V luxusní čtvrti u Madridu došlo v úterý ráno k závažné události, která okamžitě vzbudila mezinárodní pozornost. Podle informací serveru The Guardian byl právě zde zastřelen bývalý ukrajinský politik a právník Andrij Portnov. K útoku došlo před prestižní American School of Madrid v obci Pozuelo de Alarcón. Zatím neidentifikovaný střelec, nebo více střelců, Portnova zasáhl smrtelně v 9:15 místního času.
Španělská policie sice oficiálně neoznámila jméno oběti, ale zdroje blízké vyšetřování potvrdily, že se skutečně jedná o Portnova. Bývalý vysoký činitel byl znám svou blízkostí k exprezidentovi Viktoru Janukovyčovi, který byl po revoluci na Majdanu v roce 2014 sesazen. Portnov byl tehdy náměstkem vedoucího prezidentské administrativy a měl zásadní vliv na právní politiku režimu.
Od ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 Španělsko eviduje několik záhadných případů násilí, které se týkají vysoce postavených Rusů i Ukrajinců. V roce 2022 byla po zemi rozeslána série dopisových bomb, z nichž jedna směřovala i na ukrajinské velvyslanectví.
V Alicante byl nedávno nalezen mrtvý ruský pilot, který dříve utekl na Ukrajinu se svým vrtulníkem. A už v dubnu 2022 bylo ve vile poblíž Barcelony objeveno tělo ruského podnikatele spojeného s plynařskou společností Novatek, společně s jeho manželkou a dcerou.
Andrij Portnov se narodil 27. října 1973 v Luhansku a právnickou kariéru zahájil na počátku 90. let. V roce 1997 přesídlil do Kyjeva a začal pracovat pro státní komisi pro cenné papíry. Od roku 2002 vedl vlastní právnickou firmu, která čelila obviněním z tzv. právního "raidingu". Přesto se mu podařilo dostat až do parlamentu, nejprve za blok Julie Tymošenkové, kde se stal jejím blízkým spolupracovníkem.
Po prezidentských volbách v roce 2010, ve kterých Tymošenková prohrála, Portnov přešel na stranu vítěze Viktora Janukovyče. V dubnu 2010 se stal vedoucím odboru pro soudní reformu v prezidentské administrativě. Jeho dřívější spojenci to označili za zradu. Portnov byl také členem rady Národní banky a dozorčích rad státních bank.
Výrazně se podílel na přípravě nového trestního řádu, který vstoupil v platnost v roce 2012. Ten byl odborníky považován za krok směrem k evropskému modelu, ale také obsahoval řadu problematických ustanovení, která podle kritiků komplikovala právní stát na Ukrajině.
Po pádu Janukovyčova režimu v roce 2014 Portnov uprchl ze země. Žil v Rusku, poté ve Vídni, a až v roce 2019 se vrátil zpět na Ukrajinu. I přesto, že čelil několika trestním stíháním – včetně podezření z vlastizrady a spoluúčasti na anexi Krymu – většinu případů se mu podařilo u soudu zvrátit nebo byla stažena.
Jeho návrat do veřejného života byl kontroverzní. V lednu 2020 rozhodl kyjevský soud, že Portnov splňuje zákonné podmínky pro účast ve volbách, protože byl považován za rezidenta Ukrajiny. Portnov zůstal i po svém návratu kontroverzní postavou. Jeho role v politice byla často předmětem veřejných debat a právních sporů.
Zatím není jasné, zda jeho smrt souvisí s minulými politickými aktivitami, osobními nepřátelstvími, nebo širšími mezinárodními zájmy. Španělská policie případ vyšetřuje, avšak zatím nezveřejnila žádné konkrétní detaily o možných motivech ani totožnost pachatele.
Vražda bývalého politického činitele přímo před prestižní školou v bezpečné čtvrti madridské aglomerace šokovala nejen ukrajinskou, ale i španělskou veřejnost. Tento incident opět poukazuje na stále složitější bezpečnostní situaci v Evropě, která se dotýká i těch, kteří opustili své země v domnění, že naleznou klid v exilu.
Americko-transatlantická aliance zůstává základním pilířem globální bezpečnosti a hospodářské prosperity. Spojené státy americké jsou již téměř třetinu své existence formálně svázány smlouvami o společné obraně se svými evropskými spojenci v rámci NATO. Tato severoatlantická vazba slouží posledních 77 let jako nenahraditelný základ pro americký vliv a moc ve světě. Podle expertů webu The Conversation by tak USA neměly dnes, v Den nezávislosti, zapomenout poděkovat právě Evropě.
Americký prezident Donald Trump udělil milost devíti lidem, kteří byli v minulosti odsouzeni za porušení zákona o čistotě ovzduší kvůli zásahům do systémů kontroly emisí u naftových motorů. Trump oznámil šest z těchto milostí na své sociální síti Truth Social s argumentem, že tito muži byli pronásledováni Bidenovou administrativou a trestáni v podstatě za to, že si opravovali svá vlastní auta. Podle soudních záznamů se jednalo o automechaniky a tunery, kteří se podíleli na prodeji a instalaci takzvaných odpojovacích zařízení.
