V luxusní čtvrti u Madridu došlo v úterý ráno k závažné události, která okamžitě vzbudila mezinárodní pozornost. Podle informací serveru The Guardian byl právě zde zastřelen bývalý ukrajinský politik a právník Andrij Portnov. K útoku došlo před prestižní American School of Madrid v obci Pozuelo de Alarcón. Zatím neidentifikovaný střelec, nebo více střelců, Portnova zasáhl smrtelně v 9:15 místního času.
Španělská policie sice oficiálně neoznámila jméno oběti, ale zdroje blízké vyšetřování potvrdily, že se skutečně jedná o Portnova. Bývalý vysoký činitel byl znám svou blízkostí k exprezidentovi Viktoru Janukovyčovi, který byl po revoluci na Majdanu v roce 2014 sesazen. Portnov byl tehdy náměstkem vedoucího prezidentské administrativy a měl zásadní vliv na právní politiku režimu.
Od ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 Španělsko eviduje několik záhadných případů násilí, které se týkají vysoce postavených Rusů i Ukrajinců. V roce 2022 byla po zemi rozeslána série dopisových bomb, z nichž jedna směřovala i na ukrajinské velvyslanectví.
V Alicante byl nedávno nalezen mrtvý ruský pilot, který dříve utekl na Ukrajinu se svým vrtulníkem. A už v dubnu 2022 bylo ve vile poblíž Barcelony objeveno tělo ruského podnikatele spojeného s plynařskou společností Novatek, společně s jeho manželkou a dcerou.
Andrij Portnov se narodil 27. října 1973 v Luhansku a právnickou kariéru zahájil na počátku 90. let. V roce 1997 přesídlil do Kyjeva a začal pracovat pro státní komisi pro cenné papíry. Od roku 2002 vedl vlastní právnickou firmu, která čelila obviněním z tzv. právního "raidingu". Přesto se mu podařilo dostat až do parlamentu, nejprve za blok Julie Tymošenkové, kde se stal jejím blízkým spolupracovníkem.
Po prezidentských volbách v roce 2010, ve kterých Tymošenková prohrála, Portnov přešel na stranu vítěze Viktora Janukovyče. V dubnu 2010 se stal vedoucím odboru pro soudní reformu v prezidentské administrativě. Jeho dřívější spojenci to označili za zradu. Portnov byl také členem rady Národní banky a dozorčích rad státních bank.
Výrazně se podílel na přípravě nového trestního řádu, který vstoupil v platnost v roce 2012. Ten byl odborníky považován za krok směrem k evropskému modelu, ale také obsahoval řadu problematických ustanovení, která podle kritiků komplikovala právní stát na Ukrajině.
Po pádu Janukovyčova režimu v roce 2014 Portnov uprchl ze země. Žil v Rusku, poté ve Vídni, a až v roce 2019 se vrátil zpět na Ukrajinu. I přesto, že čelil několika trestním stíháním – včetně podezření z vlastizrady a spoluúčasti na anexi Krymu – většinu případů se mu podařilo u soudu zvrátit nebo byla stažena.
Jeho návrat do veřejného života byl kontroverzní. V lednu 2020 rozhodl kyjevský soud, že Portnov splňuje zákonné podmínky pro účast ve volbách, protože byl považován za rezidenta Ukrajiny. Portnov zůstal i po svém návratu kontroverzní postavou. Jeho role v politice byla často předmětem veřejných debat a právních sporů.
Zatím není jasné, zda jeho smrt souvisí s minulými politickými aktivitami, osobními nepřátelstvími, nebo širšími mezinárodními zájmy. Španělská policie případ vyšetřuje, avšak zatím nezveřejnila žádné konkrétní detaily o možných motivech ani totožnost pachatele.
Vražda bývalého politického činitele přímo před prestižní školou v bezpečné čtvrti madridské aglomerace šokovala nejen ukrajinskou, ale i španělskou veřejnost. Tento incident opět poukazuje na stále složitější bezpečnostní situaci v Evropě, která se dotýká i těch, kteří opustili své země v domnění, že naleznou klid v exilu.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí navštívil Budapešť, aby vyjádřil otevřenou podporu maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi před nadcházejícími dubnovými volbami. Tento krok je analytiky vnímán jako snaha administrativy Donalda Trumpa exportovat ideologii MAGA do zahraničí a posílit pravicově populistické lídry v Evropě. Rubio během společné tiskové konference prohlásil, že vztahy mezi oběma zeměmi vstupují do „zlaté éry“, což přisoudil především úzkému osobnímu poutu mezi Orbánem a prezidentem Trumpem.
