Evropské a americké zpravodajské a bezpečnostní složky dnes zveřejnily společné varování před rozsáhlou kybernetickou operací, kterou vede jednotka 26165 ruské vojenské rozvědky GRU. Tato známá hackerská skupina, často označovaná jako APT28 nebo Fancy Bear, podle expertů cílí především na společnosti podílející se na zajištění humanitární a vojenské pomoci Ukrajině, zejména v sektoru dopravy a technologií.
K varování se připojily také české instituce: Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), Bezpečnostní informační služba (BIS) a Vojenské zpravodajství. Spolupracovaly přitom s partnery z Německa, USA, Spojeného království, Polska, Kanady, Austrálie, Dánska, Estonska, Francie a Nizozemska. Výsledkem je společný bezpečnostní dokument, který detailně popisuje taktiky, techniky a postupy použité při útocích a doporučuje obranná opatření.
Jednotka 26165 GRU, která je v kyberprostoru aktivní nejméně od roku 2004, je notoricky známá z předchozích operací – od útoku na německý Bundestag v roce 2015 po průnik do systému americké Demokratické strany během prezidentské kampaně v roce 2016. V roce 2023 byla rovněž obviněna z kybernetického útoku na centrálu německé sociální demokracie SPD.
Současná kampaň má však specifický cíl: podkopat mezinárodní podporu Ukrajině tím, že naruší logistiku, špionážními prostředky sleduje přepravu pomoci a ohrožuje klíčové dopravní uzly. Útoky zasáhly subjekty v zemích NATO i v přímo sousedících státech s Ukrajinou – například Polsku, Rumunsku, Maďarsku nebo na Slovensku.
Útočníci využívají široké spektrum technik, včetně spear-phishingu, útoků brute force, zneužívání zranitelností v softwarových systémech, jako je Microsoft Outlook nebo WinRAR, a manipulace s e-mailovým prostředím Microsoft Exchange. Účelem těchto metod je získat neoprávněný přístup do systémů cílových organizací, nainstalovat škodlivý software a dlouhodobě zůstat neodhaleni.
Zvláště alarmující je zneužití IP kamer s protokolem RTSP, které byly podle bezpečnostních analýz napadeny v tisících případů. Tyto kamery byly umístěny v blízkosti přechodů, železničních stanic či přístavů a GRU je využívalo ke sledování toků vojenského a humanitárního materiálu. Data zahrnovala nejen obrazové záznamy, ale i metadata a informace o pohybu zásilek.
V Německu byly podle Spolkové zpravodajské služby (BND) napadeny i organizace v oblasti kritické infrastruktury, včetně letišť, železnic a přístavů. Jedním z cílů útoků mělo být i zmapování a následné ztížení nebo znemožnění přepravy zbraní a materiálu do válkou zasažené Ukrajiny.
Podle informací bezpečnostních složek byla v létě 2024 zaznamenána série výbuchů a požárů v evropských logistických řetězcích, které byly připisovány ruské vojenské rozvědce. Tyto incidenty potvrdily obavy, že kybernetická špionáž může vést i ke skutečným fyzickým útokům na kritické body přepravních tras.
Ruská skupina se rovněž zaměřuje na jednotlivce a společnosti, které spolupracují s napadenými subjekty. Pomocí kompromitovaných e-mailových schránek a důvěryhodných obchodních kontaktů se GRU snaží dále pronikat do partnerských organizací. Zvláštní pozornost věnovali také výrobcům komponent pro systémy průmyslového řízení (ICS), používané například v železniční dopravě.
Zpravodajské služby varují, že tyto aktivity budou pravděpodobně pokračovat. Doporučují proto podnikům v dopravním, technologickém a obranném sektoru zavést důkladnější monitoring sítí, vyhledávat známky možného kompromitování systémů a posílit ochranu zejména tam, kde dochází ke styku s partnery v rámci pomoci Ukrajině.
Plné znění dokumentu včetně indikátorů kompromitace, doporučených protiopatření a podrobných technických informací je k dispozici veřejně. Odborníci i zástupci firem jsou vyzváni, aby s národními bezpečnostními složkami aktivně spolupracovali.
„Tato operace je klasickým příkladem hybridní války, kterou Ruská federace proti Západu vede. APT28 představuje stále rostoucí hrozbu nejen pro infrastrukturu, ale i pro samotnou politickou stabilitu západních demokracií,“ uvedl v prohlášení mluvčí NÚKIB.
