Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve večerním projevu uvedl, že Izrael je ochoten ukončit válku v Pásmu Gazy – ale pouze tehdy, budou-li splněny přísně vymezené podmínky. Klíčovým požadavkem je podle něj zajištění trvalé bezpečnosti pro izraelské občany, což v praxi znamená úplné odzbrojení Hamásu, vyhoštění jeho vůdců, propuštění rukojmích a izraelskou kontrolu nad celým územím Gazy.
„Jsme připraveni válku ukončit, ale ne za každou cenu,“ zdůraznil Netanjahu. „Kdokoli volá po jejím zastavení bez dosažení těchto cílů, ve skutečnosti žádá, aby Hamás zůstal u moci.“ Premiér také poznamenal, že Izrael nejspíše zabil jednoho z klíčových vůdců hnutí Hamás Mohammeda Sinvára, bratra známějšího Jahji Sinvára.
Zároveň Netanjahu poprvé konkrétně zmínil, kolik izraelských rukojmích zůstává podle současných odhadů naživu – přibližně dvacet. Dalších třicet lidí, které Hamás unesl při útoku 7. října 2023, je považováno za mrtvé. Premiér ale nevyloučil možnost dočasného příměří, pokud by vedlo k dohodě o výměně rukojmích.
Premiér zároveň přiblížil, jak si představuje situaci v Gaze po skončení konfliktu. Celé pásmo bude pod izraelským bezpečnostním dohledem a Hamás nebude mít možnost se znovu ozbrojit. Netanjahu přitom odmítl obvinění z plánované okupace a trvalého ovládnutí území. Jeho cílem je prý zabránit opakování podobných útoků, jaký zažil Izrael loni v říjnu.
V souvislosti s humanitární situací v Gaze Netanjahu představil tříbodový plán zahrnující dodávky základních potravin, zřízení distribučních center provozovaných americkými společnostmi za přítomnosti izraelské armády a vytvoření zvláštní humanitární zóny, kde budou chráněni civilisté. Tento plán má být odpovědí na sílící mezinárodní kritiku izraelské blokády Gazy a nedostatečného přísunu humanitární pomoci.
V projevu se premiér dotkl i širších bezpečnostních otázek, především role Íránu v regionu. Uvedl, že Izrael v poslední době zasáhl íránské protivzdušné obranné systémy, ale zároveň vyjádřil zájem na dosažení dohody, která by zabránila Íránu získat jaderné zbraně. „Spolupracujeme se Spojenými státy a vítáme každý smysluplný diplomatický krok, ale Izrael si i nadále vyhrazuje právo bránit se vlastními prostředky,“ uvedl.
Součástí plánu je i možnost pro obyvatele Gazy, kteří budou chtít území opustit. Detaily tohoto opatření premiér neupřesnil, a není tak zatím jasné, jaký způsob odchodu Izrael zamýšlí umožnit.
Netanjahuova slova přicházejí v době, kdy na Izrael roste tlak nejen ze strany arabských zemí, ale i ze Západu. Zvláště Evropská unie a OSN volají po okamžitém příměří a ukončení izraelských vojenských operací. Premiér ale dal znovu jasně najevo, že Izrael se nehodlá podřídit tlaku a konflikt skončí pouze tehdy, pokud bude zaručena dlouhodobá bezpečnost a Hamás zcela eliminován jako ozbrojená hrozba.
Ruská armáda pokračuje v ofenzivě na východě Ukrajiny a stupňuje tlak na strategicky významné město Pokrovsk. Podle informací ukrajinského generálního štábu však tyto snahy provázejí mimořádně vysoké ztráty na straně útočníků. Jen za poslední dva dny zaznamenaly Moskvou vedené síly více než 2 000 obětí, zatímco se snaží prolomit silně opevněné obranné linie ukrajinské armády.
Francouzský prezident Emmanuel Macron usiluje o to, aby Evropa v obnoveném dialogu s Vladimirem Putinem mluvila jedním hlasem. Téměř čtyři roky od začátku ruské invaze na Ukrajinu Macron zdůrazňuje, že evropské mocnosti by neměly nechávat vyjednávání o ukončení války pouze na Spojených státech, ale měly by si vybudovat vlastní a dobře organizovaný přístup.
