Princ Andrew (vévoda z Yorku) učinil krok, který definitivně stvrzuje jeho vyloučení z královského života. Oznámil, že se vzdává užívání všech svých královských titulů a vyznamenání. Od nynějška by již neměl být znám jako vévoda z Yorku.
Toto rozhodnutí, které bylo oznámeno v pátek, bylo učiněno v úzké konzultaci s britským králem Karlem III. Podle informací CNN je král s výsledkem spokojen. Na diskusích se podílel i princ William a další členové královské rodiny. Andrew nadále důrazně popírá obvinění, která proti němu byla vznesena.
Vévodství je nejvyšší hodností v britské šlechtě a Andrew titul obdržel od své matky, zesnulé královny Alžběty II., v den sňatku se svou bývalou ženou Sarah Ferguson. Vzdání se titulu je v britské královské rodině neuvěřitelně vzácné. Naposledy k němu došlo před více než sto lety, kdy byl princ Charles Edward zbaven titulu vévody z Albany. Stalo se tak na základě zákona z roku 1917, protože bojoval za Německo během první světové války.
Andrew si sice stále ponechává titul „princ“, který mu náleží od narození jako synovi panujícího monarchy. Vzdává se ale všech ostatních titulů, které mu byly uděleny jako pocta. Pro muže, který si na svém statusu zakládal, to představuje značnou ztrátu. Andrew se stáhl z veřejného života již v roce 2019 po katastrofálním rozhovoru pro BBC. V něm čelil otázkám ohledně svého přátelství s odsouzeným sexuálním delikventem a finančníkem Jeffreym Epsteinem.
V roce 2022 přestal používat oslovení Jeho Královská Výsost (HRH) a byl zbaven vojenských titulů a patronátů. Rozhodnutí vzdát se titulů je považováno za Andrewovo vlastní a je uznáním faktu, že jeho osobní problémy odvádějí pozornost od širší práce královské rodiny. Andrew se stal „toxickým pro královskou značku“, uvedla historička CNN Kate Williams.
Ačkoliv to vypadá, že šlo o jeho volbu, Andrew i zbytek rodiny čelili rostoucímu tlaku, aby situaci vyřešili. Williams se domnívá, že otazník nyní visí nad královskou rezidencí Royal Lodge ve Windsoru, kde princ stále žije. Podle královského zdroje má však Andrew soukromou nájemní smlouvu, která nebyla aktuálním krokem dotčena. Otázka co s Andrewem tížila krále Karla III. od nástupu na trůn v roce 2022.
Andrew se od roku 2019 většinou drží mimo pozornost veřejnosti. Přesto jeho vazby na Epsteina stále rezonují, zejména kvůli procesu s Ghislaine Maxwell a pokračujícímu uvolňování dokumentů z Epsteinova majetku americkým výborem Sněmovny reprezentantů. Navíc má být v nejbližších dnech vydána posmrtná biografie Virginie Giuffre. Ta v minulosti prince obvinila ze sexuálního napadení.
Andrew čelil také otázkám ohledně vztahů s údajnou čínskou špiónkou Yang Tengbo, která měla pracovat pro složku Komunistické strany Číny zaměřenou na získávání vlivu. V dubnu byly britskými soudy zveřejněny dokumenty o Andrewových stycích s touto osobou.
Palác si zřejmě uvědomil, že pověst instituce je nadále poškozována skandalizovaným princem. To byl pravděpodobně důvod k dalším interním jednáním, která vedla k pátečnímu oznámení. I přesto se objevily hlasy, například od skupiny Republic bojující za zrušení monarchie, že je tento krok „příliš malý a příliš pozdní“. Bratr Virginie Giuffre, Sky Roberts, pro CNN uvedl, že „za tohle moje sestra bojovala tolik let“ a že její děti nyní mohou být na svou matku hrdé.
V průběhu dne došlo k prudkému zhoršení vztahů mezi Washingtonem a Madridem, když Donald Trump označil Španělsko za velmi špatného partnera. Rozbuškou se stal zákaz využívání strategických základen Morón a Rota pro americké vojenské lety v rámci probíhající války v Íránu. Prezident USA při jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem oznámil, že hodlá se Španělskem kompletně zastavit veškerou obchodní výměnu.
