Prezident Donald Trump v úterý oznámil, že Spojené státy zastaví své vojenské útoky proti jemenským povstalcům Hútíům podporovaným Íránem. Rozhodnutí přichází poté, co Hútíové podle jeho slov Washingtonu sdělili, že „už nechtějí bojovat“.
„Budeme to respektovat a přestaneme s bombardováním,“ uvedl Trump v Oválné pracovně, kde vedle něj seděl kanadský premiér Mark Carney. Prezident tím ukončuje vojenskou operaci, kterou USA zahájily v polovině března v reakci na útoky Hútíů na mezinárodní lodní dopravu v Rudém moři a na Izrael.
„Kapitulovali – ale co je důležitější, bereme je za slovo… řekli, že už nebudou vyhazovat do povětří lodě,“ dodal Trump.
Podle informací CNN obdržela americká armáda už v pondělí večer pokyn pozastavit veškeré útoky na Hútíe. Rozhodnutí přichází v době, kdy Izrael pokračuje ve vlastních útocích proti Jemenu, především v reakci na nedělní střelu, která zasáhla hlavní izraelské letiště Ben Gurion u Tel Avivu.
Trumpovo oznámení je výsledkem intenzivní diplomatické aktivity mezi USA, Ománem a samotnými Hútíi. Podle zdrojů obeznámených se situací má vzájemné ujištění o neútočení sloužit jako impuls pro plánované rozhovory o obnovení jaderné dohody s Íránem. Čtvrté kolo jednání s Teheránem zatím nemá stanovený termín.
Prezident zároveň požádal ministra zahraničí a poradce pro národní bezpečnost Marka Rubia, aby o novém vývoji informovali veřejnost. Rubio označil dosažené porozumění za „důležitý posun“.
„Od začátku šlo o svobodu plavby. Hútíové byli skupinou ozbrojenců s pokročilou výzbrojí, kteří ohrožovali světový obchod. Pokud to skončí, skončíme i my. Je to zásadní krok,“ uvedl Rubio.
Na diplomatickém poli se na dohodě výrazně podílel prezidentův zvláštní zmocněnec Steve Witkoff, který v posledním týdnu jednal o příměří s Hútíi. Velkou roli znovu sehrál Omán jako zprostředkovatel, stejně jako v minulých letech.
Podle CNN byl impulsem k obnovení kontaktů výhrůžný příspěvek ministra obrany Peta Hegsetha na sociální síti X. V něm varoval, že Írán „ponese důsledky ve chvíli a na místě, které si zvolíme“, pokud nezastaví podporu Hútíům. „Přesně víme, co děláte, a vy dobře víte, co dokáže americká armáda,“ napsal.
Americká kampaň proti Hútíům navíc čelila značným problémům – za sedm týdnů konfliktu přišly USA o nejméně sedm bezpilotních letounů za miliony dolarů a útoky měly jen omezený dopad na schopnosti rebelů, kteří se ukázali jako překvapivě odolní.
Není však zcela jasné, co nově oznámené příměří znamená pro Izrael, který je stále ve stavu eskalace s Hútíi. Ti v posledních měsících pravidelně vypouštěli střely a drony na izraelské území, přičemž většina z nich byla zneškodněna. Nedělní útok, kdy raketa prorazila protiraketový štít a zasáhla oblast nedaleko letiště Ben Gurion, však představuje vážnou eskalaci.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že útok nezůstane bez odezvy, a izraelská armáda (IDF) v pondělí udeřila na přístav Hudajda a místní cementárnu. V úterý pak následovala ještě masivnější vlna útoků – podle izraelských ozbrojených sil byla „zcela vyřazena“ jemenská mezinárodní letiště a zasaženo bylo i několik elektráren.
Na to reagoval vůdce Hútíů Mohammed al-Bukhaiti, který v rozhovoru pro Al Arabiya varoval, že „na eskalaci odpovíme eskalací“.
Vojenský konflikt na Ukrajině si od začátku plnohodnotné ruské invaze vyžádal na obou stranách již více než dva miliony padlých, zraněných či pohřešovaných vojáků. Vyplývá to z nové studie amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia. Podle zveřejněných odhadů nesou hlavní tíhu ztrát moskevské síly, které zaznamenaly přibližně 1,4 milionu obětí, přičemž počet mrtvých ruských vojáků dosahuje 400 000 až 450 000.
Evropská komise předložila finanční návrh pro vstup Černé Hory do Evropské unie, podle kterého by začlenění této balkánské země v rámci příštího sedmiletého rozpočtového cyklu mělo unijní pokladnu vyjít na tři miliardy eur.
Vedení amerického ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha provází podle CNN hluboká nedůvěra vůči podřízeným a neustálé prověřování jejich loajality. Tento stav vyvrcholil na začátku dubna, kdy se náčelník generálního štábu armády Randy George pokusil s ministrem osobně setkat. Chtěl s ním projednat narůstající napětí, které vyvolaly Hegsethovy přímé zásahy do kariérního postupu vysokých důstojníků, včetně zablokování povýšení čtyř plukovníků. K plánované schůzce, na které chtěl generál George představit armádní technologické priority, už ale nedošlo, protože byl hned následující den z funkce propuštěn.
Demokraté a organizace na ochranu volebních práv varují, že nedávný projev Donalda Trumpa, ve kterém bez důkazů hovořil o čínském vměšování do voleb v roce 2020, je jasnou snahou připravit půdu pro zpochybnění výsledků listopadových průběžných voleb.
Španělská severoafrická enkláva Ceuta čelí rozsáhlé humanitární a sociální krizi poté, co na její území v posledních dnech přes moře dorazily stovky migrantů ze sousedního Maroka. Místní úřady hlásí zcela naplněné ubytovací kapacity a masivní příliv lidí, kteří obcházejí hraniční zábrany plaváním podél pobřežních vlnolamů. Regionální prezident Juan Jesús Vivas v reakci na překotný vývoj varoval, že situace dosáhla krizového stavu a tamní přijímací střediska již nedokážou čelit náporu nově příchozích.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.
Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.
Cévní onemocnění drobných mozkových tepen představuje závažný chronický stav, který výrazně zvyšuje riziko vzniku mozkové mrtvice i rozvoje kognitivních poruch. Jen ve Francii tímto vaskulárním problémem trpí odhadem více než pět milionů lidí, především ve věkové skupině nad šestašedesát let. Přestože lékařská věda dosud nemá k dispozici žádný léky, které by vrátily zdraví poškozeným cévám, v laboratořích v Bordeaux se rodí slibné terapeutické přístupy, které by mohly dosavadní pasivní přístup zásadně proměnit.
