V luxusní čtvrti u Madridu došlo v úterý ráno k závažné události, která okamžitě vzbudila mezinárodní pozornost. Podle informací serveru The Guardian byl právě zde zastřelen bývalý ukrajinský politik a právník Andrij Portnov. K útoku došlo před prestižní American School of Madrid v obci Pozuelo de Alarcón. Zatím neidentifikovaný střelec, nebo více střelců, Portnova zasáhl smrtelně v 9:15 místního času.
Španělská policie sice oficiálně neoznámila jméno oběti, ale zdroje blízké vyšetřování potvrdily, že se skutečně jedná o Portnova. Bývalý vysoký činitel byl znám svou blízkostí k exprezidentovi Viktoru Janukovyčovi, který byl po revoluci na Majdanu v roce 2014 sesazen. Portnov byl tehdy náměstkem vedoucího prezidentské administrativy a měl zásadní vliv na právní politiku režimu.
Od ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 Španělsko eviduje několik záhadných případů násilí, které se týkají vysoce postavených Rusů i Ukrajinců. V roce 2022 byla po zemi rozeslána série dopisových bomb, z nichž jedna směřovala i na ukrajinské velvyslanectví.
V Alicante byl nedávno nalezen mrtvý ruský pilot, který dříve utekl na Ukrajinu se svým vrtulníkem. A už v dubnu 2022 bylo ve vile poblíž Barcelony objeveno tělo ruského podnikatele spojeného s plynařskou společností Novatek, společně s jeho manželkou a dcerou.
Andrij Portnov se narodil 27. října 1973 v Luhansku a právnickou kariéru zahájil na počátku 90. let. V roce 1997 přesídlil do Kyjeva a začal pracovat pro státní komisi pro cenné papíry. Od roku 2002 vedl vlastní právnickou firmu, která čelila obviněním z tzv. právního "raidingu". Přesto se mu podařilo dostat až do parlamentu, nejprve za blok Julie Tymošenkové, kde se stal jejím blízkým spolupracovníkem.
Po prezidentských volbách v roce 2010, ve kterých Tymošenková prohrála, Portnov přešel na stranu vítěze Viktora Janukovyče. V dubnu 2010 se stal vedoucím odboru pro soudní reformu v prezidentské administrativě. Jeho dřívější spojenci to označili za zradu. Portnov byl také členem rady Národní banky a dozorčích rad státních bank.
Výrazně se podílel na přípravě nového trestního řádu, který vstoupil v platnost v roce 2012. Ten byl odborníky považován za krok směrem k evropskému modelu, ale také obsahoval řadu problematických ustanovení, která podle kritiků komplikovala právní stát na Ukrajině.
Po pádu Janukovyčova režimu v roce 2014 Portnov uprchl ze země. Žil v Rusku, poté ve Vídni, a až v roce 2019 se vrátil zpět na Ukrajinu. I přesto, že čelil několika trestním stíháním – včetně podezření z vlastizrady a spoluúčasti na anexi Krymu – většinu případů se mu podařilo u soudu zvrátit nebo byla stažena.
Jeho návrat do veřejného života byl kontroverzní. V lednu 2020 rozhodl kyjevský soud, že Portnov splňuje zákonné podmínky pro účast ve volbách, protože byl považován za rezidenta Ukrajiny. Portnov zůstal i po svém návratu kontroverzní postavou. Jeho role v politice byla často předmětem veřejných debat a právních sporů.
Zatím není jasné, zda jeho smrt souvisí s minulými politickými aktivitami, osobními nepřátelstvími, nebo širšími mezinárodními zájmy. Španělská policie případ vyšetřuje, avšak zatím nezveřejnila žádné konkrétní detaily o možných motivech ani totožnost pachatele.
Vražda bývalého politického činitele přímo před prestižní školou v bezpečné čtvrti madridské aglomerace šokovala nejen ukrajinskou, ale i španělskou veřejnost. Tento incident opět poukazuje na stále složitější bezpečnostní situaci v Evropě, která se dotýká i těch, kteří opustili své země v domnění, že naleznou klid v exilu.
Spojené státy vyvíjejí silný diplomatický nátlak na palestinské vedení, aby stáhlo svou kandidaturu na funkci místopředsedy Valného shromáždění OSN. Washington se obává, že by tato pozice umožnila Palestincům řídit významné debaty o Blízkém východě, zejména během ostře sledovaného týdne summitů na vysoké úrovni v New Yorku. Podle interního dokumentu ministerstva zahraničí dostalo americké velvyslanectví v Jeruzalémě pokyn předat Palestinské autonomii oficiální protest. Diplomatická depeše výslovně varuje, že pokud palestinská strana kandidaturu do stanoveného termínu nestáhne, budou následovat blíže nespecifikované důsledky.
