Zatímco na první pohled mohou mohutnější mořské vlny působit jako malebný přírodní úkaz nebo výzva pro surfaře, vědci bijí na poplach. Vlny v jižním oceánu – jednom z nejméně dotčených, ale zároveň nejmocnějších oceánských pásem na planetě – jsou podle nových výzkumů vyšší, silnější a rychlejší než kdy dříve. A co víc, jejich energie se šíří do všech světových oceánů a má vážné dopady na pobřežní oblasti i globální ekonomiku.
Podle dat shromážděných mezi lety 1985 a 2018 se výška vln v jižním oceánu zvýšila o 30 centimetrů. Tento trend, který znamená v průměru jeden centimetr ročně, však v posledních letech nabírá na síle, zejména v důsledku intenzivnějších bouří a zvýšeného množství energie v atmosféře v důsledku klimatické změny. Vědecké modely ukazují, že tyto vlny neovlivňují pouze Antarktidu a její okolí, ale šíří se do Indického, Atlantického i Tichého oceánu a narušují dynamiku pobřežních systémů na celém světě.
Profesor Ian Young z univerzity v Melbourne upozorňuje, že pokud bude současný trend pokračovat, do konce století se až 60 % světového pobřeží potýká s častějšími a silnějšími extrémními vlnami. V kombinaci s rostoucí hladinou moře to znamená nárůst pobřežních záplav až desetinásobně – a s tím i hrozbu rozsáhlých škod na infrastruktuře, ekosystémech a hodnotě nemovitostí.
Austrálie již pocítila reálné dopady tohoto jevu. Na severním pobřeží Sydney v oblastech Narrabeen a Collaroy během jediné bouře moře „sežralo“ až 25 metrů pevniny. Ztraceny byly bazény, zničené části domů a ulice zůstaly bez přístupu. Podobně dramatické scény se odehrávají i na tichomořských ostrovech, v arktických oblastech či na severním pobřeží Evropy, kde se pobřežní linie posouvá o metry ročně.
Vědec Mark Hemer z australské výzkumné agentury CSIRO zdůrazňuje, že změny nejsou pouze o výšce vln, ale také o jejich délce, směru a frekvenci. Každý z těchto parametrů ovlivňuje křehké pobřežní rovnováhy a může vyvolat erozi, změnu proudění sedimentů i záplavy tam, kde se s nimi dosud nepočítalo. Důsledky jsou přitom často nepředvídatelné a obtížně řešitelné.
Vědecká komunita však nevidí v sílících vlnách pouze hrozbu, ale i příležitost. Oceány skrývají obrovský potenciál obnovitelné energie, přičemž právě vlnová energie nabízí výhodu téměř nepřetržitého zdroje. Podle odhadů by mořské vlny narážející na australský kontinentální šelf dokázaly teoreticky vyprodukovat až desetinásobek současné spotřeby energie celé země.
Zatímco solární a větrné elektrárny se staly běžnou součástí krajiny, technologie pro využití vln zatím zůstávají v plenkách. Vyšší náklady, náročné mořské prostředí a technické komplikace zatím brání masovému nasazení. Přesto existují slibné pilotní projekty – například australská firma WaveSwell úspěšně otestovala zařízení, které zásobuje elektřinou 200 domácností.
Na západním pobřeží Austrálie se zároveň zkouší nová technologie vyvinutá univerzitou v Manchesteru, která má ambici být integrována s větrnými turbínami. Podle Dr. Wiebke Ebelingové z University of Western Australia právě spojení vlnové a větrné energie představuje jednu z klíčových cest budoucnosti. Vhodnou kombinací těchto zdrojů lze dosáhnout až čtyřnásobného výkonu bez výrazného nárůstu nákladů.
Navzdory těmto inovacím však sektor vlnové energie zaostává. Žádná z velmocí – ať už Evropa, USA nebo Čína – dosud nerealizovala masivní projekt, který by dokázal tuto formu energie skutečně využít v plném rozsahu.
Zvyšující se mořské vlny se tak stávají nejen symptomem klimatické krize, ale i potenciálním nástrojem jejího řešení. Zároveň ale představují hmatatelný důkaz toho, že změna klimatu už není jen předmětem modelů a vědeckých předpovědí – odehrává se právě teď, přímo na pobřežích, kde žijí miliony lidí.
