V nenápadné budově nad slavnou newyorskou restaurací Tom’s Restaurant, proslavenou sitcomem Seinfeld, sídlí už téměř šedesát let jeden z nejdůležitějších vědeckých ústavů světa. Právě zde, v Goddardově institutu pro vesmírné studie (GISS), vědci NASA zkoumali změny klimatu, vytvářeli první klimatické modely a mapovali galaxie. Nyní však toto ikonické výzkumné centrum čeká uzavření.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se rozhodla neprodloužit nájem prostor, které má NASA pronajaté od Kolumbijské univerzity na Upper West Side v Manhattanu. K 31. květnu se musí 130 zaměstnanců rozloučit se svou dosavadní prací v historických prostorách a přejít na práci z domova – s nejistou budoucností.
Podle bývalého ředitele GISS a uznávaného klimatologa Jamese Hansena, který instituci vedl více než tři desetiletí, jde o přímý útok na vědu. „Snaží se zabít posla špatných zpráv. Je to šílené,“ prohlásil Hansen v rozhovoru pro deník The Guardian, který se odehrál právě v Tom’s Restaurant, kde si objednal vajíčka a slaninu.
Hansen, jenž v roce 1988 jako první varoval americký Kongres před hrozící klimatickou krizí, připomněl, že vědu nelze jednoduše vypnout a znovu zapnout. „Věda není něco, co začnete od nuly. Je tam spousta znalostí, které nelze nahradit,“ uvedl.
GISS, založený v roce 1966, byl domovem výzkumů, které zásadně ovlivnily naše chápání globálního oteplování. V 70. letech zde vědci vytvořili první klimatické modely pomocí tehdy nejrychlejšího počítače na světě – zabíral celé druhé patro budovy. Kromě klimatologie se zde pracovalo i na misích k Venuši a Jupiteru a na mapování Mléčné dráhy.
Uzavření GISS je podle oficiálního vyjádření součástí snahy o „efektivitu“ federální správy. Prezident Trump nedávno podepsal exekutivní příkaz k přezkoumání všech pronajatých kanceláří federálních úřadů, zejména ve velkých městech. Podle NASA však zatím není jisté, kam by se institut mohl přestěhovat. Navíc uzavření laboratoře pravděpodobně neušetří žádné peníze – tří milionový roční nájem nelze zrušit předčasně a zůstane tak nevyužitý.
Současný ředitel GISS Gavin Schmidt, který také působil na výzkumech klimatických modelů, poznamenal, že prostory byly nedávno nákladně zrekonstruovány. „Je to frustrující. Přestěhovat výzkumný tým není jen tak,“ dodal. Laboratoř mezitím pořádá rozlučkové pikniky a oslavy s bývalými zaměstnanci. „Má to tu jedinečnou kulturu. Věda pro veřejné dobro je vryta do podlah, zdí i výtahů téhle budovy.“
Klimatoložka Kate Marvel z GISS uvedla, že práce bude pokračovat, ale rozhodně to nebude bez následků. „Je to proveditelné, ale rušivé. Všichni by raději dělali vědu než balili knihy a hledali, kde budou příště pracovat.“
Vědecký svět se obává, že nejde jen o konec jedné instituce, ale o součást širšího trendu, kdy současná americká vláda systematicky oslabuje důvěru ve vědu. Trumpův přístup ke klimatu je dlouhodobě nepřátelský – opakovaně označil klimatickou vědu za „nesmysl“ a „obrovský podvod“ a chce výrazně seškrtat rozpočet NASA na výzkum Země.
Bývalý pracovník GISS Bastiaan van Diedenhoven shrnul náladu panující mezi vědci: „Tohle je útok na klimatickou vědu. GISS byl na seznamu, protože se tam dělala poctivá a kvalitní práce. Bez budovy se ale těžko přežije. Je to opravdu devastující.“
Hansen, který kdysi čelil tlaku NASA kvůli svým veřejným projevům o změně klimatu, se po snídani vydal k postrannímu vchodu do institutu, aby pozdravil bývalé kolegy. Při příchodu jej jeden vědec přivítal s otázkou: „Nemáš někde volné místo, kde bych mohl pracovat?“
Budoucnost GISS zůstává nejistá. Možná půjde jen o dočasné „hibernování“ legendární instituce, možná ale i o definitivní konec jedné éry – v době, kdy vědecké poznatky čelí politickému odporu, vědci jsou vyháněni z laboratoří a i samotná předpověď počasí bývá zpochybňována.
„Měli jsme dobře naběhnuto běh. Ale ještě není konec,“ uzavřel Schmidt.
Snaha o diplomatické vyřešení konfliktu na Blízkém východě a obnovení plynulé dopravy skrze Hormuzský průliv narazila na další výraznou překážku. Americký prezident Donald Trump vyostřil rétoriku vůči Teheránu a oznámil, že od Íránu bude požadovat finanční kompenzace za úmrtí tisícovek amerických vojáků i obětí z řad civilistů za poslední desetiletí. Tento krok je přímou reakcí na íránské vyjednávače, kteří jako podmínku pro zprůchodnění klíčové námořní cesty sami vznesli nárok na odškodnění za škody způsobené pět měsíců trvajícími boji.
