Princ Andrew (vévoda z Yorku) učinil krok, který definitivně stvrzuje jeho vyloučení z královského života. Oznámil, že se vzdává užívání všech svých královských titulů a vyznamenání. Od nynějška by již neměl být znám jako vévoda z Yorku.
Toto rozhodnutí, které bylo oznámeno v pátek, bylo učiněno v úzké konzultaci s britským králem Karlem III. Podle informací CNN je král s výsledkem spokojen. Na diskusích se podílel i princ William a další členové královské rodiny. Andrew nadále důrazně popírá obvinění, která proti němu byla vznesena.
Vévodství je nejvyšší hodností v britské šlechtě a Andrew titul obdržel od své matky, zesnulé královny Alžběty II., v den sňatku se svou bývalou ženou Sarah Ferguson. Vzdání se titulu je v britské královské rodině neuvěřitelně vzácné. Naposledy k němu došlo před více než sto lety, kdy byl princ Charles Edward zbaven titulu vévody z Albany. Stalo se tak na základě zákona z roku 1917, protože bojoval za Německo během první světové války.
Andrew si sice stále ponechává titul „princ“, který mu náleží od narození jako synovi panujícího monarchy. Vzdává se ale všech ostatních titulů, které mu byly uděleny jako pocta. Pro muže, který si na svém statusu zakládal, to představuje značnou ztrátu. Andrew se stáhl z veřejného života již v roce 2019 po katastrofálním rozhovoru pro BBC. V něm čelil otázkám ohledně svého přátelství s odsouzeným sexuálním delikventem a finančníkem Jeffreym Epsteinem.
V roce 2022 přestal používat oslovení Jeho Královská Výsost (HRH) a byl zbaven vojenských titulů a patronátů. Rozhodnutí vzdát se titulů je považováno za Andrewovo vlastní a je uznáním faktu, že jeho osobní problémy odvádějí pozornost od širší práce královské rodiny. Andrew se stal „toxickým pro královskou značku“, uvedla historička CNN Kate Williams.
Ačkoliv to vypadá, že šlo o jeho volbu, Andrew i zbytek rodiny čelili rostoucímu tlaku, aby situaci vyřešili. Williams se domnívá, že otazník nyní visí nad královskou rezidencí Royal Lodge ve Windsoru, kde princ stále žije. Podle královského zdroje má však Andrew soukromou nájemní smlouvu, která nebyla aktuálním krokem dotčena. Otázka co s Andrewem tížila krále Karla III. od nástupu na trůn v roce 2022.
Andrew se od roku 2019 většinou drží mimo pozornost veřejnosti. Přesto jeho vazby na Epsteina stále rezonují, zejména kvůli procesu s Ghislaine Maxwell a pokračujícímu uvolňování dokumentů z Epsteinova majetku americkým výborem Sněmovny reprezentantů. Navíc má být v nejbližších dnech vydána posmrtná biografie Virginie Giuffre. Ta v minulosti prince obvinila ze sexuálního napadení.
Andrew čelil také otázkám ohledně vztahů s údajnou čínskou špiónkou Yang Tengbo, která měla pracovat pro složku Komunistické strany Číny zaměřenou na získávání vlivu. V dubnu byly britskými soudy zveřejněny dokumenty o Andrewových stycích s touto osobou.
Palác si zřejmě uvědomil, že pověst instituce je nadále poškozována skandalizovaným princem. To byl pravděpodobně důvod k dalším interním jednáním, která vedla k pátečnímu oznámení. I přesto se objevily hlasy, například od skupiny Republic bojující za zrušení monarchie, že je tento krok „příliš malý a příliš pozdní“. Bratr Virginie Giuffre, Sky Roberts, pro CNN uvedl, že „za tohle moje sestra bojovala tolik let“ a že její děti nyní mohou být na svou matku hrdé.
Evropská komise představila nový Akční plán pro elektrifikaci, jehož cílem je do roku 2040 zajistit čtyřicet šest procent celkové spotřeby energie v Evropské unii z elektřiny, což představuje zdvojnásobení současného stavu.
Vliv Donalda Trumpa na jeho věrnou voličskou základnu patřil v uplynulém desetiletí k nejvýraznějším faktorům americké politické scény. Dlouhodobě totiž převládal názor, že i přes chybějící širokou popularitu disponuje tak intenzivní oddaností velké části svých stoupenců, která z něj neustále činí mimořádně silného hráče. Současná data však ukazují, že toto zažité přesvědčení již pravděpodobně neplatí. Nový průzkum veřejného mínění společností Washington Post a Ipsos přinesl další doklad o tom, že se prezidentovo tvrdé jádro nejen výrazně zmenšilo, ale z historického pohledu je aktuálně velmi malé.
