Nadcházející týden přinese do České republiky výrazné oteplení. Zatímco v současné době klesají noční teploty nezřídka i pod bod mrazu, v průběhu příštích dnů se budou pohybovat i kolem deseti stupňů. Denní maxima dokonce podle informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) překvapivě vystoupají těsně pod hranici 20 stupňů.
Pondělí se ponese ve znamení oblačné až zatažené oblohy, přičemž na východě bude zpočátku spíše polojasno až jasno a oblačnost tam začne přibývat až odpoledne. Místy se mohou v noci a ráno ojediněle objevit mlhy, a večer se pak na západě a severozápadě Čech očekává i slabý déšť. Nejnižší noční teploty se budou pohybovat mezi 0 a 4 stupni Celsia, s výjimkou východu, kde mohou spadnout až na −2°C.
Přes den vystoupají teploty na 8 až 13 stupňů, s tím, že v Pošumaví se může rtuť teploměru vyšplhat až na 15°C. Vát bude mírný jihovýchodní až jižní vítr rychlostí 3 až 7 m/s, místy, zejména v západní polovině Čech, bude vítr slabší, do 4 m/s.
V úterý bude obloha oblačná až zatažená, s možností přechodného polojasna. Objeví se místy déšť nebo přeháňky, na Moravě a ve Slezsku se srážky očekávají pravděpodobně až večer. Nejnižší teploty v noci poklesnou k 3 až 7 stupňům, zatímco denní maxima dosáhnou 10 až 14°C, a v Čechách až 16°C. Mírný vítr z jižního až jihovýchodního směru o rychlosti 2 až 6 m/s se na západě stočí na jihozápadní.
Středa přinese opět oblačnou až zataženou oblohu, s tím, že se místy dočkáme i přechodného polojasna. Na mnoha místech se očekávají přeháňky nebo déšť. V noci se teploty udrží mezi 6 a 10°C. Denní maxima se budou pohybovat mezi 12 a 16°C. Vát bude slabý, přechodně mírný jižní až jihozápadní vítr o síle 2 až 6 m/s.
Ve čtvrtek bude zataženo až oblačno a od západu přijde na většinu území déšť nebo přeháňky. Nejnižší noční teploty dosáhnou 5 až 10°C, a denní maxima se vyšplhají na 13 až 18°C. Mírný jižní až jihozápadní vítr o rychlosti 2 až 6 m/s se odpoledne místy změní na čerstvý a jeho nárazy dosáhnou až kolem 15 m/s, tedy zhruba 55 km/h.
Od pátku do neděle pak počasí slibuje zataženo až oblačno, přechodně i polojasno. Na většině území se objeví občasný déšť nebo přeháňky, přičemž na horách se postupně mohou objevit i srážky smíšené nebo sněhové. Nejnižší noční teploty budou zpočátku 7 až 12°C, později klesnou na 2 až 7°C. Nejvyšší denní teploty dosáhnou 12 až 17°C, posléze se ochladí na 7 až 12°C.
Spojené státy a Írán se podle prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa ocitly na prahu uzavření míru. Šéf Bílého domu uvedl, že rýsující se dohoda ho vedla k odvolání chystaných leteckých a raketových úderů. Podle jeho slov zbývá doladit poslední detaily na papíře a k podpisu dokumentů by mohlo dojít na evropské půdě během několika dnů, což by znamenalo faktický konec celého konfliktu.
Papež Lev XIV. během své čtvrteční návštěvy španělského ostrova Gran Canaria ostře zkritizoval evropské vlády za jejich lhostejnost vůči osudům migrantů. Pontifik promluvil v přístavu Arguineguín, kde tisíce afrických běženců strávily první dny koronavirové pandemie v izolaci na dokech bez odpovídajícího přístupu k jídlu nebo přístřeší.
