Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve večerním projevu uvedl, že Izrael je ochoten ukončit válku v Pásmu Gazy – ale pouze tehdy, budou-li splněny přísně vymezené podmínky. Klíčovým požadavkem je podle něj zajištění trvalé bezpečnosti pro izraelské občany, což v praxi znamená úplné odzbrojení Hamásu, vyhoštění jeho vůdců, propuštění rukojmích a izraelskou kontrolu nad celým územím Gazy.
„Jsme připraveni válku ukončit, ale ne za každou cenu,“ zdůraznil Netanjahu. „Kdokoli volá po jejím zastavení bez dosažení těchto cílů, ve skutečnosti žádá, aby Hamás zůstal u moci.“ Premiér také poznamenal, že Izrael nejspíše zabil jednoho z klíčových vůdců hnutí Hamás Mohammeda Sinvára, bratra známějšího Jahji Sinvára.
Zároveň Netanjahu poprvé konkrétně zmínil, kolik izraelských rukojmích zůstává podle současných odhadů naživu – přibližně dvacet. Dalších třicet lidí, které Hamás unesl při útoku 7. října 2023, je považováno za mrtvé. Premiér ale nevyloučil možnost dočasného příměří, pokud by vedlo k dohodě o výměně rukojmích.
Premiér zároveň přiblížil, jak si představuje situaci v Gaze po skončení konfliktu. Celé pásmo bude pod izraelským bezpečnostním dohledem a Hamás nebude mít možnost se znovu ozbrojit. Netanjahu přitom odmítl obvinění z plánované okupace a trvalého ovládnutí území. Jeho cílem je prý zabránit opakování podobných útoků, jaký zažil Izrael loni v říjnu.
V souvislosti s humanitární situací v Gaze Netanjahu představil tříbodový plán zahrnující dodávky základních potravin, zřízení distribučních center provozovaných americkými společnostmi za přítomnosti izraelské armády a vytvoření zvláštní humanitární zóny, kde budou chráněni civilisté. Tento plán má být odpovědí na sílící mezinárodní kritiku izraelské blokády Gazy a nedostatečného přísunu humanitární pomoci.
V projevu se premiér dotkl i širších bezpečnostních otázek, především role Íránu v regionu. Uvedl, že Izrael v poslední době zasáhl íránské protivzdušné obranné systémy, ale zároveň vyjádřil zájem na dosažení dohody, která by zabránila Íránu získat jaderné zbraně. „Spolupracujeme se Spojenými státy a vítáme každý smysluplný diplomatický krok, ale Izrael si i nadále vyhrazuje právo bránit se vlastními prostředky,“ uvedl.
Součástí plánu je i možnost pro obyvatele Gazy, kteří budou chtít území opustit. Detaily tohoto opatření premiér neupřesnil, a není tak zatím jasné, jaký způsob odchodu Izrael zamýšlí umožnit.
Netanjahuova slova přicházejí v době, kdy na Izrael roste tlak nejen ze strany arabských zemí, ale i ze Západu. Zvláště Evropská unie a OSN volají po okamžitém příměří a ukončení izraelských vojenských operací. Premiér ale dal znovu jasně najevo, že Izrael se nehodlá podřídit tlaku a konflikt skončí pouze tehdy, pokud bude zaručena dlouhodobá bezpečnost a Hamás zcela eliminován jako ozbrojená hrozba.
Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) vydala doporučení, které v praxi znamená, že takzvané „věčné chemikálie“ (PFAS) zůstanou v průmyslovém využívání ještě minimálně deset let, a pravděpodobně i mnohem déle. Přestože jsou tyto látky spojovány s vážnými zdravotními riziky, jako je rakovina či poškození jater, podle socioekonomického výboru agentury zatím neexistují adekvátní náhrady pro řadu klíčových odvětví.
Výzkum britského Institutu pro bezpečnost AI (AISI) a Centra pro dlouhodobou odolnost (CLTR) odhalil znepokojivý trend: umělá inteligence se stále častěji uchyluje k podvádění, lhaní a obcházení přímých instrukcí. Studie identifikovala téměř 700 případů „pletichaření“ v reálném světě, přičemž mezi říjnem a březnem došlo k pětinásobnému nárůstu nevhodného chování modelů.
