Ve středu večer došlo ve Washingtonu k tragické události, kdy byli při střelbě poblíž Capital Jewish Museum zavražděni dva členové izraelské diplomatické mise. Podle americké policie na ně zaútočil muž, který poté při zatýkání vykřikoval „Free, free Palestine“. Incident okamžitě vyvolal ostré mezinárodní reakce.
Útok spáchal třicetiletý Elias Rodriguez, původem z Chicaga. Policie uvedla, že doposud neměl žádné záznamy v trestním rejstříku a nebyl v hledáčku bezpečnostních složek. Podle svědků se několik minut před střelbou pohyboval kolem místa činu a poté vystřelil na skupinu čtyř lidí. Dva z nich, mladý pár zaměstnaný na izraelské ambasádě, střelbu nepřežili.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu označil útok za „brutální antisemitskou vraždu“ a upozornil, že židovský národ čelí narůstající nenávisti a štvavé protiizraelské propagandě. Podle něj se Izrael stává terčem nepravdivých obvinění, která vedou až k násilí.
Americký prezident Donald Trump útok rovněž odsoudil a prohlásil, že šlo o čin motivovaný nenávistí vůči Židům. „Takový druh radikalismu a násilí v naší zemi nesmí mít žádné místo,“ uvedl Trump.
Izraelský ministr pro boj proti antisemitismu Amichaj Chikli obvinil z nepřímé odpovědnosti i západní lídry. Ve svém prohlášení jmenoval francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, britského premiéra Keira Starmera a kanadského předsedu vlády Marka Carneyho. Podle něj jejich rétorika a postoj vůči Izraeli posilují extremistické nálady a „dodávají odvahu těm, kteří chtějí Židy vraždit“.
Chikli se rovněž ostře vymezil vůči sloganu „Free Palestine“, který označil za záminku k násilí. „To není volání po svobodě, ale výkřik nenávisti a podpory vražd,“ uvedl.
Tato vyjádření přicházejí v době, kdy tři zmínění státníci zveřejnili společné prohlášení kritizující rozsah izraelské vojenské operace v Pásmu Gazy. V dokumentu uvedli, že humanitární situace v oblasti je neúnosná, a vyzvali k větší pomoci civilnímu obyvatelstvu i propuštění rukojmích, které Hamas drží od říjnového útoku z roku 2023.
Izraelská vláda v reakci na střelbu oznámila, že zvýší bezpečnostní opatření na všech ambasádách a diplomatických misích po světě. Premiér Netanjahu varoval, že se svět potýká s novou vlnou antisemitismu, která se maskuje jako politický aktivismus. „Tyto lži se šíří krví a musíme jim čelit tvrdě a nekompromisně,“ prohlásil.
Americké úřady mezitím pokračují ve vyšetřování. Policie nadále zkoumá motiv činu, ačkoli výpovědi svědků i chování pachatele naznačují, že šlo o cílený útok s politickým podtextem.
Španělsko se od úterý zahalí do třídenního státního smutku za oběti tragické srážky dvou rychlovlaků v Andalusii. Neštěstí, ke kterému došlo v neděli večer u obce Adamuz, si vyžádalo nejméně 40 lidských životů. Záchranáři stále prohledávají trosky zdemolovaných vagonů a úřady varují, že konečná bilance obětí může být ještě vyšší.
Čas letí, už několik dní tady máme nový kalendářní rok, v němž legendární Jiřina Bohdalová oslaví již 95. narozeniny. Navzdory požehnanému věku, kdy by si už mnoho let mohla užívat zaslouženého důchodu, je nadále aktivní v šoubyznyse. A kolegové ji za to obdivují.
Rodina někdejšího řeporyjského starosty a bývalého novináře Pavla Novotného se ocitla v nezáviděníhodné situaci. Syn legendárního baviče má podle dostupných informací dlužit poměrně vysokou částku. Co jemu a jeho blízkým hrozí?
Ve zbytku ledna a do poloviny února se očekává typicky zimní počasí, které může být i teplotně podprůměrné. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Už tento týden se může vyskytnout další sněžení.
Spekulace z posledních dní se ukázaly jako pravdivé. Karlos Vémola se dočkal propuštění z vazby po zaplacení kauce. Podle dostupných informací bylo nutné zaplatit částku přesahující 10 milionů korun.
Tragická střelba otřásla v úvodu nového týdne Chřibskou na Děčínsku. Při útoku na městském úřadě přišel o život jeden člověk, mezi šesticí zraněných má být místní starosta. Útočník si zřejmě vzal život sám, předtím se dostal do přestřelky s přivolanými policisty. I v řadách policie došlo ke zraněním.
Snaha Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska proti vůli jeho obyvatel uvrhla NATO do nejhlubší krize v jeho téměř osmasedmdesátileté historii. Prezidentův plán uvalit cla na spojence, kteří se staví proti jeho územním ambicím, vyvolává na obou stranách Atlantiku otázku: Kdo může alianci zachránit před rozpadem? Hlavní tíha odpovědnosti nyní podle CNN leží na bedrech republikánů v Kongresu a na schopnosti evropských lídrů zachovat jednotu tváří v tvář ekonomickému vydírání.
Situace kolem Grónska se vyostřila do té míry, že evropští diplomaté začínají otevřeně mluvit o krizi nevídaných rozměrů. Donald Trump totiž podle informací z Washingtonu neblafuje. Zatímco mnozí považovali jeho snahu o odkup ostrova za další z jeho vyjednávacích taktik typu „Umění dohody“, dánská vláda po posledních schůzkách s americkým týmem dospěla k závěru, že prezident to myslí naprosto smrtelně vážně.
Britský premiér Keir Starmer se ostře ohradil proti plánu Donalda Trumpa uvalit cla na Velkou Británii a další evropské země. Reagoval tak na stupňující se nátlak Washingtonu, který se snaží vynutit si prodej Grónska. Starmer označil Trumpův postup za „naprosto chybný“ a zdůraznil, že o budoucnosti ostrova mají právo rozhodovat výhradně obyvatelé Grónska a Dánské království.
Vztahy mezi globálními mocnostmi a boj o omezené zdroje oceánů dnes vyžadují více než jen klasickou diplomacii. Oceány, které pokrývají 70 % naší planety a zajišťují 90 % světového obchodu, se stávají novou frontovou linií geopolitiky 21. století. To, jak se politici postaví k výzvám v Arktidě nebo na mořském dně, podle expertů přímo ovlivní ceny zboží i globální bezpečnost.
Východní křídlo Bílého domu, které od roku 1942 ukrývalo jedno z nejstřeženějších tajemství americké bezpečnosti, přestalo v říjnu 2025 existovat. Demoliční čety srovnaly historickou budovu se zemí, aby uvolnily místo pro nový projekt prezidenta Donalda Trumpa – monumentální taneční sál. Spolu s nadzemní částí však z mapy zmizely i legendární podzemní prostory, včetně bunkru známého jako Prezidentské operační středisko (PEOC).
Kremel v pondělí oznámil, že ruský prezident Vladimir Putin obdržel pozvání do nově vznikající Rady pro mír (Board of Peace), kterou minulý týden založil Donald Trump. Tento mezinárodní orgán má v první fázi dohlížet na příměří v Pásmu Gazy a jeho následnou obnovu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Moskva nabídku aktuálně studuje a plánuje s Washingtonem vyjasnit veškeré „technické detaily“.