Evropská unie hodlá vyvíjet tlak na prezidenta USA, Donalda Trumpa, aby zajistila, že jeho nedávná dohoda o příměří na Blízkém východě nepodkope budoucnost palestinského státu. Podle návrhu strategie, který vypracovala zahraniční služba bloku, se Brusel snaží maximalizovat svůj vliv při implementaci dohody zprostředkované Washingtonem a zajistit tak trvalý mír.
Čtyřstránkový dokument, vytvořený Evropskou službou pro vnější činnost (EEAS), odhaluje priority pro jednání s partnery, které se uskuteční příští týden. Vzhledem k tomu, že rostoucí počet evropských vlád uznává palestinskou státnost, je potřeba „posílit pozitivní narativ o řešení dvou států“ a zdůraznit roli EU.
EEAS navrhuje „aktivovat diplomatické kanály“ směrem k USA, aby byla dohoda implementována způsobem, který neohrozí životaschopnost Palestinské samosprávy. Trump dohodu o příměří mezi Hamasem a vládou premiéra Benjamina Netanjahua oznámil minulý týden. Dohoda otevírá cestu k propuštění všech přeživších izraelských rukojmí a stažení izraelských vojsk z Gazy.
EEAS nyní usiluje o podporu členských zemí. Chce, aby byly zrušeny ekonomické a finanční překážky, kterým čelí palestinské instituce, a zároveň chce zvýšit tlak na izraelské osadníky, kteří nelegálně anektují území na Západním břehu Jordánu. Návrh také počítá se zapojením izraelské vlády, Egypta, Kataru a Turecka k vyvinutí tlaku na Hamas pro úplnou implementaci plánu.
Do konce roku má být podle dokumentu zajištěn masivní tok pomoci do Gazy a napříč celým jejím územím. Dále se počítá s přesunutím civilní asistenční mise EU na hraničním přechodu Rafáh (EUBAM), která by měla působit jako třetí strana a zajišťovat průchod osob. Pokud členské státy dají zelenou, EU se také pokusí monitorovat a radit při převodu zboží.
Brusel zároveň doufá, že se mu podaří přesvědčit Izrael ke zrušení omezení pro humanitární nevládní organizace působící na palestinských územích. Z dlouhodobého hlediska chce EU hrát roli při odminování, rekonstrukci válkou zničené Gazy, investicích a usnadnění obchodu. Plánuje dokonce využít vzdělávací program Erasmus jako nástroj k budování důvěry mezi komunitami, ačkoli z něj dříve chtěla Izrael vyloučit.
Prezidentka Evropské komise Ursula von der Leyenová v září sice oznámila, že navrhne sankce proti izraelským ministrům a omezí ekonomickou spolupráci se zemí kvůli humanitární krizi v Gaze. Tyto plány však po americké dohodě pravděpodobně uváznou na mrtvém bodě, jelikož hlavní města vyjádřila skepsi ohledně nutnosti takového kroku. Několik zemí, které prosazovaly tvrdší postoj, vyjádřilo frustraci z toho, jak dlouho trvalo EU s návrhy přijít.
Za úspěch amerického prezidenta Donalda Trumpa je považováno nejnovější rozhodnutí Nejvyššího soudu. Soudci nejtěsnější většinou rozhodli, že stavba tanečního sálu Bílého domu za 400 milionů dolarů může pokračovat. Informovala o tom britská BBC.
Více než měsíc poté, co v New Yorku prohrál se svou Argentinou finále letošního fotbalového světového šampionátu se Španělskem, se jedna z největších argentinských fotbalových hvězd Lionel Messi rozhodla ve svých 39 letech ukončit reprezentační kariéru. Mistr světa z roku 2022 a držitel stříbra z MS 2014 se tak rozhodl poté, co má za sebou odehraných 207 reprezentačních duelů, během kterých zaznamenal 125 branek.
