Obrana Tchaj-wanu má morální, strategický i historický význam. Představuje symbol naděje, svobody a demokracie v regionu, kde jsou tyto hodnoty pod silným tlakem. Zachování současného stavu napříč Tchajwanským průlivem není okrajový problém, který lze přehlížet. Ať už se nacházíte v New Yorku, Sydney, Tokiu nebo Tchaj-peji, na Tchaj-wanu záleží. Je to klíčový faktor pro regionální mír a stabilitu v Indo-Pacifiku a pro každý národ, který si cení své suverenity, bezpečnosti a svobody.
Západní tendence nezasahovat a „nedráždit draka“ je podle autora textu na webu National Interest, bývalého australského premiéra Scotta Morrisona, pouze ústupkem maskovaným za obezřetnost. Pokud by byl Tchaj-wan násilně pod kontrolou Čínské komunistické strany (ČKS), důsledky by se nezastavily na pobřeží ostrova. Masivně by zasáhly globální trhy, aliance a dodavatelské řetězce a přetvořily by rovnováhu sil na desítky let dopředu. Globální ekonomické ochromení, způsobené pandemií COVID-19, by se proti tomu jevilo jen jako malý neklid.
Zkušenosti z jeho působení ve funkci premiéra, kdy usiloval o posílení aliancí a budování partnerství jako AUKUS, vedly ke čtyřem závěrům. Za prvé, budoucnost Tchaj-wanu přímo ovlivňuje naši vlastní. Zachování současného stavu je zásadní pro kolektivní bezpečnost a prosperitu. V sázce je více než jen cena polovodičů nebo přežití demokracie 24 milionů lidí. Pokud by Tchaj-wan padl, strategická geometrie Indo-Pacifiku by se okamžitě změnila.
Byl by prolomen takzvaný první ostrovní řetězec, což by zatlačilo americké síly do druhého řetězce a oslabilo jejich schopnost působit jako efektivní regionální protiváha. Tchaj-wan pod kontrolou ČKS by umožnil čínské armádě projektovat sílu skrze Bašiský a Mijako průliv do Filipínského moře. Námořní a letecká doprava mezi Japonskem, Jižní Koreou a jihovýchodní Asií by procházela prostorem efektivně kontrolovaným Čínou.
Za druhé, konflikt o Tchaj-wan by zničil všechny, včetně Číny. Jakákoli invaze nebo blokáda, byť „úspěšná“, by způsobila Číně obrovské vojenské a ekonomické ztráty a ochromila její ekonomiku na roky dopředu. Představa, že by blokáda byla mírnější alternativou, je nebezpečnou iluzí, protože blokáda je válečný akt, který by pravděpodobně rychle eskaloval.
Za třetí, ani Washington, ani Peking nemají v tuto chvíli kapacitu pro velkou válku. Čínské vedení čelí obrovským vnitřním výzvám: kolapsu trhu s nemovitostmi, zmenšující se demografii a bolestivému přechodu od růstu taženého dluhem a výrobou k udržitelnosti založené na spotřebě. Zatímco střední třída trpí, Peking sází na nadměrnou produkci v době, kdy USA a Evropa zvedají obchodní bariéry a cla. Americká cla pod Trumpem nutí Čínu přesměrovávat export, ale tyto trhy již také podnikají anti-dumpingové kroky. Kapacita Číny financovat vnější agresi již není taková, jako dříve.
Za čtvrté, odolnost a odstrašení musí být zrychleny – a to vojensky, ekonomicky, technologicky a psychologicky. Tchaj-wan musí zdvojnásobit úsilí v asymetrickém popření, nikoliv usilovat o paritu s čínskými silami. To vyžaduje mnohem vyšší výdaje na obranu a bipartitní jednotu. Spolupráce s USA na raketách a dronech postupuje, ale objem, zásoby a domácí výrobní kapacity zůstávají nedostatečné.
Stejně důležitá je občanská odolnost. Tchaj-wan musí posílit energetickou infrastrukturu, vrátit se k jaderné energii a ochránit klíčové infrastrukturní uzly před kybernetickými a fyzickými útoky. Zásadní je také vyhrát informační válku. Tchaj-wan je dnes Západní Berlín a svobodný svět musí chápat, co je v sázce. Tchaj-wan by měl demonstrovat a komunikovat své odhodlání k obraně a spojenci by měli tento příběh šířit nejen ve Washingtonu a Tokiu, ale i po celém světě. I když je strategická nejednoznačnost politikou USA, strategické mlčení by nemělo být naším narativem.
V současnosti se strategický kalkul pro Peking ohledně blokády či invaze nevyplatí. To se však může rychle změnit. K zachování míru musíme budovat kapacity a koalici, abychom jej udrželi, a zajistit tak Pekingu pochopení, že cena za agresi by byla katastrofální nejen pro Tchaj-wan, ale i pro samotnou Čínu.
