Prezident Donald Trump v úterý oznámil, že Spojené státy zastaví své vojenské útoky proti jemenským povstalcům Hútíům podporovaným Íránem. Rozhodnutí přichází poté, co Hútíové podle jeho slov Washingtonu sdělili, že „už nechtějí bojovat“.
„Budeme to respektovat a přestaneme s bombardováním,“ uvedl Trump v Oválné pracovně, kde vedle něj seděl kanadský premiér Mark Carney. Prezident tím ukončuje vojenskou operaci, kterou USA zahájily v polovině března v reakci na útoky Hútíů na mezinárodní lodní dopravu v Rudém moři a na Izrael.
„Kapitulovali – ale co je důležitější, bereme je za slovo… řekli, že už nebudou vyhazovat do povětří lodě,“ dodal Trump.
Podle informací CNN obdržela americká armáda už v pondělí večer pokyn pozastavit veškeré útoky na Hútíe. Rozhodnutí přichází v době, kdy Izrael pokračuje ve vlastních útocích proti Jemenu, především v reakci na nedělní střelu, která zasáhla hlavní izraelské letiště Ben Gurion u Tel Avivu.
Trumpovo oznámení je výsledkem intenzivní diplomatické aktivity mezi USA, Ománem a samotnými Hútíi. Podle zdrojů obeznámených se situací má vzájemné ujištění o neútočení sloužit jako impuls pro plánované rozhovory o obnovení jaderné dohody s Íránem. Čtvrté kolo jednání s Teheránem zatím nemá stanovený termín.
Prezident zároveň požádal ministra zahraničí a poradce pro národní bezpečnost Marka Rubia, aby o novém vývoji informovali veřejnost. Rubio označil dosažené porozumění za „důležitý posun“.
„Od začátku šlo o svobodu plavby. Hútíové byli skupinou ozbrojenců s pokročilou výzbrojí, kteří ohrožovali světový obchod. Pokud to skončí, skončíme i my. Je to zásadní krok,“ uvedl Rubio.
Na diplomatickém poli se na dohodě výrazně podílel prezidentův zvláštní zmocněnec Steve Witkoff, který v posledním týdnu jednal o příměří s Hútíi. Velkou roli znovu sehrál Omán jako zprostředkovatel, stejně jako v minulých letech.
Podle CNN byl impulsem k obnovení kontaktů výhrůžný příspěvek ministra obrany Peta Hegsetha na sociální síti X. V něm varoval, že Írán „ponese důsledky ve chvíli a na místě, které si zvolíme“, pokud nezastaví podporu Hútíům. „Přesně víme, co děláte, a vy dobře víte, co dokáže americká armáda,“ napsal.
Americká kampaň proti Hútíům navíc čelila značným problémům – za sedm týdnů konfliktu přišly USA o nejméně sedm bezpilotních letounů za miliony dolarů a útoky měly jen omezený dopad na schopnosti rebelů, kteří se ukázali jako překvapivě odolní.
Není však zcela jasné, co nově oznámené příměří znamená pro Izrael, který je stále ve stavu eskalace s Hútíi. Ti v posledních měsících pravidelně vypouštěli střely a drony na izraelské území, přičemž většina z nich byla zneškodněna. Nedělní útok, kdy raketa prorazila protiraketový štít a zasáhla oblast nedaleko letiště Ben Gurion, však představuje vážnou eskalaci.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že útok nezůstane bez odezvy, a izraelská armáda (IDF) v pondělí udeřila na přístav Hudajda a místní cementárnu. V úterý pak následovala ještě masivnější vlna útoků – podle izraelských ozbrojených sil byla „zcela vyřazena“ jemenská mezinárodní letiště a zasaženo bylo i několik elektráren.
Na to reagoval vůdce Hútíů Mohammed al-Bukhaiti, který v rozhovoru pro Al Arabiya varoval, že „na eskalaci odpovíme eskalací“.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
V Izraeli pokračuje sčítání hlasů po nedávných parlamentních volbách, přičemž průběžné výsledky po sečtení více než 57 procent odevzdaných lístků ukazují na vedení bloku premiéra Benjamina Netanjahua. Tento pravicový blok dosud získal 55 křesel v Knesetu, což však prozatím nestačí na získání potřebné většiny 61 mandátů. Opoziční tábor v tuto chvíli drží 49 křesel a zastoupení arabských stran čítá celkem 16 mandátů.