Jak připomíná profesor Young, oceán a atmosféra jsou dvě strany téže mince: „Když narušíte jednu, druhá okamžitě zareaguje – nebo se vzbouří.“
Agáta Hanychová umí překvapit, což se nyní opět potvrdilo. Letos totiž oslavila kulaté čtyřicáté narozeniny, ale už loni udělala něco, co by jste od osoby jejího věku nečekali. Popravdě byste to možná nečekali ani od její maminky Veroniky Žilkové.
Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš v nedělním videu potvrdil, že zástupci hnutí ANO, SPD a Motoristů v pondělí podepíší koaliční smlouvu. Babiš zároveň reagoval na kritiku toho, že koaliční smlouvu budou podepisovat všichni poslanci trojice uskupení. Vyjádřil se i k odeslání programového prohlášení do datové schránky Pražského hradu.
Od čtvrtka vyšetřují kriminalisté vraždu ve věznici v Plzni, kde měl jeden z vězňů připravit o život jiného odsouzeného. Podle nejnovějších informací ho uškrtil a k činu se přiznal. Pobyt za mřížemi si tak nejspíš výrazně prodlouží.
Lenka Filipová se v letošním roce už na pódia nevrátí, vyplývá z nejnovějších vyjádření její dcery a jejích spolupracovníků. Listopadové a prosincové koncerty se odkládají, nové termíny budou zveřejněny.
Někdy to vypadá, že americký prezident Donald Trump trpí schizofrenií. Po úspěšném jednání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem sice slibuje trvalý mír, ale vzápětí připouští další vojenský zásah. Pentagon se podle jeho slov má připravit na případnou akci v Nigérii. Vadí mu vraždění tamních křesťanů.
Štefan Margita se v příštím roce na svém velkém koncertě chystá "oživit" zesnulou manželku Hanu Zagorovou, která zazpívá přítomným lidem sama i s ním. Nebude to levná záležitost. Operní pěvec musí vytáhnout z kapsy pořádný balík.
Devět lidí má být v ohrožení života po útoku nožem ve vlaku na východě Anglie. Policie v případu zadržela dva muže, o příčinách události ale zatím nechce spekulovat. Kvůli incidentu se dnes očekávají potíže v britské železniční dopravě.
Českou státní správou otřásla před víkendem smutná zpráva. Ve věku pouhých 46 let zemřel úřadující generální ředitel Úřadu práce Daniel Krištof. Úřad vedl v posledních dvou letech. Podle dostupných informací podlehl těžké nemoci.
Pouhý jeden procent světových pobřežních vod by teoreticky dokázalo generovat dostatek větrné a solární energie na moři k pokrytí třetiny celosvětové spotřeby elektřiny do roku 2050. Takový slib přináší nová studie vědeckého týmu ze Singapuru a Číny, který systematicky mapoval globální potenciál obnovitelných zdrojů na moři. Přeměna tohoto potenciálu v realitu je však složitá. Zrychlení rozvoje obnovitelných zdrojů na moři čelí značným technickým, ekonomickým i politickým překážkám.
Izraelská armáda (IDF) začala v Pásmu Gazy vyznačovat takzvanou „žlutou linii“, za kterou se má stáhnout v rámci první fáze mírové dohody podepsané s Hamásem. Toto vymezení, které má pokrýt zhruba 53 procent enklávy, je součástí mírového plánu navrženého americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Armáda zveřejnila 20. října na síti X snímky, jak těžká technika osazuje v zničené krajině obří žluté betonové bloky s naváděcími sloupy a vlajkami, aby vytvořila „taktickou jasnost v terénu“.
Rozkaz prezidenta Donalda Trumpa obnovit po třiceti letech zkoušky jaderných zbraní vyvolal obavy z návratu nejhorších dnů studené války a nástupu „nebezpečné“ nové éry. Experti varují, že vstupujeme do období, kde už přestávají platit pravidla. Obranný expert Philip Ingram MBE v pořadu Battle Plans Exposed analyzuje rostoucí jaderné soupeření mezi velmocemi a odhaluje, která z nich představuje pro Západ největší hrozbu.
Rusko připravuje přesun moderní balistické střely, která je schopna zasáhnout i Spojené království. Prezident Běloruska a spojenec Vladimira Putina, Alexandr Lukašenko, oznámil, že Rusko v prosinci 2025 rozmístí na území Běloruska raketový systém Orešnik. Tato balistická střela středního doletu je schopna nést několik jaderných hlavic.