Prezident Donald Trump v úterý oznámil, že Spojené státy zastaví své vojenské útoky proti jemenským povstalcům Hútíům podporovaným Íránem. Rozhodnutí přichází poté, co Hútíové podle jeho slov Washingtonu sdělili, že „už nechtějí bojovat“.
„Budeme to respektovat a přestaneme s bombardováním,“ uvedl Trump v Oválné pracovně, kde vedle něj seděl kanadský premiér Mark Carney. Prezident tím ukončuje vojenskou operaci, kterou USA zahájily v polovině března v reakci na útoky Hútíů na mezinárodní lodní dopravu v Rudém moři a na Izrael.
„Kapitulovali – ale co je důležitější, bereme je za slovo… řekli, že už nebudou vyhazovat do povětří lodě,“ dodal Trump.
Podle informací CNN obdržela americká armáda už v pondělí večer pokyn pozastavit veškeré útoky na Hútíe. Rozhodnutí přichází v době, kdy Izrael pokračuje ve vlastních útocích proti Jemenu, především v reakci na nedělní střelu, která zasáhla hlavní izraelské letiště Ben Gurion u Tel Avivu.
Trumpovo oznámení je výsledkem intenzivní diplomatické aktivity mezi USA, Ománem a samotnými Hútíi. Podle zdrojů obeznámených se situací má vzájemné ujištění o neútočení sloužit jako impuls pro plánované rozhovory o obnovení jaderné dohody s Íránem. Čtvrté kolo jednání s Teheránem zatím nemá stanovený termín.
Prezident zároveň požádal ministra zahraničí a poradce pro národní bezpečnost Marka Rubia, aby o novém vývoji informovali veřejnost. Rubio označil dosažené porozumění za „důležitý posun“.
„Od začátku šlo o svobodu plavby. Hútíové byli skupinou ozbrojenců s pokročilou výzbrojí, kteří ohrožovali světový obchod. Pokud to skončí, skončíme i my. Je to zásadní krok,“ uvedl Rubio.
Na diplomatickém poli se na dohodě výrazně podílel prezidentův zvláštní zmocněnec Steve Witkoff, který v posledním týdnu jednal o příměří s Hútíi. Velkou roli znovu sehrál Omán jako zprostředkovatel, stejně jako v minulých letech.
Podle CNN byl impulsem k obnovení kontaktů výhrůžný příspěvek ministra obrany Peta Hegsetha na sociální síti X. V něm varoval, že Írán „ponese důsledky ve chvíli a na místě, které si zvolíme“, pokud nezastaví podporu Hútíům. „Přesně víme, co děláte, a vy dobře víte, co dokáže americká armáda,“ napsal.
Americká kampaň proti Hútíům navíc čelila značným problémům – za sedm týdnů konfliktu přišly USA o nejméně sedm bezpilotních letounů za miliony dolarů a útoky měly jen omezený dopad na schopnosti rebelů, kteří se ukázali jako překvapivě odolní.
Není však zcela jasné, co nově oznámené příměří znamená pro Izrael, který je stále ve stavu eskalace s Hútíi. Ti v posledních měsících pravidelně vypouštěli střely a drony na izraelské území, přičemž většina z nich byla zneškodněna. Nedělní útok, kdy raketa prorazila protiraketový štít a zasáhla oblast nedaleko letiště Ben Gurion, však představuje vážnou eskalaci.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že útok nezůstane bez odezvy, a izraelská armáda (IDF) v pondělí udeřila na přístav Hudajda a místní cementárnu. V úterý pak následovala ještě masivnější vlna útoků – podle izraelských ozbrojených sil byla „zcela vyřazena“ jemenská mezinárodní letiště a zasaženo bylo i několik elektráren.
Na to reagoval vůdce Hútíů Mohammed al-Bukhaiti, který v rozhovoru pro Al Arabiya varoval, že „na eskalaci odpovíme eskalací“.
Agáta Hanychová momentálně působí velice šťastně po boku manžela Mirka Dopity, ale pamětníci si jistě vzpomenou, že dvojice tvořila pár již v minulosti a rozešla se. Trojnásobná maminka se nyní při zvláštní příležitosti rozpovídala o historii jejich vztahu.
Do Česka může v únoru opět vpadnout chladný arktický vzduch. Připustili to meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Pravdou je, že zatím panuje značná nejistota. Odborníci ale prozradili, proč by se u nás mohlo během příštího měsíce ochladit.
