V luxusní čtvrti u Madridu došlo v úterý ráno k závažné události, která okamžitě vzbudila mezinárodní pozornost. Podle informací serveru The Guardian byl právě zde zastřelen bývalý ukrajinský politik a právník Andrij Portnov. K útoku došlo před prestižní American School of Madrid v obci Pozuelo de Alarcón. Zatím neidentifikovaný střelec, nebo více střelců, Portnova zasáhl smrtelně v 9:15 místního času.
Španělská policie sice oficiálně neoznámila jméno oběti, ale zdroje blízké vyšetřování potvrdily, že se skutečně jedná o Portnova. Bývalý vysoký činitel byl znám svou blízkostí k exprezidentovi Viktoru Janukovyčovi, který byl po revoluci na Majdanu v roce 2014 sesazen. Portnov byl tehdy náměstkem vedoucího prezidentské administrativy a měl zásadní vliv na právní politiku režimu.
Od ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 Španělsko eviduje několik záhadných případů násilí, které se týkají vysoce postavených Rusů i Ukrajinců. V roce 2022 byla po zemi rozeslána série dopisových bomb, z nichž jedna směřovala i na ukrajinské velvyslanectví.
V Alicante byl nedávno nalezen mrtvý ruský pilot, který dříve utekl na Ukrajinu se svým vrtulníkem. A už v dubnu 2022 bylo ve vile poblíž Barcelony objeveno tělo ruského podnikatele spojeného s plynařskou společností Novatek, společně s jeho manželkou a dcerou.
Andrij Portnov se narodil 27. října 1973 v Luhansku a právnickou kariéru zahájil na počátku 90. let. V roce 1997 přesídlil do Kyjeva a začal pracovat pro státní komisi pro cenné papíry. Od roku 2002 vedl vlastní právnickou firmu, která čelila obviněním z tzv. právního "raidingu". Přesto se mu podařilo dostat až do parlamentu, nejprve za blok Julie Tymošenkové, kde se stal jejím blízkým spolupracovníkem.
Po prezidentských volbách v roce 2010, ve kterých Tymošenková prohrála, Portnov přešel na stranu vítěze Viktora Janukovyče. V dubnu 2010 se stal vedoucím odboru pro soudní reformu v prezidentské administrativě. Jeho dřívější spojenci to označili za zradu. Portnov byl také členem rady Národní banky a dozorčích rad státních bank.
Výrazně se podílel na přípravě nového trestního řádu, který vstoupil v platnost v roce 2012. Ten byl odborníky považován za krok směrem k evropskému modelu, ale také obsahoval řadu problematických ustanovení, která podle kritiků komplikovala právní stát na Ukrajině.
Po pádu Janukovyčova režimu v roce 2014 Portnov uprchl ze země. Žil v Rusku, poté ve Vídni, a až v roce 2019 se vrátil zpět na Ukrajinu. I přesto, že čelil několika trestním stíháním – včetně podezření z vlastizrady a spoluúčasti na anexi Krymu – většinu případů se mu podařilo u soudu zvrátit nebo byla stažena.
Jeho návrat do veřejného života byl kontroverzní. V lednu 2020 rozhodl kyjevský soud, že Portnov splňuje zákonné podmínky pro účast ve volbách, protože byl považován za rezidenta Ukrajiny. Portnov zůstal i po svém návratu kontroverzní postavou. Jeho role v politice byla často předmětem veřejných debat a právních sporů.
Zatím není jasné, zda jeho smrt souvisí s minulými politickými aktivitami, osobními nepřátelstvími, nebo širšími mezinárodními zájmy. Španělská policie případ vyšetřuje, avšak zatím nezveřejnila žádné konkrétní detaily o možných motivech ani totožnost pachatele.
Vražda bývalého politického činitele přímo před prestižní školou v bezpečné čtvrti madridské aglomerace šokovala nejen ukrajinskou, ale i španělskou veřejnost. Tento incident opět poukazuje na stále složitější bezpečnostní situaci v Evropě, která se dotýká i těch, kteří opustili své země v domnění, že naleznou klid v exilu.
Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.
Ruské armádní síly se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského záměrně zaměřují na civilní infrastrukturu a školy v Kyjevě. Cílem těchto intenzivních útoků je vytvořit na obyvatele hlavního města takový tlak, aby byli nuceni metropoli opustit. Ruská taktika se podle ukrajinské hlavy státu snaží vyvolat dojem síly a zároveň ochromit chod klíčových institucí. Moskva tímto postupem do značné míry navazuje na svou strategii z počátku plnohodnotné invaze, kdy se pokoušela ukrajinské centrum moci zásadním způsobem destabilizovat.
Kanadský ministerský předseda Mark Carney potvrdil, že jeho vláda prověřovala teoretickou možnost amerického vojenského zásahu proti Kanadě. V rozhovoru pro deník The New York Times označil tento scénář za extrémní riziko s nízkou pravděpodobností, avšak s potenciálně devastujícími dopady. Podle jeho slov je povinností každého lídra provádět důkladné řízení rizik a připravit se i na ty nejméně pravděpodobné události. Dodal, že by bylo neodpovědné podobnou možnost zcela ignorovat.
Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.
Válka s Íránem se dostává do dalšího přelomového bodu v souvislosti se změnami v Hormuzském průlivu a blížícími se volbami ve Spojených státech. Přestože ropné tankery průlivem opět proplouvají ve stále větším množství a páka Teheránu se zmenšuje, jeho vliv na tuto klíčovou námořní tepnu zdaleka nezmizel. Íránští lídři se nacházejí před těžkým rozhodnutím, zda dál vojensky eskalovat situaci i přes hrozící odvetné údery, nebo nečinně přihlížet k postupnému kolapsu vlastního vývozu ropy. Mnozí západní analytici podle National Interest tvrdí, že omezené možnosti dohnaly Írán na pokraj kapitulace, tyto závěry však přehlížejí fakt, že nejpravděpodobnější cestou Teheránu zůstává další vyostření konfliktu.
Dánská vojenská zpravodajská služba zveřejnila novou hodnotící zprávu, ve které varuje před výrazným stupňováním hybridní války ze strany Ruska vůči zemím Severoatlantické aliance. Podle dánských analytiků hrozí v nadcházejících měsících častější a závažnější útoky, které mohou mít pro zasažené státy podstatně těžší následky než v minulosti. Zpráva poukazuje na to, že Moskva stále častěji využívá sabotáže, destruktivní kybernetické údery a útoky pomocí bezpilotních prostředků přímo na evropském území. Hlavním cílem těchto operací je narušit podporu směřující na Ukrajinu nebo jí úplně zabránit.
Britský premiér Andy Burnham ve svém vystoupení na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku obvinil Rusko z vedení rozsáhlé fake news války. Podle šéfa britské vlády Moskva dlouhodobě zneužívá společenské štěpení po odchodu Spojeného království z Evropské unie k rozsévání pochybností a strachu. Během svého projevu světovým lídrům oznámil plán na zřízení nového Národního centra pro informační obranu. Tato specializovaná jednotka má za úkol čelit kybernetickým hrozbám a manipulacím s veřejným míněním ze strany nepřátelských států.
Podle španělského deníku El Mundo americká ústřední zpravodajská služba CIA varovala několik středomořských států před hrozbou bezprostředně hrozících ruských hybridních operací. Moskva podle těchto informací plánuje využít maskované obchodní lodě plující po Středozemním moři k vypouštění bezpilotních letounů směrem k pobřeží Španělska, Itálie a Francie.
Generální prokurátor Brazílie Jorge Messias důrazně prohlásil, že jakékoli zahraniční zasahování do brazilských institucí a demokratických procesů je absolutně nepřijatelné. Reagoval tak na zprávu deníku The Guardian, podle níž se kampaň Donalda Trumpa pokoušela nasměrovat americké státní prostředky na kampaň namířenou přímo proti brazilskému Nejvyššímu soudu.
Sbližování Španělska s Čínou vyvolává stále větší napětí uvnitř Evropské unie. Zatímco v ulicích Barcelony probíhaly velkolepé oslavy tradičního festivalu La Mercè, jehož čestným hostem se jako vůbec první asijská metropole stala Šanghaj, v diplomatických kuloárech Unie roste znepokojení. Španělský premiér Pedro Sánchez navštívil čínského prezidenta Si Ťin-pchinga již čtyřikrát během čtyř let a po opětovném zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem opakovaně vyzývá EU ke zlepšení vztahů s Pekingem. Tento přístup však naráží na odpor řady evropských partnerů, kteří Čínu považují za strategického rivala a geopolitickou hrozbu.
Ukrajinská armáda poprvé v bojových podmínkách použila novou taktickou balistickou střelu FP-7. Úspěšné nasazení zbraně potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti Telegram, přičemž ocenil dosažené výsledky a zdůraznil nutnost zahájení sériové výroby. Výrobce zbraně, společnost Fire Point, uvedl, že raketa je vyvíjena jako balistický zachytávač v rámci evropského programu protiraketové obrany s názvem Freyja. Bližší podrobnosti o místě a způsobu prvního bojového nasazení prezidentská kancelář neposkytla.
Finanční situace Centra Johna F. Kennedyho pro múzická umění ve Washingtonu se výrazně zhoršila poté, co se jeho předsedou stal Donald Trump a orgány instituce rozhodly o umístění jeho jména na budovu. Vnitřní dokumenty a finanční výkazy získané novináři odhalují prudký pokles příspěvků i tržeb z prodeje vstupenek. Po hlasování správní rady o přejmenování centra klesly finanční dary o čtyřicet dva procent a přísliby nových darů propadly o více než sto procent. Výrazný propad příslibů byl způsoben tím, že dřívější dárci své příslíbené finanční prostředky stáhli zpět.