Zatímco přístavy ve Spojených státech hlásí prudký pokles dodávek z Číny, obchodní válka mezi dvěma největšími ekonomikami světa nabírá na obrátkách. Americký prezident Donald Trump navýšil cla na čínské zboží až na 145 %, což už nyní výrazně ovlivňuje dodavatelské řetězce. Čína však nedává najevo, že by byla ochotná ustoupit, a místo toho si připravila propracovanou strategii protiútoku.
Podle asistenta profesora Chee Menga Tana z Nottinghamské univerzity je zřejmé, že čínský prezident Si Ťin-pching není ochoten vzdát se bez boje. „Kdyby ustoupil, podkopal by svou pozici silného nacionalistického vůdce, kterou si v Číně pečlivě buduje,“ píše na webu The Conversation Tan. Trump zřejmě podcenil, jak citlivě Čína vnímá jakýkoliv nátlak – zejména ze Západu.
Přístav Los Angeles, největší uzel pro čínské zboží v USA, hlásí, že dodávky na začátku května klesnou oproti loňsku o třetinu. Dopady na spotřebitele v USA jsou na spadnutí – chybět budou běžné produkty, což už nyní znepokojuje velké maloobchodní řetězce. Trump v reakci tvrdil, že probíhají nová jednání s Čínou, ale prezident Si to záhy popřel.
Namísto ústupků Peking vsadil na cílené zásahy do klíčových odvětví americké ekonomiky – a to především těch, které jsou oporou Trumpova elektorátu. Jedním z hlavních cílů se stalo zemědělství, které tvoří jednu z mála oblastí s americkým obchodním přebytkem vůči Číně. Čína nejen že uvalila 125% odvetná cla, ale zároveň začala omezovat dovoz zemědělských produktů prostřednictvím byrokratických překážek, například zdržením či neobnovením licencí americkým farmářům z oblasti vepřového nebo drůbežího masa.
Tato opatření zasahují zejména „červené“ státy, jako je Iowa nebo Kansas, kde má Trump tradičně silnou podporu. Ze 444 zemědělsky závislých okresů v USA jich ve volbách 2024 téměř 78 % volilo Trumpa. Jakýkoli ekonomický tlak v těchto oblastech tak může mít výrazný politický dopad – zvlášť s blížícími se volbami v roce 2026.
Dalším zásahem je omezení dovozu amerického zemního plynu. Čína od února 2025 plyn z USA vůbec nenakupuje a místo toho se obrací na Austrálii, Indonésii a Brunej. Tím ohrožuje i energetický sektor, další pilíř Trumpovy politické základny.
Možná ještě větší hrozbu však představuje omezení vývozu vzácných nerostů, které jsou klíčové pro americký obranný průmysl. Čína má téměř monopol na těžbu a zpracování těchto minerálů – jako jsou samarium, gadolinium, dysprosium nebo yttrium – které se používají při výrobě stíhaček, ponorek, raket nebo radarových systémů. Pokud Peking omezí dodávky těchto prvků, může to paralyzovat klíčová odvětví americké vojenské techniky.
Tato taktika není nová – v roce 2010 již Čína podobně zastavila vývoz minerálů do Japonska kvůli diplomatickému sporu. Tehdy šlo o trawler, dnes o geopolitickou dominanci.
Trump možná očekával, že Čína – čelící zpomalení ekonomiky a následkům realitní krize – rychle ustoupí. Jenže prezident Si nehraje na krátkodobé výsledky. Na rozdíl od Trumpa, jehož mandát je časově omezený, nemá Si žádné limity. Může čekat, než se ve Washingtonu objeví nový, pro Čínu vstřícnější prezident.
Zatímco tedy USA tlačí na pilu a stupňují cla, Čína využívá ekonomické diplomacie a cílených zásahů, které mají zasáhnout politické srdce americké administrativy. Obchodní válka tak zůstává nevyřešená, a svět se musí připravit na její dlouhodobé dopady.
Všichni dobře víme, že Helena Vondráčková je tetou Lucie Vondráčkové. Také se ale ví, že rodinné vztahy jsou pošramocené, protože prvně jmenovaná dokonce vedla soudní spor se svým bratrem, otcem Lucie. Nyní se ale objevil náznak usmíření.
