Evropská unie se chce stát globálním lídrem v ochraně dětí před negativními dopady sociálních sítí. Podle dokumentu, který získal server Politico, se několik členských států v čele s Řeckem, Francií a Španělskem připojilo k iniciativě, jež by mohla vést k přijetí celoevropských pravidel pro omezení přístupu dětí na platformy jako TikTok, Instagram či Snapchat.
Impulsem k této iniciativě byla i rozhodnutí mimo Evropu. Austrálie nedávno oznámila, že zavede minimální věk 16 let pro registraci na některé sociální sítě, a to již od konce letošního roku. Tento krok vyvolal globální diskuzi o tom, jak efektivně chránit děti před návykovým chováním, škodlivým obsahem a nadměrným trávením času online.
Návrh evropských zemí počítá se zavedením tzv. "digitální dospělosti" — věkové hranice, pod kterou by děti musely získat souhlas rodičů, pokud by si chtěly založit účet na sociálních sítích. Tím by fakticky skončila automatická dostupnost těchto platforem pro mladistvé bez jakékoli kontroly.
Téma bude projednáváno na zasedání ministrů pro digitální agendu začátkem června. Návrh má podporu i nadcházejícího předsednictví Rady EU, kterého se od července ujme Dánsko. Dánská ministryně pro digitální záležitosti Caroline Stage Olsen uvedla, že „ochrana dětí v online prostoru“ bude klíčovou prioritou. Premiérka Mette Frederiksen se již dříve vyslovila pro zákaz sociálních sítí pro děti mladší 15 let.
Dokument byl rozeslán členským státům 16. května s cílem získat jejich podporu před nadcházejícím jednáním. V textu se mimo jiné uvádí, že ochrana nezletilých před online riziky „vyžaduje společný postup na úrovni celé Evropské unie“.
Iniciativa navazuje na úsilí francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který již v dubnu 2024 prohlásil, že „Evropa musí znovu získat kontrolu nad životy svých dětí a mládeže“ a navrhl stanovit „digitální plnoletost“ od 15 let.
Evropská komise sice již připravuje určité kroky v rámci stávajících předpisů, jako je Akt o digitálních službách (Digital Services Act), ale nový návrh jde mnohem dál. Obsahuje například povinné ověřování věku přímo na úrovni zařízení, rozšíření rodičovské kontroly nebo zavedení evropských standardů pro omezování tzv. „návykových funkcí“ — tedy automatického přehrávání, personalizovaného obsahu nebo vyskakovacích upozornění.
Ověřování věku by se mělo uskutečňovat přímo na zařízeních jako jsou mobilní telefony a tablety, což se pravděpodobně setká s odporem technologických gigantů jako Apple a Google. Ti prosazují, aby se řešení odehrávalo spíše na úrovni aplikací nebo obchodů s aplikacemi.
Platformy jako Meta, TikTok, Google či X zatím na žádost o komentář nereagovaly. Právě tyto společnosti jsou však nejčastějším cílem kritiky kvůli tomu, že jejich algoritmy a design podporují dlouhodobé trávení času online – často právě u nezletilých.
Francie už v roce 2023 přijala zákon, který zakazuje přístup na sociální sítě osobám mladším 15 let, ovšem implementace těchto opatření stále není dokončena. Mezitím Macronova náměstkyně pro digitální agendu Clara Chappaz vede diplomatickou ofenzivu, aby pro celoevropský přístup získala podporu dalších států.
Podobnou aktivitu vyvíjí i Řecko, které je hlavním autorem současného návrhu. Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis se ovšem vyslovil proti plošnému zákazu, podle nějž „zákaz nefunguje“. Místo toho zdůrazňuje důležitost ověřování věku a úprav designu platforem tak, aby byly méně návykové pro děti.
Návrh, pod kterým jsou podepsáni digitální ministři Řecka, Francie a Španělska – Dimitris Papastergiou, Clara Chappaz a Óscar López Agueda – rovněž počítá s testováním nových nástrojů pro ověřování věku. Evropská komise už podle serveru Politico vybrala právě tyto tři země jako první, kde bude testována speciální aplikace pro ověřování věku.