Německo se musí připravit na možný ruský útok do roku 2029, nebo dokonce dříve. Na leteckém veletrhu ILA v Berlíně to uvedl šéf německé armády, generálporučík Christian Freuding, s tím, že země musí být připravena bojovat. Podle jeho slov panuje mezi spojenci v Severoatlantické aliancii široká shoda na tom, že Rusko by mohlo být schopno napadnout území NATO před koncem tohoto desetiletí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během rozhovoru v Londýně projevoval velmi optimisticky a vyjádřil přesvědčení, že největší evropský konflikt od roku 1945 se začíná pomalu obracet ve prospěch Kyjeva. Současná vojenská situace je podle něj pro ukrajinskou stranu nejslibnější za poslední dva a půl roku.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se bude v nadcházejících národních volbách, které jsou naplánovány na konec října, ucházet o znovuzvolení. Oznámila to jeho strana Likud na platformě Telegram s prohlášením, že premiér bude kandidovat a zvítězí. Reagovala tím na vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa v rozhovoru pro stanici ABC News, kde zpochybnil, zda se šestasedmdesátiletý politik do volebního klání zapojí, přičemž připomněl jeho dlouhou kariéru i pozici válečného premiéra a vyjádřil nejistotu ohledně jeho politických záměrů.
V Tichém oceánu se zformoval klimatický jev El Niño, u kterého meteorologové předpovídají, že by mohl dosáhnout historické síly. Tento přirozený oteplovací cyklus v rovníkové oblasti Pacifiku ovlivňuje počasí na celé planetě.
Americká fotbalová reprezentace se připravuje na úvodní zápas mistrovství světa v Inglewoodu v Kalifornii, kde v pátek nastoupí proti Paraguayi. Pro Spojené státy, které hostí zápasy mužského šampionátu poprvé od roku 1994, to bude zcela jiná zkušenost než před čtyřmi lety v Kataru.
Vědecké experimenty prováděné od Španělska až po Japonsko opakovaně prokázaly, že lidé mají při chůzi přirozenou tendenci stáčet se doleva a pohybovat se proti směru hodinových ručiček. Podle doktora Iñakiho Echeverríi Huarteho z Navarrské univerzity v této dráze lidé podvědomě driftují, ať už se procházejí v muzeu, supermarketu, nebo dokonce v prázdné místnosti.
Americká armáda v rámci návrhu rozpočtu na fiskální rok 2027 požaduje nákup 857 obranných střel pro systém protiraketové obrany THAAD (Terminal High Altitude Area Defense). Tento záměr představuje zásadní navýšení zásob s cílem vybudovat robustní deštník schopný čelit nepřátelským hrozbám.
Britská politická scéna i veřejnost ostře odsuzují pokračující protipřistěhovalecké nepokoje v Severním Irsku, přičemž vlna kritiky se nyní masivně obrací také proti miliardáři Elonu Muskovi. Během druhé noci násilností v Belfastu maskovaní muži opět zapalovali domy a automobily při cíleném vyhledávání osob, které považovali za imigranty. Britský ministr pro Severní Irsko Hilary Benn označil tyto incidenty za čisté rasistické hrdlořezství.
Vzájemné údery mezi Spojenými státy a Íránem ukazují, jak výrazně se proměnila povaha mezinárodní diplomacie. Americká armáda v úterý 9. června zaútočila na cíle v Íránu v reakci na sestřelení vrtulníku poblíž Hormuzského průlivu.
Kvůli uzavření Hormuzského průlivu v důsledku války s Íránem se řada států snaží oslovit americkou vládu s projekty, které by mohly nabídnout alternativní zdroje energie. Země od Surinamu až po Sýrii v současné situaci spatřují příležitost zařadit se mezi bezpečné dodavatele. Vzhledem k tomu, že rostoucí ceny pohonných hmot negativně ovlivňují popularitu prezidenta Donalda Trumpa, nacházejí tyto státy ve Washingtonu otevřené dveře. Spojené státy se podle vyjádření zástupců Bílého domu a ministra energetiky Chrise Wrighta snaží ve spolupráci se spojenci diverzifikovat dodavatelské řetězce a omezit závislost na rizikových dopravních uzlech.
