Na půdě Evropské komise se rozhořel spor, který na první pohled připomíná banální hádku o oděv či zápisníky. Ve skutečnosti však odráží hlubší konflikt mezi tradiční evropskou byrokracií a kulturou digitálního sektoru. Generální ředitelství pro komunikační sítě, obsah a technologie (DG CONNECT) dostalo nová, přísná pravidla chování, která vyvolala silné reakce uvnitř i vně instituce.
Podle uniklého e-mailu, jehož znění zveřejnil server Politico, byli úředníci komisařky Henny Virkkunenové instruováni, aby se během jednání chovali „výhradně formálně“. Znamená to, že si mohou poznámky psát pouze perem na papír, nesmějí používat žádná elektronická zařízení, a mluvit smějí jen tehdy, pokud jsou výslovně vyzváni. Muži mají povinně nosit kravatu. I když jde o schůzky mezi jednotlivými složkami Komise, nový protokol se vztahuje na všechny.
Opatření byla údajně zavedena na základě stížností z kabinetu eurokomisařky Virkkunenové i od samotného generálního ředitele Roberta Violy. Ti dlouhodobě upozorňovali na nevhodné chování některých zaměstnanců, které označili za neprofesionální. Podle některých zdrojů byla výhrada mířena například na příliš neformální oděv či přítomnost notebooků a mobilních telefonů při důvěrných jednáních.
Kritika se však na nová pravidla snesla okamžitě. Někteří zaměstnanci DG CONNECT je popsali jako „ponižující“ a přehnaná. Jiní přiznali, že i když formální přístup chápu, tak zákaz elektroniky zcela blokuje efektivitu práce. Jeden z úředníků uvedl, že opatření jsou motivována zvýšeným množstvím schůzek s komisařkou Virkkunenovou, která má údajně na etiketu vyšší nároky než její předchůdce Thierry Breton.
Podle některých pozorovatelů ale jde o víc než jen o dress code. Virkkunenová i Viola jsou známí svou tvrdou linií vůči americkým technologickým gigantům. Evropská komise pod jejich vedením spustila v uplynulých měsících sérii vyšetřování proti společnostem jako X Elona Muska či Meta, a nová pravidla mají možná také symbolicky ukázat, že Brusel nehodlá ustupovat ani doma.
Zároveň se ale nová opatření dostávají do střetu s pracovní kulturou digitálního sektoru, který DG CONNECT reprezentuje. Jeho zaměstnanci často pocházejí z technologických firem nebo akademické sféry, kde jsou pracovní zvyklosti výrazně méně formální. Pro mnohé je tak přikázaná kravata nebo zákaz tabletů vnímán jako krok zpět.
Evropská komise se k uniklé korespondenci zatím oficiálně nevyjádřila. Z debat uvnitř úřadu však vyplývá, že zavedení protokolu spustilo i širší diskusi o roli moderního úředníka v digitální éře. Může být inovativní, flexibilní a stále reprezentovat evropské hodnoty? A jaký typ profesionality se od něj očekává?
Příkaz ke zpřísnění pravidel tak nelze vnímat pouze jako otázku módy nebo etikety. Je to součást většího zápasu o to, jak má vypadat „digitální byrokrat“ – postava, která má zvládnout složitý svět technologické regulace a zároveň zůstat věrná hodnotám evropské administrativy.
Výhrůžku ruského vládce Vladimira Putina, že je Rusko připraveno „prát se s Evropou hned teď“, je nutné brát jakou reálnou. Kreml totiž schválil největší vojenský rozpočet od dob SSSR, kdy až 40 procent státních výdajů míří na armádu a bezpečnostní aparát, což fakticky znamená plnohodnotný přechod na válečnou ekonomiku a dlouhodobou přípravu na střet s NATO. Zatímco ruské síly rostou na více než 1,3 milionu vojáků, v Evropě se opožděně vrací debata o mobilizaci, povinné službě a nutnosti zásadně přehodnotit vlastní obranné strategie.
Belgie se stala klíčovým faktorem, který blokuje obří půjčku pro Ukrajinu ve výši přibližně 140 miliard eur. Tato půjčka, zajištěná zmrazenými ruskými státními aktivy, která jsou z velké části uložena v bruselském depozitáři Euroclear, by měla zajistit financování válkou zasažené Ukrajiny na nadcházející dva roky. Hlavní překážkou je belgický premiér Bart De Wever, který se obává enormního finančního a právního rizika, které by postihlo jeho zemi.
