Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve večerním projevu uvedl, že Izrael je ochoten ukončit válku v Pásmu Gazy – ale pouze tehdy, budou-li splněny přísně vymezené podmínky. Klíčovým požadavkem je podle něj zajištění trvalé bezpečnosti pro izraelské občany, což v praxi znamená úplné odzbrojení Hamásu, vyhoštění jeho vůdců, propuštění rukojmích a izraelskou kontrolu nad celým územím Gazy.
„Jsme připraveni válku ukončit, ale ne za každou cenu,“ zdůraznil Netanjahu. „Kdokoli volá po jejím zastavení bez dosažení těchto cílů, ve skutečnosti žádá, aby Hamás zůstal u moci.“ Premiér také poznamenal, že Izrael nejspíše zabil jednoho z klíčových vůdců hnutí Hamás Mohammeda Sinvára, bratra známějšího Jahji Sinvára.
Zároveň Netanjahu poprvé konkrétně zmínil, kolik izraelských rukojmích zůstává podle současných odhadů naživu – přibližně dvacet. Dalších třicet lidí, které Hamás unesl při útoku 7. října 2023, je považováno za mrtvé. Premiér ale nevyloučil možnost dočasného příměří, pokud by vedlo k dohodě o výměně rukojmích.
Premiér zároveň přiblížil, jak si představuje situaci v Gaze po skončení konfliktu. Celé pásmo bude pod izraelským bezpečnostním dohledem a Hamás nebude mít možnost se znovu ozbrojit. Netanjahu přitom odmítl obvinění z plánované okupace a trvalého ovládnutí území. Jeho cílem je prý zabránit opakování podobných útoků, jaký zažil Izrael loni v říjnu.
V souvislosti s humanitární situací v Gaze Netanjahu představil tříbodový plán zahrnující dodávky základních potravin, zřízení distribučních center provozovaných americkými společnostmi za přítomnosti izraelské armády a vytvoření zvláštní humanitární zóny, kde budou chráněni civilisté. Tento plán má být odpovědí na sílící mezinárodní kritiku izraelské blokády Gazy a nedostatečného přísunu humanitární pomoci.
V projevu se premiér dotkl i širších bezpečnostních otázek, především role Íránu v regionu. Uvedl, že Izrael v poslední době zasáhl íránské protivzdušné obranné systémy, ale zároveň vyjádřil zájem na dosažení dohody, která by zabránila Íránu získat jaderné zbraně. „Spolupracujeme se Spojenými státy a vítáme každý smysluplný diplomatický krok, ale Izrael si i nadále vyhrazuje právo bránit se vlastními prostředky,“ uvedl.
Součástí plánu je i možnost pro obyvatele Gazy, kteří budou chtít území opustit. Detaily tohoto opatření premiér neupřesnil, a není tak zatím jasné, jaký způsob odchodu Izrael zamýšlí umožnit.
Netanjahuova slova přicházejí v době, kdy na Izrael roste tlak nejen ze strany arabských zemí, ale i ze Západu. Zvláště Evropská unie a OSN volají po okamžitém příměří a ukončení izraelských vojenských operací. Premiér ale dal znovu jasně najevo, že Izrael se nehodlá podřídit tlaku a konflikt skončí pouze tehdy, pokud bude zaručena dlouhodobá bezpečnost a Hamás zcela eliminován jako ozbrojená hrozba.
Setkání prezidenta Spojených států Donalda Trumpa a jeho jihoafrického protějšku Cyrila Ramaphosy, které se původně mělo soustředit na obchodní vztahy a nerostné suroviny, se nečekaně zvrtlo ve velmi napjatou výměnu názorů. Americký prezident využil jednání k tomu, aby znovu zopakoval již dříve vyvrácené tvrzení o údajné „genocidě bělochů“ v Jižní Africe.
Telefonát mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem vyvolal mezi Ukrajinci vlnu skepse a rozhořčení. V zemi, která nadále čelí masivním ruským útokům, vnímají mnozí údajnou diplomacii jako odtrženou od reality války. Podle hlasů z fronty i řad civilního obyvatelstva je zřejmé, že důvěra v takové iniciativy je prakticky nulová.
