Evropská unie se chce stát globálním lídrem v ochraně dětí před negativními dopady sociálních sítí. Podle dokumentu, který získal server Politico, se několik členských států v čele s Řeckem, Francií a Španělskem připojilo k iniciativě, jež by mohla vést k přijetí celoevropských pravidel pro omezení přístupu dětí na platformy jako TikTok, Instagram či Snapchat.
Impulsem k této iniciativě byla i rozhodnutí mimo Evropu. Austrálie nedávno oznámila, že zavede minimální věk 16 let pro registraci na některé sociální sítě, a to již od konce letošního roku. Tento krok vyvolal globální diskuzi o tom, jak efektivně chránit děti před návykovým chováním, škodlivým obsahem a nadměrným trávením času online.
Návrh evropských zemí počítá se zavedením tzv. "digitální dospělosti" — věkové hranice, pod kterou by děti musely získat souhlas rodičů, pokud by si chtěly založit účet na sociálních sítích. Tím by fakticky skončila automatická dostupnost těchto platforem pro mladistvé bez jakékoli kontroly.
Téma bude projednáváno na zasedání ministrů pro digitální agendu začátkem června. Návrh má podporu i nadcházejícího předsednictví Rady EU, kterého se od července ujme Dánsko. Dánská ministryně pro digitální záležitosti Caroline Stage Olsen uvedla, že „ochrana dětí v online prostoru“ bude klíčovou prioritou. Premiérka Mette Frederiksen se již dříve vyslovila pro zákaz sociálních sítí pro děti mladší 15 let.
Dokument byl rozeslán členským státům 16. května s cílem získat jejich podporu před nadcházejícím jednáním. V textu se mimo jiné uvádí, že ochrana nezletilých před online riziky „vyžaduje společný postup na úrovni celé Evropské unie“.
Iniciativa navazuje na úsilí francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který již v dubnu 2024 prohlásil, že „Evropa musí znovu získat kontrolu nad životy svých dětí a mládeže“ a navrhl stanovit „digitální plnoletost“ od 15 let.
Evropská komise sice již připravuje určité kroky v rámci stávajících předpisů, jako je Akt o digitálních službách (Digital Services Act), ale nový návrh jde mnohem dál. Obsahuje například povinné ověřování věku přímo na úrovni zařízení, rozšíření rodičovské kontroly nebo zavedení evropských standardů pro omezování tzv. „návykových funkcí“ — tedy automatického přehrávání, personalizovaného obsahu nebo vyskakovacích upozornění.
Ověřování věku by se mělo uskutečňovat přímo na zařízeních jako jsou mobilní telefony a tablety, což se pravděpodobně setká s odporem technologických gigantů jako Apple a Google. Ti prosazují, aby se řešení odehrávalo spíše na úrovni aplikací nebo obchodů s aplikacemi.
Platformy jako Meta, TikTok, Google či X zatím na žádost o komentář nereagovaly. Právě tyto společnosti jsou však nejčastějším cílem kritiky kvůli tomu, že jejich algoritmy a design podporují dlouhodobé trávení času online – často právě u nezletilých.
Francie už v roce 2023 přijala zákon, který zakazuje přístup na sociální sítě osobám mladším 15 let, ovšem implementace těchto opatření stále není dokončena. Mezitím Macronova náměstkyně pro digitální agendu Clara Chappaz vede diplomatickou ofenzivu, aby pro celoevropský přístup získala podporu dalších států.
Podobnou aktivitu vyvíjí i Řecko, které je hlavním autorem současného návrhu. Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis se ovšem vyslovil proti plošnému zákazu, podle nějž „zákaz nefunguje“. Místo toho zdůrazňuje důležitost ověřování věku a úprav designu platforem tak, aby byly méně návykové pro děti.
Návrh, pod kterým jsou podepsáni digitální ministři Řecka, Francie a Španělska – Dimitris Papastergiou, Clara Chappaz a Óscar López Agueda – rovněž počítá s testováním nových nástrojů pro ověřování věku. Evropská komise už podle serveru Politico vybrala právě tyto tři země jako první, kde bude testována speciální aplikace pro ověřování věku.
Otázkou zůstává, jak rychle se podaří prosadit takto ambiciózní opatření v praxi. Spor o to, zda mají odpovědnost nést provozovatelé zařízení, aplikací, nebo obchodů s aplikacemi, může celý proces výrazně zkomplikovat.
Záměr však odhaluje rostoucí nervozitu evropských vlád z vlivu technologií na děti a mladistvé. Digitální závislost, duševní zdraví i kyberšikana se stávají politickým tématem a EU se tak připravuje učinit zásadní krok směrem k ochraně nejmladších uživatelů internetu.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová rezolutně prohlásila, že „Evropa se nenechá vydírat“ v reakci na nejnovější hrozbu Donalda Trumpa. Americký prezident totiž oznámil záměr uvalit desetiprocentní cla na osm členských států NATO, pokud nepodpoří jeho plán na prodej Grónska Spojeným státům.
