Pákistán a Afghánistán se po více než týdnu smrtících bojů shodly na novém, okamžitém příměří. Tato dohoda byla uzavřena během jednání v katarském Dauhá, jak v neděli oznámilo katarské ministerstvo zahraničních věcí. K dohodě došlo navzdory tomu, že násilnosti pokračovaly i po dříve sjednaném klidu zbraní.
Obě země se zavázaly zastavit boje a pracovat na dosažení „trvalého míru a stability“, jak uvedlo ministerstvo. Jednání, která zprostředkovaly Katar a Turecko, zahrnovala i souhlas s dalšími rozhovory v nadcházejících dnech. Cílem je zajistit udržitelnost příměří a ověřit jeho dodržování „důvěryhodným a trvalým způsobem“.
K oznámení došlo poté, co afghánské vedení Talibanu obvinilo Pákistán z dalších leteckých úderů na svém území. Jednalo se o pokračování nejhorších bojů mezi oběma státy od návratu Talibanu k moci v Kábulu v roce 2021. Násilnosti na sporné hranici dlouhé 1 600 mil vypukly 10. října.
Konflikt odstartovalo obvinění Afghánistánu, že Pákistán provádí letecké údery v Kábulu, na což Afghánistán reagoval odvetnými útoky. Pákistán dlouhodobě obviňuje Kábul z ukrývání militantní skupiny pákistánského Talibanu (známé jako TTP), což afghánská strana popírá.
Po několika dnech střetů, při nichž zemřely desítky bojovníků a civilistů na obou stranách, bylo ve středu dojednáno 48hodinové příměří. To bylo v pátek prodlouženo kvůli plánům na mediaci, nicméně násilí i poté pokračovalo.
Před sobotními rozhovory potvrdil Taliban odjezd své vysoce postavené delegace do Dauhá. Zároveň obvinil pákistánské síly z provádění leteckých úderů na civilní oblasti v pohraniční provincii Paktíka. Mluvčí Talibanu, Zabiullah Mujahid, uvedl, že ačkoli si Afghánistán vyhrazuje právo na tyto útoky reagovat, jeho ozbrojené složky dostaly pokyn zdržet se nových vojenských operací, aby byla zachována „důstojnost a integrita“ vyjednávacího týmu.
Pákistánský ministr informací Attaullah Tarar naopak prohlásil, že bezpečnostní síly země zasáhly ověřené tábory islamistických militantů podél hranice. Odmítl, že by cílily na afghánské civilisty. Ve svém příspěvku na sociální síti X v sobotu popřel veškeré spekulace o útocích na civilisty a dodal, že mají sloužit pouze k získání podpory pro teroristické skupiny operující z Afghánistánu.
Tarar sdělil, že militanti se pokusili o útok na Pákistán i během období příměří. Pákistánské síly prý tyto útoky odrazily a zabily více než 100 bojovníků, přičemž tyto údaje nebyly nezávisle ověřeny. Afghánská kriketová rada mezitím oznámila, že při pákistánském útoku v Paktíce bylo zabito osm lidí, včetně tří kriketových hráčů. Hráči byli napadeni během setkání po návratu z přátelského zápasu, což vedlo k odstoupení Afghánistánu z nadcházejícího kriketového turnaje.
Tyto boje představují nejsmrtonosnější eskalaci od stažení USA z Afghánistánu v roce 2021 a naznačují novou éru nestability mezi dříve spřátelenými sousedy. Pákistán přitom patřil mezi hlavní podporovatele Talibanu po jeho svržení vojsky NATO v roce 2001.
Od doby, kdy došlo k propuknutí nedávných střetů, bylo v Afghánistánu zabito nejméně třicet šest civilistů a stovky jich byly zraněny, jak ve čtvrtek uvedla Mise OSN pro pomoc Afghánistánu (UNAMA). Pákistánský Taliban se stal jednou z největších hrozeb pro národní bezpečnost Pákistánu a za poslední rok provedl 600 útoků proti pákistánským silám, jak uvádí zpráva nezávislé neziskové organizace ACLED.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj informoval po hlášení vrchního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského o aktuální situaci na frontě. Podle jeho slov se ukrajinským jednotkám daří úspěšně držet pozice a odrážet ruské útoky, díky čemuž si Rusko nedokázalo vybojovat iniciativu. Prezident vyzdvihl zejména vysoké tempo likvidace okupačních sil, které přetrvává i v měsíci dubnu.
Přestože íránské úřady i americký prezident Donald Trump oficiálně ohlásili znovuotevření Hormuzského průlivu pro komerční dopravu, největší světoví námořní přepravci zůstávají v otázce návratu do oblasti velmi opatrní. Společnosti jako Maersk či Hapag-Lloyd vnímají oznámení jako pozitivní signál, jedním dechem však dodávají, že bezpečnost posádek a nákladu zůstává prioritou. Aktuální data ze sledování lodního provozu potvrzují, že doprava v průlivu je zatím minimální a většina firem vyčkává na další vývoj.
