Evropská unie se chce stát globálním lídrem v ochraně dětí před negativními dopady sociálních sítí. Podle dokumentu, který získal server Politico, se několik členských států v čele s Řeckem, Francií a Španělskem připojilo k iniciativě, jež by mohla vést k přijetí celoevropských pravidel pro omezení přístupu dětí na platformy jako TikTok, Instagram či Snapchat.
Impulsem k této iniciativě byla i rozhodnutí mimo Evropu. Austrálie nedávno oznámila, že zavede minimální věk 16 let pro registraci na některé sociální sítě, a to již od konce letošního roku. Tento krok vyvolal globální diskuzi o tom, jak efektivně chránit děti před návykovým chováním, škodlivým obsahem a nadměrným trávením času online.
Návrh evropských zemí počítá se zavedením tzv. "digitální dospělosti" — věkové hranice, pod kterou by děti musely získat souhlas rodičů, pokud by si chtěly založit účet na sociálních sítích. Tím by fakticky skončila automatická dostupnost těchto platforem pro mladistvé bez jakékoli kontroly.
Téma bude projednáváno na zasedání ministrů pro digitální agendu začátkem června. Návrh má podporu i nadcházejícího předsednictví Rady EU, kterého se od července ujme Dánsko. Dánská ministryně pro digitální záležitosti Caroline Stage Olsen uvedla, že „ochrana dětí v online prostoru“ bude klíčovou prioritou. Premiérka Mette Frederiksen se již dříve vyslovila pro zákaz sociálních sítí pro děti mladší 15 let.
Dokument byl rozeslán členským státům 16. května s cílem získat jejich podporu před nadcházejícím jednáním. V textu se mimo jiné uvádí, že ochrana nezletilých před online riziky „vyžaduje společný postup na úrovni celé Evropské unie“.
Iniciativa navazuje na úsilí francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který již v dubnu 2024 prohlásil, že „Evropa musí znovu získat kontrolu nad životy svých dětí a mládeže“ a navrhl stanovit „digitální plnoletost“ od 15 let.
Evropská komise sice již připravuje určité kroky v rámci stávajících předpisů, jako je Akt o digitálních službách (Digital Services Act), ale nový návrh jde mnohem dál. Obsahuje například povinné ověřování věku přímo na úrovni zařízení, rozšíření rodičovské kontroly nebo zavedení evropských standardů pro omezování tzv. „návykových funkcí“ — tedy automatického přehrávání, personalizovaného obsahu nebo vyskakovacích upozornění.
Ověřování věku by se mělo uskutečňovat přímo na zařízeních jako jsou mobilní telefony a tablety, což se pravděpodobně setká s odporem technologických gigantů jako Apple a Google. Ti prosazují, aby se řešení odehrávalo spíše na úrovni aplikací nebo obchodů s aplikacemi.
Platformy jako Meta, TikTok, Google či X zatím na žádost o komentář nereagovaly. Právě tyto společnosti jsou však nejčastějším cílem kritiky kvůli tomu, že jejich algoritmy a design podporují dlouhodobé trávení času online – často právě u nezletilých.
Francie už v roce 2023 přijala zákon, který zakazuje přístup na sociální sítě osobám mladším 15 let, ovšem implementace těchto opatření stále není dokončena. Mezitím Macronova náměstkyně pro digitální agendu Clara Chappaz vede diplomatickou ofenzivu, aby pro celoevropský přístup získala podporu dalších států.
Podobnou aktivitu vyvíjí i Řecko, které je hlavním autorem současného návrhu. Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis se ovšem vyslovil proti plošnému zákazu, podle nějž „zákaz nefunguje“. Místo toho zdůrazňuje důležitost ověřování věku a úprav designu platforem tak, aby byly méně návykové pro děti.
