Americký prezident Donald Trump představil konkrétní podobu svého nejambicióznějšího obranného projektu – protiraketového systému „Zlatá kupole“ (Golden Dome), jehož cílem je vytvořit nepřekonatelný vesmírný štít chránící území Spojených států před útoky hypersonickými střelami a dalšími moderními zbraněmi. Trump při svém vystoupení v Oválné pracovně oznámil, že celý systém bude hotový ještě během jeho druhého funkčního období, tedy do tří let.
Hlavní odpovědnost za výstavbu přebírá generál amerických vesmírných sil Michael A. Guetlein, který je favoritem i pro nově plánovanou pozici „zlatého cara“ – výkonného manažera projektu. Ministerstvo obrany už prezidentovi předložilo několik architektonických variant systému, přičemž Trump potvrdil, že konkrétní koncept už byl vybrán a brzy bude zveřejněn.
Projekt má mít počáteční rozpočet 175 miliard dolarů, avšak nezávislý Rozpočtový úřad Kongresu (CBO) varuje, že skutečné náklady mohou dosáhnout až půl bilionu dolarů během následujících dvaceti let – pouze na vesmírné komponenty systému.
Trump oznámil, že prvních 25 miliard už bylo alokováno v návrhu jeho daňové a rozpočtové reformy, která čeká na schválení v Kongresu. První část investice má být zahrnuta do příštího vojenského rozpočtu a již má politickou podporu části zákonodárců.
Plán však vyvolal i silnou kritiku z odborných i politických kruhů. Bývalý kontradmirál Mark Montgomery prohlásil, že vytvoření takto pokročilého systému by za běžných okolností trvalo sedm až deset let – a i poté by byl schopný chránit maximálně federální budovy a několik velkých měst. Celoplošná ochrana celého kontinentu je podle něj technologicky téměř nemožná.
Odborníci rovněž upozorňují na obrovské výzvy při výstavbě centrálního koordinačního systému, který by musel v reálném čase řídit tisíce družic, senzorů a orbitálních zbraní. Pentagon uvádí, že systém bude tvořen přibližně stovkou propojených projektů, z nichž mnohé již existují nebo se vyvíjejí v rámci americké armády.
Zásadní roli v systému má sehrát i Kanada. Prezident Trump sdělil, že kanadský premiér Mark Carney se osobně obrátil na americkou vládu s žádostí o zapojení své země do Golden Dome a požádal o rozšíření ochrany také nad kanadské území. Obě země podle oficiálního vyjádření vyjednávají novou bezpečnostní a hospodářskou dohodu, která má zahrnovat i posílení spolupráce v rámci systému NORAD.
Přesto projekt provázejí i první zmatky. Podle informací CNN prezident Trump požadoval předložení plánu do konce března, avšak dokumenty dorazily s téměř měsíčním zpožděním. V Bílém domě to údajně vyvolalo frustraci a objevily se úvahy o změně vedení projektu.
Další kontroverzí je možný střet zájmů u firmy SpaceX Elona Muska, která se považuje za nejpravděpodobnějšího hlavního dodavatele nosných raket a družic. Demokraté už vyzvali k vyšetřování, zda nedochází k neférovému zvýhodňování Muskova podniku. Jeho zastánci však tvrdí, že žádná jiná firma v současnosti nemá potřebné kapacity pro realizaci podobného projektu.
Trumpova administrativa nicméně nehodlá zvolnit tempo a tlačí na dosažení první fáze operační schopnosti co nejdříve. Ta má sloužit jako důkaz funkčnosti systému a poskytnout argumenty pro další financování z federálního rozpočtu.
Vojenský plánovač generál Chance Saltzman však varoval, že projekt může být výrazně dražší, než Trumpova čísla naznačují. „Za více než tři desetiletí v armádě jsem nezažil, že by se odhady nákladů ukázaly jako vyšší než skutečnost. Vždycky to stojí víc,“ uvedl skepticky.
Přes tyto námitky prezident Trump trvá na neodkladnosti projektu. „Naši protivníci nás obklopují hypersonickými zbraněmi. Nemůžeme jen sedět se založenýma rukama. Musíme vést. A Zlatá kupole nás ochrání,“ prohlásil s odhodláním.
Zda se Spojeným státům podaří vytvořit největší obranný systém v dějinách, nebo zda půjde o další přehnaný slib, se ukáže až v příštích letech. Projekt Zlaté kupole mezitím zůstává symbolem Trumpovy ambice prosadit americkou dominanci ve vesmíru i obranných technologiích.
Prezident Donald Trump ve svém nedávném příspěvku na sociálních sítích naznačil spojitost mezi masivním útokem, který nařídil proti Íránu, a svými přetrvávajícími tvrzeními o prohraných volbách v roce 2020.
