V nenápadné budově nad slavnou newyorskou restaurací Tom’s Restaurant, proslavenou sitcomem Seinfeld, sídlí už téměř šedesát let jeden z nejdůležitějších vědeckých ústavů světa. Právě zde, v Goddardově institutu pro vesmírné studie (GISS), vědci NASA zkoumali změny klimatu, vytvářeli první klimatické modely a mapovali galaxie. Nyní však toto ikonické výzkumné centrum čeká uzavření.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se rozhodla neprodloužit nájem prostor, které má NASA pronajaté od Kolumbijské univerzity na Upper West Side v Manhattanu. K 31. květnu se musí 130 zaměstnanců rozloučit se svou dosavadní prací v historických prostorách a přejít na práci z domova – s nejistou budoucností.
Podle bývalého ředitele GISS a uznávaného klimatologa Jamese Hansena, který instituci vedl více než tři desetiletí, jde o přímý útok na vědu. „Snaží se zabít posla špatných zpráv. Je to šílené,“ prohlásil Hansen v rozhovoru pro deník The Guardian, který se odehrál právě v Tom’s Restaurant, kde si objednal vajíčka a slaninu.
Hansen, jenž v roce 1988 jako první varoval americký Kongres před hrozící klimatickou krizí, připomněl, že vědu nelze jednoduše vypnout a znovu zapnout. „Věda není něco, co začnete od nuly. Je tam spousta znalostí, které nelze nahradit,“ uvedl.
GISS, založený v roce 1966, byl domovem výzkumů, které zásadně ovlivnily naše chápání globálního oteplování. V 70. letech zde vědci vytvořili první klimatické modely pomocí tehdy nejrychlejšího počítače na světě – zabíral celé druhé patro budovy. Kromě klimatologie se zde pracovalo i na misích k Venuši a Jupiteru a na mapování Mléčné dráhy.
Uzavření GISS je podle oficiálního vyjádření součástí snahy o „efektivitu“ federální správy. Prezident Trump nedávno podepsal exekutivní příkaz k přezkoumání všech pronajatých kanceláří federálních úřadů, zejména ve velkých městech. Podle NASA však zatím není jisté, kam by se institut mohl přestěhovat. Navíc uzavření laboratoře pravděpodobně neušetří žádné peníze – tří milionový roční nájem nelze zrušit předčasně a zůstane tak nevyužitý.
Současný ředitel GISS Gavin Schmidt, který také působil na výzkumech klimatických modelů, poznamenal, že prostory byly nedávno nákladně zrekonstruovány. „Je to frustrující. Přestěhovat výzkumný tým není jen tak,“ dodal. Laboratoř mezitím pořádá rozlučkové pikniky a oslavy s bývalými zaměstnanci. „Má to tu jedinečnou kulturu. Věda pro veřejné dobro je vryta do podlah, zdí i výtahů téhle budovy.“
Klimatoložka Kate Marvel z GISS uvedla, že práce bude pokračovat, ale rozhodně to nebude bez následků. „Je to proveditelné, ale rušivé. Všichni by raději dělali vědu než balili knihy a hledali, kde budou příště pracovat.“
Vědecký svět se obává, že nejde jen o konec jedné instituce, ale o součást širšího trendu, kdy současná americká vláda systematicky oslabuje důvěru ve vědu. Trumpův přístup ke klimatu je dlouhodobě nepřátelský – opakovaně označil klimatickou vědu za „nesmysl“ a „obrovský podvod“ a chce výrazně seškrtat rozpočet NASA na výzkum Země.
Bývalý pracovník GISS Bastiaan van Diedenhoven shrnul náladu panující mezi vědci: „Tohle je útok na klimatickou vědu. GISS byl na seznamu, protože se tam dělala poctivá a kvalitní práce. Bez budovy se ale těžko přežije. Je to opravdu devastující.“
Hansen, který kdysi čelil tlaku NASA kvůli svým veřejným projevům o změně klimatu, se po snídani vydal k postrannímu vchodu do institutu, aby pozdravil bývalé kolegy. Při příchodu jej jeden vědec přivítal s otázkou: „Nemáš někde volné místo, kde bych mohl pracovat?“
Budoucnost GISS zůstává nejistá. Možná půjde jen o dočasné „hibernování“ legendární instituce, možná ale i o definitivní konec jedné éry – v době, kdy vědecké poznatky čelí politickému odporu, vědci jsou vyháněni z laboratoří a i samotná předpověď počasí bývá zpochybňována.
„Měli jsme dobře naběhnuto běh. Ale ještě není konec,“ uzavřel Schmidt.
