Obrana Tchaj-wanu má morální, strategický i historický význam. Představuje symbol naděje, svobody a demokracie v regionu, kde jsou tyto hodnoty pod silným tlakem. Zachování současného stavu napříč Tchajwanským průlivem není okrajový problém, který lze přehlížet. Ať už se nacházíte v New Yorku, Sydney, Tokiu nebo Tchaj-peji, na Tchaj-wanu záleží. Je to klíčový faktor pro regionální mír a stabilitu v Indo-Pacifiku a pro každý národ, který si cení své suverenity, bezpečnosti a svobody.
Západní tendence nezasahovat a „nedráždit draka“ je podle autora textu na webu National Interest, bývalého australského premiéra Scotta Morrisona, pouze ústupkem maskovaným za obezřetnost. Pokud by byl Tchaj-wan násilně pod kontrolou Čínské komunistické strany (ČKS), důsledky by se nezastavily na pobřeží ostrova. Masivně by zasáhly globální trhy, aliance a dodavatelské řetězce a přetvořily by rovnováhu sil na desítky let dopředu. Globální ekonomické ochromení, způsobené pandemií COVID-19, by se proti tomu jevilo jen jako malý neklid.
Zkušenosti z jeho působení ve funkci premiéra, kdy usiloval o posílení aliancí a budování partnerství jako AUKUS, vedly ke čtyřem závěrům. Za prvé, budoucnost Tchaj-wanu přímo ovlivňuje naši vlastní. Zachování současného stavu je zásadní pro kolektivní bezpečnost a prosperitu. V sázce je více než jen cena polovodičů nebo přežití demokracie 24 milionů lidí. Pokud by Tchaj-wan padl, strategická geometrie Indo-Pacifiku by se okamžitě změnila.
Byl by prolomen takzvaný první ostrovní řetězec, což by zatlačilo americké síly do druhého řetězce a oslabilo jejich schopnost působit jako efektivní regionální protiváha. Tchaj-wan pod kontrolou ČKS by umožnil čínské armádě projektovat sílu skrze Bašiský a Mijako průliv do Filipínského moře. Námořní a letecká doprava mezi Japonskem, Jižní Koreou a jihovýchodní Asií by procházela prostorem efektivně kontrolovaným Čínou.
Za druhé, konflikt o Tchaj-wan by zničil všechny, včetně Číny. Jakákoli invaze nebo blokáda, byť „úspěšná“, by způsobila Číně obrovské vojenské a ekonomické ztráty a ochromila její ekonomiku na roky dopředu. Představa, že by blokáda byla mírnější alternativou, je nebezpečnou iluzí, protože blokáda je válečný akt, který by pravděpodobně rychle eskaloval.
Za třetí, ani Washington, ani Peking nemají v tuto chvíli kapacitu pro velkou válku. Čínské vedení čelí obrovským vnitřním výzvám: kolapsu trhu s nemovitostmi, zmenšující se demografii a bolestivému přechodu od růstu taženého dluhem a výrobou k udržitelnosti založené na spotřebě. Zatímco střední třída trpí, Peking sází na nadměrnou produkci v době, kdy USA a Evropa zvedají obchodní bariéry a cla. Americká cla pod Trumpem nutí Čínu přesměrovávat export, ale tyto trhy již také podnikají anti-dumpingové kroky. Kapacita Číny financovat vnější agresi již není taková, jako dříve.
Za čtvrté, odolnost a odstrašení musí být zrychleny – a to vojensky, ekonomicky, technologicky a psychologicky. Tchaj-wan musí zdvojnásobit úsilí v asymetrickém popření, nikoliv usilovat o paritu s čínskými silami. To vyžaduje mnohem vyšší výdaje na obranu a bipartitní jednotu. Spolupráce s USA na raketách a dronech postupuje, ale objem, zásoby a domácí výrobní kapacity zůstávají nedostatečné.
Stejně důležitá je občanská odolnost. Tchaj-wan musí posílit energetickou infrastrukturu, vrátit se k jaderné energii a ochránit klíčové infrastrukturní uzly před kybernetickými a fyzickými útoky. Zásadní je také vyhrát informační válku. Tchaj-wan je dnes Západní Berlín a svobodný svět musí chápat, co je v sázce. Tchaj-wan by měl demonstrovat a komunikovat své odhodlání k obraně a spojenci by měli tento příběh šířit nejen ve Washingtonu a Tokiu, ale i po celém světě. I když je strategická nejednoznačnost politikou USA, strategické mlčení by nemělo být naším narativem.
V současnosti se strategický kalkul pro Peking ohledně blokády či invaze nevyplatí. To se však může rychle změnit. K zachování míru musíme budovat kapacity a koalici, abychom jej udrželi, a zajistit tak Pekingu pochopení, že cena za agresi by byla katastrofální nejen pro Tchaj-wan, ale i pro samotnou Čínu.
Polsko čelí bezprecedentnímu nárůstu nepřátelských aktivit ze strany cizích zpravodajských služeb. Podle čerstvé zprávy polské Agentury pro vnitřní bezpečnost (ABW) zaznamenala země od roku 2024 rekordní počet hybridních útoků a špionážních případů. Rozsah vyšetřování v posledních dvou letech je tak masivní, že se vyrovná objemu práce, kterou polská kontrarozvědka odvedla za předchozí tři desetiletí.
