Zatímco na první pohled mohou mohutnější mořské vlny působit jako malebný přírodní úkaz nebo výzva pro surfaře, vědci bijí na poplach. Vlny v jižním oceánu – jednom z nejméně dotčených, ale zároveň nejmocnějších oceánských pásem na planetě – jsou podle nových výzkumů vyšší, silnější a rychlejší než kdy dříve. A co víc, jejich energie se šíří do všech světových oceánů a má vážné dopady na pobřežní oblasti i globální ekonomiku.
Podle dat shromážděných mezi lety 1985 a 2018 se výška vln v jižním oceánu zvýšila o 30 centimetrů. Tento trend, který znamená v průměru jeden centimetr ročně, však v posledních letech nabírá na síle, zejména v důsledku intenzivnějších bouří a zvýšeného množství energie v atmosféře v důsledku klimatické změny. Vědecké modely ukazují, že tyto vlny neovlivňují pouze Antarktidu a její okolí, ale šíří se do Indického, Atlantického i Tichého oceánu a narušují dynamiku pobřežních systémů na celém světě.
Profesor Ian Young z univerzity v Melbourne upozorňuje, že pokud bude současný trend pokračovat, do konce století se až 60 % světového pobřeží potýká s častějšími a silnějšími extrémními vlnami. V kombinaci s rostoucí hladinou moře to znamená nárůst pobřežních záplav až desetinásobně – a s tím i hrozbu rozsáhlých škod na infrastruktuře, ekosystémech a hodnotě nemovitostí.
Austrálie již pocítila reálné dopady tohoto jevu. Na severním pobřeží Sydney v oblastech Narrabeen a Collaroy během jediné bouře moře „sežralo“ až 25 metrů pevniny. Ztraceny byly bazény, zničené části domů a ulice zůstaly bez přístupu. Podobně dramatické scény se odehrávají i na tichomořských ostrovech, v arktických oblastech či na severním pobřeží Evropy, kde se pobřežní linie posouvá o metry ročně.
Vědec Mark Hemer z australské výzkumné agentury CSIRO zdůrazňuje, že změny nejsou pouze o výšce vln, ale také o jejich délce, směru a frekvenci. Každý z těchto parametrů ovlivňuje křehké pobřežní rovnováhy a může vyvolat erozi, změnu proudění sedimentů i záplavy tam, kde se s nimi dosud nepočítalo. Důsledky jsou přitom často nepředvídatelné a obtížně řešitelné.
Vědecká komunita však nevidí v sílících vlnách pouze hrozbu, ale i příležitost. Oceány skrývají obrovský potenciál obnovitelné energie, přičemž právě vlnová energie nabízí výhodu téměř nepřetržitého zdroje. Podle odhadů by mořské vlny narážející na australský kontinentální šelf dokázaly teoreticky vyprodukovat až desetinásobek současné spotřeby energie celé země.
Zatímco solární a větrné elektrárny se staly běžnou součástí krajiny, technologie pro využití vln zatím zůstávají v plenkách. Vyšší náklady, náročné mořské prostředí a technické komplikace zatím brání masovému nasazení. Přesto existují slibné pilotní projekty – například australská firma WaveSwell úspěšně otestovala zařízení, které zásobuje elektřinou 200 domácností.
Na západním pobřeží Austrálie se zároveň zkouší nová technologie vyvinutá univerzitou v Manchesteru, která má ambici být integrována s větrnými turbínami. Podle Dr. Wiebke Ebelingové z University of Western Australia právě spojení vlnové a větrné energie představuje jednu z klíčových cest budoucnosti. Vhodnou kombinací těchto zdrojů lze dosáhnout až čtyřnásobného výkonu bez výrazného nárůstu nákladů.
Navzdory těmto inovacím však sektor vlnové energie zaostává. Žádná z velmocí – ať už Evropa, USA nebo Čína – dosud nerealizovala masivní projekt, který by dokázal tuto formu energie skutečně využít v plném rozsahu.
Zvyšující se mořské vlny se tak stávají nejen symptomem klimatické krize, ale i potenciálním nástrojem jejího řešení. Zároveň ale představují hmatatelný důkaz toho, že změna klimatu už není jen předmětem modelů a vědeckých předpovědí – odehrává se právě teď, přímo na pobřežích, kde žijí miliony lidí.
Jak připomíná profesor Young, oceán a atmosféra jsou dvě strany téže mince: „Když narušíte jednu, druhá okamžitě zareaguje – nebo se vzbouří.“
Výzkumníci ze společnosti Microsoft zveřejnili seznam čtyřiceti profesí, které jsou nejvíce vystaveny vlivu umělé inteligence. Odborníci varují, že tento přehled zdůrazňuje kariérní cesty, které jsou v současnosti v největším ohrožení. Na vrcholu žebříčku se ocitli historici, překladatelé nebo obchodní zástupci, přičemž technologický gigant upozorňuje, že vysoká míra využitelnosti AI nemusí nutně znamenat zánik dané pozice.
