Subramanyam "Subu" Vedam, Američan, který strávil ve vězení více než 43 let za vraždu, kterou nespáchal, byl konečně zproštěn viny. Nové důkazy ho tento měsíc očistily z vraždy jeho bývalého spolubydlícího. Než se ale mohl setkat se svou rodinou, byl okamžitě zadržen americkou Imigrační a celní správou (ICE). Ta usiluje o jeho deportaci do Indie, země, ve které nežil od útlého dětství.
Nyní se Vedamův právní tým snaží zrušit příkaz k deportaci a jeho rodina je odhodlána dostat jej na svobodu definitivně. Vedamova sestra Saraswathi Vedam pro BBC uvedla, že se její bratr nachází v nové a „velmi odlišné“ situaci. Z věznice, kde znal spoluvězně i dozorce, pomáhal mentorovat ostatní a měl vlastní celu, se přesunul do zařízení, kde sdílí místnost se šedesáti dalšími muži a kde nikdo nezná jeho historii dobrého chování a mentorování. Vedam však opakuje své rodině jednu zprávu: „Chci, abychom se soustředili na vítězství. Moje jméno je očištěno, už nejsem vězeň, jsem zadržený.“
Vedam byl před více než 40 lety odsouzen za vraždu Toma Kinsera, devatenáctiletého studenta a svého tehdejšího spolubydlícího. Kinserovo tělo bylo nalezeno po devíti měsících v zalesněné oblasti s kulovou ranou v lebce. V den Kinserova zmizení jej Vedam požádal, aby jej někam svezl. Přestože se Kinserovo auto vrátilo na obvyklé místo, nikdo neviděl, že by jej tam někdo přistavil.
Vedam byl obviněn z vraždy, byla mu odepřena kauce, zabaven pas a zelená karta a byl označen za „cizince, který by mohl uprchnout“. O dva roky později byl odsouzen na doživotí. V roce 1984 byl v rámci dohody o vině a trestu odsouzen i za drogový delikt, přičemž tento trest měl vykonávat souběžně s doživotním. Vedam po celou dobu trval na své nevině v případu vraždy a jeho rodina i podporovatelé zdůrazňovali, že neexistují žádné fyzické důkazy, které by jej se zločinem spojovaly.
Vedam se opakovaně odvolával proti rozsudku za vraždu a před několika lety se objevily nové důkazy, které ho nakonec zprostily viny. Okresní prokurátor Bernie Cantorna prohlásil, že nebude usilovat o nový proces. Rodina však věděla, že zbývá překonat ještě jedna překážka, a sice příkaz k deportaci z roku 1988, který byl vydán na základě jeho odsouzení za vraždu a drogový delikt.
Přestože rodina očekávala, že bude muset podat návrh na znovuotevření imigračního případu, ICE jej okamžitě po propuštění zadržela s odkazem na stále platný příkaz. Imigrační úřad uvedl, že jednal na základě zákonně vydaného nařízení, neboť odsuzující rozsudek za drogy stále trvá, i když byl Vedam očištěn v případu vraždy. ICE na žádost BBC o vyjádření nereagovala, ale pro jiná americká média uvedla, že Vedam zůstane ve vazbě až do rozhodnutí o deportaci.
Rodina zdůrazňuje, že by imigrační soud měl zvážit i jeho desítky let dobrého chování, tři dokončené vysokoškolské tituly a komunitní práci vykonanou za mřížemi. Saraswathi Vedam s lítostí poznamenala, že „neměli ani chvíli na to, aby ho objali.“ Dále vyjádřila názor, že vzhledem k tomu, jak čestně, cílevědomě a bezúhonně se choval, i když byl neprávem držen, by to mělo mít pro úřady nějakou váhu.
Vedam se narodil v Indii, ale ve Spojených státech žije od devíti měsíců. Rodinné vazby, které by tam měl, jsou nanejvýš slabé, jak uvedla jeho sestra. Jeho komunita, která zahrnuje Saraswathi, její čtyři dcery a další příbuzné, se nachází v USA a Kanadě. Podle sestry bude Vedam „znovu okraden a přijde o životy těch nejbližších“, pokud bude muset žít na druhém konci světa.
Vedam je legálním trvalým rezidentem a jeho žádost o občanství byla před zatčením přijata. Navíc oba jeho rodiče byli americkými občany. Jeho právnička, Ava Benach, uvedla, že by „deportace ze Spojených států do země, kde má jen málo kontaktů, představovala další strašnou křivdu vůči muži, který již podstoupil rekordní nespravedlnost.“
Válka na Ukrajině trvá již pátým rokem a dosavadní lidské ztráty v podobě dvou milionů mrtvých a zraněných představují obrovskou tragédii. Frontová linie ve východní části země se výrazně neposunula, zatímco ruský prezident Vladimir Putin stále více převádí celou zemi na válečnou ekonomiku.
Na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru nový dokumentární snímek s názvem NAZA, který odhaluje tajné praktiky izraelské armády během vojenských operací v Pásmu Gazy. Film držitelů Oscara Yuvala Abrahama a Rachel Szorové vznikl v produkci deníku The Guardian a jako jediný dokumentární počin soutěží o prestižní cenu Zlatý lev.
