V dramatické přetahované o vliv a pozornost amerického prezidenta Donalda Trumpa se zdá, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj získává navrch. Po svém znovuzvolení se Trump rozhodl sehrát roli prostředníka mezi válčící Ukrajinou a Ruskem, ovšem Zelenskyj stále doufá, že ho dokáže přimět k poznání kruté reality — Vladimir Putin nemá o skutečný mír zájem a pouze využívá jednání jako nástroj k oddalování, aby mohl realizovat své maximalistické cíle.
Zlomový moment nastal během mírových rozhovorů v Istanbulu, které sám Trump inicioval jako první přímý pokus o diplomatický průlom od začátku ruské invaze v roce 2022. Zatímco Zelenskyj do Turecka přiletěl osobně s početnou delegací špičkových diplomatů, Kreml zcela ostentativně poslal jen nízko postavený tým v čele s Vladimirem Medinským – prezidentovým poradcem a autorem přepisovaných ruských učebnic dějepisu. Putin svou neúčastí vyslal jasný signál – o kompromis nestojí.
Zelenskyj podle informací zveřejněných serverem Politico tento okamžik využil k jasnému vzkazu Washingtonu. „Jsem tady. Myslím, že to je velmi jasný vzkaz,“ prohlásil v Istanbulu, čímž dal najevo, že Ukrajina bere vyjednávání vážně. Naproti tomu Moskva předvedla klasickou hru na diplomatickou kamufláž – účast jen symbolická, návrhy povrchní, výstupy nulové.
Donald Trump však zůstává ve svém postoji k Rusku zdrženlivý. Během návštěvy Kataru lakonicky poznamenal: „Proč by tam Putin jezdil, když tam nejsem já?“ — a přiznal, že o své účasti také uvažoval, ovšem pouze za podmínky, že by se účastnil i ruský prezident. Jeho výmluvy tak působí rozporně, zvlášť když ještě několik dní před summitem tvrdil, že by do Turecka mohl vyrazit.
Chování Kremlu přitom nedávalo žádné známky snahy o seriózní dialog. Složení ruské delegace bylo do posledního momentu utajováno, chyběl ministr zahraničí Sergej Lavrov, a Medinskij, známý především svými ideologickými výpady, místo konstruktivních návrhů přivezl rétoriku bez obsahu. I to jasně signalizovalo, že Moskva hledá další zástěrku, jak prodlužovat válku a zároveň rozklížit jednotu Západu.
Zelenskyj po předchozí hádce s prezidentem Trumpem a viceprezidentem JD Vancem v Oválné pracovně zvolil novou taktiku — amerického lídra již nekritizuje přímo, ale doufá, že ho ruská neochota sama přivede k prozření. Ukrajinský prezident vsadil na Trumpovu netrpělivost a věří, že jeho zkušenost s Putinem postupně přinese frustraci z neúspěšné snahy o diplomatický průlom.
Podle ukrajinského pohledu je ruská strategie zcela průhledná. Kreml nemá zájem o žádné příměří, dokud Kyjev nepřijme podmínky, které by znamenaly konec jeho suverenity. Mezi požadavky Moskvy stále patří závazek, že Ukrajina nikdy nevstoupí do NATO, zůstane geopoliticky neutrální, odevzdá Krym i okupované oblasti na východě a vzdá se samostatného rozhodování v zahraniční politice.
Ruská taktika, již Putin s oblibou uplatňuje, spočívá v tom, že vnucuje pořadí kroků: nejprve uzavření dohody podle ruských podmínek, a až poté teprve příměří. Tato metoda vychází z logiky síly – Kreml získá, co chce, a teprve pak nabídne iluzi klidu.
Trump zatím tento scénář přihlíží. Přestože ve svých posledních vystoupeních naznačil možnost zavedení přísnějších sankcí vůči Moskvě, prakticky žádné nové kroky neudělal. I v této situaci tak Rusko udává tempo, a Trump se ocitá v roli pasivního pozorovatele. Tato situace připomíná syrský scénář, kde Kreml využil mlžení, podmínky a vágní výrazy k tomu, aby udržel iniciativu.
Klíčová otázka tak zůstává nezodpovězena: kdy se Trump konečně unaví? Ukrajina pro něj nikdy nebyla prioritou, nýbrž komplikací v jeho snu o „resetu“ vztahů s Ruskem. A právě proto Putin nikdy neříká rozhodné „ne“ – ponechává Trumpovi naději, že dohoda je na dosah. Naději, která nikdy nenastane.
Zelenskyj však sází na jinou kartu – osobní přístup, diplomatickou vytrvalost a snahu ukázat, kdo je skutečný sabotér míru. Věří, že právě jeho konstruktivní postoj a Putinovo systematické vyhýbání se zodpovědnosti přimějí Trumpa přiklonit se na stranu Kyjeva.
Rusko nadále varuje před zapojením Severoatlantické aliance do konfliktu na Ukrajině. Jeden z vysoce postavených důstojníků NATO však podle Sky News naznačuje, že aliance by mohla jít ještě dál a zvážit „preventivní úder“ jako formu „obranné akce“. Rusko na toto prohlášení reagovalo na začátku týdne, který je klíčový pro mírová jednání o Ukrajině.
