Na východním křídle Evropy vyrůstají dvě nové vojenské mocnosti – Polsko a Ukrajina. Spolu s odhodlaně se probouzejícím Německem mohou vytvořit bezpečnostní štít, který přinutí Moskvu, aby si každou agresivní akci rozmyslela ne dvakrát, ale stokrát. Z Evropy se může do pár let stát nedobytná pevnost, pokud bude existovat politická vůle. A ta se postupně probouzí.
Ať už si Poláci zvolí liberála Rafała Trzaskowského, nebo konzervativce Karola Nawrockého, nelze čekat, že by se vývoj země jakkoli zpomalil, natož zastavil. Polsko se geopoliticky nachází v prostoru, který ho objektivně tlačí k přerodu ve vojenskou mocnost, a oba kandidáti si to zjevně uvědomují. O nutnosti tohoto kurzu ostatně panuje tichý, ale překvapivě široký konsenzus mezi vládnoucí Občanskou platformou (KO) Donalda Tuska a opoziční Právem a Spravedlností (PiS).
Jak současná Tuskova vláda, tak předchozí kabinet Mateusze Morawieckého usilují o masivní rozšíření polských obranných kapacit. V plánu je navýšení počtu aktivních vojáků až na 300 tisíc, rozsáhlé akvizice tankové techniky ze Spojených států, Německa a Jižní Koreje, posílení protivzdušné obrany i zásadní modernizace pohraniční stráže.
Za tímto vývojem stojí jediný, ale naprosto určující důvod, kterým je agresivní a expanzivní politika imperiálního Ruska. To před více než třemi lety rozpoutalo brutální válku na Ukrajině a Varšava, stejně jako pobaltské a severské státy, si oprávněně začala připadat jako další na řadě. Polsko se od té doby stalo terčem pravidelných ruských hybridních útoků, sabotáží i špionážních operací. Armáda na to reaguje jasně. Přestává být silou pro doby míru a mění se v armádu připravenou na rozsáhlý, vyčerpávající a tvrdý konflikt.
Po staletích okupací, rozdělování a krvavých ztrát se Polsko proměňuje v reálnou vojenskou velmoc. A není v tom samo. Jak v rozhovoru pro EuroZprávy.cz podotkl ukrajinský expert Dmytro Zolotukhin, mimořádně akceschopná je dnes právě armáda ukrajinská, a to z pochopitelných důvodů. Ruská agrese tak paradoxně nevyústila ve strategické oslabení sousedů, ale v opačný výsledek. Na východní hranici NATO vyrůstají dvě nové vojenské mocnosti, Polsko a Ukrajina. Přesný opak toho, co měl Vladimir Putin v úmyslu, když rozpoutal válku, která byla – a je – naprosto zbytečná.
Možná to nakonec není paradox, ale přesně to, co východní Evropa potřebuje. Tradiční evropský bezpečnostní tandem Francie a Velké Británie sice disponuje značnou mocí a v době studené války tvořil klíčovou oporu Spojených států, jenže současné hrozby vyžadují jiné, tvrdší řešení. A to musí přijít z Východu. Válka na ukrajinské frontě totiž nehoří pod okny Buckinghamského ani Elysejského paláce, ale zasahuje státy, které poznaly komunismus zblízka, a které si proto nemohou dovolit luxus geopolitické naivity.
Pokud se evropským spojencům skutečně podaří vytvořit dva pevné bezpečnostní tandemy – západní (Francie a Británie) a východní (Polsko a Ukrajina) – půjde o zásadní strategickou výhodu vůči Rusku. Až válka na Ukrajině jednoho dne skončí (a ona skončí) nastane chvíle pro tvrdou, systematickou revizi evropské bezpečnostní architektury. Přítomnost silných, odhodlaných armád na východě kontinentu by zároveň výrazně odlehčila západním spojencům. Britové a Francouzi by si mohli dovolit jistý odstup s vědomím, že obrana Evropy už neleží na jejich bedrech, a že v případě amerického výpadku nezůstane východní křídlo bezbranné.
Velkým trumfem pro budoucí strategické uspořádání Evropy může být i nové, rozhodné Německo vedené kancléřem Friedrichem Merzem. Jeho kabinet oznámil ambiciózní plán modernizace a posílení Bundeswehru a Německo se tak vrací na mapu evropských vojenských mocností. Berlín může konečně plně využít svou klíčovou geografickou polohu přesně mezi západem a východem. A právě to mu dává váhu, jakou neměl od druhé světové války. Tentokrát ovšem nikoli v roli hrozby, nýbrž v roli odpovědného a silného pilíře evropské obrany.
Pokud se tyto vize skutečně naplní, Evropa se může proměnit v nedobytnou pevnost a kontinent, na který si Rusko už netroufne. Klíčové ovšem bude, zda se najde dostatek politické vůle. A ta zatím existuje. Evropa však zároveň vstupuje do éry, kdy se bude muset prosazovat bez automatické opory Spojených států, zvláště s Donaldem Trumpem v čele. Idea silných armád rozprostřených od Madridu po Kyjev zní možná jako strategická pohádka, ale rozhodně není mimo realitu. Překážek na cestě k ní je ovšem mnoho – od mírového řešení války na Ukrajině až po vnitřní soudržnost evropské demokracie. Přesto má tato „fikce“ šanci stát se faktem.
