Evropská unie hodlá vyvíjet tlak na prezidenta USA, Donalda Trumpa, aby zajistila, že jeho nedávná dohoda o příměří na Blízkém východě nepodkope budoucnost palestinského státu. Podle návrhu strategie, který vypracovala zahraniční služba bloku, se Brusel snaží maximalizovat svůj vliv při implementaci dohody zprostředkované Washingtonem a zajistit tak trvalý mír.
Čtyřstránkový dokument, vytvořený Evropskou službou pro vnější činnost (EEAS), odhaluje priority pro jednání s partnery, které se uskuteční příští týden. Vzhledem k tomu, že rostoucí počet evropských vlád uznává palestinskou státnost, je potřeba „posílit pozitivní narativ o řešení dvou států“ a zdůraznit roli EU.
EEAS navrhuje „aktivovat diplomatické kanály“ směrem k USA, aby byla dohoda implementována způsobem, který neohrozí životaschopnost Palestinské samosprávy. Trump dohodu o příměří mezi Hamasem a vládou premiéra Benjamina Netanjahua oznámil minulý týden. Dohoda otevírá cestu k propuštění všech přeživších izraelských rukojmí a stažení izraelských vojsk z Gazy.
EEAS nyní usiluje o podporu členských zemí. Chce, aby byly zrušeny ekonomické a finanční překážky, kterým čelí palestinské instituce, a zároveň chce zvýšit tlak na izraelské osadníky, kteří nelegálně anektují území na Západním břehu Jordánu. Návrh také počítá se zapojením izraelské vlády, Egypta, Kataru a Turecka k vyvinutí tlaku na Hamas pro úplnou implementaci plánu.
Do konce roku má být podle dokumentu zajištěn masivní tok pomoci do Gazy a napříč celým jejím územím. Dále se počítá s přesunutím civilní asistenční mise EU na hraničním přechodu Rafáh (EUBAM), která by měla působit jako třetí strana a zajišťovat průchod osob. Pokud členské státy dají zelenou, EU se také pokusí monitorovat a radit při převodu zboží.
Brusel zároveň doufá, že se mu podaří přesvědčit Izrael ke zrušení omezení pro humanitární nevládní organizace působící na palestinských územích. Z dlouhodobého hlediska chce EU hrát roli při odminování, rekonstrukci válkou zničené Gazy, investicích a usnadnění obchodu. Plánuje dokonce využít vzdělávací program Erasmus jako nástroj k budování důvěry mezi komunitami, ačkoli z něj dříve chtěla Izrael vyloučit.
Prezidentka Evropské komise Ursula von der Leyenová v září sice oznámila, že navrhne sankce proti izraelským ministrům a omezí ekonomickou spolupráci se zemí kvůli humanitární krizi v Gaze. Tyto plány však po americké dohodě pravděpodobně uváznou na mrtvém bodě, jelikož hlavní města vyjádřila skepsi ohledně nutnosti takového kroku. Několik zemí, které prosazovaly tvrdší postoj, vyjádřilo frustraci z toho, jak dlouho trvalo EU s návrhy přijít.
Na dnešní otevření Hormuzského průlivu bouřlivě reagují trhy s ropou či naftou, ale také pochopitelně trhy akciové.
Známou pranostikou "duben, ještě tam budem" uvedli meteorologové předpověď, ve které se věnují nadcházejícímu ochlazení. Do Česka má dorazit v příštím týdnu. Na horách dokonce opět může sněžit.
Češi se v týdnu dozvěděli, jaký má být nový model financování veřejnoprávních médií. Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) představil svůj návrh a vyrazil ho obhajovat, jenže se dopustil přinejmenším zavádějících tvrzení, když mluvil o populární taneční show StarDance.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj informoval po hlášení vrchního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského o aktuální situaci na frontě. Podle jeho slov se ukrajinským jednotkám daří úspěšně držet pozice a odrážet ruské útoky, díky čemuž si Rusko nedokázalo vybojovat iniciativu. Prezident vyzdvihl zejména vysoké tempo likvidace okupačních sil, které přetrvává i v měsíci dubnu.