V Íránu začal historicky druhý přenos moci od revoluce v roce 1979. Proces výběru nového nejvyššího vůdce, který je zároveň vrchním velitelem ozbrojených sil, je sice jasně definován ústavou, ale v praxi zůstává značně neprůhledným. Aktuálně zemi vede tříčlenná prozatímní rada, v níž zasedá reformistický prezident Masúd Pezeškiján, konzervativní šéf soudní moci Mohsení Edžeí a vlivný duchovní ájatolláh Alí Rezá Aráfí.
Britské královské letectvo (RAF) zaznamenalo svůj první úspěšný zásah od začátku současné vojenské operace Spojených států a Izraele proti Íránu. Stíhačka typu Typhoon, operující ze základny v Kataru, sestřelila íránský bezpilotní letoun. K nasazení letky Typhoonů do této oblasti došlo již začátkem letošního roku v reakci na rostoucí napětí v regionu.
Americký prezident Donald Trump v neděli dopoledne prohlásil, že noví představitelé íránského režimu projevili zájem o vyjednávání. V rozhovoru pro magazín The Atlantic uvedl, že s rozhovory souhlasil a v nejbližší době s nimi bude mluvit. Trump zároveň kritizoval Írán za to, že k tomuto kroku nepřistoupil dříve, čímž se mohl vyhnout současné drtivé vojenské kampani.
Dubaj se v neděli proměnila v město duchů. V období vrcholu turistické sezóny, kdy bývají zdejší pláže, nákupní centra i restaurace obvykle přeplněné, osiřely dálnice a obloha zůstala bez obvyklého provozu letadel. Oblast Dubai Marina, která je běžně centrem jachtařských večírků, utichla a pro mnohé rezidenty situace připomínala lockdowny z dob pandemie před šesti lety.
Vedení Íránu reaguje na smrt ajatolláha Alího Chameneího vytvořením provizorní tříčlenné rady, která má zemi provést současnou krizí. Do tohoto orgánu byl v neděli delegován významný duchovní Alíréza Aráfí, který v radě zasedne spolu s prezidentem Masúdem Pezeškijánem a nejvyšším představitelem justice Gholám-Hosejnem Mohsení-Edžeím. Jmenování Aráfího, který má silné postavení v ústavních institucích, schválila vlivná Rada pro určování zájmů režimu s cílem udržet stabilitu státu.
Bezprecedentní útok Spojených států a Izraele na íránské vedení byl výsledkem měsíců pečlivého sledování a úzké spolupráce mezi zpravodajskými službami obou zemí. Podle informací deníku The New York Times sehrála klíčovou roli americká CIA, které se podařilo přesně lokalizovat nejvyššího představitele země, ajatolláha Alího Chameneího. CIA sledovala jeho zvyky a pohyb dlouhodobě, ale zlom nastal ve chvíli, kdy agentura zjistila termín a místo konání mimořádné schůzky nejvyšších vládních špiček.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vyvolala po celém světě vážné obavy z drastického nárůstu cen ropy. Eskalující vojenská agrese na Blízkém východě by mohla vést nejen k dražším pohonným hmotám na čerpacích stanicích, ale v konečném důsledku i ke globálnímu hospodářskému poklesu. Klíčovým bodem celého sporu je strategický Hormuzský průliv, jehož případné uzavření by otřáslo základy mnoha rozvinutých ekonomik.
Letecké společnosti napříč Blízkým východem hromadně ruší nebo odklánějí své spoje v důsledku útoků Spojených států a Izraele na Írán a následných odvetných úderů Teheránu. Kvůli uzavírkám vzdušného prostoru jsou až do odvolání pozastaveny veškeré lety z mezinárodního letiště v Dubaji i z letiště Al-Maktúm. Při nočním incidentu na dubajském letišti byli navíc zraněni čtyři zaměstnanci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že termín a místo konání příštího kola mírových rozhovorů mezi USA, Ruskem a Ukrajinou budou záviset na aktuální bezpečnostní situaci na Blízkém východě a na míře reálných diplomatických možností.
Írán oficiálně varoval před „zdrcující“ odvetou v reakci na údery Spojených států a Izraele, při kterých zahynul nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí. Zatímco část Íránců zprávu o jeho smrti oslavuje, v ulicích jsou k vidění i skupiny truchlících. Islámské revoluční gardy (IRGC) již v sobotu podnikly údery napříč Blízkým východem a pohrozily, že zahájí ničivou ofenzivní operaci zaměřenou na Izrael a americké vojenské základny.
Írán prochází určujícím okamžikem své historie. O osudu nejvyššího duchovního vůdce se spekulovalo od sobotního rána, kdy se jeho sídlo stalo terčem první vlny útoků. Satelitní snímky následně potvrdily, že jeho rezidence utrpěla značné škody. Prvotní reakce z Teheránu sice uváděly, že byl převezen do bezpečí, a státní televize avizovala jeho projev, k žádnému vystoupení však nedošlo.
