Ve středu večer došlo ve Washingtonu k tragické události, kdy byli při střelbě poblíž Capital Jewish Museum zavražděni dva členové izraelské diplomatické mise. Podle americké policie na ně zaútočil muž, který poté při zatýkání vykřikoval „Free, free Palestine“. Incident okamžitě vyvolal ostré mezinárodní reakce.
Útok spáchal třicetiletý Elias Rodriguez, původem z Chicaga. Policie uvedla, že doposud neměl žádné záznamy v trestním rejstříku a nebyl v hledáčku bezpečnostních složek. Podle svědků se několik minut před střelbou pohyboval kolem místa činu a poté vystřelil na skupinu čtyř lidí. Dva z nich, mladý pár zaměstnaný na izraelské ambasádě, střelbu nepřežili.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu označil útok za „brutální antisemitskou vraždu“ a upozornil, že židovský národ čelí narůstající nenávisti a štvavé protiizraelské propagandě. Podle něj se Izrael stává terčem nepravdivých obvinění, která vedou až k násilí.
Americký prezident Donald Trump útok rovněž odsoudil a prohlásil, že šlo o čin motivovaný nenávistí vůči Židům. „Takový druh radikalismu a násilí v naší zemi nesmí mít žádné místo,“ uvedl Trump.
Izraelský ministr pro boj proti antisemitismu Amichaj Chikli obvinil z nepřímé odpovědnosti i západní lídry. Ve svém prohlášení jmenoval francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, britského premiéra Keira Starmera a kanadského předsedu vlády Marka Carneyho. Podle něj jejich rétorika a postoj vůči Izraeli posilují extremistické nálady a „dodávají odvahu těm, kteří chtějí Židy vraždit“.
Chikli se rovněž ostře vymezil vůči sloganu „Free Palestine“, který označil za záminku k násilí. „To není volání po svobodě, ale výkřik nenávisti a podpory vražd,“ uvedl.
Tato vyjádření přicházejí v době, kdy tři zmínění státníci zveřejnili společné prohlášení kritizující rozsah izraelské vojenské operace v Pásmu Gazy. V dokumentu uvedli, že humanitární situace v oblasti je neúnosná, a vyzvali k větší pomoci civilnímu obyvatelstvu i propuštění rukojmích, které Hamas drží od říjnového útoku z roku 2023.
Izraelská vláda v reakci na střelbu oznámila, že zvýší bezpečnostní opatření na všech ambasádách a diplomatických misích po světě. Premiér Netanjahu varoval, že se svět potýká s novou vlnou antisemitismu, která se maskuje jako politický aktivismus. „Tyto lži se šíří krví a musíme jim čelit tvrdě a nekompromisně,“ prohlásil.
Americké úřady mezitím pokračují ve vyšetřování. Policie nadále zkoumá motiv činu, ačkoli výpovědi svědků i chování pachatele naznačují, že šlo o cílený útok s politickým podtextem.
Rusko podle ukrajinských informací poprvé od počátku války vstoupilo do Dnipropetrovské oblasti, která dosud nebyla cílem masivních útoků. Tamní ukrajinské ozbrojené složky potvrdily, že v centrální části země probíhají intenzivní boje. Mluvčí ukrajinských sil Viktor Tregubov sice sdělil, že Rusové do oblasti pronikli, ovšem zároveň popřel, že by Moskva plně ovládla vesnice Zaporizke a Novogeorgiivka, jak tvrdí ruská strana. Nezávislá monitorovací skupina DeepState však potvrdila, že Rusko vesnice obsadilo a upevňuje tam své pozice.
Premiér Petr Fiala (ODS) a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) se v úterý večer sešli na pivu v Malostranské besedě v Praze. Voličům chtějí dát najevo, že případná povolební spolupráce s hnutím ANO, které je podle průzkumů favoritem voleb, nepřipadá v úvahu.
Lucie Vondráčková je známá i tím, že je neustále zvědavá. Možná i z toho důvodu se podrobila speciálnímu testu, díky kterému zjistila zajímavé věci o svém původu.
Americký prezident Donald Trump prozradil, že se již po mítinku na Aljašce znovu spojil s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Šéf Kremlu podle Trumpa nadále projevuje vůli se dohodnout na ukončení konfliktu na Ukrajině. Obě hlavy státu společně řešily i otázku jaderného odzbrojení.
V září začne nejprve meteorologický a následně i astronomický podzim. Léto se každopádně chýlí ke konci, což vyplývá i z dlouhodobého výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Teploty totiž budou týden od týdne pozvolna klesat.
Česko na den přesně před třemi lety zasáhla velmi smutná zpráva. Po vleklých zdravotních problémech zemřela Hana Zagorová, bylo jí 75 let. Legendární zpěvačce byl do poslední chvíle oporou její manžel Štefan Margita, který si ji stále připomíná.
Německý kancléř Friedrich Merz oznámil, že se Německo nepřipojí k iniciativě některých západních spojenců, kteří plánují uznat palestinský stát na nadcházejícím Valném shromáždění OSN. Merz svůj postoj zdůvodnil tím, že nebyly splněny nezbytné podmínky pro takový krok. Vyjádřil se tak na společné tiskové konferenci s kanadským premiérem Markem Carneym, jehož země se stane třetí zemí G7, která palestinský stát uzná.
Od ledna letošního roku, kdy se Donald Trump znovu ujal prezidentského úřadu, se mezinárodní diplomacie ocitla v novém a nepředvídatelném režimu. Nový nájemník Bílého domu se rozhodl, že jeho hlavní prioritou v oblasti zahraniční politiky bude ukončení války na Ukrajině – nikoli však kvůli obětem konfliktu, ale kvůli vlastní touze po zisku Nobelovy ceny za mír. Trump, který nikdy neprojevil hlubší porozumění mezinárodní diplomacii, k ní přistupuje jako k realitní transakci, a to i přesto, že jeho vlastní obchodní impérium prošlo opakovanými bankroty.
V projevu, ve kterém Donald Trump popřel, že by toužil po moci diktátora, prohlásil, že mnoho lidí by si takového vůdce vlastně přálo. A jak se ukazuje, má do jisté míry pravdu. Analýzy a průzkumy naznačují, že jeho voliči jsou stále více otevření myšlence autoritářského stylu vládnutí. I když to neříkají přímo, jejich názory se tímto směrem posouvají.
Společnost Fire Point vyvinula novou střelu s plochou dráhou letu, která by mohla změnit rovnováhu sil. Jmenuje se Flamingo a její dolet tři tisíce kilometrů pokrývá celé evropské území Ruska. Podle Iryny Terekh, výkonné a technické ředitelky firmy, je zbraň schopna nést více než tunovou hlavici. Celý vývoj od prvního nápadu po úspěšné testy trval méně než devět měsíců. Terekh uvedla, že je raketa zcela ukrajinské výroby.
Pravidelná setkání mezi Jižní Koreou a Spojenými státy oživují známou debatu o tom, jak přistupovat k Severní Koreji. Jihokorejský prezident Lee Jae-myung měl na summitu s prezidentem Donaldem Trumpem prosazovat smíření s Pchjongjangem jako cestu k míru. Tento postoj, který se opírá o myšlenku dialogu a hospodářské spolupráce, je však podle některých analytiků naivní a nebezpečný. Severní Korea totiž opakovaně využívá "dialog" jako zástěrku pro provokace.
Americký prezident Donald Trump vyhrožuje zavedením „podstatných dodatečných cel“ a ukončením prodeje technologií zemím, které mají digitální pravidla diskriminující americké společnosti.