Zatímco na první pohled mohou mohutnější mořské vlny působit jako malebný přírodní úkaz nebo výzva pro surfaře, vědci bijí na poplach. Vlny v jižním oceánu – jednom z nejméně dotčených, ale zároveň nejmocnějších oceánských pásem na planetě – jsou podle nových výzkumů vyšší, silnější a rychlejší než kdy dříve. A co víc, jejich energie se šíří do všech světových oceánů a má vážné dopady na pobřežní oblasti i globální ekonomiku.
Podle dat shromážděných mezi lety 1985 a 2018 se výška vln v jižním oceánu zvýšila o 30 centimetrů. Tento trend, který znamená v průměru jeden centimetr ročně, však v posledních letech nabírá na síle, zejména v důsledku intenzivnějších bouří a zvýšeného množství energie v atmosféře v důsledku klimatické změny. Vědecké modely ukazují, že tyto vlny neovlivňují pouze Antarktidu a její okolí, ale šíří se do Indického, Atlantického i Tichého oceánu a narušují dynamiku pobřežních systémů na celém světě.
Profesor Ian Young z univerzity v Melbourne upozorňuje, že pokud bude současný trend pokračovat, do konce století se až 60 % světového pobřeží potýká s častějšími a silnějšími extrémními vlnami. V kombinaci s rostoucí hladinou moře to znamená nárůst pobřežních záplav až desetinásobně – a s tím i hrozbu rozsáhlých škod na infrastruktuře, ekosystémech a hodnotě nemovitostí.
Austrálie již pocítila reálné dopady tohoto jevu. Na severním pobřeží Sydney v oblastech Narrabeen a Collaroy během jediné bouře moře „sežralo“ až 25 metrů pevniny. Ztraceny byly bazény, zničené části domů a ulice zůstaly bez přístupu. Podobně dramatické scény se odehrávají i na tichomořských ostrovech, v arktických oblastech či na severním pobřeží Evropy, kde se pobřežní linie posouvá o metry ročně.
Vědec Mark Hemer z australské výzkumné agentury CSIRO zdůrazňuje, že změny nejsou pouze o výšce vln, ale také o jejich délce, směru a frekvenci. Každý z těchto parametrů ovlivňuje křehké pobřežní rovnováhy a může vyvolat erozi, změnu proudění sedimentů i záplavy tam, kde se s nimi dosud nepočítalo. Důsledky jsou přitom často nepředvídatelné a obtížně řešitelné.
Vědecká komunita však nevidí v sílících vlnách pouze hrozbu, ale i příležitost. Oceány skrývají obrovský potenciál obnovitelné energie, přičemž právě vlnová energie nabízí výhodu téměř nepřetržitého zdroje. Podle odhadů by mořské vlny narážející na australský kontinentální šelf dokázaly teoreticky vyprodukovat až desetinásobek současné spotřeby energie celé země.
Zatímco solární a větrné elektrárny se staly běžnou součástí krajiny, technologie pro využití vln zatím zůstávají v plenkách. Vyšší náklady, náročné mořské prostředí a technické komplikace zatím brání masovému nasazení. Přesto existují slibné pilotní projekty – například australská firma WaveSwell úspěšně otestovala zařízení, které zásobuje elektřinou 200 domácností.
Na západním pobřeží Austrálie se zároveň zkouší nová technologie vyvinutá univerzitou v Manchesteru, která má ambici být integrována s větrnými turbínami. Podle Dr. Wiebke Ebelingové z University of Western Australia právě spojení vlnové a větrné energie představuje jednu z klíčových cest budoucnosti. Vhodnou kombinací těchto zdrojů lze dosáhnout až čtyřnásobného výkonu bez výrazného nárůstu nákladů.
Navzdory těmto inovacím však sektor vlnové energie zaostává. Žádná z velmocí – ať už Evropa, USA nebo Čína – dosud nerealizovala masivní projekt, který by dokázal tuto formu energie skutečně využít v plném rozsahu.
Zvyšující se mořské vlny se tak stávají nejen symptomem klimatické krize, ale i potenciálním nástrojem jejího řešení. Zároveň ale představují hmatatelný důkaz toho, že změna klimatu už není jen předmětem modelů a vědeckých předpovědí – odehrává se právě teď, přímo na pobřežích, kde žijí miliony lidí.
Jak připomíná profesor Young, oceán a atmosféra jsou dvě strany téže mince: „Když narušíte jednu, druhá okamžitě zareaguje – nebo se vzbouří.“
Americký prezident Donald Trump představil konkrétní podobu svého nejambicióznějšího obranného projektu – protiraketového systému „Zlatá kupole“ (Golden Dome), jehož cílem je vytvořit nepřekonatelný vesmírný štít chránící území Spojených států před útoky hypersonickými střelami a dalšími moderními zbraněmi. Trump při svém vystoupení v Oválné pracovně oznámil, že celý systém bude hotový ještě během jeho druhého funkčního období, tedy do tří let.