Návrh státního rozpočtu na rok 2027 se schodkem 389 miliard korun není dobrá zpráva pro české veřejné finance. Jde o výrazně vyšší deficit, než se ještě před několika týdny čekalo, a také o podstatné zhoršení proti letošnímu plánovanému schodku 310 miliard korun. Zvlášť nepříjemné je, že k tak výraznému rozpočtovému uvolnění dochází v době, kdy česká ekonomika roste, nikoli v recesi.
Norsko se nadále vyrovnává se smrtí krále Haralda V., jenž zemřel minulý týden ve věku 89 let. Na trůnu jej nahradil jeho třiapadesátiletý syn Haakon VIII., jemuž přišla i kondolence z Česka. Postaral se o ni prezident Petr Pavel.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se v pondělí zúčastnil ve Slovinsku Bledského strategického fóra, kde diskutoval s předsedy vlád Slovinska, Chorvatska a Maďarska. Ve svém vystoupení mimo jiné odmítl návrh, podle kterého by členské státy v příštím dlouhodobém rozpočtu EU spravovaly menší část evropských prostředků. Podpořil také roli zemí Visegrádské skupiny při formování budoucnosti Evropy a nastínil kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti.
Školou povinným dětem právě začíná nový školní rok. V úterý ráno usedli znovu do lavic, kam budou několik týdnů chodit od pondělí do pátku bez jakéhokoliv volna navíc. I během ročníku 2026/27 však školáky čekají několikery prázdniny.
Zítra začíná září, které je pro meteorology již prvním podzimním měsícem. Ochlazovat by se však mělo jen pozvolna, protože období nadcházejících týdnů může nabídnout teplotně nadprůměrné počasí.
Tištěné volební letáky zůstávají i v době digitální komunikace jedním z nejdůležitějších nástrojů politických stran a kandidátů k oslovení voličů. Do schránky je dostává 83 % domácností v České republice a tři čtvrtiny příjemců si je alespoň občas přečtou. Tyto letáky navíc reálně ovlivňují rozhodování dvou z pěti voličů v případě komunálních či senátních voleb. Přibližně polovina čtenářů se k letákům vrací před finálním rozhodnutím, koho volit.
Houbaři letos nezažívají žně, protože jim především nepřeje počasí. Teď se ale situace možná alespoň trochu zlepšuje. Stále se sice najdou oblasti, kde je pravděpodobnost nálezu dost nízká, ale přibývá i míst, kde můžete v lesu něco najít.
Letošní úroda chmele v Česku bude zlá, nikoli však bezprecedentně. Chmelaři nyní očekávají až o čtvrtinu nižší výnos proti dlouhodobému průměru. Ještě před zahájením sklizně přitom počítali s propadem zhruba o pětinu. Problémem není jen množství, ale také kvalita. U nejrozšířenějšího Žateckého poloraného červeňáku se obsah alfa hořkých látek, důležitých pro hořkost piva, běžně pohybuje kolem 3,3 procenta, zatímco letos první rozbory ukazují hodnoty jen lehce nad dvěma procenty. Za slabou úrodou stojí především nedostatek vláhy a mimořádná vedra, která na konci června přesahovala 40 stupňů.
Nová sankční kampaň Spojených států nazvaná Operace Ekonomický vyvrhel prohlubuje již tak závažnou hospodářskou krizi v Íránu. Obyvatelé země se potýkají s prudkým růstem cen základních potravin, nedostatkem pohonných hmot a neustálým propadem hodnoty národní měny. Mnoho Íránců považuje nové americké sankce za reakci na situaci, která byla neúnosná ještě před jejich vyhlášením. Politická reprezentace se obává, že drastické zhoršení životních podmínek povede k rozsáhlým sociálním nepokojům.
Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace dospěl k závěru, že jednotlivé státy mají právní povinnost zabývat se reparacemi za transatlantický obchod s otroky. Podle nově zveřejněného doporučení musejí vlády přijmout rozsáhlá opatření k řešení přetrvávajících následků rasové diskriminace. Tento krok představuje podle výboru zásadní posun v dosavadním nahlížení na historickou odpovědnost jednotlivých zemí. Stávající dopady historického zotročování totiž nelze v dnešní společnosti nadále přehlížet.