Evropská unie se chce stát globálním lídrem v ochraně dětí před negativními dopady sociálních sítí. Podle dokumentu, který získal server Politico, se několik členských států v čele s Řeckem, Francií a Španělskem připojilo k iniciativě, jež by mohla vést k přijetí celoevropských pravidel pro omezení přístupu dětí na platformy jako TikTok, Instagram či Snapchat.
Impulsem k této iniciativě byla i rozhodnutí mimo Evropu. Austrálie nedávno oznámila, že zavede minimální věk 16 let pro registraci na některé sociální sítě, a to již od konce letošního roku. Tento krok vyvolal globální diskuzi o tom, jak efektivně chránit děti před návykovým chováním, škodlivým obsahem a nadměrným trávením času online.
Návrh evropských zemí počítá se zavedením tzv. "digitální dospělosti" — věkové hranice, pod kterou by děti musely získat souhlas rodičů, pokud by si chtěly založit účet na sociálních sítích. Tím by fakticky skončila automatická dostupnost těchto platforem pro mladistvé bez jakékoli kontroly.
Téma bude projednáváno na zasedání ministrů pro digitální agendu začátkem června. Návrh má podporu i nadcházejícího předsednictví Rady EU, kterého se od července ujme Dánsko. Dánská ministryně pro digitální záležitosti Caroline Stage Olsen uvedla, že „ochrana dětí v online prostoru“ bude klíčovou prioritou. Premiérka Mette Frederiksen se již dříve vyslovila pro zákaz sociálních sítí pro děti mladší 15 let.
Dokument byl rozeslán členským státům 16. května s cílem získat jejich podporu před nadcházejícím jednáním. V textu se mimo jiné uvádí, že ochrana nezletilých před online riziky „vyžaduje společný postup na úrovni celé Evropské unie“.
Iniciativa navazuje na úsilí francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který již v dubnu 2024 prohlásil, že „Evropa musí znovu získat kontrolu nad životy svých dětí a mládeže“ a navrhl stanovit „digitální plnoletost“ od 15 let.
Evropská komise sice již připravuje určité kroky v rámci stávajících předpisů, jako je Akt o digitálních službách (Digital Services Act), ale nový návrh jde mnohem dál. Obsahuje například povinné ověřování věku přímo na úrovni zařízení, rozšíření rodičovské kontroly nebo zavedení evropských standardů pro omezování tzv. „návykových funkcí“ — tedy automatického přehrávání, personalizovaného obsahu nebo vyskakovacích upozornění.
Ověřování věku by se mělo uskutečňovat přímo na zařízeních jako jsou mobilní telefony a tablety, což se pravděpodobně setká s odporem technologických gigantů jako Apple a Google. Ti prosazují, aby se řešení odehrávalo spíše na úrovni aplikací nebo obchodů s aplikacemi.
Platformy jako Meta, TikTok, Google či X zatím na žádost o komentář nereagovaly. Právě tyto společnosti jsou však nejčastějším cílem kritiky kvůli tomu, že jejich algoritmy a design podporují dlouhodobé trávení času online – často právě u nezletilých.
Francie už v roce 2023 přijala zákon, který zakazuje přístup na sociální sítě osobám mladším 15 let, ovšem implementace těchto opatření stále není dokončena. Mezitím Macronova náměstkyně pro digitální agendu Clara Chappaz vede diplomatickou ofenzivu, aby pro celoevropský přístup získala podporu dalších států.
Podobnou aktivitu vyvíjí i Řecko, které je hlavním autorem současného návrhu. Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis se ovšem vyslovil proti plošnému zákazu, podle nějž „zákaz nefunguje“. Místo toho zdůrazňuje důležitost ověřování věku a úprav designu platforem tak, aby byly méně návykové pro děti.
Návrh, pod kterým jsou podepsáni digitální ministři Řecka, Francie a Španělska – Dimitris Papastergiou, Clara Chappaz a Óscar López Agueda – rovněž počítá s testováním nových nástrojů pro ověřování věku. Evropská komise už podle serveru Politico vybrala právě tyto tři země jako první, kde bude testována speciální aplikace pro ověřování věku.
Otázkou zůstává, jak rychle se podaří prosadit takto ambiciózní opatření v praxi. Spor o to, zda mají odpovědnost nést provozovatelé zařízení, aplikací, nebo obchodů s aplikacemi, může celý proces výrazně zkomplikovat.
Záměr však odhaluje rostoucí nervozitu evropských vlád z vlivu technologií na děti a mladistvé. Digitální závislost, duševní zdraví i kyberšikana se stávají politickým tématem a EU se tak připravuje učinit zásadní krok směrem k ochraně nejmladších uživatelů internetu.
Zatímco probíhá vyjednávání mezi Spojenými státy a Íránem o možném ukončení jejich válečného střetu, izraelsko-libanonská fronta zůstává plně aktivní. Izraelská vláda původně vstupovala do konfliktu s Íránem s cílem svrhnout tamní islámskou republiku a definitivně vyřešit hrozbu ze strany hnutí Hizballáh, které by bez íránské podpory mělo podle předpokladů podlehnout. Teheránu se však podařilo využít své pozice a kontrolu nad Hormuzským průlivem k ochraně tohoto svého klíčového partnera, přičemž případnou dohodu s Washingtonem podmiňuje úplným zastavením izraelských útoků v Libanonu.
