Na východním křídle Evropy vyrůstají dvě nové vojenské mocnosti – Polsko a Ukrajina. Spolu s odhodlaně se probouzejícím Německem mohou vytvořit bezpečnostní štít, který přinutí Moskvu, aby si každou agresivní akci rozmyslela ne dvakrát, ale stokrát. Z Evropy se může do pár let stát nedobytná pevnost, pokud bude existovat politická vůle. A ta se postupně probouzí.
Ať už si Poláci zvolí liberála Rafała Trzaskowského, nebo konzervativce Karola Nawrockého, nelze čekat, že by se vývoj země jakkoli zpomalil, natož zastavil. Polsko se geopoliticky nachází v prostoru, který ho objektivně tlačí k přerodu ve vojenskou mocnost, a oba kandidáti si to zjevně uvědomují. O nutnosti tohoto kurzu ostatně panuje tichý, ale překvapivě široký konsenzus mezi vládnoucí Občanskou platformou (KO) Donalda Tuska a opoziční Právem a Spravedlností (PiS).
Jak současná Tuskova vláda, tak předchozí kabinet Mateusze Morawieckého usilují o masivní rozšíření polských obranných kapacit. V plánu je navýšení počtu aktivních vojáků až na 300 tisíc, rozsáhlé akvizice tankové techniky ze Spojených států, Německa a Jižní Koreje, posílení protivzdušné obrany i zásadní modernizace pohraniční stráže.
Za tímto vývojem stojí jediný, ale naprosto určující důvod, kterým je agresivní a expanzivní politika imperiálního Ruska. To před více než třemi lety rozpoutalo brutální válku na Ukrajině a Varšava, stejně jako pobaltské a severské státy, si oprávněně začala připadat jako další na řadě. Polsko se od té doby stalo terčem pravidelných ruských hybridních útoků, sabotáží i špionážních operací. Armáda na to reaguje jasně. Přestává být silou pro doby míru a mění se v armádu připravenou na rozsáhlý, vyčerpávající a tvrdý konflikt.
Po staletích okupací, rozdělování a krvavých ztrát se Polsko proměňuje v reálnou vojenskou velmoc. A není v tom samo. Jak v rozhovoru pro EuroZprávy.cz podotkl ukrajinský expert Dmytro Zolotukhin, mimořádně akceschopná je dnes právě armáda ukrajinská, a to z pochopitelných důvodů. Ruská agrese tak paradoxně nevyústila ve strategické oslabení sousedů, ale v opačný výsledek. Na východní hranici NATO vyrůstají dvě nové vojenské mocnosti, Polsko a Ukrajina. Přesný opak toho, co měl Vladimir Putin v úmyslu, když rozpoutal válku, která byla – a je – naprosto zbytečná.
Možná to nakonec není paradox, ale přesně to, co východní Evropa potřebuje. Tradiční evropský bezpečnostní tandem Francie a Velké Británie sice disponuje značnou mocí a v době studené války tvořil klíčovou oporu Spojených států, jenže současné hrozby vyžadují jiné, tvrdší řešení. A to musí přijít z Východu. Válka na ukrajinské frontě totiž nehoří pod okny Buckinghamského ani Elysejského paláce, ale zasahuje státy, které poznaly komunismus zblízka, a které si proto nemohou dovolit luxus geopolitické naivity.
Pokud se evropským spojencům skutečně podaří vytvořit dva pevné bezpečnostní tandemy – západní (Francie a Británie) a východní (Polsko a Ukrajina) – půjde o zásadní strategickou výhodu vůči Rusku. Až válka na Ukrajině jednoho dne skončí (a ona skončí) nastane chvíle pro tvrdou, systematickou revizi evropské bezpečnostní architektury. Přítomnost silných, odhodlaných armád na východě kontinentu by zároveň výrazně odlehčila západním spojencům. Britové a Francouzi by si mohli dovolit jistý odstup s vědomím, že obrana Evropy už neleží na jejich bedrech, a že v případě amerického výpadku nezůstane východní křídlo bezbranné.
Velkým trumfem pro budoucí strategické uspořádání Evropy může být i nové, rozhodné Německo vedené kancléřem Friedrichem Merzem. Jeho kabinet oznámil ambiciózní plán modernizace a posílení Bundeswehru a Německo se tak vrací na mapu evropských vojenských mocností. Berlín může konečně plně využít svou klíčovou geografickou polohu přesně mezi západem a východem. A právě to mu dává váhu, jakou neměl od druhé světové války. Tentokrát ovšem nikoli v roli hrozby, nýbrž v roli odpovědného a silného pilíře evropské obrany.