V dramatické přetahované o vliv a pozornost amerického prezidenta Donalda Trumpa se zdá, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj získává navrch. Po svém znovuzvolení se Trump rozhodl sehrát roli prostředníka mezi válčící Ukrajinou a Ruskem, ovšem Zelenskyj stále doufá, že ho dokáže přimět k poznání kruté reality — Vladimir Putin nemá o skutečný mír zájem a pouze využívá jednání jako nástroj k oddalování, aby mohl realizovat své maximalistické cíle.
Na půdě Evropské komise se rozhořel spor, který na první pohled připomíná banální hádku o oděv či zápisníky. Ve skutečnosti však odráží hlubší konflikt mezi tradiční evropskou byrokracií a kulturou digitálního sektoru. Generální ředitelství pro komunikační sítě, obsah a technologie (DG CONNECT) dostalo nová, přísná pravidla chování, která vyvolala silné reakce uvnitř i vně instituce.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se tvrdě opřel do lídrů Velké Británie, Francie a Kanady poté, co společně pohrozili „cílenými sankcemi“ kvůli pokračující izraelské vojenské operaci v Pásmu Gazy. Tato ofenziva podle jejich slov vyvolává nesnesitelnou humanitární krizi a její intenzita už překračuje meze přijatelné obrany.
V nenápadné budově nad slavnou newyorskou restaurací Tom’s Restaurant, proslavenou sitcomem Seinfeld, sídlí už téměř šedesát let jeden z nejdůležitějších vědeckých ústavů světa. Právě zde, v Goddardově institutu pro vesmírné studie (GISS), vědci NASA zkoumali změny klimatu, vytvářeli první klimatické modely a mapovali galaxie. Nyní však toto ikonické výzkumné centrum čeká uzavření.
Evropská unie se chce stát globálním lídrem v ochraně dětí před negativními dopady sociálních sítí. Podle dokumentu, který získal server Politico, se několik členských států v čele s Řeckem, Francií a Španělskem připojilo k iniciativě, jež by mohla vést k přijetí celoevropských pravidel pro omezení přístupu dětí na platformy jako TikTok, Instagram či Snapchat.
V luxusní čtvrti u Madridu došlo v úterý ráno k závažné události, která okamžitě vzbudila mezinárodní pozornost. Podle informací serveru The Guardian byl právě zde zastřelen bývalý ukrajinský politik a právník Andrij Portnov. K útoku došlo před prestižní American School of Madrid v obci Pozuelo de Alarcón. Zatím neidentifikovaný střelec, nebo více střelců, Portnova zasáhl smrtelně v 9:15 místního času.
Personalizovaná medicína už není hudbou budoucnosti – stala se realitou, která zásadně proměňuje způsob, jakým léčíme rakovinu. Jednou z nejslibnějších technologií této nové éry je terapie CAR-T, která využívá geneticky upravené buňky imunitního systému k cílenému útoku na nádorové buňky. Jak ale přesně tato průlomová metoda funguje a proč je kolem ní tolik nadšení?
Na východním křídle Evropy vyrůstají dvě nové vojenské mocnosti – Polsko a Ukrajina. Spolu s odhodlaně se probouzejícím Německem mohou vytvořit bezpečnostní štít, který přinutí Moskvu, aby si každou agresivní akci rozmyslela ne dvakrát, ale stokrát. Z Evropy se může do pár let stát nedobytná pevnost, pokud bude existovat politická vůle. A ta se postupně probouzí.
Zatímco na první pohled mohou mohutnější mořské vlny působit jako malebný přírodní úkaz nebo výzva pro surfaře, vědci bijí na poplach. Vlny v jižním oceánu – jednom z nejméně dotčených, ale zároveň nejmocnějších oceánských pásem na planetě – jsou podle nových výzkumů vyšší, silnější a rychlejší než kdy dříve. A co víc, jejich energie se šíří do všech světových oceánů a má vážné dopady na pobřežní oblasti i globální ekonomiku.
Evropská komise plánuje zavést nový manipulační poplatek za zásilky ze zemí mimo EU, které proudí na kontinent především prostřednictvím e-shopů Temu a Shein. Cílem opatření je čelit záplavě levných balíků, která podle Bruselu nejen podkopává evropské výrobce, ale také přináší problémy v oblasti bezpečnosti, kontroly kvality a životního prostředí.
Ruský prezident Vladimir Putin se podle webu Politico nehodlá vzdát. Jak potvrdil jeho důvěrník a dřívější ministr kultury Vladimir Medinskij, Rusko je připraveno bojovat s Ukrajinou tak dlouho, jak to bude nutné – třeba i navždy. Signály z Moskvy jsou jednoznačné: příměří nebude. A pokud ano, pak jen za podmínek, které by znamenaly de facto kapitulaci Kyjeva.
