Obrana Tchaj-wanu má morální, strategický i historický význam. Představuje symbol naděje, svobody a demokracie v regionu, kde jsou tyto hodnoty pod silným tlakem. Zachování současného stavu napříč Tchajwanským průlivem není okrajový problém, který lze přehlížet. Ať už se nacházíte v New Yorku, Sydney, Tokiu nebo Tchaj-peji, na Tchaj-wanu záleží. Je to klíčový faktor pro regionální mír a stabilitu v Indo-Pacifiku a pro každý národ, který si cení své suverenity, bezpečnosti a svobody.
Západní tendence nezasahovat a „nedráždit draka“ je podle autora textu na webu National Interest, bývalého australského premiéra Scotta Morrisona, pouze ústupkem maskovaným za obezřetnost. Pokud by byl Tchaj-wan násilně pod kontrolou Čínské komunistické strany (ČKS), důsledky by se nezastavily na pobřeží ostrova. Masivně by zasáhly globální trhy, aliance a dodavatelské řetězce a přetvořily by rovnováhu sil na desítky let dopředu. Globální ekonomické ochromení, způsobené pandemií COVID-19, by se proti tomu jevilo jen jako malý neklid.
Zkušenosti z jeho působení ve funkci premiéra, kdy usiloval o posílení aliancí a budování partnerství jako AUKUS, vedly ke čtyřem závěrům. Za prvé, budoucnost Tchaj-wanu přímo ovlivňuje naši vlastní. Zachování současného stavu je zásadní pro kolektivní bezpečnost a prosperitu. V sázce je více než jen cena polovodičů nebo přežití demokracie 24 milionů lidí. Pokud by Tchaj-wan padl, strategická geometrie Indo-Pacifiku by se okamžitě změnila.
Byl by prolomen takzvaný první ostrovní řetězec, což by zatlačilo americké síly do druhého řetězce a oslabilo jejich schopnost působit jako efektivní regionální protiváha. Tchaj-wan pod kontrolou ČKS by umožnil čínské armádě projektovat sílu skrze Bašiský a Mijako průliv do Filipínského moře. Námořní a letecká doprava mezi Japonskem, Jižní Koreou a jihovýchodní Asií by procházela prostorem efektivně kontrolovaným Čínou.
Za druhé, konflikt o Tchaj-wan by zničil všechny, včetně Číny. Jakákoli invaze nebo blokáda, byť „úspěšná“, by způsobila Číně obrovské vojenské a ekonomické ztráty a ochromila její ekonomiku na roky dopředu. Představa, že by blokáda byla mírnější alternativou, je nebezpečnou iluzí, protože blokáda je válečný akt, který by pravděpodobně rychle eskaloval.
Za třetí, ani Washington, ani Peking nemají v tuto chvíli kapacitu pro velkou válku. Čínské vedení čelí obrovským vnitřním výzvám: kolapsu trhu s nemovitostmi, zmenšující se demografii a bolestivému přechodu od růstu taženého dluhem a výrobou k udržitelnosti založené na spotřebě. Zatímco střední třída trpí, Peking sází na nadměrnou produkci v době, kdy USA a Evropa zvedají obchodní bariéry a cla. Americká cla pod Trumpem nutí Čínu přesměrovávat export, ale tyto trhy již také podnikají anti-dumpingové kroky. Kapacita Číny financovat vnější agresi již není taková, jako dříve.
Za čtvrté, odolnost a odstrašení musí být zrychleny – a to vojensky, ekonomicky, technologicky a psychologicky. Tchaj-wan musí zdvojnásobit úsilí v asymetrickém popření, nikoliv usilovat o paritu s čínskými silami. To vyžaduje mnohem vyšší výdaje na obranu a bipartitní jednotu. Spolupráce s USA na raketách a dronech postupuje, ale objem, zásoby a domácí výrobní kapacity zůstávají nedostatečné.
Stejně důležitá je občanská odolnost. Tchaj-wan musí posílit energetickou infrastrukturu, vrátit se k jaderné energii a ochránit klíčové infrastrukturní uzly před kybernetickými a fyzickými útoky. Zásadní je také vyhrát informační válku. Tchaj-wan je dnes Západní Berlín a svobodný svět musí chápat, co je v sázce. Tchaj-wan by měl demonstrovat a komunikovat své odhodlání k obraně a spojenci by měli tento příběh šířit nejen ve Washingtonu a Tokiu, ale i po celém světě. I když je strategická nejednoznačnost politikou USA, strategické mlčení by nemělo být naším narativem.
V současnosti se strategický kalkul pro Peking ohledně blokády či invaze nevyplatí. To se však může rychle změnit. K zachování míru musíme budovat kapacity a koalici, abychom jej udrželi, a zajistit tak Pekingu pochopení, že cena za agresi by byla katastrofální nejen pro Tchaj-wan, ale i pro samotnou Čínu.
