Prezident Spojených států Donald Trump oznámil okamžité ukončení všech obchodních jednání s Kanadou. Důvodem je reklama, která kritizuje cla, která jeho administrativa uvalila na tuto sousední zemi. Reklamu sponzorovala vláda kanadské provincie Ontario.
Tato reklama citovala Trumpova předchůdce, Ronalda Reagana, který je považován za ikonu amerického konzervatismu. Reagan v reklamě říká, že cla "ubližují každému Američanovi". Prezident Trump následně na sociální síti napsal, že inzerát je "FALEŠNÝ" a "pobuřující," a dodal, že obchodní jednání jsou tímto okamžitě UKONČENA.
Trumpova administrativa uvalila clo ve výši 35 % na mnoho kanadských dovozů. Kromě toho zavedla individuální cla cílená na konkrétní odvětví, jako je výroba automobilů a oceli. Tato cla obzvláště silně zasáhla provincii Ontario.
Prezident sice povolil výjimky pro zboží spadající pod dohodu o volném obchodu s Mexikem a Kanadou, kterou vyjednal během svého prvního funkčního období. Kanadský premiér Mark Carney se ale od svého zvolení snažil vyjednat dohodu, která by zmírnila americká cla. Toto úsilí však komplikoval premiér Ontaria Doug Ford, který je jedním z nejhlasitějších kritiků daní uvalených na americké společnosti nakupující kanadské výrobky.
V minutové reklamě, která byla zveřejněna minulý týden, je slyšet Reaganův hlas v doprovodu záběrů newyorské burzy a jeřábů ozdobených americkými a kanadskými vlajkami. Video obsahuje úryvky z Reaganova projevu k národu o zahraničním obchodu z roku 1987. Bývalý prezident ve videu říká, že zavedení cel se zpočátku může jevit jako vlastenecké, ale z dlouhodobého hlediska obchodní bariéry poškozují každého Američana, dělníka i spotřebitele.
Reagan v úryvku varuje, že vysoká cla nevyhnutelně vedou k odvetným opatřením cizích zemí. To podle něj spouští zuřivé obchodní války, smršťují se a hroutí trhy, zavírají podniky a miliony lidí přicházejí o práci. Nadace Ronalda Reagana, která má za úkol uchovávat jeho odkaz, ve čtvrtek uvedla, že reklama použila "selektivní" zvuk a video z bývalého prezidentova projevu.
Nadace prohlásila, že reklama "nepravdivě interpretuje" Reaganův projev, aniž by blíže specifikovala proč. Zároveň obvinila vládu Ontaria z toho, že nepožádala o povolení k použití a úpravě těchto poznámek. Nadace dodala, že v současné době "přezkoumává své právní možnosti".
Trump se na toto prohlášení odvolal a uvedl, že cílem videa je "zasahovat" do nadcházejícího rozhodnutí Nejvyššího soudu USA. Soud má v listopadu rozhodnout o tom, zda jsou rozsáhlá cla uvalená Washingtonem na výrobky mnoha zemí vůbec legální. Toto rozhodnutí představuje největší test Trumpovy prezidentské autority a jeho stěžejní hospodářské politiky.
V případě neúspěchu by mohly být Spojené státy nuceny vrátit miliardy vybrané na clech. Reklama byla součástí kampaně v hodnotě 75 milionů kanadských dolarů (zhruba 54 milionů USD). Tato kampaň probíhala na hlavních televizních kanálech v USA.
V příspěvku doprovázejícím reklamu Ford napsal, že "nikdy nepřestaneme bojovat proti americkým clům na Kanadu." Ontario je nejlidnatější kanadskou provincií a zároveň regionem s největší ekonomikou. Z tohoto důvodu utrpělo v důsledku amerických cel nejvíce škod.
Ford v reakci na dřívější Trumpovu hrozbu zavedení cel proti Kanadě prohlásil, že je ochoten přerušit dodávky elektřiny do Spojených států. Obchodní politiku Washingtonu vůči Kanadě popsal jako vbodnutí nože. Zároveň vyzval americké zákonodárce, aby na prezidenta Trumpa vyvinuli tlak.
Konkrétní Trumpova cla na kanadské zboží zahrnují 50% clo na kovy a 25% na automobily. Bílému domu, respektive vládě, se jedná o globální cla na ocel, hliník a automobily. Ty zasáhly Kanadu tvrdě, což vedlo ke ztrátě pracovních míst a vytvořilo tlak na podniky.
Premiéři Carney a Ford se k Trumpovu oznámení dosud nevyjádřili. Je to přitom již podruhé, co Trump prohlásil, že zastavuje obchodní jednání s Kanadou. Poprvé k tomu došlo poté, co Ottawa oznámila záměr zavést daň z digitálních služeb pro americké technologické firmy. Když Kanada tuto daň později zrušila, Bílý dům uvedl, že Carney "ustoupil" tlaku prezidenta.
