Prezident Donald Trump v úterý oznámil, že Spojené státy zastaví své vojenské útoky proti jemenským povstalcům Hútíům podporovaným Íránem. Rozhodnutí přichází poté, co Hútíové podle jeho slov Washingtonu sdělili, že „už nechtějí bojovat“.
„Budeme to respektovat a přestaneme s bombardováním,“ uvedl Trump v Oválné pracovně, kde vedle něj seděl kanadský premiér Mark Carney. Prezident tím ukončuje vojenskou operaci, kterou USA zahájily v polovině března v reakci na útoky Hútíů na mezinárodní lodní dopravu v Rudém moři a na Izrael.
„Kapitulovali – ale co je důležitější, bereme je za slovo… řekli, že už nebudou vyhazovat do povětří lodě,“ dodal Trump.
Podle informací CNN obdržela americká armáda už v pondělí večer pokyn pozastavit veškeré útoky na Hútíe. Rozhodnutí přichází v době, kdy Izrael pokračuje ve vlastních útocích proti Jemenu, především v reakci na nedělní střelu, která zasáhla hlavní izraelské letiště Ben Gurion u Tel Avivu.
Trumpovo oznámení je výsledkem intenzivní diplomatické aktivity mezi USA, Ománem a samotnými Hútíi. Podle zdrojů obeznámených se situací má vzájemné ujištění o neútočení sloužit jako impuls pro plánované rozhovory o obnovení jaderné dohody s Íránem. Čtvrté kolo jednání s Teheránem zatím nemá stanovený termín.
Prezident zároveň požádal ministra zahraničí a poradce pro národní bezpečnost Marka Rubia, aby o novém vývoji informovali veřejnost. Rubio označil dosažené porozumění za „důležitý posun“.
„Od začátku šlo o svobodu plavby. Hútíové byli skupinou ozbrojenců s pokročilou výzbrojí, kteří ohrožovali světový obchod. Pokud to skončí, skončíme i my. Je to zásadní krok,“ uvedl Rubio.
Na diplomatickém poli se na dohodě výrazně podílel prezidentův zvláštní zmocněnec Steve Witkoff, který v posledním týdnu jednal o příměří s Hútíi. Velkou roli znovu sehrál Omán jako zprostředkovatel, stejně jako v minulých letech.
Podle CNN byl impulsem k obnovení kontaktů výhrůžný příspěvek ministra obrany Peta Hegsetha na sociální síti X. V něm varoval, že Írán „ponese důsledky ve chvíli a na místě, které si zvolíme“, pokud nezastaví podporu Hútíům. „Přesně víme, co děláte, a vy dobře víte, co dokáže americká armáda,“ napsal.
Americká kampaň proti Hútíům navíc čelila značným problémům – za sedm týdnů konfliktu přišly USA o nejméně sedm bezpilotních letounů za miliony dolarů a útoky měly jen omezený dopad na schopnosti rebelů, kteří se ukázali jako překvapivě odolní.
Není však zcela jasné, co nově oznámené příměří znamená pro Izrael, který je stále ve stavu eskalace s Hútíi. Ti v posledních měsících pravidelně vypouštěli střely a drony na izraelské území, přičemž většina z nich byla zneškodněna. Nedělní útok, kdy raketa prorazila protiraketový štít a zasáhla oblast nedaleko letiště Ben Gurion, však představuje vážnou eskalaci.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že útok nezůstane bez odezvy, a izraelská armáda (IDF) v pondělí udeřila na přístav Hudajda a místní cementárnu. V úterý pak následovala ještě masivnější vlna útoků – podle izraelských ozbrojených sil byla „zcela vyřazena“ jemenská mezinárodní letiště a zasaženo bylo i několik elektráren.
Na to reagoval vůdce Hútíů Mohammed al-Bukhaiti, který v rozhovoru pro Al Arabiya varoval, že „na eskalaci odpovíme eskalací“.
Všichni dobře víme, že Helena Vondráčková je tetou Lucie Vondráčkové. Také se ale ví, že rodinné vztahy jsou pošramocené, protože prvně jmenovaná dokonce vedla soudní spor se svým bratrem, otcem Lucie. Nyní se ale objevil náznak usmíření.
