Sahara, jedna z nejsušších oblastí na planetě, by se do konce tohoto století mohla stát výrazně vlhčí. V současnosti přijímá tato poušť pouhých zhruba 76 milimetrů srážek ročně, což představuje jen desetinu toho, co například Chicago. Vědci z University of Illinois Chicago (UIC) však nyní předpovídají, že tento suchý region by mohl v druhé polovině 21. století zažít dramatickou proměnu.
Zjištění UIC, publikovaná v odborném časopise npj Climate and Atmospheric Science, naznačují, že by Sahara mohla obdržet až o 75 % více srážek ve srovnání s jejím historickým průměrem. V rámci extrémních klimatických scénářů se podle vědců očekává nárůst srážek také v jihovýchodní a jižní části centrální Afriky.
V čele výzkumného týmu stál klimatický výzkumník Thierry Ndetatsin Taguela. Podle něj má pochopení toho, jak rostoucí teploty ovlivňují srážky, klíčový význam pro vývoj adaptačních strategií. Měnící se vzorce dešťů totiž ovlivní miliardy lidí, a to jak v Africe, tak mimo ni. Je nutné začít plánovat opatření od protipovodňových strategií po vývoj plodin odolných vůči suchu.
Taguela ve své studii použil soubor 40 klimatických modelů k simulaci letních srážek v Africe. Srovnával období let 2050–2099 s historickým obdobím (1965–2014) za použití dvou scénářů: scénáře mírných a scénáře velmi vysokých emisí skleníkových plynů.
Oba scénáře shodně předpověděly, že do konce 21. století se srážky nad Afrikou obecně zvýší, i když s regionálními rozdíly. Nejvýraznější je předpokládaný nárůst srážek na Sahaře o 75 %. Následuje jihovýchodní Afrika s 25% nárůstem a jižní centrální Afrika se zvýšením o 17 %. Naopak jihozápadní region očekává pokles srážek o 5 %.
Předpokládané téměř zdvojnásobení historické úrovně srážek na Sahaře je pro takto suchý region velmi překvapivé. Tyto změny jsou většinou spojeny s důsledky změny klimatu. Vyšší teploty totiž umožňují atmosféře zadržovat více vlhkosti, což následně posiluje úhrn srážek. Naopak pokles srážek v některých oblastech je spojen se změnami v atmosférické cirkulaci.
Taguela upozornil na to, že ačkoli se většina modelů shoduje na celkovém trendu vlhčích podmínek, stále existuje značná nejistota v tom, jak velké srážky modely předpovídají. Zlepšení těchto modelů je proto kriticky důležité pro zvýšení důvěry ve regionální projekce a pro efektivní vývoj adaptačních strategií, které obstojí ve vlhčí i sušší budoucnosti.
Britský premiér Andy Burnham vyzval k otevřené a věcné diskusi s veřejností o možném návratu k volnému pohybu osob mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. Podle jeho vyjádření je na čase přehodnotit dosavadní vztahy s unijním blokem a předložit voličům různé budoucí varianty. Tyto záměry zazněly v kontextu příprav na nadcházející summit v Bruselu.
Rozsáhlý únik vnitřní komunikace německé pravicově populistické strany Alternativa pro Německo odhalil radikální obrat její spolupředsedkyně Alice Weidelové. Hackeři podle webu Politico zveřejnili statisíce interních e-mailů a dokumentů, které zachycují její dřívější ostrou kritiku kontroverzního stranického kolegy Björna Höckeho. Zveřejněné materiály poskytují vzácný pohled do zákulisí nejsilnější německé pravicové formace.
Izrael se připravuje na nadcházející parlamentní volby, avšak Palestinci v Gaze pohlížejí na výsledek s velkými obavami a pesimismem. Humanitární katastrofa v oblasti zůstává během volební kampaně zcela ignorována hlavními politickými soupeři. Budoucnost území, které z velké části skončilo v troskách, tak závisí na politické reprezentaci státu, jenž konflikt vedl.
Během sobotních celonárodních protestů ve Francii bylo zadrženo téměř tisíc lidí poté, co do ulic vyrazily stovky tisíc demonstrantů. Po převážně pokojných shromážděních vypukly v řadě velkých měst včetně Paříže, Marseille a Bordeaux prudké střety. Úřady proti účastníkům protestů nasadily slzný plyn i vodní děla.
Evropa se před nadcházející zimní sezónou ocitá na prahu hluboké společenské krize, kterou provázejí prudce rostoucí životní náklady, vysoká inflace, drahé energie a stagnující ekonomický růst. Růst cen nájmů a základních potřeb vede k vyčerpání rodinných rozpočtů a sílící frustraci obyvatel, která se čím dál častěji projevuje masovými protesty, stávkami a střety s policií napříč celým kontinentem, píše Politico.
Izrael stojí na prahu mimořádně napjatých parlamentních voleb, které rozhodnou o politické budoucnosti země a možná i o definitivním konci jedné éry. V centru veškerého dění stojí premiér Benjamin Netanjahu, jenž zemi dominoval po tři desetiletí a v úřadu premiéra strávil dohromady více než devatenáct let.
V noci ze soboty na neděli se v České republice i ve většině evropských zemí uskutečnil tradiční podzimní posun času, který ukončil období letního režimu. Přesně ve tři hodiny ráno se ručičky hodin posunuly o jednu hodinu zpět na druhou hodinu středoevropského času. Zatímco na mobilních telefonech, počítačích či chytrých hodinkách se změna aplikovala automaticky, např. u nástěnných analogových hodin je potřeba změnu provést ručně.
Francouzská města, zejména Paříž, Marseille, Lyon či Toulouse, zažívají další vlnu masových protestů provázenou přísnými bezpečnostními opatřeními a plošnými restrikcemi ze strany státních orgánů. Demonstrace reagují na dlouhodobou nespokojenost občanů s politikou vlády, klesající kupní silou a stavem veřejných služeb. Ulice velkých měst zaplnily tisíce lidí, kteří požadují hluboké sociální a fiskální změny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že provozní rychlosti satelitních sítí Starlink a Starshield byly plně obnoveny na úroveň před zavedením restrikcí. To ukrajinským obranným silám opět umožňuje efektivně čelit dronovým útokům a bezpečně zajišťovat logistiku na frontové linii.
Evropský mlékárenský sektor se podle webu Politico v současnosti potýká s nečekanými komplikacemi, které výrazně doléhají na dvě tradiční velmoci sýrařské kultury, kterými jsou Itálie a Francie. Zatímco francouzští zemědělci se snaží vyrovnat s dopady klimatických změn na produkci vyhlášených regionálních specialit, Itálii ochromila stávka dopravců a prudký růst cen energií, který ohrožuje výrobu světoznámé mozzarelly.
Vztahy mezi Spojenými státy a Ukrajinou procházejí kvůli postoji amerického prezidenta Donalda Trumpa a omezování vojenské pomoci kritickým obdobím, což vyvolává zásadní otázku, jak silná je současná závislost Kyjeva na americké podpoře a zda dokáže v obraně proti ruské agresi pokračovat zcela bez ní. Nejnovější diplomatické napětí a vzájemná nedůvěra mezi oběma představiteli se projevují v době, kdy Ukrajina nadále čelí ničivým vzdušným útokům a hlubokým výpadkům v dodávkách klíčového vojenského materiálu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátečním rozhovoru pro televizi ABC News prohlásil, že jeho země je připravena uzavřít mírovou dohodu co nejdříve a nadále podporuje zmrazení konfliktu na současných frontových liniích s cílem ukončit téměř pět let trvající válku s Ruskem.
