Na východním křídle Evropy vyrůstají dvě nové vojenské mocnosti – Polsko a Ukrajina. Spolu s odhodlaně se probouzejícím Německem mohou vytvořit bezpečnostní štít, který přinutí Moskvu, aby si každou agresivní akci rozmyslela ne dvakrát, ale stokrát. Z Evropy se může do pár let stát nedobytná pevnost, pokud bude existovat politická vůle. A ta se postupně probouzí.
Ať už si Poláci zvolí liberála Rafała Trzaskowského, nebo konzervativce Karola Nawrockého, nelze čekat, že by se vývoj země jakkoli zpomalil, natož zastavil. Polsko se geopoliticky nachází v prostoru, který ho objektivně tlačí k přerodu ve vojenskou mocnost, a oba kandidáti si to zjevně uvědomují. O nutnosti tohoto kurzu ostatně panuje tichý, ale překvapivě široký konsenzus mezi vládnoucí Občanskou platformou (KO) Donalda Tuska a opoziční Právem a Spravedlností (PiS).
Jak současná Tuskova vláda, tak předchozí kabinet Mateusze Morawieckého usilují o masivní rozšíření polských obranných kapacit. V plánu je navýšení počtu aktivních vojáků až na 300 tisíc, rozsáhlé akvizice tankové techniky ze Spojených států, Německa a Jižní Koreje, posílení protivzdušné obrany i zásadní modernizace pohraniční stráže.
Za tímto vývojem stojí jediný, ale naprosto určující důvod, kterým je agresivní a expanzivní politika imperiálního Ruska. To před více než třemi lety rozpoutalo brutální válku na Ukrajině a Varšava, stejně jako pobaltské a severské státy, si oprávněně začala připadat jako další na řadě. Polsko se od té doby stalo terčem pravidelných ruských hybridních útoků, sabotáží i špionážních operací. Armáda na to reaguje jasně. Přestává být silou pro doby míru a mění se v armádu připravenou na rozsáhlý, vyčerpávající a tvrdý konflikt.
Po staletích okupací, rozdělování a krvavých ztrát se Polsko proměňuje v reálnou vojenskou velmoc. A není v tom samo. Jak v rozhovoru pro EuroZprávy.cz podotkl ukrajinský expert Dmytro Zolotukhin, mimořádně akceschopná je dnes právě armáda ukrajinská, a to z pochopitelných důvodů. Ruská agrese tak paradoxně nevyústila ve strategické oslabení sousedů, ale v opačný výsledek. Na východní hranici NATO vyrůstají dvě nové vojenské mocnosti, Polsko a Ukrajina. Přesný opak toho, co měl Vladimir Putin v úmyslu, když rozpoutal válku, která byla – a je – naprosto zbytečná.
Možná to nakonec není paradox, ale přesně to, co východní Evropa potřebuje. Tradiční evropský bezpečnostní tandem Francie a Velké Británie sice disponuje značnou mocí a v době studené války tvořil klíčovou oporu Spojených států, jenže současné hrozby vyžadují jiné, tvrdší řešení. A to musí přijít z Východu. Válka na ukrajinské frontě totiž nehoří pod okny Buckinghamského ani Elysejského paláce, ale zasahuje státy, které poznaly komunismus zblízka, a které si proto nemohou dovolit luxus geopolitické naivity.
Pokud se evropským spojencům skutečně podaří vytvořit dva pevné bezpečnostní tandemy – západní (Francie a Británie) a východní (Polsko a Ukrajina) – půjde o zásadní strategickou výhodu vůči Rusku. Až válka na Ukrajině jednoho dne skončí (a ona skončí) nastane chvíle pro tvrdou, systematickou revizi evropské bezpečnostní architektury. Přítomnost silných, odhodlaných armád na východě kontinentu by zároveň výrazně odlehčila západním spojencům. Britové a Francouzi by si mohli dovolit jistý odstup s vědomím, že obrana Evropy už neleží na jejich bedrech, a že v případě amerického výpadku nezůstane východní křídlo bezbranné.
Velkým trumfem pro budoucí strategické uspořádání Evropy může být i nové, rozhodné Německo vedené kancléřem Friedrichem Merzem. Jeho kabinet oznámil ambiciózní plán modernizace a posílení Bundeswehru a Německo se tak vrací na mapu evropských vojenských mocností. Berlín může konečně plně využít svou klíčovou geografickou polohu přesně mezi západem a východem. A právě to mu dává váhu, jakou neměl od druhé světové války. Tentokrát ovšem nikoli v roli hrozby, nýbrž v roli odpovědného a silného pilíře evropské obrany.
Pokud se tyto vize skutečně naplní, Evropa se může proměnit v nedobytnou pevnost a kontinent, na který si Rusko už netroufne. Klíčové ovšem bude, zda se najde dostatek politické vůle. A ta zatím existuje. Evropa však zároveň vstupuje do éry, kdy se bude muset prosazovat bez automatické opory Spojených států, zvláště s Donaldem Trumpem v čele. Idea silných armád rozprostřených od Madridu po Kyjev zní možná jako strategická pohádka, ale rozhodně není mimo realitu. Překážek na cestě k ní je ovšem mnoho – od mírového řešení války na Ukrajině až po vnitřní soudržnost evropské demokracie. Přesto má tato „fikce“ šanci stát se faktem.
