Na východním křídle Evropy vyrůstají dvě nové vojenské mocnosti – Polsko a Ukrajina. Spolu s odhodlaně se probouzejícím Německem mohou vytvořit bezpečnostní štít, který přinutí Moskvu, aby si každou agresivní akci rozmyslela ne dvakrát, ale stokrát. Z Evropy se může do pár let stát nedobytná pevnost, pokud bude existovat politická vůle. A ta se postupně probouzí.
Ať už si Poláci zvolí liberála Rafała Trzaskowského, nebo konzervativce Karola Nawrockého, nelze čekat, že by se vývoj země jakkoli zpomalil, natož zastavil. Polsko se geopoliticky nachází v prostoru, který ho objektivně tlačí k přerodu ve vojenskou mocnost, a oba kandidáti si to zjevně uvědomují. O nutnosti tohoto kurzu ostatně panuje tichý, ale překvapivě široký konsenzus mezi vládnoucí Občanskou platformou (KO) Donalda Tuska a opoziční Právem a Spravedlností (PiS).
Jak současná Tuskova vláda, tak předchozí kabinet Mateusze Morawieckého usilují o masivní rozšíření polských obranných kapacit. V plánu je navýšení počtu aktivních vojáků až na 300 tisíc, rozsáhlé akvizice tankové techniky ze Spojených států, Německa a Jižní Koreje, posílení protivzdušné obrany i zásadní modernizace pohraniční stráže.
Za tímto vývojem stojí jediný, ale naprosto určující důvod, kterým je agresivní a expanzivní politika imperiálního Ruska. To před více než třemi lety rozpoutalo brutální válku na Ukrajině a Varšava, stejně jako pobaltské a severské státy, si oprávněně začala připadat jako další na řadě. Polsko se od té doby stalo terčem pravidelných ruských hybridních útoků, sabotáží i špionážních operací. Armáda na to reaguje jasně. Přestává být silou pro doby míru a mění se v armádu připravenou na rozsáhlý, vyčerpávající a tvrdý konflikt.
Po staletích okupací, rozdělování a krvavých ztrát se Polsko proměňuje v reálnou vojenskou velmoc. A není v tom samo. Jak v rozhovoru pro EuroZprávy.cz podotkl ukrajinský expert Dmytro Zolotukhin, mimořádně akceschopná je dnes právě armáda ukrajinská, a to z pochopitelných důvodů. Ruská agrese tak paradoxně nevyústila ve strategické oslabení sousedů, ale v opačný výsledek. Na východní hranici NATO vyrůstají dvě nové vojenské mocnosti, Polsko a Ukrajina. Přesný opak toho, co měl Vladimir Putin v úmyslu, když rozpoutal válku, která byla – a je – naprosto zbytečná.
Možná to nakonec není paradox, ale přesně to, co východní Evropa potřebuje. Tradiční evropský bezpečnostní tandem Francie a Velké Británie sice disponuje značnou mocí a v době studené války tvořil klíčovou oporu Spojených států, jenže současné hrozby vyžadují jiné, tvrdší řešení. A to musí přijít z Východu. Válka na ukrajinské frontě totiž nehoří pod okny Buckinghamského ani Elysejského paláce, ale zasahuje státy, které poznaly komunismus zblízka, a které si proto nemohou dovolit luxus geopolitické naivity.
Pokud se evropským spojencům skutečně podaří vytvořit dva pevné bezpečnostní tandemy – západní (Francie a Británie) a východní (Polsko a Ukrajina) – půjde o zásadní strategickou výhodu vůči Rusku. Až válka na Ukrajině jednoho dne skončí (a ona skončí) nastane chvíle pro tvrdou, systematickou revizi evropské bezpečnostní architektury. Přítomnost silných, odhodlaných armád na východě kontinentu by zároveň výrazně odlehčila západním spojencům. Britové a Francouzi by si mohli dovolit jistý odstup s vědomím, že obrana Evropy už neleží na jejich bedrech, a že v případě amerického výpadku nezůstane východní křídlo bezbranné.
Velkým trumfem pro budoucí strategické uspořádání Evropy může být i nové, rozhodné Německo vedené kancléřem Friedrichem Merzem. Jeho kabinet oznámil ambiciózní plán modernizace a posílení Bundeswehru a Německo se tak vrací na mapu evropských vojenských mocností. Berlín může konečně plně využít svou klíčovou geografickou polohu přesně mezi západem a východem. A právě to mu dává váhu, jakou neměl od druhé světové války. Tentokrát ovšem nikoli v roli hrozby, nýbrž v roli odpovědného a silného pilíře evropské obrany.
Pokud se tyto vize skutečně naplní, Evropa se může proměnit v nedobytnou pevnost a kontinent, na který si Rusko už netroufne. Klíčové ovšem bude, zda se najde dostatek politické vůle. A ta zatím existuje. Evropa však zároveň vstupuje do éry, kdy se bude muset prosazovat bez automatické opory Spojených států, zvláště s Donaldem Trumpem v čele. Idea silných armád rozprostřených od Madridu po Kyjev zní možná jako strategická pohádka, ale rozhodně není mimo realitu. Překážek na cestě k ní je ovšem mnoho – od mírového řešení války na Ukrajině až po vnitřní soudržnost evropské demokracie. Přesto má tato „fikce“ šanci stát se faktem.
Vztahy mezi Spojenými státy a Íránem opět provází vyostřené nepřátelství poté, co Donald Trump označil červnové příměří za skončené. V reakci na to nařídil americké armádě provést intenzivní letecké údery a znovu zavedl ekonomickou blokádu Íránu.
Mezi Spojenými státy a Íránem nadále pokračuje intenzivní výměna úderů, což provází stagnaci vzájemných vyjednávání. Teherán v rámci posledního vývoje zacílil na americké vojenské základny v sousedních státech Perského zálivu, zatímco Washington během noci pokračoval v bombardování íránského území.
Britský premiér Keir Starmer dorazil do Kyjeva na svou poslední zahraniční cestu ve funkci předsedy vlády, během níž se setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Oba státníci společně položili věnce u zdi nářků na Michajlovském náměstí, kde uctili památku padlých ukrajinských vojáků.
Prezident Donald Trump loni na své sociální síti Truth Social sdílel nadšenou zprávu o tom, že technologický gigant Nvidia plánuje v USA stavět superpočítače pro umělou inteligenci. Svým milionům sledujících slíbil, že veškerá potřebná povolení pro podobné firmy budou vyřízena přednostně a bez průtahů. V příspěvku však opomněl zmínit, že jen několik dní předtím nakoupil akcie této společnosti v hodnotě mezi 200 a 500 tisíci dolary.
Němečtí vojáci se letos na podzim poprvé v historii zúčastní hlavního francouzského jaderného cvičení s názvem Poker. Tento krok představuje významný posun směrem k užší spolupráci mezi oběma zeměmi v oblasti jaderného odstrašování.
Bývalý příslušník marocké domácí tajné služby, který vystupuje pod pseudonymem Safir, poskytl zásadní svědectví o tom, jak severoafrický stát využíval izraelský špionážní software Pegasus k nabourávání mobilních telefonů novinářů, lidskoprávních aktivistů i zahraničních politiků.
Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov, který stál za technologickou modernizací armády, končí ve své funkci v rámci rozsáhlé vládní reorganizace. Prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl jeho jméno do nového kabinetu již nenavrhnout. Podle poslance z vládní strany Služebník lidu byly hlavními důvody Fedorovova odchodu vleklé konflikty s armádním velením a neúspěšná reforma vojenské mobilizace. Sám Fedorov svůj odchod potvrdil na Facebooku, kde uvedl, že v úsilí o porážku nepřítele prostřednictvím inovací a rychlosti bude pokračovat i mimo resort.
Křehký stav mezi válkou a mírem, který panoval od červnového podpisu předběžné dohody mezi USA a Íránem, se podle všeho definitivně překlopil v otevřený konflikt. Tato nestabilní situace by se sice mohla znovu stabilizovat díky úsilí arabských a pákistánských prostředníků a neochotě obou stran vracet se k vleklé válce, hlavním problémem však zůstává status strategického Hormuzského průlivu.
Ruské rakety brzy ráno zasáhly Kyjev, přičemž hlasité exploze otřásly ukrajinským hlavním městem jen několik hodin před plánovaným příjezdem odstupujícího britského premiéra Keira Starmera, který se má setkat s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Podle ukrajinské státní služby pro mimořádné události útok zasáhl dvě kyjevské čtvrti a vyžádal si dva lidské životy, včetně jednoho teenagera. Úder navíc způsobil požáry ve skladech a zapálil okolní vozidla.
Státy Evropské unie se ani po třech dnech intenzivních jednání nedokázaly shodnout na podobě nového, v pořadí již jednadvacátého balíčku sankcí proti Rusku. Kvůli chybějící dohodě museli velvyslanci členských zemí přistoupit k dočasnému zmrazení cenového stropu na ruskou ropu o další týden, aby zabránili jeho automatickému zvýšení. Současný limit ve výši 44,10 dolaru za barel tak zůstane v platnosti minimálně do 23. července. Další jednání, které by mělo patovou situaci vyřešit, je naplánováno na 22. července pod vedením irského předsednictví.
Bílý dům pod vedením šéfky prezidentské kanceláře Susie Wilesové a ředitele FBI Kashe Patela spustil rozsáhlé vyšetřování úniků informací. Vyšetřovatelé se zaměřili na to, kdo vládním úředníkům a médiím poskytl detaily o bezpečnostních nedostatcích nového letadla, které americký prezident Donald Trump dostal darem od Kataru a které mělo sloužit jako Air Force One. V rámci této prověrky byli někteří úředníci přímo v areálu Bílého domu vyzváni, aby odevzdali své mobilní telefony.
Česko po summitu NATO, kde kvůli nedostatečným výdajům na obranu bylo tak trochu za otloukánka, neotálí. Podle Andreje Babiše by bylo dobré, aby se vytvořil společný evropský projekt protivzdušné obrany.
