Pákistán a Afghánistán se po více než týdnu smrtících bojů shodly na novém, okamžitém příměří. Tato dohoda byla uzavřena během jednání v katarském Dauhá, jak v neděli oznámilo katarské ministerstvo zahraničních věcí. K dohodě došlo navzdory tomu, že násilnosti pokračovaly i po dříve sjednaném klidu zbraní.
Obě země se zavázaly zastavit boje a pracovat na dosažení „trvalého míru a stability“, jak uvedlo ministerstvo. Jednání, která zprostředkovaly Katar a Turecko, zahrnovala i souhlas s dalšími rozhovory v nadcházejících dnech. Cílem je zajistit udržitelnost příměří a ověřit jeho dodržování „důvěryhodným a trvalým způsobem“.
K oznámení došlo poté, co afghánské vedení Talibanu obvinilo Pákistán z dalších leteckých úderů na svém území. Jednalo se o pokračování nejhorších bojů mezi oběma státy od návratu Talibanu k moci v Kábulu v roce 2021. Násilnosti na sporné hranici dlouhé 1 600 mil vypukly 10. října.
Konflikt odstartovalo obvinění Afghánistánu, že Pákistán provádí letecké údery v Kábulu, na což Afghánistán reagoval odvetnými útoky. Pákistán dlouhodobě obviňuje Kábul z ukrývání militantní skupiny pákistánského Talibanu (známé jako TTP), což afghánská strana popírá.
Po několika dnech střetů, při nichž zemřely desítky bojovníků a civilistů na obou stranách, bylo ve středu dojednáno 48hodinové příměří. To bylo v pátek prodlouženo kvůli plánům na mediaci, nicméně násilí i poté pokračovalo.
Před sobotními rozhovory potvrdil Taliban odjezd své vysoce postavené delegace do Dauhá. Zároveň obvinil pákistánské síly z provádění leteckých úderů na civilní oblasti v pohraniční provincii Paktíka. Mluvčí Talibanu, Zabiullah Mujahid, uvedl, že ačkoli si Afghánistán vyhrazuje právo na tyto útoky reagovat, jeho ozbrojené složky dostaly pokyn zdržet se nových vojenských operací, aby byla zachována „důstojnost a integrita“ vyjednávacího týmu.
Pákistánský ministr informací Attaullah Tarar naopak prohlásil, že bezpečnostní síly země zasáhly ověřené tábory islamistických militantů podél hranice. Odmítl, že by cílily na afghánské civilisty. Ve svém příspěvku na sociální síti X v sobotu popřel veškeré spekulace o útocích na civilisty a dodal, že mají sloužit pouze k získání podpory pro teroristické skupiny operující z Afghánistánu.
Tarar sdělil, že militanti se pokusili o útok na Pákistán i během období příměří. Pákistánské síly prý tyto útoky odrazily a zabily více než 100 bojovníků, přičemž tyto údaje nebyly nezávisle ověřeny. Afghánská kriketová rada mezitím oznámila, že při pákistánském útoku v Paktíce bylo zabito osm lidí, včetně tří kriketových hráčů. Hráči byli napadeni během setkání po návratu z přátelského zápasu, což vedlo k odstoupení Afghánistánu z nadcházejícího kriketového turnaje.
Tyto boje představují nejsmrtonosnější eskalaci od stažení USA z Afghánistánu v roce 2021 a naznačují novou éru nestability mezi dříve spřátelenými sousedy. Pákistán přitom patřil mezi hlavní podporovatele Talibanu po jeho svržení vojsky NATO v roce 2001.
Od doby, kdy došlo k propuknutí nedávných střetů, bylo v Afghánistánu zabito nejméně třicet šest civilistů a stovky jich byly zraněny, jak ve čtvrtek uvedla Mise OSN pro pomoc Afghánistánu (UNAMA). Pákistánský Taliban se stal jednou z největších hrozeb pro národní bezpečnost Pákistánu a za poslední rok provedl 600 útoků proti pákistánským silám, jak uvádí zpráva nezávislé neziskové organizace ACLED.
Lobbisté největších světových farmaceutických společností prezentují novou dohodu o cenách ve Spojeném království jako vzor, který by měla následovat i zbylá Evropa. Cílem je zabránit výrobcům léků v odchodu do Ameriky. K radosti prezidenta Donalda Trumpa a lobbistů, britští představitelé souhlasili s 25procentním navýšením výdajů na nové léky výměnou za tříletou úlevu od cel na farmaceutický export do USA. Tento krok přichází v době, kdy velcí výrobci léků, jako jsou AstraZeneca a Merck, ruší projekty ve Spojeném království. Trumpova administrativa navíc využívá hrozby cly, aby přinutila farmaceutické firmy ke zvýšení cen pro Evropany, což by umožnilo jejich snížení pro Američany.