1. prosince došlo k explozi na úseku ropovodu Družba poblíž obce Kazinskie Vyselki v Tambovské oblasti Ruské federace. Informaci o incidentu potvrdily zdroje z Hlavního ředitelství rozvědky Ministerstva obrany Ukrajiny (GUR).
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že není správné tvrdit, že by ruský prezident Vladimir Putin odmítl americký "mírový plán" pro ukončení války Ruska proti Ukrajině. Tuto informaci uvedly ruské tiskové agentury RIA Novosti a Interfax s odkazem na zvukový komentář Peskova.
Extrémní horko, špatné počasí a nekvalitní ovzduší představují významná rizika pro Mistrovství světa ve fotbale 2026, které se bude konat v USA, Kanadě a Mexiku v červnu a červenci. Odborníci varují, že nečekané meteorologické jevy by mohly mít závažné finanční dopady na fanoušky, organizátory a místní podniky. Nedávná zpráva Pitches in Peril zjistila, že deset ze šestnácti hostitelských měst čelí "velmi vysokému riziku extrémního tepelného stresu".
Německý magazín Der Spiegel přinesl zprávu o tom, že francouzský prezident Emmanuel Macron soukromě varoval vedoucí představitele evropských zemí před hrozbou, že by Spojené státy mohly Ukrajinu "zradit" v otázce území, aniž by jí byly poskytnuty jasné bezpečnostní záruky. Zpráva se opírá o uniklou anglickou poznámku zachycující nedávný telefonický rozhovor mezi evropskými lídry.
Barmský vojenský režim oznámil, že volby proběhnou ve třech fázích, začnou 28. prosince a skončí v lednu. Dva výsledky jsou podle expertů jisté: za prvé, strana spojená s armádou bude prohlášena za vítěze, a za druhé, exilová vláda národní jednoty (NUG) se ještě více vytratí do pozadí. Téměř pět let od vojenského převratu v únoru 2021 se země nachází v občanské válce. Armáda bojuje proti Lidovým obranným silám a četným etnickým ozbrojeným organizacím. Tisíce protestujících, bojovníků a politiků, včetně prezidenta Win Myinta a oblíbené vůdkyně Aung San Su Ťij, zůstávají ve vězení.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a čínský prezident Si Ťin-pching se ve čtvrtek v Pekingu zavázali ke spolupráci na řešení globálních problémů, včetně snah o ukončení války na Ukrajině a otázek obchodu. Bilaterální jednání ve Velkém sále lidu v Pekingu se uskutečnilo v době, kdy se Francie připravuje na převzetí předsednictví skupiny G7 v příštím roce.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva "v každém případě" získá region Donbas na východě Ukrajiny, a to i vojenskými prostředky. Tímto prohlášením se utvrdil v jednom ze svých klíčových požadavků ve chvíli, kdy se ukrajinští představitelé připravují na další mírové rozhovory, které dosud nepřinesly žádnou dohodu.
Společnost Meta zahájila odebírání přístupu k platformám Instagram, Facebook a Threads australským dětem mladším 16 let. K tomuto kroku dochází týden před oficiálním zahájením zákazu sociálních sítí pro teenagery v Austrálii. Technologický gigant minulý měsíc oznámil, že začal uživatele ve věku od 13 do 15 let informovat, že jejich účty budou deaktivovány od 4. prosince.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrii Sybiha požadoval, aby Vladimir Putin "přestal marnit čas světa", zatímco ministryně zahraničí Spojeného království Yvette Cooper řekla, že ruský prezident by měl "ukončit chvástání a krveprolití" a zasednout k jednání o míru. Margus Tsahkna, estonský ministr zahraničí, prohlásil, že je "celkem zřejmé", že Kreml nemá zájem o mír. Evropští lídři takto reagovali ve středu na zjevně bezvýsledné rozhovory mezi americkými vyslanci a Putinem v Moskvě.
Největší událostí na Novém Zélandu ve čtvrtek se pravděpodobně stalo otevření obchodu s nábytkem. Nadšení zákazníci odpočítávali "3... 2... 1" a mávali švédskými vlajkami, když se otevřely dveře do nejvzdálenější pobočky nábytkářského řetězce IKEA od jeho mateřské země. Ohlušující potlesk se rozlehl, když davy spěchaly dovnitř nejnovějšího obchodu v Aucklandu. Dlouho očekávané otevření konečně poskytne Novozélanďanům přístup ke skandinávským základům, jako jsou knihovny BILLY a rámy postelí MALM.