Evropská unie se chce stát globálním lídrem v ochraně dětí před negativními dopady sociálních sítí. Podle dokumentu, který získal server Politico, se několik členských států v čele s Řeckem, Francií a Španělskem připojilo k iniciativě, jež by mohla vést k přijetí celoevropských pravidel pro omezení přístupu dětí na platformy jako TikTok, Instagram či Snapchat.
Impulsem k této iniciativě byla i rozhodnutí mimo Evropu. Austrálie nedávno oznámila, že zavede minimální věk 16 let pro registraci na některé sociální sítě, a to již od konce letošního roku. Tento krok vyvolal globální diskuzi o tom, jak efektivně chránit děti před návykovým chováním, škodlivým obsahem a nadměrným trávením času online.
Návrh evropských zemí počítá se zavedením tzv. "digitální dospělosti" — věkové hranice, pod kterou by děti musely získat souhlas rodičů, pokud by si chtěly založit účet na sociálních sítích. Tím by fakticky skončila automatická dostupnost těchto platforem pro mladistvé bez jakékoli kontroly.
Téma bude projednáváno na zasedání ministrů pro digitální agendu začátkem června. Návrh má podporu i nadcházejícího předsednictví Rady EU, kterého se od července ujme Dánsko. Dánská ministryně pro digitální záležitosti Caroline Stage Olsen uvedla, že „ochrana dětí v online prostoru“ bude klíčovou prioritou. Premiérka Mette Frederiksen se již dříve vyslovila pro zákaz sociálních sítí pro děti mladší 15 let.
Dokument byl rozeslán členským státům 16. května s cílem získat jejich podporu před nadcházejícím jednáním. V textu se mimo jiné uvádí, že ochrana nezletilých před online riziky „vyžaduje společný postup na úrovni celé Evropské unie“.
Iniciativa navazuje na úsilí francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který již v dubnu 2024 prohlásil, že „Evropa musí znovu získat kontrolu nad životy svých dětí a mládeže“ a navrhl stanovit „digitální plnoletost“ od 15 let.
Evropská komise sice již připravuje určité kroky v rámci stávajících předpisů, jako je Akt o digitálních službách (Digital Services Act), ale nový návrh jde mnohem dál. Obsahuje například povinné ověřování věku přímo na úrovni zařízení, rozšíření rodičovské kontroly nebo zavedení evropských standardů pro omezování tzv. „návykových funkcí“ — tedy automatického přehrávání, personalizovaného obsahu nebo vyskakovacích upozornění.
Ověřování věku by se mělo uskutečňovat přímo na zařízeních jako jsou mobilní telefony a tablety, což se pravděpodobně setká s odporem technologických gigantů jako Apple a Google. Ti prosazují, aby se řešení odehrávalo spíše na úrovni aplikací nebo obchodů s aplikacemi.
Platformy jako Meta, TikTok, Google či X zatím na žádost o komentář nereagovaly. Právě tyto společnosti jsou však nejčastějším cílem kritiky kvůli tomu, že jejich algoritmy a design podporují dlouhodobé trávení času online – často právě u nezletilých.
Francie už v roce 2023 přijala zákon, který zakazuje přístup na sociální sítě osobám mladším 15 let, ovšem implementace těchto opatření stále není dokončena. Mezitím Macronova náměstkyně pro digitální agendu Clara Chappaz vede diplomatickou ofenzivu, aby pro celoevropský přístup získala podporu dalších států.
Podobnou aktivitu vyvíjí i Řecko, které je hlavním autorem současného návrhu. Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis se ovšem vyslovil proti plošnému zákazu, podle nějž „zákaz nefunguje“. Místo toho zdůrazňuje důležitost ověřování věku a úprav designu platforem tak, aby byly méně návykové pro děti.
Návrh, pod kterým jsou podepsáni digitální ministři Řecka, Francie a Španělska – Dimitris Papastergiou, Clara Chappaz a Óscar López Agueda – rovněž počítá s testováním nových nástrojů pro ověřování věku. Evropská komise už podle serveru Politico vybrala právě tyto tři země jako první, kde bude testována speciální aplikace pro ověřování věku.
Otázkou zůstává, jak rychle se podaří prosadit takto ambiciózní opatření v praxi. Spor o to, zda mají odpovědnost nést provozovatelé zařízení, aplikací, nebo obchodů s aplikacemi, může celý proces výrazně zkomplikovat.
Záměr však odhaluje rostoucí nervozitu evropských vlád z vlivu technologií na děti a mladistvé. Digitální závislost, duševní zdraví i kyberšikana se stávají politickým tématem a EU se tak připravuje učinit zásadní krok směrem k ochraně nejmladších uživatelů internetu.