Ještě před summitem OSN COP30 se zdálo, že Čína má zájem převzít roli nového globálního lídra v oblasti klimatických změn. Tím by vyplnila mezeru, kterou zanechal odchod Spojených států z čelní pozice pod vedením Donalda Trumpa. Pro pochopení čínských záměrů v této roli je podle expertů užitečné prozkoumat tři hlavní motivace, které vedou Peking k převzetí vedení, a dvě oblasti, kterým se snaží vyhnout.
Rusko je údajně „připraveno“ na válku s Evropou, prohlásil tamní prezident Vladimir Putin předtím, než americké mírové rozhovory skončily bez pokroku. Kremlův poradce následně uvedl, že ukrajinská krize se k řešení nijak nepřiblížila po jednání s americkým vyslancem Stevem Witkoffem. Ruský prezident také obvinil evropské mocnosti ze sabotování mírového procesu.
I prosinec má oslavence v řadách celebrit. V úterý slaví moderátor Libor Bouček, jenž letos dosáhl půlkulatin. Při této příležitosti dal jasně najevo, že nejdůležitější je pro něj v současnosti rodina.
Začal prosinec a ruku v ruce s ním i meteorologická zima. Podle meteorologů se během měsíce očekávají nejvyšší teploty kolem šesti stupňů nad nulou. O Vánocích se budou teploty držet kolem nuly. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Může se princ Harry ještě někdy vrátit do Velké Británie? Poslední roky se to nezdálo být moc pravděpodobné, mladší ze synů krále Karla III. totiž žije s rodinou v USA. Pro tuto chvíli se na tom nic nemění, ale začíná se řešit, zda se princ nevrátí alespoň v budoucnosti.
Naděje, že Patrik Hezucký bude ještě před posledním listopadovým víkendem propuštěn do domácího léčení, pohasla. Hospitalizace pokračuje. Fanoušci stále nevědí, co přesně moderátorovi je. A pravidelné výstupy Hezuckého ve vysílání také ke zlepšení dojmu nepomáhají.
Ruský prezident Vladimir Putin v úterý, jen krátce před plánovaným setkáním s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v Kremlu, pronesl ostré komentáře namířené proti Evropě. Putin uvedl, že požadavky Evropy na ukončení války jsou pro Rusko „nepřijatelné“. Zároveň obvinil evropské země, že se „samy vyřadily z evropského urovnání“ a nemají „žádnou mírovou agendu“. Místo toho prý brání snahám USA o vyřešení konfliktu na Ukrajině.
Evropská unie bude v budoucnu „dvakrát přemýšlet“, než podpoří slabé dohody na klimatických summitech COP. Toto varování zaznělo od Katarzyny Wrony, polské vyjednavačky a členky delegace EU na letošní konferenci COP30 v Brazílii.
Americký ministr obrany Pete Hegseth podle své vlastní knihy řekl vojákům pod svým velením v Iráku, aby ignorovali právní rady týkající se pravidel nasazení a toho, kdy jim je povoleno zabíjet nepřátelské bojovníky. Tato anekdota se objevuje v Hegsethově knize s názvem The War on Warriors, kde ministr opakovaně kritizuje omezení kladená na „americké bojovníky“ válečným právem a Ženevskými úmluvami.
Ukrajina čelí kruté zimě a rozpočtovému deficitu ve výši 65 miliard dolarů v příštích dvou letech, odhaduje Mezinárodní měnový fond. Jelikož téměř dvě třetiny rozpočtu země jdou na válku, spoléhá se Kyjev na zahraniční pomoc, která pokrývá každodenní potřeby, jako jsou důchody a platy ve veřejném sektoru. Zatímco Evropská komise slíbila mobilizovat až 100 miliard eur v dalším rozpočtovém období, získání peněz do té doby je složité, zvláště poté, co Spojené státy po návratu prezidenta Donalda Trumpa k moci nepřidělily nové fondy pro Ukrajinu.
Americká a ukrajinská delegace si sice v neděli vyměnily vřelé diplomatické formulace během klíčového jednání na Floridě o ukončení války s Ruskem, avšak Ukrajina má hluboké obavy, že Spojené státy naslouchají především Vladimiru Putinovi. Rozhovory byly pro Kyjev nejlepší příležitostí lobbovat u zvláštního zástupce USA Steva Witkoffa před jeho plánovanou cestou do Moskvy, kde má jednat i s ruským prezidentem.