možné srážky obřího asteroidu s Měsícem byly liché. Podle nových pozorování se těleso s označením 2024 YR4, které bylo dříve považováno za hrozbu, neocitne na kolizním kurzu. Tým planetární obrany Evropské vesmírné agentury (ESA) tak rozptýlil obavy, že by náraz mohl ohrozit satelity obíhající kolem Země.
Globální ceny ropy sice v posledních dnech zaznamenaly pokles ze svých maxim, ale řidiči u čerpacích stanic by neměli v nejbližší době očekávat výraznou úlevu. Válka v Íránu prakticky uzavřela Hormuzský průliv, kterým protéká přibližně pětina světové produkce ropy, což vyvolalo značnou nejistotu. Přestože ceny ropy klesly poté, co prezident Donald Trump předpověděl brzký konec konfliktu, středeční obchodování přineslo opět mírný nárůst.
Britové dali opět jasně najevo, že chtějí odpovědi nejen od bývalého prince Andrewa. Mnozí lidé se totiž domnívají, že členové královské rodiny o jeho chování zkrátka museli vědět. Kauzu dokonce využívají občané, kteří orodují za ukončení činnosti monarchie.