Evropské a americké zpravodajské a bezpečnostní složky dnes zveřejnily společné varování před rozsáhlou kybernetickou operací, kterou vede jednotka 26165 ruské vojenské rozvědky GRU. Tato známá hackerská skupina, často označovaná jako APT28 nebo Fancy Bear, podle expertů cílí především na společnosti podílející se na zajištění humanitární a vojenské pomoci Ukrajině, zejména v sektoru dopravy a technologií.
K varování se připojily také české instituce: Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), Bezpečnostní informační služba (BIS) a Vojenské zpravodajství. Spolupracovaly přitom s partnery z Německa, USA, Spojeného království, Polska, Kanady, Austrálie, Dánska, Estonska, Francie a Nizozemska. Výsledkem je společný bezpečnostní dokument, který detailně popisuje taktiky, techniky a postupy použité při útocích a doporučuje obranná opatření.
Jednotka 26165 GRU, která je v kyberprostoru aktivní nejméně od roku 2004, je notoricky známá z předchozích operací – od útoku na německý Bundestag v roce 2015 po průnik do systému americké Demokratické strany během prezidentské kampaně v roce 2016. V roce 2023 byla rovněž obviněna z kybernetického útoku na centrálu německé sociální demokracie SPD.
Současná kampaň má však specifický cíl: podkopat mezinárodní podporu Ukrajině tím, že naruší logistiku, špionážními prostředky sleduje přepravu pomoci a ohrožuje klíčové dopravní uzly. Útoky zasáhly subjekty v zemích NATO i v přímo sousedících státech s Ukrajinou – například Polsku, Rumunsku, Maďarsku nebo na Slovensku.
Útočníci využívají široké spektrum technik, včetně spear-phishingu, útoků brute force, zneužívání zranitelností v softwarových systémech, jako je Microsoft Outlook nebo WinRAR, a manipulace s e-mailovým prostředím Microsoft Exchange. Účelem těchto metod je získat neoprávněný přístup do systémů cílových organizací, nainstalovat škodlivý software a dlouhodobě zůstat neodhaleni.
Zvláště alarmující je zneužití IP kamer s protokolem RTSP, které byly podle bezpečnostních analýz napadeny v tisících případů. Tyto kamery byly umístěny v blízkosti přechodů, železničních stanic či přístavů a GRU je využívalo ke sledování toků vojenského a humanitárního materiálu. Data zahrnovala nejen obrazové záznamy, ale i metadata a informace o pohybu zásilek.
V Německu byly podle Spolkové zpravodajské služby (BND) napadeny i organizace v oblasti kritické infrastruktury, včetně letišť, železnic a přístavů. Jedním z cílů útoků mělo být i zmapování a následné ztížení nebo znemožnění přepravy zbraní a materiálu do válkou zasažené Ukrajiny.
Podle informací bezpečnostních složek byla v létě 2024 zaznamenána série výbuchů a požárů v evropských logistických řetězcích, které byly připisovány ruské vojenské rozvědce. Tyto incidenty potvrdily obavy, že kybernetická špionáž může vést i ke skutečným fyzickým útokům na kritické body přepravních tras.
Ruská skupina se rovněž zaměřuje na jednotlivce a společnosti, které spolupracují s napadenými subjekty. Pomocí kompromitovaných e-mailových schránek a důvěryhodných obchodních kontaktů se GRU snaží dále pronikat do partnerských organizací. Zvláštní pozornost věnovali také výrobcům komponent pro systémy průmyslového řízení (ICS), používané například v železniční dopravě.
Zpravodajské služby varují, že tyto aktivity budou pravděpodobně pokračovat. Doporučují proto podnikům v dopravním, technologickém a obranném sektoru zavést důkladnější monitoring sítí, vyhledávat známky možného kompromitování systémů a posílit ochranu zejména tam, kde dochází ke styku s partnery v rámci pomoci Ukrajině.
Plné znění dokumentu včetně indikátorů kompromitace, doporučených protiopatření a podrobných technických informací je k dispozici veřejně. Odborníci i zástupci firem jsou vyzváni, aby s národními bezpečnostními složkami aktivně spolupracovali.
„Tato operace je klasickým příkladem hybridní války, kterou Ruská federace proti Západu vede. APT28 představuje stále rostoucí hrozbu nejen pro infrastrukturu, ale i pro samotnou politickou stabilitu západních demokracií,“ uvedl v prohlášení mluvčí NÚKIB.
Bezpečnostní služby zároveň ujišťují, že navzdory této hrozbě zůstává koordinace pomoci Ukrajině funkční a mezinárodní spojenectví pevné. Proti kybernetickým útokům budou podle nich přijímána další preventivní opatření.
