Evropské a americké zpravodajské a bezpečnostní složky dnes zveřejnily společné varování před rozsáhlou kybernetickou operací, kterou vede jednotka 26165 ruské vojenské rozvědky GRU. Tato známá hackerská skupina, často označovaná jako APT28 nebo Fancy Bear, podle expertů cílí především na společnosti podílející se na zajištění humanitární a vojenské pomoci Ukrajině, zejména v sektoru dopravy a technologií.
K varování se připojily také české instituce: Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), Bezpečnostní informační služba (BIS) a Vojenské zpravodajství. Spolupracovaly přitom s partnery z Německa, USA, Spojeného království, Polska, Kanady, Austrálie, Dánska, Estonska, Francie a Nizozemska. Výsledkem je společný bezpečnostní dokument, který detailně popisuje taktiky, techniky a postupy použité při útocích a doporučuje obranná opatření.
Jednotka 26165 GRU, která je v kyberprostoru aktivní nejméně od roku 2004, je notoricky známá z předchozích operací – od útoku na německý Bundestag v roce 2015 po průnik do systému americké Demokratické strany během prezidentské kampaně v roce 2016. V roce 2023 byla rovněž obviněna z kybernetického útoku na centrálu německé sociální demokracie SPD.
Současná kampaň má však specifický cíl: podkopat mezinárodní podporu Ukrajině tím, že naruší logistiku, špionážními prostředky sleduje přepravu pomoci a ohrožuje klíčové dopravní uzly. Útoky zasáhly subjekty v zemích NATO i v přímo sousedících státech s Ukrajinou – například Polsku, Rumunsku, Maďarsku nebo na Slovensku.
Útočníci využívají široké spektrum technik, včetně spear-phishingu, útoků brute force, zneužívání zranitelností v softwarových systémech, jako je Microsoft Outlook nebo WinRAR, a manipulace s e-mailovým prostředím Microsoft Exchange. Účelem těchto metod je získat neoprávněný přístup do systémů cílových organizací, nainstalovat škodlivý software a dlouhodobě zůstat neodhaleni.
Zvláště alarmující je zneužití IP kamer s protokolem RTSP, které byly podle bezpečnostních analýz napadeny v tisících případů. Tyto kamery byly umístěny v blízkosti přechodů, železničních stanic či přístavů a GRU je využívalo ke sledování toků vojenského a humanitárního materiálu. Data zahrnovala nejen obrazové záznamy, ale i metadata a informace o pohybu zásilek.
V Německu byly podle Spolkové zpravodajské služby (BND) napadeny i organizace v oblasti kritické infrastruktury, včetně letišť, železnic a přístavů. Jedním z cílů útoků mělo být i zmapování a následné ztížení nebo znemožnění přepravy zbraní a materiálu do válkou zasažené Ukrajiny.
Podle informací bezpečnostních složek byla v létě 2024 zaznamenána série výbuchů a požárů v evropských logistických řetězcích, které byly připisovány ruské vojenské rozvědce. Tyto incidenty potvrdily obavy, že kybernetická špionáž může vést i ke skutečným fyzickým útokům na kritické body přepravních tras.
Ruská skupina se rovněž zaměřuje na jednotlivce a společnosti, které spolupracují s napadenými subjekty. Pomocí kompromitovaných e-mailových schránek a důvěryhodných obchodních kontaktů se GRU snaží dále pronikat do partnerských organizací. Zvláštní pozornost věnovali také výrobcům komponent pro systémy průmyslového řízení (ICS), používané například v železniční dopravě.
Zpravodajské služby varují, že tyto aktivity budou pravděpodobně pokračovat. Doporučují proto podnikům v dopravním, technologickém a obranném sektoru zavést důkladnější monitoring sítí, vyhledávat známky možného kompromitování systémů a posílit ochranu zejména tam, kde dochází ke styku s partnery v rámci pomoci Ukrajině.
Plné znění dokumentu včetně indikátorů kompromitace, doporučených protiopatření a podrobných technických informací je k dispozici veřejně. Odborníci i zástupci firem jsou vyzváni, aby s národními bezpečnostními složkami aktivně spolupracovali.
„Tato operace je klasickým příkladem hybridní války, kterou Ruská federace proti Západu vede. APT28 představuje stále rostoucí hrozbu nejen pro infrastrukturu, ale i pro samotnou politickou stabilitu západních demokracií,“ uvedl v prohlášení mluvčí NÚKIB.
Bezpečnostní služby zároveň ujišťují, že navzdory této hrozbě zůstává koordinace pomoci Ukrajině funkční a mezinárodní spojenectví pevné. Proti kybernetickým útokům budou podle nich přijímána další preventivní opatření.