Organizace WHO nedávno vyhlásila stav veřejného ohrožení mezinárodního významu kvůli šíření eboly v Demokratické republice Kongo a Ugandě. Světová zdravotnická organizace zároveň asistovala u výskytu hantaviru na výletní lodi v Atlantiku, kde pomáhala s evakuací, rizikovými analýzami a léčbou. Tyto případy ukazují nepostradatelnost globální koordinace a přeshraniční pomoci. Podmínky pro takto rychlé zásahy se však v současnosti vytrácejí.
Izraelské ozbrojené síly obsadily v Libanonu historickou křižáckou pevnost Beaufort ze dvanáctého století. Podle dostupných informací se jedná o nejhlubší vojenský průnik na libanonské území za posledních více než 25 let. Tato významná památka, známá také pod arabským názvem Kal’at al-Šakíf, se tyčí na výrazném skalním ostrohu na okraji soutěsky řeky Litani. Strategické umístění objektu nabízí mimořádný výhled na celé jižní území Libanonu, což z něj činilo klíčový bod vojenského zájmu již v dobách středověkých křižáckých výprav.
Prudký nárůst cen ropy od začátku blízkovýchodního konfliktu sice vyhnal náklady na paliva nahoru a vyvolal celosvětové obavy z jejich nedostatku, avšak v Číně se v souvislosti s energetickou krizí děje něco velmi neobvyklého. Podle údajů společnosti JPMorgan tamní poptávka po ropě klesla o devět procent v porovnání s obdobím před vypuknutím války s Íránem. Pro představu, během globální ekonomické recese v roce 2008 se celosvětová poptávka snížila o pouhá dvě procenta, což z nynějšího čínského propadu činí zdánlivou hospodářskou noční můru. Čína se přitom ani zdaleka nenachází na pokraji ekonomického kolapsu.
Tichým oceánem se šíří klimatický fenomén El Niño podstatně rychleji, než vědci původně předpokládali. Nejnovější data Centra pro předpověď klimatu, které spadá pod Národní úřad pro oceán a atmosféru, ukazují na rapidně rostoucí šance, že by tento jev mohl do podzimu či zimy nabýt historické síly. Odborníci v této souvislosti zmiňují možnost vzniku vzácného takzvaného super El Niňa. Pravděpodobnost, že anomálie dosáhne silné nebo velmi silné intenzity, se v současné době odhaduje na 66 procent.
Pokud by konflikt na Blízkém východě přetrval až do příštího roku, tvrdě by zasáhl globální ekonomický růst, uvrhl některé země do recese a způsobil vážný nedostatek energií. Ve svém nejnovějším hospodářském výhledu před tím varuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Tento pařížský klub sdružující vyspělé státy světa nastínil scénář s názvem „prodloužené narušení“, který počítá s variantou, že by Spojené státy a Írán nedosáhly dohody dříve než v roce 2027.
Nová vědecká studie naznačuje, že dlouhodobé užívání léků na hubnutí by mohlo ročně zabránit tisícům operací spojených s výměnou kolenního kloubu. Globálně trpí osteoartrózou více než 500 milionů lidí, přičemž artróza kolene je vůbec nejčastější formou tohoto onemocnění. Jen ve Spojených státech postihuje přibližně 14 milionů osob a ve Velké Británii se týká více než 5 milionů lidí. Mnoho z těchto pacientů nakonec musí podstoupit chirurgický zákrok, přičemž například v samotné Británii se každoročně provede přes 120 000 totálních endoprotéz kolene. Nadváha a obezita přitom riziko rozvoje tohoto onemocnění výrazně zvyšují, protože nadměrně zatěžují klouby.
Izraelské vojenské síly v úterý nepřestávaly útočit na jiholibanonské území, nicméně hlavní město Bejrút zůstalo ušetřeno. Stalo se tak na základě dohody o částečném klidu zbraní s ozbrojeným hnutím Hizballáh, které podporuje Írán. Libanonská strana uvedla, že toto ujednání oznámil americký prezident Donald Trump v pondělí pozdě večer. Podle stanovených podmínek se Izrael zavázal nebombardovat metropoli výměnou za to, že Hizballáh nebude podnikat útoky na izraelské území. K dohodě došlo poté, co Teherán upozornil, že izraelské vojenské akce v Libanonu ohrožují rozhovory o ukončení války se Spojenými státy.
Napětí mezi USA a Íránem nepolevuje na diplomatické úrovni ani na bojišti. V uplynulých hodinách došlo k dalším vzájemným útokům, zatímco mírová jednání se neposouvají ke zdárnému konci. Upozornila na to BBC.
Česko v neděli na závěr meteorologického jara zasáhly bouřky, které měly být podle výstrahy až velmi silné. Podle nejnovějších informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se dokonce vyskytla dvě tornáda.
Americká banka dramaticky navýšila očekávanou cenu akcií české společnosti ČEZ, o takřka 400 Kč na akcii. Může to být bolehlav pro Babišovu vládu, pokud jí to zdraží postátnění výroby elektřiny.
Buckinghamský palác je v úzkých. Podle zjištění novinářů již před šesti lety obdržel emaily, které mají dokazovat, že bývalý princ Andrew sdílel tajné vládní informace s nepovolanými osobami. Odhalení vyvolalo reakce, včetně vyjádření jedné z obětí finančníka Jeffreyho Epsteina.