Po nedávném útoku na izraelské jednotky v Rafáhu, který je vnímán jako narušení křehkého příměří ze strany Hamásu, Izrael obnovil letecké údery v Pásmu Gazy. Nálety zasáhly Rafáh na jihu a podle zpráv regionálních médií se bojovalo také ve městě Džabalíja na severu. Tato eskalace přichází navzdory dohodě zprostředkované Spojenými státy.
Izraelský veřejnoprávní vysílač Kan potvrdil, že letectvo zasáhlo cíle v Rafáhu. Podle informací The Times of Israel byly údery reakcí na útok teroristických skupin na izraelské pozice. Vojenský zdroj pro agenturu Reuters dodal, že Hamás provedl útoky za „žlutou linií“, čímž došlo k porušení dohody. Ani Hamás, ani izraelské obranné síly (IDF) se k obnoveným střetům oficiálně nevyjádřily.
Celá situace vede k politické krizi uvnitř Izraele. Krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir veřejně vyzval premiéra Benjamina Netanjahua k okamžitému a plnohodnotnému obnovení vojenských operací v Gaze.
Ben Gvir v prohlášení prohlásil, že je nutné zničit „nacistickou teroristickou organizaci“ a že „falešná víra“ v dodržování příměří ze strany Hamásu je nebezpečná. Den předtím dokonce v televizním rozhovoru Channel 12 pohrozil Netanjahuovi ultimátem: pokud nebudou splněny jeho podmínky pro likvidaci Hamásu a zavedení trestu smrti pro teroristy, jeho strana Otzma Yehudit (Židovská síla) opustí vládu.
Předchozí výhrůžky se týkaly setrvání Hamásu po propuštění rukojmích. Ben Gvir v takovém případě odmítá být součástí „národní porážky“ a „věčné ostudy“.
Napětí se projevuje i v humanitární oblasti. Premiér Netanjahu prohlásil, že hraniční přechod Rafah mezi Gazou a Egyptem zůstane uzavřen až do odvolání. Jeho otevření podmiňuje navrácením těl zbývajících zemřelých rukojmích.
Hamás toto rozhodnutí označil za „flagrantní porušení dohody“ a popření závazků vůči zprostředkovatelům. Do sobotního večera Hamás předal pouze 12 z 28 těl mrtvých zajatců. Důvodem je podle nich potřeba specializovaného vybavení k vyproštění ostatních těl z trosek Gazy.
Spojené státy americké v sobotu večer oznámily, že obdržely „důvěryhodné zprávy“ o tom, že se Hamás chystá k bezprostřednímu porušení příměří namířenému proti civilistům. Hamás obvinění popřel jako „nepravdivá“ a naopak obvinil Izrael ze sponzorování „zločineckých gangů“ v Gaze.
Mediální úřad Gazy už dříve obvinil Izrael z 47 porušení příměří od jeho počátku na začátku října. Mezitím byla potvrzena identita dalšího zemřelého rukojmího, jehož tělo Hamás předal spolu s dalším ostatkem Červenému kříži v sobotu večer.
Válka v Íránu, která naplno propukla po zahájení amerických a izraelských úderů 28. února 2026, uvrhla světové trhy do chaosu. Ceny energií vyletěly strmě vzhůru a ropa typu Brent, která se ještě koncem února prodávala za zhruba 70 dolarů za barel, bleskově překonala hranici 100 dolarů. I když cena k 10. březnu mírně klesla na 90 dolarů díky prohlášení Donalda Trumpa o brzkém konci války, nejistota v Evropě trvá.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu stojí před zásadním politickým testem. Poté, co dekády budoval svou kariéru na slibu bránit Izrael před íránským nepřítelem a označoval současný střet za „osudové tažení za samotnou existenci“, se nyní zdá, že válka s Íránem skončí dříve, než dojde k pádu tamního režimu. Přestože se Izraeli podařilo při leteckém úderu zlikvidovat nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, naděje na okamžitou změnu režimu v Teheránu slábnou.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek ostře napadl novináře za to, že podle něj nedostatečně pozitivně informují o vojenském tažení Spojených států proti Íránu. Během tiskové konference v Pentagonu označil dosavadní kampaň za bezprecedentní úspěch a obvinil média ze záměrného zlehčování zisků, kterých Washington na bojišti dosáhl.
Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v pátek odpoledne oznámily, že zahájily rozsáhlý raketový útok na Izrael. Tato operace je podle íránské státní agentury Tasním vedena jako společný úder s libanonským hnutím Hizballáh. Do útoku se zapojilo námořnictvo IRGC i jednotky operující s drony, které spolupracují s touto ozbrojenou skupinou napojenou na Teherán.
Americký prezident Donald Trump se v souvislosti s probíhajícím konfliktem s Íránem ocitá na komplikované křižovatce. Ačkoliv se v úvodních fázích operace „Epic Fury“ (Epický hněv) neváhal prohlásit za vítěze, objektivní pohled na situaci naznačuje, že Spojené státy mají k definitivnímu triumfu daleko.
Budoucnost íránského vedení je po dvou týdnech intenzivních amerických a izraelských útoků zahalena nejistotou. Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek prohlásil, že nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí byl při náletech zraněn a je pravděpodobně znetvořen. Tato tvrzení vyvolávají vážné pochybnosti o jeho skutečné schopnosti ovládat zemi v době vrcholícího válečného konfliktu.
Vztah mezi Spojenými státy a Izraelem bývá ve Washingtonu často vykreslován jako naprosto jednotný, zejména pokud jde o přístup k Íránu. Analytik Leon Hadar však upozorňuje, že tato „tradiční moudrost“ je mýtem. Ačkoliv obě země sdílejí určité obavy, jejich skutečné válečné cíle a strategické priority se v mnoha ohledech zásadně rozcházejí.
Severní Korea reagovala na nedávné americko-izraelské útoky proti Íránu sice odsuzujícím, ale překvapivě zdrženlivým tónem. Ačkoliv se Pchjongjang ještě před týdnem tvářil otevřeně k dialogu s Washingtonem, vojenská operace zaměřená na změnu režimu v Íránu jej postavila do složité situace. Írán je totiž dlouhodobým diplomatickým a vojenským partnerem režimu Kim Čong-una.
V íránských městech dnes ráno propukly masivní demonstrace u příležitosti Dne Al-Quds, kterým Írán každoročně vyjadřuje podporu Palestincům. Letošní ročník však provází mimořádné napětí. Ulice Teheránu, Mašhadu i dalších center zaplnily davy lidí třímajících portréty nového nejvyššího vůdce ajatolláha Modžtaby Chameneího a jeho zesnulého otce Alího.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil pochybnosti o zdravotním stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího. V rozhovoru pro stanici Fox News uvedl, že je lídr pravděpodobně „poškozen“, i když v nějaké formě zřejmě stále žije. Reagoval tak na první oficiální projev nového vůdce, který ovšem Chameneí nepřednesl osobně, nýbrž prostřednictvím hlasatele státní televize za doprovodu statických snímků.
Bývalý německý ministr hospodářství Robert Habeck varuje, že po znovuzvolení Donalda Trumpa do Bílého domu vstoupil svět do éry, kdy se politickou zbraní stává naprosto vše. Zatímco během ruské invaze na Ukrajinu byla hlavní zbraní energetika, nyní se podle něj útoky vedou skrze cla, technologie a další strategické oblasti.
Počasí bylo v posledních dnech na březen poměrně teplé. Nadcházející víkend by to měl změnit, vyplývá z předpovědiČeského hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Místy může dokonce napadnout až sedm centimetrů nového sněhu.