V dramatické přetahované o vliv a pozornost amerického prezidenta Donalda Trumpa se zdá, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj získává navrch. Po svém znovuzvolení se Trump rozhodl sehrát roli prostředníka mezi válčící Ukrajinou a Ruskem, ovšem Zelenskyj stále doufá, že ho dokáže přimět k poznání kruté reality — Vladimir Putin nemá o skutečný mír zájem a pouze využívá jednání jako nástroj k oddalování, aby mohl realizovat své maximalistické cíle.
Zlomový moment nastal během mírových rozhovorů v Istanbulu, které sám Trump inicioval jako první přímý pokus o diplomatický průlom od začátku ruské invaze v roce 2022. Zatímco Zelenskyj do Turecka přiletěl osobně s početnou delegací špičkových diplomatů, Kreml zcela ostentativně poslal jen nízko postavený tým v čele s Vladimirem Medinským – prezidentovým poradcem a autorem přepisovaných ruských učebnic dějepisu. Putin svou neúčastí vyslal jasný signál – o kompromis nestojí.
Zelenskyj podle informací zveřejněných serverem Politico tento okamžik využil k jasnému vzkazu Washingtonu. „Jsem tady. Myslím, že to je velmi jasný vzkaz,“ prohlásil v Istanbulu, čímž dal najevo, že Ukrajina bere vyjednávání vážně. Naproti tomu Moskva předvedla klasickou hru na diplomatickou kamufláž – účast jen symbolická, návrhy povrchní, výstupy nulové.
Donald Trump však zůstává ve svém postoji k Rusku zdrženlivý. Během návštěvy Kataru lakonicky poznamenal: „Proč by tam Putin jezdil, když tam nejsem já?“ — a přiznal, že o své účasti také uvažoval, ovšem pouze za podmínky, že by se účastnil i ruský prezident. Jeho výmluvy tak působí rozporně, zvlášť když ještě několik dní před summitem tvrdil, že by do Turecka mohl vyrazit.
Chování Kremlu přitom nedávalo žádné známky snahy o seriózní dialog. Složení ruské delegace bylo do posledního momentu utajováno, chyběl ministr zahraničí Sergej Lavrov, a Medinskij, známý především svými ideologickými výpady, místo konstruktivních návrhů přivezl rétoriku bez obsahu. I to jasně signalizovalo, že Moskva hledá další zástěrku, jak prodlužovat válku a zároveň rozklížit jednotu Západu.
Zelenskyj po předchozí hádce s prezidentem Trumpem a viceprezidentem JD Vancem v Oválné pracovně zvolil novou taktiku — amerického lídra již nekritizuje přímo, ale doufá, že ho ruská neochota sama přivede k prozření. Ukrajinský prezident vsadil na Trumpovu netrpělivost a věří, že jeho zkušenost s Putinem postupně přinese frustraci z neúspěšné snahy o diplomatický průlom.
Podle ukrajinského pohledu je ruská strategie zcela průhledná. Kreml nemá zájem o žádné příměří, dokud Kyjev nepřijme podmínky, které by znamenaly konec jeho suverenity. Mezi požadavky Moskvy stále patří závazek, že Ukrajina nikdy nevstoupí do NATO, zůstane geopoliticky neutrální, odevzdá Krym i okupované oblasti na východě a vzdá se samostatného rozhodování v zahraniční politice.
Ruská taktika, již Putin s oblibou uplatňuje, spočívá v tom, že vnucuje pořadí kroků: nejprve uzavření dohody podle ruských podmínek, a až poté teprve příměří. Tato metoda vychází z logiky síly – Kreml získá, co chce, a teprve pak nabídne iluzi klidu.
Trump zatím tento scénář přihlíží. Přestože ve svých posledních vystoupeních naznačil možnost zavedení přísnějších sankcí vůči Moskvě, prakticky žádné nové kroky neudělal. I v této situaci tak Rusko udává tempo, a Trump se ocitá v roli pasivního pozorovatele. Tato situace připomíná syrský scénář, kde Kreml využil mlžení, podmínky a vágní výrazy k tomu, aby udržel iniciativu.
Klíčová otázka tak zůstává nezodpovězena: kdy se Trump konečně unaví? Ukrajina pro něj nikdy nebyla prioritou, nýbrž komplikací v jeho snu o „resetu“ vztahů s Ruskem. A právě proto Putin nikdy neříká rozhodné „ne“ – ponechává Trumpovi naději, že dohoda je na dosah. Naději, která nikdy nenastane.
Zelenskyj však sází na jinou kartu – osobní přístup, diplomatickou vytrvalost a snahu ukázat, kdo je skutečný sabotér míru. Věří, že právě jeho konstruktivní postoj a Putinovo systematické vyhýbání se zodpovědnosti přimějí Trumpa přiklonit se na stranu Kyjeva.
