Pákistán a Afghánistán se po více než týdnu smrtících bojů shodly na novém, okamžitém příměří. Tato dohoda byla uzavřena během jednání v katarském Dauhá, jak v neděli oznámilo katarské ministerstvo zahraničních věcí. K dohodě došlo navzdory tomu, že násilnosti pokračovaly i po dříve sjednaném klidu zbraní.
Obě země se zavázaly zastavit boje a pracovat na dosažení „trvalého míru a stability“, jak uvedlo ministerstvo. Jednání, která zprostředkovaly Katar a Turecko, zahrnovala i souhlas s dalšími rozhovory v nadcházejících dnech. Cílem je zajistit udržitelnost příměří a ověřit jeho dodržování „důvěryhodným a trvalým způsobem“.
K oznámení došlo poté, co afghánské vedení Talibanu obvinilo Pákistán z dalších leteckých úderů na svém území. Jednalo se o pokračování nejhorších bojů mezi oběma státy od návratu Talibanu k moci v Kábulu v roce 2021. Násilnosti na sporné hranici dlouhé 1 600 mil vypukly 10. října.
Konflikt odstartovalo obvinění Afghánistánu, že Pákistán provádí letecké údery v Kábulu, na což Afghánistán reagoval odvetnými útoky. Pákistán dlouhodobě obviňuje Kábul z ukrývání militantní skupiny pákistánského Talibanu (známé jako TTP), což afghánská strana popírá.
Po několika dnech střetů, při nichž zemřely desítky bojovníků a civilistů na obou stranách, bylo ve středu dojednáno 48hodinové příměří. To bylo v pátek prodlouženo kvůli plánům na mediaci, nicméně násilí i poté pokračovalo.
Před sobotními rozhovory potvrdil Taliban odjezd své vysoce postavené delegace do Dauhá. Zároveň obvinil pákistánské síly z provádění leteckých úderů na civilní oblasti v pohraniční provincii Paktíka. Mluvčí Talibanu, Zabiullah Mujahid, uvedl, že ačkoli si Afghánistán vyhrazuje právo na tyto útoky reagovat, jeho ozbrojené složky dostaly pokyn zdržet se nových vojenských operací, aby byla zachována „důstojnost a integrita“ vyjednávacího týmu.
Pákistánský ministr informací Attaullah Tarar naopak prohlásil, že bezpečnostní síly země zasáhly ověřené tábory islamistických militantů podél hranice. Odmítl, že by cílily na afghánské civilisty. Ve svém příspěvku na sociální síti X v sobotu popřel veškeré spekulace o útocích na civilisty a dodal, že mají sloužit pouze k získání podpory pro teroristické skupiny operující z Afghánistánu.
Tarar sdělil, že militanti se pokusili o útok na Pákistán i během období příměří. Pákistánské síly prý tyto útoky odrazily a zabily více než 100 bojovníků, přičemž tyto údaje nebyly nezávisle ověřeny. Afghánská kriketová rada mezitím oznámila, že při pákistánském útoku v Paktíce bylo zabito osm lidí, včetně tří kriketových hráčů. Hráči byli napadeni během setkání po návratu z přátelského zápasu, což vedlo k odstoupení Afghánistánu z nadcházejícího kriketového turnaje.
Tyto boje představují nejsmrtonosnější eskalaci od stažení USA z Afghánistánu v roce 2021 a naznačují novou éru nestability mezi dříve spřátelenými sousedy. Pákistán přitom patřil mezi hlavní podporovatele Talibanu po jeho svržení vojsky NATO v roce 2001.
Od doby, kdy došlo k propuknutí nedávných střetů, bylo v Afghánistánu zabito nejméně třicet šest civilistů a stovky jich byly zraněny, jak ve čtvrtek uvedla Mise OSN pro pomoc Afghánistánu (UNAMA). Pákistánský Taliban se stal jednou z největších hrozeb pro národní bezpečnost Pákistánu a za poslední rok provedl 600 útoků proti pákistánským silám, jak uvádí zpráva nezávislé neziskové organizace ACLED.
V mrazivých podmínkách, které aktuálně sužují Pásmo Gazy, zemřelo v sobotu teprve 27denní nemluvně na následky těžkého podchlazení. Malá Aisha Ayesh al-Agha se stala již osmým dítětem, které v této oblasti během letošní zimy podlehlo extrémně nízkým teplotám. Přestože byla okamžitě převezena do nemocnice Nasser v Chán Júnisu, lékaři jí již nedokázali pomoci.
