Subramanyam "Subu" Vedam, Američan, který strávil ve vězení více než 43 let za vraždu, kterou nespáchal, byl konečně zproštěn viny. Nové důkazy ho tento měsíc očistily z vraždy jeho bývalého spolubydlícího. Než se ale mohl setkat se svou rodinou, byl okamžitě zadržen americkou Imigrační a celní správou (ICE). Ta usiluje o jeho deportaci do Indie, země, ve které nežil od útlého dětství.
Nyní se Vedamův právní tým snaží zrušit příkaz k deportaci a jeho rodina je odhodlána dostat jej na svobodu definitivně. Vedamova sestra Saraswathi Vedam pro BBC uvedla, že se její bratr nachází v nové a „velmi odlišné“ situaci. Z věznice, kde znal spoluvězně i dozorce, pomáhal mentorovat ostatní a měl vlastní celu, se přesunul do zařízení, kde sdílí místnost se šedesáti dalšími muži a kde nikdo nezná jeho historii dobrého chování a mentorování. Vedam však opakuje své rodině jednu zprávu: „Chci, abychom se soustředili na vítězství. Moje jméno je očištěno, už nejsem vězeň, jsem zadržený.“
Vedam byl před více než 40 lety odsouzen za vraždu Toma Kinsera, devatenáctiletého studenta a svého tehdejšího spolubydlícího. Kinserovo tělo bylo nalezeno po devíti měsících v zalesněné oblasti s kulovou ranou v lebce. V den Kinserova zmizení jej Vedam požádal, aby jej někam svezl. Přestože se Kinserovo auto vrátilo na obvyklé místo, nikdo neviděl, že by jej tam někdo přistavil.
Vedam byl obviněn z vraždy, byla mu odepřena kauce, zabaven pas a zelená karta a byl označen za „cizince, který by mohl uprchnout“. O dva roky později byl odsouzen na doživotí. V roce 1984 byl v rámci dohody o vině a trestu odsouzen i za drogový delikt, přičemž tento trest měl vykonávat souběžně s doživotním. Vedam po celou dobu trval na své nevině v případu vraždy a jeho rodina i podporovatelé zdůrazňovali, že neexistují žádné fyzické důkazy, které by jej se zločinem spojovaly.
Vedam se opakovaně odvolával proti rozsudku za vraždu a před několika lety se objevily nové důkazy, které ho nakonec zprostily viny. Okresní prokurátor Bernie Cantorna prohlásil, že nebude usilovat o nový proces. Rodina však věděla, že zbývá překonat ještě jedna překážka, a sice příkaz k deportaci z roku 1988, který byl vydán na základě jeho odsouzení za vraždu a drogový delikt.
Přestože rodina očekávala, že bude muset podat návrh na znovuotevření imigračního případu, ICE jej okamžitě po propuštění zadržela s odkazem na stále platný příkaz. Imigrační úřad uvedl, že jednal na základě zákonně vydaného nařízení, neboť odsuzující rozsudek za drogy stále trvá, i když byl Vedam očištěn v případu vraždy. ICE na žádost BBC o vyjádření nereagovala, ale pro jiná americká média uvedla, že Vedam zůstane ve vazbě až do rozhodnutí o deportaci.
Rodina zdůrazňuje, že by imigrační soud měl zvážit i jeho desítky let dobrého chování, tři dokončené vysokoškolské tituly a komunitní práci vykonanou za mřížemi. Saraswathi Vedam s lítostí poznamenala, že „neměli ani chvíli na to, aby ho objali.“ Dále vyjádřila názor, že vzhledem k tomu, jak čestně, cílevědomě a bezúhonně se choval, i když byl neprávem držen, by to mělo mít pro úřady nějakou váhu.
Vedam se narodil v Indii, ale ve Spojených státech žije od devíti měsíců. Rodinné vazby, které by tam měl, jsou nanejvýš slabé, jak uvedla jeho sestra. Jeho komunita, která zahrnuje Saraswathi, její čtyři dcery a další příbuzné, se nachází v USA a Kanadě. Podle sestry bude Vedam „znovu okraden a přijde o životy těch nejbližších“, pokud bude muset žít na druhém konci světa.