Námořnictvo íránských Revolučních gard oznámilo, že během uplynulých 24 hodin umožnilo proplout více než 25 plavidlům včetně ropných tankerů skrze strategický Hormuzský průliv. Podle oficiálních údajů Teheránu trasou úspěšně prošlo celkem 26 lodí. Tato zpráva přichází v době, kdy Írán otevřeně varoval, že pokud Spojené státy a Izrael obnoví své útoky na islámskou republiku, stávající konflikt se rozšíří i daleko mimo oblast Blízkého východu.
Během snahy svrhnout současné vedení v Íránu se objevila nová tvrzení, podle kterých měly Spojené státy a Izrael v úmyslu dosadit do čela země populistu Mahmúda Ahmadínežáda. Bývalý íránský prezident, jenž vládl v letech 2005 až 2013, byl v minulosti známý svými ostrými výpady vůči Izraeli. Později se však dostal do konfliktů s nejvyšším vůdcem Alím Chameneím, načež změnil svou rétoriku, začal režim kritizovat a prezentoval se jako ochránce chudých.
Letní prázdniny jsou už za rohem, přesto zprávy kolem letecké dopravy nepůsobí pro turisty zrovna uklidňujícím dojmem. Dovolenkáři po celé Evropě se letos musí přizpůsobovat dražší ropě, rostoucím cenám leteckého paliva i nejistotě spojené s konfliktem na Blízkém východě.
Léto v Česku sice ještě nezačalo, ale na počasí typické pro nejteplejší část roku už došlo. A podle předpovědi ho přinese i probíhající týden. Víkend totiž nabídne maxima vyšší než 25 stupňů, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Organizace pro výživu a zemědělství ve středu varovala, že uzavření Hormuzského průlivu by mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat vážnou celosvětovou krizi cen potravin, pokud vlády nezačnou rychle jednat.
Světová zdravotnická organizace ve středu potvrdila, že bilance nynější epidemie eboly ve střední Africe dosáhla šesti set podezřelých případů a sto třiceti devíti úmrtí. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus na tiskové konferenci v Ženevě varoval, že kvůli dlouhému časovému úseku, který uplynul do samotného odhalení viru, budou tato čísla i nadále stoupat. Laboratoře dosud potvrdily padesát jedna případů v Demokratické republice Kongo a dva v sousední Ugandě. Podle odhadů odborníků nákaza v regionu skrytě kolovala pravděpodobně již před několika měsíci, než byla poprvé oficiálně zaznamenána.
Evropští lídři ve středu ráno neskrývali triumfální náladu poté, co Evropská unie dospěla k dohodě o zavedení dlouho odkládané obchodní smlouvy se Spojenými státy. Tento krok přichází po měsících celních hrozeb a transatlantického napětí.
Podle vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa chyběla v pondělí pouhá hodina k vydání rozkazu k zahájení nové vlny leteckých úderů na Írán. Šéf Bílého domu však na poslední chvíli prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že poskytne více času diplomatickému vyjednávání. O den později Trump potvrdil, že americká flotila válečných lodí v regionu je plně připravena k okamžité akci. Skutečný rozsah bezprostředního nebezpečí obnovení bojů však zůstává nejasný, neboť představitelé některých států v Perském zálivu uvedli, že o žádné chystané vojenské operaci neměli informace.
Ruský prezident Vladimir Putin během své středeční státní návštěvy v Pekingu prohlásil, že vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly bezprecedentně vysoké úrovně. Při jednání se svým protějškem Si Ťin-pchingem se zaměřil především na rozvoj širší hospodářské spolupráce a řešení aktuálních mezinárodních otázek. Ruský vůdce oslovil čínského prezidenta jako drahého přítele a poukázal na dlouhodobou kontinuitu jejich obchodních vztahů, přičemž zmínil, že vzájemný obchodní obrat se za posledních pětadvacet let zvýšil více než třicetkrát.
Ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching během svého nynějšího vrcholného setkání v Pekingu obnovili plány na výstavbu plynovodu Síla Sibiře 2. Ačkoliv obě strany dospěly k obecnému porozumění ohledně tohoto strategického projektu, podrobnosti o samotné stavbě nebo konkrétní časový harmonogram jejího dokončení nebyly zveřejněny. Tento ambiciózní energetický projekt, který má přepravovat až padesát miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, byl v uplynulých letech opakovaně zablokován, zejména kvůli vleklým neshodám obou zemí ohledně výsledné ceny suroviny.
Britský premiér Keir Starmer čelí ostré kritice poté, co Spojené království v tichosti zmírnilo přísné sankce na ruskou ropu. Londýn dříve deklaroval, že zcela zablokuje dovoz ruské ropy zpracované ve třetích zemích, což mělo za cíl co nejvíce omezit finanční toky směřující do Kremlu. V důsledku eskalující války v Íránu a s ní spojeného prudkého růstu cen paliv však britská vláda změnila postoj. Nově tak umožní import leteckého paliva a nafty, které byly z ruské ropy rafinovány v jiných státech.