Nadcházející týden přinese do České republiky výrazné oteplení. Zatímco v současné době klesají noční teploty nezřídka i pod bod mrazu, v průběhu příštích dnů se budou pohybovat i kolem deseti stupňů. Denní maxima dokonce podle informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) překvapivě vystoupají těsně pod hranici 20 stupňů.
Pondělí se ponese ve znamení oblačné až zatažené oblohy, přičemž na východě bude zpočátku spíše polojasno až jasno a oblačnost tam začne přibývat až odpoledne. Místy se mohou v noci a ráno ojediněle objevit mlhy, a večer se pak na západě a severozápadě Čech očekává i slabý déšť. Nejnižší noční teploty se budou pohybovat mezi 0 a 4 stupni Celsia, s výjimkou východu, kde mohou spadnout až na −2°C.
Přes den vystoupají teploty na 8 až 13 stupňů, s tím, že v Pošumaví se může rtuť teploměru vyšplhat až na 15°C. Vát bude mírný jihovýchodní až jižní vítr rychlostí 3 až 7 m/s, místy, zejména v západní polovině Čech, bude vítr slabší, do 4 m/s.
V úterý bude obloha oblačná až zatažená, s možností přechodného polojasna. Objeví se místy déšť nebo přeháňky, na Moravě a ve Slezsku se srážky očekávají pravděpodobně až večer. Nejnižší teploty v noci poklesnou k 3 až 7 stupňům, zatímco denní maxima dosáhnou 10 až 14°C, a v Čechách až 16°C. Mírný vítr z jižního až jihovýchodního směru o rychlosti 2 až 6 m/s se na západě stočí na jihozápadní.
Středa přinese opět oblačnou až zataženou oblohu, s tím, že se místy dočkáme i přechodného polojasna. Na mnoha místech se očekávají přeháňky nebo déšť. V noci se teploty udrží mezi 6 a 10°C. Denní maxima se budou pohybovat mezi 12 a 16°C. Vát bude slabý, přechodně mírný jižní až jihozápadní vítr o síle 2 až 6 m/s.
Ve čtvrtek bude zataženo až oblačno a od západu přijde na většinu území déšť nebo přeháňky. Nejnižší noční teploty dosáhnou 5 až 10°C, a denní maxima se vyšplhají na 13 až 18°C. Mírný jižní až jihozápadní vítr o rychlosti 2 až 6 m/s se odpoledne místy změní na čerstvý a jeho nárazy dosáhnou až kolem 15 m/s, tedy zhruba 55 km/h.
Od pátku do neděle pak počasí slibuje zataženo až oblačno, přechodně i polojasno. Na většině území se objeví občasný déšť nebo přeháňky, přičemž na horách se postupně mohou objevit i srážky smíšené nebo sněhové. Nejnižší noční teploty budou zpočátku 7 až 12°C, později klesnou na 2 až 7°C. Nejvyšší denní teploty dosáhnou 12 až 17°C, posléze se ochladí na 7 až 12°C.
Dva dny po skonu Patrika Hezuckého, oblíbeného hlasu z rádia Evropa 2, se jeho žena Nikola rozhodla sdílet veřejnosti detaily ohledně jeho zdravotního stavu. Zdravotní komplikace moderátora byly až doposud zahaleny přísným tajemstvím. Nikola na sociálních sítích popsala, jak se život jejich rodiny po náhlé diagnóze radikálně změnil.
Nepřátelské špionážní agentury se v současnosti zaměřují na pronikání do západních univerzit a soukromých společností stejně intenzivně, jako se zaměřují na vládní instituce. Toto varování zaznělo od Davida Vigneaulta, bývalého šéfa kanadské zpravodajské služby. Vigneault konkrétně upozornil na „průmyslově rozsáhlé“ pokusy Číny o krádež nových technologií, což podle něj vyžaduje zvýšenou ostražitost akademiků.
Prezident USA Donald Trump, který neustále tlačí na odstoupení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a vyhrožuje vojenskou akcí, opakovaně obviňuje jihoamerického vůdce ze dvou problémů: drog a migrantů. Trump sice tvrdí, že Venezuela „vyhodila do naší země statisíce lidí z vězení“, neexistují o však žádné důkazy.
