Pákistán a Afghánistán se po více než týdnu smrtících bojů shodly na novém, okamžitém příměří. Tato dohoda byla uzavřena během jednání v katarském Dauhá, jak v neděli oznámilo katarské ministerstvo zahraničních věcí. K dohodě došlo navzdory tomu, že násilnosti pokračovaly i po dříve sjednaném klidu zbraní.
Obě země se zavázaly zastavit boje a pracovat na dosažení „trvalého míru a stability“, jak uvedlo ministerstvo. Jednání, která zprostředkovaly Katar a Turecko, zahrnovala i souhlas s dalšími rozhovory v nadcházejících dnech. Cílem je zajistit udržitelnost příměří a ověřit jeho dodržování „důvěryhodným a trvalým způsobem“.
K oznámení došlo poté, co afghánské vedení Talibanu obvinilo Pákistán z dalších leteckých úderů na svém území. Jednalo se o pokračování nejhorších bojů mezi oběma státy od návratu Talibanu k moci v Kábulu v roce 2021. Násilnosti na sporné hranici dlouhé 1 600 mil vypukly 10. října.
Konflikt odstartovalo obvinění Afghánistánu, že Pákistán provádí letecké údery v Kábulu, na což Afghánistán reagoval odvetnými útoky. Pákistán dlouhodobě obviňuje Kábul z ukrývání militantní skupiny pákistánského Talibanu (známé jako TTP), což afghánská strana popírá.
Po několika dnech střetů, při nichž zemřely desítky bojovníků a civilistů na obou stranách, bylo ve středu dojednáno 48hodinové příměří. To bylo v pátek prodlouženo kvůli plánům na mediaci, nicméně násilí i poté pokračovalo.
Před sobotními rozhovory potvrdil Taliban odjezd své vysoce postavené delegace do Dauhá. Zároveň obvinil pákistánské síly z provádění leteckých úderů na civilní oblasti v pohraniční provincii Paktíka. Mluvčí Talibanu, Zabiullah Mujahid, uvedl, že ačkoli si Afghánistán vyhrazuje právo na tyto útoky reagovat, jeho ozbrojené složky dostaly pokyn zdržet se nových vojenských operací, aby byla zachována „důstojnost a integrita“ vyjednávacího týmu.
Pákistánský ministr informací Attaullah Tarar naopak prohlásil, že bezpečnostní síly země zasáhly ověřené tábory islamistických militantů podél hranice. Odmítl, že by cílily na afghánské civilisty. Ve svém příspěvku na sociální síti X v sobotu popřel veškeré spekulace o útocích na civilisty a dodal, že mají sloužit pouze k získání podpory pro teroristické skupiny operující z Afghánistánu.
Tarar sdělil, že militanti se pokusili o útok na Pákistán i během období příměří. Pákistánské síly prý tyto útoky odrazily a zabily více než 100 bojovníků, přičemž tyto údaje nebyly nezávisle ověřeny. Afghánská kriketová rada mezitím oznámila, že při pákistánském útoku v Paktíce bylo zabito osm lidí, včetně tří kriketových hráčů. Hráči byli napadeni během setkání po návratu z přátelského zápasu, což vedlo k odstoupení Afghánistánu z nadcházejícího kriketového turnaje.
Tyto boje představují nejsmrtonosnější eskalaci od stažení USA z Afghánistánu v roce 2021 a naznačují novou éru nestability mezi dříve spřátelenými sousedy. Pákistán přitom patřil mezi hlavní podporovatele Talibanu po jeho svržení vojsky NATO v roce 2001.
Od doby, kdy došlo k propuknutí nedávných střetů, bylo v Afghánistánu zabito nejméně třicet šest civilistů a stovky jich byly zraněny, jak ve čtvrtek uvedla Mise OSN pro pomoc Afghánistánu (UNAMA). Pákistánský Taliban se stal jednou z největších hrozeb pro národní bezpečnost Pákistánu a za poslední rok provedl 600 útoků proti pákistánským silám, jak uvádí zpráva nezávislé neziskové organizace ACLED.