Plánované navýšení ročních kvót pro pracovníky z Filipín ze současných 10 300 na 12 000 míst od ledna příštího roku představuje reakci vlády na přetrvávající nedostatek pracovní síly v některých odvětvích české ekonomiky. Zaměstnavatelům může usnadnit obsazování volných pozic, zvyšovat výrobní kapacity a umožnit přijímat zakázky, které by jinak kvůli personálnímu nedostatku museli odmítat. Z celostátního makroekonomického hlediska však samotné navýšení kvóty o 1700 míst zásadní změnu nepřinese.
Evropská unie se připravuje na diplomatický tlak vůči Kanadě a Velké Británii s cílem přimět obě země k navýšení finanční podpory pro Ukrajinu. Brusel tak reaguje na rostoucí rozpočtovou mezeru ve výši sedmdesáti miliard eur, které bude Kyjev potřebovat v průběhu příštího roku na zajištění svého chodu a obrany.
Digitální platební trendy a finanční návyky nastupující generace Z radikálně proměňují podobu moderního bankovnictví a nákupního chování. Podle nejnovějších zpráv a analýz fintechových společností využívá až devadesát procent mladých lidí v USA chytré telefony k platbám prostřednictvím mobilních aplikací, což signalizuje trvalý posun, který bude s postupným přebíráním rozhodovacích pozic touto generací v byznysu nadále zrychlovat.
Severní Korea vydala přísný rozkaz svým pohraničním jednotkám, aby v případě jakéhokoliv ohrožení ze strany jihokorejských sil podnikly okamžité a rázné kroky. Tento krok, který oznámila státní média, výrazně zvyšuje riziko vojenského střetu podél silně střežené hranice rozdělující oba státy.
Rusko zaútočilo na ukrajinské hlavní město Kyjev rozsáhlým raketovým útokem, k němuž došlo pouhé hodiny poté, co ruský prezident Vladimir Putin oznámil připravenost obnovit příští měsíc třístranná mírová jednání. Útok následoval po tříhodinové schůzce Putina se zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem v Petrohradu. Americký prezident Donald Trump ve středu prohlásil, že jeho administrativa je nejblíže k urovnání války na Ukrajině.
Rusko v noci na středu čelilo rozsáhlému dronovému útoku, který podle představitelů místních samospráv směřoval také na Moskvu a její okolí. Moskevský starosta Sergej Sobjanin podle Kyiv Post uvedl, že směrem k metropoli od úterního večera zamířilo celkem 630 bezpilotních letounů, přičemž 163 z nich se podařilo sestřelit při přiblížení k městu. Incident si v oblasti obce Voronovo vyžádal zranění dvou lidí, kteří museli vyhledat lékařskou pomoc.
Americký prezident Donald Trump opakovaně vyjadřuje přesvědčení, že by mohl rychle ukončit válku na Ukrajině a zajistit tak mír a prosperitu. Zatímco z jeho pohledu jde o výhodnou dohodu spojenou se zrušením sankcí a obnovením obchodu, ruský prezident Vladimir Putin má ale podle CNN zcela jiné priority. Současný ruský lídr totiž neprojevuje zájem o kompromisy ohledně svých válečných cílů výměnou za finanční zisky.
Americký soud v Novém Mexiku uložil společnosti Meta pokutu ve výši 25 miliard dolarů. Důvodem je klamání uživatelů ohledně zásad ochrany soukromí v kauze spojené se skandálem kolem společnosti Cambridge Analytica. Toto rozhodnutí představuje jednu z vůbec největších právních pokut pro technologického giganta v historii.
Nedávná diplomatická jednání v norské metropoli Oslu a ruském Petrohradu přinesla otázku, zda se válka na Ukrajině blíží ke svému konci. Norský premiér označil úterní schůzku mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem a evropskými zástupci za dobrou a konstruktivní. V Oslu se objevila myšlenka na trojstrannou schůzku na nejvyšší úrovni, která by mohla usnadnit setkání představitelů k dohodnutí konce bojů.
Ruský prezident Vladimir Putin sdělil zvláštnímu vyslanci Spojených států Stevu Witkoffovi, že Ruská federace je v principu připravena obnovit třístranná jednání s Ukrajinou a USA. Schůzka by se podle vyjádření Kremlu mohla uskutečnit zhruba v polovině nadcházejícího měsíce listopadu.
Online tržiště zaměřené na prodej použitého zboží Vinted muselo začít urychleně mazat inzeráty nabízející luxusní a značkové předměty, které byly ukradeny během nedávných násilných nepokojů ve Francii. Platforma reaguje na sílící tlak ze strany francouzských úřadů, které se snaží zabránit tomu, aby se rozsáhlá kořist z vypleněných obchodů hromadně objevovala na internetu.
Evropská podpora Ukrajině čelí v současnosti mnoha zkouškám v době, kdy se americká angažovanost pod vedením Donalda Trumpa výrazně oslabuje. Během nedávných vystoupení americký prezident opětovně kritizoval ukrajinského představitele Volodymyra Zelenského, přičemž jej označil za problematičtějšího partnera než ruského prezidenta Vladimira Putina a obvinil ho z růstu cen pohonných hmot.