Pokud se tyto vize skutečně naplní, Evropa se může proměnit v nedobytnou pevnost a kontinent, na který si Rusko už netroufne. Klíčové ovšem bude, zda se najde dostatek politické vůle. A ta zatím existuje. Evropa však zároveň vstupuje do éry, kdy se bude muset prosazovat bez automatické opory Spojených států, zvláště s Donaldem Trumpem v čele. Idea silných armád rozprostřených od Madridu po Kyjev zní možná jako strategická pohádka, ale rozhodně není mimo realitu. Překážek na cestě k ní je ovšem mnoho – od mírového řešení války na Ukrajině až po vnitřní soudržnost evropské demokracie. Přesto má tato „fikce“ šanci stát se faktem.
Zatímco se velká část světa těší na ochlazení po horkém létě, meteorologové se již připravují na zimu, kterou by mohl ovlivnit atmosférický jev La Niña. Podle posledních předpovědí amerického Národního úřadu pro oceány a atmosféru (NOAA) existuje více než 50% šance, že se tento jev objeví na podzim a ovlivní nadcházející zimní měsíce.
Spojené státy americké pod vedením Donalda Trumpa procházejí proměnou, která se čím dál více vymyká tradičním normám liberální demokracie. Zatímco jeho první prezidentské období bylo vnímáno jako éra excentrického, egocentrického populismu, druhý mandát se již neodehrává jen v mantinelech politického extempore, naopak stále zřetelněji vykazuje znaky systematické přestavby politického režimu.
Polsko navzdory hrozbám amerického prezidenta Donalda Trumpa pokračuje v přípravě zákona o digitální dani, který by měl vstoupit v platnost koncem roku. Cílem je, aby velké technologické společnosti, které vydělávají na polském trhu, platily daně v Polsku a přispívaly tak na rozvoj místního technologického sektoru a médií.
Případy infekce bakteriemi požírajícími maso, známými jako Vibrio vulnificus, jsou na vzestupu. Odborníci se shodují, že hlavní příčinou je změna klimatu, která vytváří ideální podmínky pro šíření těchto bakterií. Tyto bakterie se přirozeně vyskytují v pobřežních vodách, ale oteplování oceánů a snižování slanosti vody (vlivem tajících ledovců) jim umožňuje přežívat a šířit se do severnějších oblastí. V USA se počet případů podél východního pobřeží v letech 1988 až 2018 zvýšil o 800 %.
Animovaný muzikál K-pop Demon Hunters se stal nejpřehrávanějším filmem všech dob na streamovací platformě Netflix
Rusko podle ukrajinských informací poprvé od počátku války vstoupilo do Dnipropetrovské oblasti, která dosud nebyla cílem masivních útoků. Tamní ukrajinské ozbrojené složky potvrdily, že v centrální části země probíhají intenzivní boje. Mluvčí ukrajinských sil Viktor Tregubov sice sdělil, že Rusové do oblasti pronikli, ovšem zároveň popřel, že by Moskva plně ovládla vesnice Zaporizke a Novogeorgiivka, jak tvrdí ruská strana. Nezávislá monitorovací skupina DeepState však potvrdila, že Rusko vesnice obsadilo a upevňuje tam své pozice.
Premiér Petr Fiala (ODS) a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) se v úterý večer sešli na pivu v Malostranské besedě v Praze. Voličům chtějí dát najevo, že případná povolební spolupráce s hnutím ANO, které je podle průzkumů favoritem voleb, nepřipadá v úvahu.
Lucie Vondráčková je známá i tím, že je neustále zvědavá. Možná i z toho důvodu se podrobila speciálnímu testu, díky kterému zjistila zajímavé věci o svém původu.
Americký prezident Donald Trump prozradil, že se již po mítinku na Aljašce znovu spojil s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Šéf Kremlu podle Trumpa nadále projevuje vůli se dohodnout na ukončení konfliktu na Ukrajině. Obě hlavy státu společně řešily i otázku jaderného odzbrojení.
V září začne nejprve meteorologický a následně i astronomický podzim. Léto se každopádně chýlí ke konci, což vyplývá i z dlouhodobého výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Teploty totiž budou týden od týdne pozvolna klesat.
Česko na den přesně před třemi lety zasáhla velmi smutná zpráva. Po vleklých zdravotních problémech zemřela Hana Zagorová, bylo jí 75 let. Legendární zpěvačce byl do poslední chvíle oporou její manžel Štefan Margita, který si ji stále připomíná.
Německý kancléř Friedrich Merz oznámil, že se Německo nepřipojí k iniciativě některých západních spojenců, kteří plánují uznat palestinský stát na nadcházejícím Valném shromáždění OSN. Merz svůj postoj zdůvodnil tím, že nebyly splněny nezbytné podmínky pro takový krok. Vyjádřil se tak na společné tiskové konferenci s kanadským premiérem Markem Carneym, jehož země se stane třetí zemí G7, která palestinský stát uzná.
