Evropské a americké zpravodajské a bezpečnostní složky dnes zveřejnily společné varování před rozsáhlou kybernetickou operací, kterou vede jednotka 26165 ruské vojenské rozvědky GRU. Tato známá hackerská skupina, často označovaná jako APT28 nebo Fancy Bear, podle expertů cílí především na společnosti podílející se na zajištění humanitární a vojenské pomoci Ukrajině, zejména v sektoru dopravy a technologií.
K varování se připojily také české instituce: Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), Bezpečnostní informační služba (BIS) a Vojenské zpravodajství. Spolupracovaly přitom s partnery z Německa, USA, Spojeného království, Polska, Kanady, Austrálie, Dánska, Estonska, Francie a Nizozemska. Výsledkem je společný bezpečnostní dokument, který detailně popisuje taktiky, techniky a postupy použité při útocích a doporučuje obranná opatření.
Jednotka 26165 GRU, která je v kyberprostoru aktivní nejméně od roku 2004, je notoricky známá z předchozích operací – od útoku na německý Bundestag v roce 2015 po průnik do systému americké Demokratické strany během prezidentské kampaně v roce 2016. V roce 2023 byla rovněž obviněna z kybernetického útoku na centrálu německé sociální demokracie SPD.
Současná kampaň má však specifický cíl: podkopat mezinárodní podporu Ukrajině tím, že naruší logistiku, špionážními prostředky sleduje přepravu pomoci a ohrožuje klíčové dopravní uzly. Útoky zasáhly subjekty v zemích NATO i v přímo sousedících státech s Ukrajinou – například Polsku, Rumunsku, Maďarsku nebo na Slovensku.
Útočníci využívají široké spektrum technik, včetně spear-phishingu, útoků brute force, zneužívání zranitelností v softwarových systémech, jako je Microsoft Outlook nebo WinRAR, a manipulace s e-mailovým prostředím Microsoft Exchange. Účelem těchto metod je získat neoprávněný přístup do systémů cílových organizací, nainstalovat škodlivý software a dlouhodobě zůstat neodhaleni.
Zvláště alarmující je zneužití IP kamer s protokolem RTSP, které byly podle bezpečnostních analýz napadeny v tisících případů. Tyto kamery byly umístěny v blízkosti přechodů, železničních stanic či přístavů a GRU je využívalo ke sledování toků vojenského a humanitárního materiálu. Data zahrnovala nejen obrazové záznamy, ale i metadata a informace o pohybu zásilek.
V Německu byly podle Spolkové zpravodajské služby (BND) napadeny i organizace v oblasti kritické infrastruktury, včetně letišť, železnic a přístavů. Jedním z cílů útoků mělo být i zmapování a následné ztížení nebo znemožnění přepravy zbraní a materiálu do válkou zasažené Ukrajiny.
Podle informací bezpečnostních složek byla v létě 2024 zaznamenána série výbuchů a požárů v evropských logistických řetězcích, které byly připisovány ruské vojenské rozvědce. Tyto incidenty potvrdily obavy, že kybernetická špionáž může vést i ke skutečným fyzickým útokům na kritické body přepravních tras.
Ruská skupina se rovněž zaměřuje na jednotlivce a společnosti, které spolupracují s napadenými subjekty. Pomocí kompromitovaných e-mailových schránek a důvěryhodných obchodních kontaktů se GRU snaží dále pronikat do partnerských organizací. Zvláštní pozornost věnovali také výrobcům komponent pro systémy průmyslového řízení (ICS), používané například v železniční dopravě.
Zpravodajské služby varují, že tyto aktivity budou pravděpodobně pokračovat. Doporučují proto podnikům v dopravním, technologickém a obranném sektoru zavést důkladnější monitoring sítí, vyhledávat známky možného kompromitování systémů a posílit ochranu zejména tam, kde dochází ke styku s partnery v rámci pomoci Ukrajině.
Plné znění dokumentu včetně indikátorů kompromitace, doporučených protiopatření a podrobných technických informací je k dispozici veřejně. Odborníci i zástupci firem jsou vyzváni, aby s národními bezpečnostními složkami aktivně spolupracovali.
„Tato operace je klasickým příkladem hybridní války, kterou Ruská federace proti Západu vede. APT28 představuje stále rostoucí hrozbu nejen pro infrastrukturu, ale i pro samotnou politickou stabilitu západních demokracií,“ uvedl v prohlášení mluvčí NÚKIB.
Bezpečnostní služby zároveň ujišťují, že navzdory této hrozbě zůstává koordinace pomoci Ukrajině funkční a mezinárodní spojenectví pevné. Proti kybernetickým útokům budou podle nich přijímána další preventivní opatření.
Není žádným tajemstvím, že premiér Andrej Babiš (ANO) v politice hodně myslí na důchodce. Prokázal to i v pondělí, kdy jeho vláda podpořila novelu zákona, po které mohou tisíce lidí požádat o kompenzaci.