Prezident Petr Pavel si trvá na svém a nadále odmítá jmenovat poslance Filipa Turka (Motoristé) ministrem životního prostředí. V posledních dnech se vyrojily spekulace, že by vládní strana mohla do funkce nominovat kontroverzního podnikatele Richarda Chlada. Po pondělním jednání vlády se ke spekulacím vyjádřil předseda Motoristů Petr Macinka.
Česko se s Janou Brejchovou rozloučilo již bezprostředně poté, co v pátek večer vyšlo najevo, že ve věku 86 let zemřela. Veřejnost ale očekává, že se ještě uskuteční smuteční obřad. Ve věci se dokonce chopila iniciativy vláda.
Meteorologická zima se chýlí ke svému závěru, v březnu už totiž pro meteorology začíná jaro. Teploty také mají pozvolna stoupat, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Meteorologové ale nevyloučili pokles teplot pod průměr v závěru února.
Pondělí 9. února 2026 se stalo zlomovým dnem v dlouholeté kauze Jeffreyho Epsteina. Američtí zákonodárci totiž poprvé získali přístup k nezkráceným verzím spisů ministerstva spravedlnosti, což vyvolalo vlnu kritiky ohledně způsobu, jakým úřady v uplynulých měsících informace veřejnosti dávkovaly. Hlavním tématem dne se stalo „podezřelé začerňování“, které podle kritiků neslouží k ochraně obětí, ale k maskování vlivných osobností.
Britský premiér sir Keir Starmer prochází nejtěžší krizí své dosavadní kariéry. Během pouhých 48 hodin přišel o dva své nejbližší spolupracovníky a čelí otevřené výzvě k rezignaci z vlastních řad. Politický Londýn se otřásá v základech a chodby parlamentu podle Sky News zaplavily spekulace o tom, kdo by mohl premiéra v čele vlády nahradit.
Vláda německého kancléře Friedricha Merze rázně odmítla návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na zavedení společných evropských dluhopisů. Macron v úterním rozhovoru pro evropská média vyzval k vytvoření systému společných půjček, takzvaných eurobondů, které by měly financovat masivní investice do strategických odvětví. Podle něj je tento krok nezbytný, pokud má Evropa ekonomicky konkurovat Spojeným státům a Číně.
Indonésie oznámila, že připravuje vyslání až 8 000 vojáků do Pásma Gazy. Tato jednotka se má stát součástí mezinárodních mírových sil (ISF) v rámci blízkovýchodního mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Pokud by se mise uskutečnila, šlo by o první přítomnost cizích vojsk na tomto území od roku 1967.
Evropská unie připravuje bezprecedentní plán, který by mohl Ukrajině zajistit částečné členství v bloku již v příštím roce. Brusel se tímto krokem snaží upevnit pozici Kyjeva v Evropě a zajistit jeho trvalé odklonění od Moskvy. Podle informací webu Politico od deseti úředníků a diplomatů se jedná o dramatickou změnu v dosavadních procesech rozšiřování Unie. Ukrajina by díky tomu mohla získat místo u jednacího stolu dříve, než dokončí všechny reformy nutné pro právoplatné členství.
Nová studie Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu (PIK) přináší varovné zjištění pro globální zemědělství. Do roku 2100 by se v důsledku klimatických změn mohla plocha vhodná pro chov hospodářských zvířat zmenšit o 36 až 50 %. Tento největší systém produkce potravin na světě je tak paradoxně ohrožen právě krizí, ke které sám významně přispívá emisemi skleníkových plynů.
Ruská armáda pokračuje v ofenzivě na východě Ukrajiny a stupňuje tlak na strategicky významné město Pokrovsk. Podle informací ukrajinského generálního štábu však tyto snahy provázejí mimořádně vysoké ztráty na straně útočníků. Jen za poslední dva dny zaznamenaly Moskvou vedené síly více než 2 000 obětí, zatímco se snaží prolomit silně opevněné obranné linie ukrajinské armády.
Francouzský prezident Emmanuel Macron usiluje o to, aby Evropa v obnoveném dialogu s Vladimirem Putinem mluvila jedním hlasem. Téměř čtyři roky od začátku ruské invaze na Ukrajinu Macron zdůrazňuje, že evropské mocnosti by neměly nechávat vyjednávání o ukončení války pouze na Spojených státech, ale měly by si vybudovat vlastní a dobře organizovaný přístup.
Vědci z vídeňské univerzity vyvíjejí inovativní metodu, jak získat kovy vzácných zemin bez nutnosti tradiční těžby v dolech. Celý proces je založen na využití hub, které díky svým rozsáhlým mikroskopickým sítím podhoubí dokážou pronikat do nejmenších trhlin v materiálech. Právě tyto houby mají schopnost absorbovat živiny, ale i prvky, o které mají lidé velký zájem. V laboratoři tak odborníci testují speciální jíl obohacený o tyto cenné kovy, aby zjistili, zda je podhoubí dokáže efektivně extrahovat.