Ve středu večer se hlavní město Spojených států stalo dějištěm tragické události, která otřásla nejen izraelskou diplomacií, ale i mezinárodní veřejností. Při střelbě v centru Washingtonu byli zavražděni dva mladí zaměstnanci izraelského velvyslanectví – Yaron Lischinsky a Sarah Lynn Milgrim. Jejich identitu oficiálně potvrdilo izraelské ministerstvo zahraničí ve čtvrtek ráno s tím, že šlo o "brutální teroristický útok", který zasáhl srdce izraelské diplomatické služby.
Podle dostupných informací se útok odehrál nedaleko prostor, kde právě probíhala společenská událost pořádaná American Jewish Committee. Akce, zaměřená na diskuzi o humanitární pomoci válečným oblastem, konkrétně pásmu Gazy, přilákala desítky diplomatů a zástupců různých mezináboženských organizací. Právě v tomto kontextu se neznámý útočník zřejmě rozhodl zaútočit – a jeho motivace, jak později sám při zatčení přiznal, byla "pomsta za Palestinu".
Svědek události, jednatřicetiletý Yoni Kalin, popsal, že podezřelý muž se objevil uvnitř muzea, působil nenápadně, nikomu se nesvěřoval a vypadalo to, že si přišel jen sednout. Když ale do budovy vtrhla policie, muž vstal a klidným hlasem řekl: „Uděl jsem to. Udělal jsem to pro Palestinu.“ Toto spontánní přiznání potvrdil i během svého zadržení. Kalin dodal, že přítomní lidé nejprve netušili, že právě tento člověk je pachatelem, a dokonce mu někteří nabídli pomoc a vodu.
Zpráva o smrti Yarona a Sarah okamžitě zasáhla nejen jejich kolegy na ambasádě, ale i širší izraelskou veřejnost. „Jsme zdrceni, zlomeni. Ztratili jsme přátele, kolegy. Byli v nejlepších letech svého života,“ uvedla izraelská ambasáda v USA ve svém prohlášení. Izraelské ministerstvo zahraničí na síti X rovněž vyjádřilo hluboký smutek a vyzvalo ke klidu a respektu vůči truchlícím rodinám.
Velvyslanec Izraele v USA Yechiel Leiter později doplnil dojemné detaily ze života obou obětí. Podle něj byli Yaron a Sarah párem a Yaron se chystal během plánované cesty do Jeruzaléma požádat Sarah o ruku. „Byl to mladý muž, který právě koupil zásnubní prsten. Měli před sebou celý život. Byli krásní, oddaní, milující. Tohle je nepochopitelná ztráta,“ uvedl Leiter.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v reakci na útok okamžitě nařídil zvýšení bezpečnostních opatření na všech izraelských diplomatických misích po celém světě. „Mé srdce krvácí s rodinami dvou mladých lidí, jejichž životy byly náhle ukončeny odporným antisemitským vrahem,“ uvedl premiér. „Tento útok je připomínkou strašlivých důsledků nenávisti a štvaní vůči Izraeli.“
Spojené státy vyjádřily Izraeli pevnou podporu. Generální prokurátorka Pam Bondi informovala Netanjahua, že prezident Donald Trump osobně dohlíží na reakci amerických úřadů na tuto tragédii. „Spojené státy udělají vše pro to, aby vrah byl postaven před soud,“ ujistila Bondi a zároveň požádala izraelského premiéra, aby její soustrast tlumočil rodinám obětí.
Izraelský ministr zahraničí Gideon Sa’ar na čtvrteční tiskové konferenci přiznal, že měl již delší dobu obavy, že podobný útok na izraelské diplomaty se stane realitou. „To, čeho jsem se bál, se stalo. Varoval jsem, že izraelské mise po celém světě čelí rostoucím hrozbám. Tento čin je jen špičkou ledovce,“ uvedl. Podle Sa’ara se jen zřídka zveřejňují zprávy o útocích nebo pokusech o útoky proti izraelským misím. „Každý týden čelíme více než jednomu pokusu o teroristický čin.“
Ministr rovněž sdělil, že osobně kontaktoval otce Yarona Lischinského, kterému řekl, že jeho syn byl „bojovníkem diplomatické fronty, který padl se stejnou ctí, jako by padl voják v první linii“. Dodal, že o tragédii mluvil i s americkým velvyslancem v Izraeli Mikem Huckabeem a izraelským velvyslancem ve Washingtonu Yechielem Leiterem.
Tragédie, ke které došlo přímo v hlavním městě Spojených států, znovu otevřela debatu o bezpečnosti izraelských občanů a diplomatů v zahraničí, ale také o nebezpečném nárůstu antisemitismu a radikalizace.