Americký prezident Donald Trump představil konkrétní podobu svého nejambicióznějšího obranného projektu – protiraketového systému „Zlatá kupole“ (Golden Dome), jehož cílem je vytvořit nepřekonatelný vesmírný štít chránící území Spojených států před útoky hypersonickými střelami a dalšími moderními zbraněmi. Trump při svém vystoupení v Oválné pracovně oznámil, že celý systém bude hotový ještě během jeho druhého funkčního období, tedy do tří let.
V dramatické přetahované o vliv a pozornost amerického prezidenta Donalda Trumpa se zdá, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj získává navrch. Po svém znovuzvolení se Trump rozhodl sehrát roli prostředníka mezi válčící Ukrajinou a Ruskem, ovšem Zelenskyj stále doufá, že ho dokáže přimět k poznání kruté reality — Vladimir Putin nemá o skutečný mír zájem a pouze využívá jednání jako nástroj k oddalování, aby mohl realizovat své maximalistické cíle.
Na půdě Evropské komise se rozhořel spor, který na první pohled připomíná banální hádku o oděv či zápisníky. Ve skutečnosti však odráží hlubší konflikt mezi tradiční evropskou byrokracií a kulturou digitálního sektoru. Generální ředitelství pro komunikační sítě, obsah a technologie (DG CONNECT) dostalo nová, přísná pravidla chování, která vyvolala silné reakce uvnitř i vně instituce.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se tvrdě opřel do lídrů Velké Británie, Francie a Kanady poté, co společně pohrozili „cílenými sankcemi“ kvůli pokračující izraelské vojenské operaci v Pásmu Gazy. Tato ofenziva podle jejich slov vyvolává nesnesitelnou humanitární krizi a její intenzita už překračuje meze přijatelné obrany.
V nenápadné budově nad slavnou newyorskou restaurací Tom’s Restaurant, proslavenou sitcomem Seinfeld, sídlí už téměř šedesát let jeden z nejdůležitějších vědeckých ústavů světa. Právě zde, v Goddardově institutu pro vesmírné studie (GISS), vědci NASA zkoumali změny klimatu, vytvářeli první klimatické modely a mapovali galaxie. Nyní však toto ikonické výzkumné centrum čeká uzavření.
Evropská unie se chce stát globálním lídrem v ochraně dětí před negativními dopady sociálních sítí. Podle dokumentu, který získal server Politico, se několik členských států v čele s Řeckem, Francií a Španělskem připojilo k iniciativě, jež by mohla vést k přijetí celoevropských pravidel pro omezení přístupu dětí na platformy jako TikTok, Instagram či Snapchat.
V luxusní čtvrti u Madridu došlo v úterý ráno k závažné události, která okamžitě vzbudila mezinárodní pozornost. Podle informací serveru The Guardian byl právě zde zastřelen bývalý ukrajinský politik a právník Andrij Portnov. K útoku došlo před prestižní American School of Madrid v obci Pozuelo de Alarcón. Zatím neidentifikovaný střelec, nebo více střelců, Portnova zasáhl smrtelně v 9:15 místního času.
Personalizovaná medicína už není hudbou budoucnosti – stala se realitou, která zásadně proměňuje způsob, jakým léčíme rakovinu. Jednou z nejslibnějších technologií této nové éry je terapie CAR-T, která využívá geneticky upravené buňky imunitního systému k cílenému útoku na nádorové buňky. Jak ale přesně tato průlomová metoda funguje a proč je kolem ní tolik nadšení?
Na východním křídle Evropy vyrůstají dvě nové vojenské mocnosti – Polsko a Ukrajina. Spolu s odhodlaně se probouzejícím Německem mohou vytvořit bezpečnostní štít, který přinutí Moskvu, aby si každou agresivní akci rozmyslela ne dvakrát, ale stokrát. Z Evropy se může do pár let stát nedobytná pevnost, pokud bude existovat politická vůle. A ta se postupně probouzí.
Zatímco na první pohled mohou mohutnější mořské vlny působit jako malebný přírodní úkaz nebo výzva pro surfaře, vědci bijí na poplach. Vlny v jižním oceánu – jednom z nejméně dotčených, ale zároveň nejmocnějších oceánských pásem na planetě – jsou podle nových výzkumů vyšší, silnější a rychlejší než kdy dříve. A co víc, jejich energie se šíří do všech světových oceánů a má vážné dopady na pobřežní oblasti i globální ekonomiku.
Evropská komise plánuje zavést nový manipulační poplatek za zásilky ze zemí mimo EU, které proudí na kontinent především prostřednictvím e-shopů Temu a Shein. Cílem opatření je čelit záplavě levných balíků, která podle Bruselu nejen podkopává evropské výrobce, ale také přináší problémy v oblasti bezpečnosti, kontroly kvality a životního prostředí.
Ruský prezident Vladimir Putin se podle webu Politico nehodlá vzdát. Jak potvrdil jeho důvěrník a dřívější ministr kultury Vladimir Medinskij, Rusko je připraveno bojovat s Ukrajinou tak dlouho, jak to bude nutné – třeba i navždy. Signály z Moskvy jsou jednoznačné: příměří nebude. A pokud ano, pak jen za podmínek, které by znamenaly de facto kapitulaci Kyjeva.
