V nenápadné budově nad slavnou newyorskou restaurací Tom’s Restaurant, proslavenou sitcomem Seinfeld, sídlí už téměř šedesát let jeden z nejdůležitějších vědeckých ústavů světa. Právě zde, v Goddardově institutu pro vesmírné studie (GISS), vědci NASA zkoumali změny klimatu, vytvářeli první klimatické modely a mapovali galaxie. Nyní však toto ikonické výzkumné centrum čeká uzavření.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se rozhodla neprodloužit nájem prostor, které má NASA pronajaté od Kolumbijské univerzity na Upper West Side v Manhattanu. K 31. květnu se musí 130 zaměstnanců rozloučit se svou dosavadní prací v historických prostorách a přejít na práci z domova – s nejistou budoucností.
Podle bývalého ředitele GISS a uznávaného klimatologa Jamese Hansena, který instituci vedl více než tři desetiletí, jde o přímý útok na vědu. „Snaží se zabít posla špatných zpráv. Je to šílené,“ prohlásil Hansen v rozhovoru pro deník The Guardian, který se odehrál právě v Tom’s Restaurant, kde si objednal vajíčka a slaninu.
Hansen, jenž v roce 1988 jako první varoval americký Kongres před hrozící klimatickou krizí, připomněl, že vědu nelze jednoduše vypnout a znovu zapnout. „Věda není něco, co začnete od nuly. Je tam spousta znalostí, které nelze nahradit,“ uvedl.
GISS, založený v roce 1966, byl domovem výzkumů, které zásadně ovlivnily naše chápání globálního oteplování. V 70. letech zde vědci vytvořili první klimatické modely pomocí tehdy nejrychlejšího počítače na světě – zabíral celé druhé patro budovy. Kromě klimatologie se zde pracovalo i na misích k Venuši a Jupiteru a na mapování Mléčné dráhy.
Uzavření GISS je podle oficiálního vyjádření součástí snahy o „efektivitu“ federální správy. Prezident Trump nedávno podepsal exekutivní příkaz k přezkoumání všech pronajatých kanceláří federálních úřadů, zejména ve velkých městech. Podle NASA však zatím není jisté, kam by se institut mohl přestěhovat. Navíc uzavření laboratoře pravděpodobně neušetří žádné peníze – tří milionový roční nájem nelze zrušit předčasně a zůstane tak nevyužitý.
Současný ředitel GISS Gavin Schmidt, který také působil na výzkumech klimatických modelů, poznamenal, že prostory byly nedávno nákladně zrekonstruovány. „Je to frustrující. Přestěhovat výzkumný tým není jen tak,“ dodal. Laboratoř mezitím pořádá rozlučkové pikniky a oslavy s bývalými zaměstnanci. „Má to tu jedinečnou kulturu. Věda pro veřejné dobro je vryta do podlah, zdí i výtahů téhle budovy.“
Klimatoložka Kate Marvel z GISS uvedla, že práce bude pokračovat, ale rozhodně to nebude bez následků. „Je to proveditelné, ale rušivé. Všichni by raději dělali vědu než balili knihy a hledali, kde budou příště pracovat.“
Vědecký svět se obává, že nejde jen o konec jedné instituce, ale o součást širšího trendu, kdy současná americká vláda systematicky oslabuje důvěru ve vědu. Trumpův přístup ke klimatu je dlouhodobě nepřátelský – opakovaně označil klimatickou vědu za „nesmysl“ a „obrovský podvod“ a chce výrazně seškrtat rozpočet NASA na výzkum Země.
Bývalý pracovník GISS Bastiaan van Diedenhoven shrnul náladu panující mezi vědci: „Tohle je útok na klimatickou vědu. GISS byl na seznamu, protože se tam dělala poctivá a kvalitní práce. Bez budovy se ale těžko přežije. Je to opravdu devastující.“
Hansen, který kdysi čelil tlaku NASA kvůli svým veřejným projevům o změně klimatu, se po snídani vydal k postrannímu vchodu do institutu, aby pozdravil bývalé kolegy. Při příchodu jej jeden vědec přivítal s otázkou: „Nemáš někde volné místo, kde bych mohl pracovat?“
Budoucnost GISS zůstává nejistá. Možná půjde jen o dočasné „hibernování“ legendární instituce, možná ale i o definitivní konec jedné éry – v době, kdy vědecké poznatky čelí politickému odporu, vědci jsou vyháněni z laboratoří a i samotná předpověď počasí bývá zpochybňována.
„Měli jsme dobře naběhnuto běh. Ale ještě není konec,“ uzavřel Schmidt.
Uplynuly čtyři měsíce od chvíle, kdy americké síly zajaly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a zbavily ho moci. Do čela země se rychle postavila dosavadní viceprezidentka Delcy Rodríguezová, která pod dohledem Spojených států zahájila proces demontáže socialistického experimentu. Venezuela se tak pokouší o zásadní obrat, který však zatím probíhá podle velmi specifického scénáře.