Několik obchodních plavidel, která se dnes pokusila proplout strategicky významným Hormuzským průlivem podél ománského pobřeží, se náhle otočilo zpět.
Analýza deníku The Guardian ukázala, že americký miliardář Elon Musk se v období před vstupem své společnosti SpaceX na burzu věnoval na své sociální síti X britské politice, rase a imigraci dvakrát častěji než samotné vesmírné a technologické firmě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v telefonickém hovoru s německým kancléřem Friedrichem Merzem projednával další vojenskou podporu své země. Hlavním tématem jejich rozhovoru byla naléhavá potřeba dodávek dalších obranných raket pro systémy protivzdušné obrany Patriot, které Kyjev nezbytně potřebuje. Zelenskyj prostřednictvím platformy Telegram vyjádřil Německu vděčnost za jeho dosavadní stabilní pomoc a ocenil, že Berlín hraje v podpoře ukrajinské obrany roli jednoho z globálních lídrů.
Debata o nutnosti a prospěšnosti hospodářského růstu se v akademických kruzích výrazně proměňuje. Mezi vědci zabývajícími se udržitelností a klimatem roste skepse ohledně toho, zda je neustálý ekonomický růst nezbytný pro dosažení sociálních a ekologických cílů. Někteří odborníci podle webu The Conversation dokonce tvrdí, že by se od hospodářského růstu jako ústředního politického cíle mělo zcela upustit, protože snaha o něj je v rozporu s dodržováním planetárních limitů.
Spojené státy slaví 250. výročí vyhlášení nezávislosti, které 4. července 1776 odstartovalo rozchod 13 britských kolonií s britskou korunou a zásadně změnilo chod dějin. V této souvislosti se připomíná klíčová, avšak často opomíjená úloha Francie v americké válce za nezávislost. Více než rok po deklaraci byla situace na bojištích nestabilní, a to až do bitvy u Saratogy v říjnu 1777, kde americké vítězství znamenalo zásadní obrat. Pro francouzského krále Ludvíka XVI., který do té doby podporoval povstalce tajně dodávkami zbraní a financí, byl tento úspěch impulsem k otevřenému vystoupení proti Velké Británii. Dne 17. prosince 1777 Francie oficiálně uznala nezávislost Spojených států jako vůbec první země na světě, čímž legitimovala vznikající republiku.
Papež Lev ve svém prvním významném projevu adresovaném své domovské zemi ocenil historickou tradici Spojených států v přijímání imigrantů a vyzval Američany, aby naplňovali ideály obsažené v Deklaraci nezávislosti. První americká hlava římskokatolické církve v projevu, který je vnímán jako implicitní kritika Donalda Trumpa, uvedla, že slovo Amerika se stalo synonymem svobody po celém světě právě díky tomu, jak země vítala migranty. Papež hovořil živě z Vatikánu k Národnímu ústavnímu centru ve Filadelfii u příležitosti převzetí Medaile svobody a vyjádřil naději, že ideály jednoty, spravedlnosti a míru budou Spojené státy provázet i během oslav 250. výročí založení země.
Polský premiér Donald Tusk očekává, že Ukrajina učiní vstřícné kroky k nápravě vzájemných vztahů, které byly v posledních týdnech narušeny spory o výklad válečné historie. Tusk varoval, že obnova důvěry vyžaduje dobrou vůli i ze strany Kyjeva.
Červen letošního roku přinesl do celé Evropy bezprecedentní vlnu veder, která podle meteorologů zcela přepsala historické tabulky. Extrémní teploty následovaly hned po velmi teplém květnu, přičemž Světová meteorologická organizace označila tuto situaci za mimořádnou. Vědci upozorňují, že ačkoliv se takto intenzivní vlny veder mohou zdát nezvyklé, přesně odpovídají dlouhodobým klimatickým modelům. Hlavním motorem těchto změn je podle nich lidská činnost, konkrétně spalování fosilních paliv a uvolňování skleníkových plynů do atmosféry, což zvyšuje pravděpodobnost i intenzitu podobných jevů.
Německé ministerstvo zahraničí si naléhavě předvolalo čínského velvyslance v Berlíně kvůli zprávám o tom, že se v Číně tajně cvičí ruští vojáci. Resort označil tyto informace za hluboce znepokojivé a poukázal na možnou podporu Ruska ze strany čínských státních aktérů, konkrétně Čínské lidové osvobozenecké armády.
Policie vyšetřuje případ primáře děčínské nemocnice, na kterého nadřízení podali trestní oznámení. Lékař je nyní hned v několika případech podezřelý z vraždy. Na případ upozornila televizní stanice CNN Prima News.