Po nedávném útoku na izraelské jednotky v Rafáhu, který je vnímán jako narušení křehkého příměří ze strany Hamásu, Izrael obnovil letecké údery v Pásmu Gazy. Nálety zasáhly Rafáh na jihu a podle zpráv regionálních médií se bojovalo také ve městě Džabalíja na severu. Tato eskalace přichází navzdory dohodě zprostředkované Spojenými státy.
Izraelský veřejnoprávní vysílač Kan potvrdil, že letectvo zasáhlo cíle v Rafáhu. Podle informací The Times of Israel byly údery reakcí na útok teroristických skupin na izraelské pozice. Vojenský zdroj pro agenturu Reuters dodal, že Hamás provedl útoky za „žlutou linií“, čímž došlo k porušení dohody. Ani Hamás, ani izraelské obranné síly (IDF) se k obnoveným střetům oficiálně nevyjádřily.
Celá situace vede k politické krizi uvnitř Izraele. Krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir veřejně vyzval premiéra Benjamina Netanjahua k okamžitému a plnohodnotnému obnovení vojenských operací v Gaze.
Ben Gvir v prohlášení prohlásil, že je nutné zničit „nacistickou teroristickou organizaci“ a že „falešná víra“ v dodržování příměří ze strany Hamásu je nebezpečná. Den předtím dokonce v televizním rozhovoru Channel 12 pohrozil Netanjahuovi ultimátem: pokud nebudou splněny jeho podmínky pro likvidaci Hamásu a zavedení trestu smrti pro teroristy, jeho strana Otzma Yehudit (Židovská síla) opustí vládu.
Předchozí výhrůžky se týkaly setrvání Hamásu po propuštění rukojmích. Ben Gvir v takovém případě odmítá být součástí „národní porážky“ a „věčné ostudy“.
Napětí se projevuje i v humanitární oblasti. Premiér Netanjahu prohlásil, že hraniční přechod Rafah mezi Gazou a Egyptem zůstane uzavřen až do odvolání. Jeho otevření podmiňuje navrácením těl zbývajících zemřelých rukojmích.
Hamás toto rozhodnutí označil za „flagrantní porušení dohody“ a popření závazků vůči zprostředkovatelům. Do sobotního večera Hamás předal pouze 12 z 28 těl mrtvých zajatců. Důvodem je podle nich potřeba specializovaného vybavení k vyproštění ostatních těl z trosek Gazy.
Spojené státy americké v sobotu večer oznámily, že obdržely „důvěryhodné zprávy“ o tom, že se Hamás chystá k bezprostřednímu porušení příměří namířenému proti civilistům. Hamás obvinění popřel jako „nepravdivá“ a naopak obvinil Izrael ze sponzorování „zločineckých gangů“ v Gaze.
Mediální úřad Gazy už dříve obvinil Izrael z 47 porušení příměří od jeho počátku na začátku října. Mezitím byla potvrzena identita dalšího zemřelého rukojmího, jehož tělo Hamás předal spolu s dalším ostatkem Červenému kříži v sobotu večer.
Žádné překvapení se nekoná. Předsedou vládního hnutí ANO bude i nadále premiér Andrej Babiš, zvolilo jej 196 z 209 hlasujících delegátů. Babiš se nyní hodlá soustředit na vládní angažmá, lidem chce podle svých slov zlepšovat životy.
Česko si v týdnu opět připomnělo moderátora Patrika Hezuckého, protože proběhl benefiční koncert pro pozůstalé. Rodinu na show zastupovala vdova Nikola, která se objevila se synem i na pódiu. Manželka zesnulé hvězdy Evropy 2 se po akci podělila o své pocity na sociální síti.
Nejsilnější politické uskupení v Česku si v sobotu zvolí vedení. Na pražském Chodově se totiž koná sněm hnutí ANO, delegáti by měli v nejvyšší stranické funkci potvrdit premiéra Andreje Babiše. Předseda vlády v dopoledním projevu naznačil postup pro prezidentské volby v roce 2028. Překvapil také omluvou občanům.
