Zatímco přístavy ve Spojených státech hlásí prudký pokles dodávek z Číny, obchodní válka mezi dvěma největšími ekonomikami světa nabírá na obrátkách. Americký prezident Donald Trump navýšil cla na čínské zboží až na 145 %, což už nyní výrazně ovlivňuje dodavatelské řetězce. Čína však nedává najevo, že by byla ochotná ustoupit, a místo toho si připravila propracovanou strategii protiútoku.
Podle asistenta profesora Chee Menga Tana z Nottinghamské univerzity je zřejmé, že čínský prezident Si Ťin-pching není ochoten vzdát se bez boje. „Kdyby ustoupil, podkopal by svou pozici silného nacionalistického vůdce, kterou si v Číně pečlivě buduje,“ píše na webu The Conversation Tan. Trump zřejmě podcenil, jak citlivě Čína vnímá jakýkoliv nátlak – zejména ze Západu.
Přístav Los Angeles, největší uzel pro čínské zboží v USA, hlásí, že dodávky na začátku května klesnou oproti loňsku o třetinu. Dopady na spotřebitele v USA jsou na spadnutí – chybět budou běžné produkty, což už nyní znepokojuje velké maloobchodní řetězce. Trump v reakci tvrdil, že probíhají nová jednání s Čínou, ale prezident Si to záhy popřel.
Namísto ústupků Peking vsadil na cílené zásahy do klíčových odvětví americké ekonomiky – a to především těch, které jsou oporou Trumpova elektorátu. Jedním z hlavních cílů se stalo zemědělství, které tvoří jednu z mála oblastí s americkým obchodním přebytkem vůči Číně. Čína nejen že uvalila 125% odvetná cla, ale zároveň začala omezovat dovoz zemědělských produktů prostřednictvím byrokratických překážek, například zdržením či neobnovením licencí americkým farmářům z oblasti vepřového nebo drůbežího masa.
Tato opatření zasahují zejména „červené“ státy, jako je Iowa nebo Kansas, kde má Trump tradičně silnou podporu. Ze 444 zemědělsky závislých okresů v USA jich ve volbách 2024 téměř 78 % volilo Trumpa. Jakýkoli ekonomický tlak v těchto oblastech tak může mít výrazný politický dopad – zvlášť s blížícími se volbami v roce 2026.
Dalším zásahem je omezení dovozu amerického zemního plynu. Čína od února 2025 plyn z USA vůbec nenakupuje a místo toho se obrací na Austrálii, Indonésii a Brunej. Tím ohrožuje i energetický sektor, další pilíř Trumpovy politické základny.
Možná ještě větší hrozbu však představuje omezení vývozu vzácných nerostů, které jsou klíčové pro americký obranný průmysl. Čína má téměř monopol na těžbu a zpracování těchto minerálů – jako jsou samarium, gadolinium, dysprosium nebo yttrium – které se používají při výrobě stíhaček, ponorek, raket nebo radarových systémů. Pokud Peking omezí dodávky těchto prvků, může to paralyzovat klíčová odvětví americké vojenské techniky.
Tato taktika není nová – v roce 2010 již Čína podobně zastavila vývoz minerálů do Japonska kvůli diplomatickému sporu. Tehdy šlo o trawler, dnes o geopolitickou dominanci.
Trump možná očekával, že Čína – čelící zpomalení ekonomiky a následkům realitní krize – rychle ustoupí. Jenže prezident Si nehraje na krátkodobé výsledky. Na rozdíl od Trumpa, jehož mandát je časově omezený, nemá Si žádné limity. Může čekat, než se ve Washingtonu objeví nový, pro Čínu vstřícnější prezident.
Zatímco tedy USA tlačí na pilu a stupňují cla, Čína využívá ekonomické diplomacie a cílených zásahů, které mají zasáhnout politické srdce americké administrativy. Obchodní válka tak zůstává nevyřešená, a svět se musí připravit na její dlouhodobé dopady.
Tragická střelba otřásla v úvodu nového týdne Chřibskou na Děčínsku. Při útoku na městském úřadě přišel o život jeden člověk, mezi šesticí zraněných má být místní starosta. Útočník si zřejmě vzal život sám, předtím se dostal do přestřelky s přivolanými policisty. I v řadách policie došlo ke zraněním.
Snaha Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska proti vůli jeho obyvatel uvrhla NATO do nejhlubší krize v jeho téměř osmasedmdesátileté historii. Prezidentův plán uvalit cla na spojence, kteří se staví proti jeho územním ambicím, vyvolává na obou stranách Atlantiku otázku: Kdo může alianci zachránit před rozpadem? Hlavní tíha odpovědnosti nyní podle CNN leží na bedrech republikánů v Kongresu a na schopnosti evropských lídrů zachovat jednotu tváří v tvář ekonomickému vydírání.
