Zatímco přístavy ve Spojených státech hlásí prudký pokles dodávek z Číny, obchodní válka mezi dvěma největšími ekonomikami světa nabírá na obrátkách. Americký prezident Donald Trump navýšil cla na čínské zboží až na 145 %, což už nyní výrazně ovlivňuje dodavatelské řetězce. Čína však nedává najevo, že by byla ochotná ustoupit, a místo toho si připravila propracovanou strategii protiútoku.
Podle asistenta profesora Chee Menga Tana z Nottinghamské univerzity je zřejmé, že čínský prezident Si Ťin-pching není ochoten vzdát se bez boje. „Kdyby ustoupil, podkopal by svou pozici silného nacionalistického vůdce, kterou si v Číně pečlivě buduje,“ píše na webu The Conversation Tan. Trump zřejmě podcenil, jak citlivě Čína vnímá jakýkoliv nátlak – zejména ze Západu.
Přístav Los Angeles, největší uzel pro čínské zboží v USA, hlásí, že dodávky na začátku května klesnou oproti loňsku o třetinu. Dopady na spotřebitele v USA jsou na spadnutí – chybět budou běžné produkty, což už nyní znepokojuje velké maloobchodní řetězce. Trump v reakci tvrdil, že probíhají nová jednání s Čínou, ale prezident Si to záhy popřel.
Namísto ústupků Peking vsadil na cílené zásahy do klíčových odvětví americké ekonomiky – a to především těch, které jsou oporou Trumpova elektorátu. Jedním z hlavních cílů se stalo zemědělství, které tvoří jednu z mála oblastí s americkým obchodním přebytkem vůči Číně. Čína nejen že uvalila 125% odvetná cla, ale zároveň začala omezovat dovoz zemědělských produktů prostřednictvím byrokratických překážek, například zdržením či neobnovením licencí americkým farmářům z oblasti vepřového nebo drůbežího masa.
Tato opatření zasahují zejména „červené“ státy, jako je Iowa nebo Kansas, kde má Trump tradičně silnou podporu. Ze 444 zemědělsky závislých okresů v USA jich ve volbách 2024 téměř 78 % volilo Trumpa. Jakýkoli ekonomický tlak v těchto oblastech tak může mít výrazný politický dopad – zvlášť s blížícími se volbami v roce 2026.
Dalším zásahem je omezení dovozu amerického zemního plynu. Čína od února 2025 plyn z USA vůbec nenakupuje a místo toho se obrací na Austrálii, Indonésii a Brunej. Tím ohrožuje i energetický sektor, další pilíř Trumpovy politické základny.
Možná ještě větší hrozbu však představuje omezení vývozu vzácných nerostů, které jsou klíčové pro americký obranný průmysl. Čína má téměř monopol na těžbu a zpracování těchto minerálů – jako jsou samarium, gadolinium, dysprosium nebo yttrium – které se používají při výrobě stíhaček, ponorek, raket nebo radarových systémů. Pokud Peking omezí dodávky těchto prvků, může to paralyzovat klíčová odvětví americké vojenské techniky.
Tato taktika není nová – v roce 2010 již Čína podobně zastavila vývoz minerálů do Japonska kvůli diplomatickému sporu. Tehdy šlo o trawler, dnes o geopolitickou dominanci.
Trump možná očekával, že Čína – čelící zpomalení ekonomiky a následkům realitní krize – rychle ustoupí. Jenže prezident Si nehraje na krátkodobé výsledky. Na rozdíl od Trumpa, jehož mandát je časově omezený, nemá Si žádné limity. Může čekat, než se ve Washingtonu objeví nový, pro Čínu vstřícnější prezident.
Zatímco tedy USA tlačí na pilu a stupňují cla, Čína využívá ekonomické diplomacie a cílených zásahů, které mají zasáhnout politické srdce americké administrativy. Obchodní válka tak zůstává nevyřešená, a svět se musí připravit na její dlouhodobé dopady.
Švédsko, jako stát ležící v bezprostřední blízkosti Ruska, uznává Moskvu jako reálnou hrozbu, před kterou je nutné se bránit. Švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard komentovala nejnovější prohlášení kremelského vůdce Vladimira Putina o jeho připravenosti na válku s Evropou během ministerské schůzky NATO.
Pětihodinové rozhovory Vladimira Putina s americkými diplomatickými akrobaty nepřinesly nic, co by stálo za řeč, spíše jen odkryly míru, s jakou se americká diplomacie nechává vést ruským rámováním. Washington zcela vědomě přenechává iniciativu Kremlu a dobrovolně oslabuje vlastní autoritu v otázce Ukrajiny. Pokud Spojené státy nezačnou prosazovat jasné principy a realistickou strategii, jejich vliv bude dál erodovat.