Červenec je od půlnoci v plném proudu a meteorologové už vidí až téměř do konce sedmého kalendářního měsíce. Podle nejnovějšího výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se po aktuální tropické epizodě vrátí počasí k tomu, co je pro tuto roční dobu nejobvyklejší.
Hned první červencový den má svého slavného oslavence, který navíc letos slaví kulatiny. Karlosi Vémolovi je právě dnes 40 let. Nejlepší dárek si zřejmě nadělil sám na červnovém turnaji Oktagonu, kde definitivně porazil úhlavního rivala Attilu Végha. Nakonec ho ale potěšilo i něco, co je hmotné.
Červenec, který právě dnes začal, v sobě skrývá dva státní svátky. Na řadu přijdou již tento týden, konkrétně o víkendu. I proto si lidé nejsou jistí, zdali budou otevřené větší obchody. Česká obchodní inspekce (ČOI) potvrdila, že lidé si bez problémů nakoupí.
Na summitu NATO v Haagu se podařilo dosáhnout něčeho, co bylo ještě před pár lety nemyslitelné: prezident Donald Trump odjel s pocitem spokojenosti a chválil alianci, kterou dříve opakovaně kritizoval jako „zastaralou“ a „nefér“. Jak se to stalo? Podle evropských diplomatů za to může především dobře promyšlená strategie lichotek, ústupků a důrazu na „dobré vibrace“ místo obtížných jednání o konkrétních závazcích.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa opět čelí tvrdé kritice vědecké komunity poté, co v návrhu federálního rozpočtu navrhla ukončení provozu slavné observatoře Mauna Loa na Havaji. Právě zde vědci od roku 1958 měří koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře – čímž vznikl takzvaný Keelingův graf, považovaný za jeden z nejvýznamnějších důkazů o lidském vlivu na změnu klimatu.
Více než tři a půl roku od začátku tzv. „speciální vojenské operace“ překročily ruské ztráty hranici jednoho milionu. Přitom se předpokládalo, že Kyjev padne během tří dnů. A navzdory drtivé vojenské převaze Ruska se Kremlu podařilo ovládnout jen necelou pětinu Ukrajiny. Jak je možné, že země s tak obrovskou vojenskou silou je opakovaně tak neefektivní? Na to odpověděli serveru The Telegraph plukovník Hamish de Bretton-Gordon (bývalý příslušník britského tankového pluku) a vojenský historik James Holland.
Polsko oznámilo, že od 7. července obnoví dočasné kontroly na hranicích s Německem a Litvou. Podle premiéra Donalda Tuska je důvodem rostoucí napětí ohledně nelegální migrace v rámci Schengenského prostoru, kde jinak platí volný pohyb osob.
Počátkem června zahájil Izrael leteckou kampaň proti íránskému jadernému programu a provedl cílené atentáty na významné vědce a vojenské činitele. Dne 22. června se k útoku přidaly i Spojené státy, které zasáhly tři íránská jaderná zařízení. Izrael útok odůvodnil tím, že Írán se nebezpečně přiblížil k výrobě jaderné zbraně.
Léto je v plném proudu, ale spolu s ním přicházejí i extrémní teploty, které mohou ohrozit zdraví i život. Evropa se potýká s vlnami veder, které překonávají historické rekordy. V některých oblastech Itálie a Řecka teploty překročily 40 °C a úřady varují před zvýšeným rizikem požárů i úmrtí z přehřátí. Teploty budou v následujících dnech rapidně stoupat i v Česku a v takových podmínkách už nestačí jen obyčejný větrák nebo zmrzlina – je potřeba jednat systematicky.
Čína zveřejnila záběry nové zbraně označované jako „grafitová bomba“, která může způsobit kompletní výpadek elektřiny v oblasti o rozloze až 10 000 metrů čtverečních, případně vyřadit celé elektrárny. Informovala o tom 29. června televize CCTV, jejíž zprávu převzal list South China Morning Post.
Prezident Vladimir Putin sice v roce 2022 vtrhl na Ukrajinu s tanky, ale v roce 2024 zaútočil na Rumunsko jinými zbraněmi – dezinformacemi a manipulacemi na sociálních sítích. Tato nová forma války ohrožuje nejen jednotlivé státy, ale i samotné základy demokracie.