V nenápadné budově nad slavnou newyorskou restaurací Tom’s Restaurant, proslavenou sitcomem Seinfeld, sídlí už téměř šedesát let jeden z nejdůležitějších vědeckých ústavů světa. Právě zde, v Goddardově institutu pro vesmírné studie (GISS), vědci NASA zkoumali změny klimatu, vytvářeli první klimatické modely a mapovali galaxie. Nyní však toto ikonické výzkumné centrum čeká uzavření.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se rozhodla neprodloužit nájem prostor, které má NASA pronajaté od Kolumbijské univerzity na Upper West Side v Manhattanu. K 31. květnu se musí 130 zaměstnanců rozloučit se svou dosavadní prací v historických prostorách a přejít na práci z domova – s nejistou budoucností.
Podle bývalého ředitele GISS a uznávaného klimatologa Jamese Hansena, který instituci vedl více než tři desetiletí, jde o přímý útok na vědu. „Snaží se zabít posla špatných zpráv. Je to šílené,“ prohlásil Hansen v rozhovoru pro deník The Guardian, který se odehrál právě v Tom’s Restaurant, kde si objednal vajíčka a slaninu.
Hansen, jenž v roce 1988 jako první varoval americký Kongres před hrozící klimatickou krizí, připomněl, že vědu nelze jednoduše vypnout a znovu zapnout. „Věda není něco, co začnete od nuly. Je tam spousta znalostí, které nelze nahradit,“ uvedl.
GISS, založený v roce 1966, byl domovem výzkumů, které zásadně ovlivnily naše chápání globálního oteplování. V 70. letech zde vědci vytvořili první klimatické modely pomocí tehdy nejrychlejšího počítače na světě – zabíral celé druhé patro budovy. Kromě klimatologie se zde pracovalo i na misích k Venuši a Jupiteru a na mapování Mléčné dráhy.
Uzavření GISS je podle oficiálního vyjádření součástí snahy o „efektivitu“ federální správy. Prezident Trump nedávno podepsal exekutivní příkaz k přezkoumání všech pronajatých kanceláří federálních úřadů, zejména ve velkých městech. Podle NASA však zatím není jisté, kam by se institut mohl přestěhovat. Navíc uzavření laboratoře pravděpodobně neušetří žádné peníze – tří milionový roční nájem nelze zrušit předčasně a zůstane tak nevyužitý.
Současný ředitel GISS Gavin Schmidt, který také působil na výzkumech klimatických modelů, poznamenal, že prostory byly nedávno nákladně zrekonstruovány. „Je to frustrující. Přestěhovat výzkumný tým není jen tak,“ dodal. Laboratoř mezitím pořádá rozlučkové pikniky a oslavy s bývalými zaměstnanci. „Má to tu jedinečnou kulturu. Věda pro veřejné dobro je vryta do podlah, zdí i výtahů téhle budovy.“
Klimatoložka Kate Marvel z GISS uvedla, že práce bude pokračovat, ale rozhodně to nebude bez následků. „Je to proveditelné, ale rušivé. Všichni by raději dělali vědu než balili knihy a hledali, kde budou příště pracovat.“
Vědecký svět se obává, že nejde jen o konec jedné instituce, ale o součást širšího trendu, kdy současná americká vláda systematicky oslabuje důvěru ve vědu. Trumpův přístup ke klimatu je dlouhodobě nepřátelský – opakovaně označil klimatickou vědu za „nesmysl“ a „obrovský podvod“ a chce výrazně seškrtat rozpočet NASA na výzkum Země.
Bývalý pracovník GISS Bastiaan van Diedenhoven shrnul náladu panující mezi vědci: „Tohle je útok na klimatickou vědu. GISS byl na seznamu, protože se tam dělala poctivá a kvalitní práce. Bez budovy se ale těžko přežije. Je to opravdu devastující.“
Hansen, který kdysi čelil tlaku NASA kvůli svým veřejným projevům o změně klimatu, se po snídani vydal k postrannímu vchodu do institutu, aby pozdravil bývalé kolegy. Při příchodu jej jeden vědec přivítal s otázkou: „Nemáš někde volné místo, kde bych mohl pracovat?“
Budoucnost GISS zůstává nejistá. Možná půjde jen o dočasné „hibernování“ legendární instituce, možná ale i o definitivní konec jedné éry – v době, kdy vědecké poznatky čelí politickému odporu, vědci jsou vyháněni z laboratoří a i samotná předpověď počasí bývá zpochybňována.
„Měli jsme dobře naběhnuto běh. Ale ještě není konec,“ uzavřel Schmidt.
Kriminalisté se již od předminulého víkendu zabývají případem mrtvého novorozence, jehož tělo se našlo v Rovensku pod Troskami na Semilsku. Podezřelou osobu či osoby se stále nepodařilo stanovit. Policie proto sáhne k poměrně neobvyklému postupu.
V podstatě by se dalo říct, že za to může Benjamin Netanjahu. Stárnoucí oscarová herečka Susan Sarandonová skončila ve čtvrtek v poutech kvůli účasti na nepovolené demonstraci proti právě přítomnému izraelskému státníkovi v americkém New Yorku. Informoval o tom britský deník The Guardian.
