Na východním křídle Evropy vyrůstají dvě nové vojenské mocnosti – Polsko a Ukrajina. Spolu s odhodlaně se probouzejícím Německem mohou vytvořit bezpečnostní štít, který přinutí Moskvu, aby si každou agresivní akci rozmyslela ne dvakrát, ale stokrát. Z Evropy se může do pár let stát nedobytná pevnost, pokud bude existovat politická vůle. A ta se postupně probouzí.
Ať už si Poláci zvolí liberála Rafała Trzaskowského, nebo konzervativce Karola Nawrockého, nelze čekat, že by se vývoj země jakkoli zpomalil, natož zastavil. Polsko se geopoliticky nachází v prostoru, který ho objektivně tlačí k přerodu ve vojenskou mocnost, a oba kandidáti si to zjevně uvědomují. O nutnosti tohoto kurzu ostatně panuje tichý, ale překvapivě široký konsenzus mezi vládnoucí Občanskou platformou (KO) Donalda Tuska a opoziční Právem a Spravedlností (PiS).
Jak současná Tuskova vláda, tak předchozí kabinet Mateusze Morawieckého usilují o masivní rozšíření polských obranných kapacit. V plánu je navýšení počtu aktivních vojáků až na 300 tisíc, rozsáhlé akvizice tankové techniky ze Spojených států, Německa a Jižní Koreje, posílení protivzdušné obrany i zásadní modernizace pohraniční stráže.
Za tímto vývojem stojí jediný, ale naprosto určující důvod, kterým je agresivní a expanzivní politika imperiálního Ruska. To před více než třemi lety rozpoutalo brutální válku na Ukrajině a Varšava, stejně jako pobaltské a severské státy, si oprávněně začala připadat jako další na řadě. Polsko se od té doby stalo terčem pravidelných ruských hybridních útoků, sabotáží i špionážních operací. Armáda na to reaguje jasně. Přestává být silou pro doby míru a mění se v armádu připravenou na rozsáhlý, vyčerpávající a tvrdý konflikt.
Po staletích okupací, rozdělování a krvavých ztrát se Polsko proměňuje v reálnou vojenskou velmoc. A není v tom samo. Jak v rozhovoru pro EuroZprávy.cz podotkl ukrajinský expert Dmytro Zolotukhin, mimořádně akceschopná je dnes právě armáda ukrajinská, a to z pochopitelných důvodů. Ruská agrese tak paradoxně nevyústila ve strategické oslabení sousedů, ale v opačný výsledek. Na východní hranici NATO vyrůstají dvě nové vojenské mocnosti, Polsko a Ukrajina. Přesný opak toho, co měl Vladimir Putin v úmyslu, když rozpoutal válku, která byla – a je – naprosto zbytečná.
Možná to nakonec není paradox, ale přesně to, co východní Evropa potřebuje. Tradiční evropský bezpečnostní tandem Francie a Velké Británie sice disponuje značnou mocí a v době studené války tvořil klíčovou oporu Spojených států, jenže současné hrozby vyžadují jiné, tvrdší řešení. A to musí přijít z Východu. Válka na ukrajinské frontě totiž nehoří pod okny Buckinghamského ani Elysejského paláce, ale zasahuje státy, které poznaly komunismus zblízka, a které si proto nemohou dovolit luxus geopolitické naivity.
Pokud se evropským spojencům skutečně podaří vytvořit dva pevné bezpečnostní tandemy – západní (Francie a Británie) a východní (Polsko a Ukrajina) – půjde o zásadní strategickou výhodu vůči Rusku. Až válka na Ukrajině jednoho dne skončí (a ona skončí) nastane chvíle pro tvrdou, systematickou revizi evropské bezpečnostní architektury. Přítomnost silných, odhodlaných armád na východě kontinentu by zároveň výrazně odlehčila západním spojencům. Britové a Francouzi by si mohli dovolit jistý odstup s vědomím, že obrana Evropy už neleží na jejich bedrech, a že v případě amerického výpadku nezůstane východní křídlo bezbranné.