Slavnou rodinu Slováčkových čekají zřejmě ty nejsmutnější Vánoce. Poprvé se totiž sejdou u stromečku s vědomím, že nadaná herečka a zpěvačka Anna Slováčková už není mezi námi. Alespoň zbytek rodiny by měl být pohromadě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) přiznal, že tlačil na poslance Filipa Turka (Motoristé), aby se zúčastnil pondělního rozhovoru s prezidentem Petrem Pavlem. Turek se z jednání ze zdravotních důvodů omluvil, jistě tak nebude v pondělí jmenován členem vlády. Pavel má navíc k jeho osobě dlouhodobé a trvající výhrady.
V pátek, tedy na den přesně týden po jeho odchodu, se Česko rozloučí s Patrikem Hezuckým. Osudným se mu stalo nádorové onemocnění, se kterou se moderátor snažil do poslední chvíle bojovat. Naděje prý existovala ještě několik dní před jeho úmrtím.
Po nadcházejícím víkendu už začne předvánoční týden. S návratem zimy, která je alespoň v očích meteorologů již v plném proudu, ale nepočítejte. Do Česka bude i nadále proudit teplý vzduch, přes den má být nad nulou. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Vědci informovali, že klimatická krize významně zesílila smrtící bouře, které v Asii usmrtily přes 1 750 lidí. Tyto změny přispěly k intenzivnějším lijákům a horším záplavám. Monsunové deště sice často přinášejí povodně, avšak vědci zdůrazňují, že rozsah těchto událostí „nebyl normální.“
Austrálie zavedla bezprecedentní zákaz přístupu dětí do 16 let na hlavní sociální sítě a zasáhla tak stovky tisíc účtů. Cílem je omezit kyberšikanu, rizikový obsah a návykové chování, které digitální platformy u mladistvých prokazatelně posilují. Současný internet skutečně není vhodným místem pro děti. Nejsou to totiž jen sociální sítě, co může vážně narušit bezpečí či dokonce zdravý vývoj dítěte.
Ruské ministerstvo zahraničních věcí vyzvalo britskou vládu, aby objasnila, co na Ukrajině dělal voják, který tam zemřel. 28letý desátník George Hooley z výsadkového pluku zemřel v úterý na Ukrajině a britský premiér Keir Starmer označil tuto událost za „tragickou nehodu“, ke které došlo mimo frontovou linii.
Na dnešní odpoledne je naplánován další telefonický hovor takzvané „Koalice ochotných.“ Jedná se o skupinu států, které podporují Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí. Hovor se uskuteční v klíčovém momentě, kdy americký prezident Donald Trump vyjadřuje netrpělivost vůči evropským spojencům. Americké snahy o prosazení mírové dohody jsou navíc doprovázeny zmatky.
Generální tajemník NATO Mark Rutte zahájil své vystoupení v Berlíně s naléhavým varováním. Zdůraznil, že je nezbytné, aby se NATO jasně vyjádřilo k současnému nebezpečí a definovalo kroky, které zabrání rozhoření další války. Podle jeho slov je hrozba jednoznačná: „Jsme dalším terčem Ruska a nebezpečí už na nás doléhá.“
Dánská vojenská zpravodajská služba poprvé ve své historii klasifikovala Spojené státy jako bezpečnostní riziko. Jde o překvapivý posun v tom, jak jeden z nejbližších evropských spojenců Washingtonu hodnotí transatlantické vztahy.
Před dvěma stoletími americký prezident James Monroe prohlásil západní polokouli za zakázané území pro evropské mocnosti. Toto prohlášení, známé jako „Monroeova doktrína“, položilo základ nové éry americké dominance a „policejní kontroly“ v regionu. V následujících desetiletích proběhla téměř třetina z celosvětově zaznamenaných téměř 400 amerických intervencí právě v Latinské Americe. Spojené státy svrhávaly vlády, které považovaly za nepříznivé, nebo použily sílu, kterou později mezinárodní soudy označily za nezákonnou.
Skupina dětí objevila Adélovo tělo cestou do školy, ve stejnou chvíli, kdy jeho rodiče mířili na policejní stanici nahlásit jeho zmizení. Bylo mu 15 let, když zemřel dnes už ve Francii obvyklým způsobem. Zastřelili ho, jeho hubené tělo polili benzínem a zapálili. Jednalo se o 15 letého chlapce, jehož ohořelá silueta s pokrčeným kolenem, jako by odpočívala na jedné z blízkých pláží v Marseille.