Evropské a americké zpravodajské a bezpečnostní složky dnes zveřejnily společné varování před rozsáhlou kybernetickou operací, kterou vede jednotka 26165 ruské vojenské rozvědky GRU. Tato známá hackerská skupina, často označovaná jako APT28 nebo Fancy Bear, podle expertů cílí především na společnosti podílející se na zajištění humanitární a vojenské pomoci Ukrajině, zejména v sektoru dopravy a technologií.
K varování se připojily také české instituce: Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), Bezpečnostní informační služba (BIS) a Vojenské zpravodajství. Spolupracovaly přitom s partnery z Německa, USA, Spojeného království, Polska, Kanady, Austrálie, Dánska, Estonska, Francie a Nizozemska. Výsledkem je společný bezpečnostní dokument, který detailně popisuje taktiky, techniky a postupy použité při útocích a doporučuje obranná opatření.
Jednotka 26165 GRU, která je v kyberprostoru aktivní nejméně od roku 2004, je notoricky známá z předchozích operací – od útoku na německý Bundestag v roce 2015 po průnik do systému americké Demokratické strany během prezidentské kampaně v roce 2016. V roce 2023 byla rovněž obviněna z kybernetického útoku na centrálu německé sociální demokracie SPD.
Současná kampaň má však specifický cíl: podkopat mezinárodní podporu Ukrajině tím, že naruší logistiku, špionážními prostředky sleduje přepravu pomoci a ohrožuje klíčové dopravní uzly. Útoky zasáhly subjekty v zemích NATO i v přímo sousedících státech s Ukrajinou – například Polsku, Rumunsku, Maďarsku nebo na Slovensku.
Útočníci využívají široké spektrum technik, včetně spear-phishingu, útoků brute force, zneužívání zranitelností v softwarových systémech, jako je Microsoft Outlook nebo WinRAR, a manipulace s e-mailovým prostředím Microsoft Exchange. Účelem těchto metod je získat neoprávněný přístup do systémů cílových organizací, nainstalovat škodlivý software a dlouhodobě zůstat neodhaleni.
Zvláště alarmující je zneužití IP kamer s protokolem RTSP, které byly podle bezpečnostních analýz napadeny v tisících případů. Tyto kamery byly umístěny v blízkosti přechodů, železničních stanic či přístavů a GRU je využívalo ke sledování toků vojenského a humanitárního materiálu. Data zahrnovala nejen obrazové záznamy, ale i metadata a informace o pohybu zásilek.
V Německu byly podle Spolkové zpravodajské služby (BND) napadeny i organizace v oblasti kritické infrastruktury, včetně letišť, železnic a přístavů. Jedním z cílů útoků mělo být i zmapování a následné ztížení nebo znemožnění přepravy zbraní a materiálu do válkou zasažené Ukrajiny.
Podle informací bezpečnostních složek byla v létě 2024 zaznamenána série výbuchů a požárů v evropských logistických řetězcích, které byly připisovány ruské vojenské rozvědce. Tyto incidenty potvrdily obavy, že kybernetická špionáž může vést i ke skutečným fyzickým útokům na kritické body přepravních tras.
Ruská skupina se rovněž zaměřuje na jednotlivce a společnosti, které spolupracují s napadenými subjekty. Pomocí kompromitovaných e-mailových schránek a důvěryhodných obchodních kontaktů se GRU snaží dále pronikat do partnerských organizací. Zvláštní pozornost věnovali také výrobcům komponent pro systémy průmyslového řízení (ICS), používané například v železniční dopravě.
Zpravodajské služby varují, že tyto aktivity budou pravděpodobně pokračovat. Doporučují proto podnikům v dopravním, technologickém a obranném sektoru zavést důkladnější monitoring sítí, vyhledávat známky možného kompromitování systémů a posílit ochranu zejména tam, kde dochází ke styku s partnery v rámci pomoci Ukrajině.
Plné znění dokumentu včetně indikátorů kompromitace, doporučených protiopatření a podrobných technických informací je k dispozici veřejně. Odborníci i zástupci firem jsou vyzváni, aby s národními bezpečnostními složkami aktivně spolupracovali.
„Tato operace je klasickým příkladem hybridní války, kterou Ruská federace proti Západu vede. APT28 představuje stále rostoucí hrozbu nejen pro infrastrukturu, ale i pro samotnou politickou stabilitu západních demokracií,“ uvedl v prohlášení mluvčí NÚKIB.
Bezpečnostní služby zároveň ujišťují, že navzdory této hrozbě zůstává koordinace pomoci Ukrajině funkční a mezinárodní spojenectví pevné. Proti kybernetickým útokům budou podle nich přijímána další preventivní opatření.
V Česku dnes začal druhý týden meteorologického léta, ale jeho nástup je zatím jen pozvolný. Meteorologové nestraší tropy ani po zbytek června. Právě začínající období má být dokonce teplotně podprůměrné.
Předseda vlády Andrej Babiš se společně s prvním místopředsedou vlády a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem, ministrem školství, mládeže a tělovýchovy Robertem Plagou a ministrem obrany Jaromírem Zůnou v pondělí 8. června v pražském Planetáriu zúčastnil tiskové konference k národnímu projektu Česká cesta do vesmíru. Konference představila aktuální kroky směřující k realizaci historicky první samostatné mise České republiky na Mezinárodní kosmickou stanici (ISS).