Široká většina Američanů si přeje vítězství Ukrajiny nad Ruskem a podporuje posílání amerických zbraní Kyjevu pro dosažení tohoto cíle. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu Reagan National Defense Survey, jehož výsledky byly zveřejněny ve čtvrtek. Tato zjištění přichází v době, kdy administrativa prezidenta Trumpa tlačí na Ukrajinu, aby učinila závažné územní ústupky výměnou za mír.
Mírová jednání ohledně Ukrajiny podle expertů naznačují, že mezinárodní vztahy sklouzávají zpět k pouhé surové státní síle, kde principy mezinárodního práva ztrácejí na významu. Autor článku upozorňuje, že ať už se Ukrajina dohodne, nebo ne, nevyhnutelný kompromis pravděpodobně potvrdí možnost překreslování evropských hranic vojenskou silou i ve 21. století. Jakákoli mírová dohoda, kterou by Rusko přijalo, by téměř jistě vyžadovala vzdání se části ukrajinského území.
Více než 60 000 tučňáků v koloniích u pobřeží Jihoafrické republiky uhynulo hlady v důsledku kolapsu počtu sardinek. Tato zjištění přinesla nová studie publikovaná v odborném časopise Ostrich: Journal of African Ornithology. Výzkum odhalil, že klimatická krize a nadměrný rybolov přispěly k úbytku více než 95 % afrických tučňáků ve dvou nejdůležitějších hnízdních koloniích – na Dassen Island a Robben Island – mezi lety 2004 a 2012.
Kreml v pátek oznámil, že Rusko je připraveno pokračovat v mírových rozhovorech se současným americkým týmem. Toto prohlášení učinil kremelský poradce Jurij Ušakov, i přesto, že schůzka mezi ruskými a americkými zástupci, která proběhla na začátku týdne v Moskvě, nepřinesla výraznější pokrok. Donald Trump po jednáních dokonce uvedl, že neví, jaký je aktuální postoj Kremlu, protože rozhovory se zdály být bez valného výsledku.
Nebezpečné projevy zimního počasí se vrací do Česka. Od pátečního večera do sobotního rána hrozí náledí. Tvořit se bude zejména v Čechách, vyplývá z nové výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Dosud o zdravotním stavu Patrika Hezuckého mluvili zejména jeho kamarádi a kolegové, například Leoš Mareš či Miloš Pokorný. Až ve čtvrtek se rozhodla promluvit i moderátorova manželka Nikola, která prozradila, jak na tom její muž je.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva nesouhlasí se všemi body amerického plánu na ukončení války na Ukrajině. Uvedl to v rozhovoru pro India Today po nedávných jednáních v Kremlu s americkými vyjednavači. "Někdy jsme řekli, že ano, o tom můžeme diskutovat, ale s tím souhlasit nemůžeme," řekl Putin, aniž by upřesnil konkrétní sporné body.
Americká armáda provádí rozsáhlá tanková cvičení poblíž polských hranic s Ruskem, kde zkouší nasazení svých ikonických hlavních bojových tanků M1A2 Abrams. Cílem je zjistit, jak se tato korunní klenot západní obrněné techniky chová v jednom z nejtěžších evropských terénů – polském podzimním blátě. Probíhající cvičení jsou reakcí na obavy, že by se válka na Ukrajině mohla rozšířit i za její hranice.
Výhrůžku ruského vládce Vladimira Putina, že je Rusko připraveno „prát se s Evropou hned teď“, je nutné brát jakou reálnou. Kreml totiž schválil největší vojenský rozpočet od dob SSSR, kdy až 40 procent státních výdajů míří na armádu a bezpečnostní aparát, což fakticky znamená plnohodnotný přechod na válečnou ekonomiku a dlouhodobou přípravu na střet s NATO. Zatímco ruské síly rostou na více než 1,3 milionu vojáků, v Evropě se opožděně vrací debata o mobilizaci, povinné službě a nutnosti zásadně přehodnotit vlastní obranné strategie.
Belgie se stala klíčovým faktorem, který blokuje obří půjčku pro Ukrajinu ve výši přibližně 140 miliard eur. Tato půjčka, zajištěná zmrazenými ruskými státními aktivy, která jsou z velké části uložena v bruselském depozitáři Euroclear, by měla zajistit financování válkou zasažené Ukrajiny na nadcházející dva roky. Hlavní překážkou je belgický premiér Bart De Wever, který se obává enormního finančního a právního rizika, které by postihlo jeho zemi.
