Ve středu večer došlo ve Washingtonu k tragické události, kdy byli při střelbě poblíž Capital Jewish Museum zavražděni dva členové izraelské diplomatické mise. Podle americké policie na ně zaútočil muž, který poté při zatýkání vykřikoval „Free, free Palestine“. Incident okamžitě vyvolal ostré mezinárodní reakce.
Útok spáchal třicetiletý Elias Rodriguez, původem z Chicaga. Policie uvedla, že doposud neměl žádné záznamy v trestním rejstříku a nebyl v hledáčku bezpečnostních složek. Podle svědků se několik minut před střelbou pohyboval kolem místa činu a poté vystřelil na skupinu čtyř lidí. Dva z nich, mladý pár zaměstnaný na izraelské ambasádě, střelbu nepřežili.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu označil útok za „brutální antisemitskou vraždu“ a upozornil, že židovský národ čelí narůstající nenávisti a štvavé protiizraelské propagandě. Podle něj se Izrael stává terčem nepravdivých obvinění, která vedou až k násilí.
Americký prezident Donald Trump útok rovněž odsoudil a prohlásil, že šlo o čin motivovaný nenávistí vůči Židům. „Takový druh radikalismu a násilí v naší zemi nesmí mít žádné místo,“ uvedl Trump.
Izraelský ministr pro boj proti antisemitismu Amichaj Chikli obvinil z nepřímé odpovědnosti i západní lídry. Ve svém prohlášení jmenoval francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, britského premiéra Keira Starmera a kanadského předsedu vlády Marka Carneyho. Podle něj jejich rétorika a postoj vůči Izraeli posilují extremistické nálady a „dodávají odvahu těm, kteří chtějí Židy vraždit“.
Chikli se rovněž ostře vymezil vůči sloganu „Free Palestine“, který označil za záminku k násilí. „To není volání po svobodě, ale výkřik nenávisti a podpory vražd,“ uvedl.
Tato vyjádření přicházejí v době, kdy tři zmínění státníci zveřejnili společné prohlášení kritizující rozsah izraelské vojenské operace v Pásmu Gazy. V dokumentu uvedli, že humanitární situace v oblasti je neúnosná, a vyzvali k větší pomoci civilnímu obyvatelstvu i propuštění rukojmích, které Hamas drží od říjnového útoku z roku 2023.
Izraelská vláda v reakci na střelbu oznámila, že zvýší bezpečnostní opatření na všech ambasádách a diplomatických misích po světě. Premiér Netanjahu varoval, že se svět potýká s novou vlnou antisemitismu, která se maskuje jako politický aktivismus. „Tyto lži se šíří krví a musíme jim čelit tvrdě a nekompromisně,“ prohlásil.
Americké úřady mezitím pokračují ve vyšetřování. Policie nadále zkoumá motiv činu, ačkoli výpovědi svědků i chování pachatele naznačují, že šlo o cílený útok s politickým podtextem.
Donald Trump se nijak netají sympatiemi k britské královské rodině. Hlavního představitele monarchie momentálně hostí v USA, aniž by dosud věděl, že jsou vzdálení příbuzní. Alespoň to tedy tvrdí britští novináři.
Světová cena ropy dnes roste, i když Spojené arabské emiráty včera oznámily, že k zítřejšímu dni opouštějí kartel OPEC. Proč?
Prezident Petr Pavel bude mít na Pražském hradě nového spolupracovníka, který v minulosti pracoval na jiném z důležitých úřadů. Jde o bývalého mluvčího ministerstva zahraničí, jenž se stane novou posilou komunikačního odboru.
Česká hudba přišla o výraznou osobnost, jejíž písně znal snad opravdu každý, i když mnozí lidé možná ani netušili, že je jejich autorem právě on. Ve věku 73 let zemřel zpěvák, hudebník a skladatel Oskar Petr, někdejší člen skupiny Marsyas a autor nesmrtelných hitů kapely Lucie či Davida Kollera.
Nejlepší důvod, proč se máme těšit na blížící se prodloužený víkend, nám nabídli meteorologové. Ve volných dnech totiž v Česku zavládne nefalšované letní počasí. To přitom budeme teprve na začátku května.
Ve Washingtonu začalo napjaté slyšení před výborem Sněmovny reprezentantů pro ozbrojené síly, kterého se zúčastnili ministr obrany Pete Hegseth a předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine. Už samotný příchod obou představitelů do budovy Kapitolu doprovázely protesty a přítomnost mnoha novinářů, přičemž demonstranti označovali Hegsetha za válečného zločince a požadovali veřejný přístup do jednacího sálu. Situace byla natolik vypjatá, že i během samotného slyšení byl v místnosti slyšet hluk z přilehlých chodeb, kde se shromáždily davy lidí.
Během státní večeře v Bílém domě došlo k neformálnímu diplomatickému pošťuchování mezi britským králem Karlem III., americkým prezidentem Donaldem Trumpem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Král Karel III. ve svém projevu vtipně reagoval na dřívější Trumpovy výroky o tom, že nebýt Spojených států, mluvilo by se v Evropě německy. Britský panovník s nadsázkou kontroval slovy, že nebýt Britů, mluvilo by se v Americe francouzsky. Na tento žert pohotově zareagoval Emmanuel Macron na sociální síti X komentářem, že by to bylo „šik“.
Evropská komise po téměř dvouletém vyšetřování dospěla k závěru, že společnost Meta porušuje legislativu Evropské unie. Problémem je nedostatečná ochrana dětí mladších třinácti let, kterým se nedaří efektivně bránit v přístupu na sociální sítě Facebook a Instagram. I když firma ve svých podmínkách stanovuje minimální věk třinácti let pro bezpečné používání služeb, realita je podle komise zcela odlišná a stávající opatření v praxi nefungují.
Kolumbijský prezident Gustavo Petro na summitu v Santa Martě varoval, že současný kapitalistický systém se chová sebedestruktivně. Podle něj tento model vede svět k válkám, vzestupu fašismu a ohrožuje samotné přežití lidstva. Zájmové skupiny spojené s fosilními palivy podle něj zoufale usilují o udržení své moci, i když to znamená blokování přechodu k čisté energii. Prezident vyslovil pochybnost, zda je stávající ekonomický systém vůbec schopen adaptace na energetiku bez využití fosilních zdrojů.
Evropská unie čelí masivním ekonomickým ztrátám v důsledku probíhajícího konfliktu na Blízkém východě. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen varovala, že současná situace a růst cen fosilních paliv stojí unii přibližně 500 milionů eur denně. Během pouhých šedesáti dnů konfliktu se účet za dovoz těchto surovin zvýšil o více než 27 miliard eur, přičemž tento nárůst neodráží vyšší objem dodávek, ale čistě cenové výkyvy na globálních trzích.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen zdůraznila, že Evropská unie musí snížit svou nadměrnou závislost na dovážených fosilních palivech. Místo toho by se měla zaměřit na posílení vlastních, cenově dostupných a čistých zdrojů energie. Tato strategie zahrnuje jak obnovitelné zdroje, tak jadernou energii, a to při plném respektování technologické neutrality.
Skandinávie byla loni v létě zasažena nebývalou vlnou veder, která v severních zemích jako Norsko, Švédsko a Finsko přinesla 21 dní extrémně horkého počasí. Tento jev zahrnoval i takzvané tropické noci, které jsou pro tyto obvykle chladné regiony velmi neobvyklé. Podle nové vědecké zprávy bylo toto extrémní horko součástí rekordního roku, během kterého nezvykle vysoké teploty zasáhly více než 95 procent evropského území.