Nová studie provedená v osmnácti evropských zemích odhalila, že proruské postoje v souvislosti s konfliktem na Ukrajině nejsou v Evropě ojedinělým jevem. Ačkoliv veřejné mínění zůstává převážně na straně Kyjeva, vědci analyzující data od 30 000 respondentů z konce roku 2023 identifikovali klíčové faktory, které formují sympatie k agresorovi. Podle výsledků hraje zásadní roli stranická příslušnost a dezinformace, zatímco ekonomické zájmy mají na postoj lidí překvapivě malý vliv.
Britský ministerský předseda Keir Starmer během ranního zasedání vlády jasně vzkázal, že i přes volební debakl a vnitrostranické nepokoje nehodlá opustit svůj úřad. Ministrům sdělil, že sice bere neúspěch u uren na sebe, ale cítí závazek vůči voličům pokračovat v práci a plnit dané sliby. Podle jeho slov země potřebuje akceschopnou vládu, nikoliv chaos, který by mohl mít nepříznivý vliv na národní ekonomiku a životy běžných rodin.
Země na východním křídle NATO v čele s Polskem a Rumunskem aktuálně bojují o přízeň Washingtonu. Poté, co americký prezident Donald Trump oznámil stažení nejméně 5 000 vojáků z Německa, se Polsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko a Rumunsko snaží přesvědčit USA, aby tyto jednotky přesunuly právě na jejich území. Tato diplomatická ofenziva probíhá jak formou veřejných prohlášení, tak prostřednictvím soukromého lobbingu u amerických představitelů.
Strategie Kyjeva v posledních měsících staví Moskvu před nelehké dilema: zda věnovat omezené prostředky protivzdušné obrany k ochraně samotného ruského vnitrozemí, nebo k obraně okupovaného Krymu. Poloostrov, který Rusko anektovalo již v roce 2014, slouží od začátku plnospektrální invaze v roce 2022 jako kritická základna pro operace na jihu Ukrajiny. Pro Ukrajinu se proto systematická degradace ruských pozic na Krymu stala ústředním strategickým cílem.
Mnoho vegetariánů řeší otázku, jak zajistit tělu dostatek železa, aniž by museli konzumovat maso. Podle odborníků však často nejde ani tak o samotné množství přijatého minerálu, jako spíše o schopnost organismu jej efektivně vstřebat. Nedávné studie naznačují, že například v ženské populaci trpí nedostatkem železa až každá třetí žena, což činí z tohoto tématu zásadní zdravotní otázku.
Náklady na americké vojenské operace v Íránu dosáhly za přibližně dva měsíce bojů výše 29 miliard dolarů. Vyplývá to z aktuálních údajů, které zveřejnil Pentagon. Původní odhad z konce dubna přitom počítal s částkou o čtyři miliardy nižší, tedy s 25 miliardami dolarů.
Americký prezident Donald Trump vyjadřuje rostoucí frustraci nad přístupem Íránu k vyjednávání o ukončení válečného konfliktu. Podle zdrojů webu CNN z blízkého okolí Bílého domu začíná Trump v posledních týdnech stále vážněji zvažovat obnovení rozsáhlých bojových operací. Dosavadní příměří označil sám prezident za stav, který vyžaduje „masivní podporu životních funkcí“, aby se zcela nezhroutilo.
Po čtrnácti letech mezinárodních konzultací a spolupráce odborníků ze šesti kontinentů dochází k historickému přejmenování jedné z nejčastějších ženských diagnóz. Syndrom polycystických ovárií (PCOS), který postihuje zhruba každou osmou ženu, se nově bude jmenovat syndrom polyendokrinního metabolického ovaria (PMOS). Změna byla oficiálně oznámena tento úterý na Evropském endokrinologickém kongresu v Praze a publikována v prestižním vědeckém časopise Lancet.
Světová zdravotnická organizace (WHO) v současné době neeviduje žádné známky toho, že by v souvislosti s nákazou na výletní lodi MV Hondius hrozilo vypuknutí rozsáhlé epidemie hantaviru. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus však během tiskové konference v Madridu varoval, že situace se může změnit. Vzhledem k dlouhé inkubační době viru je podle něj pravděpodobné, že se v nadcházejících týdnech objeví další potvrzené případy.
Blížící se summit amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga má být podle Bílého domu historickým okamžikem, který potvrdí Trumpův nezaměnitelný vliv na světové dění. Navzdory velkolepým přípravám se však nad setkáním vznáší stín vleklé války s Íránem, která podle řady analytiků webu CNN prezidentovu autoritu spíše oslabuje. Místo triumfálního gesta silného muže může návštěva Pekingu ukázat limity americké moci v době, kdy Washington sám přispívá ke globální nestabilitě.
Britský premiér Keir Starmer se ocitl v hluboké krizi a čelí reálné hrozbě, že po necelých dvou letech ve funkci přijde o svůj úřad. Po drtivé porážce Labouristické strany v nedávných místních volbách v Anglii, Skotsku a Walesu se uvnitř strany zvedla vlna odporu, která nyní zasahuje i nejvyšší vládní patra. Pondělní projev, který měl jeho pozici stabilizovat, situaci spíše zhoršil a počet poslanců veřejně volajících po jeho rezignaci přesáhl sedmdesátku.