Situace kolem Grónska se vyostřila do té míry, že evropští diplomaté začínají otevřeně mluvit o krizi nevídaných rozměrů. Donald Trump totiž podle informací z Washingtonu neblafuje. Zatímco mnozí považovali jeho snahu o odkup ostrova za další z jeho vyjednávacích taktik typu „Umění dohody“, dánská vláda po posledních schůzkách s americkým týmem dospěla k závěru, že prezident to myslí naprosto smrtelně vážně.
Britský premiér Keir Starmer se ostře ohradil proti plánu Donalda Trumpa uvalit cla na Velkou Británii a další evropské země. Reagoval tak na stupňující se nátlak Washingtonu, který se snaží vynutit si prodej Grónska. Starmer označil Trumpův postup za „naprosto chybný“ a zdůraznil, že o budoucnosti ostrova mají právo rozhodovat výhradně obyvatelé Grónska a Dánské království.
Vztahy mezi globálními mocnostmi a boj o omezené zdroje oceánů dnes vyžadují více než jen klasickou diplomacii. Oceány, které pokrývají 70 % naší planety a zajišťují 90 % světového obchodu, se stávají novou frontovou linií geopolitiky 21. století. To, jak se politici postaví k výzvám v Arktidě nebo na mořském dně, podle expertů přímo ovlivní ceny zboží i globální bezpečnost.
Východní křídlo Bílého domu, které od roku 1942 ukrývalo jedno z nejstřeženějších tajemství americké bezpečnosti, přestalo v říjnu 2025 existovat. Demoliční čety srovnaly historickou budovu se zemí, aby uvolnily místo pro nový projekt prezidenta Donalda Trumpa – monumentální taneční sál. Spolu s nadzemní částí však z mapy zmizely i legendární podzemní prostory, včetně bunkru známého jako Prezidentské operační středisko (PEOC).
Kremel v pondělí oznámil, že ruský prezident Vladimir Putin obdržel pozvání do nově vznikající Rady pro mír (Board of Peace), kterou minulý týden založil Donald Trump. Tento mezinárodní orgán má v první fázi dohlížet na příměří v Pásmu Gazy a jeho následnou obnovu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Moskva nabídku aktuálně studuje a plánuje s Washingtonem vyjasnit veškeré „technické detaily“.
Policie zasahuje v pondělí dopoledne na městském úřadě ve Chřibské na Děčínsku. Došlo tam ke střelbě. Na místě už momentálně nehrozí další nebezpečí, pachatel byl zneškodněn. Kromě útočníka zemřela nejméně jedna další osoba. Šest lidí pak utrpělo zranění.
Japonská premiérka Sanae Takaiči oznámila, že tento pátek rozpustí dolní komoru parlamentu a vyhlásí předčasné volby na 8. února. První žena v čele japonské vlády se tak rozhodla vsadit svou politickou budoucnost na získání silnějšího mandátu od voličů. Hlavním tématem kampaně bude její ambiciózní ekonomický plán, který zahrnuje masivní výdaje a výrazné snížení daní.
Protivládní protesty v Íránu dosáhly tragických rozměrů. Tamní úřady v neděli poprvé oficiálně potvrdily, že během celonárodních nepokojů přišlo o život nejméně 5 000 lidí. Mezi oběťmi je podle oficiálního vyjádření také přibližně 500 příslušníků bezpečnostních složek. Tato bilance podtrhuje brutalitu střetů, které vyvolaly vlnu solidarity po celém světě; v sobotu pochodovaly tisíce lidí v evropských metropolích na podporu íránských demonstrantů.
Čínská populace se v roce 2025 zmenšila již čtvrtým rokem v řadě, přičemž porodnost se propadla na historické minimum. Podle nejnovějších údajů tamního statistického úřadu klesl počet obyvatel o téměř 3,4 milionu na celkových 1,405 miliardy. Odborníci varují, že tento trend nabývá na rychlosti a může mít vážné dopady na budoucí ekonomickou stabilitu země.
Irácká vláda v neděli oznámila historický milník: americké síly definitivně dokončily „úplné stažení“ ze všech vojenských základen a zařízení na federálním území Iráku. Podle prohlášení iráckého ministerstva obrany opustil poslední kontingent poradců USA strategickou základnu Ajn al-Asad v provincii Anbar, která sloužila jako hlavní opěrný bod amerických vojsk po více než dvě desetiletí.