Americký prezident Donald Trump v úterý v Oválné pracovně poprvé od začátku konfliktu veřejně odpovídal na dotazy novinářů týkající se války s Íránem. Během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem prohlásil, že většina íránských vojenských zařízení již byla zničena. Podle prezidentových slov nemá Írán po americké vojenské operaci žádné námořnictvo, letectvo, radarové systémy ani schopnost detekce vzdušných cílů.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil v úterý nespokojenost s postojem britského premiéra Keira Starmera v souvislosti s konfliktem v Íránu. Přestože Starmer povolil americkým silám využívat britské základny, Spojené království se k přímému americko-izraelskému útoku nepřipojilo. Trump své rozhořčení neskrýval během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Bílém domě.
Izraelská armáda oznámila omezený přesun svých jednotek do jižního Libanonu, jehož cílem je rozšířit kontrolu nad rámec pěti pozic udržovaných od příměří na konci roku 2024.
Izraelské ozbrojené složky v úterý potvrdily, že jejich oddíly postoupily hlouběji na území jižního Libanonu. Tento manévr rozšiřuje dosavadní kontrolu pěti strategických pozic a armáda jej popisuje jako upevnění obranného postavení. K posílení pozemních operací došlo kvůli narůstající agresivitě hnutí Hizballáh, které od začátku týdne cílí na severní části Izraele pomocí bezpilotních letounů a raketové palby.
Izraelská armáda v úterý odpoledne oznámila zahájení rozsáhlé vlny leteckých úderů na íránské hlavní město. Podle prohlášení Izraelských obranných sil (IDF) se útoky v Teheránu zaměřují na klíčovou infrastrukturu režimu. Armáda uvedla, že podrobnosti o konkrétních cílech a rozsahu operace budou následovat, zatímco nad íránskou metropolí pokračují operace letectva.
Íránská vláda s okamžitou platností zakázala vývoz veškerých potravin a zemědělských produktů. Rozhodnutí, které má platit až do odvolání, odůvodnily úřady snahou prioritně zajistit základní životní potřeby pro vlastní obyvatelstvo. V Teheránu se mezi lidmi šíří obavy z vleklého válečného konfliktu, což vede k masivnímu hromadění zásob jídla a nezbytného zboží.
Americký prezident Donald Trump v úterý rázně odmítl možnost dalšího vyjednávání s Íránem, přestože Teherán podle jeho slov o rozhovory sám požádal. Trump na své sociální síti Truth Social uvedl, že po drtivých úderech amerických a izraelských sil už není o čem jednat. Podle šéfa Bílého domu je íránská protivzdušná obrana, letectvo i námořnictvo v troskách a politické vedení země je paralyzováno.
Eskalující konflikt na Blízkém východě začal citelně zasahovat globální energetický trh. Poté, co Írán odpověděl na americké a izraelské útoky sérií protiúderů, se pozornost světa upřela na Hormuzský průliv. Tato strategická námořní cesta, která je v nejužším bodě široká pouhých 32 kilometrů, je naprosto klíčovým hrdlem světového obchodu, jímž protéká přibližně 20 % veškeré světové ropy.
I když válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem trvá teprve čtyři dny, už nyní je jasné, že jde o plnohodnotný regionální konflikt. Íránské rozhodnutí zaútočit na arabské státy, které jsou spojenci USA, a zapojení Velké Británie, jež povolila využití svých základen, situaci dramaticky vyhrotilo. Eskalace pokračuje každou hodinou, což potvrzuje i tragický incident, při kterém kuvajtská protivzdušná obrana omylem sestřelila tři americké stíhačky F-15E Strike Eagle v rámci takzvané přátelské palby.
Izraelský ministr obrany Israel Katz oznámil, že letectvo zasáhlo cíle režimu v Teheránu „významnou silou“. Podle jeho vyjádření Izrael pokračuje v systematické degradaci íránských schopností odpalovat rakety. Katz zdůraznil, že celá operace bude se vší rozhodností pokračovat tak dlouho, dokud to bude nutné k dosažení stanovených cílů.
Írán v rámci svých odvetných úderů v Perském zálivu překvapil mezinárodní společenství tím, že se přestal soustředit výhradně na vojenské objekty. Útoky se nyní zaměřují i na civilní infrastrukturu, což podle Mezinárodního výboru Červeného kříže zahrnuje vše, co není vojenským cílem. Pokud jsou taková místa napadena v době, kdy neslouží k armádním účelům, jde o porušení mezinárodního humanitárního práva.
