Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve večerním projevu uvedl, že Izrael je ochoten ukončit válku v Pásmu Gazy – ale pouze tehdy, budou-li splněny přísně vymezené podmínky. Klíčovým požadavkem je podle něj zajištění trvalé bezpečnosti pro izraelské občany, což v praxi znamená úplné odzbrojení Hamásu, vyhoštění jeho vůdců, propuštění rukojmích a izraelskou kontrolu nad celým územím Gazy.
„Jsme připraveni válku ukončit, ale ne za každou cenu,“ zdůraznil Netanjahu. „Kdokoli volá po jejím zastavení bez dosažení těchto cílů, ve skutečnosti žádá, aby Hamás zůstal u moci.“ Premiér také poznamenal, že Izrael nejspíše zabil jednoho z klíčových vůdců hnutí Hamás Mohammeda Sinvára, bratra známějšího Jahji Sinvára.
Zároveň Netanjahu poprvé konkrétně zmínil, kolik izraelských rukojmích zůstává podle současných odhadů naživu – přibližně dvacet. Dalších třicet lidí, které Hamás unesl při útoku 7. října 2023, je považováno za mrtvé. Premiér ale nevyloučil možnost dočasného příměří, pokud by vedlo k dohodě o výměně rukojmích.
Premiér zároveň přiblížil, jak si představuje situaci v Gaze po skončení konfliktu. Celé pásmo bude pod izraelským bezpečnostním dohledem a Hamás nebude mít možnost se znovu ozbrojit. Netanjahu přitom odmítl obvinění z plánované okupace a trvalého ovládnutí území. Jeho cílem je prý zabránit opakování podobných útoků, jaký zažil Izrael loni v říjnu.
V souvislosti s humanitární situací v Gaze Netanjahu představil tříbodový plán zahrnující dodávky základních potravin, zřízení distribučních center provozovaných americkými společnostmi za přítomnosti izraelské armády a vytvoření zvláštní humanitární zóny, kde budou chráněni civilisté. Tento plán má být odpovědí na sílící mezinárodní kritiku izraelské blokády Gazy a nedostatečného přísunu humanitární pomoci.
V projevu se premiér dotkl i širších bezpečnostních otázek, především role Íránu v regionu. Uvedl, že Izrael v poslední době zasáhl íránské protivzdušné obranné systémy, ale zároveň vyjádřil zájem na dosažení dohody, která by zabránila Íránu získat jaderné zbraně. „Spolupracujeme se Spojenými státy a vítáme každý smysluplný diplomatický krok, ale Izrael si i nadále vyhrazuje právo bránit se vlastními prostředky,“ uvedl.
Součástí plánu je i možnost pro obyvatele Gazy, kteří budou chtít území opustit. Detaily tohoto opatření premiér neupřesnil, a není tak zatím jasné, jaký způsob odchodu Izrael zamýšlí umožnit.
Netanjahuova slova přicházejí v době, kdy na Izrael roste tlak nejen ze strany arabských zemí, ale i ze Západu. Zvláště Evropská unie a OSN volají po okamžitém příměří a ukončení izraelských vojenských operací. Premiér ale dal znovu jasně najevo, že Izrael se nehodlá podřídit tlaku a konflikt skončí pouze tehdy, pokud bude zaručena dlouhodobá bezpečnost a Hamás zcela eliminován jako ozbrojená hrozba.
Ruský prezident Vladimir Putin si je vědom obrovských nákladů, které Kreml za invazi na Ukrajinu zaplatil. Za poslední tři a půl roku války přitom Rusko získalo pouze 20 % ukrajinského území, ale přišlo o více než milion vojáků, z nichž čtvrt milionu zemřelo. Proč tedy ve válce dál pokračuje? Na to přinesl odpověď magazín Time.
Izrael čelí narůstající mezinárodní kritice kvůli své válce proti Hamásu v Gaze. Důrazné varování nyní zaznělo také od evropské komisařky pro řešení krizí Hadjy Lahbibové, která označila možnou okupaci Gazy za „katastrofální“. Podle ní hrozí Gaze hladomor, přísun pomoci je blokován a pravidla pro registraci nevládních organizací situaci jen zhoršují.
