Zatímco na první pohled mohou mohutnější mořské vlny působit jako malebný přírodní úkaz nebo výzva pro surfaře, vědci bijí na poplach. Vlny v jižním oceánu – jednom z nejméně dotčených, ale zároveň nejmocnějších oceánských pásem na planetě – jsou podle nových výzkumů vyšší, silnější a rychlejší než kdy dříve. A co víc, jejich energie se šíří do všech světových oceánů a má vážné dopady na pobřežní oblasti i globální ekonomiku.
Podle dat shromážděných mezi lety 1985 a 2018 se výška vln v jižním oceánu zvýšila o 30 centimetrů. Tento trend, který znamená v průměru jeden centimetr ročně, však v posledních letech nabírá na síle, zejména v důsledku intenzivnějších bouří a zvýšeného množství energie v atmosféře v důsledku klimatické změny. Vědecké modely ukazují, že tyto vlny neovlivňují pouze Antarktidu a její okolí, ale šíří se do Indického, Atlantického i Tichého oceánu a narušují dynamiku pobřežních systémů na celém světě.
Profesor Ian Young z univerzity v Melbourne upozorňuje, že pokud bude současný trend pokračovat, do konce století se až 60 % světového pobřeží potýká s častějšími a silnějšími extrémními vlnami. V kombinaci s rostoucí hladinou moře to znamená nárůst pobřežních záplav až desetinásobně – a s tím i hrozbu rozsáhlých škod na infrastruktuře, ekosystémech a hodnotě nemovitostí.
Austrálie již pocítila reálné dopady tohoto jevu. Na severním pobřeží Sydney v oblastech Narrabeen a Collaroy během jediné bouře moře „sežralo“ až 25 metrů pevniny. Ztraceny byly bazény, zničené části domů a ulice zůstaly bez přístupu. Podobně dramatické scény se odehrávají i na tichomořských ostrovech, v arktických oblastech či na severním pobřeží Evropy, kde se pobřežní linie posouvá o metry ročně.
Vědec Mark Hemer z australské výzkumné agentury CSIRO zdůrazňuje, že změny nejsou pouze o výšce vln, ale také o jejich délce, směru a frekvenci. Každý z těchto parametrů ovlivňuje křehké pobřežní rovnováhy a může vyvolat erozi, změnu proudění sedimentů i záplavy tam, kde se s nimi dosud nepočítalo. Důsledky jsou přitom často nepředvídatelné a obtížně řešitelné.
Vědecká komunita však nevidí v sílících vlnách pouze hrozbu, ale i příležitost. Oceány skrývají obrovský potenciál obnovitelné energie, přičemž právě vlnová energie nabízí výhodu téměř nepřetržitého zdroje. Podle odhadů by mořské vlny narážející na australský kontinentální šelf dokázaly teoreticky vyprodukovat až desetinásobek současné spotřeby energie celé země.
Zatímco solární a větrné elektrárny se staly běžnou součástí krajiny, technologie pro využití vln zatím zůstávají v plenkách. Vyšší náklady, náročné mořské prostředí a technické komplikace zatím brání masovému nasazení. Přesto existují slibné pilotní projekty – například australská firma WaveSwell úspěšně otestovala zařízení, které zásobuje elektřinou 200 domácností.
Na západním pobřeží Austrálie se zároveň zkouší nová technologie vyvinutá univerzitou v Manchesteru, která má ambici být integrována s větrnými turbínami. Podle Dr. Wiebke Ebelingové z University of Western Australia právě spojení vlnové a větrné energie představuje jednu z klíčových cest budoucnosti. Vhodnou kombinací těchto zdrojů lze dosáhnout až čtyřnásobného výkonu bez výrazného nárůstu nákladů.
Navzdory těmto inovacím však sektor vlnové energie zaostává. Žádná z velmocí – ať už Evropa, USA nebo Čína – dosud nerealizovala masivní projekt, který by dokázal tuto formu energie skutečně využít v plném rozsahu.
Zvyšující se mořské vlny se tak stávají nejen symptomem klimatické krize, ale i potenciálním nástrojem jejího řešení. Zároveň ale představují hmatatelný důkaz toho, že změna klimatu už není jen předmětem modelů a vědeckých předpovědí – odehrává se právě teď, přímo na pobřežích, kde žijí miliony lidí.