Odstavená jaderná elektrárna Černobyl přišla o externí dodávky elektrické energie v době, kdy napříč celou Ukrajinou pokračují rozsáhlé výpadky proudu. Rusko během letošní zimy opakovaně útočilo na energetická zařízení země, zatímco se konflikt blíží ke svému čtvrtému výročí. Přesná příčina tohoto krátkodobého výpadku v Černobylu prozatím nebyla objasněna.
Americké úřady údajně prošetřovaly tvrzení, že společnost Meta může číst šifrované zprávy uživatelů na své platformě WhatsApp. Tyto zprávy následují po žalobě podané minulý týden, která tvrdí, že technologický gigant má přístup prakticky ke všem soukromým komunikacím, jež jsou prezentovány jako důvěrné. Meta tato obvinění důrazně popřela a označila je za absurdní a kategoricky nepravdivá.
Severoatlantická aliance čelí v posledních letech zásadním výzvám, které vyvolávají otázky o její budoucí existenci. Evropští členové NATO si s rostoucí zdrženlivostí začínají uvědomovat, že po více než 75 letech musí převzít hlavní odpovědnosť za vlastní obranu. Éra, kdy se mohli plně spoléhat na Spojené státy jako na svého výhradního ochránce, se chýlí ke konci, k čemuž přispěly i aktuální spory o Grónsko.
Papež Lev XIV. se ocitl mezi světovými lídry, které Donald Trump pozval do své nově vznikající „Rady míru“. Tato iniciativa, původně zaměřená na ukončení bojů v Gaze, má podle amerického prezidenta ambici řešit konflikty po celém světě. Vatikánský státní sekretář uvedl, že papež potřebuje čas na zvážení, zda se na činnosti tohoto orgánu bude podílet.
Vědci nedávno analyzovali více než tisíc druhů syrových potravin, aby sestavili žebříček těch, které nabízejí nejlepší rovnováhu pro naše každodenní nutriční potřeby. Výsledkem je seznam sedmi surovin, které jsou běžně dostupné, ale jejichž skutečný přínos pro zdraví často podceňujeme. Zařazení těchto potravin do jídelníčku může mít zásadní vliv na prevenci chronických onemocnění i celkovou vitalitu.
S klesajícím vlivem Spojených států se čínský obchodní přebytek stává faktorem, který drtí průmyslovou výrobu po celém světě. Zatímco se pozornost často upírá k celní politice Donalda Trumpa, skutečné nebezpečí pro globální stabilitu představuje obří nerovnováha v čínském exportu. Ten v roce 2025 vzrostl o pětinu na rekordních 1,2 bilionu dolarů, což je částka srovnatelná s výkonem celých velkých ekonomik. Čína tak zaplavuje svět levným zbožím, od oceli až po elektroniku, čímž bere prostor výrobcům v Evropě, Latinské Americe i Asii.
Vědecký tým pod vedením amerických odborníků potvrdil nález prvního hromadného hrobu ve středomořské oblasti, který pochází z doby vůbec první doložené pandemie v dějinách lidstva. Výzkum přináší nové a zásadní detaily o takzvaném Justiniánově moru, jenž v 6. až 8. století usmrtil miliony obyvatel Byzantské říše. Výsledky studie budou publikovány v únorovém čísle odborného časopisu Journal of Archaeological Science a podle vědců nabízejí vzácný pohled na mobilitu, městský život a zranitelnost tehdejších obyvatel.
Izraelská armáda uznala, že údaje o počtu obětí v Pásmu Gazy, které sestavují tamní úřady, jsou v zásadě přesné. Tento krok představuje zásadní obrat po letech, kdy Izrael tyto statistiky označoval za propagandu hnutí Hamás. Vysoce postavený bezpečnostní představitel informoval izraelské novináře, že od října 2023 bylo v důsledku izraelských útoků zabito přibližně 70 000 Palestinců, přičemž toto číslo nezahrnuje pohřešované osoby.
Východ Demokratické republiky Kongo zasáhla obrovská tragédie, když došlo k masivnímu zřícení dolu na koltan v oblasti Rubaya. Podle oficiálních informací, které v pátek potvrdil mluvčí povstalecké správy Lumumba Kambere Muyisa, si neštěstí vyžádalo více než 200 obětí. Mnoho těl zůstává stále uvězněno pod nánosem bahna a trosek.
Vědci ohlásili objev dosud největší organické molekuly obsahující síru, která byla kdy identifikována v mezihvězdném prostoru. Tento nález je označován za „chybějící článek“ v našem chápání toho, jak ve vesmíru vznikaly chemické základy nezbytné pro život. Síra je desátým nejrozšířenějším prvkem ve vesmíru a na Zemi tvoří kritickou složku aminokyselin, bílkovin a enzymů.
Americké ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo očekávaný soubor dokumentů z vyšetřování finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Podle náměstka generálního prokurátora Todda Blanche jde o zásadní krok k naplnění zákona o transparentnosti, který loni podepsal prezident Donald Trump. Celkem bylo uvolněno přes tři miliony stran textu, které doplňuje více než 2 000 videí a 180 000 fotografií.
