Zatímco na první pohled mohou mohutnější mořské vlny působit jako malebný přírodní úkaz nebo výzva pro surfaře, vědci bijí na poplach. Vlny v jižním oceánu – jednom z nejméně dotčených, ale zároveň nejmocnějších oceánských pásem na planetě – jsou podle nových výzkumů vyšší, silnější a rychlejší než kdy dříve. A co víc, jejich energie se šíří do všech světových oceánů a má vážné dopady na pobřežní oblasti i globální ekonomiku.
Podle dat shromážděných mezi lety 1985 a 2018 se výška vln v jižním oceánu zvýšila o 30 centimetrů. Tento trend, který znamená v průměru jeden centimetr ročně, však v posledních letech nabírá na síle, zejména v důsledku intenzivnějších bouří a zvýšeného množství energie v atmosféře v důsledku klimatické změny. Vědecké modely ukazují, že tyto vlny neovlivňují pouze Antarktidu a její okolí, ale šíří se do Indického, Atlantického i Tichého oceánu a narušují dynamiku pobřežních systémů na celém světě.
Profesor Ian Young z univerzity v Melbourne upozorňuje, že pokud bude současný trend pokračovat, do konce století se až 60 % světového pobřeží potýká s častějšími a silnějšími extrémními vlnami. V kombinaci s rostoucí hladinou moře to znamená nárůst pobřežních záplav až desetinásobně – a s tím i hrozbu rozsáhlých škod na infrastruktuře, ekosystémech a hodnotě nemovitostí.
Austrálie již pocítila reálné dopady tohoto jevu. Na severním pobřeží Sydney v oblastech Narrabeen a Collaroy během jediné bouře moře „sežralo“ až 25 metrů pevniny. Ztraceny byly bazény, zničené části domů a ulice zůstaly bez přístupu. Podobně dramatické scény se odehrávají i na tichomořských ostrovech, v arktických oblastech či na severním pobřeží Evropy, kde se pobřežní linie posouvá o metry ročně.
Vědec Mark Hemer z australské výzkumné agentury CSIRO zdůrazňuje, že změny nejsou pouze o výšce vln, ale také o jejich délce, směru a frekvenci. Každý z těchto parametrů ovlivňuje křehké pobřežní rovnováhy a může vyvolat erozi, změnu proudění sedimentů i záplavy tam, kde se s nimi dosud nepočítalo. Důsledky jsou přitom často nepředvídatelné a obtížně řešitelné.
Vědecká komunita však nevidí v sílících vlnách pouze hrozbu, ale i příležitost. Oceány skrývají obrovský potenciál obnovitelné energie, přičemž právě vlnová energie nabízí výhodu téměř nepřetržitého zdroje. Podle odhadů by mořské vlny narážející na australský kontinentální šelf dokázaly teoreticky vyprodukovat až desetinásobek současné spotřeby energie celé země.
Zatímco solární a větrné elektrárny se staly běžnou součástí krajiny, technologie pro využití vln zatím zůstávají v plenkách. Vyšší náklady, náročné mořské prostředí a technické komplikace zatím brání masovému nasazení. Přesto existují slibné pilotní projekty – například australská firma WaveSwell úspěšně otestovala zařízení, které zásobuje elektřinou 200 domácností.
Na západním pobřeží Austrálie se zároveň zkouší nová technologie vyvinutá univerzitou v Manchesteru, která má ambici být integrována s větrnými turbínami. Podle Dr. Wiebke Ebelingové z University of Western Australia právě spojení vlnové a větrné energie představuje jednu z klíčových cest budoucnosti. Vhodnou kombinací těchto zdrojů lze dosáhnout až čtyřnásobného výkonu bez výrazného nárůstu nákladů.
Navzdory těmto inovacím však sektor vlnové energie zaostává. Žádná z velmocí – ať už Evropa, USA nebo Čína – dosud nerealizovala masivní projekt, který by dokázal tuto formu energie skutečně využít v plném rozsahu.
Zvyšující se mořské vlny se tak stávají nejen symptomem klimatické krize, ale i potenciálním nástrojem jejího řešení. Zároveň ale představují hmatatelný důkaz toho, že změna klimatu už není jen předmětem modelů a vědeckých předpovědí – odehrává se právě teď, přímo na pobřežích, kde žijí miliony lidí.