Když loď MV Hondius vyplouvala 1. dubna z nejjižnějšího města světa, argentinské Ushuaii, obloha nad Ohňovou zemí se projasnila a osvětlila čerstvý sníh na vrcholcích hor. Na palubu polárního plavidla nastoupilo 88 cestujících a 61 členů posádky celkem 23 národností. Před sebou měli pětatřicetidenní „atlantickou expedici“, která je měla zavést přes odlehlé ostrovy až na Kapverdy.
Současný ozbrojený střet v Íránu zasahuje evropské hospodářství nebývalou silou a otřásá jeho finanční stabilitou. Prudké zdražování fosilních paliv vyčerpává rozpočet Evropské unie obrovským tempem, přičemž náklady na zvládnutí situace dosahují stovek milionů eur každým dnem. Napětí navíc stupňuje postoj Bílého domu, který zvažuje časově neomezenou izolaci íránského režimu, což by pro světovou energetiku znamenalo další hluboký propad.
Vztah mezi izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který byl dlouhou dobu prezentován jako nerozbitné spojenectví dvou populistických lídrů, prochází hlubokou krizí. Ačkoliv se Netanjahu snaží v médiích vyvolat dojem „plné koordinace“ a tvrdí, že s Trumpem hovoří téměř denně, realita v zákulisí podle analytiků webu The Guarian vypadá mnohem dramatičtěji.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus vydal mimořádné prohlášení adresované obyvatelům ostrova Tenerife. Snaží se tak uklidnit veřejnost před nedělním ranním zakotvením výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě vypukla nákaza hantavirem. Šéf WHO zdůraznil, že riziko pro místní obyvatele je velmi nízké a situace se nijak nepodobá pandemii covidu.
Ruský prezident Vladimir Putin využil tradiční vojenskou přehlídku ke Dni vítězství v Moskvě k vyslání ostrého vzkazu celému světu. Stalo se tak jen několik hodin poté, co americký prezident Donald Trump oznámil dosažení třídenního příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Putin ve svém projevu na Rudém náměstí dal jasně najevo, že navzdory snahám o klid zbraní nehodlá ve svých válečných cílech polevit.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že zvažuje přesun části amerických jednotek z Německa do Polska. Toto vyjádření přichází v době, kdy se Pentagon připravuje na stažení přibližně 5 000 vojáků z německých základen, k čemuž má dojít v průběhu nadcházejícího roku. Trump na dotaz novinářů uvedl, že Polsko o takový krok stojí a že on sám má s polským prezidentem velmi dobré vztahy, což tuto možnost činí reálnou.
Spojené státy americké v současné době očekávají reakci Íránu na návrh prozatímní dohody, která by měla ukončit konflikt na Blízkém východě. Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své návštěvy Říma vyjádřil naději, že Teherán přijde se seriózní nabídkou, která by umožnila zahájit skutečný proces vyjednávání. Také prezident Donald Trump potvrdil, že očekává vyjádření íránské strany ve velmi krátké době.
Letošní oslavy Dne vítězství v Rusku se nesly v duchu bezprecedentních omezení, která jasně ukazují, jak hluboko do ruského vnitrozemí už válka na Ukrajině zasahuje. Tradiční přehlídka na Rudém náměstí se poprvé po dvaceti letech musela obejít bez těžké vojenské techniky. Kromě skromnějšího programu provázejí svátek také uzavírky letišť a dočasné vypnutí mobilního internetu, což Kreml odůvodňuje ochranou před ukrajinským „terorismem“.
Letošní oslavy Dne vítězství v Moskvě se do historie zapíšou jako jedny z nejskromnějších a nejvíce střežených v éře Vladimira Putina. Tradiční přehlídka na Rudém náměstí, která dříve sloužila jako oslnivá demonstrace ruské vojenské síly a vlivu, se kvůli „aktuální operační situaci“ musela obejít bez těžké bojové techniky. Podle expertů CNN vysílá toto rozhodnutí světu signál, který je v přímém rozporu s Putinovou snahou vypadat za každou cenu silně a pod kontrolou.
Rusko i Ukrajina oficiálně potvrdily třídenní příměří, které má trvat od 9. do 11. května. Dohodu, která zahrnuje úplné zastavení všech útočných operací, oznámil americký prezident Donald Trump. Součástí této diplomatické iniciativy je také rozsáhlá výměna válečných zajatců v poměru 1 000 za 1 000, což potvrdily obě válčící strany.
Oslavy Dne vítězství v Rusku, které tradičně slouží jako výkladní skříň vojenské síly Kremlu, se letos proměňují v symbol rostoucích problémů Vladimira Putina. Podle aktuálních informací budou letošní oslavy 9. května nejzvláštnější za celou dobu jeho vlády. Namísto velkolepé přehlídky moderní techniky se Moskva připravuje na paralyzované město a bezpečnostní opatření, která připomínají spíše stav obležení.