Česko by po více než 16 letech měl opět navštívit papež. Lev XIV. přijal pozvání prezidenta Petra Pavla, který v pondělí zavítal s manželkou do Vatikánu. Naposledy se do Česka vydal Benedikt XVI.
Karlos Vémola se v pondělí na kauci dostal z vazby na svobodu. Ještě večer se sám poprvé ozval fanouškům. K ostře sledované kauze toho zatím moc neřekl. Především poděkoval lidem za podporu a zmínil, že teď chce čas věnovat rodině a svému zdraví.
Donald Trump se znovu pustil do ostré kritiky Severoatlantické aliance a na své platformě Truth Social prohlásil, že bez jeho přičinění by NATO už dávno neexistovalo. Podle amerického prezidenta by aliance skončila na „smetišti dějin“, kdyby nepřišel on se svým tlakem na spojence. Dodal, že nikdo – „žádný jednotlivec ani prezident“ – nikdy neudělal pro vojenskou alianci víc než on sám.
Americká politická scéna se nachází v bodě, kdy už nejde jen o osobu prezidenta, ale o hlubokou proměnu celého systému. Analýza Johna F. Harrise pro Politico naznačuje, že i kdyby Trump v roce 2029 úřad opustil a nepokusil se obejít ústavu, jeho vliv bude formovat americkou politiku minimálně další dekádu. Trumpismus se stal novou normou, se kterou se budou muset vyrovnat i jeho největší odpůrci.
Mezi Evropskou unií a Spojenými státy to opět jiskří, protože europoslanci hodlají zmrazit ratifikaci klíčové obchodní smlouvy. Tento dokument, který v létě dojednala Ursula von der Leyen přímo s Donaldem Trumpem v jeho skotském rezortu, měl zajistit stabilnější prostředí pro exportéry.
Britská ministryně financí Rachel Reevesová vystoupila na zasedání agentury Bloomberg v rámci fóra v Davosu s jasným vzkazem: v době narůstajícího globálního napětí a hrozeb obchodními válkami musí světoví lídři zachovat „chladnou hlavu“. Reagovala tak na vyostřenou situaci kolem Grónska a hrozby Donalda Trumpa, který plánuje uvalit cla na evropské spojence.
Antarktičtí tučňáci procházejí radikální změnou chování, která vědce vážně znepokojuje. Desetiletá studie vedená týmem Penguin Watch z Oxfordské univerzity odhalila, že tito nelétaví ptáci posunuli začátek své hnízdní sezóny o více než tři týdny. Hlavní příčinou jsou pravděpodobně měnící se teploty v důsledku klimatických změn, které nutí zvířata k dřívějšímu usazování v koloniích.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl jasným vzkazem nejen Spojeným státům, ale i samotné Evropě. V době narůstající globální nestability a bezpečnostních nerovnováh Macron varoval, že svět dospěl do bodu, kdy hrozí vláda práva silnějšího. Podle něj je naprosto nepřijatelné, aby hospodářská soutěž sloužila k podmaňování Evropy nebo byla využívána jako páka k získávání cizích území, čímž narážel na aktuální americké ambice v Grónsku.
V Davosu to vře. Zatímco se evropští lídři snaží v mrazivém Švýcarsku najít diplomatický tón, jak čelit hrozbám Donalda Trumpa ohledně Grónska, kalifornský guvernér Gavin Newsom si nebral servítky. Reakci Evropy označil za „patetickou“ a „trapnou“. Podle něj nastal čas, aby se evropské špičky přestaly chovat jako komplicové a začaly brát situaci vážně.
Grónsko zůstane Grónskem a snaha Donalda Trumpa o jeho získání je spíše součástí tvrdé vyjednávací taktiky než reálným plánem na anexi. V tomto duchu se v úterý v Davosu vyjádřil Gary Cohn, místopředseda společnosti IBM a bývalý klíčový ekonomický poradce amerického prezidenta. Cohn, který v prvním Trumpově funkčním období vedl Národní ekonomickou radu, se domnívá, že invaze do nezávislé země, která je navíc součástí NATO, je už „trochu přes čáru“.
Spor o Grónsko, který naplno otřásá transatlantickými vazbami, se na první pohled zdá být splněným snem Kremlu. Dlouhodobou strategií Moskvy je vrazit klín mezi Spojené státy a Evropu, oslabit NATO a podkopat jednotu Západu. Pohled na amerického prezidenta, který hrozí svým nejbližším spojencům drakonickými cly kvůli arktickému ostrovu, vyvolává v ruských vládních kruzích neskrývané uspokojení. Podle serveru CNN ale v Kremlu panují obavy.
Austrálie prožívá během tamních letních prázdnin dramatické období. Oblíbené pláže v nejlidnatějším státě Nový Jižní Wales (NSW) se proměnily v nebezpečnou zónu. Během pouhých 48 hodin došlo ke čtyřem útokům žraloků, což vedlo k uzavření přibližně 40 pláží podél východního pobřeží, včetně ikonických míst v okolí Sydney.