Princ Andrew (vévoda z Yorku) učinil krok, který definitivně stvrzuje jeho vyloučení z královského života. Oznámil, že se vzdává užívání všech svých královských titulů a vyznamenání. Od nynějška by již neměl být znám jako vévoda z Yorku.
Toto rozhodnutí, které bylo oznámeno v pátek, bylo učiněno v úzké konzultaci s britským králem Karlem III. Podle informací CNN je král s výsledkem spokojen. Na diskusích se podílel i princ William a další členové královské rodiny. Andrew nadále důrazně popírá obvinění, která proti němu byla vznesena.
Vévodství je nejvyšší hodností v britské šlechtě a Andrew titul obdržel od své matky, zesnulé královny Alžběty II., v den sňatku se svou bývalou ženou Sarah Ferguson. Vzdání se titulu je v britské královské rodině neuvěřitelně vzácné. Naposledy k němu došlo před více než sto lety, kdy byl princ Charles Edward zbaven titulu vévody z Albany. Stalo se tak na základě zákona z roku 1917, protože bojoval za Německo během první světové války.
Andrew si sice stále ponechává titul „princ“, který mu náleží od narození jako synovi panujícího monarchy. Vzdává se ale všech ostatních titulů, které mu byly uděleny jako pocta. Pro muže, který si na svém statusu zakládal, to představuje značnou ztrátu. Andrew se stáhl z veřejného života již v roce 2019 po katastrofálním rozhovoru pro BBC. V něm čelil otázkám ohledně svého přátelství s odsouzeným sexuálním delikventem a finančníkem Jeffreym Epsteinem.
V roce 2022 přestal používat oslovení Jeho Královská Výsost (HRH) a byl zbaven vojenských titulů a patronátů. Rozhodnutí vzdát se titulů je považováno za Andrewovo vlastní a je uznáním faktu, že jeho osobní problémy odvádějí pozornost od širší práce královské rodiny. Andrew se stal „toxickým pro královskou značku“, uvedla historička CNN Kate Williams.
Ačkoliv to vypadá, že šlo o jeho volbu, Andrew i zbytek rodiny čelili rostoucímu tlaku, aby situaci vyřešili. Williams se domnívá, že otazník nyní visí nad královskou rezidencí Royal Lodge ve Windsoru, kde princ stále žije. Podle královského zdroje má však Andrew soukromou nájemní smlouvu, která nebyla aktuálním krokem dotčena. Otázka co s Andrewem tížila krále Karla III. od nástupu na trůn v roce 2022.
Andrew se od roku 2019 většinou drží mimo pozornost veřejnosti. Přesto jeho vazby na Epsteina stále rezonují, zejména kvůli procesu s Ghislaine Maxwell a pokračujícímu uvolňování dokumentů z Epsteinova majetku americkým výborem Sněmovny reprezentantů. Navíc má být v nejbližších dnech vydána posmrtná biografie Virginie Giuffre. Ta v minulosti prince obvinila ze sexuálního napadení.
Andrew čelil také otázkám ohledně vztahů s údajnou čínskou špiónkou Yang Tengbo, která měla pracovat pro složku Komunistické strany Číny zaměřenou na získávání vlivu. V dubnu byly britskými soudy zveřejněny dokumenty o Andrewových stycích s touto osobou.
Palác si zřejmě uvědomil, že pověst instituce je nadále poškozována skandalizovaným princem. To byl pravděpodobně důvod k dalším interním jednáním, která vedla k pátečnímu oznámení. I přesto se objevily hlasy, například od skupiny Republic bojující za zrušení monarchie, že je tento krok „příliš malý a příliš pozdní“. Bratr Virginie Giuffre, Sky Roberts, pro CNN uvedl, že „za tohle moje sestra bojovala tolik let“ a že její děti nyní mohou být na svou matku hrdé.
V mrazivých podmínkách, které aktuálně sužují Pásmo Gazy, zemřelo v sobotu teprve 27denní nemluvně na následky těžkého podchlazení. Malá Aisha Ayesh al-Agha se stala již osmým dítětem, které v této oblasti během letošní zimy podlehlo extrémně nízkým teplotám. Přestože byla okamžitě převezena do nemocnice Nasser v Chán Júnisu, lékaři jí již nedokázali pomoci.
Íránský nejvyšší duchovní vůdce, ajatolláh Alí Chameneí, poprvé veřejně přiznal, že si vlna protestů z posledních dvou týdnů vyžádala tisíce lidských životů. Ve svém čtvrtečním projevu potvrdil masové ztráty na životech a dodal, že někteří lidé zemřeli „nehumánním a barbarským způsobem“. Z odpovědnosti za krveprolití však obvinil Spojené státy a amerického prezidenta Donalda Trumpa označil za zločince kvůli jeho otevřené podpoře demonstrantů.