Vedam je legálním trvalým rezidentem a jeho žádost o občanství byla před zatčením přijata. Navíc oba jeho rodiče byli americkými občany. Jeho právnička, Ava Benach, uvedla, že by „deportace ze Spojených států do země, kde má jen málo kontaktů, představovala další strašnou křivdu vůči muži, který již podstoupil rekordní nespravedlnost.“
Válka v Íránu, která naplno propukla po zahájení amerických a izraelských úderů 28. února 2026, uvrhla světové trhy do chaosu. Ceny energií vyletěly strmě vzhůru a ropa typu Brent, která se ještě koncem února prodávala za zhruba 70 dolarů za barel, bleskově překonala hranici 100 dolarů. I když cena k 10. březnu mírně klesla na 90 dolarů díky prohlášení Donalda Trumpa o brzkém konci války, nejistota v Evropě trvá.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu stojí před zásadním politickým testem. Poté, co dekády budoval svou kariéru na slibu bránit Izrael před íránským nepřítelem a označoval současný střet za „osudové tažení za samotnou existenci“, se nyní zdá, že válka s Íránem skončí dříve, než dojde k pádu tamního režimu. Přestože se Izraeli podařilo při leteckém úderu zlikvidovat nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, naděje na okamžitou změnu režimu v Teheránu slábnou.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek ostře napadl novináře za to, že podle něj nedostatečně pozitivně informují o vojenském tažení Spojených států proti Íránu. Během tiskové konference v Pentagonu označil dosavadní kampaň za bezprecedentní úspěch a obvinil média ze záměrného zlehčování zisků, kterých Washington na bojišti dosáhl.
Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v pátek odpoledne oznámily, že zahájily rozsáhlý raketový útok na Izrael. Tato operace je podle íránské státní agentury Tasním vedena jako společný úder s libanonským hnutím Hizballáh. Do útoku se zapojilo námořnictvo IRGC i jednotky operující s drony, které spolupracují s touto ozbrojenou skupinou napojenou na Teherán.
Americký prezident Donald Trump se v souvislosti s probíhajícím konfliktem s Íránem ocitá na komplikované křižovatce. Ačkoliv se v úvodních fázích operace „Epic Fury“ (Epický hněv) neváhal prohlásit za vítěze, objektivní pohled na situaci naznačuje, že Spojené státy mají k definitivnímu triumfu daleko.
Budoucnost íránského vedení je po dvou týdnech intenzivních amerických a izraelských útoků zahalena nejistotou. Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek prohlásil, že nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí byl při náletech zraněn a je pravděpodobně znetvořen. Tato tvrzení vyvolávají vážné pochybnosti o jeho skutečné schopnosti ovládat zemi v době vrcholícího válečného konfliktu.
Vztah mezi Spojenými státy a Izraelem bývá ve Washingtonu často vykreslován jako naprosto jednotný, zejména pokud jde o přístup k Íránu. Analytik Leon Hadar však upozorňuje, že tato „tradiční moudrost“ je mýtem. Ačkoliv obě země sdílejí určité obavy, jejich skutečné válečné cíle a strategické priority se v mnoha ohledech zásadně rozcházejí.
Severní Korea reagovala na nedávné americko-izraelské útoky proti Íránu sice odsuzujícím, ale překvapivě zdrženlivým tónem. Ačkoliv se Pchjongjang ještě před týdnem tvářil otevřeně k dialogu s Washingtonem, vojenská operace zaměřená na změnu režimu v Íránu jej postavila do složité situace. Írán je totiž dlouhodobým diplomatickým a vojenským partnerem režimu Kim Čong-una.
V íránských městech dnes ráno propukly masivní demonstrace u příležitosti Dne Al-Quds, kterým Írán každoročně vyjadřuje podporu Palestincům. Letošní ročník však provází mimořádné napětí. Ulice Teheránu, Mašhadu i dalších center zaplnily davy lidí třímajících portréty nového nejvyššího vůdce ajatolláha Modžtaby Chameneího a jeho zesnulého otce Alího.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil pochybnosti o zdravotním stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího. V rozhovoru pro stanici Fox News uvedl, že je lídr pravděpodobně „poškozen“, i když v nějaké formě zřejmě stále žije. Reagoval tak na první oficiální projev nového vůdce, který ovšem Chameneí nepřednesl osobně, nýbrž prostřednictvím hlasatele státní televize za doprovodu statických snímků.
Bývalý německý ministr hospodářství Robert Habeck varuje, že po znovuzvolení Donalda Trumpa do Bílého domu vstoupil svět do éry, kdy se politickou zbraní stává naprosto vše. Zatímco během ruské invaze na Ukrajinu byla hlavní zbraní energetika, nyní se podle něj útoky vedou skrze cla, technologie a další strategické oblasti.
Počasí bylo v posledních dnech na březen poměrně teplé. Nadcházející víkend by to měl změnit, vyplývá z předpovědiČeského hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Místy může dokonce napadnout až sedm centimetrů nového sněhu.