Jak připomíná profesor Young, oceán a atmosféra jsou dvě strany téže mince: „Když narušíte jednu, druhá okamžitě zareaguje – nebo se vzbouří.“
Smysly, jako je čich a chuť, jsou spolu velmi silně propojené. I když se chuť jídla odvozuje od chuťových pohárků, velkou roli v ní hraje právě čich. Například, když máme ucpaný nos, vnímáme jídlo jako bez chuti. Vědci se ale snažili pochopit, proč se tak děje. V nejnovější studii zjistili, že mozek reaguje na vůni stejně jako na chuť, a to i v případě, že jídlo vůbec neochutnáme.
Evropská komise jako výkonný orgán Evropské unie navrhuje zmrazit dohodu o volném obchodu s Izraelem a uvalit sankce na dva ministry. Tyto kroky mají být reakcí na humanitární krizi v Gaze. Opatření představila předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. Izraelský ministr zahraničí Gideon Sa'ar návrhy označil za "morálně a politicky zkreslené" a doufá, že nebudou přijaty.
Tým mezinárodních vědců se vydal na tříměsíční expedici, aby prozkoumal obrovskou podmořskou zásobárnu sladké vody u pobřeží severovýchodních Spojených států. Vzorky, které odebrali z hlubin Atlantiku, by mohly mít globální význam, jelikož svět se potýká se stále závažnější vodní krizí.
Americký prezident Donald Trump a první dáma Melania Trumpová jsou na historické druhé státní návštěvě ve Spojeném království. Král Karel III. a královna Camilla je přivítali na hradě Windsor. Jejich příjezd doprovázel průvod kočárů a čestná stráž, která se uskutečnila na jejich počest.
Ve exkluzivním rozhovoru pro stanici Sky News ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj volá po jasném postoji amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se týká sankčního balíčku pro Rusko a bezpečnostních záruk pro Ukrajinu, jež by měly ukončit válku. V prezidentském paláci v Kyjevě Zelenskyj řekl, že jediným způsobem, jak zastavit boje, je nejprve zavést pevné bezpečnostní záruky. Ty mohou přijít jen tehdy, pokud bude Trump odvážný.
Léto s extrémním počasím způsobilo v Evropě krátkodobé ekonomické ztráty ve výši nejméně 43 miliard eur. To odpovídá 0,26 % celkového ekonomického výkonu EU za rok 2024. Odborníci očekávají, že do roku 2029 se tyto náklady zvýší na 126 miliard eur.
Hlavní podezřelý v případu zmizení Madeleine McCannové, Christian Brückner, byl propuštěn z německého vězení, kde si odpykával trest za nesouvisející trestný čin. Brückner byl převezen v černém autě se svým právníkem a policejním doprovodem. U vchodu do věznice Sehnde nedaleko Hannoveru čekaly na propuštění vozidla média. Brückner sice nebyl ve voze vidět, ale policie potvrdila, že věznici opustil. .
Izraelští lékaři se ocitli v morální dilematu, když se dobrovolně rozhodli pracovat v dočasném zdravotnickém zařízení v táboře Sde Teiman, nechvalně proslulém „černém středisku“ v Negevské poušti. Tento tábor byl zřízen pro palestinské zadržené z Gazy po útoku Hamásu 7. října 2023. Zatímco někteří lékaři vidí v táboře ztělesnění válečných zločinů, jiní jej považují za projev pomoci.
Severní Korea má tajnou raketovou základnu, která je schovaná poblíž hranic s Čínou. Tento objev, který odhalila zpráva Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS), naznačuje, že KLDR nemá v úmyslu se zapojit do seriózních jednání o kontrole zbrojení.
Donald Trump čelil protestům, které na něj křičely "Svobodu pro DC! Svobodu pro Palestinu! Trump je Hitler naší doby!". K protestu došlo ve washingtonské restauraci, kde prezident večeřel. Záběry zveřejněné online ukazují, že se prezident k protestujícím přiblížil, usmíval se a pokyvoval hlavou, aniž by cokoli řekl. Následně ale vyzval, aby byl prostor vyklizen.
Studie zveřejněná klimatickými a zdravotními výzkumníky uvádí, že změna klimatu způsobená lidskou činností měla toto léto na svědomí přibližně 16 500 úmrtí v evropských městech. Podle vědců může být tento počet ještě vyšší, protože toto léto bylo čtvrté nejteplejší v historii měření.
Izrael oznámil otevření dočasné evakuační trasy pro obyvatele Pásma Gazy. Stalo se tak poté, co zahájil intenzivní pozemní ofenzivu v Gaze, největším městě Palestiny. Otevření dočasné evakuační cesty je pouze na 48 hodin a bylo oznámeno izraelskou armádou.