Prezident Donald Trump v úterý oznámil, že Spojené státy zastaví své vojenské útoky proti jemenským povstalcům Hútíům podporovaným Íránem. Rozhodnutí přichází poté, co Hútíové podle jeho slov Washingtonu sdělili, že „už nechtějí bojovat“.
„Budeme to respektovat a přestaneme s bombardováním,“ uvedl Trump v Oválné pracovně, kde vedle něj seděl kanadský premiér Mark Carney. Prezident tím ukončuje vojenskou operaci, kterou USA zahájily v polovině března v reakci na útoky Hútíů na mezinárodní lodní dopravu v Rudém moři a na Izrael.
„Kapitulovali – ale co je důležitější, bereme je za slovo… řekli, že už nebudou vyhazovat do povětří lodě,“ dodal Trump.
Podle informací CNN obdržela americká armáda už v pondělí večer pokyn pozastavit veškeré útoky na Hútíe. Rozhodnutí přichází v době, kdy Izrael pokračuje ve vlastních útocích proti Jemenu, především v reakci na nedělní střelu, která zasáhla hlavní izraelské letiště Ben Gurion u Tel Avivu.
Trumpovo oznámení je výsledkem intenzivní diplomatické aktivity mezi USA, Ománem a samotnými Hútíi. Podle zdrojů obeznámených se situací má vzájemné ujištění o neútočení sloužit jako impuls pro plánované rozhovory o obnovení jaderné dohody s Íránem. Čtvrté kolo jednání s Teheránem zatím nemá stanovený termín.
Prezident zároveň požádal ministra zahraničí a poradce pro národní bezpečnost Marka Rubia, aby o novém vývoji informovali veřejnost. Rubio označil dosažené porozumění za „důležitý posun“.
„Od začátku šlo o svobodu plavby. Hútíové byli skupinou ozbrojenců s pokročilou výzbrojí, kteří ohrožovali světový obchod. Pokud to skončí, skončíme i my. Je to zásadní krok,“ uvedl Rubio.
Na diplomatickém poli se na dohodě výrazně podílel prezidentův zvláštní zmocněnec Steve Witkoff, který v posledním týdnu jednal o příměří s Hútíi. Velkou roli znovu sehrál Omán jako zprostředkovatel, stejně jako v minulých letech.
Podle CNN byl impulsem k obnovení kontaktů výhrůžný příspěvek ministra obrany Peta Hegsetha na sociální síti X. V něm varoval, že Írán „ponese důsledky ve chvíli a na místě, které si zvolíme“, pokud nezastaví podporu Hútíům. „Přesně víme, co děláte, a vy dobře víte, co dokáže americká armáda,“ napsal.
Americká kampaň proti Hútíům navíc čelila značným problémům – za sedm týdnů konfliktu přišly USA o nejméně sedm bezpilotních letounů za miliony dolarů a útoky měly jen omezený dopad na schopnosti rebelů, kteří se ukázali jako překvapivě odolní.
Není však zcela jasné, co nově oznámené příměří znamená pro Izrael, který je stále ve stavu eskalace s Hútíi. Ti v posledních měsících pravidelně vypouštěli střely a drony na izraelské území, přičemž většina z nich byla zneškodněna. Nedělní útok, kdy raketa prorazila protiraketový štít a zasáhla oblast nedaleko letiště Ben Gurion, však představuje vážnou eskalaci.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že útok nezůstane bez odezvy, a izraelská armáda (IDF) v pondělí udeřila na přístav Hudajda a místní cementárnu. V úterý pak následovala ještě masivnější vlna útoků – podle izraelských ozbrojených sil byla „zcela vyřazena“ jemenská mezinárodní letiště a zasaženo bylo i několik elektráren.
Na to reagoval vůdce Hútíů Mohammed al-Bukhaiti, který v rozhovoru pro Al Arabiya varoval, že „na eskalaci odpovíme eskalací“.
V Asii se po sérii neobvyklých bouří a klimatickém chaosu dramaticky zvýšil počet obětí, který přesáhl 1 700 lidí. Když klimatolog Fredolin Tangang na svém počítači koncem listopadu pozoroval, jak se nad Asií formují hned tři tropické bouře současně, jeho myšlenky zabloudily k filmu Den poté. I když filmové události přesahují realitu, formace, kterou viděl na obrazovce, ho znepokojila.
Evropané by se měli přestat pouze táhnout za Donaldem Trumpem a místo toho by měli navrhnout vlastní mírový plán pro Ukrajinu. To je názor eurokomisaře pro obranu, Andriuse Kubiliuse, který ho sdělil serveru Politico. Evropská unie „musí být nezávislá nebo alespoň připravená být silná v geopolitickém vývoji,“ uvedl Kubilius. Dále dodal, že to zahrnuje také to, aby měla vlastní plány, jak dosáhnout míru na Ukrajině, a aby je mohla projednávat se svými transatlantickými partnery.