Ruský protiválečný opoziční politik Boris Naděždin varuje před kurzem, kterým prezident Vladimir Putin vede zemi. Podle něj současné směřování Kremlu uvrhne Rusko do chaosu a potenciálně i do naprosté katastrofy. Třiašedesátiletý politik tato slova pronesl v době, kdy na něj úřady stupňují tlak před zářijovými parlamentními volbami, ve kterých plánuje kandidovat.
Evropská komise se chystá zveřejnit očekávanou zprávu zaměřenou na odstranění byrokratické zátěže v bankovním sektoru, jejímž cílem je posílit konkurenceschopnost evropských peněžních ústavů vůči jejich americkým rivalům.
Spojené státy plánují uvalit pětadvacetiprocentní cla na vybraný brazilský dovoz poté, co roční vyšetřování dospělo k závěru, že země uplatňuje nekalé obchodní praktiky. Americký obchodní zástupce Jamieson Greer oznámil tato opatření ve středu pozdě večer s tím, že brazilská politika v oblastech digitálního obchodu, nespravedlivých preferenčních cel či přístupu na trh s etanolem poškozuje zájmy Američanů.
Americký prezident Donald Trump, který kdysi usiloval o Nobelovu cenu za mír za ukončování konfliktů, začal vnímat vojenskou sílu jako běžný nástroj k donucení Íránu k diplomacii. Nasazení největší armády světa je přitom nejzávažnějším úkolem hlavy státu, i když Pentagon omezil informace o vlastních ztrátách a škodách. Od únorového obnovení úderů zahynuly desítky Íránců a tisíce dalších od počátku konfliktu. Normalizace násilí a jeho hrozby by však podle CNN neměly být redukovány na běžné poznámky novinářům.
V Česku se v pátek očekávají další silné bouřky, platí z toho důvodu příslušná výstraha. Podle meteorologů mohou první bouře udeřit už nad ránem. Naprosto vyloučen není ani výskyt supercel.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.
Pohonné hmoty v Česku po nedělním ukončení vládní regulace zdraží, přičemž výraznější růst lze čekat u motorové nafty a na dálničních čerpacích stanicích. V celorepublikovém průměru by během prvního týdne mohla cena benzínu Natural 95 vzrůst přibližně o 0,50 až 1,20 koruny za litr, nejpravděpodobněji zhruba o 80 haléřů. Nafta může zdražit o 2,80 až 3,60 koruny, přičemž nejpravděpodobnější je růst kolem 3,20 koruny za litr.
Série varování ze strany tuzemských meteorologů pokračuje i ve čtvrtek. Meteorologové opět upozornili na nebezpečí bouřek, zároveň plošně upřesnili výstrahu na vysoké teploty. Beze změny zůstává varování před požáry, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Příměří, které před třemi týdny podepsaly Spojené státy a Írán, definitivně zkolabovalo 8. července poté, co Írán začal útočit na plavidla proplouvající Hormuzským průlivem bez jeho svolení. V reakci na to prezident Donald Trump prohlásil dohodu za ukončenou a Spojené státy zahájily masivní vzdušné údery na vojenské pozice v zemi.
Vztahy mezi Spojenými státy a Íránem opět provází vyostřené nepřátelství poté, co Donald Trump označil červnové příměří za skončené. V reakci na to nařídil americké armádě provést intenzivní letecké údery a znovu zavedl ekonomickou blokádu Íránu.
Mezi Spojenými státy a Íránem nadále pokračuje intenzivní výměna úderů, což provází stagnaci vzájemných vyjednávání. Teherán v rámci posledního vývoje zacílil na americké vojenské základny v sousedních státech Perského zálivu, zatímco Washington během noci pokračoval v bombardování íránského území.
Britský premiér Keir Starmer dorazil do Kyjeva na svou poslední zahraniční cestu ve funkci předsedy vlády, během níž se setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Oba státníci společně položili věnce u zdi nářků na Michajlovském náměstí, kde uctili památku padlých ukrajinských vojáků.