Po nedávném útoku na izraelské jednotky v Rafáhu, který je vnímán jako narušení křehkého příměří ze strany Hamásu, Izrael obnovil letecké údery v Pásmu Gazy. Nálety zasáhly Rafáh na jihu a podle zpráv regionálních médií se bojovalo také ve městě Džabalíja na severu. Tato eskalace přichází navzdory dohodě zprostředkované Spojenými státy.
Izraelský veřejnoprávní vysílač Kan potvrdil, že letectvo zasáhlo cíle v Rafáhu. Podle informací The Times of Israel byly údery reakcí na útok teroristických skupin na izraelské pozice. Vojenský zdroj pro agenturu Reuters dodal, že Hamás provedl útoky za „žlutou linií“, čímž došlo k porušení dohody. Ani Hamás, ani izraelské obranné síly (IDF) se k obnoveným střetům oficiálně nevyjádřily.
Celá situace vede k politické krizi uvnitř Izraele. Krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir veřejně vyzval premiéra Benjamina Netanjahua k okamžitému a plnohodnotnému obnovení vojenských operací v Gaze.
Ben Gvir v prohlášení prohlásil, že je nutné zničit „nacistickou teroristickou organizaci“ a že „falešná víra“ v dodržování příměří ze strany Hamásu je nebezpečná. Den předtím dokonce v televizním rozhovoru Channel 12 pohrozil Netanjahuovi ultimátem: pokud nebudou splněny jeho podmínky pro likvidaci Hamásu a zavedení trestu smrti pro teroristy, jeho strana Otzma Yehudit (Židovská síla) opustí vládu.
Předchozí výhrůžky se týkaly setrvání Hamásu po propuštění rukojmích. Ben Gvir v takovém případě odmítá být součástí „národní porážky“ a „věčné ostudy“.
Napětí se projevuje i v humanitární oblasti. Premiér Netanjahu prohlásil, že hraniční přechod Rafah mezi Gazou a Egyptem zůstane uzavřen až do odvolání. Jeho otevření podmiňuje navrácením těl zbývajících zemřelých rukojmích.
Hamás toto rozhodnutí označil za „flagrantní porušení dohody“ a popření závazků vůči zprostředkovatelům. Do sobotního večera Hamás předal pouze 12 z 28 těl mrtvých zajatců. Důvodem je podle nich potřeba specializovaného vybavení k vyproštění ostatních těl z trosek Gazy.
Spojené státy americké v sobotu večer oznámily, že obdržely „důvěryhodné zprávy“ o tom, že se Hamás chystá k bezprostřednímu porušení příměří namířenému proti civilistům. Hamás obvinění popřel jako „nepravdivá“ a naopak obvinil Izrael ze sponzorování „zločineckých gangů“ v Gaze.
Mediální úřad Gazy už dříve obvinil Izrael z 47 porušení příměří od jeho počátku na začátku října. Mezitím byla potvrzena identita dalšího zemřelého rukojmího, jehož tělo Hamás předal spolu s dalším ostatkem Červenému kříži v sobotu večer.
Hlavní houbařská sezóna, která byla přes léto kvůli nedostatku srážek velmi slabá, pokračuje i v září. Počasí se v poslední době umoudřilo, takže sběračům přibývá míst, kde mohou přijít k pěknému úlovku.
Daňová válka o pohonné hmoty ve střední Evropě dostává obrysy. A může snadno skončit ne tím, že budou rafinerie vyrábět levněji nebo čerpací stanice sníží marže, ale tím, že si jednotlivé vlády začnou levnější benzin a naftu kupovat na (další) dluh.
Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.
Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.
Ruské ministerstvo zahraničí ve své nejnovější zprávě označilo situaci v Pobaltí, Polsku a České republice za mimořádně znepokojivou z hlediska šíření neonacismu a glorifikace nacismu. Podle tvrzení moskevského diplomatického rezortu dochází v těchto zemích k otevřenému oslavování nacistické minulosti, prosazování protiruských nálad a odstraňování památníků věnovaných protifašistickým bojovníkům. Dokument zveřejněný na oficiálních webových stránkách ruské diplomacie řadí mezi problematické oblasti také Ukrajinu a Moldavsko. Smyšlené tvrzení o vládnutí nacistů je přitom klíčovým argumentem ruské státní propagandy, který má ospravedlnit vojenskou invazi proti Ukrajině.
Válka na Ukrajině trvá již pátým rokem a dosavadní lidské ztráty v podobě dvou milionů mrtvých a zraněných představují obrovskou tragédii. Frontová linie ve východní části země se výrazně neposunula, zatímco ruský prezident Vladimir Putin stále více převádí celou zemi na válečnou ekonomiku.
Na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru nový dokumentární snímek s názvem NAZA, který odhaluje tajné praktiky izraelské armády během vojenských operací v Pásmu Gazy. Film držitelů Oscara Yuvala Abrahama a Rachel Szorové vznikl v produkci deníku The Guardian a jako jediný dokumentární počin soutěží o prestižní cenu Zlatý lev.
Francouzská fotbalová federace oficiálně odebrala svou podporu současnému předsedovi Mezinárodní federace fotbalových asociací Giannimu Infantinovi v jeho snaze o opětovné zvolení. Rozhodnutí padlo na jednání výkonného výboru této organizace. Informaci původně přinesl francouzský deník Le Monde a následně ji ve svém veřejném prohlášení potvrdil šéf francouzského fotbalu Philippe Diallo. Tento krok představuje další vážnou ránu pro současného šéfa světového fotbalu, který v posledních týdnech čelí rozsáhlé kritice.
Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.
Celosvětový systém humanitární pomoci čelí hluboké krizi v důsledku výrazného úbytku finančních prostředků a rostoucího tlaku ze strany vlád. Desítky milionů lidí po celém světě přicházejí o přístup k základním životním potřebám. Současné rozsáhlé škrty představují jeden z největších propadů v tomto odvětví od období po druhé světové válce. Selhávání ochrany civilního obyvatelstva ze strany státních orgánů navíc celou situaci v krizových oblastech dále zhoršuje.
Americký prezident Donald Trump vystoupil s klíčovým projevem na prvním kongresovém sjezdu Republikánské strany v texaském Dallasu zaměřeném na nadcházející průběžné volby do Kongresu. Před plným sálem své věrné základny představil řadu politických sdělení i několik nečekaných příslibů pro americké voliče. Událost měla za cíl především mobilizovat stranické příznivce a pomoci udržet kontrolu nad oběma komorami zákonodárného sboru. Jedním z hlavních témat se stala ekonomická situace v zemi a mezinárodní napětí.
Ruská armáda výrazně stupňuje své útoky na ukrajinské území za pomoci nových bezpilotních letounů s proudovým pohonem. Podle analýz dat ukrajinského letectva nasazují ruské síly tyto vylepšené drony typu Geran téměř na denní bázi. Výrazně vyšší rychlost nových strojů představuje závažný problém pro ukrajinskou protivzdušnou obranu, která na jejich zachycení často nestačí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s těmito masivními údery hovoří o rozvíjející se hrůze na obloze nad Kyjevem.