Princ Andrew (vévoda z Yorku) učinil krok, který definitivně stvrzuje jeho vyloučení z královského života. Oznámil, že se vzdává užívání všech svých královských titulů a vyznamenání. Od nynějška by již neměl být znám jako vévoda z Yorku.
Toto rozhodnutí, které bylo oznámeno v pátek, bylo učiněno v úzké konzultaci s britským králem Karlem III. Podle informací CNN je král s výsledkem spokojen. Na diskusích se podílel i princ William a další členové královské rodiny. Andrew nadále důrazně popírá obvinění, která proti němu byla vznesena.
Vévodství je nejvyšší hodností v britské šlechtě a Andrew titul obdržel od své matky, zesnulé královny Alžběty II., v den sňatku se svou bývalou ženou Sarah Ferguson. Vzdání se titulu je v britské královské rodině neuvěřitelně vzácné. Naposledy k němu došlo před více než sto lety, kdy byl princ Charles Edward zbaven titulu vévody z Albany. Stalo se tak na základě zákona z roku 1917, protože bojoval za Německo během první světové války.
Andrew si sice stále ponechává titul „princ“, který mu náleží od narození jako synovi panujícího monarchy. Vzdává se ale všech ostatních titulů, které mu byly uděleny jako pocta. Pro muže, který si na svém statusu zakládal, to představuje značnou ztrátu. Andrew se stáhl z veřejného života již v roce 2019 po katastrofálním rozhovoru pro BBC. V něm čelil otázkám ohledně svého přátelství s odsouzeným sexuálním delikventem a finančníkem Jeffreym Epsteinem.
V roce 2022 přestal používat oslovení Jeho Královská Výsost (HRH) a byl zbaven vojenských titulů a patronátů. Rozhodnutí vzdát se titulů je považováno za Andrewovo vlastní a je uznáním faktu, že jeho osobní problémy odvádějí pozornost od širší práce královské rodiny. Andrew se stal „toxickým pro královskou značku“, uvedla historička CNN Kate Williams.
Ačkoliv to vypadá, že šlo o jeho volbu, Andrew i zbytek rodiny čelili rostoucímu tlaku, aby situaci vyřešili. Williams se domnívá, že otazník nyní visí nad královskou rezidencí Royal Lodge ve Windsoru, kde princ stále žije. Podle královského zdroje má však Andrew soukromou nájemní smlouvu, která nebyla aktuálním krokem dotčena. Otázka co s Andrewem tížila krále Karla III. od nástupu na trůn v roce 2022.
Andrew se od roku 2019 většinou drží mimo pozornost veřejnosti. Přesto jeho vazby na Epsteina stále rezonují, zejména kvůli procesu s Ghislaine Maxwell a pokračujícímu uvolňování dokumentů z Epsteinova majetku americkým výborem Sněmovny reprezentantů. Navíc má být v nejbližších dnech vydána posmrtná biografie Virginie Giuffre. Ta v minulosti prince obvinila ze sexuálního napadení.
Andrew čelil také otázkám ohledně vztahů s údajnou čínskou špiónkou Yang Tengbo, která měla pracovat pro složku Komunistické strany Číny zaměřenou na získávání vlivu. V dubnu byly britskými soudy zveřejněny dokumenty o Andrewových stycích s touto osobou.
Palác si zřejmě uvědomil, že pověst instituce je nadále poškozována skandalizovaným princem. To byl pravděpodobně důvod k dalším interním jednáním, která vedla k pátečnímu oznámení. I přesto se objevily hlasy, například od skupiny Republic bojující za zrušení monarchie, že je tento krok „příliš malý a příliš pozdní“. Bratr Virginie Giuffre, Sky Roberts, pro CNN uvedl, že „za tohle moje sestra bojovala tolik let“ a že její děti nyní mohou být na svou matku hrdé.
Letošní úroda chmele v Česku bude zlá, nikoli však bezprecedentně. Chmelaři nyní očekávají až o čtvrtinu nižší výnos proti dlouhodobému průměru. Ještě před zahájením sklizně přitom počítali s propadem zhruba o pětinu. Problémem není jen množství, ale také kvalita. U nejrozšířenějšího Žateckého poloraného červeňáku se obsah alfa hořkých látek, důležitých pro hořkost piva, běžně pohybuje kolem 3,3 procenta, zatímco letos první rozbory ukazují hodnoty jen lehce nad dvěma procenty. Za slabou úrodou stojí především nedostatek vláhy a mimořádná vedra, která na konci června přesahovala 40 stupňů.
