Pákistán a Afghánistán se po více než týdnu smrtících bojů shodly na novém, okamžitém příměří. Tato dohoda byla uzavřena během jednání v katarském Dauhá, jak v neděli oznámilo katarské ministerstvo zahraničních věcí. K dohodě došlo navzdory tomu, že násilnosti pokračovaly i po dříve sjednaném klidu zbraní.
Obě země se zavázaly zastavit boje a pracovat na dosažení „trvalého míru a stability“, jak uvedlo ministerstvo. Jednání, která zprostředkovaly Katar a Turecko, zahrnovala i souhlas s dalšími rozhovory v nadcházejících dnech. Cílem je zajistit udržitelnost příměří a ověřit jeho dodržování „důvěryhodným a trvalým způsobem“.
K oznámení došlo poté, co afghánské vedení Talibanu obvinilo Pákistán z dalších leteckých úderů na svém území. Jednalo se o pokračování nejhorších bojů mezi oběma státy od návratu Talibanu k moci v Kábulu v roce 2021. Násilnosti na sporné hranici dlouhé 1 600 mil vypukly 10. října.
Konflikt odstartovalo obvinění Afghánistánu, že Pákistán provádí letecké údery v Kábulu, na což Afghánistán reagoval odvetnými útoky. Pákistán dlouhodobě obviňuje Kábul z ukrývání militantní skupiny pákistánského Talibanu (známé jako TTP), což afghánská strana popírá.
Po několika dnech střetů, při nichž zemřely desítky bojovníků a civilistů na obou stranách, bylo ve středu dojednáno 48hodinové příměří. To bylo v pátek prodlouženo kvůli plánům na mediaci, nicméně násilí i poté pokračovalo.
Před sobotními rozhovory potvrdil Taliban odjezd své vysoce postavené delegace do Dauhá. Zároveň obvinil pákistánské síly z provádění leteckých úderů na civilní oblasti v pohraniční provincii Paktíka. Mluvčí Talibanu, Zabiullah Mujahid, uvedl, že ačkoli si Afghánistán vyhrazuje právo na tyto útoky reagovat, jeho ozbrojené složky dostaly pokyn zdržet se nových vojenských operací, aby byla zachována „důstojnost a integrita“ vyjednávacího týmu.
Pákistánský ministr informací Attaullah Tarar naopak prohlásil, že bezpečnostní síly země zasáhly ověřené tábory islamistických militantů podél hranice. Odmítl, že by cílily na afghánské civilisty. Ve svém příspěvku na sociální síti X v sobotu popřel veškeré spekulace o útocích na civilisty a dodal, že mají sloužit pouze k získání podpory pro teroristické skupiny operující z Afghánistánu.
Tarar sdělil, že militanti se pokusili o útok na Pákistán i během období příměří. Pákistánské síly prý tyto útoky odrazily a zabily více než 100 bojovníků, přičemž tyto údaje nebyly nezávisle ověřeny. Afghánská kriketová rada mezitím oznámila, že při pákistánském útoku v Paktíce bylo zabito osm lidí, včetně tří kriketových hráčů. Hráči byli napadeni během setkání po návratu z přátelského zápasu, což vedlo k odstoupení Afghánistánu z nadcházejícího kriketového turnaje.
Tyto boje představují nejsmrtonosnější eskalaci od stažení USA z Afghánistánu v roce 2021 a naznačují novou éru nestability mezi dříve spřátelenými sousedy. Pákistán přitom patřil mezi hlavní podporovatele Talibanu po jeho svržení vojsky NATO v roce 2001.
Od doby, kdy došlo k propuknutí nedávných střetů, bylo v Afghánistánu zabito nejméně třicet šest civilistů a stovky jich byly zraněny, jak ve čtvrtek uvedla Mise OSN pro pomoc Afghánistánu (UNAMA). Pákistánský Taliban se stal jednou z největších hrozeb pro národní bezpečnost Pákistánu a za poslední rok provedl 600 útoků proti pákistánským silám, jak uvádí zpráva nezávislé neziskové organizace ACLED.
Zítra začíná září, které je pro meteorology již prvním podzimním měsícem. Ochlazovat by se však mělo jen pozvolna, protože období nadcházejících týdnů může nabídnout teplotně nadprůměrné počasí.
Tištěné volební letáky zůstávají i v době digitální komunikace jedním z nejdůležitějších nástrojů politických stran a kandidátů k oslovení voličů. Do schránky je dostává 83 % domácností v České republice a tři čtvrtiny příjemců si je alespoň občas přečtou. Tyto letáky navíc reálně ovlivňují rozhodování dvou z pěti voličů v případě komunálních či senátních voleb. Přibližně polovina čtenářů se k letákům vrací před finálním rozhodnutím, koho volit.