Ukrajina v posledních týdnech převzala iniciativu v oslabování ruské válečné ekonomiky a spustila kampaň, kterou prezident Volodymyr Zelenskyj označil za „sankce dlouhého doletu“.
Dým ze stovek kanadských lesních požárů nadále zahaluje rozsáhlé oblasti Severní Ameriky a přináší nebezpečné znečištění ovzduší pro desítky milionů lidí. Výstrahy před špatnou kvalitou vzduchu byly vydány ve více než dvaceti státech USA, kam se kouř z požárů v jižní a střední Kanadě, severním Ontariu a Minnesotě přesunul.
Španělský premiér Pedro Sánchez v neděli odcestuje do Spojených států, aby na stadionu MetLife v New Jersey osobně zhlédl finálový zápas mistrovství světa ve fotbale mezi Španělskem a Argentinou. Vládní mluvčí potvrdil jeho přítomnost krátce poté, co svou účast oznámila také španělská královská rodina. Na stadionu bude zápas sledovat rovněž americký prezident Donald Trump, což může vést k poměrně napjatému setkání, neboť Sánchez patří k nejhlasitějším Trumpovým kritikům v Evropě.
Rozporuplné hlasování ve Sněmovně reprezentantů naplno odhalilo prohlubující se rozkol uvnitř Demokratické strany ohledně vojenské pomoci Izraeli. Návrh na zastavení této podpory, který předložil konzervativní republikánský kongresman Thomas Massie z Kentucky, byl sice díky drtivému odporu většiny republikánů a 98 demokratů zamítnut, v řadách demokratických poslanců však vyvolal téměř stoprocentní shodu v rozdělení sil. Pro utnutí vojenské pomoci totiž zvedlo ruku 103 demokratů a dalších deset se zdrželo, což představuje v novodobé historii americko-izraelských vztahů dříve nemyslitelný posun.
Velkolepý pohřeb nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, který zahynul na konci února při koordinovaných americko-izraelských náletech, naplno odkryl hluboké vnitřní rozepře v íránském režimu. Během smutečního průvodu v Teheránu čelil prezident Masúd Pezeškijan výkřikům „smrt kompromisníkovi“. Šéf íránské diplomacie Abbás Araghčí, který s Trumpovou administrativou vyjednal příměří a dosáhl částečného zrušení sankcí, musel z pohřbu dokonce utéct poté, co na něj dav začal házet kameny a označovat ho za zrádce.
Izraelští ministři obrany a financí oznámili plány na vybudování nových osad v Pásmu Gazy a vyčlenění stovek milionů dolarů na rozšíření výstavby na okupovaném Západním břehu Jordánu. Krajně pravicová koalice premiéra Benjamina Netanjahua se před nadcházejícími parlamentními volbami, které jsou naplánovány na 27. října, snaží urychleně rozšířit kontrolu nad palestinským územím.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Kanadě zavedením nových cel poté, co stovky lesních požárů zahalily velkou část severu Spojených států do hustého kouře. Trump označil situaci za invazi špinavého a nezdravého vzduchu do USA a obvinil sousední zemi ze záměrné nedbalosti při správě lesů. Uvedl, že bude telefonovat kanadskému premiérovi Marku Carneymu a bude žádat vysvětlení. V reakci na to někteří republikáni opětovně navrhli, aby se Kanada stala 51. státem USA, což v Kanadě vyvolalo vlnu nevole a protestní omezování cest do Ameriky.
I přes přísné zákazy režimu Kim Čong-una si jihokorejský pop, známý jako K-pop, nachází cestu k obyvatelům Severní Koreje. Pro mnohé uprchlíky, kteří nyní žijí v Jižní Koreji, znamenalo setkání s touto hudbou zásadní životní zlom a první dotek se svobodou.
Kdo nastoupí na uvolněné místo, až skončí druhý mandát Emmanuela Macrona? Hlavní favoritkou je navzdory posledním událostem jeho někdejší soupeřka Marine Le Penová. Potvrdily to i průzkumy, které proběhly po jejím odsouzení.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nabídl bývalému ministrovi vnitra Ihoru Klymenkovi post tajemníka Rady národní bezpečnosti a obrany (RNBO). Klymenko byl původně hlavní volbou hlavy státu na post nového ministra obrany, avšak masové občanské protesty proti odvolání jeho předchůdce Mychajla Fedorova tyto plány výrazně zkomplikovaly.
Evropská komise představila nový Akční plán pro elektrifikaci, jehož cílem je do roku 2040 zajistit čtyřicet šest procent celkové spotřeby energie v Evropské unii z elektřiny, což představuje zdvojnásobení současného stavu.