Evropská unie hodlá vyvíjet tlak na prezidenta USA, Donalda Trumpa, aby zajistila, že jeho nedávná dohoda o příměří na Blízkém východě nepodkope budoucnost palestinského státu. Podle návrhu strategie, který vypracovala zahraniční služba bloku, se Brusel snaží maximalizovat svůj vliv při implementaci dohody zprostředkované Washingtonem a zajistit tak trvalý mír.
Čtyřstránkový dokument, vytvořený Evropskou službou pro vnější činnost (EEAS), odhaluje priority pro jednání s partnery, které se uskuteční příští týden. Vzhledem k tomu, že rostoucí počet evropských vlád uznává palestinskou státnost, je potřeba „posílit pozitivní narativ o řešení dvou států“ a zdůraznit roli EU.
EEAS navrhuje „aktivovat diplomatické kanály“ směrem k USA, aby byla dohoda implementována způsobem, který neohrozí životaschopnost Palestinské samosprávy. Trump dohodu o příměří mezi Hamasem a vládou premiéra Benjamina Netanjahua oznámil minulý týden. Dohoda otevírá cestu k propuštění všech přeživších izraelských rukojmí a stažení izraelských vojsk z Gazy.
EEAS nyní usiluje o podporu členských zemí. Chce, aby byly zrušeny ekonomické a finanční překážky, kterým čelí palestinské instituce, a zároveň chce zvýšit tlak na izraelské osadníky, kteří nelegálně anektují území na Západním břehu Jordánu. Návrh také počítá se zapojením izraelské vlády, Egypta, Kataru a Turecka k vyvinutí tlaku na Hamas pro úplnou implementaci plánu.
Do konce roku má být podle dokumentu zajištěn masivní tok pomoci do Gazy a napříč celým jejím územím. Dále se počítá s přesunutím civilní asistenční mise EU na hraničním přechodu Rafáh (EUBAM), která by měla působit jako třetí strana a zajišťovat průchod osob. Pokud členské státy dají zelenou, EU se také pokusí monitorovat a radit při převodu zboží.
Brusel zároveň doufá, že se mu podaří přesvědčit Izrael ke zrušení omezení pro humanitární nevládní organizace působící na palestinských územích. Z dlouhodobého hlediska chce EU hrát roli při odminování, rekonstrukci válkou zničené Gazy, investicích a usnadnění obchodu. Plánuje dokonce využít vzdělávací program Erasmus jako nástroj k budování důvěry mezi komunitami, ačkoli z něj dříve chtěla Izrael vyloučit.
Prezidentka Evropské komise Ursula von der Leyenová v září sice oznámila, že navrhne sankce proti izraelským ministrům a omezí ekonomickou spolupráci se zemí kvůli humanitární krizi v Gaze. Tyto plány však po americké dohodě pravděpodobně uváznou na mrtvém bodě, jelikož hlavní města vyjádřila skepsi ohledně nutnosti takového kroku. Několik zemí, které prosazovaly tvrdší postoj, vyjádřilo frustraci z toho, jak dlouho trvalo EU s návrhy přijít.
Americká skupina identifikovala několik nejasných, ale potenciálně klíčových sankcí. Tvrdí, že by mohly vážně narušit válečné úsilí Ruska na Ukrajině, a to po nedávném zaměření se na největší ropné společnosti Kremlu. Předchozí kola sankcí byla uplatněna na ruské energetické společnosti, banky, vojenské dodavatele a také na „stínovou flotilu“ lodí přepravujících ruskou ropu.
Severokorejský režim nařídil zavedení výuky ruštiny jako povinného předmětu. Odpovídá to stylu, jakým Sovětský svaz a Spojené státy šířily svou moc během studené války. Jejich jazyky se postupně dostávaly do školních osnov a díky tomu se velmocím dařilo prosazovat vliv podstatně nenápadněji a dlouhodoběji, než kdyby to prováděly výhradně fyzickou silou. Ruština sice nadále upadá v celé Evropě, jak se ale zdá, v autoritářských režimech východní Asie ji čeká boom.