Světová zdravotnická organizace (WHO) zveřejnila své první pokyny pro užívání léků na obezitu a současně upozornila na kritický nedostatek těchto přípravků. Podle WHO má k lékům typu Wegovy (obsahující účinnou látku semaglutid) přístup méně než deset procent lidí, kterým by mohly pomoci. Organizace proto vyzývá k rozšíření a spravedlivějšímu přístupu k lékům ze skupiny GLP-1 agonistů.
Hlavní města Evropské unie se blíží k dohodě, která by zmírnila ochranná opatření kolem finanční praxe známé jako sekuritizace. Právě tato praxe významně přispěla ke globální finanční krizi v roce 2008. Podle zpráv z Bruselu, potvrzených několika úředníky zapojenými do jednání, se již ministerstva financí v Radě shodla na snížení objemu hotovosti, kterou musí finanční společnosti držet jako rezervu při investování do přeprodaných dluhů.
V exkluzivním soukromém klubu Shell Bay ve floridském South Beach se delegace z Washingtonu a Kyjeva sešly k „tvrdým, ale velmi konstruktivním“ jednáním, během nichž se podával ukrajinský boršč a holubci. Jeden z účastníků popsal boršč jako „velmi bohatý na maso“. Podávání těchto tradičních ukrajinských jídel, jako jsou zelná a masová roláda holubci, bylo vnímáno jako vstřícné diplomatické gesto. Spojené státy se totiž snaží přimět Ukrajinu ke kompromisu v mírové dohodě s Ruskem.
Dvakrát ročně se sejde přibližně čtyřicet vědců na pětidenní schůzce, aby rozhodli, proti kterým kmenům chřipky se bude očkovat v nadcházející sezóně. Příprava vakcíny, která obvykle obsahuje ochranu proti třem různým kmenům, trvá zhruba šest měsíců. Rozhodnutí přijaté v únoru ovlivňuje chřipkovou sezónu na severní polokouli a rozhodnutí ze září se týká jižní polokoule.
Přibližně šest set odborníků zahájilo v pondělí práci na příští důležité klimatické zprávě OSN. Tato aktivita se odehrává v době, kdy je mezinárodní konsensus ohledně globálního oteplování zpochybňován americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který vědecké poznatky označuje za „podvod“.
Americký prezident Donald Trump v neděli prohlásil, že prověří zprávy, podle nichž americká armáda provedla následný úder na loď v Karibiku, o níž se domnívala, že převáží drogy, a zabila tak přeživší po prvním raketovém útoku. Prezident USA také uvedl, že by „nechtěl“ druhý úder na plavidlo během incidentu, který se odehrál 2. září. Šlo o první zveřejněnou operaci ze série útoků v Karibiku a východním Pacifiku, které podle Washingtonu mají bojovat proti obchodu s drogami.
Donald Trump v neděli potvrdil, že telefonoval s venezuelským prezidentem Nicolásem Madurem, ale odmítl poskytnout podrobnosti o tom, co oba lídři projednávali. Prezident Spojených států hovořil s novináři na palubě prezidentského speciálu Air Force One a na dotaz, zda s Madurem mluvil, odpověděl: „Nechci to komentovat. Odpověď je ano.“ O tom, že Trump s Madurem hovořil dříve tento měsíc a diskutovali o možné schůzce ve Spojených státech, informoval jako první deník The New York Times.
Rok 2026 má být pro Aditya-L1, první indickou vesmírnou misi pro pozorování Slunce, zcela výjimečný. Observatoř, která byla umístěna na oběžnou dráhu v loňském roce, bude poprvé moci sledovat Slunce v době, kdy dosáhne maxima svého cyklu aktivity. Podle NASA se tak děje zhruba každých jedenáct let, když dochází k přepólování magnetických pólů Slunce, což je obdobou výměny pozic severního a jižního pólu na Zemi. Toto období je charakterizováno velkou turbulencí, kdy Slunce přechází z klidného stavu do bouřlivého, což je spojeno s obrovským nárůstem počtu slunečních bouří a výronů koronální hmoty, neboli CME.
Dvě oddělené tlakové níže přinesly prodloužené přívalové deště na celý ostrov Srí Lanka a na rozsáhlé oblasti indonéské Sumatry, jižního Thajska a severní Malajsie v minulém týdnu. Tyto ničivé záplavy si v posledních dnech vyžádaly téměř tisíc obětí napříč těmito čtyřmi zeměmi v Asii. Srí Lanka a Indonésie proto nasadily armádní personál, aby pomohl postiženým.
I do Česka doputovala v uplynulých hodinách radostná zpráva z domácnosti nejlepšího českého hokejisty současnosti. Kanonýr David Pastrňák a jeho švédská manželka Rebecca se těší na dalšího potomka.
Ruský prezident Vladimir Putin se příští týden setká s americkým mírovým vyjednavačem Steven Witkoffem, potvrdil Kreml. Moskva zároveň odsoudila ukrajinský útok na ropné tankery v Černém moři. Při námořní operaci byly zasaženy dvě lodě, které jsou považovány za součást ruské stínové flotily.