V Moldavsku byl v sobotu objeven vrak ruského bezpilotního letounu typu Gerbera. Na zřícený stroj narazil náhodný lovec u vesnice Nucareni v okrese Telenesti. Tato lokalita se nachází přibližně 54 kilometrů od hranic s válkou zmítanou Ukrajinou.
Analytici a vojenští experti varují, že rok 2026 může být pro Vladimira Putina klíčovým momentem, kdy se pokusí upevnit svůj historický odkaz. Zatímco pozornost světa se upírá k mírovým jednáním na Ukrajině, v zákulisí sílí obavy, že šéf Kremlu pouze čeká na vhodnou příležitost k další agresi. Jeho cílem by se tentokrát mohl stát malý stát na hranicích NATO, čímž by přímo otestoval jednotu a odhodlání celé Aliance.
Slovenský premiér Robert Fico se v soukromém sídle amerického prezidenta Donalda Trumpa na Floridě zúčastnil neformálního jednání, které označil za velmi otevřené. Hlavními tématy jejich rozhovoru byly energetická bezpečnost, situace v Evropské unii a probíhající válka na Ukrajině. Setkání, kterého se účastnili i šéfové diplomacií obou zemí Juraj Blanár a Marco Rubio, proběhlo přímo v prezidentově obývacím pokoji, což Fico vnímá jako projev mimořádné důvěry.
Obyvatelé Ukrajiny v těchto dnech procházejí mimořádně těžkou zkouškou, protože čelí nejmrazivější zimě za dlouhá léta. Kyjevanka Kateryna Skurydina popsala, že musí spát v mnoha vrstvách oblečení a termoprádle pod hromadou přikrývek. Společnost v posteli jí dělá bezsrstý kocour Pušok, jehož přirozeně vysoká tělesná teplota jí slouží jako živý termofor. Od ničivých ruských úderů na energetickou síť z počátku ledna se totiž topení v jejím bytě téměř nespustilo.
Španělský premiér Pedro Sánchez se ostře opřel do snah amerického prezidenta Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska. V rozhovoru pro deník La Vanguardia prohlásil, že případná americká invaze na toto autonomní dánské území by udělala z Vladimira Putina nejšťastnějšího člověka na planetě. Podle Sáncheze by takový krok ze strany USA legitimoval ruskou agresi na Ukrajině a zasadil smrtelnou ránu Severoatlantické alianci.
Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.
Poté, co prezident USA Donald Trump pohrozil uvalením nových cel na osm zemí, které se staví proti prodeji tohoto autonomního dánského území, reagovali lídři evropských mocností ostrým odsouzením. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil Trumpovy hrozby za nepřijatelné a britský premiér Keir Starmer je prohlásil za zcela chybné.
V mrazivých podmínkách, které aktuálně sužují Pásmo Gazy, zemřelo v sobotu teprve 27denní nemluvně na následky těžkého podchlazení. Malá Aisha Ayesh al-Agha se stala již osmým dítětem, které v této oblasti během letošní zimy podlehlo extrémně nízkým teplotám. Přestože byla okamžitě převezena do nemocnice Nasser v Chán Júnisu, lékaři jí již nedokázali pomoci.
Íránský nejvyšší duchovní vůdce, ajatolláh Alí Chameneí, poprvé veřejně přiznal, že si vlna protestů z posledních dvou týdnů vyžádala tisíce lidských životů. Ve svém čtvrtečním projevu potvrdil masové ztráty na životech a dodal, že někteří lidé zemřeli „nehumánním a barbarským způsobem“. Z odpovědnosti za krveprolití však obvinil Spojené státy a amerického prezidenta Donalda Trumpa označil za zločince kvůli jeho otevřené podpoře demonstrantů.
Donald Trump ohlásil zavedení nových cel zaměřených na evropské spojence, kterými chce Dánsko donutit k prodeji tohoto autonomního území. Podle prezidenta jde o logický krok, protože USA údajně Evropu dlouhodobě finančně dotovaly a nyní je čas, aby Dánsko tento „dluh“ vyrovnalo právě postoupením Arktidy.
Pražský sjezd ODS zažil moment, o kterém se v kuloárech šeptalo už od samého začátku. Původně ohlášený souboj o post prvního místopředsedy mezi senátorem Martinem Červíčkem a starostou Tomášem Portlíkem se nakonec nekonal. Červíček totiž přímo na pódiu ukončil svou kandidaturu a vyzval přítomné, aby svůj hlas dali právě Portlíkovi, kterého vidí jako budoucího primátora Prahy.