V dramatické přetahované o vliv a pozornost amerického prezidenta Donalda Trumpa se zdá, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj získává navrch. Po svém znovuzvolení se Trump rozhodl sehrát roli prostředníka mezi válčící Ukrajinou a Ruskem, ovšem Zelenskyj stále doufá, že ho dokáže přimět k poznání kruté reality — Vladimir Putin nemá o skutečný mír zájem a pouze využívá jednání jako nástroj k oddalování, aby mohl realizovat své maximalistické cíle.
Zlomový moment nastal během mírových rozhovorů v Istanbulu, které sám Trump inicioval jako první přímý pokus o diplomatický průlom od začátku ruské invaze v roce 2022. Zatímco Zelenskyj do Turecka přiletěl osobně s početnou delegací špičkových diplomatů, Kreml zcela ostentativně poslal jen nízko postavený tým v čele s Vladimirem Medinským – prezidentovým poradcem a autorem přepisovaných ruských učebnic dějepisu. Putin svou neúčastí vyslal jasný signál – o kompromis nestojí.
Zelenskyj podle informací zveřejněných serverem Politico tento okamžik využil k jasnému vzkazu Washingtonu. „Jsem tady. Myslím, že to je velmi jasný vzkaz,“ prohlásil v Istanbulu, čímž dal najevo, že Ukrajina bere vyjednávání vážně. Naproti tomu Moskva předvedla klasickou hru na diplomatickou kamufláž – účast jen symbolická, návrhy povrchní, výstupy nulové.
Donald Trump však zůstává ve svém postoji k Rusku zdrženlivý. Během návštěvy Kataru lakonicky poznamenal: „Proč by tam Putin jezdil, když tam nejsem já?“ — a přiznal, že o své účasti také uvažoval, ovšem pouze za podmínky, že by se účastnil i ruský prezident. Jeho výmluvy tak působí rozporně, zvlášť když ještě několik dní před summitem tvrdil, že by do Turecka mohl vyrazit.
Chování Kremlu přitom nedávalo žádné známky snahy o seriózní dialog. Složení ruské delegace bylo do posledního momentu utajováno, chyběl ministr zahraničí Sergej Lavrov, a Medinskij, známý především svými ideologickými výpady, místo konstruktivních návrhů přivezl rétoriku bez obsahu. I to jasně signalizovalo, že Moskva hledá další zástěrku, jak prodlužovat válku a zároveň rozklížit jednotu Západu.
Zelenskyj po předchozí hádce s prezidentem Trumpem a viceprezidentem JD Vancem v Oválné pracovně zvolil novou taktiku — amerického lídra již nekritizuje přímo, ale doufá, že ho ruská neochota sama přivede k prozření. Ukrajinský prezident vsadil na Trumpovu netrpělivost a věří, že jeho zkušenost s Putinem postupně přinese frustraci z neúspěšné snahy o diplomatický průlom.
Podle ukrajinského pohledu je ruská strategie zcela průhledná. Kreml nemá zájem o žádné příměří, dokud Kyjev nepřijme podmínky, které by znamenaly konec jeho suverenity. Mezi požadavky Moskvy stále patří závazek, že Ukrajina nikdy nevstoupí do NATO, zůstane geopoliticky neutrální, odevzdá Krym i okupované oblasti na východě a vzdá se samostatného rozhodování v zahraniční politice.
Ruská taktika, již Putin s oblibou uplatňuje, spočívá v tom, že vnucuje pořadí kroků: nejprve uzavření dohody podle ruských podmínek, a až poté teprve příměří. Tato metoda vychází z logiky síly – Kreml získá, co chce, a teprve pak nabídne iluzi klidu.
Trump zatím tento scénář přihlíží. Přestože ve svých posledních vystoupeních naznačil možnost zavedení přísnějších sankcí vůči Moskvě, prakticky žádné nové kroky neudělal. I v této situaci tak Rusko udává tempo, a Trump se ocitá v roli pasivního pozorovatele. Tato situace připomíná syrský scénář, kde Kreml využil mlžení, podmínky a vágní výrazy k tomu, aby udržel iniciativu.
Klíčová otázka tak zůstává nezodpovězena: kdy se Trump konečně unaví? Ukrajina pro něj nikdy nebyla prioritou, nýbrž komplikací v jeho snu o „resetu“ vztahů s Ruskem. A právě proto Putin nikdy neříká rozhodné „ne“ – ponechává Trumpovi naději, že dohoda je na dosah. Naději, která nikdy nenastane.
Zelenskyj však sází na jinou kartu – osobní přístup, diplomatickou vytrvalost a snahu ukázat, kdo je skutečný sabotér míru. Věří, že právě jeho konstruktivní postoj a Putinovo systematické vyhýbání se zodpovědnosti přimějí Trumpa přiklonit se na stranu Kyjeva.
