Nadcházející týden přinese do České republiky výrazné oteplení. Zatímco v současné době klesají noční teploty nezřídka i pod bod mrazu, v průběhu příštích dnů se budou pohybovat i kolem deseti stupňů. Denní maxima dokonce podle informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) překvapivě vystoupají těsně pod hranici 20 stupňů.
Pondělí se ponese ve znamení oblačné až zatažené oblohy, přičemž na východě bude zpočátku spíše polojasno až jasno a oblačnost tam začne přibývat až odpoledne. Místy se mohou v noci a ráno ojediněle objevit mlhy, a večer se pak na západě a severozápadě Čech očekává i slabý déšť. Nejnižší noční teploty se budou pohybovat mezi 0 a 4 stupni Celsia, s výjimkou východu, kde mohou spadnout až na −2°C.
Přes den vystoupají teploty na 8 až 13 stupňů, s tím, že v Pošumaví se může rtuť teploměru vyšplhat až na 15°C. Vát bude mírný jihovýchodní až jižní vítr rychlostí 3 až 7 m/s, místy, zejména v západní polovině Čech, bude vítr slabší, do 4 m/s.
V úterý bude obloha oblačná až zatažená, s možností přechodného polojasna. Objeví se místy déšť nebo přeháňky, na Moravě a ve Slezsku se srážky očekávají pravděpodobně až večer. Nejnižší teploty v noci poklesnou k 3 až 7 stupňům, zatímco denní maxima dosáhnou 10 až 14°C, a v Čechách až 16°C. Mírný vítr z jižního až jihovýchodního směru o rychlosti 2 až 6 m/s se na západě stočí na jihozápadní.
Středa přinese opět oblačnou až zataženou oblohu, s tím, že se místy dočkáme i přechodného polojasna. Na mnoha místech se očekávají přeháňky nebo déšť. V noci se teploty udrží mezi 6 a 10°C. Denní maxima se budou pohybovat mezi 12 a 16°C. Vát bude slabý, přechodně mírný jižní až jihozápadní vítr o síle 2 až 6 m/s.
Ve čtvrtek bude zataženo až oblačno a od západu přijde na většinu území déšť nebo přeháňky. Nejnižší noční teploty dosáhnou 5 až 10°C, a denní maxima se vyšplhají na 13 až 18°C. Mírný jižní až jihozápadní vítr o rychlosti 2 až 6 m/s se odpoledne místy změní na čerstvý a jeho nárazy dosáhnou až kolem 15 m/s, tedy zhruba 55 km/h.
Od pátku do neděle pak počasí slibuje zataženo až oblačno, přechodně i polojasno. Na většině území se objeví občasný déšť nebo přeháňky, přičemž na horách se postupně mohou objevit i srážky smíšené nebo sněhové. Nejnižší noční teploty budou zpočátku 7 až 12°C, později klesnou na 2 až 7°C. Nejvyšší denní teploty dosáhnou 12 až 17°C, posléze se ochladí na 7 až 12°C.
Britský premiér Andy Burnham vyzval k otevřené a věcné diskusi s veřejností o možném návratu k volnému pohybu osob mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. Podle jeho vyjádření je na čase přehodnotit dosavadní vztahy s unijním blokem a předložit voličům různé budoucí varianty. Tyto záměry zazněly v kontextu příprav na nadcházející summit v Bruselu.
Rozsáhlý únik vnitřní komunikace německé pravicově populistické strany Alternativa pro Německo odhalil radikální obrat její spolupředsedkyně Alice Weidelové. Hackeři podle webu Politico zveřejnili statisíce interních e-mailů a dokumentů, které zachycují její dřívější ostrou kritiku kontroverzního stranického kolegy Björna Höckeho. Zveřejněné materiály poskytují vzácný pohled do zákulisí nejsilnější německé pravicové formace.
