Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve večerním projevu uvedl, že Izrael je ochoten ukončit válku v Pásmu Gazy – ale pouze tehdy, budou-li splněny přísně vymezené podmínky. Klíčovým požadavkem je podle něj zajištění trvalé bezpečnosti pro izraelské občany, což v praxi znamená úplné odzbrojení Hamásu, vyhoštění jeho vůdců, propuštění rukojmích a izraelskou kontrolu nad celým územím Gazy.
„Jsme připraveni válku ukončit, ale ne za každou cenu,“ zdůraznil Netanjahu. „Kdokoli volá po jejím zastavení bez dosažení těchto cílů, ve skutečnosti žádá, aby Hamás zůstal u moci.“ Premiér také poznamenal, že Izrael nejspíše zabil jednoho z klíčových vůdců hnutí Hamás Mohammeda Sinvára, bratra známějšího Jahji Sinvára.
Zároveň Netanjahu poprvé konkrétně zmínil, kolik izraelských rukojmích zůstává podle současných odhadů naživu – přibližně dvacet. Dalších třicet lidí, které Hamás unesl při útoku 7. října 2023, je považováno za mrtvé. Premiér ale nevyloučil možnost dočasného příměří, pokud by vedlo k dohodě o výměně rukojmích.
Premiér zároveň přiblížil, jak si představuje situaci v Gaze po skončení konfliktu. Celé pásmo bude pod izraelským bezpečnostním dohledem a Hamás nebude mít možnost se znovu ozbrojit. Netanjahu přitom odmítl obvinění z plánované okupace a trvalého ovládnutí území. Jeho cílem je prý zabránit opakování podobných útoků, jaký zažil Izrael loni v říjnu.
V souvislosti s humanitární situací v Gaze Netanjahu představil tříbodový plán zahrnující dodávky základních potravin, zřízení distribučních center provozovaných americkými společnostmi za přítomnosti izraelské armády a vytvoření zvláštní humanitární zóny, kde budou chráněni civilisté. Tento plán má být odpovědí na sílící mezinárodní kritiku izraelské blokády Gazy a nedostatečného přísunu humanitární pomoci.
V projevu se premiér dotkl i širších bezpečnostních otázek, především role Íránu v regionu. Uvedl, že Izrael v poslední době zasáhl íránské protivzdušné obranné systémy, ale zároveň vyjádřil zájem na dosažení dohody, která by zabránila Íránu získat jaderné zbraně. „Spolupracujeme se Spojenými státy a vítáme každý smysluplný diplomatický krok, ale Izrael si i nadále vyhrazuje právo bránit se vlastními prostředky,“ uvedl.
Součástí plánu je i možnost pro obyvatele Gazy, kteří budou chtít území opustit. Detaily tohoto opatření premiér neupřesnil, a není tak zatím jasné, jaký způsob odchodu Izrael zamýšlí umožnit.
Netanjahuova slova přicházejí v době, kdy na Izrael roste tlak nejen ze strany arabských zemí, ale i ze Západu. Zvláště Evropská unie a OSN volají po okamžitém příměří a ukončení izraelských vojenských operací. Premiér ale dal znovu jasně najevo, že Izrael se nehodlá podřídit tlaku a konflikt skončí pouze tehdy, pokud bude zaručena dlouhodobá bezpečnost a Hamás zcela eliminován jako ozbrojená hrozba.
Princ z Walesu, William, otevřeně promluvil o tom, jak s Princeznou z Walesu, Catherine, řešili sdílení složitých rodinných událostí se svými dětmi. Konkrétně se jednalo o oznámení diagnózy rakoviny u Catherine a také u Krále Karla III.
Plány na mezinárodní stabilizační síly s mandátem OSN, které by měly odzbrojit Hamás v Gaze, čelí rostoucímu odporu. Spojené arabské emiráty (SAE) oznámily, že se nehodlají podílet na misi, neboť dosud nevidí jasný právní rámec pro její fungování. Toto rozhodnutí, oznámené vyslancem Dr. Anwarem Gargashou v Abú Dhabí, odráží širší pochybnosti arabských států o podmínkách rezoluce navržené Spojenými státy.
