Ve středu večer došlo ve Washingtonu k tragické události, kdy byli při střelbě poblíž Capital Jewish Museum zavražděni dva členové izraelské diplomatické mise. Podle americké policie na ně zaútočil muž, který poté při zatýkání vykřikoval „Free, free Palestine“. Incident okamžitě vyvolal ostré mezinárodní reakce.
Útok spáchal třicetiletý Elias Rodriguez, původem z Chicaga. Policie uvedla, že doposud neměl žádné záznamy v trestním rejstříku a nebyl v hledáčku bezpečnostních složek. Podle svědků se několik minut před střelbou pohyboval kolem místa činu a poté vystřelil na skupinu čtyř lidí. Dva z nich, mladý pár zaměstnaný na izraelské ambasádě, střelbu nepřežili.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu označil útok za „brutální antisemitskou vraždu“ a upozornil, že židovský národ čelí narůstající nenávisti a štvavé protiizraelské propagandě. Podle něj se Izrael stává terčem nepravdivých obvinění, která vedou až k násilí.
Americký prezident Donald Trump útok rovněž odsoudil a prohlásil, že šlo o čin motivovaný nenávistí vůči Židům. „Takový druh radikalismu a násilí v naší zemi nesmí mít žádné místo,“ uvedl Trump.
Izraelský ministr pro boj proti antisemitismu Amichaj Chikli obvinil z nepřímé odpovědnosti i západní lídry. Ve svém prohlášení jmenoval francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, britského premiéra Keira Starmera a kanadského předsedu vlády Marka Carneyho. Podle něj jejich rétorika a postoj vůči Izraeli posilují extremistické nálady a „dodávají odvahu těm, kteří chtějí Židy vraždit“.
Chikli se rovněž ostře vymezil vůči sloganu „Free Palestine“, který označil za záminku k násilí. „To není volání po svobodě, ale výkřik nenávisti a podpory vražd,“ uvedl.
Tato vyjádření přicházejí v době, kdy tři zmínění státníci zveřejnili společné prohlášení kritizující rozsah izraelské vojenské operace v Pásmu Gazy. V dokumentu uvedli, že humanitární situace v oblasti je neúnosná, a vyzvali k větší pomoci civilnímu obyvatelstvu i propuštění rukojmích, které Hamas drží od říjnového útoku z roku 2023.
Izraelská vláda v reakci na střelbu oznámila, že zvýší bezpečnostní opatření na všech ambasádách a diplomatických misích po světě. Premiér Netanjahu varoval, že se svět potýká s novou vlnou antisemitismu, která se maskuje jako politický aktivismus. „Tyto lži se šíří krví a musíme jim čelit tvrdě a nekompromisně,“ prohlásil.
Americké úřady mezitím pokračují ve vyšetřování. Policie nadále zkoumá motiv činu, ačkoli výpovědi svědků i chování pachatele naznačují, že šlo o cílený útok s politickým podtextem.
Prezident Volodymyr Zelenskyj zřejmě odcházel z jednání v Bílém domě s prázdnou, neboť americký prezident Donald Trump naznačil, že není připraven dodat Ukrajině žádané střely s plochou dráhou letu Tomahawk. Po přátelském bilaterálním jednání Zelenskyj sice potvrdil, že se s Trumpem o raketách dlouhého doletu bavili, ale rozhodli se k tématu nevydávat žádná prohlášení. Důvodem je, že „Spojené státy si nepřejí eskalaci“.
Ukrajinská armáda zřejmě rakety Tomahawk od Američanů nezíská. Naznačují to vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa během jednání s Volodymyrem Zelenským, který v pátek opět dorazil do Bílého domu. Zelenskyj přitom konstatoval, že on a Trump už si navzájem porozuměli.
Policie i v pátek pokračuje v prověřování okolností čtvrteční tragické události ve Smržovce na Jablonecku. Podezřelým v případu střelby je senior, který měl nelegálně drženou zbraň. Kriminalisté zahájili úkony trestního řízení pro podezření z vraždy.
Každým dnem se krátí podzim, blíží se zima a jasnější jsou i výhledy meteorologů na další roční období. Ani letos to v Česku podle nich nevypadá na kruté mrazy a vydatnou sněhovou nadílku. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na sociální síti X.
Hollywoodem během uplynulého víkendu otřásla smutná zpráva. Ve věku 79 let zemřela slavná herečka Diane Keatonová, která během kariéry získala i Oscara. Rodina zesnulé hvězdy světové kinematografie se nyní rozhodla odhalit příčinu smrti.
Bývalý prezident Miloš Zeman se opět potýká s poměrně vážnými zdravotními problémy. Podle dostupných informací podstoupil operaci v blíže nespecifikované pražské nemocnici. Zeman se v uplynulých týdnech zúčastnil předvolebních akcí hnutí Stačilo.
Rychlé zhoršení vztahů mezi Afghánistánem a Pákistánem mohlo mnohé pozorovatele zaskočit. Zdá se to obzvláště překvapivé, protože pákistánská armáda, skutečné centrum moci v zemi, byla porodní bábou hnutí Tálibán v 90. letech. Podporovala také jeho vzestup k moci a tajně ho podporovala i v prvních dvou desetiletích tohoto století, kdy bojoval proti vládě podporované USA v Kábulu. Islámábád v roce 2021 otevřeně jásal nad převzetím moci Tálibánem v Afghánistánu.
Po většinu války mělo Rusko možnost bombardovat ukrajinská města a energetickou síť s jen minimální odvetou. To se podle webu Politico nyní mění.
Svět s úlevou přivítal příměří mezi Izraelem a Hamásem, ale euforie netrvala dlouho. Válka utichla, konflikt však pokračuje, jen v jiné podobě. Hamás znovu upevňuje moc, Gaza zůstává v troskách a naděje na mír se rozplývá. Přesto právě v této chvíli dorazil šéf Bílého domu Donald Trump, aby se stylizoval do role mírotvůrce. Jeho nerealistické požadavky i okázalá touha po Nobelově ceně za mír však jen potvrzují, že americká politická reprezentace stále nechápe, jak odlišná je blízkovýchodní realita od jejích představ.
Maďarsko zajistí, že ruský prezident Vladimir Putin bude moci vstoupit na území země kvůli summitu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který se má konat v Budapešti. Oznámil to v pátek maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.
Plán Evropské unie na uvalení sankcí na izraelské ministry a omezení obchodních vazeb je nyní pozastaven. Přední skupina členských zemí věří, že tato opatření již nejsou nutná s ohledem na mírovou dohodu zprostředkovanou USA k ukončení války v Gaze.
Evropská unie se chystá využít peněžní hodnotu 140 miliard eur ze zmrazeného ruského státního majetku k financování megaúvěru pro Ukrajinu. Podle dokumentu, který získal Politico, však Evropská komise chce ještě více.