Evropská zkušenost se závislostí na bezpečnostních zárukách Spojených států v mnohém připomíná úpadek kvality digitálních aplikací. Mnichovská bezpečnostní konference se otevírá v atmosféře krize důvěry v transatlantické vztahy. Ačkoliv Evropa pravděpodobně uslyší známá ujištění o americkém závazku a nepostradatelnosti NATO, neklid mezi evropskými politiky podle expertů signalizuje hlubší problém. Pro desítky let fungoval transatlantický vztah jako ultimátní geopolitická platforma, kde USA udržovaly bezpečnostní operační systém a Evropa byla jeho hlavním, neustále přihlášeným uživatelem.
Francie vyhlásila nejvyšší červený stupeň varování před povodněmi ve třech departementech poté, co dozvuky bouře Nils vyvolaly chaos napříč celou zemí. Záplavová vlna již zatopila domy a izolovala řadu vesnic poté, se z břehů vylila řeka Garonne. Hydrologové varují, že další srážky dopadají na půdu, která vykazuje rekordní úroveň nasycení a není schopna absorbovat žádnou další vodu.
Evropský vědecký poradní sbor pro změnu klimatu (ESABCC) vydal naléhavé varování, ve kterém vyzývá členské státy, aby se začaly připravovat na katastrofický scénář globálního oteplení o 3 stupně Celsia. Podle předního člena sboru, Maartena van Aalsta, je ochrana Evropy před extrémním počasím sice náročným úkolem, ale nikoliv neproveditelným. Van Aalst zdůrazňuje, že ačkoliv už nyní kontinent za nedostatečnou přípravu platí vysokou cenu, mnohá adaptační opatření jsou otázkou selského rozumu a snadno dosažitelných cílů.
V Ženevě odstartovala ostře sledovaná diplomatická jednání mezi Spojenými státy a Íránem, která mají za cíl vyřešit vleklý spor o jaderný program Teheránu. Rozhovory probíhají v době extrémního napětí, kdy se v regionu Blízkého východu masivně koncentrují americké vojenské síly. Americkou delegaci vedou zvláštní vyslanec Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner, zatímco íránskou stranu reprezentuje ministr zahraničí Abbás Araghčí.
Čína v posledních pěti letech radikálně zrychlila výrobu jaderných ponorek a v tempu spouštění nových plavidel na vodu již předstihla Spojené státy. Podle nové zprávy Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS) tento vývoj ohrožuje dlouholetou námořní nadvládu Washingtonu. Analýza založená na satelitních snímcích loděnic ukazuje, že Peking buduje svou flotilu nevídanou rychlostí.
Ukrajinská armáda dosáhla v posledních dnech nejrychlejších územních zisků od poloviny roku 2023. Podle analýzy dat Institutu pro studium války (ISW), kterou zpracovala agentura AFP, se ukrajinským silám podařilo mezi minulou středou a nedělí dobýt zpět 201 kilometrů čtverečních území. Tato rozloha odpovídá téměř všem ruským ziskům za celý loňský prosinec a představuje největší úspěch Kyjeva v tak krátkém čase od protiofenzívy v červnu 2023.
Snaha kalifornského guvernéra Gavina Newsoma profilovat se jako hlavní postava opozice vůči Donaldu Trumpovi získala nečekanou podporu od samotného prezidenta. Poté, co Trump v pondělí ostře zkritizoval Newsomovu poslední cestu po Evropě, poradci guvernéra soukromě oslavují vítězství. Podle nich se potvrdilo, že čím více se Trump nechá vyprovokovat k výpadům, tím větší pozornosti se Newsomovi dostává.
Bílý dům představil ambiciózní plán prezidenta Donalda Trumpa na vybudování monumentálního „Oblouku nezávislosti“ ve Washingtonu, D.C. Projekt, který má připomenout 250. výročí vzniku Spojených států, by se podle administrativy měl stát jednou z nejikoničtějších památek světa. Mluvčí Bílého domu Davis Ingle uvedl, že tato odvážná vize se nesmazatelně zapíše do historie země a zajistí Americe slávu, kterou si zaslouží.
Spojené státy stupňují před klíčovými rozhovory v Ženevě, které mají proběhnout dnes, vojenský tlak na Írán. Americká armáda pokračuje v masivním posilování svých leteckých a námořních kapacit na Blízkém východě. Podle zdrojů CNN blízkých vyjednávání mají tyto přesuny za cíl zastrašit Teherán a zároveň poskytnout Washingtonu možnosti k přímému úderu uvnitř země, pokud by diplomatické snahy o omezení íránského jaderného programu selhaly.
Český hokej v neděli bojoval o větší naději na úspěch na olympijských hrách, ale nebylo to všechno. Už 54 let připadají na 15. února narozeniny jedné hokejové legendy. Jaromír Jágr je od včera zase o rok starší, přesto stále nepověsil brusle na hřebík.
Začal závěrečný týden zimních olympijských her v Itálii, v jehož průběhu vyvrcholí i mužský hokejový turnaj za účasti hvězd zámořské NHL. Češi si v neděli výrazně zkomplikovali cestu do bojů o medaile. Už znají soupeře pro předkolo i případné čtvrtfinále.