Americký prezident Donald Trump představil konkrétní podobu svého nejambicióznějšího obranného projektu – protiraketového systému „Zlatá kupole“ (Golden Dome), jehož cílem je vytvořit nepřekonatelný vesmírný štít chránící území Spojených států před útoky hypersonickými střelami a dalšími moderními zbraněmi. Trump při svém vystoupení v Oválné pracovně oznámil, že celý systém bude hotový ještě během jeho druhého funkčního období, tedy do tří let.
Hlavní odpovědnost za výstavbu přebírá generál amerických vesmírných sil Michael A. Guetlein, který je favoritem i pro nově plánovanou pozici „zlatého cara“ – výkonného manažera projektu. Ministerstvo obrany už prezidentovi předložilo několik architektonických variant systému, přičemž Trump potvrdil, že konkrétní koncept už byl vybrán a brzy bude zveřejněn.
Projekt má mít počáteční rozpočet 175 miliard dolarů, avšak nezávislý Rozpočtový úřad Kongresu (CBO) varuje, že skutečné náklady mohou dosáhnout až půl bilionu dolarů během následujících dvaceti let – pouze na vesmírné komponenty systému.
Trump oznámil, že prvních 25 miliard už bylo alokováno v návrhu jeho daňové a rozpočtové reformy, která čeká na schválení v Kongresu. První část investice má být zahrnuta do příštího vojenského rozpočtu a již má politickou podporu části zákonodárců.
Plán však vyvolal i silnou kritiku z odborných i politických kruhů. Bývalý kontradmirál Mark Montgomery prohlásil, že vytvoření takto pokročilého systému by za běžných okolností trvalo sedm až deset let – a i poté by byl schopný chránit maximálně federální budovy a několik velkých měst. Celoplošná ochrana celého kontinentu je podle něj technologicky téměř nemožná.
Odborníci rovněž upozorňují na obrovské výzvy při výstavbě centrálního koordinačního systému, který by musel v reálném čase řídit tisíce družic, senzorů a orbitálních zbraní. Pentagon uvádí, že systém bude tvořen přibližně stovkou propojených projektů, z nichž mnohé již existují nebo se vyvíjejí v rámci americké armády.
Zásadní roli v systému má sehrát i Kanada. Prezident Trump sdělil, že kanadský premiér Mark Carney se osobně obrátil na americkou vládu s žádostí o zapojení své země do Golden Dome a požádal o rozšíření ochrany také nad kanadské území. Obě země podle oficiálního vyjádření vyjednávají novou bezpečnostní a hospodářskou dohodu, která má zahrnovat i posílení spolupráce v rámci systému NORAD.
Přesto projekt provázejí i první zmatky. Podle informací CNN prezident Trump požadoval předložení plánu do konce března, avšak dokumenty dorazily s téměř měsíčním zpožděním. V Bílém domě to údajně vyvolalo frustraci a objevily se úvahy o změně vedení projektu.
Další kontroverzí je možný střet zájmů u firmy SpaceX Elona Muska, která se považuje za nejpravděpodobnějšího hlavního dodavatele nosných raket a družic. Demokraté už vyzvali k vyšetřování, zda nedochází k neférovému zvýhodňování Muskova podniku. Jeho zastánci však tvrdí, že žádná jiná firma v současnosti nemá potřebné kapacity pro realizaci podobného projektu.
Trumpova administrativa nicméně nehodlá zvolnit tempo a tlačí na dosažení první fáze operační schopnosti co nejdříve. Ta má sloužit jako důkaz funkčnosti systému a poskytnout argumenty pro další financování z federálního rozpočtu.
Vojenský plánovač generál Chance Saltzman však varoval, že projekt může být výrazně dražší, než Trumpova čísla naznačují. „Za více než tři desetiletí v armádě jsem nezažil, že by se odhady nákladů ukázaly jako vyšší než skutečnost. Vždycky to stojí víc,“ uvedl skepticky.
Přes tyto námitky prezident Trump trvá na neodkladnosti projektu. „Naši protivníci nás obklopují hypersonickými zbraněmi. Nemůžeme jen sedět se založenýma rukama. Musíme vést. A Zlatá kupole nás ochrání,“ prohlásil s odhodláním.
Zda se Spojeným státům podaří vytvořit největší obranný systém v dějinách, nebo zda půjde o další přehnaný slib, se ukáže až v příštích letech. Projekt Zlaté kupole mezitím zůstává symbolem Trumpovy ambice prosadit americkou dominanci ve vesmíru i obranných technologiích.
Bývalý americký viceprezident Mike Pence po své návštěvě Kyjeva uvedl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal Spojené státy o poskytnutí přibližně pěti procent z jejich zbývajících zásob systémů protivzdušné obrany Patriot. Ukrajinská hlava státu se obává nadcházejícího zimního období a očekává, že Ruská federace obnoví masivní útoky na energetickou infrastrukturu země.