Prvotřídní senzace se v pondělí odehrála v českém šoubyznyse. Ornella Koktová přišla se zásadním prohlášením ohledně další spolupráce v rámci podcastu s kamarádkou Agátou Hanychovou. Konkrétně oznámila, že v něm končí. Důvodů má hned několik.
Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa, že „přeruší veškerý obchod se Španělskem“, vyvolala v mezinárodním společenství značný rozruch. Právní experti však upozorňují, že realizace takového kroku je v praxi extrémně složitá, neboť Španělsko v mezinárodním obchodu nevystupuje jako samostatný aktér. Od vzniku jednotného trhu v roce 1993 je obchodní politika výlučnou kompetencí Evropské unie, která funguje jako celní unie.
Válka na Blízkém východě, rozpoutaná americko-izraelskými údery na Írán, přinesla podle webu Politico nečekaného vítěze. Ruský prezident Vladimir Putin, který ještě na začátku roku čelil hrozící domácí ekonomické krizi kvůli nákladům na čtyři roky trvající invazi na Ukrajinu, získal díky eskalaci konfliktu nečekaný finanční dar. Prudký nárůst cen ropy totiž výrazně posílil schopnost Kremlu financovat své vojenské operace.
Izraelská armáda v úterý provedla varovný úder na jižní předměstí libanonského hlavního města Bejrútu. Útok následoval krátce poté, co izraelské síly (IDF) vydaly oficiální varování, že se chystají cílit na infrastrukturu hnutí Hizballáh v oblastech měst Súr a Sidon na západním pobřeží jižního Libanonu. Izrael zároveň potvrdil, že operuje v oblasti jižně od řeky Litani a důrazně vyzval civilisty k evakuaci.
Německý kancléř Friedrich Merz v úterý vyjádřil vážné znepokojení nad aktuálním vývojem konfliktu na Blízkém východě. Podle jeho slov se zdá, že Spojené státy a Izrael postrádají „společný plán“, jak válku proti Íránu dovést k rychlému a přesvědčivému konci. Ačkoliv Německo mnoho cílů této kampaně sdílí, Merz upozornil, že s každým dalším dnem bojů vyvstává stále více nezodpovězených otázek ohledně dalšího postupu.
Vědci doufají, že neobvyklý experiment v Mainském zálivu by mohl přinést průlom v boji proti klimatické krizi. Tým oceánografů pod vedením Adama Subhase vypustil do oceánu 65 000 litrů hydroxidu sodného obarveného červeným barvivem, což na hladině vytvořilo skvrnu připomínající toxický rudý příliv. Cílem však nebylo znečištění, ale testování technologie zvyšování alkality oceánů (OAE), která má potenciál pohlcovat oxid uhličitý z atmosféry.
Americké úřady varují, že Írán mohl vyslat „operační signál“ k aktivaci svých spících buněk po celém světě. K tomuto varování došlo v souvislosti s eskalujícím konfliktem, do kterého se zapojily Spojené státy a Izrael. Federální úřad pro vymáhání práva v oficiální výstraze uvedl, že byly zachyceny šifrované komunikace, které pravděpodobně pocházejí přímo z Íránu a byly rozeslány po smrti nejvyššího vůdce Alího Chameneího.
Vojenské manévry Čínské lidové osvobozenecké armády, které proběhly na samotném konci roku 2025, vyvolaly v mezinárodním společenství vlnu zděšení a obavy z vypuknutí globálního konfliktu. Zatímco světová média s napětím sledovala masivní nasazení techniky v okolí Tchaj-wanu, reakce samotných obyvatel ostrova byla překvapivě vlažná. Pro Tchajwance se totiž podobné hrozby staly stereotypní součástí každodenního života.
Pojem „cloud“ v nás dlouho vyvolával představu nehmotné digitální mlhy, která se vznáší kdesi v nedohlednu a uchovává naše data v bezpečí před pozemskými konflikty. Realita roku 2026 nás však vyvádí z omylu. Cloud nikdy nebyl nehmotný; vždy šlo o fyzický systém postavený z betonu, mědi, transformátorů, chladicích systémů a tisíců kilometrů kabelů. Tato infrastruktura je nyní v rámci probíhající války v Íránu čelním terčem vojenských úderů.
Nizozemské tajné služby v pondělí vydaly varování před rozsáhlou kybernetickou kampaní, za kterou stojí hackeři napojení na Kreml. Útoky se zaměřují na státní úředníky, vojenský personál, ale i novináře a další vlivné osobnosti. Hlavním nástrojem útočníků jsou populární komunikační aplikace WhatsApp a Signal, které jsou často považovány za bezpečné kanály pro soukromou komunikaci.
Dosazení Modžtaby Chameneího do čela Íránu vyvolalo v zemi silné a protichůdné emoce. Zatímco v ulicích probíhají režimem organizované oslavy, v soukromí mnoha domovů panuje mrazivý odpor a strach. Pro zastánce současného systému znamená tento krok stabilitu, ale pro velkou část veřejnosti představuje začátek éry, která by mohla být ještě tvrdší než ta předchozí.