Americký prezident Donald Trump opustil minulý měsíc summit NATO v Turecku za zcela mimořádných bezpečnostních opatření. Jak odhalil deník The Washington Post, šéf Bílého domu byl kvůli bezprostřední hrozbě atentátu ze strany Íránu tajně přemístěn do jiného vojenského letadla. Celá operace proběhla v utajení a využívala propracovaný zastírací manévr, který měl přesvědčit okolí i veřejnost, že prezident cestuje na palubě svého obvyklého speciálu.
Nedávný incident ve španělské enklávě Ceuta na severu Afriky opět rozvířil celoevropskou debatu o migraci a ukázal, jak snadno mohou být lidské osudy využity jako nástroj politického tlaku. Ačkoliv celkové statistiky nelegálních přechodů do Evropy v posledních letech spíše klesají, ojedinělé masivní události vyvolávají okamžité napětí a rozkoly mezi členskými státy Evropské unie.
Rozpad nejsilnější polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) vyvolává na tamní politické scéně značný rozruch. Ačkoliv současný premiér Donald Tusk a jeho vládnoucí Občanská koalice sledují vnitřní boje v pravicovém táboře s uspokojením, podle politologů zdaleka nemá vyhráno. Blížící se parlamentní volby mohou přinést nečekané komplikace, které usnadnění cesty k obhajobě mandátu rozhodně nezaručují.
Španělské úřady bijí na poplach před hrozbou ničivých lesních požárů v souvislosti s nadcházejícím úplným zatměním Slunce. Do země totiž míří stovky tisíc pozorovatelů z celého světa, kteří plánují zaplnit venkovské oblasti, horské hřebeny i pláže, aby tento vzácný vesmírný úkaz sledovali z co nejlepších pozic.
Západní Kolumbii zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,4 stupně, které si podle dosavadních zpráv úřadů vyžádalo nejméně dvě desítky lidských životů. Otřesy byly natolik intenzivní, že přiměly obyvatele k překotné evakuaci a způsobily škody i v sousedním Ekvádoru. Sérii destrukcí doprovází zprávy o mnoha zraněných a zřícených budovách v několika městech.
Přítomnost významných finančních trhů zásadním způsobem utváří podobu a ekonomiku světových metropolí, zároveň však představuje jednoho z hlavních hybatelů příjmové nerovnosti. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu zaměřeného na příjmy nejbohatšího jednoho procenta obyvatel ve městech napříč Evropou, Severní Amerikou a Asií. Vědci v rámci studie srovnávali vždy dvě významná města v dané zemi – hlavní finanční centrum a druhé největší hospodářské středisko podobné velikosti.
Lesní požáry v Evropě v posledních letech odhalují a aktivují nebezpečnou hrozbu z minulosti v podobě nevybuchlé munice z obou světových i studené války. Když v červenci propukl požár v národním parku Müritz v severovýchodním Německu, pyrotechnici museli postupovat po boku hasičů, kteří se do některých částí hořícího lesa vůbec nemohli přiblížit kvůli riziku explozí. Obdobná situace nastala ve francouzském regionu Gironde, kde plameny odkryly zapomenutý sklad munice z druhé světové války a několik střel přímo v žáru explodovalo.
Rivalita mezi Indií a Pákistánem se po osmasedmdesáti letech posouvá na novou úroveň, když se klíčovým bojištěm jejich dlouholetého sporu stává oběžná dráha Země. Během krátkého, ale intenzivního čtyřdenního vojenského střetu v květnu 2025 sice pozornost veřejnosti poutaly letecké souboje, dronové nálety a raketové údery, však nejzásadnější úlohu v pozadí sehrály satelitní technologie. Šlo o vůbec první konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi, jehož průběh zásadním způsobem určily vesmírné systémy.
Zatímco pozemní fronta války na Ukrajině v posledních měsících převážně stagnuje, ve vzduchu se konflikt dramaticky vyhrocuje. Útočné kapacity obou soupeřících stran v současnosti převyšují jejich možnosti protivzdušné obrany. To vede ke čím dál častějšímu zasahování cílů, rozsáhlému ničení klíčové i hospodářské infrastruktury a především ke strmému nárůstu obětí mezi civilním obyvatelstvem.
Moskva striktně odmítá jakékoliv zmrazení válečného konfliktu na Ukrajině, pokud nebudou v plném rozsahu splněny její politické a územní požadavky. Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin zdůraznil, že klid zbraní nepřichází v úvahu bez odstranění takzvaných „kořenových příčin“ celé krize, čímž zopakoval dlouhodobý postoj prezidenta Vladimira Putina.
Italská premiérka Giorgia Meloni se před nadcházejícími parlamentními volbami vrací k tvrdé krajně pravicové rétorice. Důvodem je vzestup nového politického rivala, bývalého generála a europoslance Roberta Vannacciho, jehož krajně pravicová strana Národní budoucnost výrazně posiluje v průzkumech veřejného mínění.