Donald Trump ohlásil zavedení nových cel zaměřených na evropské spojence, kterými chce Dánsko donutit k prodeji tohoto autonomního území. Podle prezidenta jde o logický krok, protože USA údajně Evropu dlouhodobě finančně dotovaly a nyní je čas, aby Dánsko tento „dluh“ vyrovnalo právě postoupením Arktidy.
Pražský sjezd ODS zažil moment, o kterém se v kuloárech šeptalo už od samého začátku. Původně ohlášený souboj o post prvního místopředsedy mezi senátorem Martinem Červíčkem a starostou Tomášem Portlíkem se nakonec nekonal. Červíček totiž přímo na pódiu ukončil svou kandidaturu a vyzval přítomné, aby svůj hlas dali právě Portlíkovi, kterého vidí jako budoucího primátora Prahy.
Sergej Karaganov, vlivný ruský politolog a šéf Rady pro zahraniční a obrannou politiku, v nedávném rozhovoru s americkým komentátorem Tuckerem Carlsonem otevřeně pohrozil zničením Velké Británie a kontinentální Evropy. Podle Karaganova je použití jaderných zbraní reálnou možností, pokud by Rusko mělo v konfliktu na Ukrajině čelit porážce.
Piráti si na svém Celostátním fóru v Prachaticích zvolili staronového lídra. Zdeněk Hřib v sobotním hlasování suverénně obhájil svůj mandát a stranu povede i v následujícím dvouletém období. Úspěch oslavil hned v úvodním kole, kdy získal 469 hlasů od celkem 611 přítomných straníků. Jeho soupeř David Witosz po oznámení výsledků Hřibovi poblahopřál a vyzdvihl, že strana zůstává otevřeným a demokratickým prostředím.
Pirátská strana dokončila na sjezdu v Prachaticích obměnu svého nejužšího vedení. K potvrzenému předsedovi Zdeňku Hřibovi se připojila čtveřice místopředsedů, které vybrali delegáti Celostátního fóra. Pozici prvního místopředsedy obhájil poslanec Martin Šmída, následovaný nově zvolenou poslankyní Kateřinou Stojanovou. Vedení doplnili také investor Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu Olga Richterová.
Novým předsedou ODS se stal Martin Kupka, který v Praze přesvědčivě porazil svého protikandidáta Radima Ivana poměrem 327 ku 138 hlasům. Dosavadní šéf Petr Fiala, pod jehož vedením se strana vrátila do vládních pozic, vyjádřil Kupkovi plnou podporu a označil ho za ideálního lídra pro nadcházející období.
Íránský režim se podle informací digitálních aktivistů a organizací monitorujících cenzuru připravuje k bezprecedentnímu kroku. Plánuje se totiž trvale odpojit od globálního internetu a nahradit jej uzavřenou vnitrostátní sítí. Přístup ke světovému webu by se tak stal výhradně „státním privilegiem“, které by bylo dostupné pouze prověřeným osobám s vysokou bezpečnostní prověrkou, zatímco zbytek populace by zůstal uvězněn v izolovaném digitálním prostoru.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa oznámila složení nově vznikající „Rady míru“ (Board of Peace), která má dohlížet na budoucnost a rekonstrukci Pásma Gazy. Mezi zakládajícími členy tohoto prestižního orgánu figurují zvučná jména světové diplomacie i byznysu. Vedle amerického ministra zahraničí Marca Rubia usedne v radě také bývalý britský premiér Sir Tony Blair, jehož zapojení budí značnou pozornost vzhledem k jeho dřívější roli zmocněnce pro Blízký východ i kontroverzím spojeným s válkou v Iráku.
Generální tajemník OSN António Guterres dnes v Londýně přednese zásadní projev u příležitosti 80. výročí založení Organizace spojených národů. V historických prostorách Methodist Central Hall, kde se v roce 1946 konalo vůbec první Valné shromáždění, varuje před „mocnými silami“, které se snaží podkopat mezinárodní spolupráci. Jeho apel na dodržování mezinárodního práva přichází v době hluboké nejistoty, kterou umocňují drastické rozpočtové škrty ze strany Spojených států pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další vlnu mezinárodního napětí svým prohlášením, že zvažuje uvalení nových cel na země, které se postaví proti jeho plánu na ovládnutí Grónska. Během pátečního vystoupení v Bílém domě označil kontrolu nad tímto největším ostrovem světa za nezbytnou pro národní bezpečnost Spojených států.