Návrh, pod kterým jsou podepsáni digitální ministři Řecka, Francie a Španělska – Dimitris Papastergiou, Clara Chappaz a Óscar López Agueda – rovněž počítá s testováním nových nástrojů pro ověřování věku. Evropská komise už podle serveru Politico vybrala právě tyto tři země jako první, kde bude testována speciální aplikace pro ověřování věku.
Otázkou zůstává, jak rychle se podaří prosadit takto ambiciózní opatření v praxi. Spor o to, zda mají odpovědnost nést provozovatelé zařízení, aplikací, nebo obchodů s aplikacemi, může celý proces výrazně zkomplikovat.
Záměr však odhaluje rostoucí nervozitu evropských vlád z vlivu technologií na děti a mladistvé. Digitální závislost, duševní zdraví i kyberšikana se stávají politickým tématem a EU se tak připravuje učinit zásadní krok směrem k ochraně nejmladších uživatelů internetu.
Je vysoce pravděpodobné, že americký prezident Donald Trump a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching se setkají ještě letos. Podle zpravodajské stanice CNN to v pátek řekl šéf americké diplomacie Marco Rubio.
Felix Slováček nemohl chybět v Karlových Varech, ale manželku Dádu Patrasovou nechal doma, ačkoliv se spolu před časem objevili mezi lidmi, kterým se ona po smrti jejich milované dcery Aničky vyhýbala. Co říká jeho žena na Slováčkovu přítomnost na filmovém festivalu?
Vypnutí přepínačů paliva během vzletu zřejmě způsobilo tragickou červnovou nehodu letounu společnosti Air India v indickém Ahmedabádu, kterou přežil jediný člověk. Vyplývá to z předběžných závěrů vyšetřování, které bude pokračovat. Informovala o tom CNN.
Dnes skončí v Karlových Varech letošní 59. ročník Mezinárodního filmového festivalu. V jeho závěru si švédský herec Stellan Skarsgård převezme Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii. Napilno měl ale už v pátek, přičemž dorazil ještě o den dříve.
Žhavé letní počasí si v posledních dnech vzalo prázdniny a přinejmenším v sobotu to ještě bude platit. V neděli už se maximální teploty přiblíží tropické třicítce, vyplývá z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Pod 20 procent klesly preference koalice Spolu v červnovém volebním modelu agentury Median. Volby by vyhrálo opoziční hnutí ANO, hlas by mu dala téměř třetina voličů. Do Poslanecké sněmovny by se dostalo sedm kandidujících subjektů.
V Moskvě ve čtvrtek proběhl pohřeb exministra Romana Starovojta, který údajně spáchal sebevraždu krátce poté, co jej prezident Vladimir Putin odvolal z funkce. Šéf Kremlu na smutečním obřadu chyběl a neposlal ani věnec.
Jiřina Bohdalová se nadále zotavuje z červnové operace srdce, takže dokonce vynechává letošní ročník karlovarského filmového festivalu. Jednou věcí si ale může být jistá. Kamarádi na ni myslí. Například exprezident Miloš Zeman.
Je to dnes týden, kdy Česko postihl rozsáhlý blackout. Společnost ČEPS ve čtvrtek odhalila, jaké jsou dosavadní závěry vyšetřování události, které nadále pokračuje. Podle předsedy představenstva Martina Durčáka došlo k násobení poruch. Soustava pak nápor nevydržela.
Letošní ročník karlovarského filmového festivalu, který je prvním po květnové smrti prezidenta Jiřího Bartošky, se chýlí ke konci. Vyvrcholí předáním cen v sobotu večer. Na poslední chvíli dorazil do Varů i nejvyšší představitel české vlády.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) naznačil, že se neplánuje osobně účastnit soudního procesu ve věci atentátu na svou osobu. Prohlásil také, že střelci odpustil. Zaútočil naopak na opoziční politiky a média.
Přání pevného zdraví je tentokrát opravdu namístě. Jiří Krampol slaví právě dnes 87. narozeniny, ale podle nejnovějších informací rozhodně nemá náladu se bavit. Údajně ho totiž opět zradilo zdraví.