Nová sankční kampaň Spojených států nazvaná Operace Ekonomický vyvrhel prohlubuje již tak závažnou hospodářskou krizi v Íránu. Obyvatelé země se potýkají s prudkým růstem cen základních potravin, nedostatkem pohonných hmot a neustálým propadem hodnoty národní měny. Mnoho Íránců považuje nové americké sankce za reakci na situaci, která byla neúnosná ještě před jejich vyhlášením. Politická reprezentace se obává, že drastické zhoršení životních podmínek povede k rozsáhlým sociálním nepokojům.
Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace dospěl k závěru, že jednotlivé státy mají právní povinnost zabývat se reparacemi za transatlantický obchod s otroky. Podle nově zveřejněného doporučení musejí vlády přijmout rozsáhlá opatření k řešení přetrvávajících následků rasové diskriminace. Tento krok představuje podle výboru zásadní posun v dosavadním nahlížení na historickou odpovědnost jednotlivých zemí. Stávající dopady historického zotročování totiž nelze v dnešní společnosti nadále přehlížet.
Při izraelském leteckém úderu v Pásmu Gazy zahynuli dva lidé a několik dalších utrpělo zranění. Útok zasáhl dav lidí nacházející se v blízkosti městského parku v Gaze. Zasažená oblast byla v té době hustě zalidněna rodinami, které musely kvůli vojenským operacím opustit své domovy. Zdravotníci na místě poskytli pomoc zraněným a transportovali je do nemocnic.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Španělský premiér Pedro Sánchez prohlásil, že neexistují žádné důkazy o zapojení marocké vlády do nedávného masivního překročení hranic v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády nevycházejí žádná podezření ze zpráv zpravodajských služeb, které by naznačovaly odpovědnost oficiálních míst v Rabatu.
Turkmenistán začal opravovat rozsáhlé úniky metanu, které dlouhodobě unikaly ze starých ropných a plynových zařízení na jeho území. Vyplývá to z nejnovějších dat Organizace spojených národů, která tento krok označila za významný průlom. Autoritářský stát k nápravě přistoupil poté, co mezinárodní odhalení poukázala na extrémní míru znečištění v zemi. Místní úřady navázaly spolupráci se zahraničními partnery a zahájily opravy poškozené infrastruktury.
Německá politická scéna čelí výraznému tlaku před nadcházejícími zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku, kde má šanci na historický úspěch krajně pravicová strana Alternativa pro Německo. Týdeník Der Spiegel označil lídra tamní kandidátky Ulricha Siegmunda za nejnebezpečnějšího muže v zemi. Reakce jeho příznivců na sebe nenechala dlouho čekat a výtisky časopisu ve velkém skupovali, aby jim je politik mohl osobním podpisem potvrdit. Nadcházející hlasování v této spolkové zemi přitom může mít zásadní dopad nejen na celostátní politiku, ale i na širší evropský region.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy neplánují žádná jednání s Íránem, a zároveň zdůraznil, že Hormuzský průliv zůstává otevřený a funkční. Reagoval tak na situaci v klíčové námořní cestě, kde v posledních dnech výrazně poklesl provoz a došlo k dalším vojenským incidentům. Šéf Bílého domu trvá na tom, že americká blokáda íránských přístavů zůstává v plné platnosti a účinnosti. Všechny námořní miny byly podle jeho slov z mezinárodních vod úspěšně odstraněny, díky čemuž je námořní doprava volná.
Vztahy mezi Ukrajinou a Izraelem vstupují do období opatrného sbližování. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oslovil přímo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v dopise u příležitosti ukrajinského Dne nezávislosti. V textu ocenil odhodlání Ukrajinců a označil Írán za společnou hrozbu pro obě země. Kyjev tento krok přivítal a vyjádřil naději v produktivní bezpečnostní spolupráci.
Americké síly podnikly útok na íránská odpalovací zařízení v Hormuzském průlivu, což vyvolalo okamžitou odvetu Teheránu proti vojenským základnám v Jordánsku a Spojených arabských emirátech. Jedná se o první otevřené vojenské střety mezi oběma stranami po více než měsíci relativního klidu. Americká strana uvedla, že operace na ostrově Lárak měla zabránit nakládání a zaminování klíčové námořní trasy. Situace v regionu se tím opět prudce vyostřila a hrozí dalším rozšířením bojových operací.
Skupina izraelských osadníků vnikla do palestinské vesnice Kusra na okupovaném Západním břehu a obsadila obytný dům i s jeho majitelem uvnitř. Přestože armáda na místě zaznamenala desítky výtržníků, úřady do nedělního večera neoznámily žádná zatčení. Útok v Kusře představuje další ze série výpadů, které v této oblasti v posledním období eskalují. K incidentu došlo v odpoledních hodinách, kdy dav osadníků začal obkličovat soukromé pozemky.