Policie objasnila případ nebezpečného vyhrožování prezidentovi Petru Pavlovi před návštěvou Olomouckého kraje, kterou absolvoval během uplynulého pracovního týdne. Zadržela muže, jemuž teď hrozí roční trest odnětí svobody.
Karel Šíp výjimečně promluvil o vztahu se svou manželkou, která je výrazně mladší než on. Na jejich společném životě se to podepisuje. Paní Iva chce, aby se známý moderátor udržoval v kondici. Nemá to s ním ale jednoduché.
Žádné překvapení se nekoná. Předsedou vládního hnutí ANO bude i nadále premiér Andrej Babiš, zvolilo jej 196 z 209 hlasujících delegátů. Babiš se nyní hodlá soustředit na vládní angažmá, lidem chce podle svých slov zlepšovat životy.
Česko si v týdnu opět připomnělo moderátora Patrika Hezuckého, protože proběhl benefiční koncert pro pozůstalé. Rodinu na show zastupovala vdova Nikola, která se objevila se synem i na pódiu. Manželka zesnulé hvězdy Evropy 2 se po akci podělila o své pocity na sociální síti.
Nejsilnější politické uskupení v Česku si v sobotu zvolí vedení. Na pražském Chodově se totiž koná sněm hnutí ANO, delegáti by měli v nejvyšší stranické funkci potvrdit premiéra Andreje Babiše. Předseda vlády v dopoledním projevu naznačil postup pro prezidentské volby v roce 2028. Překvapil také omluvou občanům.
Česko zasáhla jen krátce před začátkem letošních olympijských her smutná zpráva. Odešel totiž jeden z našich olympijských vítězů. Ve věku 68 let zemřel vzpěrač Ota Zaremba, držitel zlaté medaile z Moskvy 1980.
Meteorologové v sobotu ráno opět upozornili na nebezpečí ledovky v části Česka. Trvá také smogová situace. Vyplývá to z informací na sociálních sítích Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Bývalý výrazný starosta jedné z pražských městských částí Pavel Novotný se chce vrátit do řad ODS, kterou opustil poté, co byl v loňském roce odsouzen. Oznámil to na sociálních sítích. Občanští demokraté si o uplynulém víkendu zvolili nového předsedu, Martin Kupka nahradil v nejvyšší stranické funkci Petra Fialu.
Ondřej Brzobohatý se konečně dočkal rozhodnutí ve svém sporu s bývalou manželkou Taťánou Kuchařovou. A jistě ho těší, že soud rozhodl v jeho prospěch. Modelka by se měla hudebníkovi omluvit a zaplatit mu značnou sumu. Rozsudek ale zatím není pravomocný.
Miliardová bitva o mediální impérium Warner Bros. Discovery se přesunula do Evropy. Přestože vedení společnosti již přijalo nabídku streamovacího giganta Netflix ve výši 82,7 miliardy dolarů (přibližně 1,9 bilionu korun), konkurenční studio Paramount se odmítá vzdát. Netflix svou vítěznou nabídku tento týden upravil na čistě hotovostní transakci, což mu dává silnou vyjednávací pozici, Paramount však sází na politický a kulturní lobbing v Bruselu a Paříži.
Uprostřed nejmrazivější zimy od začátku války čelí Ukrajina brutální vlně útoků na svou energetickou síť, které prezident Volodymyr Zelenskyj označil za stav energetické nouze. Teploty v posledních týdnech klesaly až k -20 °C a statisíce lidí se ocitly v bytech bez tepla, elektřiny a vody. Jen po úderech z 20. ledna zůstalo v Kyjevě bez vytápění přes pět a půl tisíce bytových domů, což zasáhlo zhruba milion obyvatel. V hlavním městě i dalších centrech musely úřady narychlo vybudovat vyhřívané stany, aby lidé v mrazech vůbec přežili.
Historie dánské kontroly nad Grónskem patří k nejdéle trvajícím a zároveň právně nejpevnějším v moderních dějinách. Jen málokteré zámořské území získalo tak jednoznačné a dlouhodobé uznání mezinárodního společenství jako právě největší ostrov světa spravovaný Dánskem. Přesto se jej dnes Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa snaží vmanévrovat do sféry své kontroly. Argumentace Bílého domu se však opírá o zjevně nepravdivou záminku. Čínské a ruské válečné lodě, jimiž Trump zdůvodňuje údajné ohrožení Grónska, se ve skutečnosti pohybují tisíce kilometrů od jeho břehů.