První místopředseda výboru pro obranu ruského parlamentu Aleksej Žuravljev veřejně vyzval k použití taktických jaderných zbraní proti Ukrajině. Podle ultranacionálního politika a předsedy strany Rodina by takový krok donutil napadenou zemi k okamžité kapitulaci a definitivně ukončil válečný konflikt. Žuravljev zdůraznil, že debata o přípustnosti použití těchto zbraní je zbytečná a ruská armáda by k nim měla v případě potřeby bez váhání sáhnout. Jeho ostrá rétorika přichází v době, kdy ruská vojska pokračují v útocích na ukrajinskou infrastrukturu.
Válečný konflikt s Íránem se podle amerického bezpečnostního analytika Bretta McGurka dostal do čtvrté fáze, v níž Teherán postupně ztrácí svou nejsilnější páku v Hormuzském průlivu. Přestože se v minulých měsících objevovaly názory, že z konfliktu vychází vítězně Írán, současný vývoj ukazuje na rostoucí tlak na tamní režim. Spojené státy v reakci na íránské útoky na obchodní lodě obnovily námořní blokádu íránských přístavů a zpřísnily ropné sankce. Americké námořnictvo zároveň intenzivně pracuje na zabezpečení klíčových námořních tras.
Iránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí vyzval v písemném poselství muslimské země, a zejména státy v oblasti Perského zálivu, ke sjednocení proti společnému nepříteli. Podle webu al-Džazíra má na mysli USA a Izrael, načež zdůraznil, že jakékoliv rozpory a nejednota mezi muslimy hrají výhradně do karet jejich protivníkům. Poselství bylo zveřejněno na jeho kanálu na síti Telegram u příležitosti Týdne islámské jednoty, který připomíná narození proroka Mohameda.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo zahájení příprav na rozsáhlé údery proti ukrajinské energetické infrastruktuře. Moskva tyto kroky označuje za odvetné opatření reagující na předchozí ukrajinské útoky zaměřené na ruské energetické objekty.
Upřímná omluva v cizím jazyce představuje složitý úkol, který přesahuje pouhou znalost gramatiky a slovní zásoby. Omluvy jako takové totiž nereflektují pouze uznání chyby, ale odhalují i to, jak jednotlivci chápou odpovědnost, etiku a společenské normy. Tyto hodnoty se v různých kulturních kontextech značně liší, což komplikuje mezikulturní komunikaci.
Mladá íránská aktivistka Nika, která ve vlasti čelila pronásledování za účast na protivládních protestech, nalezla útočiště ve Spojených státech pouze do chvíle, kdy ji americké úřady nečekaně deportovaly do Středoafrické republiky. Přestože disponovala soudním příkazem na ochranu před návratem do nebezpečných oblastí, administrativě se podařilo využít mezeru v zákonech a uzavřít dohody se třetími zeměmi. Spojené státy tak začaly hromadně vyhošťovat migranty do míst, kde nikdy dříve nebyli a kde jim hrozí vážná nebezpečí.
Ani po šesti měsících od zahájení vojenských úderů Spojených států a Izraele proti Íránu není íránská komunita v Americe jednotná v pohledu na tento konflikt. Íránská diaspora ve Spojených státech zahrnuje několik generací emigrantů, od pamětníků islámské revoluce až po uprchlíky před nedávnými zásahy proti protestujícím.
Záporožská jaderná elektrárna na Ukrajině je již déle než týden bez vnějšího přívodu elektrické energie. Zařízení je v současné době zcela závislé na provozu nouzových naftových generátorů. Podle zástupců Mezinárodní agentury pro atomovou energii má elektrárna na místě zásoby nafty pouze na deset dní. Energie je přitom nezbytně nutná k ochlazování šesti odstavených reaktorů.
Bývalý americký viceprezident Mike Pence po své návštěvě Kyjeva uvedl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal Spojené státy o poskytnutí přibližně pěti procent z jejich zbývajících zásob systémů protivzdušné obrany Patriot. Ukrajinská hlava státu se obává nadcházejícího zimního období a očekává, že Ruská federace obnoví masivní útoky na energetickou infrastrukturu země.
Moskva požádala zástupce Spojených států a Turecka o oficiální vysvětlení v reakci na zprávy o možném předání rozsáhlého arzenálu zbraní Ukrajině. Informaci zveřejnila mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Marija Zacharovová v oficiálním prohlášení. Ruská strana vyjádřila hluboké znepokojení nad tím, že by takový krok mohl způsobit zásadní narušení stávajících vztahů.
V ruských domácnostech i na sociálních sítích stále častěji rezonuje otázka, zda prezident Vladimir Putin vyhlásí další vlnu mobilizace. Ruská armáda čelí značným ztrátám na ukrajinské frontě, zatímco zájem o dobrovolný vstup do vojska výrazně opadá. Vzhledem k tomu, že Kreml trvá na svých územních nárocích a letní ofenzíva stagnuje, potýká se vedení země se závažným nedostatkem lidských sil. Podle aktivisty Alexeje Tabalova je čím dál těžší sehnat lidi ochotné bojovat, a to i za astronomické finanční částky.
Bývalý operátor čtecího zařízení v Bílém domě Gabriel Perez dostal od amerických úřadů pokutu ve výši 172 tisíc dolarů za zneužití zákulisních informací k online sázkám. Podle Komise pro obchodování s komoditními deriváty využil Perez své pracovní pozice k tomu, aby sázel na konkrétní slova a fráze, které prezident Donald Trump použije ve svých projevech. Ke svým sázkám využíval online platformu Kalshi, čímž získal neoprávněný osobní prospěch.