Německá novinářka a aktivistka Anna Liedtke, která se zúčastnila humanitární plavby flotily do Pásma Gazy, podala v Izraeli trestní oznámení kvůli znásilnění a fyzickému napadení, kterého se na ní měly dopustit dozorkyně v tamní věznici. K incidentu došlo během pěti dnů jejího zadržování poté, co izralské síly v mezinárodních vodách obsadily loď Conscience, na níž cestovala. Podle jejích slov mělo brutální zacházení v izraelské vazbě za cíl zastrašit aktivisty a odradit je od další podpory Palestiny.
Rostoucí nespokojenost v Rusku spolu s operačními úspěchy Kyjeva by mohly Moskvu konečně přimět k zasednutí k vyjednávacímu stolu. V posledních týdnech se objevuje množství zpráv o tom, že podpora ruského prezidenta Vladimira Putina mezi elitami i veřejností slábne. Tento vývoj se navíc shoduje s narůstajícími obavami v samotném Rusku, které vyvolávají stále častější a úspěšnější ukrajinské údery hluboko ve vnitrozemí, včetně útoků na Moskvu.
Francie během oslav 13. a 14. července oznámila ambiciózní balík vojenské pomoci pro Ukrajinu, který zahrnuje dodávky pokročilých stíhaček, protivzdušné obrany, řízených střel a přesně naváděných bomb. Podle prezidenta Emmanuela Macrona a dalších představitelů jde o dohodu o dlouhodobé bilaterální spolupráci, která nemá v novodobé francouzské historii obdoby. Paříž se tímto krokem zavázala poskytnout Kyjevu své nejmodernější zbraně a zároveň mu pomoci s jejich licenční výrobou přímo na ukrajinském území. Většina vybavení bude pocházet ze stávajících francouzských zásob a zvýšené domácí produkce, přičemž část nákladů pokryjí unijní mechanismy a výnosy ze zmrazených ruských aktiv.
Írán pohrozil zablokováním dalších obchodních tras v regionu v reakci na novou vlnu amerických vojenských úderů. Íránské revoluční gardy prohlásily, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen, dokud Spojené státy neukončí své agresivní činy. Zároveň pohrozily, že odříznou i další regionální exportní kanály pro ropu a plyn, aniž by však upřesnily, o které konkrétní cesty by se mělo jednat.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést poplatky za plavbu Hormuzským průlivem šokovalo nejen spojence z řad států Perského zálivu, ale i jeho vlastní poradce. Pondělní nečekané oznámení vyvolalo okamžitý mezinárodní tlak na to, aby šéf Bílého domu svůj požadavek přehodnotil.
Londýnský starosta Sadiq Khan podpořil výzvy odborů k zavedení maximální povolené teploty na pracovišti. Tlak na britskou vládu roste v souvislosti s opakovanými vlnami veder, kvůli kterým teploty na některých vnitřních pracovištích přesahují 40 stupňů Celsia.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud se Írán nevrátí k jednacímu stolu, nařídí příští týden údery na tamní elektrárny a mosty. Toto varování zaznělo v rozhovoru pro stanici Fox News v době, kdy si obě země již čtvrtý den v řadě vyměňovaly raketové údery.
Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.
Ukrajina bude podle dnešní zprávy Financial Times z nové 90miliardové půjčky EU nakupovat také čínské součásti pro výrobu dronů. Brusel tak fakticky přiznává, že Evropa ani po více než čtyřech letech války nedokáže v potřebném množství, za přijatelnou cenu a v požadovaných termínech vyrábět některé zcela klíčové komponenty moderní války.
Pražský hrad se rozhodl reagovat na vyjádření premiéra Andreje Babiš (ANO). Mluvčí hlavy státu zdůraznil, že Petr Pavel nepoužívá žádné osobní útoky na předsedu vlády. Vztah nejvyšších činitelů je momentálně poznamenán především sporem ohledem složení české delegace na uplynulém summitu NATO.
Jaké počasí máme očekávat v delším horizontu? Podle meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by se nemělo výrazněji odklonit od toho, na co jsme během letních prázdnin dlouhodobě zvyklí.
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil, že jeho země je připravena v případě potřeby znovu zahájit vojenské operace proti Íránu, a to s ještě větší intenzitou. Reagoval tak na vyhrocenou situaci v regionu poté, co Spojené státy provedly masivní letecké údery na devadesát cílů v Íránu. K americkému útoku došlo jen několik hodin poté, co prezident Donald Trump prohlásil, že nedávné íránské útoky na lodě v Hormuzském průlivu znamenají konec mírové dohody.