Velkým trumfem pro budoucí strategické uspořádání Evropy může být i nové, rozhodné Německo vedené kancléřem Friedrichem Merzem. Jeho kabinet oznámil ambiciózní plán modernizace a posílení Bundeswehru a Německo se tak vrací na mapu evropských vojenských mocností. Berlín může konečně plně využít svou klíčovou geografickou polohu přesně mezi západem a východem. A právě to mu dává váhu, jakou neměl od druhé světové války. Tentokrát ovšem nikoli v roli hrozby, nýbrž v roli odpovědného a silného pilíře evropské obrany.
Pokud se tyto vize skutečně naplní, Evropa se může proměnit v nedobytnou pevnost a kontinent, na který si Rusko už netroufne. Klíčové ovšem bude, zda se najde dostatek politické vůle. A ta zatím existuje. Evropa však zároveň vstupuje do éry, kdy se bude muset prosazovat bez automatické opory Spojených států, zvláště s Donaldem Trumpem v čele. Idea silných armád rozprostřených od Madridu po Kyjev zní možná jako strategická pohádka, ale rozhodně není mimo realitu. Překážek na cestě k ní je ovšem mnoho – od mírového řešení války na Ukrajině až po vnitřní soudržnost evropské demokracie. Přesto má tato „fikce“ šanci stát se faktem.
59. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary je minulostí. Nejvyšší cenu, tedy Křišťálový glóbus, po osmi letech opět obdržel domácí zástupce. Uspěl totiž česko-slovenský dokument Raději zešílet v divočině slovenského dokumentaristy Mira Rema.
Snad jen Jiří Bartoška byl větší tváří karlovarského festivalu než Marek Eben. Právě slavný moderátor se letos opakovaně chopil slova, aby hereckého kolegu připomněl. Organizátorům sice složil poklonu, ale přiznal, že bez Bartošky to není úplně ono.
Evropská unie chce s Washingtonem nadále jednat o obchodní dohodě. Pokud Spojené státy od srpna opravdu uvalí třicetiprocentní clo na dovoz zboží z unijního trhu, Brusel je podle Ursuly von der Leyenové připraven chránit zájmy členských zemí a přijít s protiopatřeními.
Asi všichni jsme se domnívali, že Dara Rolins bude mít radost z návratu Pavla Nedvěda do Česka. Teď už je to ale úplně jasné. Slovenská zpěvačka poskytla důkaz v podobě všeříkající fotografie ze svého domova.
Spojené státy od srpna uvalí na zboží dovezené z Evropské unie třicetiprocentní clo. Oznámil to americký prezident Donald Trump, který v sobotu zveřejnil příslušný dopis na sociálních sítích. Clu ve stejné výši bude podléhat i zboží z Mexika.
Je vysoce pravděpodobné, že americký prezident Donald Trump a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching se setkají ještě letos. Podle zpravodajské stanice CNN to v pátek řekl šéf americké diplomacie Marco Rubio.
Felix Slováček nemohl chybět v Karlových Varech, ale manželku Dádu Patrasovou nechal doma, ačkoliv se spolu před časem objevili mezi lidmi, kterým se ona po smrti jejich milované dcery Aničky vyhýbala. Co říká jeho žena na Slováčkovu přítomnost na filmovém festivalu?
Vypnutí přepínačů paliva během vzletu zřejmě způsobilo tragickou červnovou nehodu letounu společnosti Air India v indickém Ahmedabádu, kterou přežil jediný člověk. Vyplývá to z předběžných závěrů vyšetřování, které bude pokračovat. Informovala o tom CNN.
Dnes skončí v Karlových Varech letošní 59. ročník Mezinárodního filmového festivalu. V jeho závěru si švédský herec Stellan Skarsgård převezme Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii. Napilno měl ale už v pátek, přičemž dorazil ještě o den dříve.
Žhavé letní počasí si v posledních dnech vzalo prázdniny a přinejmenším v sobotu to ještě bude platit. V neděli už se maximální teploty přiblíží tropické třicítce, vyplývá z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Pod 20 procent klesly preference koalice Spolu v červnovém volebním modelu agentury Median. Volby by vyhrálo opoziční hnutí ANO, hlas by mu dala téměř třetina voličů. Do Poslanecké sněmovny by se dostalo sedm kandidujících subjektů.
V Moskvě ve čtvrtek proběhl pohřeb exministra Romana Starovojta, který údajně spáchal sebevraždu krátce poté, co jej prezident Vladimir Putin odvolal z funkce. Šéf Kremlu na smutečním obřadu chyběl a neposlal ani věnec.
