Evropská unie se chce stát globálním lídrem v ochraně dětí před negativními dopady sociálních sítí. Podle dokumentu, který získal server Politico, se několik členských států v čele s Řeckem, Francií a Španělskem připojilo k iniciativě, jež by mohla vést k přijetí celoevropských pravidel pro omezení přístupu dětí na platformy jako TikTok, Instagram či Snapchat.
Impulsem k této iniciativě byla i rozhodnutí mimo Evropu. Austrálie nedávno oznámila, že zavede minimální věk 16 let pro registraci na některé sociální sítě, a to již od konce letošního roku. Tento krok vyvolal globální diskuzi o tom, jak efektivně chránit děti před návykovým chováním, škodlivým obsahem a nadměrným trávením času online.
Návrh evropských zemí počítá se zavedením tzv. "digitální dospělosti" — věkové hranice, pod kterou by děti musely získat souhlas rodičů, pokud by si chtěly založit účet na sociálních sítích. Tím by fakticky skončila automatická dostupnost těchto platforem pro mladistvé bez jakékoli kontroly.
Téma bude projednáváno na zasedání ministrů pro digitální agendu začátkem června. Návrh má podporu i nadcházejícího předsednictví Rady EU, kterého se od července ujme Dánsko. Dánská ministryně pro digitální záležitosti Caroline Stage Olsen uvedla, že „ochrana dětí v online prostoru“ bude klíčovou prioritou. Premiérka Mette Frederiksen se již dříve vyslovila pro zákaz sociálních sítí pro děti mladší 15 let.
Dokument byl rozeslán členským státům 16. května s cílem získat jejich podporu před nadcházejícím jednáním. V textu se mimo jiné uvádí, že ochrana nezletilých před online riziky „vyžaduje společný postup na úrovni celé Evropské unie“.
Iniciativa navazuje na úsilí francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který již v dubnu 2024 prohlásil, že „Evropa musí znovu získat kontrolu nad životy svých dětí a mládeže“ a navrhl stanovit „digitální plnoletost“ od 15 let.
Evropská komise sice již připravuje určité kroky v rámci stávajících předpisů, jako je Akt o digitálních službách (Digital Services Act), ale nový návrh jde mnohem dál. Obsahuje například povinné ověřování věku přímo na úrovni zařízení, rozšíření rodičovské kontroly nebo zavedení evropských standardů pro omezování tzv. „návykových funkcí“ — tedy automatického přehrávání, personalizovaného obsahu nebo vyskakovacích upozornění.
Ověřování věku by se mělo uskutečňovat přímo na zařízeních jako jsou mobilní telefony a tablety, což se pravděpodobně setká s odporem technologických gigantů jako Apple a Google. Ti prosazují, aby se řešení odehrávalo spíše na úrovni aplikací nebo obchodů s aplikacemi.
Platformy jako Meta, TikTok, Google či X zatím na žádost o komentář nereagovaly. Právě tyto společnosti jsou však nejčastějším cílem kritiky kvůli tomu, že jejich algoritmy a design podporují dlouhodobé trávení času online – často právě u nezletilých.
Francie už v roce 2023 přijala zákon, který zakazuje přístup na sociální sítě osobám mladším 15 let, ovšem implementace těchto opatření stále není dokončena. Mezitím Macronova náměstkyně pro digitální agendu Clara Chappaz vede diplomatickou ofenzivu, aby pro celoevropský přístup získala podporu dalších států.
Podobnou aktivitu vyvíjí i Řecko, které je hlavním autorem současného návrhu. Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis se ovšem vyslovil proti plošnému zákazu, podle nějž „zákaz nefunguje“. Místo toho zdůrazňuje důležitost ověřování věku a úprav designu platforem tak, aby byly méně návykové pro děti.
Návrh, pod kterým jsou podepsáni digitální ministři Řecka, Francie a Španělska – Dimitris Papastergiou, Clara Chappaz a Óscar López Agueda – rovněž počítá s testováním nových nástrojů pro ověřování věku. Evropská komise už podle serveru Politico vybrala právě tyto tři země jako první, kde bude testována speciální aplikace pro ověřování věku.