Na trhu s vitaminovými a minerálními doplňky stravy se ročně protočí desítky miliard dolarů a jejich užívání je velmi rozšířené. Přesto panují neustálé dohady o jejich skutečných účincích, přičemž některé studie tvrdí, že nemají žádné zdravotní přínosy, a jiné dokonce naznačují, že mohou být zdraví škodlivé. Mnozí z nás se proto ptají, zda je vůbec nutné je užívat.
Jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským vůdcem Vladimirem Putinem se nezadržitelně blíží a očekávání jsou vysoká. Výsledek jejich setkání může v příštích týdnech či měsících rozhodnout nejen o tom, zda vůbec odstartuje mírový proces na Ukrajině, ale i o jeho konkrétní podobě. Pokud se Trump postaví k požadavkům Kremlu vstřícně, může se Washington stát klíčovým hybatelem tlaku na Kyjev, aby přistoupil k územním ústupkům.
Při své kampani Donald Trump sliboval, že rychle ukončí válku na Ukrajině a konflikt v Gaze. Dnes, více než šest měsíců po jeho nástupu do úřadu, je mír na obou frontách vzdálenější než kdy jindy. V Gaze se jednání o příměří a výměně zajatců zhroutila, zatímco humanitární situace dosáhla katastrofálních rozměrů. Na Ukrajině opakované diplomatické pokusy narazily na největší ruské letecké útoky od začátku války.
Západní břeh Jordánu je v současné době oblastí s narůstajícím napětím, které se ještě více vystupňovalo po útoku Hamásu ze 7. října a následné válce v Gaze. Palestinci zde čelí stále častějším a beztrestným akcím ze strany izraelských osadníků, kteří jsou podporováni vládou a ozbrojenými složkami. To vede u Palestinců k pocitu bezmoci a traumatu, protože jsou jim systematicky upírána jejich základní lidská práva.
Nárůst případů horečky dengue napříč tichomořskými ostrovy, který je nejvyšší za posledních deset let, je podle odborníků způsoben klimatickou krizí. Od začátku roku 2025 bylo v regionu potvrzeno více než 16 502 případů a 17 úmrtí, přičemž Samoa, Fidži a Tonga patří k nejvíce zasaženým zemím. Některé z nich už dokonce vyhlásily stav nouze.
Necelý týden před summitem mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce, který se má konat v pátek, vydala Evropská unie prohlášení, které podepsalo 26 z 27 lídrů. Cílem prohlášení je vyvinout tlak na Donalda Trumpa a zdůraznit, že Ukrajina by měla mít právo svobodně rozhodovat o své budoucnosti a že mezinárodní hranice se nesmí měnit silou.
Po 70 letech výzkumu a analýzy dat vědci zjistili, že extrémní horka výrazně decimují populace tropického ptactva. Ačkoli většina studií se zaměřuje na dlouhodobé klimatické trendy, jako jsou postupné zvyšování průměrných teplot, je třeba věnovat pozornost i extrémním povětrnostním jevům.
Už v pátek se má v americkém státě Aljaška uskutečnit klíčové setkání, na kterém se sejdou prezidenti Spojených států a Ruska. Hlavním tématem schůzky Donalda Trumpa a Vladimira Putina by mělo být nalezení způsobu, jak ukončit válku na Ukrajině. To s sebou ovšem nese mnoho obav, a to zejména v Evropě a na Ukrajině.
Ikona světové pop-music, Madonna, vyzvala papeže Lva k naléhavé humanitární misi v Gaze. Ve svém příspěvku na sociální síti Instagram apelovala na hlavu katolické církve, aby navštívila palestinskou enklávu dříve, než bude pozdě a aby pomohla hladovějícím dětem.
Během svého prvního funkčního období prezident Donald Trump předkládal alternativní skutečnosti, a ve svém druhém období je podle všeho nechává žít. S odkazem na vizi zločinem zmítaného vnitřního amerického města zdůvodnil svůj nouzový federální převrat washingtonského policejního oddělení a nasazení jednotek Národní gardy do ulic. Na tiskové konferenci v Bílém domě označil hlavní město za ovládnuté „násilnými gangy, krvelačnými zločinci, potulnými davy divoké mládeže, zfetovanými maniaky a bezdomovci“.