Otřesy na světových trzích s ropou, vyvolané válečným konfliktem mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, vyvolávají zásadní otázku, zda se ceny této suroviny ještě někdy vrátí k normálu. Hlavním problémem není jen uzavření a opětovné otevření Hormuzského průlivu, kterým běžně proudí pětina světové produkce, ale především hluboká nejistota. Ta do cen vnesla trvalou rizikovou přirážku, která v kombinaci s rostoucími náklady na pojištění a delšími přepravními trasami mimo Blízký východ zásadně prodražuje celý dodavatelský řetězec.
Světové trhy s ropou zaznamenaly prudký otřes poté, co Írán oznámil úplné otevření Hormuzského průlivu pro komerční plavidla po zbytek trvání sjednaného příměří. Cena severomořské ropy Brent se propadla na 88 dolarů za barel, přestože se ještě během pátku obchodovala za více než 98 dolarů. Průliv, kterým běžně protéká pětina světové produkce ropy a zkapalněného zemního plynu, byl fakticky uzavřen od konce února v důsledku vojenských střetů mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy.
Kremelské ambice na oslabení evropské jednoty utrpěly vážnou trhlinu po historické porážce Viktora Orbána v maďarských parlamentních volbách. Po šestnácti letech u moci končí éra politika, který byl pro Moskvu klíčovým spojencem při blokování pomoci Ukrajině. Vítězství Pétera Magyara a jeho strany Tisza, která v Národním shromáždění získala ústavní dvoutřetinovou většinu, znamená pro Rusko ztrátu nejcennějšího trumfu v rámci Evropské unie.
Podle řady zkušených diplomatů se americký prezident Donald Trump stal obětí vlastního úspěchu v Jižní Americe. Jeho přesvědčení, že svržení íránského režimu bude stejně hladké jako blesková operace ve Venezuele, se nyní ukazuje jako zásadní strategický omyl. Bývalý velvyslanec v Panamě John Feeley upozorňuje, že lednové zajetí Nicoláse Madura speciálními jednotkami vyvolalo v Bílém domě falešný pocit neporazitelnosti, který vedl k únorovému útoku na Írán a následnému globálnímu chaosu.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že Hormuzský průliv je plně otevřen a připraven pro komerční dopravu. Reagoval tak na prohlášení íránského ministra zahraničí Abbáse Araghčího, který uvedl, že v souladu s příměřím v Libanonu je tato klíčová vodní cesta přístupná všem obchodním lodím.
Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí v pátek potvrdil, že Hormuzský průliv se s okamžitou platností otevírá pro veškerou komerční lodní dopravu. Toto opatření má platit po zbytek desetidenního příměří, které bylo nedávno sjednáno mezi Izraelem a Libanonem. Strategická námořní cesta byla od vypuknutí válečného konfliktu s Íránem v podstatě neprůchodná, nyní se však lodě mohou vracet na trasy určené íránskou námořní správou.
Prezident Donald Trump nominoval na post ředitelky Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) doktorku Eriku Schwartz, veteránku v oblasti veřejného zdraví. Tento krok je vnímán jako snaha administrativy stabilizovat klíčovou zdravotnickou instituci a zároveň jako signál posunu v dosavadní vládní rétorice ohledně očkování. Schwartz v minulosti vedla vakcinační programy a za první Trumpovy vlády působila jako zástupkyně hlavního chirurga USA.
Po oznámení desetidenního příměří, které má zastavit izraelskou vojenskou operaci proti hnutí Hizballáh, se tisíce vysídlených rodin vydaly na cestu zpět do svých domovů v jižním Libanonu. Aktuální vlna bojů, která propukla 2. března, si v Libanonu vyžádala přes 2 100 obětí a vyhnala z domovů více než milion lidí. I přes počáteční optimismus však situaci provází značná nejistota a hlášení o porušování klidu zbraní.
Dosavadní maďarský premiér Viktor Orbán ve čtvrtek poprvé od své historické volební porážky veřejně promluvil. V rozhovoru pro provládní server Patrióta viditelně otřesený politik uznal, že v Maďarsku skončila jedna politická éra. Orbán otevřeně přiznal, že výsledek hlasování představuje jasnou a drtivou prohru jeho strany Fidesz, která po šestnácti letech u moci odchází do opozice.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že izraelští vojáci zůstanou v Libanonu i přes vyhlášení dočasného příměří mezi oběma zeměmi. Ve svém videoposelství potvrdil dohodu o desetidenním klidu zbraní, který dříve avizoval americký prezident Donald Trump. Netanjahu zdůraznil, že vidí příležitost k uzavření historické mírové dohody, nicméně izraelské jednotky si udrží pozice v rozšířené bezpečnostní zóně v jižním Libanonu poblíž hranic se Sýrií.