Houbaři letos nezažívají žně, protože jim především nepřeje počasí. Teď se ale situace možná alespoň trochu zlepšuje. Stále se sice najdou oblasti, kde je pravděpodobnost nálezu dost nízká, ale přibývá i míst, kde můžete v lesu něco najít.
Letošní úroda chmele v Česku bude zlá, nikoli však bezprecedentně. Chmelaři nyní očekávají až o čtvrtinu nižší výnos proti dlouhodobému průměru. Ještě před zahájením sklizně přitom počítali s propadem zhruba o pětinu. Problémem není jen množství, ale také kvalita. U nejrozšířenějšího Žateckého poloraného červeňáku se obsah alfa hořkých látek, důležitých pro hořkost piva, běžně pohybuje kolem 3,3 procenta, zatímco letos první rozbory ukazují hodnoty jen lehce nad dvěma procenty. Za slabou úrodou stojí především nedostatek vláhy a mimořádná vedra, která na konci června přesahovala 40 stupňů.
Nová sankční kampaň Spojených států nazvaná Operace Ekonomický vyvrhel prohlubuje již tak závažnou hospodářskou krizi v Íránu. Obyvatelé země se potýkají s prudkým růstem cen základních potravin, nedostatkem pohonných hmot a neustálým propadem hodnoty národní měny. Mnoho Íránců považuje nové americké sankce za reakci na situaci, která byla neúnosná ještě před jejich vyhlášením. Politická reprezentace se obává, že drastické zhoršení životních podmínek povede k rozsáhlým sociálním nepokojům.
Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace dospěl k závěru, že jednotlivé státy mají právní povinnost zabývat se reparacemi za transatlantický obchod s otroky. Podle nově zveřejněného doporučení musejí vlády přijmout rozsáhlá opatření k řešení přetrvávajících následků rasové diskriminace. Tento krok představuje podle výboru zásadní posun v dosavadním nahlížení na historickou odpovědnost jednotlivých zemí. Stávající dopady historického zotročování totiž nelze v dnešní společnosti nadále přehlížet.
Při izraelském leteckém úderu v Pásmu Gazy zahynuli dva lidé a několik dalších utrpělo zranění. Útok zasáhl dav lidí nacházející se v blízkosti městského parku v Gaze. Zasažená oblast byla v té době hustě zalidněna rodinami, které musely kvůli vojenským operacím opustit své domovy. Zdravotníci na místě poskytli pomoc zraněným a transportovali je do nemocnic.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Španělský premiér Pedro Sánchez prohlásil, že neexistují žádné důkazy o zapojení marocké vlády do nedávného masivního překročení hranic v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády nevycházejí žádná podezření ze zpráv zpravodajských služeb, které by naznačovaly odpovědnost oficiálních míst v Rabatu.
Turkmenistán začal opravovat rozsáhlé úniky metanu, které dlouhodobě unikaly ze starých ropných a plynových zařízení na jeho území. Vyplývá to z nejnovějších dat Organizace spojených národů, která tento krok označila za významný průlom. Autoritářský stát k nápravě přistoupil poté, co mezinárodní odhalení poukázala na extrémní míru znečištění v zemi. Místní úřady navázaly spolupráci se zahraničními partnery a zahájily opravy poškozené infrastruktury.
Německá politická scéna čelí výraznému tlaku před nadcházejícími zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku, kde má šanci na historický úspěch krajně pravicová strana Alternativa pro Německo. Týdeník Der Spiegel označil lídra tamní kandidátky Ulricha Siegmunda za nejnebezpečnějšího muže v zemi. Reakce jeho příznivců na sebe nenechala dlouho čekat a výtisky časopisu ve velkém skupovali, aby jim je politik mohl osobním podpisem potvrdit. Nadcházející hlasování v této spolkové zemi přitom může mít zásadní dopad nejen na celostátní politiku, ale i na širší evropský region.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy neplánují žádná jednání s Íránem, a zároveň zdůraznil, že Hormuzský průliv zůstává otevřený a funkční. Reagoval tak na situaci v klíčové námořní cestě, kde v posledních dnech výrazně poklesl provoz a došlo k dalším vojenským incidentům. Šéf Bílého domu trvá na tom, že americká blokáda íránských přístavů zůstává v plné platnosti a účinnosti. Všechny námořní miny byly podle jeho slov z mezinárodních vod úspěšně odstraněny, díky čemuž je námořní doprava volná.