Minulý měsíc podepsal americký prezident Donald Trump s Íránem memorandum o porozumění a dohodu o příměří během večeře v Zrcadlovém sále ve Versailles. Volba tohoto místa, kterou inicioval francouzský prezident Emmanuel Macron s cílem zapůsobit na Trumpa dříve, než změní názor, okamžitě vyvolala historické srovnání s rozsáhlou Versailleskou smlouvou z roku 1919.
Běžní obyvatelé Ruska začínají poprvé po čtyřech letech války pociťovat přímé dopady konfliktu prostřednictvím citelného nedostatku pohonných hmot, rostoucí inflace a celkového zpomalování ekonomiky. Zatímco v Moskvě se tvoří dlouhé fronty u čerpacích stanic a řidiči mohou natankovat maximálně dvacet litrů na auto, v odlehlejších regionech, jako je Krasnodar, Dagestán nebo Tuva, dochází k úplnému kolapsu zásobování a desítky kilometrů dlouhým zácpám. Kreml se v této situaci snaží balancovat mezi obrovskými finančními nároky na udržení armády a snahou zachovat sociální stabilitu, která byla dlouho jeho politickou vizitkou.
Ukrajinské síly bezpilotních prostředků pod vedením velitele Roberta Brovdiho, známého pod přezdívkou „Maďar“, provedly v noci na pátek rozsáhlý úder v Černém moři. Cílem této operace se stalo dvanáct plavidel patřících do ruské takzvané stínové flotily. Hlavním účelem útoku bylo ochromit zásobovací trasy, kterými Rusko dopravuje palivo na okupovaná území na východě Ukrajiny a na anektovaný poloostrov Krym. Kyjev se tímto způsobem snaží zamezit obcházení mezinárodních sankcí a paralyzovat ruskou logistiku.
Ruský protiválečný opoziční politik Boris Naděždin varuje před kurzem, kterým prezident Vladimir Putin vede zemi. Podle něj současné směřování Kremlu uvrhne Rusko do chaosu a potenciálně i do naprosté katastrofy. Třiašedesátiletý politik tato slova pronesl v době, kdy na něj úřady stupňují tlak před zářijovými parlamentními volbami, ve kterých plánuje kandidovat.
Evropská komise se chystá zveřejnit očekávanou zprávu zaměřenou na odstranění byrokratické zátěže v bankovním sektoru, jejímž cílem je posílit konkurenceschopnost evropských peněžních ústavů vůči jejich americkým rivalům.
Spojené státy plánují uvalit pětadvacetiprocentní cla na vybraný brazilský dovoz poté, co roční vyšetřování dospělo k závěru, že země uplatňuje nekalé obchodní praktiky. Americký obchodní zástupce Jamieson Greer oznámil tato opatření ve středu pozdě večer s tím, že brazilská politika v oblastech digitálního obchodu, nespravedlivých preferenčních cel či přístupu na trh s etanolem poškozuje zájmy Američanů.
Americký prezident Donald Trump, který kdysi usiloval o Nobelovu cenu za mír za ukončování konfliktů, začal vnímat vojenskou sílu jako běžný nástroj k donucení Íránu k diplomacii. Nasazení největší armády světa je přitom nejzávažnějším úkolem hlavy státu, i když Pentagon omezil informace o vlastních ztrátách a škodách. Od únorového obnovení úderů zahynuly desítky Íránců a tisíce dalších od počátku konfliktu. Normalizace násilí a jeho hrozby by však podle CNN neměly být redukovány na běžné poznámky novinářům.
V Česku se v pátek očekávají další silné bouřky, platí z toho důvodu příslušná výstraha. Podle meteorologů mohou první bouře udeřit už nad ránem. Naprosto vyloučen není ani výskyt supercel.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.
Pohonné hmoty v Česku po nedělním ukončení vládní regulace zdraží, přičemž výraznější růst lze čekat u motorové nafty a na dálničních čerpacích stanicích. V celorepublikovém průměru by během prvního týdne mohla cena benzínu Natural 95 vzrůst přibližně o 0,50 až 1,20 koruny za litr, nejpravděpodobněji zhruba o 80 haléřů. Nafta může zdražit o 2,80 až 3,60 koruny, přičemž nejpravděpodobnější je růst kolem 3,20 koruny za litr.