Červenec je od půlnoci v plném proudu a meteorologové už vidí až téměř do konce sedmého kalendářního měsíce. Podle nejnovějšího výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se po aktuální tropické epizodě vrátí počasí k tomu, co je pro tuto roční dobu nejobvyklejší.
Hned první červencový den má svého slavného oslavence, který navíc letos slaví kulatiny. Karlosi Vémolovi je právě dnes 40 let. Nejlepší dárek si zřejmě nadělil sám na červnovém turnaji Oktagonu, kde definitivně porazil úhlavního rivala Attilu Végha. Nakonec ho ale potěšilo i něco, co je hmotné.
Červenec, který právě dnes začal, v sobě skrývá dva státní svátky. Na řadu přijdou již tento týden, konkrétně o víkendu. I proto si lidé nejsou jistí, zdali budou otevřené větší obchody. Česká obchodní inspekce (ČOI) potvrdila, že lidé si bez problémů nakoupí.
Na summitu NATO v Haagu se podařilo dosáhnout něčeho, co bylo ještě před pár lety nemyslitelné: prezident Donald Trump odjel s pocitem spokojenosti a chválil alianci, kterou dříve opakovaně kritizoval jako „zastaralou“ a „nefér“. Jak se to stalo? Podle evropských diplomatů za to může především dobře promyšlená strategie lichotek, ústupků a důrazu na „dobré vibrace“ místo obtížných jednání o konkrétních závazcích.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa opět čelí tvrdé kritice vědecké komunity poté, co v návrhu federálního rozpočtu navrhla ukončení provozu slavné observatoře Mauna Loa na Havaji. Právě zde vědci od roku 1958 měří koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře – čímž vznikl takzvaný Keelingův graf, považovaný za jeden z nejvýznamnějších důkazů o lidském vlivu na změnu klimatu.
Více než tři a půl roku od začátku tzv. „speciální vojenské operace“ překročily ruské ztráty hranici jednoho milionu. Přitom se předpokládalo, že Kyjev padne během tří dnů. A navzdory drtivé vojenské převaze Ruska se Kremlu podařilo ovládnout jen necelou pětinu Ukrajiny. Jak je možné, že země s tak obrovskou vojenskou silou je opakovaně tak neefektivní? Na to odpověděli serveru The Telegraph plukovník Hamish de Bretton-Gordon (bývalý příslušník britského tankového pluku) a vojenský historik James Holland.
Polsko oznámilo, že od 7. července obnoví dočasné kontroly na hranicích s Německem a Litvou. Podle premiéra Donalda Tuska je důvodem rostoucí napětí ohledně nelegální migrace v rámci Schengenského prostoru, kde jinak platí volný pohyb osob.
Počátkem června zahájil Izrael leteckou kampaň proti íránskému jadernému programu a provedl cílené atentáty na významné vědce a vojenské činitele. Dne 22. června se k útoku přidaly i Spojené státy, které zasáhly tři íránská jaderná zařízení. Izrael útok odůvodnil tím, že Írán se nebezpečně přiblížil k výrobě jaderné zbraně.
Léto je v plném proudu, ale spolu s ním přicházejí i extrémní teploty, které mohou ohrozit zdraví i život. Evropa se potýká s vlnami veder, které překonávají historické rekordy. V některých oblastech Itálie a Řecka teploty překročily 40 °C a úřady varují před zvýšeným rizikem požárů i úmrtí z přehřátí. Teploty budou v následujících dnech rapidně stoupat i v Česku a v takových podmínkách už nestačí jen obyčejný větrák nebo zmrzlina – je potřeba jednat systematicky.
Čína zveřejnila záběry nové zbraně označované jako „grafitová bomba“, která může způsobit kompletní výpadek elektřiny v oblasti o rozloze až 10 000 metrů čtverečních, případně vyřadit celé elektrárny. Informovala o tom 29. června televize CCTV, jejíž zprávu převzal list South China Morning Post.
Prezident Vladimir Putin sice v roce 2022 vtrhl na Ukrajinu s tanky, ale v roce 2024 zaútočil na Rumunsko jinými zbraněmi – dezinformacemi a manipulacemi na sociálních sítích. Tato nová forma války ohrožuje nejen jednotlivé státy, ale i samotné základy demokracie.