Přestože íránské úřady i americký prezident Donald Trump oficiálně ohlásili znovuotevření Hormuzského průlivu pro komerční dopravu, největší světoví námořní přepravci zůstávají v otázce návratu do oblasti velmi opatrní. Společnosti jako Maersk či Hapag-Lloyd vnímají oznámení jako pozitivní signál, jedním dechem však dodávají, že bezpečnost posádek a nákladu zůstává prioritou. Aktuální data ze sledování lodního provozu potvrzují, že doprava v průlivu je zatím minimální a většina firem vyčkává na další vývoj.
Otřesy na světových trzích s ropou, vyvolané válečným konfliktem mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, vyvolávají zásadní otázku, zda se ceny této suroviny ještě někdy vrátí k normálu. Hlavním problémem není jen uzavření a opětovné otevření Hormuzského průlivu, kterým běžně proudí pětina světové produkce, ale především hluboká nejistota. Ta do cen vnesla trvalou rizikovou přirážku, která v kombinaci s rostoucími náklady na pojištění a delšími přepravními trasami mimo Blízký východ zásadně prodražuje celý dodavatelský řetězec.
Světové trhy s ropou zaznamenaly prudký otřes poté, co Írán oznámil úplné otevření Hormuzského průlivu pro komerční plavidla po zbytek trvání sjednaného příměří. Cena severomořské ropy Brent se propadla na 88 dolarů za barel, přestože se ještě během pátku obchodovala za více než 98 dolarů. Průliv, kterým běžně protéká pětina světové produkce ropy a zkapalněného zemního plynu, byl fakticky uzavřen od konce února v důsledku vojenských střetů mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy.
Kremelské ambice na oslabení evropské jednoty utrpěly vážnou trhlinu po historické porážce Viktora Orbána v maďarských parlamentních volbách. Po šestnácti letech u moci končí éra politika, který byl pro Moskvu klíčovým spojencem při blokování pomoci Ukrajině. Vítězství Pétera Magyara a jeho strany Tisza, která v Národním shromáždění získala ústavní dvoutřetinovou většinu, znamená pro Rusko ztrátu nejcennějšího trumfu v rámci Evropské unie.
Podle řady zkušených diplomatů se americký prezident Donald Trump stal obětí vlastního úspěchu v Jižní Americe. Jeho přesvědčení, že svržení íránského režimu bude stejně hladké jako blesková operace ve Venezuele, se nyní ukazuje jako zásadní strategický omyl. Bývalý velvyslanec v Panamě John Feeley upozorňuje, že lednové zajetí Nicoláse Madura speciálními jednotkami vyvolalo v Bílém domě falešný pocit neporazitelnosti, který vedl k únorovému útoku na Írán a následnému globálnímu chaosu.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že Hormuzský průliv je plně otevřen a připraven pro komerční dopravu. Reagoval tak na prohlášení íránského ministra zahraničí Abbáse Araghčího, který uvedl, že v souladu s příměřím v Libanonu je tato klíčová vodní cesta přístupná všem obchodním lodím.
Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí v pátek potvrdil, že Hormuzský průliv se s okamžitou platností otevírá pro veškerou komerční lodní dopravu. Toto opatření má platit po zbytek desetidenního příměří, které bylo nedávno sjednáno mezi Izraelem a Libanonem. Strategická námořní cesta byla od vypuknutí válečného konfliktu s Íránem v podstatě neprůchodná, nyní se však lodě mohou vracet na trasy určené íránskou námořní správou.
Prezident Donald Trump nominoval na post ředitelky Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) doktorku Eriku Schwartz, veteránku v oblasti veřejného zdraví. Tento krok je vnímán jako snaha administrativy stabilizovat klíčovou zdravotnickou instituci a zároveň jako signál posunu v dosavadní vládní rétorice ohledně očkování. Schwartz v minulosti vedla vakcinační programy a za první Trumpovy vlády působila jako zástupkyně hlavního chirurga USA.