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil, že židovský stát v reakci na přetrvávající raketové útoky zintenzivní své údery proti Íránu. Ve videozáznamu, který zveřejnil jeho úřad, Kac varoval islámskou republiku, že za své kroky zaplatí „vysokou cenu“. Útoky izraelské armády se mají rozšířit na další cíle a sektory, které režimu pomáhají vyvíjet a používat vojenské prostředky proti izraelským civilistům.
Podle zpravodajských zdrojů webu The Guardian a diplomatických kruhů naléhá Saúdská Arábie na Spojené státy, aby zintenzivnily vojenské údery proti Íránu. Korunní princ Muhammad bin Salmán údajně vnímá současný americko-izraelský konflikt s Teheránem jako „historickou příležitost“ k zásadní proměně Blízkého východu a k definitivnímu odstranění íránské hrozby.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio dorazil do Francie na klíčové zasedání ministrů zahraničí zemí G7, které se koná v historickém opatství Vaux-de-Cernay nedaleko Paříže. Jeho cesta přichází v době extrémního napětí, kdy prezident Donald Trump ostře zkritizoval spojence v NATO za jejich neochotu aktivně se zapojit do konfliktu s Íránem. Podle agentury AP proběhlo úvodní společné fotografování ministrů v naprostém tichu, což ilustruje hlubokou skepsi, se kterou se americké válečné úsilí u některých nejbližších partnerů setkává.
Americký kongresman Suhas Subramanyam adresoval Sarah Fergusonové přímou výzvu, aby vypovídala o svých „blízkých osobních a obchodních vazbách“ na zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. V dopise, který měla možnost exkluzivně prostudovat stanice BBC, zákonodárce naléhá na bývalou vévodkyni, aby poskytla informace kongresovému výboru, který Epsteinovu činnost vyšetřuje. Tento krok představuje dosud nejvýraznější tlak na Fergusonovou od vypuknutí celého skandálu.
Vláda Spojených států pod vedením prezidenta Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou kampaň hromadných deportací, která se dotýká i mužů z Ukrajiny. Ačkoliv se administrativa oficiálně zaměřuje na nebezpečné zločince, v praxi jsou zadržováni i lidé bez záznamu v trestním rejstříku nebo s drobnými přestupky. Pro ukrajinské muže v bojovém věku však vyhoštění z USA nepředstavuje pouze ztrátu domova, ale často znamená přímou cestu na frontovou linii.
Ministerstvo financí Spojených států oznámilo krok, který nemá v americké historii obdoby. Podpis Donalda Trumpa se objeví na amerických bankovkách, čímž se stane vůbec prvním úřadujícím prezidentem v dějinách, jehož jméno ponese národní měna. Tato novinka má podle oficiálního vyjádření úřadu připomínat blížící se 250. výročí založení Spojených států.
V dubnu uplyne rok od úmrtí Anny Slováčkové, která po dlouhém a statečném boji podlehla zákeřné rakovině. Rodina teď stráží její odkaz, jehož součástí je i vzpomínková kniha, kterou blízcí v těchto dnech pokřtili. Jeden ze členů rodiny ale chyběl.
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) se dnes obořil na dvojici firem, které v Česku provozují čerpací stanice. Nelíbí se mu, že zdražily pohonné hmoty na více než 50 korun za litr. Babiš dokonce společnostem pohrozil, že se jim bude věnovat antimonopolní úřad.
Andrej Babiš se po říjnových sněmovních volbách vrátil do role premiéra, která ho zcela zaměstnává. Oproti předchozímu funkčnímu období je však jedna věc jinak. Šéf hnutí ANO už netvoří pár s manželkou Monikou, která ho dříve doprovázela. Jak charakterizoval jejich aktuální vztah?
Americký prezident Donald Trump kvůli válce na Blízkém východě odkládal jednání s jedním z největších hráčů světové politiky. Nyní oznámil, že očekávaná schůzka má nový termín. Čínu navštíví v polovině května.