Dáda Patrasová se v letošním roce zatím držela stranou pozornosti, i když se o ní zmínili její manžel Felix Slováček či herecká kolegyně Jana Nagyová. Právě její slova potěšila maminku zesnulé Aničky Slováčkové.
Napjatou situaci mezi prezidentem a šéfem diplomacii se rozhodl okomentovat i Miloš Zeman, předchůdce Petra Pavla na Pražském hradě. Exprezident vyjádřil názor, že esemesky ministra Petra Macinky nejsou vydíráním. Zásadní však bude stanovisko policistů.
Poslanec Filip Turek (Motoristé), který stále doufá ve jmenování ministrem životního prostředí, se v těchto dnech neopírá pouze do prezidenta Petra Pavla. Terčem se pro Turka stal například i známý herec Hynek Čermák. Čím mu politik pohrozil?
V americkém státě Minnesota v posledních týdnech prudce vzrostlo napětí, které vyvrcholilo návštěvou takzvaného pohraničního cara Toma Homana v Minneapolis. Tento vládní zmocněnec, kterého prezident Donald Trump pověřil dohledem nad kontroverzní imigrační operací „Metro Surge“, přislíbil během tiskové konference postupné stažení federálních sil. Homan však neupřesnil, kdy k této redukci dojde, ani kolik agentů by mělo město opustit, což vyvolává další otázky ohledně budoucnosti federální přítomnosti v regionu.
Francouzská vláda podniká zásadní kroky k posílení své digitální suverenity a ochrany dětí v online prostoru. Podle informací webu Politico hodlá Paříž zakázat státním úředníkům používání amerických videokonferenčních nástrojů, jako jsou Zoom, Microsoft Teams nebo Google Meet. Cílem je převést veškerou vládní agendu na vlastní technologickou platformu Visio, kterou vyvinul francouzský Meziministeriální digitální úřad (DINUM).
Vědecké studie naznačují, že za většinou nákaz respiračními chorobami typu chřipka stojí pouze malá část populace. Virologové tento jev popisují matematickým vzorcem, podle kterého přibližně 20 % infikovaných lidí způsobí až 80 % všech dalších přenosů. Výzkum ukazuje, že množství viru v dýchacích cestách se mezi lidmi drasticky liší; někteří jedinci mohou mít v těle až desetimilionkrát více virových částic než jiní, což z nich dělá potenciální superpřenašeče.
Otázka územní příslušnosti Doněcké oblasti se stala hlavním bodem, který v současné době brání uzavření mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Americký ministr zahraničí Marco Rubio tuto skutečnost potvrdil během středečního zasedání senátního výboru pro zahraniční vztahy. Podle jeho slov probíhají intenzivní diplomatické práce na tom, zda lze postoje obou stran v této věci vůbec nějakým způsobem sjednotit.
Válka na Ukrajině se dostala do fáze, kdy o úspěchu na bojišti rozhoduje především schopnost neustálé inovace bezpilotních prostředků. Rusko se v tomto ohledu stále více spoléhá na technologickou pomoc z Íránu, která mu umožňuje budovat rozsáhlou a neustále se vyvíjející flotilu dronů. Tato spolupráce vyústila v masivní produkci, která má Rusku zajistit převahu ve vzduchu i v době, kdy pozemní operace uvízly v opotřebovací válce.
Americká popová ikona Madonna vyvolala mezi svými ukrajinskými fanoušky vlnu rozhořčení poté, co se na sociálních sítích objevila v kontroverzním doplňku. Sedmašedesátiletá zpěvačka, která se dosud profilovala jako hlasitá podporovatelka Ukrajiny v boji proti ruské agresi, zveřejnila fotografie v sovětské beranici s rudou hvězdou. Tento krok vyvolal okamžitou kritiku, neboť mnozí považují používání sovětské symboliky za nevhodné a necitlivé vzhledem k probíhajícímu válečnému konfliktu.
Evropská unie oznámila plán vyčlenit 145 milionů eur na humanitární pomoc Ukrajině v reakci na kritickou situaci v zemi. Tyto prostředky mají zajistit základní potřeby, jako jsou přístřeší, potraviny, finanční pomoc a přístup k vodě či zdravotním službám. Součástí balíčku je také psychososociální podpora a asistence zaměřená na ochranu obyvatel, kteří čelí následkům ruských útoků na energetickou infrastrukturu.