Otázkou zůstává, jak rychle se podaří prosadit takto ambiciózní opatření v praxi. Spor o to, zda mají odpovědnost nést provozovatelé zařízení, aplikací, nebo obchodů s aplikacemi, může celý proces výrazně zkomplikovat.
Záměr však odhaluje rostoucí nervozitu evropských vlád z vlivu technologií na děti a mladistvé. Digitální závislost, duševní zdraví i kyberšikana se stávají politickým tématem a EU se tak připravuje učinit zásadní krok směrem k ochraně nejmladších uživatelů internetu.
V Česku dnes započal meteorologický podzim a pomalu se blíží i první víkend během tohoto ročního období. Podle předpovědi nabídne přeháňky, ale zároveň i poměrně teplé počasí. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Írán je mrtvý, prohlásil americký prezident Donald Trump na sociálních sítích. Teherán podle jeho slov přišel o námořnictvo i letectvo a nemá prostředky na výplaty pro vojáky či policisty. Trump se navezl také do íránského politického vedení.
Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu.
Americký prezident Donald Trump měl vždy blízko i k šoubyznysu, jemuž se zcela nevyhýbá ani jako nejvyšší představitel Spojených států amerických. Důkazem je jeho nejnovější iniciativa, kdy se chce pokusit Hollywoodu vrátit zašlou slávu.
ODS představila část reformy vzdělávání 8+2, která počítá se zkrácením základní školy na osm let a nejméně dvěma povinnými roky na střední škole. Dnes představená část reformy se věnuje změně financování. Jen zrušení devátých tříd může podle ODS přinést úsporu přibližně 9 miliard korun.
Kriminalisté Národní centrály proti organizovanému zločinu služby kriminální policie a vyšetřování (NCOZ) navrhli obžalobu cizince, který porušoval mezinárodní sankce. Policisté zajistili přes 60 milionů korun.
Babišova vláda schválila návrh Ministerstva práce a sociálních věcí, který od 1. ledna příštího roku upraví parametry podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci. O detailech informuje ministerstvo v tiskové zprávě.
Za úspěch amerického prezidenta Donalda Trumpa je považováno nejnovější rozhodnutí Nejvyššího soudu. Soudci nejtěsnější většinou rozhodli, že stavba tanečního sálu Bílého domu za 400 milionů dolarů může pokračovat. Informovala o tom britská BBC.
Více než měsíc poté, co v New Yorku prohrál se svou Argentinou finále letošního fotbalového světového šampionátu se Španělskem, se jedna z největších argentinských fotbalových hvězd Lionel Messi rozhodla ve svých 39 letech ukončit reprezentační kariéru. Mistr světa z roku 2022 a držitel stříbra z MS 2014 se tak rozhodl poté, co má za sebou odehraných 207 reprezentačních duelů, během kterých zaznamenal 125 branek.
Návrh státního rozpočtu na rok 2027 se schodkem 389 miliard korun není dobrá zpráva pro české veřejné finance. Jde o výrazně vyšší deficit, než se ještě před několika týdny čekalo, a také o podstatné zhoršení proti letošnímu plánovanému schodku 310 miliard korun. Zvlášť nepříjemné je, že k tak výraznému rozpočtovému uvolnění dochází v době, kdy česká ekonomika roste, nikoli v recesi.
Norsko se nadále vyrovnává se smrtí krále Haralda V., jenž zemřel minulý týden ve věku 89 let. Na trůnu jej nahradil jeho třiapadesátiletý syn Haakon VIII., jemuž přišla i kondolence z Česka. Postaral se o ni prezident Petr Pavel.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se v pondělí zúčastnil ve Slovinsku Bledského strategického fóra, kde diskutoval s předsedy vlád Slovinska, Chorvatska a Maďarska. Ve svém vystoupení mimo jiné odmítl návrh, podle kterého by členské státy v příštím dlouhodobém rozpočtu EU spravovaly menší část evropských prostředků. Podpořil také roli zemí Visegrádské skupiny při formování budoucnosti Evropy a nastínil kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti.