Izraelská armáda potvrdila identitu jednoho ze dvou těl zemřelých rukojmích, které Hamás vrátil v sobotu pozdě večer. Tento krok přichází uprostřed rostoucího napětí ohledně dodržování příměří a sporů o znovuotevření hraničního přechodu Rafah pro humanitární pomoc.
Izraelské obranné síly (IDF) v neděli brzy ráno oznámily, že rodina Ronena Engela (54) byla informována o vrácení jeho ostatků. Engel, který byl fotoreportér a dobrovolný řidič sanitky pro Magen David Adom, byl zabit 7. října 2023 během útoků na kibuc Nir Oz a jeho tělo bylo převezeno do Gazy.
Engelova smrt byla potvrzena už v prosinci 2023. Jeho manželka Karina a dvě dcery, Mika a Yuval, byly rovněž uneseny, ale byly propuštěny v rámci dohody z listopadu 2023. Úřad izraelského premiéra Benjamina Netanjahua potvrdil navrácení Engelových ostatků a zdůraznil odhodlání Izraele zajistit návrat všech zbývajících rukojmích z Gazy.
Engelovo tělo bylo jedním ze dvou, které Hamás vrátil v sobotu. Zpoždění při hledání těl pohřbených pod troskami Gazy je jedním z faktorů, které křehké příměří ohrožují. USA v sobotu večer uvedly, že mají „důvěryhodné zprávy“ o tom, že Hamás poruší příměří „plánovaným útokem proti palestinským civilistům“. Hamás toto tvrzení v neděli odmítl jako nepravdivé.
Izrael již dříve obvinil Hamás z porušení dohody kvůli tomu, že nevrátil ostatky všech zemřelých rukojmích. Hamás sice v pondělí vrátil posledních 20 přeživších, ale do sobotního večera předal pouze 12 z 28 těl mrtvých zajatců. Hamás uvedl, že k vyproštění ostatních z ruin Gazy potřebuje specializované vyprošťovací vybavení.
Mediální úřad Gazy také obvinil Izrael z 47 porušení příměří od jeho vstupu v platnost, při nichž zemřelo 38 Palestinců. Zároveň vyzval OSN a garanty dohody, aby urychleně zasáhli.
Úřad premiéra Netanjahua v sobotu oznámil, že hraniční přechod Rafah mezi Gazou a Egyptem zůstane uzavřen až do odvolání. Jeho znovuotevření bude záviset na tom, jak Hamás splní svou část dohody, tedy navrátí ostatky všech 28 zemřelých rukojmích. Palestinská ambasáda v Káhiře přitom dříve uvedla, že se jediná brána do vnějšího světa znovu otevře v pondělí.
Humanitární organizace varují, že týden po začátku příměří je humanitární pomoc v Gaze stále kriticky nedostatečná. Hamás naléhá na zprostředkovatele, aby zvýšili tok pomoci pro dva miliony lidí. Přechod Rafah, který Izrael neovládal před válkou, je uzavřen od května 2024, kdy Izrael převzal kontrolu nad jeho stranou.
V rámci dohody Izrael v sobotu vrátil do Gazy 15 těl Palestinců, čímž se celkový počet navrácených zvýšil na 135. Tato těla však byla vrácena bez jmen, pouze s čísly, a ministerstvo zdravotnictví Gazy zveřejňuje jejich fotografie online v naději, že se přihlásí rodiny.
Mezitím probíhá intenzivní prohledávání ruin Gazy. Nově nalezená těla zvýšila počet palestinských obětí nad 68 000, přičemž tisíce lidí jsou stále pohřešovány. Agentura civilní obrany Gazy odhaduje, že pod troskami je uvězněno asi 10 000 těl. Záchranáře čeká obrovský úkol, jelikož se na celém území odhaduje na 60 milionů tun suti.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie svým osobitým smyslem pro humor. Během čtvrtečního setkání s japonskou premiérkou Sanae Takaiči v Oválné pracovně se neudržel a v souvislosti s probíhající válkou v Íránu rýpl do Japonska připomínkou útoku na Pearl Harbor z roku 1941.
Americký prezident Donald Trump otevřeně vyzval klíčové světové mocnosti, včetně Velké Británie, Číny, Francie a Japonska, aby se aktivně zapojily do ochrany ropných tankerů v Hormuzském průlivu. Tento krok přichází ve chvíli, kdy se ukazuje, že Bílý dům podcenil íránskou strategii asymetrického válčení. Washington zřejmě nepočítal s tím, že Teherán odpoví na vojenský tlak cílenými útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu, čímž způsobí Západu citelné hospodářské ztráty.
Napětí na Blízkém východě opět eskalovalo poté, co vysoký íránský bezpečnostní zdroj potvrdil, že se konfrontace se Spojenými státy a Izraelem rozšířila do podoby regionální války. Teherán varoval před rozsáhlou odvetou, která by mohla ochromit kritickou infrastrukturu v celém regionu. Tato slova padla v reakci na nedávné útoky na íránská energetická zařízení, která podle zdroje zahájila novou, nebezpečnou fázi konfliktu.
Námořní sledovací data potvrzují, že ke břehům Kuby, která se zmítá v hluboké energetické krizi a čelí drsné ekonomické blokádě ze strany USA, míří statisíce barelů ruské ropy. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na komunistický ostrov a otevřeně hovoří o možnosti jeho úplného ovládnutí.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil ve čtvrtek v Bruselu přesvědčení, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Tato klíčová námořní cesta zůstává zablokovaná poté, co na Írán zaútočily síly Spojených států a Izraele. Rutte zdůraznil, že uvnitř Aliance probíhají intenzivní diskuse o tom, jak k tomuto obrovskému bezpečnostnímu problému přistoupit.
V České republice se schyluje k ostrému politickému střetu kvůli připravovanému zákonu, který má zpřísnit dohled nad financováním neziskových organizací (NGO). Opozice, akademici i samotné neziskovky varují, že vláda premiéra Andreje Babiše připravuje legislativu po vzoru Ruska či Gruzie, která by mohla sloužit k umlčení kritických hlasů a stigmatizaci občanské společnosti.
Největší světová síť klimatických organizací Climate Action Network (CAN), která zastřešuje více než 1 900 občanských spolků ve 130 zemích, vydala ve čtvrtek ostré prohlášení, v němž odsuzuje společný americko-izraelský útok na Írán.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.
Maďarská vláda vyslala směrem k Bruselu jasný vzkaz: pokud bude Evropská unie vymáhat zpět kontroverzně vyplacené miliardy eur, musí stejný metr uplatnit i na Polsko. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka v rozhovoru pro Politico uvedl, že případné navrácení 10 miliard eur ze strany Budapešti by mělo automaticky vést k vymáhání až 137 miliard eur od Varšavy.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.