Česko zasáhla jen krátce před začátkem letošních olympijských her smutná zpráva. Odešel totiž jeden z našich olympijských vítězů. Ve věku 68 let zemřel vzpěrač Ota Zaremba, držitel zlaté medaile z Moskvy 1980.
Meteorologové v sobotu ráno opět upozornili na nebezpečí ledovky v části Česka. Trvá také smogová situace. Vyplývá to z informací na sociálních sítích Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Bývalý výrazný starosta jedné z pražských městských částí Pavel Novotný se chce vrátit do řad ODS, kterou opustil poté, co byl v loňském roce odsouzen. Oznámil to na sociálních sítích. Občanští demokraté si o uplynulém víkendu zvolili nového předsedu, Martin Kupka nahradil v nejvyšší stranické funkci Petra Fialu.
Ondřej Brzobohatý se konečně dočkal rozhodnutí ve svém sporu s bývalou manželkou Taťánou Kuchařovou. A jistě ho těší, že soud rozhodl v jeho prospěch. Modelka by se měla hudebníkovi omluvit a zaplatit mu značnou sumu. Rozsudek ale zatím není pravomocný.
Miliardová bitva o mediální impérium Warner Bros. Discovery se přesunula do Evropy. Přestože vedení společnosti již přijalo nabídku streamovacího giganta Netflix ve výši 82,7 miliardy dolarů (přibližně 1,9 bilionu korun), konkurenční studio Paramount se odmítá vzdát. Netflix svou vítěznou nabídku tento týden upravil na čistě hotovostní transakci, což mu dává silnou vyjednávací pozici, Paramount však sází na politický a kulturní lobbing v Bruselu a Paříži.
Uprostřed nejmrazivější zimy od začátku války čelí Ukrajina brutální vlně útoků na svou energetickou síť, které prezident Volodymyr Zelenskyj označil za stav energetické nouze. Teploty v posledních týdnech klesaly až k -20 °C a statisíce lidí se ocitly v bytech bez tepla, elektřiny a vody. Jen po úderech z 20. ledna zůstalo v Kyjevě bez vytápění přes pět a půl tisíce bytových domů, což zasáhlo zhruba milion obyvatel. V hlavním městě i dalších centrech musely úřady narychlo vybudovat vyhřívané stany, aby lidé v mrazech vůbec přežili.
Historie dánské kontroly nad Grónskem patří k nejdéle trvajícím a zároveň právně nejpevnějším v moderních dějinách. Jen málokteré zámořské území získalo tak jednoznačné a dlouhodobé uznání mezinárodního společenství jako právě největší ostrov světa spravovaný Dánskem. Přesto se jej dnes Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa snaží vmanévrovat do sféry své kontroly. Argumentace Bílého domu se však opírá o zjevně nepravdivou záminku. Čínské a ruské válečné lodě, jimiž Trump zdůvodňuje údajné ohrožení Grónska, se ve skutečnosti pohybují tisíce kilometrů od jeho břehů.
Britský princ Harry se ostře ohradil proti výrokům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který zpochybnil nasazení spojenců v Afghánistánu. Trump v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že vojáci zemí NATO se v konfliktu drželi „trochu stranou“ a vyhýbali se první linii. Tato slova vyvolala vlnu pobouření mezi veterány, politiky i rodinami padlých vojáků po celé Evropě a v Kanadě.
Bílý dům oficiálně potvrdil, že na svých sociálních sítích sdílel digitálně upravenou fotografii prominentní aktivistky z Minnesoty Nekimy Levy Armstrongové. Snímek byl upraven tak, aby vyvolal dojem, že žena během svého zatčení vzlyká, ačkoliv realita byla jiná. Fakta prověřil mimo jiné analytik CNN Daniel Dale, který potvrdil, že zásah do fotografie měl obžalovanou nepravdivě vykreslit jako plačící a zlomenou osobu.