Izrael se připravuje na nadcházející parlamentní volby, avšak Palestinci v Gaze pohlížejí na výsledek s velkými obavami a pesimismem. Humanitární katastrofa v oblasti zůstává během volební kampaně zcela ignorována hlavními politickými soupeři. Budoucnost území, které z velké části skončilo v troskách, tak závisí na politické reprezentaci státu, jenž konflikt vedl.
Během sobotních celonárodních protestů ve Francii bylo zadrženo téměř tisíc lidí poté, co do ulic vyrazily stovky tisíc demonstrantů. Po převážně pokojných shromážděních vypukly v řadě velkých měst včetně Paříže, Marseille a Bordeaux prudké střety. Úřady proti účastníkům protestů nasadily slzný plyn i vodní děla.
Evropa se před nadcházející zimní sezónou ocitá na prahu hluboké společenské krize, kterou provázejí prudce rostoucí životní náklady, vysoká inflace, drahé energie a stagnující ekonomický růst. Růst cen nájmů a základních potřeb vede k vyčerpání rodinných rozpočtů a sílící frustraci obyvatel, která se čím dál častěji projevuje masovými protesty, stávkami a střety s policií napříč celým kontinentem, píše Politico.
Izrael stojí na prahu mimořádně napjatých parlamentních voleb, které rozhodnou o politické budoucnosti země a možná i o definitivním konci jedné éry. V centru veškerého dění stojí premiér Benjamin Netanjahu, jenž zemi dominoval po tři desetiletí a v úřadu premiéra strávil dohromady více než devatenáct let.
V noci ze soboty na neděli se v České republice i ve většině evropských zemí uskutečnil tradiční podzimní posun času, který ukončil období letního režimu. Přesně ve tři hodiny ráno se ručičky hodin posunuly o jednu hodinu zpět na druhou hodinu středoevropského času. Zatímco na mobilních telefonech, počítačích či chytrých hodinkách se změna aplikovala automaticky, např. u nástěnných analogových hodin je potřeba změnu provést ručně.
Francouzská města, zejména Paříž, Marseille, Lyon či Toulouse, zažívají další vlnu masových protestů provázenou přísnými bezpečnostními opatřeními a plošnými restrikcemi ze strany státních orgánů. Demonstrace reagují na dlouhodobou nespokojenost občanů s politikou vlády, klesající kupní silou a stavem veřejných služeb. Ulice velkých měst zaplnily tisíce lidí, kteří požadují hluboké sociální a fiskální změny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že provozní rychlosti satelitních sítí Starlink a Starshield byly plně obnoveny na úroveň před zavedením restrikcí. To ukrajinským obranným silám opět umožňuje efektivně čelit dronovým útokům a bezpečně zajišťovat logistiku na frontové linii.
Evropský mlékárenský sektor se podle webu Politico v současnosti potýká s nečekanými komplikacemi, které výrazně doléhají na dvě tradiční velmoci sýrařské kultury, kterými jsou Itálie a Francie. Zatímco francouzští zemědělci se snaží vyrovnat s dopady klimatických změn na produkci vyhlášených regionálních specialit, Itálii ochromila stávka dopravců a prudký růst cen energií, který ohrožuje výrobu světoznámé mozzarelly.
Vztahy mezi Spojenými státy a Ukrajinou procházejí kvůli postoji amerického prezidenta Donalda Trumpa a omezování vojenské pomoci kritickým obdobím, což vyvolává zásadní otázku, jak silná je současná závislost Kyjeva na americké podpoře a zda dokáže v obraně proti ruské agresi pokračovat zcela bez ní. Nejnovější diplomatické napětí a vzájemná nedůvěra mezi oběma představiteli se projevují v době, kdy Ukrajina nadále čelí ničivým vzdušným útokům a hlubokým výpadkům v dodávkách klíčového vojenského materiálu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátečním rozhovoru pro televizi ABC News prohlásil, že jeho země je připravena uzavřít mírovou dohodu co nejdříve a nadále podporuje zmrazení konfliktu na současných frontových liniích s cílem ukončit téměř pět let trvající válku s Ruskem.