V Asii se po sérii neobvyklých bouří a klimatickém chaosu dramaticky zvýšil počet obětí, který přesáhl 1 700 lidí. Když klimatolog Fredolin Tangang na svém počítači koncem listopadu pozoroval, jak se nad Asií formují hned tři tropické bouře současně, jeho myšlenky zabloudily k filmu Den poté. I když filmové události přesahují realitu, formace, kterou viděl na obrazovce, ho znepokojila.
Evropané by se měli přestat pouze táhnout za Donaldem Trumpem a místo toho by měli navrhnout vlastní mírový plán pro Ukrajinu. To je názor eurokomisaře pro obranu, Andriuse Kubiliuse, který ho sdělil serveru Politico. Evropská unie „musí být nezávislá nebo alespoň připravená být silná v geopolitickém vývoji,“ uvedl Kubilius. Dále dodal, že to zahrnuje také to, aby měla vlastní plány, jak dosáhnout míru na Ukrajině, a aby je mohla projednávat se svými transatlantickými partnery.
Útoky izraelských osadníků na Palestince na Západním břehu dosáhly historického maxima. Oběti, izraelští aktivisté a skupiny pro lidská práva tvrdí, že navzdory tvrzení Izraele, že jde pouze o činy několika radikálů, státem podporovaný systém chrání a umožňuje těmto pachatelům jednat.
Třídenní rozhovory mezi ukrajinskými a americkými představiteli, které proběhly na Floridě v Miami, neskončily do sobotního večera žádným zjevným průlomem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nicméně řekl, že se připojil ke svým vyjednavačům při „velmi věcném a konstruktivním“ telefonátu s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem.
Zpráva o pátečním úmrtí moderátora Patrika Hezuckého ve věku 55 let hluboce zasáhla nespočet jeho příznivců. Lidé okamžitě začali spontánně směřovat k budově rádia Evropa 2 v Praze, kde Hezucký strávil většinu své profesní kariéry, aby zde vyjádřili svůj zármutek a vděčnost. Tímto způsobem vzniklo před sídlem stanice improvizované pietní místo.
Spojené státy čelí znepokojivému zvratu v trendu snižování emisí. Administrace prezidenta Trumpa uvolňuje pravidla pro znečištění z uhelných elektráren, zatímco energetické společnosti po celé zemi ruší plány na jejich uzavření. Důvodem je masivní poptávka po elektřině generovaná boomem datových center pro umělou inteligenci (AI). Kombinace těchto dvou faktorů by podle webu Politico mohla mít dramatické dopady na růst teplot a zdraví obyvatel žijících v blízkosti elektráren.
Obyvatelé starobylého ukrajinského města Černihiv, které je proslulé svými středověkými katedrálami, se potýkají s rozsáhlými výpadky elektřiny a krutým chladem. Tyto problémy jsou přímým důsledkem intenzivních ruských útoků. Místní obyvatelka Valentina Ivanivna ukázala novou čelovku, kterou dostala od vnuka, a používá ji většinu večerů při domácích pracích, jako je mytí nádobí nebo vaření. Vysvětlila, že bez elektřiny se nedá nic naplánovat, což je velmi stresující a vyčerpávající, jelikož ani pozvat lidi na čaj je nemožné, protože nefunguje rychlovarná konvice.
Evropa zintenzivňuje přípravy na možný konflikt s Ruskem, přičemž debaty o posílení obrany eskalovaly po sérii incidentů. Od poloviny září opakovaně narušily polský vzdušný prostor ruské drony a v následujících dvou měsících se neidentifikované bezpilotní stroje objevily také nad vojenskými a letištními lokalitami v Německu, Dánsku, Belgii a Norsku. Jako reakci na tyto vpády oznámil Brusel plány na vybudování „dronové zdi“ k ochraně evropského vzdušného prostoru, jejíž dokončení je plánováno na rok 2027.
Spojenci Vladimira Putina opět navrhli potenciální útok na Spojené království, přičemž ruský představitel Dmitry Rogozin, senátor a válečný veterán, označil řadu britských obranných lokalit za možné cíle. Rogozin, který dříve působil jako vicepremiér a šéf kosmické agentury, varoval, že Velká Británie by se mohla stát "smrtelně nebezpečnou".