Po osmnácti měsících tvrdých náletů, pozemních útoků a neustále se zpřísňující blokády Pásma Gazy vydala OSN jedno z dosud nejzávažnějších varování: pokud nedojde k okamžnému přílivu humanitární pomoci, zejména potravin, hrozí smrt až 14 000 kojencům. Varování přišlo den poté, co Izrael po téměř tříměsíčním úplném zablokování Gazy 20. května 2025 povolil omezený návrat pomoci. OSN ale upozornila, že do oblasti bylo vpuštěno jen devět nákladních vozů, přičemž potřeba je přibližně 500 denně. Sama OSN tento objem označila za „kapku v moři toho, co je naléhavě potřeba“.
Narychlo ukončená válka na Ukrajině nebude koncem konfliktu, ale začátkem širší destabilizace Evropy. Pokud Západ přistoupí na mírové podmínky diktované Kremlem, vyšle tím jasný signál, že se agrese vyplácí. Následovat mohou další cíle, jako Moldavsko, Pobaltí, Rumunsko a Polsko. Pak už nebude o čem vyjednávat.
Napětí na okupovaném Západním břehu se opět vyostřilo poté, co izraelské ozbrojené složky vystřelily varovné salvy směrem ke skupině 25 diplomatů, kteří ve středu 21. května navštívili město Jenin. Delegace zastupovala 31 zemí, včetně Itálie, Kanady, Egypta, Jordánska, Velké Británie, Číny a Ruska. Incident přiměl účastníky k úprku a okamžitě vyvolal rozsáhlé mezinárodní pobouření.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve středu otevřeně přiznal, že Moskva již nemá žádný zájem na příměří na Ukrajině. V reakci na mezinárodní výzvy k ukončení války a především návrh prezidenta Donalda Trumpa na 30denní úplné příměří Lavrov prohlásil: „Tohle už nechceme.“
Ve středu večer se hlavní město Spojených států stalo dějištěm tragické události, která otřásla nejen izraelskou diplomacií, ale i mezinárodní veřejností. Při střelbě v centru Washingtonu byli zavražděni dva mladí zaměstnanci izraelského velvyslanectví – Yaron Lischinsky a Sarah Lynn Milgrim. Jejich identitu oficiálně potvrdilo izraelské ministerstvo zahraničí ve čtvrtek ráno s tím, že šlo o "brutální teroristický útok", který zasáhl srdce izraelské diplomatické služby.
Australský premiér Anthony Albanese dosáhl historického vítězství, když se mu podařilo nejen obhájit svůj mandát ve volbách v květnu 2025, ale zároveň učinit z klimatické politiky vítězný volební program. Jeho úspěch je pozoruhodný i z globální perspektivy, protože Austrálie patřila po dlouhá léta k zemím, kde klimatická opatření znamenala politický pád – premiéři ztráceli funkce, strany přicházely o podporu a veřejná debata se proměnila v ideologický střet. Podle webu Politico se tak právě Austrálie stala vítězem v klimatických válkách.
Pasažéři indického dopravního letadla zažili ve středu doslova okamžiky hrůzy, když jejich stroj narazil na silné krupobití během letu. I přes vážné poškození letadla se však posádce podařilo úspěšně přistát na letišti ve městě Šrínagar v oblasti Kašmíru.
Americká armáda intenzivně připravuje své zdravotnické jednotky na potenciální ozbrojený konflikt s Čínou. Války v Iráku a Afghánistánu byly vedeny za podmínek, které umožňovaly evakuaci zraněných během takzvané „zlaté hodiny“. V Pacifiku by však podobná rychlost nebyla realistická – a armáda se tomu musí přizpůsobit.
Jak se mírová jednání o ukončení války na Ukrajině začínají zintenzivňovat, odborníci a představitelé země i mezinárodního společenství obracejí pozornost k dalšímu zásadnímu problému: co se stane s obrovským množstvím zbraní, které se dnes v zemi nachází? Potenciální nekontrolované šíření zbraní po válce představuje jednu z největších výzev pro poválečnou obnovu.
Ve středu večer došlo ve Washingtonu k tragické události, kdy byli při střelbě poblíž Capital Jewish Museum zavražděni dva členové izraelské diplomatické mise. Podle americké policie na ně zaútočil muž, který poté při zatýkání vykřikoval „Free, free Palestine“. Incident okamžitě vyvolal ostré mezinárodní reakce.
Schůzka prezidenta Jihoafrické republiky Cyrila Ramaphosy s prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem ve středu vyústila v nezvyklou a do detailu inscenovanou událost. Ačkoliv měla být věnována diplomatickým vztahům a obchodní spolupráci, Trump ji podle BBC proměnil v divadelní představení, jehož hlavním tématem byly vyvrácené konspirační teorie o údajné genocidě bělošských farmářů v Jižní Africe.
Setkání prezidenta Spojených států Donalda Trumpa a jeho jihoafrického protějšku Cyrila Ramaphosy, které se původně mělo soustředit na obchodní vztahy a nerostné suroviny, se nečekaně zvrtlo ve velmi napjatou výměnu názorů. Americký prezident využil jednání k tomu, aby znovu zopakoval již dříve vyvrácené tvrzení o údajné „genocidě bělochů“ v Jižní Africe.