Setkání prezidenta Spojených států Donalda Trumpa a jeho jihoafrického protějšku Cyrila Ramaphosy, které se původně mělo soustředit na obchodní vztahy a nerostné suroviny, se nečekaně zvrtlo ve velmi napjatou výměnu názorů. Americký prezident využil jednání k tomu, aby znovu zopakoval již dříve vyvrácené tvrzení o údajné „genocidě bělochů“ v Jižní Africe.
Telefonát mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem vyvolal mezi Ukrajinci vlnu skepse a rozhořčení. V zemi, která nadále čelí masivním ruským útokům, vnímají mnozí údajnou diplomacii jako odtrženou od reality války. Podle hlasů z fronty i řad civilního obyvatelstva je zřejmé, že důvěra v takové iniciativy je prakticky nulová.
Prezident republiky Petr Pavel se rozhodl zastavit trestní stíhání čtyř českých vojáků, kteří čelili obvinění v souvislosti s událostmi na vojenské základně v Afghánistánu z roku 2018. K incidentu tehdy došlo poté, co příslušník afghánské armády zastřelil jednoho českého vojáka a další dva vážně zranil. V návaznosti na tuto tragédii byli čtyři čeští vojáci obviněni a jejich případ se vlekl téměř sedm let.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve večerním projevu uvedl, že Izrael je ochoten ukončit válku v Pásmu Gazy – ale pouze tehdy, budou-li splněny přísně vymezené podmínky. Klíčovým požadavkem je podle něj zajištění trvalé bezpečnosti pro izraelské občany, což v praxi znamená úplné odzbrojení Hamásu, vyhoštění jeho vůdců, propuštění rukojmích a izraelskou kontrolu nad celým územím Gazy.
Evropské a americké zpravodajské a bezpečnostní složky dnes zveřejnily společné varování před rozsáhlou kybernetickou operací, kterou vede jednotka 26165 ruské vojenské rozvědky GRU. Tato známá hackerská skupina, často označovaná jako APT28 nebo Fancy Bear, podle expertů cílí především na společnosti podílející se na zajištění humanitární a vojenské pomoci Ukrajině, zejména v sektoru dopravy a technologií.
Americký prezident Donald Trump představil konkrétní podobu svého nejambicióznějšího obranného projektu – protiraketového systému „Zlatá kupole“ (Golden Dome), jehož cílem je vytvořit nepřekonatelný vesmírný štít chránící území Spojených států před útoky hypersonickými střelami a dalšími moderními zbraněmi. Trump při svém vystoupení v Oválné pracovně oznámil, že celý systém bude hotový ještě během jeho druhého funkčního období, tedy do tří let.
V dramatické přetahované o vliv a pozornost amerického prezidenta Donalda Trumpa se zdá, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj získává navrch. Po svém znovuzvolení se Trump rozhodl sehrát roli prostředníka mezi válčící Ukrajinou a Ruskem, ovšem Zelenskyj stále doufá, že ho dokáže přimět k poznání kruté reality — Vladimir Putin nemá o skutečný mír zájem a pouze využívá jednání jako nástroj k oddalování, aby mohl realizovat své maximalistické cíle.
Na půdě Evropské komise se rozhořel spor, který na první pohled připomíná banální hádku o oděv či zápisníky. Ve skutečnosti však odráží hlubší konflikt mezi tradiční evropskou byrokracií a kulturou digitálního sektoru. Generální ředitelství pro komunikační sítě, obsah a technologie (DG CONNECT) dostalo nová, přísná pravidla chování, která vyvolala silné reakce uvnitř i vně instituce.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se tvrdě opřel do lídrů Velké Británie, Francie a Kanady poté, co společně pohrozili „cílenými sankcemi“ kvůli pokračující izraelské vojenské operaci v Pásmu Gazy. Tato ofenziva podle jejich slov vyvolává nesnesitelnou humanitární krizi a její intenzita už překračuje meze přijatelné obrany.
V nenápadné budově nad slavnou newyorskou restaurací Tom’s Restaurant, proslavenou sitcomem Seinfeld, sídlí už téměř šedesát let jeden z nejdůležitějších vědeckých ústavů světa. Právě zde, v Goddardově institutu pro vesmírné studie (GISS), vědci NASA zkoumali změny klimatu, vytvářeli první klimatické modely a mapovali galaxie. Nyní však toto ikonické výzkumné centrum čeká uzavření.
Evropská unie se chce stát globálním lídrem v ochraně dětí před negativními dopady sociálních sítí. Podle dokumentu, který získal server Politico, se několik členských států v čele s Řeckem, Francií a Španělskem připojilo k iniciativě, jež by mohla vést k přijetí celoevropských pravidel pro omezení přístupu dětí na platformy jako TikTok, Instagram či Snapchat.
V luxusní čtvrti u Madridu došlo v úterý ráno k závažné události, která okamžitě vzbudila mezinárodní pozornost. Podle informací serveru The Guardian byl právě zde zastřelen bývalý ukrajinský politik a právník Andrij Portnov. K útoku došlo před prestižní American School of Madrid v obci Pozuelo de Alarcón. Zatím neidentifikovaný střelec, nebo více střelců, Portnova zasáhl smrtelně v 9:15 místního času.
