Jak Trump likviduje snahy o zastavení extrémního počasí? Takhle zavřel jeden z nejdůležitějších vědeckých ústavů světa

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se rozhodla neprodloužit nájem prostor, které má NASA pronajaté od Kolumbijské univerzity na Upper West Side v Manhattanu. K 31. květnu se musí 130 zaměstnanců rozloučit se svou dosavadní prací v historických prostorách a přejít na práci z domova – s nejistou budoucností.

Podle bývalého ředitele GISS a uznávaného klimatologa Jamese Hansena, který instituci vedl více než tři desetiletí, jde o přímý útok na vědu. „Snaží se zabít posla špatných zpráv. Je to šílené,“ prohlásil Hansen v rozhovoru pro deník The Guardian, který se odehrál právě v Tom’s Restaurant, kde si objednal vajíčka a slaninu.

Hansen, jenž v roce 1988 jako první varoval americký Kongres před hrozící klimatickou krizí, připomněl, že vědu nelze jednoduše vypnout a znovu zapnout. „Věda není něco, co začnete od nuly. Je tam spousta znalostí, které nelze nahradit,“ uvedl.

GISS, založený v roce 1966, byl domovem výzkumů, které zásadně ovlivnily naše chápání globálního oteplování. V 70. letech zde vědci vytvořili první klimatické modely pomocí tehdy nejrychlejšího počítače na světě – zabíral celé druhé patro budovy. Kromě klimatologie se zde pracovalo i na misích k Venuši a Jupiteru a na mapování Mléčné dráhy.

Uzavření GISS je podle oficiálního vyjádření součástí snahy o „efektivitu“ federální správy. Prezident Trump nedávno podepsal exekutivní příkaz k přezkoumání všech pronajatých kanceláří federálních úřadů, zejména ve velkých městech. Podle NASA však zatím není jisté, kam by se institut mohl přestěhovat. Navíc uzavření laboratoře pravděpodobně neušetří žádné peníze – tří milionový roční nájem nelze zrušit předčasně a zůstane tak nevyužitý.

Současný ředitel GISS Gavin Schmidt, který také působil na výzkumech klimatických modelů, poznamenal, že prostory byly nedávno nákladně zrekonstruovány. „Je to frustrující. Přestěhovat výzkumný tým není jen tak,“ dodal. Laboratoř mezitím pořádá rozlučkové pikniky a oslavy s bývalými zaměstnanci. „Má to tu jedinečnou kulturu. Věda pro veřejné dobro je vryta do podlah, zdí i výtahů téhle budovy.“

Klimatoložka Kate Marvel z GISS uvedla, že práce bude pokračovat, ale rozhodně to nebude bez následků. „Je to proveditelné, ale rušivé. Všichni by raději dělali vědu než balili knihy a hledali, kde budou příště pracovat.“

Vědecký svět se obává, že nejde jen o konec jedné instituce, ale o součást širšího trendu, kdy současná americká vláda systematicky oslabuje důvěru ve vědu. Trumpův přístup ke klimatu je dlouhodobě nepřátelský – opakovaně označil klimatickou vědu za „nesmysl“ a „obrovský podvod“ a chce výrazně seškrtat rozpočet NASA na výzkum Země.

Bývalý pracovník GISS Bastiaan van Diedenhoven shrnul náladu panující mezi vědci: „Tohle je útok na klimatickou vědu. GISS byl na seznamu, protože se tam dělala poctivá a kvalitní práce. Bez budovy se ale těžko přežije. Je to opravdu devastující.“

Hansen, který kdysi čelil tlaku NASA kvůli svým veřejným projevům o změně klimatu, se po snídani vydal k postrannímu vchodu do institutu, aby pozdravil bývalé kolegy. Při příchodu jej jeden vědec přivítal s otázkou: „Nemáš někde volné místo, kde bych mohl pracovat?“

Budoucnost GISS zůstává nejistá. Možná půjde jen o dočasné „hibernování“ legendární instituce, možná ale i o definitivní konec jedné éry – v době, kdy vědecké poznatky čelí politickému odporu, vědci jsou vyháněni z laboratoří a i samotná předpověď počasí bývá zpochybňována.

„Měli jsme dobře naběhnuto běh. Ale ještě není konec,“ uzavřel Schmidt.