Na ranním zasedání v Bruselu projevili ministři zahraničí evropských zemí NATO jen malou trpělivost s Moskvou. Panuje shoda, že ruský prezident Vladimir Putin nejeví známky ochoty ke kompromisu v souvislosti s válkou na Ukrajině.
Plánované setkání mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a delegací Spojených států v Bruselu bylo zrušeno. Delegaci tvořil speciální Trumpův vyslanec Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří byli na cestě z jednání s Vladimirem Putinem. Zrušení přišlo poté, co se ukrajinský prezident náhle vrátil do Kyjeva, uvedl The Times.
V květnu 2023 udeřil blesk do lesa v Donnie Creek v Britské Kolumbii a stromy začaly hořet. Byl to na lesní požár sice brzký termín, ale suchý podzim a teplé jaro proměnily les v sušinu, a plameny se proto šířily velmi rychle. Do poloviny června se z požáru stal jeden z největších v historii provincie, který spálil rozsáhlou oblast boreálního lesa. V tomto roce shořela v Kanadě rekordní plocha.
Ammar Wadi věděl, že riskuje život, když se v červnu vydal pro pytel mouky pro svou rodinu k nákladnímu autu s pomocí u přechodu Zikim do Gazy. Na domovskou obrazovku svého mobilního telefonu si napsal vzkaz: „Odpusť mi mami, jestli se mi něco stane. Kdokoli najde můj telefon, prosím, řekněte mé rodině, že je moc miluji.“ Uprostřed pravidelné izraelské palby směrem k lidem hledajícím pomoc se Wadi už nikdy nevrátil domů a jeho zpráva byla rodině doručena týdny později nálezcem jeho telefonu. Bylo to to poslední, co o něm slyšeli.
Lobbisté největších světových farmaceutických společností prezentují novou dohodu o cenách ve Spojeném království jako vzor, který by měla následovat i zbylá Evropa. Cílem je zabránit výrobcům léků v odchodu do Ameriky. K radosti prezidenta Donalda Trumpa a lobbistů, britští představitelé souhlasili s 25procentním navýšením výdajů na nové léky výměnou za tříletou úlevu od cel na farmaceutický export do USA. Tento krok přichází v době, kdy velcí výrobci léků, jako jsou AstraZeneca a Merck, ruší projekty ve Spojeném království. Trumpova administrativa navíc využívá hrozby cly, aby přinutila farmaceutické firmy ke zvýšení cen pro Evropany, což by umožnilo jejich snížení pro Američany.
Ještě před summitem OSN COP30 se zdálo, že Čína má zájem převzít roli nového globálního lídra v oblasti klimatických změn. Tím by vyplnila mezeru, kterou zanechal odchod Spojených států z čelní pozice pod vedením Donalda Trumpa. Pro pochopení čínských záměrů v této roli je podle expertů užitečné prozkoumat tři hlavní motivace, které vedou Peking k převzetí vedení, a dvě oblasti, kterým se snaží vyhnout.
Rusko je údajně „připraveno“ na válku s Evropou, prohlásil tamní prezident Vladimir Putin předtím, než americké mírové rozhovory skončily bez pokroku. Kremlův poradce následně uvedl, že ukrajinská krize se k řešení nijak nepřiblížila po jednání s americkým vyslancem Stevem Witkoffem. Ruský prezident také obvinil evropské mocnosti ze sabotování mírového procesu.
I prosinec má oslavence v řadách celebrit. V úterý slaví moderátor Libor Bouček, jenž letos dosáhl půlkulatin. Při této příležitosti dal jasně najevo, že nejdůležitější je pro něj v současnosti rodina.
Začal prosinec a ruku v ruce s ním i meteorologická zima. Podle meteorologů se během měsíce očekávají nejvyšší teploty kolem šesti stupňů nad nulou. O Vánocích se budou teploty držet kolem nuly. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Může se princ Harry ještě někdy vrátit do Velké Británie? Poslední roky se to nezdálo být moc pravděpodobné, mladší ze synů krále Karla III. totiž žije s rodinou v USA. Pro tuto chvíli se na tom nic nemění, ale začíná se řešit, zda se princ nevrátí alespoň v budoucnosti.