Ruský deficit má za letošek činit až 3 % HDP, což je dvojnásobek původního plánu. To samo o sobě není pro Rusko katastrofa. Má nízký dluh a půjčuje si hlavně doma v rublech. Důležitější je, že se rozpočet citelně zhoršuje právě v době, kdy by mu dražší ropa a slabší rubl měly pomáhat.
V Česku je teď stále relativně chladno, ale před námi jsou tři volné dny s příjemnějším počasím. V sobotu má odstartovat babí léto, které podle nejnovějších odhadů jen tak neskončí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Předpoklad je takový, že přes 20 stupňů bude i během prvního říjnového víkendu.
Italská vláda schválila dekret, který zavádí třicetiprocentní limit pro nově příchozí zahraniční žáky v jednotlivých školních třídách a zakazuje nošení burek a nikábů ve školách. Premiérka Giorgia Meloniová označila tato opatření za krok vycházející z běžného rozumu, který má podpořit skutečnou integraci a zabránit vzniku takzvaných "ghet ve třídách". Krok však vyvolal vlnu kritiky ze strany opozice i lidskoprávních aktivistů. Odpůrci tvrdí, že se ministerská předsedkyně snaží oslovit krajně pravicové voliče před nadcházejícími parlamentními volbami.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že dosud neobdržel zpětnou vazbu od americké strany ohledně své žádosti adresované prezidentu Donaldu Trumpovi. Zelenskyj po svém americkém protějšku požadoval, aby během jednání přiměl čínského lídra Si Ťin-pchinga k využití jeho vlivu na ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války. Kyjev vnímá Peking jako klíčového aktéra, který disponuje páky na moskevský režim. Ukrajinská hlava státu své vyjádření poskytla novinářům prostřednictvím aplikace WhatsApp.
Čínský prezident Si Ťin-pching se ve Washingtonu setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a vyzval k rozsáhlé spolupráci mezi oběma mocnostmi. Cílem jeho návrhů je zabránit vojenskému střetu a vyhnout se takzvané Tukydidově pasti v období rostoucího napětí kolem umělé inteligence, obchodu a Tchaj-wanu. Čínská hlava státu předložila podmínky pro vzájemné porozumění hned na počátku summitu v Bílém domě. Podle něj mohou obě supervelmoci zamířit ke společnému prospěchu namísto přímé konfrontace.
Papež Lev XIV. zahájil oficiální návštěvu Francie projevem v Elysejském paláci v Paříži, kde vystoupil po boku prezidenta Emmanuela Macrona. Hlava katolické církve ve svém vystoupení varovala před riziky spojenými s překotným rozvojem umělé inteligence. Podle něj může nekontrolovaný technologický pokrok vést k vytvoření takzvaného ráje strojů, v němž lidstvo riskuje ztrátu své vlastní lidskosti. Jedná se o první papežskou návštěvu v této zemi po osmnácti letech.
Před nadcházejícími průběžnými volbami do amerického Kongresu čelí Republikánská strana složité politické situaci. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění společnosti CNN a SSRS dávají voliči jasně najevo, jaké kroky od vedení země očekávají. Prezident Donald Trump však zastává postoje, které jdou přímo proti přáním většiny Američanů. Tento rozpor mezi očekáváním obyvatel a politikou Bílého domu vytváří pro republikánské kandidáty značně nepříznivé prostředí.
Finský prezident Alexander Stubb vyzval majitele společnosti SpaceX Elona Muska k rozšíření pokrytí satelitní internetové sítě Starlink nad území Ruska. Tento krok by podle finského státníka umožnil ukrajinským silám zasahovat ruská odpalovací zařízení balistických raket přímo na ruském území. Ukrajina v současnosti čelí kritickému nedostatku systémů protivzdušné obrany, které by dokázaly balistické střely efektivně odrážet. Kyjev věří, že zprovoznění satelitní sítě nad Ruskem by pomohlo přesně zaměřit odpalovací zařízení ještě před odpálením střel.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa čím dál více využívá argumenty národní bezpečnosti k rozsáhlým proměnám hlavního města Washingtonu a vytvoření ochranného pásma v okolí Bílého domu. Argumentace národní bezpečností slouží jako univerzální odůvodnění pro rozšiřování prezidentských pravomocí i čerpání veřejných prostředků. V minulosti byla tato rétorika využita například při zavádění cel, deportacích či plánech na získání Grónska. Nyní se však pozornost soustředí přímo na samotné centrum americké vlády, které se podle CNN postupně mění v opevněnou pevnost.
Nepálský premiér Balendra Šah na Valném shromáždění OSN ostrým způsobem zkritizoval světové lídry v souvislosti s klimatickou krizí. Vztáhl se k nedávným ničivým bleskovým povodním, které postihly jeho zemi, a označil je za varování pro celý svět. Podle něj tato přírodní katastrofa ukázala, že dopady globálního oteplování nejvíce zasahují obyvatele, kteří krizi nezpůsobili.