Moskva požádala zástupce Spojených států a Turecka o oficiální vysvětlení v reakci na zprávy o možném předání rozsáhlého arzenálu zbraní Ukrajině. Informaci zveřejnila mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Marija Zacharovová v oficiálním prohlášení. Ruská strana vyjádřila hluboké znepokojení nad tím, že by takový krok mohl způsobit zásadní narušení stávajících vztahů.
V ruských domácnostech i na sociálních sítích stále častěji rezonuje otázka, zda prezident Vladimir Putin vyhlásí další vlnu mobilizace. Ruská armáda čelí značným ztrátám na ukrajinské frontě, zatímco zájem o dobrovolný vstup do vojska výrazně opadá. Vzhledem k tomu, že Kreml trvá na svých územních nárocích a letní ofenzíva stagnuje, potýká se vedení země se závažným nedostatkem lidských sil. Podle aktivisty Alexeje Tabalova je čím dál těžší sehnat lidi ochotné bojovat, a to i za astronomické finanční částky.
Bývalý operátor čtecího zařízení v Bílém domě Gabriel Perez dostal od amerických úřadů pokutu ve výši 172 tisíc dolarů za zneužití zákulisních informací k online sázkám. Podle Komise pro obchodování s komoditními deriváty využil Perez své pracovní pozice k tomu, aby sázel na konkrétní slova a fráze, které prezident Donald Trump použije ve svých projevech. Ke svým sázkám využíval online platformu Kalshi, čímž získal neoprávněný osobní prospěch.
Klimatické změny a umělá inteligence se podle dostupných informací stanou hlavními tématy nadcházejícího projevu o stavu Evropské unie, který přednese předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Přípravy na klíčové vystoupení, jež určí směřování nadcházející fáze působení unijní operativy, v současné době intenzivně pokračují.
V Teheránu proběhla nová kola jednání mezi íránským ministrem zahraničí Abbásem Araghčím a jeho katarským protějškem Muhammadem bin Abdar Rahmánem Ál Tháním. Schůzka navazuje na diplomatické iniciativy dalších zprostředkovatelů z Ománu a Pákistánu, kteří se snaží najít cestu k ukončení konfliktu a k opětnému zprovoznění Hormuzského průlivu.
Společnost Meta souhlasila s zaplacením až 17 miliard dolarů během deseti let, čímž urovnala žaloby podané oboustrannou koalicí generálních prokurátorů. Státy tvrdily, že společnost záměrně navrhla sítě Facebook a Instagram tak, aby vytvořila závislost u dětí, klamala veřejnost ohledně škodlivosti svých služeb a neoprávněně shromažďovala data uživatelů mladších 13 let.
Polský premiér Donald Tusk varoval před možnou eskalací napětí ze strany Ruska v nadcházejících měsících. Nadcházející podzim a zimu označil za kritické období pro bezpečnost Polska, Ukrajiny i celého středoevropského regionu.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko absolvuje jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem zaměřené na bilaterální spolupráci a otázky bezpečnosti. Setkání navazuje na Lukašenkovu předchozí schůzku s ruským premiérem Michailem Mišustinem i na dřívější návštěvu prvního místopředsedy ruské vlády Denise Manturova v Minsku. Diplomatičtí představitelé obou zemí jednají v době zvýšeného regionálního napětí a intenzivních vojenských i politických manévrů.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou nabrala v posledních dnech na intenzitě po vyhlášení nových odvetných cel ze strany obou severoamerických sousedů. Novou vlnu opatření zahájil americký prezident Donald Trump, na což kanadský premiér Mark Carney zareagoval zavedením odvetných dovozních tax na širokou škálu amerického zboží. Tento hospodářský konflikt staví spotřebitele i firmy na obou stranách hranice před hrozbu růstu životních nákladů a narušení přeshraničních dodavatelských řetězců.
Svět se ocitá na prahu komerční jaderné revoluce, která staví na zkušenostech a ponaučeních z předchozího období takzvané jaderné renesance z počátku 21. století. Zatímco tehdejší snahy narazily na havárii v Fukušimě, pokles cen plynu a vysoké náklady, současný rozvoj těží ze zvýšeného povědomí veřejnosti, odbourání průmyslových neefektivit a probíhajících legislativních reforem. Rostoucí poptávka po stabilní a čisté energii vytváří v pravý čas ideální podmínky pro nový masivní nástup jaderné energetiky.
Americký prezident Donald Trump oznámil uzavření dohody s Venezuelou, která Spojeným státům zajišťuje kontrolu nad více než 65 miliardami barelů tamních prověřených zásob ropy. Šéf Bílého domu označil tuto transakci za historickou a prohlásil, že fakticky více než zdvojnásobí americké ropné rezervy. Podle jeho vyjádření nové ujednání zásadně posílí nabídku surovin na trhu a dlouhodobě sníží ceny pohonných hmot pro americké spotřebitele.
