Evropská unie hodlá vyvíjet tlak na prezidenta USA, Donalda Trumpa, aby zajistila, že jeho nedávná dohoda o příměří na Blízkém východě nepodkope budoucnost palestinského státu. Podle návrhu strategie, který vypracovala zahraniční služba bloku, se Brusel snaží maximalizovat svůj vliv při implementaci dohody zprostředkované Washingtonem a zajistit tak trvalý mír.
Čtyřstránkový dokument, vytvořený Evropskou službou pro vnější činnost (EEAS), odhaluje priority pro jednání s partnery, které se uskuteční příští týden. Vzhledem k tomu, že rostoucí počet evropských vlád uznává palestinskou státnost, je potřeba „posílit pozitivní narativ o řešení dvou států“ a zdůraznit roli EU.
EEAS navrhuje „aktivovat diplomatické kanály“ směrem k USA, aby byla dohoda implementována způsobem, který neohrozí životaschopnost Palestinské samosprávy. Trump dohodu o příměří mezi Hamasem a vládou premiéra Benjamina Netanjahua oznámil minulý týden. Dohoda otevírá cestu k propuštění všech přeživších izraelských rukojmí a stažení izraelských vojsk z Gazy.
EEAS nyní usiluje o podporu členských zemí. Chce, aby byly zrušeny ekonomické a finanční překážky, kterým čelí palestinské instituce, a zároveň chce zvýšit tlak na izraelské osadníky, kteří nelegálně anektují území na Západním břehu Jordánu. Návrh také počítá se zapojením izraelské vlády, Egypta, Kataru a Turecka k vyvinutí tlaku na Hamas pro úplnou implementaci plánu.
Do konce roku má být podle dokumentu zajištěn masivní tok pomoci do Gazy a napříč celým jejím územím. Dále se počítá s přesunutím civilní asistenční mise EU na hraničním přechodu Rafáh (EUBAM), která by měla působit jako třetí strana a zajišťovat průchod osob. Pokud členské státy dají zelenou, EU se také pokusí monitorovat a radit při převodu zboží.
Brusel zároveň doufá, že se mu podaří přesvědčit Izrael ke zrušení omezení pro humanitární nevládní organizace působící na palestinských územích. Z dlouhodobého hlediska chce EU hrát roli při odminování, rekonstrukci válkou zničené Gazy, investicích a usnadnění obchodu. Plánuje dokonce využít vzdělávací program Erasmus jako nástroj k budování důvěry mezi komunitami, ačkoli z něj dříve chtěla Izrael vyloučit.
Prezidentka Evropské komise Ursula von der Leyenová v září sice oznámila, že navrhne sankce proti izraelským ministrům a omezí ekonomickou spolupráci se zemí kvůli humanitární krizi v Gaze. Tyto plány však po americké dohodě pravděpodobně uváznou na mrtvém bodě, jelikož hlavní města vyjádřila skepsi ohledně nutnosti takového kroku. Několik zemí, které prosazovaly tvrdší postoj, vyjádřilo frustraci z toho, jak dlouho trvalo EU s návrhy přijít.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.