Francouzská fotbalová federace oficiálně odebrala svou podporu současnému předsedovi Mezinárodní federace fotbalových asociací Giannimu Infantinovi v jeho snaze o opětovné zvolení. Rozhodnutí padlo na jednání výkonného výboru této organizace. Informaci původně přinesl francouzský deník Le Monde a následně ji ve svém veřejném prohlášení potvrdil šéf francouzského fotbalu Philippe Diallo. Tento krok představuje další vážnou ránu pro současného šéfa světového fotbalu, který v posledních týdnech čelí rozsáhlé kritice.
Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.
Celosvětový systém humanitární pomoci čelí hluboké krizi v důsledku výrazného úbytku finančních prostředků a rostoucího tlaku ze strany vlád. Desítky milionů lidí po celém světě přicházejí o přístup k základním životním potřebám. Současné rozsáhlé škrty představují jeden z největších propadů v tomto odvětví od období po druhé světové válce. Selhávání ochrany civilního obyvatelstva ze strany státních orgánů navíc celou situaci v krizových oblastech dále zhoršuje.
Americký prezident Donald Trump vystoupil s klíčovým projevem na prvním kongresovém sjezdu Republikánské strany v texaském Dallasu zaměřeném na nadcházející průběžné volby do Kongresu. Před plným sálem své věrné základny představil řadu politických sdělení i několik nečekaných příslibů pro americké voliče. Událost měla za cíl především mobilizovat stranické příznivce a pomoci udržet kontrolu nad oběma komorami zákonodárného sboru. Jedním z hlavních témat se stala ekonomická situace v zemi a mezinárodní napětí.
Ruská armáda výrazně stupňuje své útoky na ukrajinské území za pomoci nových bezpilotních letounů s proudovým pohonem. Podle analýz dat ukrajinského letectva nasazují ruské síly tyto vylepšené drony typu Geran téměř na denní bázi. Výrazně vyšší rychlost nových strojů představuje závažný problém pro ukrajinskou protivzdušnou obranu, která na jejich zachycení často nestačí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s těmito masivními údery hovoří o rozvíjející se hrůze na obloze nad Kyjevem.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii vyjádřila vážné znepokojení nad novými důkazy o rozšiřování severokorejského jaderného programu. Severní Korea vybudovala v komplexu Jonbjon nové zařízení určené k obohacování uranu pro vojenské účely. Cílem tohoto kroku je výrazné posílení a rozšíření stávajícího jaderného arzenálu země. Podle mezinárodních inspektorů nová budova výrazně zvyšuje schopnost režimu produkovat štěpný materiál.
Evropská služba pro sledování změny klimatu Copernicus zaznamenala nejteplejší srpen v historii měření, které vyrovnalo dosavadní globální teplotní rekord. Průměrná teplota během tohoto období překročila předindustriální úroveň o 1,65 stupně Celsia, čímž byla pokořena kritická hranice určená k odvrácení nejhorších dopadů klimatické krize. Jediné období s takto vysokými teplotami sice neznamená trvalé překročení stanoveného limitu, ukazuje však jasný trend směrem k jeho narušení. Tento vývoj zároveň završil nejteplejší léto v západní Evropě, které svými teplotami překonalo i dosavadní extrémní vlny veder.
Jemenský ostrov Perim, ležící v úzkém průlivu Báb al-Mandab, se stal klíčovým strategickým bodem v rozšiřujícím se konfliktu v oblasti Blízkého východu. Tato skalnatá a neúrodná lokalita získala mimořádný geopolitický význam poté, co napětí mezi Spojenými státy a Íránem fakticky uzavřelo Hormuzský průliv. Aby Saúdská Arábie udržela plynulost globálních dodávek ropy a stabilní ceny paliv, přesměrovala své vývozy právě do Rudého moře. Nyní však jemenští povstalci Hútíové zahájili rozsáhlou ofenzívu, jejímž cílem je tento strategický ostrov ovládnout.
V Ženevě probíhají jednání vládních expertů, jejichž cílem je dojednat mandát pro celosvětovou regulaci autonomních zbraňových systémů. Tato vojenská zařízení dokáží vyhledávat a zasahovat cíle bez jakéhokoli zásahu lidské obsluhy. Mezinárodní setkání navazuje na naléhavou výzvu Organizace spojených národů a Mezinárodního výboru Červeného kříže, které požadují zavedení právně závazných pravidel pro tyto prostředky. Rychlý technologický vývoj totiž zásadně zlevňuje i usnadňuje konstrukci plně autonomních zbraní.
Ruský proudový bezpilotní letoun typu Šáhid narušil vzdušný prostor Rumunska a pronikl nejméně padesát kilometrů do vnitrozemí členského státu Severoatlantické aliance. Stroj se v rumunském vzdušném prostoru pohyboval zhruba půl hodiny, aniž by proti němu vojenské síly zasáhly. Po ztrátě radarového kontaktu se dron vrátil nad území Moldavska, kde následně havaroval a explodoval na poli. K incidentu došlo v době, kdy v blízkém regionu probíhalo rozsáhlé letecké cvičení aliančních sil za účasti několika členských zemí.