Personalizovaná medicína už není hudbou budoucnosti – stala se realitou, která zásadně proměňuje způsob, jakým léčíme rakovinu. Jednou z nejslibnějších technologií této nové éry je terapie CAR-T, která využívá geneticky upravené buňky imunitního systému k cílenému útoku na nádorové buňky. Jak ale přesně tato průlomová metoda funguje a proč je kolem ní tolik nadšení?
CAR-T terapie, tedy léčba pomocí tzv. chimérických antigenních receptorů na T-lymfocytech, si již vydobyla pevné místo v klinické praxi. V současnosti probíhá více než 1 000 klinických studií po celém světě a zájem vědecké i lékařské komunity o tuto metodu neustále roste, píše The Conversation.
T-lymfocyty, které hrají klíčovou roli v našem imunitním systému, jsou v těle odpovědné za vyhledávání a likvidaci buněk, jež jsou infikované nebo jinak poškozené – například rakovinné buňky. CAR-T buňky jsou jejich „vylepšenou verzí“ – vybavené novou generací receptorů, které jim umožňují s nebývalou přesností a silou identifikovat a zničit zhoubné buňky.
Zatímco běžné T-lymfocyty mohou selhat při rozpoznání nádorových buněk, CAR-T buňky mají speciálně navržený receptor se třemi klíčovými částmi: vnější část funguje jako radar, který rozpoznává nádorové buňky; střední část přenáší signál do nitra buňky; a vnitřní část aktivuje útok. Tímto způsobem může být imunitní odpověď až tisíckrát silnější než u běžné buňky.
CAR-T buňky se připravují v laboratoři z vlastních buněk pacienta nebo – jak ukazují nové výzkumy – i z darovaných buněk zdravých jedinců. Právě tato tzv. alogenní terapie by mohla v budoucnu výrazně rozšířit dostupnost léčby a snížit její náklady. Aktuálně je v Evropě schváleno sedm různých typů CAR-T terapií.
Přesto existují významná omezení. Léčba je nákladná a její aplikace může být doprovázena vážnými vedlejšími účinky, jako jsou zánětlivé reakce nebo neurologické komplikace. Největší výzvou ale zůstává léčba solidních nádorů, tedy těch, které nejsou krevního původu – například glioblastomu nebo metastazujícího ovariálního karcinomu.
Solidní nádory totiž vytvářejí prostředí, které CAR-T buňkám brání v průniku: hustá tkáňová struktura, kyselé pH i nedostatek živin brzdí jejich aktivitu. I přes tyto překážky však výzkumníci testují nové přístupy – například kombinaci s chemoterapií, radioterapií nebo tzv. checkpoint inhibitory, které blokují únikové strategie nádorových buněk.
U nádorů mozku se zkoumá například použití receptorů cílených na molekuly B7H3 nebo EGFRvIII, které se nacházejí pouze na povrchu nádorových buněk. Výzvou zůstává také překonání hematoencefalické bariéry – přirozené ochrany mozku, která brání přístupu mnoha léčiv.
U ovariálního karcinomu, na který v současnosti neexistuje kurativní léčba, ukazují první studie povzbudivé výsledky s cílením na nové nádorové markery. Výzkum pokračuje také v oblasti léčby autoimunitních onemocnění, jako je revmatoidní artritida, kde se CAR-T buňky rovněž testují s nadějnými výsledky.
Farmaceutický průmysl si slibuje od CAR-T technologií obrovský potenciál. Odhaduje se, že globální trh s těmito terapiemi vzroste z 10,4 miliardy dolarů v roce 2024 na více než 128 miliard dolarů v roce 2032. Tento růst ukazuje, že biotechnologická revoluce, kterou CAR-T přináší, je teprve na začátku.
CAR-T terapie představují zásadní průlom v onkologii. Přestože je ještě mnoho výzev před námi – zejména v boji se solidními nádory a v zajištění širší dostupnosti – je zřejmé, že personalizovaná medicína už není experimentální koncept. Stává se standardem, který mění životy pacientů po celém světě.
Planetární systémy nezbytné pro udržení života na Zemi se v důsledku znečištění a ničení přírodních stanovišť dostaly na nejhorší zaznamenanou úroveň. Z devíti takzvaných planetárních hranic, které určují stabilní prostředí pro lidskou civilizaci, je v současnosti sedm překročeno na historických maximech. Vyplývá to podle webu The Guarian z nejnovější vědecké zprávy zaměřené na stav planety, jejíž metodika byla stanovena v roce 2009.
Hlavní americké televizní stanice pozastavily společné vysílání z akcí prezidenta Donalda Trumpa v reakci na to, že zástupci stanic CNN, MS NOW a portálu Politico dostali zákaz vstupu do Bílého domu.
