Na půdě Evropské komise se rozhořel spor, který na první pohled připomíná banální hádku o oděv či zápisníky. Ve skutečnosti však odráží hlubší konflikt mezi tradiční evropskou byrokracií a kulturou digitálního sektoru. Generální ředitelství pro komunikační sítě, obsah a technologie (DG CONNECT) dostalo nová, přísná pravidla chování, která vyvolala silné reakce uvnitř i vně instituce.
Podle uniklého e-mailu, jehož znění zveřejnil server Politico, byli úředníci komisařky Henny Virkkunenové instruováni, aby se během jednání chovali „výhradně formálně“. Znamená to, že si mohou poznámky psát pouze perem na papír, nesmějí používat žádná elektronická zařízení, a mluvit smějí jen tehdy, pokud jsou výslovně vyzváni. Muži mají povinně nosit kravatu. I když jde o schůzky mezi jednotlivými složkami Komise, nový protokol se vztahuje na všechny.
Opatření byla údajně zavedena na základě stížností z kabinetu eurokomisařky Virkkunenové i od samotného generálního ředitele Roberta Violy. Ti dlouhodobě upozorňovali na nevhodné chování některých zaměstnanců, které označili za neprofesionální. Podle některých zdrojů byla výhrada mířena například na příliš neformální oděv či přítomnost notebooků a mobilních telefonů při důvěrných jednáních.
Kritika se však na nová pravidla snesla okamžitě. Někteří zaměstnanci DG CONNECT je popsali jako „ponižující“ a přehnaná. Jiní přiznali, že i když formální přístup chápu, tak zákaz elektroniky zcela blokuje efektivitu práce. Jeden z úředníků uvedl, že opatření jsou motivována zvýšeným množstvím schůzek s komisařkou Virkkunenovou, která má údajně na etiketu vyšší nároky než její předchůdce Thierry Breton.
Podle některých pozorovatelů ale jde o víc než jen o dress code. Virkkunenová i Viola jsou známí svou tvrdou linií vůči americkým technologickým gigantům. Evropská komise pod jejich vedením spustila v uplynulých měsících sérii vyšetřování proti společnostem jako X Elona Muska či Meta, a nová pravidla mají možná také symbolicky ukázat, že Brusel nehodlá ustupovat ani doma.
Zároveň se ale nová opatření dostávají do střetu s pracovní kulturou digitálního sektoru, který DG CONNECT reprezentuje. Jeho zaměstnanci často pocházejí z technologických firem nebo akademické sféry, kde jsou pracovní zvyklosti výrazně méně formální. Pro mnohé je tak přikázaná kravata nebo zákaz tabletů vnímán jako krok zpět.
Evropská komise se k uniklé korespondenci zatím oficiálně nevyjádřila. Z debat uvnitř úřadu však vyplývá, že zavedení protokolu spustilo i širší diskusi o roli moderního úředníka v digitální éře. Může být inovativní, flexibilní a stále reprezentovat evropské hodnoty? A jaký typ profesionality se od něj očekává?
Příkaz ke zpřísnění pravidel tak nelze vnímat pouze jako otázku módy nebo etikety. Je to součást většího zápasu o to, jak má vypadat „digitální byrokrat“ – postava, která má zvládnout složitý svět technologické regulace a zároveň zůstat věrná hodnotám evropské administrativy.
V jižním Španělsku u obce Adamuz v provincii Córdoba došlo k tragické srážce dvou rychlovlaků na frekventované trati spojující Madrid s Andalusií. Prvotní zprávy hovořily o dvou obětech, ale krátce nato se počet potvrzených mrtvých zvýšil na pět a následně na nejméně deset. Mnoho dalších cestujících utrpělo zranění a někteří zůstali po nárazu uvězněni v troskách.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal naléhavou schůzku se svými hlavními poradci, aby projednal nejnovější krok Donalda Trumpa, vytvoření takzvané „Rady míru“ pro Gazu. Izraelskou stranu pobouřilo především to, že Spojené státy s nimi vznik tohoto orgánu vůbec nekonzultovaly. Úřad premiéra se nechal slyšet, že celý projekt je v přímém rozporu s oficiální politikou Izraele a nebyl s ním nijak koordinován.
Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa, která má donutit západní spojence k souhlasu s anektováním Grónska pod pohrůžkou dalšího poškození vzájemného obchodu, nemá v moderní historii obdoby. Ačkoli jsme za poslední rok byli svědky mnoha neobvyklých ekonomických ultimát, toto prohlášení podle BBC překračuje veškeré dosavadní hranice a posouvá nás do zcela surreálné a nebezpečné oblasti. Pokud budeme brát Trumpova slova vážně, jde o formu ekonomické války, kterou Bílý dům vede proti svým nejbližším partnerům.
Prezident Donald Trump v poslední době opakovaně rozvířil debatu o možnosti zrušení nadcházejících listopadových voleb do Kongresu. Jeho úvahy pramení z obav, že by republikáni mohli ztratit kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů i Senátem, což by zásadně ochromilo jeho schopnost vládnout. Podle posledních průzkumů CNN se totiž prezident potýká s nízkou popularitou napříč všemi sledovanými tématy.
Francouzský prezident Emmanuel Macron stojí v čele skupiny evropských lídrů, kteří požadují tvrdou odvetu proti Spojeným státům. Reaguje tak na rozhodnutí Donalda Trumpa uvalit cla na země podporující dánskou suverenitu nad Grónskem. Macron prosazuje aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (Anti-Coercion Instrument), kterému se v bruselských kuloárech přezdívá obchodní „bazuka“. Tento mocný nástroj byl původně navržen k ochraně před ekonomickým šikanováním ze strany Číny a umožňuje EU zavést cla či investiční omezení.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová rezolutně prohlásila, že „Evropa se nenechá vydírat“ v reakci na nejnovější hrozbu Donalda Trumpa. Americký prezident totiž oznámil záměr uvalit desetiprocentní cla na osm členských států NATO, pokud nepodpoří jeho plán na prodej Grónska Spojeným státům.
V Moldavsku byl v sobotu objeven vrak ruského bezpilotního letounu typu Gerbera. Na zřícený stroj narazil náhodný lovec u vesnice Nucareni v okrese Telenesti. Tato lokalita se nachází přibližně 54 kilometrů od hranic s válkou zmítanou Ukrajinou.
Analytici a vojenští experti varují, že rok 2026 může být pro Vladimira Putina klíčovým momentem, kdy se pokusí upevnit svůj historický odkaz. Zatímco pozornost světa se upírá k mírovým jednáním na Ukrajině, v zákulisí sílí obavy, že šéf Kremlu pouze čeká na vhodnou příležitost k další agresi. Jeho cílem by se tentokrát mohl stát malý stát na hranicích NATO, čímž by přímo otestoval jednotu a odhodlání celé Aliance.
Slovenský premiér Robert Fico se v soukromém sídle amerického prezidenta Donalda Trumpa na Floridě zúčastnil neformálního jednání, které označil za velmi otevřené. Hlavními tématy jejich rozhovoru byly energetická bezpečnost, situace v Evropské unii a probíhající válka na Ukrajině. Setkání, kterého se účastnili i šéfové diplomacií obou zemí Juraj Blanár a Marco Rubio, proběhlo přímo v prezidentově obývacím pokoji, což Fico vnímá jako projev mimořádné důvěry.
Obyvatelé Ukrajiny v těchto dnech procházejí mimořádně těžkou zkouškou, protože čelí nejmrazivější zimě za dlouhá léta. Kyjevanka Kateryna Skurydina popsala, že musí spát v mnoha vrstvách oblečení a termoprádle pod hromadou přikrývek. Společnost v posteli jí dělá bezsrstý kocour Pušok, jehož přirozeně vysoká tělesná teplota jí slouží jako živý termofor. Od ničivých ruských úderů na energetickou síť z počátku ledna se totiž topení v jejím bytě téměř nespustilo.
Španělský premiér Pedro Sánchez se ostře opřel do snah amerického prezidenta Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska. V rozhovoru pro deník La Vanguardia prohlásil, že případná americká invaze na toto autonomní dánské území by udělala z Vladimira Putina nejšťastnějšího člověka na planetě. Podle Sáncheze by takový krok ze strany USA legitimoval ruskou agresi na Ukrajině a zasadil smrtelnou ránu Severoatlantické alianci.
Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.