Prezident republiky Petr Pavel se rozhodl zastavit trestní stíhání čtyř českých vojáků, kteří čelili obvinění v souvislosti s událostmi na vojenské základně v Afghánistánu z roku 2018. K incidentu tehdy došlo poté, co příslušník afghánské armády zastřelil jednoho českého vojáka a další dva vážně zranil. V návaznosti na tuto tragédii byli čtyři čeští vojáci obviněni a jejich případ se vlekl téměř sedm let.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve večerním projevu uvedl, že Izrael je ochoten ukončit válku v Pásmu Gazy – ale pouze tehdy, budou-li splněny přísně vymezené podmínky. Klíčovým požadavkem je podle něj zajištění trvalé bezpečnosti pro izraelské občany, což v praxi znamená úplné odzbrojení Hamásu, vyhoštění jeho vůdců, propuštění rukojmích a izraelskou kontrolu nad celým územím Gazy.
Evropské a americké zpravodajské a bezpečnostní složky dnes zveřejnily společné varování před rozsáhlou kybernetickou operací, kterou vede jednotka 26165 ruské vojenské rozvědky GRU. Tato známá hackerská skupina, často označovaná jako APT28 nebo Fancy Bear, podle expertů cílí především na společnosti podílející se na zajištění humanitární a vojenské pomoci Ukrajině, zejména v sektoru dopravy a technologií.
Americký prezident Donald Trump představil konkrétní podobu svého nejambicióznějšího obranného projektu – protiraketového systému „Zlatá kupole“ (Golden Dome), jehož cílem je vytvořit nepřekonatelný vesmírný štít chránící území Spojených států před útoky hypersonickými střelami a dalšími moderními zbraněmi. Trump při svém vystoupení v Oválné pracovně oznámil, že celý systém bude hotový ještě během jeho druhého funkčního období, tedy do tří let.
V dramatické přetahované o vliv a pozornost amerického prezidenta Donalda Trumpa se zdá, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj získává navrch. Po svém znovuzvolení se Trump rozhodl sehrát roli prostředníka mezi válčící Ukrajinou a Ruskem, ovšem Zelenskyj stále doufá, že ho dokáže přimět k poznání kruté reality — Vladimir Putin nemá o skutečný mír zájem a pouze využívá jednání jako nástroj k oddalování, aby mohl realizovat své maximalistické cíle.
Na půdě Evropské komise se rozhořel spor, který na první pohled připomíná banální hádku o oděv či zápisníky. Ve skutečnosti však odráží hlubší konflikt mezi tradiční evropskou byrokracií a kulturou digitálního sektoru. Generální ředitelství pro komunikační sítě, obsah a technologie (DG CONNECT) dostalo nová, přísná pravidla chování, která vyvolala silné reakce uvnitř i vně instituce.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se tvrdě opřel do lídrů Velké Británie, Francie a Kanady poté, co společně pohrozili „cílenými sankcemi“ kvůli pokračující izraelské vojenské operaci v Pásmu Gazy. Tato ofenziva podle jejich slov vyvolává nesnesitelnou humanitární krizi a její intenzita už překračuje meze přijatelné obrany.
V nenápadné budově nad slavnou newyorskou restaurací Tom’s Restaurant, proslavenou sitcomem Seinfeld, sídlí už téměř šedesát let jeden z nejdůležitějších vědeckých ústavů světa. Právě zde, v Goddardově institutu pro vesmírné studie (GISS), vědci NASA zkoumali změny klimatu, vytvářeli první klimatické modely a mapovali galaxie. Nyní však toto ikonické výzkumné centrum čeká uzavření.
Evropská unie se chce stát globálním lídrem v ochraně dětí před negativními dopady sociálních sítí. Podle dokumentu, který získal server Politico, se několik členských států v čele s Řeckem, Francií a Španělskem připojilo k iniciativě, jež by mohla vést k přijetí celoevropských pravidel pro omezení přístupu dětí na platformy jako TikTok, Instagram či Snapchat.
V luxusní čtvrti u Madridu došlo v úterý ráno k závažné události, která okamžitě vzbudila mezinárodní pozornost. Podle informací serveru The Guardian byl právě zde zastřelen bývalý ukrajinský politik a právník Andrij Portnov. K útoku došlo před prestižní American School of Madrid v obci Pozuelo de Alarcón. Zatím neidentifikovaný střelec, nebo více střelců, Portnova zasáhl smrtelně v 9:15 místního času.