Podle amerických představitelů a mezinárodních zpravodajských zdrojů, na které se odkazuje stanice CNN, mohly ruské špionážní satelity pomoci Íránu k přesnějšímu zasažení amerických cílů na Blízkém východě. Přesně čtrnáct ruských družic se totiž pohybovalo nad americkou vojenskou základnou v Saudské Arábii pouhé dva dny před rozsáhlým íránským útokem.
Soudce federálního soudu ve Washingtonu zablokoval snahu správní rady Centra Johna F. Kennedyho pro múzická umění navrátit na budovu jméno amerického prezidenta Donalda Trumpa. Krátce po vynesení soudního rozhodnutí správní rada centra odhlasovala uzavření celého komplexu z důvodu plánované rekonstrukce a finančních potíží.
Americké ministerstvo obrany zvažuje výrazné snížení počtu svých vojáků umístěných v Evropě. Podle informací webu NBC News by ze starého kontinentu mohlo odejít nejméně dvacet pět tisíc příslušníků ozbrojených sil. V krajním případě by se stažení mohlo dotknout až čtyřiceti tisíc amerických vojáků, což by představovalo redukci přítomnosti téměř o polovinu. Zvažované kroky jsou součástí rozsáhlého přezkumu americké vojenské přítomnosti v zahraničí.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že energetický sektor Ruské federace utrpěl těžké škody v důsledku probíhajícího válečného konfliktu s Ukrajinou. Ve svém veřejném prohlášení vyzval k okamžitému ukončení tohoto podle něj nesmyslného a nikdy nekončícího střetu mezi Moskvou a Kyjevem. Reagoval tak na narůstající intenzitu ukrajinských úderů na ruskou energetickou infrastrukturu. Tyto útoky podle dostupných údajů vyřadily z provozu téměř polovinu rafinérských kapacit v zemi.
Americký prezident Donald Trump ostrým způsobem varoval íránský režim a prohlásil, že Spojené státy americké zvažují několik možností dalšího postupu vůči Teheránu. Podle jeho slov připadá v úvahu úplné zničení země, její ekonomický úpadek nebo uzavření vzájemné dohody. Šéf Bílého domu zdůraznil, že se v současnosti nachází ve fázi rozhodování o dalším vojenském vývoji. Dodal také, že v blízké době lze očekávat velmi zásadní události.
Klimatický jev El Niño dosáhl v Tichém oceánu rekordních teplot několik měsíců před svým očekávaným vrcholem. Nejnovější data ukázala, že nárůst teploty v Tichém oceánu dosáhl hodnoty 3,05 stupně Celsia nad dlouhodobým průměrem. Tato hodnota překonala dosavadní rekord 3,02 stupně Celsia z předchozího nejsilnějšího období. Klíčový ukazatel sledovaný meteorology, který zohledňuje i dlouhodobé globální oteplování způsobené lidskou činností, je rovněž na hranici překonání historického maxima.
Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski prohlásil, že v případě ruského útoku na Severoatlantickou alianci by NATO dokázalo Rusko porazit poměrně rychle. Svá slova zdůvodnil drtivou převahou Aliance v oblasti letectva, kterou disponuje oproti ruským silám. Šéf polské diplomacie tato vyjádření přednesl během diskuse na výročním zasedání Yalta European Strategy v Kyjevě. Zdůraznil přitom, že je nezbytné přesvědčit ruské vedení v čele s Vladimirem Putinem o tom, že jakýkoliv útok na Evropu by vyšel neuvěřitelně draho.
Ministerstvo dopravy oficiálně uznalo prozatímní schválení asistenčního systému Tesla FSD Supervised, které dříve dalo nizozemské schvalovací pracoviště RDW. Díky tomuto kroku mohou řidiči v České republice začít tento systém využívat za předem stanovených podmínek.
Bratr zesnulé princezny Diany, hrabě Charles Spencer, vyjádřil hluboké politování nad tím, že nedokázal zabránit kontroverznímu rozhovoru své sestry s novinářem Martinem Bashirem pro stanici BBC. Ve svých pamětech popsal, jak ho novinář zničehonic kontaktoval a snažil se získat přístup k princezně z Walesu. Ačkoliv Spencer svou sestru před Bashirem varoval a uvědomil si jeho nedůvěryhodnost, rozhovoru zabránit nedokázal. Nezávislé vyšetřování později potvrdilo, že novinář použil k získání rozhovoru neetické a klamavé praktiky.
Čínská novinářka Sophia Huang Xueqin, která pomáhala zažehnout tamní hnutí MeToo, byla po pěti letech propuštěna z vězení. Její návrat na svobodu přichází do prostředí, které se pod tlakem cenzury zásadně proměnilo. Dříve veřejné iniciativy upozorňující na sexuální obtěžování se postupně stáhly do soukromí. Propuštěné aktivistce navíc stále hrozí přísný dohled a výrazná omezení ze strany státních orgánů.