Ve středu večer došlo ve Washingtonu k tragické události, kdy byli při střelbě poblíž Capital Jewish Museum zavražděni dva členové izraelské diplomatické mise. Podle americké policie na ně zaútočil muž, který poté při zatýkání vykřikoval „Free, free Palestine“. Incident okamžitě vyvolal ostré mezinárodní reakce.
Útok spáchal třicetiletý Elias Rodriguez, původem z Chicaga. Policie uvedla, že doposud neměl žádné záznamy v trestním rejstříku a nebyl v hledáčku bezpečnostních složek. Podle svědků se několik minut před střelbou pohyboval kolem místa činu a poté vystřelil na skupinu čtyř lidí. Dva z nich, mladý pár zaměstnaný na izraelské ambasádě, střelbu nepřežili.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu označil útok za „brutální antisemitskou vraždu“ a upozornil, že židovský národ čelí narůstající nenávisti a štvavé protiizraelské propagandě. Podle něj se Izrael stává terčem nepravdivých obvinění, která vedou až k násilí.
Americký prezident Donald Trump útok rovněž odsoudil a prohlásil, že šlo o čin motivovaný nenávistí vůči Židům. „Takový druh radikalismu a násilí v naší zemi nesmí mít žádné místo,“ uvedl Trump.
Izraelský ministr pro boj proti antisemitismu Amichaj Chikli obvinil z nepřímé odpovědnosti i západní lídry. Ve svém prohlášení jmenoval francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, britského premiéra Keira Starmera a kanadského předsedu vlády Marka Carneyho. Podle něj jejich rétorika a postoj vůči Izraeli posilují extremistické nálady a „dodávají odvahu těm, kteří chtějí Židy vraždit“.
Chikli se rovněž ostře vymezil vůči sloganu „Free Palestine“, který označil za záminku k násilí. „To není volání po svobodě, ale výkřik nenávisti a podpory vražd,“ uvedl.
Tato vyjádření přicházejí v době, kdy tři zmínění státníci zveřejnili společné prohlášení kritizující rozsah izraelské vojenské operace v Pásmu Gazy. V dokumentu uvedli, že humanitární situace v oblasti je neúnosná, a vyzvali k větší pomoci civilnímu obyvatelstvu i propuštění rukojmích, které Hamas drží od říjnového útoku z roku 2023.
Izraelská vláda v reakci na střelbu oznámila, že zvýší bezpečnostní opatření na všech ambasádách a diplomatických misích po světě. Premiér Netanjahu varoval, že se svět potýká s novou vlnou antisemitismu, která se maskuje jako politický aktivismus. „Tyto lži se šíří krví a musíme jim čelit tvrdě a nekompromisně,“ prohlásil.
Americké úřady mezitím pokračují ve vyšetřování. Policie nadále zkoumá motiv činu, ačkoli výpovědi svědků i chování pachatele naznačují, že šlo o cílený útok s politickým podtextem.
Ruské balistické rakety zasáhly v pondělí pozdě večer univerzitní kampus a okolní obytné čtvrti v Kyjevě. Útok si vyžádal nejméně jeden lidský život a patnáct zraněných osob. Většinu z poškozených tvoří studenti žijící v univerzitních kolejích.
Americký prezident Donald Trump je otevřený uspořádání bezprecedentního třístranného summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, ke kterému by mohlo dojít v listopadu na okraj summitu APEC v Šen-čenu. Tento návrh, který údajně vzešel z Moskvy, otevírá širší otázky ohledně směřování americké diplomacie, růstu významu přímých dohod mezi velmocemi a možných dopadů na řešení války na Ukrajině.
Ukrajina a Moldavsko podepsaly novou dohodu o vojenské spolupráci a zavázaly se k společnému postupu při usilování o členství v Evropské unii. Toto stvrzení vzájemných vazeb proběhlo během setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a premiéra Serhije Koreckého s moldavským předsedou vlády Vasile Tofanem v Kyjevě. Obě sousední země čelící společným bezpečnostním výzvám deklarovaly pevnou vůli pokračovat v integračním procesu ruku v ruce.
Britský premiér Andy Burnham v pondělí uvedl, že za současnou krizi s migranty a malými čluny může brexit, protože odchod z Evropské unie zanechal Spojené království se slabší kontrolou nad hranicemi. Podle jeho slov se věci nevyvinuly tak, jak zastánci odchodu v době referenda slibovali, zejména v oblasti migrace.
V Ruskem okupovaném ukrajinském městě Olešky vstoupilo v platnost příměří, jehož vyjednávání ohlásila před týdnem americká první dáma Melania Trumpová. Tento humanitární klid zbraní má umožnit doručení nezbytné pomoci a usnadnit evakuaci civilistů uvězněných v konfliktní zóně. Ruské ministerstvo obrany na síti Telegram potvrdilo, že zastavilo palbu směrem k protějšímu Chersonu v rámci příprav na tuto operaci.
V den konání izraelských voleb zůstává jedno zásadní téma zcela stranou předvolební debaty. Tímto opomíjeným tématem je otázka palestinského státu, kterou hlavní političtí aktéři odmítají. Tento postoj staví Izrael do ostrého nesouladu s převládajícím mezinárodním míněním.
Čínské akciové trhy přišly v posledních měsících o biliony dolarů kvůli rostoucím obavám z budoucnosti umělé inteligence. Index STAR 50, který sleduje technologické a inovační společnosti na burze v Šanghaji, klesl od června o čtyřicet procent. Tento prudký propad vymazal z čínského akciového trhu od května celkem 2,4 bilionu dolarů.
Izraelské volby přinášejí palestinským občanům země hluboké dilema, zda se zúčastnit hlasování, či jej bojkotovat. Palestinští občané tvoří přibližně šestinu oprávněných voličů a jejich hlas může v těsném souboji hrát klíčovou roli. Účast ve volbách však pro mnohé představuje složitý kompromis mezi snahou hájit vlastní zájmy a obavou z legitimizace systému, který omezuje jejich práva.
Izraelští voliči zamířili k volebním urnám v rámci jedněch z nejklíčovějších voleb v moderní historii země. Podle průzkumů zveřejněných v pátek se v těsném souboji utkávají dosavadní premiér Benjamin Netanjahu a bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot. Ani jeden z hlavních politických bloků však podle předpovědí nezíská potřebných 61 křesel pro sestavení většinové vlády. Výsledkem tak mohou být týdny či měsíce politického vyjednávání.
Posílení spolupráce evropských států při zvládání krizových situací, jako jsou lesní požáry nebo zemětřesení a přeshraniční spolupráce v oblasti civilní ochrany i krizové připravenosti. To byla hlavní témata jednání ministra vnitra Lubomíra Metnara s eurokomisařkou Hadjou Lahbibovou.
Podzimní počasí už se v Česku zabydlelo a bude s námi až do nástupu zimy. Potvrzuje to i nejnovější měsíční výhled Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), v němž meteorologové nastínili, jak má být v následujících dnech a týdnech.
Je to tady, mnou si ruce školou povinné děti. Zítra je před nimi poslední den v lavicích před začátkem prvních prázdnin od konce léta. Nebudou to zároveň poslední prázdniny. Jak je to s volnem v probíhajícím školním roce?