Íránský nejvyšší duchovní vůdce, ajatolláh Alí Chameneí, poprvé veřejně přiznal, že si vlna protestů z posledních dvou týdnů vyžádala tisíce lidských životů. Ve svém čtvrtečním projevu potvrdil masové ztráty na životech a dodal, že někteří lidé zemřeli „nehumánním a barbarským způsobem“. Z odpovědnosti za krveprolití však obvinil Spojené státy a amerického prezidenta Donalda Trumpa označil za zločince kvůli jeho otevřené podpoře demonstrantů.
Donald Trump ohlásil zavedení nových cel zaměřených na evropské spojence, kterými chce Dánsko donutit k prodeji tohoto autonomního území. Podle prezidenta jde o logický krok, protože USA údajně Evropu dlouhodobě finančně dotovaly a nyní je čas, aby Dánsko tento „dluh“ vyrovnalo právě postoupením Arktidy.
Pražský sjezd ODS zažil moment, o kterém se v kuloárech šeptalo už od samého začátku. Původně ohlášený souboj o post prvního místopředsedy mezi senátorem Martinem Červíčkem a starostou Tomášem Portlíkem se nakonec nekonal. Červíček totiž přímo na pódiu ukončil svou kandidaturu a vyzval přítomné, aby svůj hlas dali právě Portlíkovi, kterého vidí jako budoucího primátora Prahy.
Sergej Karaganov, vlivný ruský politolog a šéf Rady pro zahraniční a obrannou politiku, v nedávném rozhovoru s americkým komentátorem Tuckerem Carlsonem otevřeně pohrozil zničením Velké Británie a kontinentální Evropy. Podle Karaganova je použití jaderných zbraní reálnou možností, pokud by Rusko mělo v konfliktu na Ukrajině čelit porážce.
Piráti si na svém Celostátním fóru v Prachaticích zvolili staronového lídra. Zdeněk Hřib v sobotním hlasování suverénně obhájil svůj mandát a stranu povede i v následujícím dvouletém období. Úspěch oslavil hned v úvodním kole, kdy získal 469 hlasů od celkem 611 přítomných straníků. Jeho soupeř David Witosz po oznámení výsledků Hřibovi poblahopřál a vyzdvihl, že strana zůstává otevřeným a demokratickým prostředím.
Pirátská strana dokončila na sjezdu v Prachaticích obměnu svého nejužšího vedení. K potvrzenému předsedovi Zdeňku Hřibovi se připojila čtveřice místopředsedů, které vybrali delegáti Celostátního fóra. Pozici prvního místopředsedy obhájil poslanec Martin Šmída, následovaný nově zvolenou poslankyní Kateřinou Stojanovou. Vedení doplnili také investor Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu Olga Richterová.
Novým předsedou ODS se stal Martin Kupka, který v Praze přesvědčivě porazil svého protikandidáta Radima Ivana poměrem 327 ku 138 hlasům. Dosavadní šéf Petr Fiala, pod jehož vedením se strana vrátila do vládních pozic, vyjádřil Kupkovi plnou podporu a označil ho za ideálního lídra pro nadcházející období.
Íránský režim se podle informací digitálních aktivistů a organizací monitorujících cenzuru připravuje k bezprecedentnímu kroku. Plánuje se totiž trvale odpojit od globálního internetu a nahradit jej uzavřenou vnitrostátní sítí. Přístup ke světovému webu by se tak stal výhradně „státním privilegiem“, které by bylo dostupné pouze prověřeným osobám s vysokou bezpečnostní prověrkou, zatímco zbytek populace by zůstal uvězněn v izolovaném digitálním prostoru.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa oznámila složení nově vznikající „Rady míru“ (Board of Peace), která má dohlížet na budoucnost a rekonstrukci Pásma Gazy. Mezi zakládajícími členy tohoto prestižního orgánu figurují zvučná jména světové diplomacie i byznysu. Vedle amerického ministra zahraničí Marca Rubia usedne v radě také bývalý britský premiér Sir Tony Blair, jehož zapojení budí značnou pozornost vzhledem k jeho dřívější roli zmocněnce pro Blízký východ i kontroverzím spojeným s válkou v Iráku.
Generální tajemník OSN António Guterres dnes v Londýně přednese zásadní projev u příležitosti 80. výročí založení Organizace spojených národů. V historických prostorách Methodist Central Hall, kde se v roce 1946 konalo vůbec první Valné shromáždění, varuje před „mocnými silami“, které se snaží podkopat mezinárodní spolupráci. Jeho apel na dodržování mezinárodního práva přichází v době hluboké nejistoty, kterou umocňují drastické rozpočtové škrty ze strany Spojených států pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další vlnu mezinárodního napětí svým prohlášením, že zvažuje uvalení nových cel na země, které se postaví proti jeho plánu na ovládnutí Grónska. Během pátečního vystoupení v Bílém domě označil kontrolu nad tímto největším ostrovem světa za nezbytnou pro národní bezpečnost Spojených států.