Bezpečnostní služby zároveň ujišťují, že navzdory této hrozbě zůstává koordinace pomoci Ukrajině funkční a mezinárodní spojenectví pevné. Proti kybernetickým útokům budou podle nich přijímána další preventivní opatření.
Přes Česko o víkendu přejde studená fronta, za kterou se ochladí. Teploty ale neklesnou tak výrazně. Vyplývá to z předpovědi na první polovinu příštího týdne. Odpolední maxima budou téměř atakovat dvacítku.
Andrej Babiš dluží českým občanům 7,5 miliard Kč. Jde o peníze, které dle pravomocných rozsudků a nejrůznějších autorit a analýz získal nezákonně koncern Agrofert. Zemědělský fond však nyní oznámil, že většinu těchto prostředků neplánuje vymáhat a dokonce i to, že opět začne přidělovat evropské dotace koncernu Agrofert. Dochází tedy k hazardu s miliardy korun daňových poplatníků, čemuž se Piráti snaží zabránit, a proto rozšířili svoje trestní oznámení z února tohoto roku.
Americký prezident Donald Trump si nenechal líbit poučování ze strany prince Harryho, jenž na Ukrajině mluvil o tom, jaká by měla být role Spojených států amerických.
Je stále důležitější si dávat pozor na nejrůznější internetové podvodníky, ale občas není jednoduché se orientovat, kdo je kdo. Objevují se totiž stále nové praktiky. Policisté nyní varovali před další vlnou nebezpečných esemesek.
Předpovědím počasí momentálně dominuje změna, která se očekává uprostřed nadcházejícího dubnového víkendu. Zařídí ji studená fronta. Experti upozorňují, že pocitově bude v neděli ještě chladněji, než má ukazovat teploměr.
Velké kontroverze vzbuzuje záměr uspořádat v Praze koncert kontroverzního rappera Kanyeho Westa. Show by měla proběhnout v létě na dostihovém závodišti ve Velké Chuchli. Téma je z toho i v politických kruzích. Nejméně jeden politik už vyjádřil názor, že by se akce měla zrušit.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Spojenému království zavedením vysokých cel, pokud Londýn nezruší svou daň z digitálních služeb zaměřenou na velké americké technologické firmy. Trump v Oválné pracovně obvinil Británii, že se snaží na úkor amerických společností „snadno vydělat“, a varoval, že odveta bude pro Brity bolestivá.
Ukrajinské ministerstvo obrany odvolalo jednoho z armádních velitelů poté, co se na sociálních sítích objevily fotografie vojáků na frontě trpících těžkou podvýživou. Skupina mužů strávila měsíce v náročných podmínkách bez odpovídajícího přísunu potravy a vody.
Historické mírové rozhovory mezi Izraelem a Libanonem, které se konají pod záštitou Spojených států ve Washingtonu, čelí vážné hrozbě ze strany hnutí Hizballáh. Desetidenní příměří mezi Izraelem a touto militantní skupinou zatím sice trvá, ale Hizballáh dává jasně najevo, že udělá vše pro to, aby zabránil uzavření trvalé mírové smlouvy.
Téměř deset let od hlasování o brexitu a v době, kdy se globální obchod potýká s rostoucími cly z éry prvního funkčního období Donalda Trumpa, signalizuje Spojené království ochotu k užšímu partnerství. Odchod z evropského jednotného trhu zboží a služeb nyní střídá návrh na opětovný příklon k unijním regulacím. To, co bylo dříve nemyslitelné, se stává reálnou možností v podobě přijetí pravidel jednotného trhu EU prostřednictvím nové britské legislativy.
Francie se rozhodla vyřadit téma klimatických změn z programu aktuálního jednání ministrů životního prostředí zemí G7, které se koná v Paříži. Podle vládních představitelů je hlavním důvodem snaha vyhnout se otevřenému střetu s administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa. Paříž se tak podle webu Politico snaží upřednostnit zachování jednoty skupiny před diskusemi o otázkách, na které mají Spojené státy diametrálně odlišný názor.
Situace týkající se globálního hladu dosáhla podle nové zprávy Organizace spojených národů nejkritičtější úrovně za poslední roky. Zatímco počet lidí čelících hladomoru prudce roste, finanční prostředky na pomoc těmto oblastem se drasticky snižují. Podle výroční Globální zprávy o potravinových krizích se loni na pokraji vyhladovění ocitlo přibližně 1,4 milionu lidí v šesti zemích, což je obrovský nárůst oproti roku 2016, kdy jich bylo 155 000.