Otázkou zůstává, jak rychle se podaří prosadit takto ambiciózní opatření v praxi. Spor o to, zda mají odpovědnost nést provozovatelé zařízení, aplikací, nebo obchodů s aplikacemi, může celý proces výrazně zkomplikovat.
Záměr však odhaluje rostoucí nervozitu evropských vlád z vlivu technologií na děti a mladistvé. Digitální závislost, duševní zdraví i kyberšikana se stávají politickým tématem a EU se tak připravuje učinit zásadní krok směrem k ochraně nejmladších uživatelů internetu.
Tři lidé zemřeli při nočním ukrajinském útoku na ruskou Moskvu a její okolí. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského šlo o reakci na prodlužování konfliktu ze strany Ruska a jeho útoky na ukrajinská města.
Policie se setkává i s podvody, kterým se skoro nechce uvěřit. Momentálně jde například o případ, kdy žena z Vysočiny naletěla osobě vydávající se za populárního slovenského rockera Paľa Haberu. Vznikla škoda ve výši desítek tisíc korun.
Květnové počasí v Česku přineslo první záchvěv léta a zřejmě i poslední záchvěv zimy. Uplynulé dny totiž přinesly ochlazení, na hory se dokonce vrátil sníh. Na hřebenech vydržel i několik dní, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Donald Trump by se jako americký prezident měl starat především o blaho občanů, ale zjevně nezapomíná ani na sebe. V prvním letošním čtvrtletí čile obchodoval s akciemi, denně prováděl v průměru 59 obchodů. Ve velkém nakupoval akcie Nvidie, Oraclu, Microsoftu či Boeingu.
Na čerstvě pětadevadesátileté Jiřině Bohdalové se podepisuje náročný květnový program. Z Prahy se vytratila už po narozeninové oslavě a do města nevyrazila ani v sobotu, i když se měla objevit na jedné akci. Proč se slavná herečka nedostaví na místo určení?
Praha chystá zajímavou novinku v městské hromadné dopravě. Od léta zavede autobusovou linku mezi šestou a osmou městskou částí, která využije tunel Blanka. Pod číslem 145 vytvoří v trase Sídliště Čimice – Bohnice – Kobylisy – Dejvická vítanou alternativu k trase metrem přes centrum města i individuální automobilové dopravě. Cestu mezi Kobylisy a Dejvickou by měl "tunelbus" zvládnout pod 20 minut.
Světová zdravotnická organizace (WHO) poprvé zareagovala na obavy související s aktuálním šířením eboly v Africe. Nebezpečné a nakažlivé onemocnění se objevilo v Demokratické republice Kongo. Experti se proto rozhodli vyhlásit stav ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu. Informovala o tom BBC.
Britská princezna Eugenie se sice nedávno pochlubila radostnou novinkou, když oznámila těhotenství, ale kolem její osoby zároveň panuje jisté napětí. Příslušná komise totiž zahájila vyšetřování její charitativní organizace Anti-Slavery Collective. Informovala o tom BBC. Důvodem jsou pochybnosti ohledně výdajů charity.
Ukrajinci se Rusům z Moskvy rozhodli opět důrazně připomenout, že mezi sousedícími zeměmi probíhá válka. V noci podnikli masivní dronový útok na ruskou metropoli. Podle místních úřadů zemřeli nejméně tři lidé.
Deštivý a chvílemi i poměrně chladný je probíhající víkend. Meteorologové ale mají dobré zprávy ohledně příštího květnového víkendu. Očekávají, že nejvyšší teploty během něj překročí 25 stupňů.
Američané se pochlubili dalším úspěchem při vojenských operacích v zahraničí. Prezident Donald Trump oznámil, že američtí vojáci ve spolupráci s nigerijskými kolegy zlikvidovali druhého nejmocnějšího představitele teroristické organizace Islámský stát.
Velkou Británií otřásla tragédie, která zasáhla i krále Karla III. Na jezdecké show v pátek tragicky zahynul voják, když spadl z koně. Panovník se hodlá spojit s jeho rodinou, aby jejím členům vyjádřil upřímnou soustrast.