Jak připomíná profesor Young, oceán a atmosféra jsou dvě strany téže mince: „Když narušíte jednu, druhá okamžitě zareaguje – nebo se vzbouří.“
Globální nejistota se stala trvalým rysem současného světa, ve kterém selhávají tradiční ekonomické modely založené na minulých datech a předpokladech racionálního chování. Na rozdíl od běžného rizika, u něhož lze statisticky spočítat pravděpodobnost výsledku, představuje nejistota situace, kde šance a dopady nelze předem kvantifikovat. Současný stav trvalé nouze potvrzuje i Světový index nejistoty Mezinárodního měnového fondu, který se dlouhodobě drží na historických maximech.
Americký prezident Donald Trump během jednání se svým emirátským protějškem šejchem Muhammadem bin Zajdem na summitu G7 ve Francii prohlásil, že v otázce zabavení obohaceného uranu v Íránu není kam spěchat.
Americká příměřím zaštítěná dohoda s Íránem vystavila izraelského premiéra Benjamina Netanjahua hluboké politické krizi, která nabourává dlouhodobé pilíře jeho kariéry. Šéf Bílého domu Donald Trump navíc o víkendu Netanjahua ostře zkritizoval za schválení úderu v Bejrútu, přičemž prohlásil, že izraelský premiér při tomto rozhodování neprojevil žádný soudný úsudek. Šéf izraelské opozice Jair Lapid situaci v Knesetu popsal jako volbu mezi destruktivní konfrontací s nejbližším spojencem a kapitulací před izraelskými zájmy.
Americký prezident Donald Trump na summitu zemí G7 ve Francii oznámil posun mírové dohody mezi USA a Íránem do druhé fáze, přičemž potvrdil, že text memoranda o porozumění je již kompletně podepsán.
Premiér Andrej Babiš (ANO) po pondělním zasedání kabinetu zhodnotil první půlrok činnosti vlády. Kabinet zároveň rozšířil seznamy návykových a psychoaktivních látek o dalších celkem 19 položek a podpořil návrh na zavedení nového trestného činu neoprávněného podání návykové látky jiné osobě bez jejího vědomí nebo proti její vůli.
Česko vydalo v letech 2022 a 2023 více než stovku licenčních oprávnění na vývoz sledovacích technologií do zemí, které porušují lidská práva. Uvádí to nejnovější zpráva organizace Human Rights Watch. Mezi problematickými zeměmi figuruje například Irák, Egypt, Pákistán nebo Somálsko. Podle pirátské europoslankyně Markéty Gregorové existuje vážné riziko zneužití těchto technologií proti vlastním obyvatelům.
Letní prázdniny pomalu klepou na dveře, vždyť se v dalších dnech očekává výrazné oteplení. Tropy ale nejspíš až do začátku července nevydrží. Podle meteorologů se má v úvodu prvního z prázdninových měsíců ochladit.
Kdo jako první zveřejní mírovou dohodu mezi Washingtonem a Teheránem? Mohl by to být americký prezident Donald Trump. Podle nejbližšího spolupracovníka J. D. Vance by tak mohl učinit před pátečním podpisem dokumentu. Na Vancova slova upozornila britská stanice BBC.
Norská korunní princezna Mette-Marit, která bojuje se zhoršující se vážnou nemocí, schytala další ránu. Soud uznal vinným Mariuse Borga Høibyho, devětadvacetiletého syna princezny z předchozího vztahu. Podle závěrů se dopustil dvou znásilnění, za která si má odsedět čtyři roky za mřížemi. Informovala o tom britská stanice BBC.
Podle analýzy mezinárodního dopisovatele Nicka Patona Walshe pro stanici CNN se vztahy mezi Spojenými státy a Íránem po roce intenzivního násilí ocitly v podstatě ve stejném bodě, v jakém byly v dubnu loňského roku. Region se sice vrátil na začátek pomyslného kruhu, avšak za cenu výrazného zhoršení celkové stability.
Dohoda mezi Spojenými státy a Íránem ukončuje válečný konflikt, který začal 28. února překvapivými útoky USA a Izraele. Podle analýzy BBC tato válka představuje dosud největší zahraničněpolitický přešlap prezidenta Donalda Trumpa a jasně ukázala limity americké globální dominance.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že mírová dohoda s Íránem je již kompletně podepsána a strategický Hormuzský průliv je od pátku plně otevřen pro námořní dopravu.