Kanadě byl 10. listopadu 2025 odebrán oficiální status země bez spalniček, a to v důsledku rozsáhlé epidemie, která v uplynulém roce postihla tisíce lidí. Toto rozhodnutí oznámila Panamerická zdravotnická organizace (PAHO), která funguje jako regionální pobočka Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Ameriku. Epidemiologové tuto změnu očekávali, protože spalničky jsou extrémně nakažlivé a pokles míry proočkovanosti v Kanadě a dalších zemích zanechal mnoho dětí nechráněných.
Zatímco americké Demokraty povzbudily nedávné volební úspěchy, zkušenosti zemí střední a východní Evropy nabízejí varovný pohled na odolnost populistických sil. Ukazují, že ani výrazné volební vítězství nemusí stačit k trvalému oslabení populistických hnutí, jako je to spojené s Donaldem Trumpem. Trump sám dokázal, že poražení populisté se mohou vrátit, když po prohře v roce 2020 zvítězil v prezidentských volbách 2024.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v exkluzivním rozhovoru pro The Guardian prohlásil, že se na rozdíl od jiných západních lídrů Donalda Trumpa „nebojí“ a popřel zprávy, že jejich poslední setkání ve Washingtonu bylo bouřlivé. Uvedl, že s americkým prezidentem má „normální, obchodní a konstruktivní“ vztahy.
Britská veřejnoprávní stanice BBC obdržela dopis od týmu amerického prezidenta Donalda Trumpa, ve kterém hrozí právními kroky kvůli kontroverznímu zpravodajství o jeho administrativě. Tato hrozba přichází v době hluboké krize důvěry v BBC, kterou zhoršila nedělní rezignace generálního ředitele Tima Davieho a nejvyšší šéfky zpravodajství Deborah Turnessové.
Zatímco mezinárodní společenství dlouhodobě naléhalo na Spojené státy, aby se aktivně podílely na řešení klimatické krize, před zahájením klíčových klimatických rozhovorů COP30 v brazilském Belému panuje mezi diplomaty tichá úleva z toho, že USA na nejvyšší úrovni zůstanou mimo. Pod vedením prezidenta Donalda Trumpa, který klimatickou krizi označuje za „největší podvod v dějinách“, totiž USA nejen ustoupily od klimatických opatření, ale otevřeně bojují za globální využívání fosilních paliv.
Pařížský soud rozhodl o předčasném ukončení vězeckého pobytu bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který byl v říjnu uvězněn kvůli spiknutí s cílem získat nelegální finanční prostředky na kampaň z Libye. Sarkozy, jenž si měl odpykat pětiletý trest, bude namísto toho podřízen „soudnímu dohledu“ a měl by být z věznice La Santé propuštěn již dnes odpoledne. Pro politika, který vedl zemi v letech 2007 až 2012, to představuje další dramatický zvrat.
Evropské země nemají jinou možnost než zvýšit věk odchodu do důchodu a provést hluboké reformy penzijních systémů, protože ty jsou neudržitelné v kontextu stárnoucí populace a klesající porodnosti. Ačkoliv jsou problémy známy, reformy často selhávají kvůli politickým tlakům a nedůvěře veřejnosti.
Absence Spojených států, které na konferenci COP30 v brazilském Belému zastoupené administrativou Donalda Trumpa nevyslaly vrcholné představitele, staví Evropskou unii do nepříjemné a nečekané role. EU, která dosud spoléhala na USA jako na „tlumič nárazů“ a hlavního vyjednavače, nyní ponese hlavní nápor požadavků a tlaků směřujících na bohaté země.
Před deseti lety, v prosinci 2015, byl na klimatické konferenci OSN v Paříži přijat Pařížská dohoda, kde se téměř všechny státy světa zavázaly snížit emise na nulovou čistou úroveň do roku 2050. Přestože tehdy panovala obrovská euforie a dohoda byla vnímána jako konec fosilních paliv, realita uplynulého desetiletí je jiná.
Američané, kteří v současné době cestují do zahraničí, jsou vystaveni zvýšenému zájmu a přímým dotazům místních obyvatel ohledně politické situace v USA a jejich názoru na prezidenta Donalda Trumpa. Konfrontace s politikou se stává běžnou součástí jejich cestovatelských zážitků, ať už se jedná o Dublin, karibský ostrov Svatý Martin nebo severní Norsko.