Útoky izraelských osadníků na Palestince na Západním břehu dosáhly historického maxima. Oběti, izraelští aktivisté a skupiny pro lidská práva tvrdí, že navzdory tvrzení Izraele, že jde pouze o činy několika radikálů, státem podporovaný systém chrání a umožňuje těmto pachatelům jednat.
Třídenní rozhovory mezi ukrajinskými a americkými představiteli, které proběhly na Floridě v Miami, neskončily do sobotního večera žádným zjevným průlomem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nicméně řekl, že se připojil ke svým vyjednavačům při „velmi věcném a konstruktivním“ telefonátu s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem.
Zpráva o pátečním úmrtí moderátora Patrika Hezuckého ve věku 55 let hluboce zasáhla nespočet jeho příznivců. Lidé okamžitě začali spontánně směřovat k budově rádia Evropa 2 v Praze, kde Hezucký strávil většinu své profesní kariéry, aby zde vyjádřili svůj zármutek a vděčnost. Tímto způsobem vzniklo před sídlem stanice improvizované pietní místo.
Spojené státy čelí znepokojivému zvratu v trendu snižování emisí. Administrace prezidenta Trumpa uvolňuje pravidla pro znečištění z uhelných elektráren, zatímco energetické společnosti po celé zemi ruší plány na jejich uzavření. Důvodem je masivní poptávka po elektřině generovaná boomem datových center pro umělou inteligenci (AI). Kombinace těchto dvou faktorů by podle webu Politico mohla mít dramatické dopady na růst teplot a zdraví obyvatel žijících v blízkosti elektráren.
Obyvatelé starobylého ukrajinského města Černihiv, které je proslulé svými středověkými katedrálami, se potýkají s rozsáhlými výpadky elektřiny a krutým chladem. Tyto problémy jsou přímým důsledkem intenzivních ruských útoků. Místní obyvatelka Valentina Ivanivna ukázala novou čelovku, kterou dostala od vnuka, a používá ji většinu večerů při domácích pracích, jako je mytí nádobí nebo vaření. Vysvětlila, že bez elektřiny se nedá nic naplánovat, což je velmi stresující a vyčerpávající, jelikož ani pozvat lidi na čaj je nemožné, protože nefunguje rychlovarná konvice.
Evropa zintenzivňuje přípravy na možný konflikt s Ruskem, přičemž debaty o posílení obrany eskalovaly po sérii incidentů. Od poloviny září opakovaně narušily polský vzdušný prostor ruské drony a v následujících dvou měsících se neidentifikované bezpilotní stroje objevily také nad vojenskými a letištními lokalitami v Německu, Dánsku, Belgii a Norsku. Jako reakci na tyto vpády oznámil Brusel plány na vybudování „dronové zdi“ k ochraně evropského vzdušného prostoru, jejíž dokončení je plánováno na rok 2027.
Spojenci Vladimira Putina opět navrhli potenciální útok na Spojené království, přičemž ruský představitel Dmitry Rogozin, senátor a válečný veterán, označil řadu britských obranných lokalit za možné cíle. Rogozin, který dříve působil jako vicepremiér a šéf kosmické agentury, varoval, že Velká Británie by se mohla stát "smrtelně nebezpečnou".
Snahy o ukončení války na Ukrajině se opět dostaly do slepé uličky. Pětihodinové setkání v Kremlu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a americkým týmem, který vedli vyslanci Donalda Trumpa, podnikatelé Steve Witkoff a Jared Kushner, nepřineslo žádný výrazný pokrok. Přestože Putinův poradce Jurij Ušakov označil rozhovory z 2. prosince za "konstruktivní", výmluvně dodal, že "některé americké návrhy se jeví víceméně přijatelné".
Ukrajina ostře kritizuje poslední ruské útoky na civilní cíle jako zcela nesmyslné, zatímco v mírových jednáních pokračuje jen velmi pomalý posun. Prezident Volodymyr Zelenskyj označil noční útok Ruska drony za "bezvýznamný z vojenského hlediska" a prohlásil, že skutečným cílem Moskvy je "způsobovat utrpení milionům Ukrajinců".
Spojené státy americké vyslaly do Karibského moře USS Gerald R. Ford, nejmodernější letadlovou loď na světě, což je jasná demonstrace síly, která má zapůsobit na Madurův režim ve Venezuele. Přítomnost lodi okamžitě staví Spojené státy do pozice dominantní regionální mocnosti bez jakékoli smysluplné konkurence. Vyvstává však otázka, zda existuje jakýkoliv praktický způsob, jak by Venezuela mohla Fordu, jehož cena se odhaduje na 13 miliard dolarů, ublížit.