Severoatlantická aliance zahajuje v Bruselu klíčová jednání o nových vojenských požadavcích a schopnostech, které budou členské země nezbytně potřebovat k obraně proti případnému ruskému útoku v horizontu roku 2029. Tyto rozhovory mají za cíl stanovit závazné a detailní cíle pro všechny členské státy v době, kdy evropský kontinent čelí nejvážnějším bezpečnostním obavám. Evropští představitelé opakovaně varují, že Ruská federace by mohla obnovit své vojenské kapacity a být připravena napadnout teritorium aliance již před koncem tohoto desetiletí.
Evropské země v posledních týdnech čelí vlně rozsáhlých demonstrací, za nimiž stojí hluboká nespokojenost občanů se stavem školství, stoupajícími náklady na bydlení a přetrvávající krizí životních nákladů. Mladí lidé i širší veřejnost vycházejí do ulic v zemích jako je Francie, Španělsko, Portugalsko, Itálie či Albánie, kde protesty přerůstají v zátěž pro tamní politické představitele a v některých případech vyústily v otevřené pouliční střety s pořádkovými silami.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil s mimořádným projevem k národu, v němž prohlásil, že pro nespoutané násilí provázející víkendové protivládní demonstrace neexistuje žádné ospravedlnění. Reagoval tak na rozsáhlé nepokoje, které po celé zemi vypukly v reakci na rostoucí životní náklady a špatný stav školství. O víkendu se do ulic vydaly stovky tisíc lidí, přičemž protesty ve velkých městech přerostly v nejhorší městské násilí za poslední roky.
Blížící se listopadové doplňovací volby do Kongresu ve Spojených státech přinášejí pro prezidenta Donalda Trumpa a vládní Republikánskou stranu řadu varovných signálů a hlubokou politickou nejistotu.
Dva ruští muži tajně spolupracující s ukrajinskými zpravodajskými službami poskytli v rámci nového dokumentu britské stanice BBC vzácné svědectví o svých operacích uvnitř Ruska. Tyto tajné aktivity zahrnují sledování klíčových vojenských cílů, logistickou podporu i přímou pomoc při přípravě úderů na ruském území. Dokument nezávislého polského novináře Marcina Mamona poodkrývá fungování skryté sítě lidí, kteří se rozhodli bojovat proti Kremlu zevnitř.
Britský Institut pro výzkum veřejné politiky vydal novou zprávu, která varuje před rostoucími hrozbami ze strany Ruské federace a administrativy Donalda Trumpa. Dokument doporučuje premiéru Andymu Burnhamovi, aby usiloval o návrat k plnému členství v Evropské unii. Podle autorského týmu je tato účast nezbytná pro zajištění dlouhodobé prosperity, bezpečnosti a ochrany demokracie v celé zemi.
Obyvatelé odlehlého arktického městečka Longyearbyen v norském souostroví Špicberky dostali zákaz pít vodu z kohoutku kvůli kontaminaci těžkými kovy. Vědci tuto krizi přičítají probíhajícím změnám klimatu, konkrétně rychlému tání permafrostu v jedné z nejrychleji se oteplujících oblastí planety. Město získává hlavní zásoby pitné vody z přehrazeného jezera zvaného Isdammen, které bylo tímto geologickým jevem vážně zasaženo.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nedělním rozhovoru pro americkou stanici NBC ostře odmítl srovnávání své osoby s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ze strany Donalda Trumpa. Vzájemné vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem se v posledních týdnech výrazně zhoršily kvůli sílící kritice ze strany americké administrativy. Zelenskyj varoval před jakýmikoliv ústupky Moskvě a důrazně obhajoval legitimitu ukrajinského válečného úsilí.
Americký prezident Donald Trump pozastavil platnost několika protiruských sankcí s cílem udržet Moskvu u jednacího stolu a pokračovat v mírových rozhovorech. Tento krok oznámil na své sociální síti Truth Social pouhé dva dny předtím, než měly sankce schválené Kongresem vstoupit v platnost. Rozhodnutí přišlo v době, kdy se výrazně prohloubilo napětí ve vzájemných vztazích mezi Washingtonem a ukrajinským vedením.
Válka mezi Spojenými státy a Íránem zásadně otřásla globálním ropným trhem a vážně narušila námořní dopravu. Konflikt, který trvá již osm měsíců, ochromil tok suroviny přes dvě klíčové vodní cesty. Jedná se o Hormuzský průliv a v posledních týdnech také o úžinu Bab al-Mandeb. Tyto výpadky udržují světové ceny ropy nad hranicí sta dolarů za barel.
Tragické úmrtí osmadvacetileté laborantky Darji Šipilovové z Protimorového výzkumného ústavu v Irkutsku vyvolalo v sibiřském městě Šelechov i širším okolí značné znepokojení a obavy z možné nákazy moru, píše CNN.
Další říjnový víkend se pomalu chýlí ke konci. V nadcházejícím týdnu se očekává proměnlivé podzimní počasí. Na Moravě a ve Slezsku se ještě mohou dočkat dne, kdy odpoledne bude alespoň 20 stupňů. Hodit se však bude i deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).