Vědci z vídeňské univerzity vyvíjejí inovativní metodu, jak získat kovy vzácných zemin bez nutnosti tradiční těžby v dolech. Celý proces je založen na využití hub, které díky svým rozsáhlým mikroskopickým sítím podhoubí dokážou pronikat do nejmenších trhlin v materiálech. Právě tyto houby mají schopnost absorbovat živiny, ale i prvky, o které mají lidé velký zájem. V laboratoři tak odborníci testují speciální jíl obohacený o tyto cenné kovy, aby zjistili, zda je podhoubí dokáže efektivně extrahovat.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že zablokuje otevření nového mezinárodního mostu Gordieho Howea, který spojuje Detroit v Michiganu s kanadským Windsorem. V pondělním příspěvku na sociální síti Truth Social prohlásil, že nedovolí zprovoznění této strategické spojnice, dokud Spojené státy nebudou plně odškodněny za vše, co Kanadě v minulosti poskytly. Trump v této souvislosti opětovně zaútočil na severního souseda USA a prohlásil, že Washington musí dostat „férovost a respekt“, které si zaslouží.
Před zahájením klíčové bezpečnostní konference v Mnichově visí nad Evropou stín nového světového řádu Donalda Trumpa. Je tomu rok, co americký viceprezident JD Vance svým projevem na loňském ročníku šokoval světové lídry, když ostře kritizoval evropskou politiku v oblasti migrace a svobody projevu. Tehdy prohlásil, že největší hrozba pro kontinent přichází zevnitř, nikoli zvenčí, a od té doby Trumpova administrativa obrátila dosavadní globální uspořádání naruby.
Vliv genů na délku lidského života je tématem, které vědce fascinuje po celá desetiletí. Dlouhou dobu panovala shoda, že dědičnost ovlivňuje délku dožití zhruba z 20 až 25 %, zatímco zbytek připadá na životní styl a prostředí. Nová studie publikovaná v časopise Science však tento pohled zásadně mění a naznačuje, že genetický příspěvek by mohl být ve skutečnosti mnohem vyšší.
Irčan Seamus Culleton strávil posledních pět měsíců v americké vazbě imigračního úřadu ICE a nyní čelí deportaci, přestože má platné pracovní povolení a čistý trestní rejstřík. Podle své právní zástupkyně se stal obětí neschopného a svévolného systému, ačkoliv byl celých dvacet let, co v USA žije, vzorným imigrantem. Culleton, který pochází z hrabství Kilkenny, žije v oblasti Bostonu, kde provozuje štukatérskou firmu a je ženatý s americkou občankou.
Průměrný věk nováčků v americké armádě v posledních letech roste a v fiskálním roce 2026 dosáhl hranice 22,7 let. Pro srovnání, na začátku tisíciletí činil tento průměr 21,7 let a v následujícím desetiletí klesl na 21,1 let. Tento posun je důsledkem několika faktorů, mezi které patří ekonomické potíže, uvolnění vstupních bariér i změna kultury v rámci ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha.
Představitelé evropského technologického sektoru a zástupci Evropské komise v pondělí v belgické Lovani upozornili, že Spojené státy a zbytek světa jsou v oblasti výroby čipů kriticky závislí na evropských technologiích. Toto prohlášení zaznělo při slavnostním otevření nového výzkumného centra pro polovodiče v hodnotě 2,5 miliardy eur, které vzniklo v blízkosti Bruselu v rámci belgického institutu Imec.
Lídr skotských labouristů Anas Sarwar veřejně vyzval britského premiéra Keira Starmera k rezignaci. Podle jeho slov musí rozptýlení skončit a vedení v Downing Street se musí změnit. Na tiskové konferenci Sarwar zdůraznil, že musí být upřímný k selhání, ať už ho vidí kdekoli. Dodal, že vláda slibovala změnu, ale stalo se již příliš mnoho chyb.
Stephen Miller, muž, který po léta platil za radikální tvář v politickém orbitu Donalda Trumpa, se v roce 2026 stal jedním z nejvlivnějších a zároveň nejkontroverznějších aktérů americké vlády. Jako tvůrce tvrdé imigrační politiky a zastánce expanze americké moci na západní polokouli ztělesňuje Miller samotnou „psyché“ prezidenta Trumpa – strategii nikdy neustupovat a vždy postupovat z pozice síly. Zatímco pro své příznivce je efektivním vykonavatelem slibů, pro demokraty a liberální aktivisty představuje postavu „padoucha“, jehož tvář se objevuje na protestních plakátech s nápisy o fašismu.
Přelomový evropský projekt na vývoj stíhačky šesté generace, známý pod zkratkou FCAS (Future Combat Air System), se ocitl na pokraji úplného kolapsu. Podle informací z diplomatických a vládních kruhů v Paříži a Berlíně je nyní mnohem pravděpodobnější oficiální ukončení spolupráce než její restart. Ambiciózní program, který měl zahrnovat nejen samotný letoun, ale i doprovodné drony a společný bojový cloud, byl společným dítětem Francie, Německa a Španělska.