Velká část britské královské rodiny měla pádný důvod se o víkendu sejít. Králův synovec Peter Phillips se totiž oženil, ale šlechtičnu po jeho boku nečekejte. Vzal si totiž zdravotní sestru. O svatbě, na které nechyběl král Karel III., informovala stanice Sky News.
Na Slovensku jde o jedno z hlavních aktuálních témat. Ačkoliv Zuzana Čaputová už téměř dva roky není prezidentkou, řeší se jedna zásadní změna v jejím životě. Co občanům oznámila bývalá hlava státu?
Od přelomu měsíce bylo v Česku zaznamenáno již pět tornád. Upozornili na to meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), když potvrdil výskyt dalšího tornáda v pátek v Děčíně.
Strategicky zásadní Hormuzský průliv zůstává neprůchodný již více než 100 dní, což způsobuje bezprecedentní ochromení celosvětové námořní přepravy. Tato kritická situace se stala ústředním tématem mezinárodní výstavy lodní dopravy, která se konala v Aténách za účasti nejvlivnějších osobností z oboru. Oficiální vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa o blížícím se zprovoznění cesty, stejně jako poukazování vládních činitelů na ojedinělé úspěšné průjezdy, se rozcházejí s realitou na místě. Většina dopravců totiž odmítá riskovat vyslání svých plavidel do nebezpečného kanálu dříve, než Washington a Teherán uzavřou stabilní mírovou dohodu.
Americký prezident Donald Trump v exkluzivním rozhovoru pro pořad „Meet the Press“ televize NBC News prohlásil, že Spojené státy budou spolupracovat s Íránem na vyhledání a zničení jeho vysoce obohaceného uranu, pokud se podaří uzavřít dohodu o ukončení tříměsíční války. V případě, že k dohodě nedojde, plánuje šéf Bílého domu íránskou armádu vojensky oslabit do té míry, aby americké síly mohly tento nebezpečný materiál bezpečně zajistit samy. Podle Trumpa by při dosažení přátelské dohody byla ke zničení uranu přímo na místě nebo po jeho odvozu použita americká technika, přičemž v obou variantách postupu hodlá zajistit absolutní bezpečnost amerických vojáků.
Bílý dům zvažuje plán na odkoupení Čagoských ostrovů v Indickém oceánu poté, co neuspěly snahy prezidenta Donalda Trumpa získat pod americkou kontrolu Grónsko. Podle deníku The Telegraph představil ministr financí Scott Bessent tuto možnost jako jednu z variant dalšího postupu. Americká administrativa se totiž staví odmítavě k plánované britské dohodě o předání tohoto území Mauriciu, kterou Trump již dříve označil za akt velké hloupé zrady. Washington dlouhodobě zdůrazňuje, že strategická poloha ostrovů a tamní vojenská základna Diego Garcia jsou zcela nepostradatelné pro národní bezpečnost Spojených států.
Maďarský úřad pro integritu, který funguje jako národní protikorupční hlídací pes, vyzval k vyšetřování předních představitelů bývalé vlády Viktora Orbána. Podle šéfa tohoto úřadu Ference Pála Bíróa by měli být tito vysoce postavení politici stíháni kvůli systematickým podvodům s unijními fondy, k nimž mělo docházet během šestnáctileté Orbánovy éry. Watchdog identifikoval řadu trestních případů a usiluje o to, aby země získala zpět ukradené finanční prostředky, které ve většině případů již opustily maďarské území. Konkrétní obvinění vůči samotnému Orbánovi nebo lidem z jeho nejbližšího okolí však Bíró nevznesl a strana Fidesz na žádosti o vyjádření nereagovala.
Skandinávské státy se projevily jako jedni z nejstálejších podporovatelů Ukrajiny v celé Evropě. Příkladem je rozhodnutí Švédska poslat šestnáct stíhaček Gripen, což představuje mnohem více než jen obyčejný transfer zbraní. Ukazuje se tím totiž hlubší posun, který nastal během plnohodnotné ruské invaze, a sice rostoucí sbližování napadené země se severní Evropou. Nad tímto vývojem se zamyslel i bývalý ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba, který položil otázku, zda se z jeho vlasti stává severský stát.
Francouzská hlava státu Emmanuel Macron hodlá využít osvědčenou diplomatickou strategii k upevnění vazeb se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Podle informací od francouzských představitelů plánuje během nadcházejícího summitu G7 uspořádat exkluzivní soukromou večeři v honosných prostorách zámku ve Versailles. Cílem této akce je zalichotit Trumpovu známému vkusu pro pompézní a pozlacené interiéry, a motivovat ho tak k konstruktivní debatě o zásadních globálních otázkách, mezi které patří konflikt na Ukrajině nebo hospodářské důsledky napětí v Íránu.
Letecký průmysl pravděpodobně nesplní svůj přelomový závazek dosáhnout do roku 2050 čistých nulových emisí. Na výročním summitu Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) v Riu de Janeiru to připustili přední představitelé odvětví. Globální aerolinky se k tomuto cíli přihlásily v roce 2021, přičemž podobné sliby dříve učinily i vlády a národní letecké organizace. Generální ředitel IATA Willie Walsh však nyní prohlásil, že naděje na splnění tohoto termínu rychle slábne a je nezbytné stanovit nový, realistický časový plán.
